Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava novelizuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon) (dále jen „energetický zákon“), a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „zákon o urychlení výstavby“).
A) Energetický zákon v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu zapracovává příslušné předpisy EU a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelami. Podstatné z pohledu postupných změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý a třetí balíček energetických předpisů EU do českého práva. Jednalo se o novely č. 670/2004 Sb., č. 158/2009 Sb. a č. 211/2011 Sb.
Poslední právní úprava energetického zákona je doposud v legislativním procesu jako sněmovní tisk 656 (Lex OZE III). Tato novela je z velké míry transpoziční; v návaznosti na evropskou právní úpravu čtvrtého energetického balíčku v elektroenergetice z roku 2019 a jeho novelizaci z roku 2024 („New Market Design“) upravuje tři významné právní instituty moderní elektroenergetiky: akumulaci energie, flexibilitu uživatelů sítě a agregaci flexibility. Rovněž doplňuje předchozí novelu energetického zákona (zákon č. 469/2023 Sb.) zaměřenou na komunitní energetiku, zejména úpravu aktivního zákazníka, energetických společenství a datového centra, neboť na tyto subjekty má akumulace, flexibilita a její agregace přímý dopad.
B) Zákon o urychlení výstavby v gesci Ministerstva dopravy zapracovává příslušné předpisy EU a upravuje postupy při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní, energetické a těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických komunikací a strategických investičních staveb s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu a veřejnoprávní povolení.
Zákon o urychlení výstavby byl naposledy novelizován zákonem č. 465/2023 Sb. Cílem poslední novely bylo zejména provést transpozici směrnice (EU) 2021/1187 o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T). V souvislosti s energetickou krizí novela obsahovala rovněž zavedení definice staveb pro energetickou bezpečnost a některých jiných typů energetických zařízení a upravila zrychlený správní postup jejich schvalování.
Stávající právní úprava v obou zákonech nevykazuje nedostatky z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen. Právní úprava má převážně technický charakter a je bez jakékoliv aspektu, který souvisí s otázkou pohlaví a potenciální diskriminací. Ani z hlediska nepřímé diskriminace nebyly zjištěny jakékoliv nedostatky.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení na zákaz diskriminace a vztah rovnosti mužů a žen
A) Navrhovaná právní úprava energetického zákona reaguje na situaci na energetickém trhu, která vyžaduje přijmout opatření zajišťující energetickou bezpečnost ČR. Opatření by měla zahrnovat zajištění stability a spolehlivé dodávky energie pro spotřebitele a podniky. Současně však musí být splněny požadavky na udržitelný energetický systém, v souladu s klimatickými závazky, k nimž se ČR zavázala v rámci plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Nejistota ohledně cen elektřiny a emisních povolenek může vést provozovatele elektráren k rychlému uzavírání jejich provozu, což by mohlo ohrozit pokrytí spotřeby elektřiny a provozní nároky elektrizační soustavy. Návrh v této souvislosti zavádí nové povinnosti držitelům licence na výrobu elektřiny při zajištění provozu elektrizační soustavy v období transformace tohoto sektoru.
B) Navrhovaná právní úprava zákona o urychlení výstavby směřuje k urychlení přestavby stávajících uhelných elektráren na plynové. Jde jednak o úpravu definice staveb pro energetickou bezpečnost a některé procesní úpravy v režimu povolování těchto staveb. Upravují se také některá ustanovení zákona ohledně vyvlastnění.
Navrhovaná právní úprava tedy reaguje na urgentní potřeby společnosti spojené s očekávaným poklesem elektřiny produkované uhelnými elektrárnami. Jakkoli je ústup od uhelné energetiky koncepčně plánován na rok 2033, může nastat podstatně dříve, a to zejména v souvislosti s trendem neustále rostoucí ceny emisních povolenek, která pak spolu s dalšími opatřeními na podporu výroby z obnovitelných zdrojů energie významným způsobem zasahuje do ekonomické rentability výroby energie z uhlí a promítá se rovněž do rentability samotné těžby uhlí. ČR musí být legislativně připravena na případný výpadek elektřiny způsobený odstávkou uhelných elektráren a hrozbu ztráty energetické soběstačnosti v této oblasti odvrátit.
Navrhovaná právní úprava v obou zákonech neporušuje zákaz diskriminace a nemá dopad na vztah rovnosti mužů a žen, neboť nepředpokládá jakýkoli dopad na vztahy řešené zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná právní úprava si klade za cíl zajistit nezbytnou kapacitu pro výrobu elektrické energie v období útlumu uhlí, přičemž plynové zdroje budou hrát klíčovou roli jako nízkoemisní a flexibilní záloha schopná stabilizovat proměnlivou výrobu z obnovitelných zdrojů. Dále se zaměřuje na podporu investic do těchto zdrojů prostřednictvím zjednodušení povolovacích procesů a odstranění administrativních překážek, což zvýší atraktivitu dlouhodobě nestimulujícího investičního prostředí. Předkládaným návrhem zákona se vytváří legislativní rámec podporující výstavbu nových plynových zdrojů energie, v souladu s aktualizovanými daty a projekcemi obsaženými v evropském hodnocení zdrojové přiměřenosti ERAA 2023 a odpovídajícím národním hodnocením MAF CZ 2023. Tyto dokumenty v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou každoročně analyzují aktuální stav energetického sektoru a vymezují klíčové kroky pro zajištění energetické bezpečnosti a udržitelnosti.
Výstavba nových plynových zdrojů přispěje především k zajištění zdrojové přiměřenosti, která je pro Českou republiku klíčová k udržení stability dodávek elektrické energie. Tuzemská norma spolehlivosti stanovuje, že riziko nedodávky elektřiny by nemělo překročit 6,7 hodiny za rok. Nicméně podle simulací zdrojové přiměřenosti uvedených v hodnocení přiměřenosti MAF CZ 2023 bude v roce 2035 tento standard překročen i při zohlednění vyššího objemu importu elektřiny, přičemž potíže se zdrojovou přiměřeností se ke konci sledovaného horizontu dále prohlubují. Citlivostní analýzy dokonce ukazují, že překročení normy spolehlivosti může v případě zhoršených klimatických podmínek nastat již v roce 2030.
MAF CZ 2023 rovněž upozorňuje na významnou volatilitu cen silové elektřiny v průběhu roku. Intenzivnější využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) sice snižuje průměrnou cenu silové elektřiny, ale zároveň zvyšuje náklady na redispečink při řízení soustavy. V zimním období může docházet k vyčerpání dostupných zdrojů v Evropě, což vede k aktivaci flexibility na straně spotřeby a k významným cenovým výkyvům. V České republice se jeví potřeba investic do výstavby nových plynových zdrojů jako nezbytná a případné odkládání by mohlo vést k nedostatku řiditelné kapacity elektřiny, což by v budoucnosti tlačilo její ceny nahoru.
Odchod od uhelné energetiky z ekonomických důvodů, který provozovatelé zdrojů avizují kolem roku 2030, a výrazný nárůst intermitentních OZE proto vyžaduje podporu výstavby nových plynových zdrojů se stabilním a regulovatelným výkonem. Tyto zdroje jsou nezbytné k zajištění spolehlivých dodávek elektřiny a systémových služeb, které prostřednictvím služeb výkonové rovnováhy (SVR), nakupovaných mimo jiné od flexibilních zdrojů, zajišťuje provozovatel přenosové soustavy. Analýzy ukazují, že v klimaticky průměrných letech bude potřeba výstavby nových plynových zdrojů po roce 2030 v rozsahu 1 600–1 900 MW, přičemž v případě některých zhoršených klimatických podmínek může tato potřeba vyvstat i dříve a v až dvojnásobně velkém rozsahu. Navrhovaná právní úprava tak reaguje na tuto potřebu tím, že vytváří legislativní rámec podporující výstavbu nových plynových zdrojů, které budou schopné zajistit stabilitu přenosové soustavy v době snižování využití fosilních paliv a přechodu na nízkoemisní technologie.
Navrhovaná právní úprava také navazuje na připravované strategické dokumenty ČR, jako je Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetická koncepce, které zohledňují potřebu diverzifikace zdrojů a zajištění stabilní dodávky energie. Tyto dokumenty rovněž vyzdvihují význam plynu jako přechodného paliva na cestě k dosažení uhlíkové neutrality.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR
Při přípravě návrhu zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava ČR (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR (dále jen „Listina“).
Předložený návrh zákona respektuje čl. 2 odst. 4 Ústavy („Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) a čl. 79 odst. 3 Ústavy („Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“). Návrh zákona dále respektuje tyto články Listiny:
- čl. 2 odst. 3 („Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“),
- čl. 4 odst. 1 („Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“),
- čl. 11 odst. 4 („Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“)
- čl. 26 odst. 1 a 2 („Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ a „Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“).
Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu ČR.
Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti ČR, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený návrh zákona je ve věcné působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb.
Návrh zákona lze považovat za souladný s ústavním pořádkem ČR. Nezakládá žádné nové správní řízení a jednotlivcům neukládá žádné nové povinnosti. Postupy Dopravního a energetického stavebního úřadu, případně dalších správních orgánů účastnících se postupu udělování povolení, jsou v souladu s Ústavou ČR, přičemž tyto postupy jsou stanoveny za účelem dílčího urychlení výstavby staveb pro energetickou bezpečnost.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU nebo obecnými právními zásadami práva EU
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se závazky vyplývajícími pro ČR z členství v EU ani s judikaturou soudních orgánů EU a je v souladu s obecnými zásadami práva EU (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána
Navrhovaná právní úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí ČR
Navrhovaná právní úprava nemá z hlediska hospodářského a finančního dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a nejsou s ní v daný okamžik spojeny žádné požadavky na navýšení personálních kapacit. Dopad na podnikatelské prostředí ČR je pozitivní, neboť úprava všech tří zákonů je nesena snahou zajistit dostatečné množství elektřiny pro celé hospodářství.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá negativní sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopad na životní prostředí. Naopak pozitivní sociální dopad lze obecně spatřovat v zajištění spolehlivých a bezpečných dodávek elektřiny pro všechny obyvatele ČR. Novela je nesena snahou zlepšit životní prostředí v ČR.
9. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů; je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
Navrhovaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika lze identifikovat v souvislosti s vydáváním správních rozhodnutí Energetickým regulačním úřadem v procesu rozhodování o povinnostech nad rámec licence podle § 12 energetického zákona. Tato rizika ale existují již podle současného energetického zákona a pro jejich řešení slouží institut nezávislosti národního regulátora velmi podrobně zakotvený v § 17 a 17b energetického zákona. Podobně i řízení u Dopravního a energetického stavebního úřadu nepřináší z pohledu korupčních rizik nové významné aspekty.
Tabulka 1: Zhodnocení korupčních rizik podle Metodiky CIA
Kritérium Zhodnocení naplněníPoznámka či vysvětlení ke
kritéria definovanéhozhodnocení naplnění kritéria v Metodice CIA
přiměřenost úprava je přiměřená kz hlediska rozsahu úprav byl zvolen
množině vztahů, které mápostup vydání novely zákona upravovatupravující výše uvedenou problematiku
efektivita úprava je přiměřená kcílem úpravy je koncentrovat
množině vztahů, které mározhodovací pravomoci u upravovatvýznamných energetických staveb u specializovaného staveb. úřadu
odpovědnost úprava je přiměřená kdtto
množině vztahů, které má upravovat
opravné prostředky úprava je přiměřená kmožnost podávat opravné prostředky
množině vztahů, které máje zachována, je pouze ovlivněna upravovatkoncentrací pravomocí u specializovaného staveb. úřadu
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava má významný pozitivní dopad na bezpečnost nebo obranu státu s ohledem na posílení energetické bezpečnosti ČR. Vzhledem k plánovanému možnému útlumu uhelných elektráren již k roku 2030 v důsledku jejich nerentability a v kombinaci s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu bude nezbytné zajistit dostatek výroby ze stabilních a zároveň flexibilních zdrojů elektrické energie, což plynové elektrárny mohou efektivně zajistit. Dále je nutné zohlednit, že plynové zdroje přispívají k diverzifikaci energetického mixu a snižují závislost na dovozu energie. S ohledem na geopolitické napětí a možné narušení dodávek z externích zdrojů je důležité, aby Česká republika měla robustní a flexibilní energetický systém. Nové plynové elektrárny umožní rychlou reakci na změny v poptávce a nabídce, což je klíčové v krizových situacích, kdy může dojít k výpadkům z jiných zdrojů.
Potenciální střety výstavby nových plynových zdrojů se zájmy bezpečnosti a obrany státu jsou eliminovány akceptováním limitů a podmínek stanovených Ministerstvem obrany ČR při přípravě podkladů pro vymezování oblastí pro výstavbu nových plynových zdrojů a budou respektovány také při vymezování těchto oblastí v příslušné ÚPD. Tyto požadavky jsou současně v podkladech pro vymezování oblastí zasazeny do komplexu dalších desítek limitů a podmínek, takže nehrozí odvozená rizika pro bezpečnost a obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná úprava nemá žádné negativní dopady na rodiny.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
1) budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default),
2) maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb,
3) budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením,
4) sdílené služby veřejné správy,
5) konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy,
6) mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru,
7) ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR),
8) otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government),
9) technologická neutralita,
10) uživatelská přívětivost.
Uvedené zásady jsou navrhovanou právní úpravou dotčeny jen ve smyslu koncentrace rozhodovacích pravomocí u specializovaného stavebního úřadu.
15. Důvody pro vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s návrhem v prvním čtení
Navrhovaná právní úprava není předkládána se žádostí o projednání v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
ČÁST PRVNÍ – Změna energetického zákona
K § 4 odst. 4 a § 10 odst. 3 písm. g)
V návaznosti na nově navrhovanou povinnost výrobce elektřiny oznámit záměr přerušit nebo ukončit výrobu elektřinu ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více připojené na napěťové hladině 110 kV a výše a zákaz výrobce elektřiny ukončit výrobu elektřiny v takové výrobně elektřiny dříve než 11 měsíců poté, co MPO, ERÚ a ČEPS oznámil takový záměr, se zakotvuje v:
- § 10 odst. 3 písm. g) možnost ERÚ (nehledě na výsledek vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti) zrušit licenci na výrobu elektřiny ve vztahu k provozovně, k níž výrobce elektřiny oznámil ukončení výroby elektřiny podle navrhovaného § 34 odst. 1 nebo k níž mu byla uložena povinnost nad rámec licence podle nově navrhovaného znění § 12 odst. 4, pokud výrobce elektřiny v rozporu s oznámením ukončení výroby elektřiny v činnosti pokračuje, aniž by mu byla uložena povinnost nad rámec licence, nebo po ukončení uložení povinnosti nad rámec licence;
- § 4 odst. 4 nemožnost ERÚ udělit opětovně licenci na výrobu elektřiny ve vztahu k provozovně, k níž licenci zrušil podle § 10 odst. 3 písm. g).
K § 12
Návrhy úprav § 12 reagují na situaci na energetickém trhu. Tato situace vyžaduje přijmout opatření související se zajištěním energetické bezpečnosti ČR. Za zachování energetické bezpečnosti lze přitom považovat schopnost zajištění stabilní a spolehlivé dodávky energie pro spotřebitele a podniky v určitém časovém období. Zajištění energetické bezpečnosti musí navíc odpovídat požadavkům na udržitelný energetický systém, který souvisí s bojem proti klimatickým změnám a povinností ČR plnit cíle EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Vzhledem k vysokému podílu uhelných zdrojů na výrobě elektřiny existuje pro ČR riziko, že při neřízeném odstavení uhelných zdrojů by mohlo dojít k ohrožení spolehlivosti dodávek elektřiny, a tedy snížení standardu energetické bezpečnosti ČR. Vzhledem k nejistotě ohledně cen elektřiny a cen emisních povolenek mohou provozovatelé elektráren dospět k rozhodnutí, že z ekonomických důvodů svá zařízení poměrně rychle odstaví. Pokud by k tomu došlo, mohla by se ČR ocitnout v situaci, že nebude zabezpečena spolehlivá dodávka elektřiny na jejím území.
Dosavadní právní úprava v § 12 slouží pro situace, kdy držitel licence nebyl schopen dostát svým závazkům výrobce tepelné energie nebo provozovatele distribuční soustavy. Pro oblast výroby elektřiny povinnost nad rámec licence není upravena, a proto se navrhuje možnost ERÚ uložit povinnost nad rámec licence i v případě výroby elektřiny, přičemž se tím rozumí nejen uložení povinnosti výroby elektřiny jinému držiteli licence, ale i pokračování ve výrobě elektřiny stávajícím výrobcem elektřiny.
U výroby elektřiny se předpokládá, že jsou dotčení výrobci schopni pokračovat, ale provoz nemusí být ekonomicky udržitelný kvůli objektivním tržním podmínkám platným pro všechny zdroje na trhu. Navrhovaná úprava zajistí, že ERÚ bude moci uložit povinnost pokračování ve výrobě elektřiny těm výrobcům elektřiny, kteří oznámili záměr ukončit výrobu elektřiny podle § 34 odst. 1 nebo ukončili výrobu elektřiny v rozporu s tímto ustanovením, pokud se zjistí ve vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti potíže se zdrojovou přiměřeností, které nelze odstranit v požadovaném rozsahu a čase zavedením kapacitního mechanismu nebo jinými způsoby, a je-li to současně nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.
V praxi se tak možnost povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence dotkne pouze těch zdrojů, které jsou pro budoucí provoz elektrizační soustavy skutečně nezbytné. Počet takto udržených výroben elektřiny je tedy do budoucna omezen a podléhá vždy vnitrostátnímu posouzení zdrojové přiměřenosti, pro které vypracovává podklady ČEPS, přičemž MPO bude na základě podkladů od ČEPS určovat také to, v jakém rozsahu je výroba elektřiny v dané výrobně elektřiny nezbytná pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Navrhované opatření slouží jako pojistka pro velmi nepravděpodobnou situaci a dotýká se dle vyjádření ČEPS pouze omezeného množství výroben elektřiny, jejichž provoz je nezbytně systémově nutný. V případě adekvátního dozdrojování nebude institut využit.
Proces udělení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence tedy ERÚ zahájí na základě údajů, které mu poskytne MPO. Je přitom plně v kompetenci ERÚ, kdo by měl být pověřen povinností nad rámec licence (tj. zda stávající nebo jiný provozovatel). Účelem zakotvení „aukce“ je zajistit řešení, jež podporuje hospodářskou soutěž, kdy provoz výrobny elektřiny bude převzat výrobcem elektřiny s nejnižšími náklady na výkon povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence a nejnižším požadovaným přiměřeným ziskem.
V rámci rozhodnutí ERÚ o uložení povinnosti výroby elektřiny nad rámec licence budou stanoveny mj. i podmínky provozu ve vazbě na doporučení MPO o rozsahu potřebné výroby. Povinnost nad rámec licence může ERÚ uložit až na 12 měsíců s možností zkrácení nebo i prodloužení ve vazbě na posouzení zdrojové přiměřenosti.
Výrobci elektřiny, kterému je uložena povinnost nad rámec licence, se bude hradit prokazatelná ztráta, pokud tržní příjem z výroby elektřiny nad rámec licence nebude pokrývat náklady na výkon této činnosti, a přiměřený zisk. ERÚ bude rozhodovat na žádost výrobce elektřiny nebo z moci úřední, přičemž buď přímo stanoví výši úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo způsob jejich výpočtu. Stanovenou výši nebo způsob úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku bude moci ERÚ změnit, pokud dojde ke změně předpokladů, ze kterých ERÚ původně vycházel, nebo z jiného vážného důvodu.
Zbývající úpravy § 12 reagují na problémy, které se v praxi vyskytly, a zpřesňují postupy ukládání povinnosti nad rámec licence.
K § 17 odst. 6 písm. c) a k) až m)
V návaznosti na nové postupy ukládání povinnosti nad rámec licence v § 12 a související rozhodování ERÚ o náhradách vlastníkům energetických zařízení a úhradách držitelům licence se příslušně rozšiřují pravomoci ERÚ v § 17 odst. 6.
K § 30e
Podle § 3 odst. 2 energetického zákona platí, že
- výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy se uskutečňuje ve veřejném zájmu;
- stavby sloužící pro výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu;
- pro zřízení a provozování stavby výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě.
Podle § 3 odst. 3 energetického zákona se pro výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, vyžaduje licence udělená ERÚ.
Zákonem č. 465/2023 Sb. byla do energetického zákona mj.
- vložena definice energeticky strategických celků;
- vložena ustanovení § 3a až 3e týkající se mechanismů dohledu ze strany státu na převody vlivu nad energeticky strategickými celky, jejichž důsledkem je schopnost subjektů získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickými celky, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti ČR nebo vnitřního či veřejného pořádku.
Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy a výrobny elektřiny, stejně jako výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu nejméně 500 MW představují energeticky strategické celky ve smyslu § 2 odst. 1 písm. f) energetického zákona ve spojení s bodem 1 písm. a) a b) přílohy nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.
Zákonem č. 465/2023 Sb. byl též novelizován zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPZE“), který ve vztahu k výrobnám elektřiny s jaderným reaktorem s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 MW připojeným po roce 2030 do elektrizační soustavy zakotvil v novém § 9b povinnost oprávněných investorů těchto výroben
- před zahájením výběru dodavatele výrobny nebo její části informovat MPO o předpokládaném průběhu výběru dodavatele výrobny nebo její části a
- uzavřít s ČR zastoupenou MPO smlouvu, ve které se na dobu do dokončení výstavby a údržby výrobny zaváže zajistit dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů ČR.
Vzhledem k tomu, že
- všechny výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stejně jako výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu nejméně 500 MW, a to bez ohledu na využívané palivo, představují energeticky strategické celky a jsou provozovány ve veřejném zájmu;
- ČR v zájmu ochrany bezpečnosti (energetické, kybernetické, informační, technologické aj.) a dalších souvisejících bezpečnostních zájmů ve vztahu k energeticky strategickým celkům (prvkům kritické infrastruktury v odvětví energeticky, zvláště pak výrobnám) v energetickém zákoně upravuje dohled a udělení souhlasu v souvislosti s nabytím vlivu nad energeticky strategickými celky;
- v souvislosti s nedávnou energetickou krizí a válkou na Ukrajině vzrostl význam zajištění energetické a s tím související surovinové (palivové) bezpečnosti, zejména co do dodávek a využívání zemního plynu, stejně jako bezpečnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců, a to zejména u velkých investičních celků;
- výrobny elektřiny využívající jako palivo zemní plyn jsou významné z hlediska poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavě, resp. připravenosti je poskytovat a tím předcházet možnému vzniku stavu nouze v energetice (a to zejména při zohlednění předpokládané decentralizace výroby elektřiny a tzv. komunitní energetiky),
je navrhováno, aby obdobný mechanismus zajištění či posílení základních bezpečnostních zájmů ČR jako v případě výstavby a údržby výroben elektřiny s jaderným reaktorem s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 MW, připojených však do elektrizační soustavy až po roce 2030, podle § 9b ZoPZE byl zajištěn v právním řádu i ve vztahu k výstavbě výroben elektřiny využívajících zemní plyn, které jsou současně energeticky strategickými celky požívajícími zvýšenou ochranu, a tím tedy i míru dohledu ze strany státu, tím spíše, byly-li by byly připojeny k elektrizační soustavě ještě před rokem 2030.
S ohledem na shora uvedené časové aspekty a zřejmý význam výstavby výroben elektřiny – energeticky strategických celků – pro zajištění či posílení poskytování podpůrných služeb a tím stability elektrizační soustavy je vhodným systematickým i funkčním nástrojem úprava procesu autorizace těchto výroben zakotvená ve stávajícím znění energetického zákona, která je v gesci MPO.
Rozhodnutí o udělení autorizace dle stávající právní úpravy je předpokladem pro výstavbu výrobny elektřiny. Rozhodnutí o udělení autorizace současně dle stávající právní úpravy stanoví podmínky platnosti autorizace, přičemž jejich závažné nedodržování je důvodem pro zrušení autorizace ze strany MPO.
Z výše uvedených důvodů navrhováno vložení nového § 30e, který stanoví, že
- žadatel o udělení autorizace výrobny využívající k výrobě elektřiny zemního plynu s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW nebo s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW poskytující současně podpůrné služby v písemné žádosti podle § 30b odst. 1 energetického zákona uvede informace o předpokládaném průběhu výběru dodavatele takové výrobny nebo její části;
- rozhodnutí o udělení autorizace výrobny využívající k výrobě elektřiny zemního plynu s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW nebo s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW poskytující současně podpůrné služby obsahuje kromě náležitostí podle § 30c odst. 1 též podmínku platnosti autorizace spočívající v povinnosti žadatele zajistit po dobu do dokončení výstavby a údržby takové výrobny dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů ČR, které stanoví MPO, a poskytovat MPO informace v případě identifikace rizika možného ohrožení ochrany základních bezpečnostních zájmů.
Navrhovaná právní úprava povede k posílení dohledu a zajištění dodržování požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů ČR ve vztahu k aspektům výstavby a údržby výroben elektřiny využívajících zemní plyn, které jsou energeticky strategickými celky budovanými a provozovanými ve veřejném zájmu.
K §§ 90, 91 a 91a
V důsledku nově zaváděných nebo upravovaných povinností vlastníků energetických zařízení a držitelů licence v § 12 a § 34 jsou upraveny a doplněny přestupky v § 90, 91 a 91a.
K § 96
V návaznosti na úpravy v § 12 se upravuje i znění ustanovení § 96 odst. 7, které se na § 12 odkazuje.
K § 96d odst. 1 písm. b) a c)
V souvislosti úpravou pravomocí ERÚ uložit povinnost poskytnout energetické zařízení pro výkon povinnosti nad rámec licence a vůbec uložit povinnost nad rámec licence v § 12 se navrhuje upravit, resp. doplnit i možnost vymáhat splnění těchto povinnosti ukládáním donucovacích pokut.
K § 98a
Rozšiřuje se zmocnění k vyhlášce ERÚ č. 280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence.
ČÁST DRUHÁ – Změna zákona o urychlení výstavby
K § 1 odst. 5 písm. c)
Rozšiřuje se definice staveb pro energetickou bezpečnost o stavby energetického zařízení pro přeměnu plynu na elektřinu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu tohoto energetického zařízení souvisejících s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby energetického zařízení. Definičně písm. c) vychází z energetického zákona a ze stavebního zákona, kdy je plynová elektrárna současně vyhrazenou stavbou dle přílohy č. 3 písm. f) stavebního zákona a je tedy vždy dána kompetence Dopravního a energetického stavebního úřadu k povolení záměru této stavby, včetně staveb souvisejících, kterou bude například plynovod.
K § 2c odst. 3 a 4
Upravují se kompetence stavebního úřadu ve věci staveb pro energetickou bezpečnost na poli odstraňování rozporů mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem. Dopravní a energetický stavební úřad je vysoce specializovaný v oblasti energetických staveb (staveb pro energetickou bezpečnost) a disponuje odborným zázemím s vysokou erudovaností a je proto odborně kvalifikován, aby mohl využít možnosti sám vyhodnotit trvající rozpory, pokud k odstranění rozporů nedošlo podle § 2c odst. 2.
K § 2d odst. 2
Stanovuje se, že správní orgány ve vztahu ke stavbám pro energetickou bezpečnost postupují přednostně. Navrhovaná úprava se uplatní pro vydání správních rozhodnutí, kterými se stavba povoluje.
K § 2d odst. 3 a 4
V nově navrhovaném § 2d odst. 3 se stanovuje, že v případě záměrů týkajících se staveb pro energetickou bezpečnost nemohou správní orgány v řízeních o povolení záměru prodloužit zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí. Navrhovaná úprava lhůt nedopadá na postupy podle správního řádu, kdy lze nadále využít institutu § 80 (opatření proti nečinnosti). Mezi takovými nástroji je například možnost nadřízeným správním orgánem podle odstavce 4 písm.
d) přiměřeně prodloužit lhůtu pro vydání rozhodnutí.
V nově navrhovaném § 2d odst. 4 se stanovuje, že správní orgán vydává vyjádření nebo závazné stanovisko bezodkladně, nejpozději ve lhůtě 20 dnů. Úprava lhůty se nevztahuje na stanovisko EIA. V případě JES zkracuje u plynových zdrojů na bezodkladnou, nejpozději do 40 dnů. Zároveň se stanovuje, že tam, kde lze lhůty pro vydání vyjádření, závazného stanovisek nebo JES prodloužit, tam je v případě záměru staveb pro energetickou bezpečnost prodloužit nelze.
K § 2d odst. 8 až 17
Podle nově navrhovaného § 2d odst. 8 budou řízení ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost podle § 1 vždy považována za řízení s velkým počtem účastníků a bude se tedy doručovat veřejnou vyhláškou. Doručování veřejnou vyhláškou eliminuje prodlevy stávající s doručováním potenciálním účastníkům. Možnost výkonu procesních práv všech skupin účastníků není úpravou dotčena.
Podle nově navrhovaného § 2d odst. 9 se základní doba platnosti povolení záměru staveb pro energetickou bezpečnost dle stavebního zákona stanovuje na 5 let ode dne jeho nabytí právní moci. Úprava předchází nežádoucím ale nevylučitelným situacím, kdy by bylo nutno opětovně žádat o prodloužení platnosti zejména z důvodů změny okolností (vyšší moc, nepředvídatelný nedostatek stavebních materiálů, problémy při výrobě technologických částí atp.).
Nově navrhovaný § 2d odst. 10 koncentruje možnosti účastníků uplatnit v řízení námitku podjatosti nejpozději do prvního úkonu účastníka ve věci (např. námitek účastníků řízení k žádosti). Nefigurovala-li daná úřední osoba v řízení k okamžiku prvního úkonu účastníka řízení ve věci, může účastník námitku podjatosti uplatnit nejpozději při jeho prvním úkonu ve věci následujícím po prvním úkonu dané úřední osoby v řízení. Návrh apeluje na účastníky řízení, aby námitku podjatosti úředních osob činili bez prodlení. Vyjádření účastníka k podjatosti po lhůtě nemůže být považováno za námitku, ale bude považováno za podnět.
V nově navrhovaném § 2d odst. 11 se stanovuje maximální délka soudcovské lhůty pro podání žaloby. Maximální délka lhůty je stanovena analogicky délce lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 ve věci stavby pro energetickou bezpečnost.
Nově navrhovaný § 2d odst. 12 stanovuje pravidlo, že v případě záměru staveb pro energetickou bezpečnost (a to včetně záměrů EIA) v území, ve kterém byl vydán územní plán, rozhodne stavební úřad vždy bez nařízení veřejného ústního jednání. Jedná se tak o speciální úpravu ve vztahu ke stavebnímu zákonu, zůstává však zachováno, že v případě záměru v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy.
Podle nově navrhovaného § 2d odst. 13 se lhůty pro učinění úkonu správního orgánu ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu vad žádosti nepřerušují, nýbrž se staví do doby, než dojde k jejich odstranění. Běh lhůty se staví okamžikem odeslání výzvy k odstranění vad žádosti žadateli. Odstraněním vady žádosti běh lhůty pokračuje tam, kde přestal. Ustanovení se aplikuje jak na řízení o vydání rozhodnutí, tak na podkladová závazná stanoviska a vyjádření a stanovisko JES. Úprava necílí do dispozičních práv žadatele.
Podle nově navrhovaného § 2d odst. 14 se prodlužuje platnost JES vydaného ve věci záměrů staveb pro energetickou bezpečnost na 7 let ode dne jeho vydání, analogicky délce platnosti stanoviska EIA. Odůvodněnost prodloužení základní doby platnosti JES je dána veřejným zájmem na výstavbě těchto staveb. Jakkoli je v zájmu žadatele započít s realizací záměru v co nejkratším termínu, navržená úprava eliminuje nutnost prodlužování platnosti JES způsobenou případnou nepředvídatelnou změnou okolností (vyšší moc atp.) či prodlením způsobeným nezávisle na jeho vůli.
Příslušný úřad EIA obligatorně na základě nově navrhovaného § 2d odst. 15 pokračuje v konání veřejného projednání ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost i v případě, nedostaví-li se k němu zpracovatel dokumentace nebo posudku. I nadále zůstává však v diskreci příslušného orgánu, zda veřejné projednání ukončí v případě neúčasti oznamovatele. Je v zájmu a moci oznamovatele, který hodlá záměr provést, aby se na nařízené veřejné projednání řádně dostavil.
Navrhovaný § 2d odst. 16 stanovuje, že odvolání proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou bezpečnost nepodléhá posouzení na životní prostředí, není přípustné. U těchto staveb vydává závěr zjišťovacího řízení MŽP, odvolacím orgánem je tak ministr. Takový postup nepovažujeme za účelný. Dvojinstančnost správního přezkumu není ústavním pořádkem ČR garantována. Povinnost přípustnosti odvolání nevyplývá ani z českého ústavního pořádku ani z evropského práva. Možnost podat správní žalobu proti rozhodnutí příslušného úřadu dle ustanovení § 7 odst. 9 zákona o posouzení vlivů na životní prostředí tak zůstává zachována. Dle Směrnice EIA musí mít environmentální spolky garantováno právo dosáhnout přezkumu rozhodnutí soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem, což garantováno právě možností soudního přezkumu vydaného rozhodnutí.
Pro případ, že není žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádost o změnu záměru před jeho dokončením úplná, obstará ve věci staveb pro energetickou bezpečnost chybějící vyjádření a závazná stanoviska přímo podle nově navrhovaného § 2d odst. 17 stavební úřad. Očekává se zvýšení efektivity, vyžádá-li si stavební úřad chybějící vyjádření či závazná stanoviska na dotčeném orgánu přímo. Není důvod, aby nemohlo být analogicky tohoto institutu novým stavebním zákonem zavedeného pro povolování záměru použito i v rámci kolaudačního řízení nebo řízení o změně záměru stavby pro energetickou bezpečnost.
K § 2d odst. 18
Vzhledem k rozšíření úpravy § 2d o nové odstavce a přečíslování stávajících odstavců došlo k analogickému přečíslování odkazů v odstavci 18 (stávajícím odstavci 6).
K § 3 odst. 9
Rozšiřuje se uplatnění předmětného ustanovení rovněž na stavby pro energetickou bezpečnost. Je potřebné nemožnost podat odvolání proti výroku o vyvlastnění práv nebo pozemku ke stavbě, který se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebné pro uskutečnění stavby vztáhnout rovněž na stavby pro energetickou bezpečnost. Důvodem je skutečnost, že je dán veřejný zájem na jejich výstavbě a provozu a v souladu s cíli dekarbonizace hospodářství vztažením rovněž tohoto ustanovení zákona o urychlení výstavby na stavby pro energetickou bezpečnost dojde k urychlení povolovacích procesů a výstavbě těchto staveb.
K § 4b
Rozšiřuje se uplatnění předmětného ustanovení tak, že pokud jde o stavby pro energetickou bezpečnost, uplatní se obdobně nejen § 4a odst. 1 a 3 až 7, k jehož aplikaci dochází prostřednictvím institutu staveb energetické infrastruktury, kam stavby pro energetickou bezpečnost definičně spadají, ale rovněž také § 4a odst. 2 (tedy nepřípustnost podat odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí). Jelikož se předmětná úprava v současném znění vztahuje již na některé stavby specifikované v § 4a, není důvod, aby nemohla být aplikována rovněž na stavby pro energetickou bezpečnost, kdy je dán veřejný zájem na jejich výstavbě.
K přechodnému ustanovení
Stanovuje se běžné přechodné ustanovení, kterým se navrhované úpravy uplatní až na nově zahájená řízení. Zahájená řízení včetně práv a povinností z nich vyplývajících se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
ČÁST TŘETÍ – Účinnost
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. srpna 2025.
Ačkoliv podle § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), nabývají právní předpisy obecně účinnosti k 1. lednu nebo 1. červenci kalendářního roku, v případě předkládaného návrhu zákona se navrhuje 1. srpna. Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona (tzv. OZE III – sněmovní tisk 656).
Takto navržená účinnost je v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
V Praze dne 20. prosince 2024
Předkladatelé:
Ing. Lukáš Vlček, elektronicky podepsáno
Mgr. Ivan Adamec, elektronicky podepsáno
MUDr. Róbert Teleky, MBA, elektronicky podepsáno
Ing. Michal Kučera, elektronicky podepsáno