zákon č. 224/2006 Sb.

K části první – změnám zákona o kolektivním investování

K bodu 1 (§ 1)

Text je nově formulován v návaznosti na ustanovení Legislativních pravidel vlády, která upravují tzv. referenční odkaz na právo Evropských společenství.

K bodu 2 a 3 (§ 2 odst. 1 písm. a))

Změna souvisí s tím, že návrh zákona nově umožňuje vznik speciálního fondu kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky pouze od kvalifikovaných investorů a nikoliv od široké veřejnosti. Obecná definice kolektivního investování se mění tak, že se z definičního znaku kolektivního investování „shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti“vypouštějí slova „od veřejnosti“. Současně je však nezbytné doplnit tento pojmový znak „shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti“ v § 24 odst. 1, který upravuje standardní fond, neboť směrnice 85/611/EHS tento pojmový znak pro standardní fond přímo vyžaduje. V § 49 odst. 1 se speciálním fondům kolektivního investování umožňuje shromažďovat peněžní prostředky jak od veřejnosti tak od kvalifikovaných investorů.

Doplněním slova „vydáváním“ se zpřesňuje obecná definice kolektivního investování.

K bodu 4 (§ 2 odst. 1)

Doplňují se definice pojmů „výnosová metoda“ a „otevřené pozice“. Definice výnosové metody se zavádí pro účely nové úpravy speciálních fondů nemovitostí. Z důvodu jednoznačného výkladu zákona byl vznesen požadavek na doplnění pojmu „otevřená pozice“ pro účely ustanovení, která regulují investice fondů kolektivního investování do derivátů.

K bodu 5 (§ 2a)

Doplňuje se ustanovení, které upravuje zákaz tzv. černého kolektivního investování. V odstavci 3 jsou uvedeny demonstrativně výjimky, které se za černé kolektivní investování nepovažují. (Na toto ustanovení navazuje změna § 124 písm. a), kdy se rozšiřuje výčet ostatních správních deliktů).

K bodu 6 a 7 (§ 4 odst. 1 a 2)

Nově se definuje pojem investiční fond.

K bodu 8 (§ 5 odst. 1)

Doplněná výjimka souvisí s novou úpravou speciálního fondu kvalifikovaných investorů, jehož cenné papíry musejí mít podle zákona omezenou převoditelnost

K bodu 9 (§ 5 odst. 4)

Doplněná výjimka souvisí s novelou obchodního zákoníku, kterou bylo zavedeno pro akciové společnosti právo výkupu účastnických cenných papírů (tzv. sqeez-out), které z logiky činnosti investičního fondu nelze na investiční fond vztáhnout. Stejně tak nelze pro investiční fond použít ustanovení obchodního zákoníku o  nabídce převzetí.

K bodu 10 až 12 (§ 11)

V nově formulovaném ustanovení odstavce 1 a v doplnění odstavce 2 se z důvodu právní jistoty výslovně uvádí, že částka, za kterou investiční společnost vydává podílové listy, může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Tato přirážka slouží k pokrytí nákladů spojených s vydáváním podílových listů. Pokud chce investiční společnost této možnosti využít, musí přirážku a její výši uvést ve statutu fondu.

Nové znění odstavce 1 dále ukládá investiční společnosti stanovit ve statutu podílového fondu tzv. rozhodný den pro vydání podílového listu. V praxi totiž některé investiční společnosti vyžadují pro vydání podílového listu kromě připsání peněžních prostředků na účet fondu splnění ještě dalších podmínek (např. některé dokumenty prokazující původ prostředků, doklady zamezující praní špinavých peněz). Může tudíž dojít k situaci, že podílníkovi je podílový list fyzicky vydán až za několik dní a nemusí být jasné, za jakou cenu je podílový list vydáván (během této doby se může změnit vyhlášená aktuální hodnota). Navrhovaná úprava má investorovi zaručit, že obdrží podílový list za cenu, která se rovná hodnotě podílového listu vyhlášené k určitému dni (tj. dni, který se podle statutu považuje za rozhodný den pro vydání podílového listu).

V důsledku změn odstavců 1 a 2 se navrhuje zjednodušení dikce odstavce 3.

K bodu 13 (§ 12)

Nově formulované ustanovení odst. 1 z důvodu právní jistoty výslovně uvádí, že částka, za kterou investiční společnost odkupuje podílové listy, může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Tato srážka slouží k pokrytí nákladů spojených s odkupováním podílových listů. Pokud investiční společnost chce této možnosti využít, musí srážku a její výši uvést ve statutu fondu.

V souvislosti s novou úpravu speciálního fondu nemovitostí a speciálního fondu kvalifikovaných investorů se v odstavcích 2 a 4 umožňuje těmto fondům stanovit ve statutu odchylně lhůtu pro odkupování podílových listů. a lhůtu pro pozastavení vydávání a odkupování podílových listů. Důvodem odchylné úpravy je u nemovitostních fondů charakter majetku, do kterého tyto fondy investují (nižší likvidita majetku) a v případě fondu kvalifikovaných investorů též nižší stupeň regulace.

K bodu 14, 16 a 17 (§ 12 odst.4 až 8, 10 a 12)

Aby bylo nesporné, že investiční společnost může též pozastavit jenom vydávání podílových listů nebo jenom odkupování podílových listů, navrhuje se v tomto paragrafu na všech místech nahradit spojku a /ani spojkou nebo.

K bodu 15 (§ 12 odst. 4)

V souvislosti s novou úpravu speciálního fondu nemovitostí a speciálního fondu kvalifikovaných investorů se v odstavci 4 umožňuje těmto fondům stanovit ve statutu odchylně lhůtu pro pozastavení vydávání a odkupování podílových listů. Důvodem odchylné úpravy je u nemovitostních fondů charakter majetku, do kterého tyto fondy investují (nižší likvidita majetku) a v případě fondu kvalifikovaných investorů též nižší stupeň regulace.

K bodu 18 (§ 12 odst. 7)

Vzhledem k tomu, že v odstavci 4 se umožňuje speciálnímu fondu nemovitostí stanovit podstatně delší lhůtu pro pozastavení odkupu podílových listů, než je obecná lhůta stanovená tímto zákonem, ukládá se tomuto fondu též povinnost informovat pravidelně Komisi o odstraňování příčin pozastavení odkupu. Současně se upřesňuje, který den se považuje za den obnovení vydávání a odkupování podílových listů, aby bylo zřejmé, že se nemůže jednat o den, který závisí na faktické aktivitě fondu.

K bodu 19 (§ 12  odst. 11)

Navrhovaná úprava navazuje na novou úpravu odst. 7.

K bodu 20 (§ 12 odst. 12)

Nejedná se o věcnou změnu, ale pouze o formulační upřesnění textu s cílem dosáhnout jeho větší srozumitelnosti.

K bodu 21 (§ 13 odst. 1)

Pro upřesnění zákon výslovně odkazuje na odchylnou právní úpravu v případě splynutí a sloučení podílových fondů, kdy je možný odkup podílových listů, přestože se jedná o uzavřené podílové fondy.

K bodu 22 (§ 13 odst. 3)

Nové znění odstavce 1 ukládá investiční společnosti stanovit ve statutu podílového fondu tzv. rozhodný den pro nákup podílového listu. V praxi totiž některé investiční společnosti vyžadují pro vydání podílového listu kromě připsání peněžních prostředků na účet fondu splnění ještě dalších podmínek (např. některé dokumenty prokazující původ prostředků, doklady zamezující praní špinavých peněz). Může tudíž dojít k situaci, že podílníkovi je podílový list fyzicky vydán až za několik dní a nemusí být jasné, za jakou cenu je podílový list vydáván (během této doby se může změnit vyhlášená aktuální hodnota). Navrhovaná úprava má investorovi zaručit, že obdrží podílový list za cenu, která se rovná hodnotě podílového listu vyhlášené k určitému dni (dni, který se podle statutu považuje za rozhodný den pro nákup podílového listu). Zároveň se výslovně stanoví, že tato cena může být zvýšena o přirážku. Tato přirážka slouží k pokrytí nákladů spojených s vydáváním podílových listů

K bodu 23 (§ 13 odst. 4)

Upřesňuje se, že i v případě, kdy investiční společnost vydává podílový list z jmenovitou hodnotu, může zahrnovat tato cena zahrnovat též přirážku.. Pokud investiční společnost chce této možnosti využít, musí přirážku a její výši uvést ve statutu fondu.

K bodu 24 (§ 13 odst. 6)

Podle stávající právní úpravy musel uzavřený podílový fond po uplynutí doby, na kterou byl založen, vstoupit do likvidace. Navrhovaná změna umožňuje po uplynutí této doby fond otevřít, tj. přeměnit na otevřený podílový fond. Ve statutu fondu musí být uvedena jak doba, na kterou se fond zakládá, tak informace o tom, co se stane s podílovým fondem po uplynutí této doby – zda vstoupí do likvidace nebo zda se otevře. Zároveň se zde odkazuje na nový § 101a, který řeší komplexně problematiku přeměn fondů.

K bodu 25 (§ 15 odst. 2)

Z důvodu interpretačních nejasností se upřesňuje, že se jedná o činnosti, které v sobě zahrnuje obhospodařování fondu kolektivního investování.

K bodu 26 (§ 15 odst. 5 a 6)

K odst 5:

Zákaz uplatňování přirážek nebo srážek, který se v platném zákoně týká pouze standardních fondů (§ 30 odst. 3) se vztahuje nově též na speciální fondy a proto se zařazuje do obecné části s tím, že § 30 odst. 3 se zrušuje.

K odst. 6:

Z důvodu interpretačních nejasností se upřesňuje, že investiční společnost může činnosti uvedené v odstavci 2 vykonávat též pro zahraniční investiční společnost nebo investiční fond.

K bodu 27 až 30 (§ 20 odst. 2, 9 a 10)

Cílem navrhovaných změn je, aby se pod pojmem „banka“ rozuměla pouze banka se sídlem v České republice (podle zákona o bankách). Z toho důvodu se pro „českou banku“ zavádí legislativní zkratka „banka“ a současně se pro zahraniční banku, která má pobočku na území České republiky, zavádí legislativní zkratka „pobočka zahraniční banky“.

K bodu 31 (§ 21 odst. 1 písm. a))

Doplňují se slova „pokud to povaha věci vylučuje“, která mají umožnit výjimku z obecné povinnosti depozitáře mít majetek fondu u sebe v úschově nebo jiném opatrování, a to pro případy, kdy tato povinnost je reálně nesplnitelná (zejména pokud jde o nemovitosti v majetku fondu kolektivního investování). Současně se v zákoně výslovně umožňuje, aby depozitář mohl delegovat úschovu nebo jiné opatrování majetku fondu kolektivního na jinou osobu. Důvodem je skutečnost, že vyhláška Komise pro cenné papíry č. 265/2004 Sb., o podrobnostech plnění povinností depozitáře tuto delegaci umožňuje, a je žádoucí uvést oba právní předpisy do vzájemného souladu. Podmínkou delegace je, aby kontrolní funkce depozitáře zůstala zachována.

K bodu 32 (§ 21 odst. 1 písm. d))

Povinnost depozitáře kontrolovat aktuální hodnotu akcie nebo podílového listu se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů, neboť některé typy aktiv u těchto fondů jsou v praxi velmi těžko ocenitelné (majetkové účasti, derivátové obchody atd.).

K bodům 33 a 34 (§ 21 odst. 1 písm. h) a i))

Úprava stávajícího textu upřesňuje povinnosti depozitáře v tom smyslu, že depozitář kontroluje pouze, zda postup při oceňování majetku fondu kolektivního investování je v souladu se zákonem.

K bodu 35 (§ 21 odst. 2)

Nejedná se o věcnou změnu, neboť ani stávající právní úprava nevyžaduje, aby depozitář platil příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry za peněžní prostředky a investiční nástroje fondu kolektivního investování, které mu byly svěřeny do úschovy. V praxi však chybnou interpretací obou zákonů dochází ke ztotožňování činnosti depozitáře s činností obchodníka s cennými papíry a banka platí za peněžní prostředky a investiční nástroje, které jí jako depozitáři fond kolektivního investování svěřil do úschovy, příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. V daném případě se nejedná o investiční službu poskytovanou obchodníkem s cennými papíry podle § 4 zákona č. 256/2005 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu na základě smlouvy o obhospodařování majetku zákazníka, nýbrž o činnost depozitáře vykonávanou na základě depozitářské smlouvy.

K bodu 36 (§ 22 odst. 1)

Navrhovanými změnami se upřesňuje, že na účet u depozitáře musejí být ukládány veškeré peněžní prostředky a ne pouze peněžní prostředky získané vydáváním akcií nebo podílových listů (písm. c)) a dále se umožňuje fondu ukládat peněžní prostředky též u banky (za určitých podmínek i zahraniční banky), která není depozitářem fondu, a to i na účet jiný než vkladový, pokud je zajištěna informovanost depozitáře (písm. d) a e)). Řeší se tím situace, kdy fond např. nabízí jím vydané cenné papíry v zahraničí prostřednictvím zahraničních distributorů.

Změna v písm. f) souvisí se změnou v § 21 odst. 1 písm. a). Obdobně se doplňují slova „pokud to povaha věci vylučuje“, která mají umožnit výjimku v případech kdy některé druhy majetku, zejména nemovitosti v majetku fondu kolektivního investování, fakticky nemohou být fondem kolektivního investování svěřeny do  úschovy nebo jiného opatrování depozitáři.

K bodu 37 (§ 22 odst. 2)

Z obecné povinnosti, že všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční společností musejí mít stejného depozitáře, se upravuje výjimka pro některé fondy, kdy z důvodu odlišného charakteru investic fondu. může investiční společnost uzavřít depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem.

K bodu 38 (§ 23 odst. 7 písm. a))

Doplňuje se výčet osob, které může depozitář požádat, aby účastníkovi problematické operace pozastavily výkon práva nakládat s cennými papíry.

K bodu 39 a 40 (§ 23 odst. 7 písm. a) a b))

Navrhované změny poznámek pod čarou souvisí s tím, že při zařazování platného zákona do Sbírky zákonů došlo v textu poznámek pod čarou k odstranění odkazů na jednotlivé příslušné paragrafy zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Odkazy na poznámky pod čarou č. 4 a č. 5se nahrazují odkazem na poznámku pod čarou č. 3 a poznámky pod čarou č. 4 a č. 5 se zrušují.

K bodu 41 (§ 23 odst. 12)

Aby nebylo pochyb o tom, zda depozitář odpovídá za škodu způsobenou porušením povinností depozitáře pouze akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování nebo též investiční společnosti, doplňuje se výslovně, že depozitář prvotně odpovídá za škodu způsobenou porušením povinností depozitáře investiční společnosti a teprve následně též akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování. V souvislosti s tím, že v § 21 odst. 1 písm. a) se depozitáři nově umožňuje provádět některé činnosti prostřednictvím jiné osoby, stanoví se na tomto místě, že jeho odpovědnost není delegací činností dotčena.

K bodu 42 (§ 24 odst. 1)

Navrhovaná změna souvisí s navrhovanou změnou definice kolektivního investování v § 2 odst. 1 písm. a) (viz bod 1). Vzhledem k tomu, že v § 2 odst. 1 písm. a) se z definice kolektivního investování vypouštějí slova „od veřejnosti“, je třeba tento pojmový znak doplnit u standardních fondů, které jsou fondy podle směrnice EU, která splnění tohoto pojmového znaku vyžaduje.

K bodu 43 (§ 24 odst. 2 písm. b))

Navrhovaná změna poznámky pod čarou souvisí s tím, že při zařazování platného zákona do Sbírky zákonů došlo k odstranění odkazů na jednotlivé příslušné paragrafy zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Odkaz na poznámku pod čarou č. 6 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 3 a poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

K bodu 44 (§ 24 odst. 2 písm. c))

Důvodem vypuštění písmene c) je skutečnost, že v praxi dochází k zavádějící interpretaci, že standardní fond musí nabízet své cenné papíry též v zahraničí. Požadavek směrnice týkající se nabízení podílových listů standardního fondu je dostatečně upraven v § 84 odst. 4.

K bodu 45 (§ 24 odst. 3)

Přeměny fondů jsou nově komplexně řešeny v novém § 101a.

K bodu 46 a 47 (§ 25 písm. a) a b))

Změny souvisí s úpravou § 20 odst. 2.

K bodu 48 (§ 26 odst. 1 písm. d) bod 2)

Doplněním textu má být zajištěno, aby zahraniční speciální fondy, do kterých může investovat standardní fond, splňovaly též požadavek na účetní oddělení majetku. Pro tuzemské podílové fondy je tento požadavek zajištěn obecně (tj. společně pro standardní fondy i speciální fondy) v § 16 odst. 1.

K bodu 49 (§ 26 odst. 1 písm. e))

Formulace je upřesněna v souladu s úpravou § 20 odst. 2 a zestručněna v tom smyslu, že standardní fond může investovat do vkladů u jakékoliv banky (se sídlem v České republice, v členském státě EU i ve státě, který není členem EU), která dodržuje pravidla obezřetnosti v souladu s právem Evropských společenství nebo která dodržuje pravidla obezřetnosti rovnocenná.

K bodu 50 (§ 26 odst. 1 písm. g) bod 2)

Směrnice EU požaduje, aby taková instituce patřila do kategorie institucí uznaných příslušným dozorovým úřadem. Stávající úprava požadovala uvedení takové instituce přímo ve statutu, který schvaluje Komise. Případná změna protistrany při transakci s deriváty by tudíž vyžadovala změnu statutu. Součástí návrhu novely je též návrh na novelizaci zákona o Komisi pro finanční trhy - doplnění příslušného ustanovení o další seznam, vedený Komisí.

K bodu 51 (§ 26 odst. 1 písm. h) bod 3)

V souladu se směrnicí EU se doplňuje požadavek, že „obdobnost dozoru“ musí posoudit Komise.

K bodu 52 (§ 26 odst. 1 písm. h) bod 4)

Navrhovaná změna má za cíl dosáhnout plné slučitelnosti se směrnicí EU, která požaduje, aby takový emitent patřil do kategorie emitentů uznaných příslušným dozorovým úřadem. Podle stávající úpravy musí být emitent, do jehož cenných papírů hodlá fond investovat, uveden ve statutu, který schvaluje Komise.

K bodu 53 (§ 26 odst. 1 písm. h) bod 4)

Pojem „cenné papíry“ se v souladu se směrnicí upřesňuje na pojem „akcie“.

K bodu 54 (§ 26 odst. 2)

Ustanovení se zrušuje z důvodu nadbytečnosti, neboť investiční limity podle nové směrnice EU zahrnují i doplňkový likvidní majetek.

K bodu 55 a 56 (§ 27 odst. 3)

Opravuje se odkaz, který má správně být pouze na odstavec 2, neboť postupy podle odstavce 1 se nevztahují ke způsobu investování.

K bodu 57 (§ 27 odst. 5)

Doplňuje se požadavek na splnění podmínek stanovených ve vyhlášce.

K bodu 58 (§ 27 odst. 7)

Pravidla pro nabývání derivátů do majetku standardního fondu se nově vztahují též na investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které obsahují derivát.

K bodu 59 (§ 28 odst. 2 písm. c))

Změna souvisí s úpravou § 20 odst. 2.

K bodu 60 (§ 28 odst. 4)

Změna souvisí s úpravou § 20 odst. 2. Pro větší srozumitelnost doplněn upřesňující odkaz.

K bodu 61 (§ 28 odst. 5 písm. a))

Jedná se o změnu v souvislosti s úpravou § 20 odst. 2 a formulační upřesnění obdobně jako v § 26 odst. 1 písm. e).

K bodu 62 (§ 28 odst. 5 písm. b))

Změna souvisí s úpravou § 20 odst. 2.

K bodu 63 (§ 28 odst. 6)

Pro upřesnění se uvádí, že limity podle odstavce 2 písm. b) a c) zůstávají nedotčeny.

K bodu 64 (§ 28 odst. 8)

Změna sjednocuje pojmosloví v rámci zákona.

K bodu 65 (§ 28 odst. 10)

Při splnění zákonem stanovených podmínek se umožňuje zvýšení limitu ze zákona bez zvláštního povolení.

K bodu 66 (§ 30 odst. 3)

Zákaz uplatňování přirážek nebo srážek je nově upraven pro standardní fondy i speciální fondy v § 15 odst. 4. Proto se na tomto místě zrušuje.

K bodu 67 až 73 (§ 41)

K § 41 odst. 1 písm. a)):

Upřesňuje se, že zahraniční investiční společnost musí v České republice uveřejňovat informace, které v souladu s právem EU uveřejňuje v domovském státu. Dále se v souladu se směrnicí vypouští požadavek uvedený v písmeni b) na uveřejňování informací, které požaduje národní legislativa nad rámec směrnice EU.

K § 41 odst. 1 písm. b):

Jedná se o terminologické sladění s § 15 odst. 3.

K § 41 odst. 2 a 3:

V návaznosti na úpravu odstavce 1 písm. a) se zrušuje stávající odstavec 2 a v této souvislosti se v nových odstavcích 2 a 3 mění odkazy.

K bodu 74 (§ 43 odst. 1 - poznámka pod čarou č. 7))

Zrušuje se odkaz na příslušné ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. V zákoně o podnikání na kapitálovém trhu je veřejná nabídka definována úžeji pro účely uveřejňování prospektu cenného papíru, resp. zákon v souladu se směrnicí stanoví případy, pro které platí povinnost vypracovat prospekt. V tomto zákoně je třeba veřejnost chápat v nejširším slova smyslu a informovanost investorů je zajištěna statutem, který musí být pro cenné papíry kolektivního investování vypracován vždy a vždy musí být investorům k dispozici.

K bodu 75 (§ 43 odst. 1 písm. f)

Slova se zrušují z důvodu nadbytečnosti.

K bodu 76 (§ 43 odst. 2)

Navrhovaná změna je vyvolána novou úpravou § 20 odst. 2.

K bodu 77 (§ 43 odst. 2 písm. b))

Slovo „vydávání “ se zrušuje z důvodu, že směrnice EU nepožaduje, aby tzv. „kontaktní banka“ zajistila „vydávání“ cenných papírů fondu kolektivního investování, ale pouze jejich odkupování.

K bodu 78 (§ 44)

Zahraničnímu standardnímu fondu se umožňuje, aby v případě, že obdrží od Komise potvrzení o tom, že splňuje podmínky pro veřejné nabízení cenných papírů v České republice, mohl začít s nabízením dříve a nemusel čekat na uplynutí 2 měsíců - ty jsou stanoveny pro případ nečinnosti Komise.

K bodu 79 (§ 44)

Slova se zrušují z důvodu nadbytečnosti.

K bodu 80 (§ 45 odst. 1 písm. c))

Upřesňuje se, že zahraniční standardní fond musí v České republice uveřejňovat informace, které v souladu s právem EU uveřejňuje v domovském státu.

K bodu 81 až 83 (§ 47 odst. 2, 4 a 5)

Změny souvisejí se změnami navrhovanými v novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu, podle kterých by Komise Evropských společenství měla být informována prostřednictvím ministerstva financí.

K bodu 84 (§ 48)

Změna je vyvolána změnou § 20 odst. 2.

K bodu 85 (§ 49)

Stanoví se základní členění speciálních fondů, jejich druhy a možné formy.

K bodu 86 (§ 49a a § 49b)

Vzhledem k nové kategorizaci speciálních fondů se doplňují dva nové paragrafy, které obsahují ustanovení společná pro všechny speciální fondy shromažďující peněžní prostředky od veřejnosti. Tyto fondy jsou určeny nejširšímu okruhu osob, u kterých se nepředpokládají zkušenosti s tímto druhem investování, a proto musejí podléhat přísnějším regulačním pravidlům než fondy určené kvalifikovaným investorům. Současně se všem těmto fondům umožňuje používat stejné nástroje a techniky, jaké používá standardní fond, a to za stejných podmínek, a stanoví se též stejné povinnosti související s těmito rizikovějšími investicemi. V návaznosti na to se navrhuje, aby se vyhláška upravující podrobnosti takových investic pro standardní fondy vztahovala též na fondy speciální.

Z důvodu ochrany investorů se v § 49a odst. 6 zakazuje přeměna fondu, který je určen pro veřejnost, na fond určený pro kvalifikované investory. V současné době však existují některé fondy, do kterých mohou investovat pouze vybrané subjekty (např. nadace), neboť definice kolektivního investování v zákonu č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech neobsahovala pojmový znak „shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti“ a jejich vznik tudíž umožňovala. Takovým fondům je proto žádoucí umožnit přeměnu na fondy kvalifikovaných investorů (čl. II bod 2).

K bodu 87 a 88 (§ 51 a § 52)

K § 51:

Druhy majetku a investiční limity pro speciální fond cenných papírů se upravují tak, aby nebyly vymezeny přísněji než ty, které platí pro investování standardního fondu.

V odst. 6 se speciálnímu fondu cenných papírů zakazuje nakupovat do svého portfolia cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, ale pouze pro kvalifikované investory (včetně takových zahraničních fondů). Investování fondu určeného pouze pro kvalifikované investory může být totiž rizikovější. Zároveň se mu zakazuje investovat do fondu, který svým charakterem investic je fondem fondů (investuje do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování).

K § 52:

V souvislosti se vznikem fondu kvalifikovaných investorů se zrušuje zvláštní úprava speciálního fondu rizikového kapitálu (viz komentář k § 49).

Dosavadní text se nahrazuje novým textem, kterým se stanoví podmínky, za kterých nemusí speciální fond cenných papírů dodržovat pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním (které jsou obdobné podmínkám pro standardní fondy).

K bodu 89 (poznámka pod čarou č. 8)

Poznámka se ruší, neboť se nahrazuje poznámkou pod čarou č. 3.

K bodu 90 (§ 53)

Jako základní východisko pro novou podrobnější úpravu nemovitostních fondů byla použita německá právní úprava těchto fondů.

Zákon umožňuje vznik nemovitostního fondu pouze ve formě otevřeného podílového fondu (důvody viz bod 3 obecné části) s tím, že v § 12 odst. 2 a 4 se umožňuje nemovitostnímu fondu upravit si ve statutu odchylnou lhůtu pro odkupování podílových listů a lhůtu pro pozastavení vydávání a odkupování podílových listů z důvodu charakteru majetku, do kterého tyto fondy investují (nižší likvidita majetku).

V odstavcích 2 a 3 je nově definován majetek, do kterého může nemovitostní fond investovat. Jednak jsou to nemovitosti a jednak účasti na nemovitostních společnostech. Nemovitosti jsou pořizovány buď za účelem jejich provozování a pak musí být způsobilé přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos (tj. musí být ocenitelné výnosovou metodou) nebo jsou pořizovány s tím záměrem, že zisk přinese jejich prodej (tj. musí být ocenitelné metodou porovnávací).

V odstavci 4 se nemovitostnímu fondu umožňuje koupit, za podmínek stanovených zákonem, do svého majetku nemovitost, která je zatížena zástavním právem.

V odstavci 5 se nemovitostním fondům umožňuje zatížit nemovitost zástavním právem, věcným břemenem nebo užívacím právem třetí osoby, ale z důvodu ochrany investorů zákon současně stanoví podmínky, za jakých může k takovém zatížení dojít.

Vzhledem k tomu, že nová úprava výslovně umožňuje nemovitostním fondům investovat do zahraničních nemovitostí, stanoví se v odstavci 6 pravidla pro nabývání takových nemovitostí.

K bodu 91 (§ 53a až § 53j)

K § 53a:

V odstavcích 1 a 2 se upravují investiční limity pro nabývání nemovitostí do majetku nemovitostního fondu s tím, že v odstavci 4 zákon osvobozuje nemovitostní fond po dobu 3 let od jeho vzniku od povinnosti některé tyto limity dodržovat. Současně se umožňuje, aby fond nemusel po stejnou dobu odkupovat své podílové listy od investorů zpět. Důvodem je skutečnost, že fond potřebuje určitý časový prostor pro vytvoření vlastního majetkového portfolia a jeho sladění se zákonnými limity

K § 53b:

Odstavec 1 umožňuje nemovitostnímu fondu odchýlit se při nákupu nemovitosti do svého majetku nebo při prodeji nemovitosti ze svého majetku od ceny nemovitosti podle znaleckého posudku. Vzhledem k tomu, že se požadují dva znalecké posudky, je nezbytné stanovit postup při existenci dvou rozdílných ocenění. Zvolená konstrukce vychází vždy z ceny, která je pro fond výhodnější.

Odstavec 2 má zamezit střetu zájmů při pořizování nemovitostí do majetku nemovitostního fondu.

V odstavci 3 se upravují povinnosti speciálního fondu nemovitostí ve vztahu k depozitáři. Z povahy majetku, do kterého nemovitostní fond investuje, vyplývá, že nemůže být v úschově či jiném opatrování depozitáře. Navrhuje se proto, aby depozitář dával souhlas ke všem právním úkonům, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

K § 53c:

Specifikuje se společnost, na které může nemovitostní fond nabývat svou účast (nemovitostní společnost).

K 53d:

Stanoví se podmínky, které musí nemovitostní společnost splňovat, aby na ní mohl nabýt účast nemovitostní fond a současně se stanoví předpoklady, za kterých může být účast nabyta (zejména musí fond získat většinový podíl potřebný ke změně stanov a důležitá je též podmínka, aby depozitář fondu byl schopen plnit své povinnosti a byla plně zajištěna jeho informovanost o majetku nemovitostní společnosti). Dále se stanoví investiční limit 30 % z hodnoty majetku nemovitostního fondu pro investici do jedné nemovitostní společnosti. Stejně jako při nabývání nemovitosti do majetku nemovitostního fondu nebo jejím prodeji je i v případě nabývání či pozbývání účasti na nemovitostní společnosti požadován souhlas depozitáře.

K § 53e a 53f:

Oceňování nemovitostí v majetku nemovitostního fondu je bezesporu stěžejní a zároveň nejrizikovější činností nemovitostního fondu. Proto se stanoví řada požadavků na způsob oceňování takových nemovitostí i na osoby, které tuto činnost mohou vykonávat. Zákon rozlišuje jednak oceňování nemovitosti při jejím pořízení do majetku fondu nebo jejím prodeji z majetku fondu (§ 53e), jednak při sledování a stanovování hodnoty nemovitosti během doby, kdy ji má fond ve svém majetku (§ 53f).

Při pořizování nemovitosti do majetku nemovitostního fondu nebo při jejím prodeji musí být nemovitost v zájmu co nejobjektivnějšího ocenění oceněna dvěma nezávislými znalci.

Během doby, kdy je nemovitost v majetku fondu, pak sleduje a stanovuje její hodnotu výbor odborníků, jehož povinností je též sledovat hodnotu účasti nemovitostního fondu na nemovitostní společnosti. Pro členy výboru jsou stanovena kritéria tak, aby byla zajištěna jejich nezávislost a v důsledku toho i objektivní stanovení hodnoty nemovitosti.

K § 53 g:

Výbor odborníků při své činnosti vychází z pořizovací ceny nebo z později vypracovaného posudku znalce podle odstavců 2 a 3.

K§ 53h:

Z důvodu co možná největší objektivnosti při oceňování nemovitostí se v § 53e odst. 1 a v § 53f odst. 6 stanoví požadavky na nezávislost znalců i členů výboru odborníků. V návaznosti na to § 53h stanoví kritéria pro posuzování jejich nezávislosti.

K § 53i:

Stanoví se obezřetnostní pravidla a limity pro poskytování úvěrů a přijímání úvěrů a půjček z majetku nemovitostního fondu.

K § 53j:

Vzhledem k charakteru majetku, do kterého nemovitostní fond investuje a který je málo likvidní, se stanovuje pro účely zejména zajištění odkupů podílových listů minimální objem majetku, který musí mít fond k dispozici v likvidních aktivech. Současně se stanovuje horní limit pro podíl takového likvidního majetku z důvodu, aby bylo zajištěno, že zůstane zachován charakter fondu a převážná část investic bude směrována do nemovitostí a účastí na nemovitostních společnostech.

Z důvodu omezení možného rizika spojeného s narušením finanční stability a likvidity fondu se v odstavci 4 stanoví postup pro případ, že odkupem podílových listů by klesla hodnota likvidních aktiv fondu pod 20 % hodnoty majetku fondu.

K bodu 92 (§ 54)

V souvislosti se vznikem fondu kvalifikovaných investorů se zrušuje zvláštní úprava speciálního fondu derivátů (viz komentář k § 49).

K bodu 93 (§ 55 odst. 2)

Speciálnímu fondu fondů se zakazuje nakupovat do svého portfolia cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, ale pouze pro kvalifikované investory (včetně takových zahraničních fondů). Investování fondu určeného pouze pro sofistikované investory může být totiž rizikovější. Zároveň se fondu fondů zakazuje investovat do fondu, který investuje více než 10% svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování (tj. svým charakterem investic je fondem fondů).

K bodu 94 (§ 55 odst. 6 až 9)

Ustanovení § 55 odst. 1 ukládá speciálnímu fondu fondů povinnost investovat převážně do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování. Doplněním odstavce 6 se upřesňuje, do čeho může speciální fond fondů investovat zbývající menší část majetku (do stejných cenných papírů, do kterých smí investovat speciální fond cenných papírů).

Odstavce 7 až 9 stanoví obdobně jako u standardních fondů podmínky, za kterých nemusí speciální fond cenných papírů dodržovat pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním.

K bodu 95 (§ 55 odst. 10)

Změna souvisí s úpravou poznámek pod čarou, kdy poznámka pod čarou č. 8 se ruší.

K bodu 96 (§ 56 a 57)

Úprava speciálního fondu zvláštního majetku a speciálního fondu smíšeného se nahrazuje úpravou fondu kvalifikovaných investorů (viz komentář k § 49).

Na základě poptávky trhu se umožňuje vznik speciálního fondu kvalifikovaných investorů, který je fondem určeným pro omezený okruh osob (maximálně 100 osob) a do kterého mohou investovat pouze investoři taxativně uvedení v § 57a odst. 1. Zákon zároveň umožňuje, aby tento fond byl založen pouze pro některé druhy těchto investorů (např. pouze pro banky).

Aby fond mohl splnit požadavek zákona týkající se maximálního počtu 100 osob, zákon stanoví pro fond kvalifikovaných investorů, který má formu investičního fondu, povinnost mít akcie na jméno s omezenou převoditelností. V případě, že by tato povinnost stanovena nebyla, mohl by např. jeden velký akcionář rozprodat své akcie mezi širší okruh investorů, čímž by došlo jednak k překročení limitu 100 osob a zároveň by mohlo dojít k porušení ustanovení o minimální vstupní investici, event. by se mohla akcionářem fondu stát osoba, kterou zákon nebo statut nepřipouští. Převoditelnost by měla být omezena souhlasem představenstva a stanovy by měly určit takové podmínky pro udělení souhlasu, aby fond byl schopen zajistit dodržení zmíněných ustanovení zákona.

Pro fond kvalifikovaných investorů je stanovena minimální vstupní investice 1 mil. Kč a má zákonem zakázáno veřejně nabízet své cenné papíry s výjimkou povolených upoutávek při jeho vzniku. Zákon tomuto fondu umožňuje zvolit si investiční politiku s tím, že bude přesně sjednána ve statutu fondu. Důvodem je skutečnost, že u osob, které budou investovat do tohoto fondu lze důvodně předpokládat a očekávat dostatek zkušeností v oblasti finančního trhu.

V § 57 se stanoví zvláštní informační povinnosti speciálního fondu kvalifikovaných investorů vůči Komisi.

K bodu 97 (§ 58 odst. 2 písm. e))

Vzhledem k tomu, že se umožňují nové druhy fondů kolektivního investování (speciální fondy) je stávající požadavek na kvalifikaci vedoucích osob mít zkušenosti s příslušným druhem kolektivního investování považován za překážku vzniku těchto nových fondů s ohledem na skutečnost, že v současné době je velmi obtížné najít osoby s takovouto kvalifikací. Proto se navrhuje tento požadavek nahradit obecným požadavkem na zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu kolektivního investování. Současně se umožňuje, aby v případě, že společnost má již nejméně 2 osoby s touto kvalifikací, bylo možné za dostatečnou kvalifikaci považovat též zkušenosti s některou z činností, které souvisejí kolektivním investováním.

K bodu 98 (§ 58 odst. 4 – pozn. pod čarou)

Navrhovaná změna odkazu na poznámku pod čarou souvisí s tím, že při zařazování platného zákona do Sbírky zákonů došlo u jednotlivých poznámek pod čarou k odstranění odkazů na jednotlivé příslušné paragrafy zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Odkaz na poznámku pod čarou č. 8 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 3.

K bodu 99 (§ 58 odst. 6 písm. b)

V novém znění písm. b) se vypouštějí slova „uzavřené s bankou“ z důvodu nadbytečnosti.

K bodu 100 (§ 58 odst. 8)

Nově se upravují podmínky, za jakých Komise odejme na žádost zahraničního speciálního fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů tohoto fondu. Stávající právní úprava požadovala vypořádání závazků se všemi investory, avšak nepamatovala na případy, kdy investor na nabídky k odkoupení podílových listů nereaguje. Nově se tedy požaduje doložit Komisi vypořádání závazků s těmi investory, kteří na základě nabídky o odkup požádali.

K bodu 101 (§ 58 odst. 9)

Ustanovení se doplňuje na základě požadavku Komise, která jako důvod uvádí, že na základě stávající dikce zákona není oprávněna vydat povolení k distribuci cenných papírů zahraničního speciálního podílového fondu a že výkladové překlenutí prostřednictvím § 3 odst. 2 není možné.

K bodu 102 (§ 60 odst. 1 písm.e) bod 2)

Navrhovaná změna odkazu na poznámku pod čarou souvisí s tím, že při zařazování platného zákona do Sbírky zákonů došlo u jednotlivých poznámek pod čarou k odstranění odkazů na jednotlivé příslušné paragrafy zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Odkaz na poznámku pod čarou č. 8 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 3.

K bodu 103 (§ 60 odst. 2)

Terminologie se upřesňuje v souladu s tím, že obhospodařování majetku zákazníka je investiční službou.

K bodu 104 (§ 60 odst. 3)

Viz bod 102.

K bodu 105 (§ 60 odst. 4)

Na základě požadavku dozoru se výslovně doplňují podmínky pro udělení povolení investiční společnosti k obhospodařování majetku zákazníka , tj. stanoví se, že když Komise uděluje investiční společnosti povolení k poskytování investiční služby „obhospodařování majetku zákazníka“, zkoumá splnění stejných předpokladů jako při udělování povolení k této činnosti obchodníkovi s cennými papíry.

K bodu 106 (§ 62 odst. 2 písm. a))

Změna je vyvolána změnou § 20 odst. 2.

K bodu 107 (§ 64).

Ustanovení týkající se udělení povolení k činnosti investičního fondu se navrhuje nově tak, aby byly vyřešeny výkladové problémy spojené s posuzováním splnění některých požadovaných předpokladů u žadatele o povolení - u zakladatelů akciové společnosti, která ještě nevznikla, tj je sice založena ale nebyla dosud zapsána do Obchodního rejstříku. Oprávnění k činnosti investičního fondu vznikne až dnem zápisu společnosti do OR.

K bodu 108 (§ 66 odst. 1 písm. c) a d))

Zákon o kolektivním investování umožnil vznik nových druhů fondů kolektivního investování (speciální fondy, které mohou investovat do nových druhů majetku) s tím, že na vedoucí osoby vztáhl kvalifikační požadavek mít zkušenosti s příslušným druhem kolektivního investování. Tato skutečnost se v praxi stává překážkou pro vznik takových fondů s ohledem na skutečnost, že v současné době lze jen velmi obtížně najít osoby s potřebnou kvalifikací. Proto se navrhuje tento požadavek nahradit obecným požadavkem na zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu kolektivního investování. Současně se umožňuje, aby v případě, že společnost má již nejméně 2 osoby s touto kvalifikací, bylo možné za dostatečnou kvalifikaci považovat též zkušenosti s některou z činností, které souvisejí kolektivním investováním.

K bodu 109 (§ 66 odst. 6)

Vzhledem k tomu, že v České republice jsou historicky smluvní podmínky součástí statutu, jeví se jejich oddělení od statutu jako neopodstatněné. V tom, že statut a smluvní podmínky tvoří jeden dokument, nelze spatřovat rozpor se směrnicí.

K bodu 110 (§ 69 odst. 4)

Úprava se navrhuje v souvislosti se změnou § 20 odst. 2. V této souvislosti se též upřesňuje pojem pojišťovna.

K bodu 111 (§ 70 odst. 1)

Ustanovení se doplňuje na základě požadavku Komise pro překlenutí výkladových problémů spojených s posuzováním splnění požadavku na výši vlastního kapitálu u akciové společnosti, která ještě nevznikla.

K bodu 112 a 113 (§ 71 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3)

Navrhované změny promítají změny provedené novelou zákona o podnikání na kapitálovém trhu a mají upřesňující charakter.

K bodu 114, 115 a 118

Vzhledem k tomu, že § 72 i § 73 obsahují ustanovení týkající se vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního fondu, navrhuje se vložit společný nadpis nad § 72 a vypustit nadpisy jednotlivých paragrafů.

K bodu 116 (§ 72 odst. 1)

Navrhovaná změna odkazu na poznámku pod čarou souvisí s tím, že při zařazování platného zákona do Sbírky zákonů došlo u jednotlivých poznámek pod čarou k odstranění odkazů na jednotlivé příslušné paragrafy zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Odkaz na poznámku pod čarou č. 8 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 3.

K bodu 117 (§ 72 odst. 3 písm. f))

Vzhledem k tomu, že se umožňují nové druhy fondů kolektivního investování (speciální fondy) je stávající požadavek na kvalifikaci vedoucích osob mít zkušenosti s příslušným druhem kolektivního investování považován za překážku vzniku těchto nových fondů s ohledem na skutečnost, že v současné době je velmi obtížné najít osoby s takovouto kvalifikací. Proto se navrhuje tento požadavek nahradit obecným požadavkem na zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu kolektivního investování. Současně se umožňuje, aby v případě, že společnost má již nejméně 2 osoby s touto kvalifikací, je možné za dostatečnou kvalifikaci považovat též zkušenosti s některou z činností, které souvisejí kolektivním investováním.

K bodu 119 (§ 73 úvodní část ustanovení)

Viz bod 116.

K bodu 120 (§ 73 písm. f))

Jedná se o formulační zpřesnění a zjednodušení textu.

K bodu 121 (§ 73 písm. g))

Terminologické sladění v rámci zákona.

K bodu 122 (§ 74 odst. 1 písm. b) bod 1)

Upřesňuje se, že investiční společnost musí upravit vnitřními předpisy svůj systém účetnictví, ovšem v  rámci obecně závazných účetních předpisů.

K bodu 123 (§ 75 odst. 2 a 3)

K odst. 2:

Odborná péče se definuje obecněji tak aby na ni mohl zákon odkázat i v jiných ustanoveních, která ukládají povinnost odborné péče i jiným osobám (např. členům výboru odborníků v § 53f)).

Mezi požadavky kladené na odbornou péči se doplňuje zákaz provádět tzv. „churning“, tj. nadbytečné obchody, které formou poplatků za obchodování generují pouze zvýšený zisk obchodníka s cennými papíry, jehož prostřednictvím investiční společnost investuje, bez ohledu na nejlepší zájmy investorů.

K odst. 3:

Ustanovení se rozšiřuje dvěma směry. Jednak povinnost odborné péče se vztahuje na vedoucí osoby i likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, jednak se na tyto osoby nově vztahuje též povinnost uvedená v odstavci 1 písm. b) (dávat přednost zájmům investorů před svými vlastními zájmy).

K bodu 124 (§ 76 odst. 3)

Z důvodu interpretačních problémů, které se v praxi vyskytly, se výslovně stanoví, že za majetek pojištěný v rámci Garančního fondu obchodníků s cennými papíry vzniká nárok na výplatu náhrady též zákazníkům investiční společnosti a doplňuje se odkaz na zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 125 (§ 77 odst. 1)

Doplňuje se výjimka v souvislosti s novou úpravou speciálního fondu nemovitostí a speciálního fondu kvalifikovaných investorů, které mohou investovat též do účasti na jiné společnosti.

K bodu 126 (§ 78 odst. 1)

Vzhledem k tomu, že se umožňují nové druhy fondů kolektivního investování (speciální fondy), je stávající požadavek na kvalifikaci osoby, které může být svěřeno obhospodařování fondu kolektivního investování, považován za překážku vzniku těchto nových fondů s ohledem na skutečnost, že v současné době je velmi obtížné najít osoby s takovouto kvalifikací. Proto se navrhuje tento požadavek nahradit variantně požadavkem na obecné zkušenosti s kolektivním investováním nebo zkušenosti s investováním do určitého druhu majetku.

K bodu 127 (§ 81a)

Doplněno ustanovení, které odstraňuje interpretační problém, který v praxi vzniká, zda povinnosti při veřejném nabízení cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování podle § 79 až 81 se vztahují též na zahraniční osoby. Zároveň se tyto povinnosti vztahují též na osoby, které tyto cenné papíry veřejně nabízejí na základě delegace.

K bodu 128 (§ 82 odst. 1 a 2)

V odstavci 1 se slova „cenných papírů a derivátů“ nahrazují pojmem „investiční nástroje“, neboť tento pojem je širší a zahrnuje též cenné papíry vydané fondem kolektivního investování. Současně se upravuje výjimka pro oceňování majetku speciálního fondu kvalifikovaných investorů a speciálního fondu nemovitostí, které mohou mít pro oceňování těchto druhů majetku delší lhůtu. Vzhledem k tomu, že podle § 12 odst. 2 může nemovitostní fond ve svém statutu stanovit termíny pro podání žádosti o odkup podílových listů, ukládá se takovému fondu povinnost mít k těmto termínům aktuální ocenění uvedeného majetku.

V odstavci 2 se upravují obdobné povinnosti pro další druhy majetku. Současně se upravuje pro speciální fond nemovitostí obdobná odchylka jako v odst. 1.

K bodu 129 (§ 82 odst. 4)

Upřesňuje se, že majetek a závazky fondu kolektivního investování se oceňují reálnou hodnotou.

K bodu 130 (§ 83)

Doplňuje se výjimka pro fondy kvalifikovaných investorů.

K bodu 131(§ 83 písm. c))

Informační povinnosti fondu kolektivního investování se doplňují o požadavek na uveřejňování stanov.

K bodu 132 a 133 (§ 84 a 84a)

Z důvodu řady změn se navrhuje nová úprava statutu a zjednodušeného statutu.

Změny souvisejí zejména

• s novou úpravou speciálních fondů kvalifikovaných investorů, pro které se navrhují některé odchylky,

• s vypuštěním smluvních podmínek pro prodej a odkup podílových listů (v návaznosti na úpravu § 66 odst. 6).

Nový § 84 a zavádí výjimku pro speciální fond kvalifikovaných investorů při uveřejňování statutu a nově upravuje postup při schvalování změn statutu. Zákon zde výslovně uvádí, které změny statutu nepodléhají předchozímu schválení Komisí.

K bodu 134 a 135 (§ 85 odst. 1 a 2)

Speciální fond kvalifikovaných investorů se vyjímá z povinnosti uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu. Jedná se o fond založený pro omezený okruh osob, kterým postačuje, aby tuto zprávu měly k dispozici v sídle fondu a na požádání jim byla bezplatně zaslána (§ 57a).

K bodu 136 (§ 85 odst. 4)

Pro účely výplaty výnosu podílníkům postačuje ověření účetní závěrky podílového fondu auditorem.

K bodu 137 a 138 (§ 86)

Speciální fond kvalifikovaných investorů se vyjímá z povinnosti vypracovávat pololetní zprávu. Jedná se o fond založený pro omezený okruh osob a proto mu zákon neukládá povinnost vypracovat pololetní zprávu, což nevylučuje, aby její vypracování bylo uloženo statutem.

K bodu 139 (§ 87)

Úprava § 87 se navrhuje s ohledem na výjimku, kterou umožňuje § 86 a doplňuje se povinnost, aby výroční zpráva a pololetní zpráva byla investorům k dispozici v sídle fondu.

K bodu 140 (§ 88 odst. 1 písm. a))

Doplňuje se odchylná úprava informační povinnosti pro speciální fond nemovitostí a speciální fond kvalifikovaných investorů.

K bodu 141a 142 (§ 88 odst. 1 písm. c) a odst. 4)

Ustanovení se upřesňuje v tom smyslu, že každý měsíc musejí být uveřejněny údaje o struktuře majetku fondu k poslednímu dni měsíce. Zároveň se doplňuje, že tyto údaje musejí být uveřejněny bez zbytečného odkladu.

K bodu 143 (§ 88 odst. 5)

Doplňuje se výjimka z informačních povinností pro fond kvalifikovaných investorů. Jedná se o fond založený pro omezený okruh osob a proto mu zákon neukládá povinnost uvedené informace uveřejňovat.

K bodu 144 (§ 89)

Navrhuje se nové zmocnění pro prováděcí předpis tak, aby vyhláškou byly stanoveny a požadovány pouze informace nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.

K bodu 145 (nadpis § 91)

Změna názvu Komise pro cenné papíry na Komisi pro finanční trh vychází ze zákona o změně zákonů v souvislosti se sjednocováním dozoru nad finančním trhem.

K bodu 146 (§ 91 odst. 1 písm. a))

Nově se zavádí požadavek na předložení úplného znění statutu Komisi, pokud se jedná o změnu statutu.

K bodu 147 (§ 92 odst. 3)

Výslovně se uvádí, že likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu vždy jmenuje a též odvolává Komise. Z toho vyplývá, že likvidátor nemůže být nikdy odvolán valnou hromadou společnosti. (Podle dosavadního ustanovení byl sice v případě zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu likvidátor vždy jmenován Komisí, avšak mohl být opakovaně odvoláván valnou hromadou společnosti.)

K bodu 148 (§ 92 odst. 4 písm. b))

Upravuje se odkaz na příslušný paragraf.

K bodu 149 (§ 92 odst. 11)

Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník řeší případy nesoučinnosti s likvidátorem pouze pro likvidátory jmenované soudem, doplňuje se povinnost třetích osob poskytnout stejnou součinnost též likvidátorovi jmenovanému Komisí.

K bodu 150 (§ 94 odst. 3)

Změna souvisí s doplněním nových odstavců 3 a 9 do § 92.

K bodu 151 (§ 96 odst. 3 písm. b))

Investiční společnosti, která obhospodařuje majetek zákazníků, se umožňuje fúze s obchodníkem s cennými papíry, jehož výhradním předmětem činnosti je obhospodařování majetku zákazníků.

K bodu 152 (§ 98 odst. 1 písm. c))

Jedná se upřesňující doplnění textu s ohledem na skutečnost, že se nově umožňuje, aby podílový fond vytvořený na dobu určitou nemusel uplynutím této doby vždy vstoupit do likvidace, ale mohl se přeměnit na otevřený podílový fond, pokud má tento záměr uveden ve statutu.

K bodu 153 a 154 (§ 100 odst. 1 a 3)

Z důvodu interpretačních nejasností se upřesňuje, že může dojít ke splynutí podílových fondů obhospodařovaných dvěma různými investičními společnostmi. V této souvislosti se též upřesňuje, která investiční společnost podává žádost o povolení ke splynutí podílových fondů.

K bodu 155 (§ 100 odst. 4 písm.e))

Zakazuje se splynutí fondu kvalifikovaných investorů s fondem kolektivního investování určeným pro širokou veřejnost z důvodu ochrany investorů. Tyto fondy mají odlišný charakter, např. rozdílnou úroveň regulace, rozdílné informační povinnosti apod.

K bodu 156 (§ 100 odst. 6)

Jedná se o upřesňující doplnění stávajícího textu, aby bylo nesporné, že i na  případy odkupů podílových listů podílového fondu, který splynutím zaniká, se vztahuje postup podle § 12.

K bodu 157 a 158 (§ 101 odst. 1 a 3)

Z důvodu interpretačních nejasností se upřesňuje, že může dojít ke sloučení podílových fondů obhospodařovaných dvěma různými investičními společnostmi. V této souvislosti se též upřesňuje, která investiční společnost podává žádost o povolení ke sloučení podílových fondů.

K bodu 159 (§ 101 odst. 4 písm. e))

Zakazuje se sloučení fondu kvalifikovaných investorů s fondem kolektivního investování určeným pro širokou veřejnost z důvodu ochrany investorů. Tyto fondy mají odlišný charakter, např. rozdílnou úroveň regulace, rozdílné informační povinnosti apod.

K bodu 160 (§ 101 odst. 6)

Jedná se o upřesňující doplnění stávajícího textu, aby bylo nesporné, že i na  případy odkupů podílových listů podílového fondu, který sloučením zaniká, se vztahuje postup podle § 12.

K bodu 161 (§101a)

Nově se komplexně řeší problematika přeměn jednotlivých typů fondů kolektivního investování a podmínek pro povolení těchto přeměn Komisí.

K bodu 162 a 163 (§§ 102 odst. 1, 103 odst. 1)

Slova „s bankou“ se zrušují jako nadbytečná.

K bodu 164 (§ 113 odst. 3)

Na základě požadavku Komise se doplňuje zmocnění k tomu, aby Komise mohla změnit rozsah povolení k nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu v ČR, které bylo vydáno před nabytím účinnosti zákona o kolektivním investování, a uvést je do souladu se zákonem.

K bodu 165 a 166 (§ 114 odst. 2 písm. g) a i))

V souvislosti s nově zaváděnými povinnostmi investičního fondu, resp. jeho zakladatelů při zakládání fondu a povolování jeho činnosti v § 64 odst. 4 se zároveň doplňuje seznam podmínek, za kterých může Komise povolení ke vzniku investičního fondu odejmout.

K bodu 167 (§ 114 odst. 7)

Doplnění souvisí s úpravou speciálního fondu kvalifikovaných investorů, pro který zákon stanoví maximální možný počet jeho investorů. Komisi se umožňuje uložit sankci speciálnímu fondu kvalifikovaných investorů, který je investičním fondem a poruší ustanovení § 56 odst. 3.

K bodu 168 (§ 114 odst. 8)

Změna souvisí s doplněním nových odstavců 3 a11 do § 92.

K bodu 169 ( § 115 odst. 2 písm. b))

Změna souvisí s doplněním § 12.

K bodu 170 (§ 115 odst. 2 písm. c))

Doplnění souvisí s úpravou speciálního fondu kvalifikovaných investorů a maximálním možným počtem jeho investorů. Komisi se umožňuje uložit sankci investiční společnosti, pokud speciální fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje, poruší § 56 odst. 3.

K bodu 171 až 180, 183 až 188 (§ 119 odst. 1 písm. a), h), k), l), m), q), s), u), v) a w), § 119 odst. 2 písm. a) a b), § 120 odst. 1 písm. b), e), f)a g)).

Opravují se odkazy v závorce na správná ustanovení zákona v souvislosti se změnami některých ustanovení.

K bodu 181 (§ 119 odst. 1 písm. w))

Změna souvisí s doplněním písmen y)¨a z).

K bodu 182 (§ 119 odst. 1 písm. y) a z))

Upravují se nové správní delikty, které souvisí jednak se zavedením institutu výboru odborníků u speciálního fondu nemovitostí a jednak s povinnostmi, které stanoví nový § 101a.

K bodu 189 (§ 120 odst. 1 písm. i))

Doplňuje správní delikt investičního fondu při veřejném nabízení jeho cenných papírů shodně s úpravou u investiční společnosti.

K bodu 190 (§ 120 odst. 2)

V návaznosti na doplnění správního deliktu investičního fondu (§ 120 odst. 1 písm. i)) se doplňuje sankce za tento delikt.

K bodu 191 (§ 121)

Upřesňuje se nadpis paragrafu, neboť se nejedná o jakoukoliv banku obecně, ale pouze o banku nebo zahraniční banku s pobočkou umístěnou na území České republiky, které byly depozitářem a přestaly jím být.

K bodu 192 (§ 121 odst. 2)

Změna je vyvolána novou úpravou § 20 (zavedení legislativní zkratky pro zahraniční banku, která má pobočku na území České republiky).

K bodu 193 a 194 (§ 122 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. a))

V návaznosti na povinnosti dané novým § 81a se doplňuje se nový správní delikt „neoprávněné veřejné nabízení cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování“ a sankce za tento delikt.

K bodu 195 až 197 (§ 122 odst. 3)

Zrušuje se sankce uvedená v písmeni d), která je podle odkazů v závorce sankcí pro standardní fondy a přitom je zařazena mezi sankce speciálních fondů.

K bodu 198 (§ 123)

Navrhované změny jednak reagují na novou úpravu § 20 odst. 2, jednak vztahují uvedený správní delikt též na smlouvu se speciálním fondem kolektivního investování.

K bodu 199 (§ 124)

Výslovně se uvádí, že subjektem správních deliktů může být buď osoba právnická nebo podnikající fyzická osoba, aby byl subjekt správního deliktu označen konkrétně v souladu se zásadami úpravy správního trestání vydanými ministerstvem vnitra.

K bodu 200 (§ 124 písm. a))

V souvislosti s úpravou tzv. „černého kolektivního investování“ (§ 2a odst. 1 a 2) se doplňují sankce za porušení tohoto ustanovení.

K bodu 201 a 202 (§ 124 odst. 1 písm. d) a e))

Jedná se o legislativně technickou úpravu vyvolanou doplněním nového písmene f).

K bodu 203 (§ 124 písm. f))

V návaznosti na doplnění § 81a se doplňuje se nový správní delikt „neoprávněné veřejné nabízení cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na území České republiky“.

K bodu 204 (§ 126 odst. 1)

Doplňuje se nový přestupek likvidátora v souvislosti s tím, že mu jsou v § 75 odst. 3 ukládány nové povinnosti.

K bodu 205 (§ 127 odst. 1 písm. a))

Změna souvisí se zrušením § 4 odst. 2, podle kterého je třeba k činnosti investičního fondu povolení Komise.

K bodu 206 a 207 (§ 127 odst. 1 písm. e) a f))

Navrhované změny odkazu na poznámku pod čarou souvisí s tím, že při zařazování platného zákona do Sbírky zákonů došlo u jednotlivých poznámek pod čarou k odstranění odkazů na jednotlivé příslušné paragrafy zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Odkazy na poznámku pod čarou č. 8 se nahrazují odkazy na poznámku pod čarou č. 3.

K bodu 208 (§ 127 odst. 1 písm. f))

Změna souvisí s doplněním nových písmen h) a i).

K bodu 209 a 210 (§ 127 odst. 1 písm. g), h) a i))

Stávající výčet fyzických osob se nahrazuje jednotným pojmem „vedoucí osoby“ a doplňují se další sankce:

- vzhledem k nové úpravě výboru odborníků nemovitostního fondu a jejich povinností se upravují sankce za porušení těchto povinností,

- pro správce konkurzní podstaty za neplnění jeho povinností při konkurzu investiční společnosti,

- sankce za porušení povinnosti mlčenlivosti.

K bodu 211 (§ 129 odst. 4)

Ustanovení se zrušuje v souvislosti s novým pojetím správních deliktů.

K bodu 212 (§ 131 odst. 2)

Ustanovení se týká kolektivního investování standardního fondu a kolektivního investování speciálního fondu. Doplněním se upřesňuje terminologie těch ustanovení, která hovoří o tom, do jakého majetku mohou tyto fondy investovat. V těchto ustanoveních se fondem kolektivního investování, standardním fondem, speciálním fondem, investičním fondem nebo podílovým fondem rozumí obdobné zahraniční osoby.

K bodu 213 (§ 132 odst. 2)

Platné znění zákona ukládá v řadě případů povinnost uveřejnit informace způsobem umožňujícím dálkový přístup, ale nestanoví dobu, po kterou musejí tyto informace zůstat uveřejněny pro potřeby veřejnosti. Nově se navrhuje doplnění textu, že tyto informace musejí být uveřejněny po dobu nejméně 3 let.

K bodu 214, 216 a 217 (§ 133 odst.1, §136 odst. 7 a10 a § 138 odst. 1 písm. a))

Navrhované změny odkazu na poznámku pod čarou souvisí s tím, že při zařazování platného zákona do Sbírky zákonů došlo u jednotlivých poznámek pod čarou k odstranění odkazů na jednotlivé příslušné paragrafy zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Odkazy na poznámku pod čarou č. 8 a č. 6 se nahrazují odkazy na poznámku pod čarou č. 3.

K bodu 215 (§ 133 odst. 2 písm. f))

Úprava souvisí s novým zavedením legislativní zkratky „ministerstvo“ již v § 47. Proto se odstraňuje její zavedení na tomto místě.

K bodu 218 (§ 139 písm. b))

V souvislosti s ustanovením odstavce 4 nového § 84a se Komise se nově zmocňuje upravit prováděcím předpisem též změny statutu, které nebudou podléhat schválení Komisí.

K bodu 219 (§ 139 písm.c)

V souvislosti s doplněním nového odstavce do § 21 se upravují odkazy na příslušná ustanovení.

K bodu 220 a 221 (§ 139 písm. e))

V návaznosti na novou úpravu speciálního fondu cenných papírů a speciálního fondu fondů se rozšiřuje obsah zmocnění k vydání vyhlášky.

K bodu 222 a 223 (§ 139 písm. i) a j))

Opravují se odkazy na příslušná ustanovení.

K bodu 224 (§ 139 písm. k))

Vzhledem k tomu, že fondu kvalifikovaných investorů se zakazuje veřejně nabízet cenné papíry a současně se mu umožňuje uveřejnit propagační upoutávku v souvislosti se vznikem fondu, je třeba tyto dvě činnosti přesně odlišit a stanovit vyhláškou pravidla pro uveřejňování propagační upoutávky.

K čl. II

K bodu 1:

Fondům se stanoví přechodné období ve kterém jsou povinny se přizpůsobit nové právní úpravě.

K bodu 2:

Vzhledem k tomu, že podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech nebylo pojmovým znakem kolektivního investování shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, vznikly v minulosti některé fondy, které byly určeny pouze pro vybrané investory (např. nadační fondy). Účelem je umožnit těmto fondů přeměnu na fondy kvalifikovaných investorů podle nové právní úpravy.

K bodu 3:

Výslovně se stanoví, že přeměnou, kterou umožňuje nový § 101a, není přeměna fondů kolektivního investování podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

K bodu 4:

Dochází ke korekci převodového můstku pro uznávání povolení vydaných podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Účelem je odstranit chybu v převodovém můstku podle § 136 odst. 2 platného znění zákona o kolektivním investování.

K bodu 5 až 7:

S ohledem na přechodná ustanovení směrnice UCITS (2001/107/EC a 2001/108/EC) a materiál CESR Ref.: CESR/04-434b z února 2005 – CESR´s guidelines for supervisors regarding the transitional provisions of the amending UCITS Directives (2001/107/EC a 2001/108/EC) se doplňují nová přechodná ustanovení, podle kterých bude řešena situace, kdy se zahraniční standardní fondy, v současné době působící na základě evropského pasu v České republice, včas nepřizpůsobí požadavkům směrnic UCITS II a III v jejich domovském státě.

K části druhé – změnám zákona o Komisi pro finanční trh

K bodu 1 (§ 13)

Doplňuje se přehled seznamů, které vede Komise pro finanční trh v návaznosti na úpravu § 26 odst. 1 písm. g) bod 2 zákona o kolektivním investování.

K části třetí – účinnost

Účinnost zákona je navrhována dnem vyhlášení.

V Praze dne září 2005

Ing. Jiří Paroubek, v.r.

předseda vlády

Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

1. místopředseda vlády a

ministr financí

Vyznačení změn

Část 1

úplné znění zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování

s vyznačením navrhovaných změn

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST první

ZÁKLADNÍ ustanovení

§ 

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství¹⁾ kolektivní investování.

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹⁾ a upravuje kolektivní investování.

§ 

Vymezení pojmů

2. V tomto zákoně se rozumí

   1. kolektivním investováním podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku,

   2. zahraniční investiční společností investiční společnost se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je oprávněna vykonávat činnost investiční společnosti v členských státech Evropské unie na základě povolení vydaného v souladu s právem Evropských společenství,²⁾

   3. fondem kolektivního investování investiční fond nebo podílový fond,

   4. standardním fondem fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropských společenství,

   5. speciálním fondem fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropských společenství,

   6. majetkem fondu kolektivního investování majetek investičního fondu a v případě podílového fondu majetek v podílovém fondu,

   7. podfondem účetně oddělená část majetku fondu kolektivního investování,

   8. aktuální hodnotou akcie investičního fondu nebo podílového listu podílového fondu podíl vlastního kapitálu připadající na 1 akcii nebo 1 podílový list,

   9. vlastním kapitálem podílového fondu vlastní zdroje financování majetku v podílovém fondu,

   10. údaji o osobě

       1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

       2. u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

   11. majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investice fondu kolektivního investování aktiva snížená o oprávky a opravné položky,

   12. dozorovým úřadem instituce pověřená státem vykonávat dozor nad kolektivním investováním.,

m) výnosovou metodou metoda stanovení reálné hodnoty nemovitosti na základě udržitelného výnosu z nájemného po odečtení nákladů na správu nemovitosti a uvažovaného rizika ztráty z nájemného,

n) otevřenými pozicemi souhrn závazků účtovaných na podrozvahových účtech, vyplývajících z derivátových obchodů, které nejsou sjednávány, pořizovány a drženy za účelem snížení rizika.

3. Investičním cenným papírem se v tomto zákoně rozumí akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky a cenné papíry opravňující k nabytí těchto cenných papírů. Investičními cennými papíry nejsou techniky a nástroje uvedené v § 27.

4. Nástrojem peněžního trhu se v tomto zákoně rozumí nástroje, které se obvykle používají na peněžním trhu, jsou likvidní a mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně určit.

§ 2a

(1) Shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo investování takto nabytých peněžních prostředků je zakázáno, pokud

a) má být návratnost investice nebo zisk investora i jen částečně závislý na hodnotě nebo výnosu aktiv, do kterých byly peněžní prostředky investovány a

b) není vykonáváno na základě povolení vydaného Komisí pro finanční trh (dále jen „Komise“) (§ 4 odst. 1, § 6 odst. 4).

(2) Napomáhání jiné osobě v činnosti uvedené v odstavci 1 propagací účasti na společném investování je zakázáno.

(3) Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 není zejména shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti

a) bankami, pobočkami zahraničních bank a spořitelními a úvěrními družstvy^2a),

b) penzijními fondy v rámci penzijního připojištění se státním příspěvkem^2b),

c) pojišťovnami^2c),

d) nadacemi a nadačními fondy^2d),

e) v rámci pořádání veřejných sbírek^2e),

f) v rámci pořádání loterií a jiných podobných her^2f),

g) v rámci nabízení cenných papírů veřejnosti podle zvláštního právního předpisu³⁾,

je-li prováděno v souladu se zákony.

(4) Porušením zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2 rovněž není shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, jehož hlavním účelem je financování činnosti, která má povahu výroby, obchodu, výzkumu nebo poskytování jiných než finančních služeb a je financována převážně z vlastních prostředků osoby, která peněžní prostředky shromažďuje.

§

1. Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře (§ 20 a násl.).

2. Povinnosti uložené tímto zákonem podílovému fondu nebo práva přiznaná tímto zákonem podílovému fondu jsou povinnostmi a právy investiční společnosti.

ČÁST druhá

FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

Hlava I

Investiční fond

Základní ustanovení

§ 

3. Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování. Peněžní prostředky shromažďuje od veřejnosti upisováním akcií.

(1) Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování, a která má povolení Komise k činnosti investičního fondu.

4. K činnosti investičního fondu je třeba povolení Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“).

(3) (2) O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií.

(4) (3) Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení „uzavřený investiční fond“.

(5) (4) Osoba, která nemá povolení k činnosti investičního fondu, nesmí používat označení „investiční fond”.

(6) (5) Investiční fond se zakládá na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.

(7) (6) Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu podle § 17 (dále jen „smlouva o obhospodařování“)

(8) (7) Změna předmětu podnikání investičního fondu není přípustná.

§

5. Převoditelnost akcií investičního fondu nesmí být omezena, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 56 odst. 2).

6. Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty.

7. Investiční fond nesmí

   1. vydávat zatímní listy,

   2. vydávat prioritní akcie,

   3. vydávat akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek,

   4. uzavřít smlouvu o převodu zisku,

   5. uzavřít ovládací smlouvu,

   6. vydávat dluhopisy.

8. Na investiční fond se nepoužijí ustanovení obchodního zákoníku o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci, o nabídce převzetí a o právu výkupu účastnických cenných papírů.

9. Investiční fond je povinen informovat Komisi o zřízení organizační složky svého podniku (dále jen „organizační složka“).

10. Investiční fond, který má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Komisi o opatření k nápravě nebo pokutě, která mu byla uložena dozorovým úřadem tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.

Hlava II

Podílový fond

§

Základní ustanovení

11. Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.

12. Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen „podílníci“), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.

13. Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.

14. K vytvoření podílového fondu je třeba povolení Komise. O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost.

15. Osoba, která nemá povolení k vytvoření podílového fondu, nesmí při svém podnikání použít označení „podílový fond".

§ 

Majetek v podílovém fondu

16. Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků.

17. Jestliže zvláštní právní předpis nebo právní úkon vyžadují údaj o osobě vlastníka, nahradí se údaje o všech podílnících názvem podílového fondu a údaji o investiční společnosti, která jej obhospodařuje.

18. Z právních úkonů učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu je oprávněna a zavázána investiční společnost. Závazek vzniklý z  obhospodařování majetku v podílovém fondu hradí investiční společnost z majetku v podílovém fondu.

19. Podílník ani jiná osoba nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku v podílovém fondu ani zrušení podílového fondu.

20. Na podílový fond, majetek v podílovém fondu, hospodaření s majetkem v podílovém fondu ani na další záležitosti týkající se podílového fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví.

§ 

Podílový list

21. Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí z tohoto zákona nebo statutu.

22. Podílový list obsahuje

    1. název podílového fondu,

    2. jmenovitou hodnotu podílového listu, jestliže je stanovena,

    3. údaj o formě podílového listu,

    4. datum vydání nebo emise podílového listu,

    5. u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka.

23. Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků.

24. Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k investiční společnosti zápisem do seznamu podílníků vedeného investiční společností.

§

Evidence

25. Investiční společnost zajistí vedení

    1. evidence zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu v centrální evidenci cenných papírů nebo v samostatné evidenci investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

    2. samostatné evidence listinných cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, které jí zákazníci svěřili do úschovy nebo správy.

26. Evidence podle odstavce 1 jsou vedeny v elektronické podobě.

Hlava III

Otevřený podílový fond

§ 

Základní ustanovení

27. Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů.

28. S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho vlastníka.

29. Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou hodnotu.

30. Součástí názvu otevřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení „otevřený podílový fond“.

§ 

Vydávání podílových listů otevřeného podílového fondu

31. Investiční společnost vydá podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni připsání finančních prostředků podílníka na účet fondu.

(1) Investiční společnost vydá podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut též stanoví, který den se považuje za rozhodný den při vydání podílového listu.

(2) Investiční společnost může nejdéle 3 měsíce ode dne, kdy zahájila vydávání podílových listů, vydávat podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo podílové listy bez jmenovité hodnoty za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu.

(3) Investiční společnost nevydá podílový list otevřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka odpovídající aktuální hodnotě podílového listu, částka rovnající se jmenovité hodnotě podílového listu nebo u podílového listu bez jmenovité hodnoty částka uvedená ve statutu otevřeného podílového fondu, včetně možné přirážky.

(3) Investiční společnost nevydá podílový list otevřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka podle odstavců 1 nebo 2 na účet fondu.

§ 

Odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu

(1) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu za jeho aktuální hodnotu vyhlášenou ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkoupení podílového listu (§ 88).

(2) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, s použitím majetku v podílovém fondu, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů.

(1) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni, ke kterému obdržela žádost podílníka o odkoupení podílového listu. Tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu.

(2) Investiční společnost odkoupí podílový list otevřeného podílového fondu s použitím majetku v podílovém fondu, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o jeho odkoupení, nejdéle však do 15 pracovních dnů, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro odkoupení svých podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 6 měsíců. Statut speciálního fondu nemovitostí nebo speciálního fondu kvalifikovaných investorů mohou stanovit též termíny pro podání žádosti o odkup podílových listů s tím, že časový odstup jednotlivých termínů pro podání žádosti nesmí být delší než 6 měsíců.

(3)Po dobu, po kterou investiční společnost podle § 11 odst. 2 vydává podílové listy otevřeného podílového fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, odkupuje podílové listy za stejnou částku, za jakou je vydává.

(4) Investiční společnost může pozastavit vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu nejdéle na 3 měsíce, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. O pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů rozhoduje představenstvo investiční společnosti, které je povinno o svém rozhodnutí vypracovat zápis. V zápisu se uvede datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení, důvody pozastavení a doba, na kterou se vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje. Speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů mohou lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů upravit odchylně ve svém statutu s tím, že tato lhůta nesmí být delší než 2 roky.

(5) Vydávání a odkupování Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem rozhodnutí o pozastavení jejich vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování. Od tohoto okamžiku investiční společnost nesmí podílové listy otevřeného podílového fondu vydávat ani odkupovat vydávat nebo odkupovat. Zákaz vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení podílník požádal

1. před pozastavením vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů a u nichž nedošlo k vypořádání obchodu, nebo

2. během doby pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů.

(6) Investiční společnost doručí neprodleně zápis o pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu Komisi a současně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup datum a přesný čas rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů, důvody pozastavení a dobu, na kterou se vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje.

(7) Investiční společnost informuje Komisi o přijatých opatřeních a dalších skutečnostech směřujících k odstranění příčin pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu do 3 pracovních dnů ode dne pozastavení. Jestliže se jedná o speciální fond nemovitostí, investiční společnost též informuje Komisi o průběhu odstraňování příčin pozastavení, a to každých 6 měsíců až do dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů. Tímto dnem je den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování podílových listů, nebo den nabytí právní moci rozhodnutí Komise, kterým se zrušuje rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.

(8) Jestliže pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu ohrožuje zájmy podílníků, Komise toto rozhodnutí zruší.

(9) Správní řízení podle odstavce 8 Komise zahájí vydáním rozhodnutí, které zašle investiční společnosti a oznámí veřejnou vyhláškou. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(10) Investiční společnost neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, že Komise zrušila pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu.

(11) Investiční společnost po obnovení vydávání a odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu vydá nebo odkoupí podílové listy, jejichž vydávání a odkupování bylo pozastaveno, za aktuální hodnotu stanovenou ke dni obnovení vydávání a odkupování podílových listů.

(11) Ode dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů investiční společnost vydá nebo odkoupí podílové listy, jejichž vydávání nebo odkupování bylo pozastaveno, za částku, která se rovná aktuální hodnotě stanovené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů. Tato částka může být zvýšena o přirážku nebo snížena o srážku uvedenou ve statutu.

(12) Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu, ledaže investiční společnost je v době pozastavení vydávání a odkupování podílových listů v prodlení ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením částky za odkup nebo jestliže Komise zrušila rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování vydávání nebo odkupování podílových listů. Investiční společnost uhradí úrok z prodlení ze svého majetku.

Hlava IV

Uzavřený podílový fond

§ 

32. Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného podílového fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 100 odst. 6 a § 101 odst. 6).

33. Součástí názvu uzavřeného podílového fondu je obchodní firma investiční společnosti, která jej obhospodařuje, a označení "uzavřený podílový fond".

(3) Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené ke dni , ke kterému obdržela žádost o jeho vydání.

(3) Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni.Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Statut stanoví, který den se považuje za rozhodný den při nákupu podílového listu.

(4) Investiční společnost může podílový list uzavřeného podílového fondu nejdéle 3 měsíce ode dne zahájení vydávání podílových listů vydávat za částku rovnající se jmenovité hodnotě podílového listu. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu.

(5) Investiční společnost nevydá podílový list uzavřeného podílového fondu, dokud není zaplacena částka odpovídající jeho aktuální hodnotě nebo jmenovité hodnotě, včetně možné přirážky.

(6) Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.

(6) Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění (§ 101a) na otevřený podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena ve statutu včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond.

ČÁST třetí

investiční společnost

Základní ustanovení

§

34. Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající

    1. ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo

    2. v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování (§ 17).

35. K činnosti investiční společnosti je třeba povolení Komise.

36. Obchodní firma investiční společnosti obsahuje označení „investiční společnost”.

37. Osoba, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti, nesmí používat označení „investiční společnost”.

38. Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy.

§ 

39. Investiční společnost může též obhospodařovat majetek v podílovém fondu jiné investiční společnosti nebo majetek investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování (§ 78).

(2) Investiční společnost může poskytovat jako službu pro jinou investiční společnost nebo pro investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, činnost související s kolektivním investováním, kterou je zejména některou z činností souvisejících s obhospodařováním fondu kolektivního investování, kterými jsou zejména

1. vedení účetnictví fondu kolektivního investování,

2. zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování,

3. vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

4. oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování,

5. zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování,

6. vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování,

7. rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny,

8. vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

9. uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

10. vytváření a zabezpečení obchodní strategie fondu kolektivního investování,

11. nabízení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování,

12. propagace služeb investiční společnosti a nabízených produktů.

(3) Investiční společnost může kromě kolektivního investování obhospodařovat majetek zákazníka, a to na základě smlouvy se zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj a má-li tuto činnost uvedenou v povolení ke své činnosti.

(4) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, může, má-li to uvedeno v povolení ke své činnosti,

a) uschovávat a spravovat cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, nebo

b) poskytovat investiční poradenství týkající se investičního nástroje.

(5) Investiční společnost nesmí uplatňovat vůči fondu kolektivního investování, který obhospodařuje, žádné přirážky nebo srážky uvedené ve statutu, jestliže jím vydané cenné papíry nakupuje do majetku nebo prodává z majetku jiného fondu kolektivního investování, jehož

a) majetek nebo část majetku sama obhospodařuje, nebo

b) majetek nebo část majetku obhospodařuje jiná investiční společnost, která je součástí konsolidačního celku, za který se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka.

(6) Činnosti uvedené v odstavci 2 může investiční společnost vykonávat též pro zahraniční investiční společnost nebo zahraniční fond kolektivního investování.

§ 

Účtování o majetku v podílovém fondu

40. Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v podílovém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních podílových fondů.

41. Investiční společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé podílové fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý podílový fond.

42. Účetní závěrka podílového fondu musí být ověřena auditorem.

§ 

Smlouva o obhospodařování majetku investičního fondu

43. Smlouvou o obhospodařování se investiční společnost zavazuje, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu, a to bez jeho pokynu, a investiční fond se zavazuje zaplatit investiční společnosti za tuto činnost úplatu. Podstatnými náležitostmi smlouvy o obhospodařování jsou

    1. způsob stanovení a placení úplaty za poskytované služby,

    2. ujednání, zda a za jakých podmínek může investiční společnost svěřit obhospodařování majetku investičního fondu nebo výkon činností souvisejících s obhospodařováním jeho majetku jiné osobě (§ 78).

44. Smlouva o obhospodařování se uzavírá na dobu neurčitou a výpovědní lhůta je 6 měsíců.

§ 

Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

45. Úplata za obhospodařování majetku fondu kolektivního investování se stanoví

    1. podílem z průměrné hodnoty vlastního kapitálu fondu kolektivního investování za účetní období,

    2. podílem z hospodářského výsledku fondu kolektivního investování před zdaněním,

    3. v závislosti na meziročním růstu hodnoty vlastního kapitálu připadajícího na 1 podílový list nebo 1 akcii fondu kolektivního investování, nebo

    4. kombinací způsobů podle písmen a) a c).

46. Do nákladů fondu kolektivního investování se nezahrnují pokuty nebo jiné majetkové sankce uložené investiční společnosti.

§ 

Informační povinnosti investiční společnosti

47. Investiční společnost informuje Komisi o tom, že

    1. založila právnickou osobu jako jediný zakladatel,

    2. zřídila organizační složku, nebo

    3. nabyla kvalifikovanou účast³⁾ na právnické osobě.

48. Investiční společnost, která má umístěnou organizační složku na území státu, který není členským státem Evropské unie, informuje Komisi o opatření k nápravě nebo pokutě, která jí byla uložena dozorovým úřadem tohoto státu, s uvedením důvodu uložení tohoto opatření k nápravě nebo pokuty.

49. Investiční společnost informuje Komisi o 

    1. zrušení organizační složky, nebo

    2. pozbytí kvalifikované účasti³⁾ na právnické osobě.

ČÁST čtvrtá

Depozitář Fondu kolektivního investování

§ 

Základní ustanovení

50. Depozitář fondu kolektivního investování (dále jen „depozitář“) eviduje majetek fondu kolektivního investování a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu s tímto zákonem a  statutem.

51. Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky (dále jen „banka“) nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky (dále jen „banka“) (dále jen „pobočka zahraniční banky“), které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.

52. Depozitář vykonává svou činnost na základě smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s investiční společností nebo investičním fondem (dále jen „depozitářská smlouva“).

53. V depozitářské smlouvě si depozitář a investiční společnost nebo investiční fond sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.

54. Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

55. Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se

    1. odnímá depozitáři bankovní licence, nebo

    2. mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.

56. Depozitář neprodleně informuje Komisi a fond kolektivního investování o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.

57. Jakmile závazek z depozitářské smlouvy zanikne, fond kolektivního investování neprodleně

    1. pozastaví nakládání se svým majetkem a vydávání svých akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,

    2. informaci o pozastavení nakládání s majetkem a vydávání akcií nebo vydávání a odkupování podílových listů zašle Komisi a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Banka , která přestala nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy a úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů.

10. Banka , která přestala nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu kolektivního investování, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři.

11. Ustanovení odstavců 9 a 10 se nepoužijí, pokud Komise odejme investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu nebo investičnímu fondu povolení k jeho činnosti.

§ 

Činnost depozitáře

58. Depozitář zejména

    1. zajišťuje úschovu nebo jiné opatrování majetku fondu kolektivního investování, zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování nebo, pokud to povaha věci vylučuje, jeho jiné opatrování s tím, že tyto činnosti může provádět prostřednictvím jiné osoby,

    2. eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování,

    3. kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

    4. kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování s tím, že tato povinnost se nevztahuje na fond kvalifikovaných investorů, pokud statut nestanoví jinak,

    5. provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování,

    6. zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě,

    7. kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování,

    8. kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován, zcizován a oceňován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování.

h) kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování. ,

i) kontroluje způsob oceňování majetku fondu kolektivního investování v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování.

(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje fondu kolektivního investování svěřené depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(2)(3) Podrobnosti plnění povinností depozitáře uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 

Povinnosti fondu kolektivního investování k depozitáři

59. Fond kolektivního investování

    1. požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých svých peněžních prostředků,

    2. předá depozitáři svůj statut a další dokumentaci, kterou depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,

c) ukládá peněžní prostředky získané vydáváním akcií nebo podílových listů neprodleně na účet u depozitáře,

d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo se souhlasem depozitáře, v případě, že hodlá peněžní prostředky uložit na vkladový účet u jiné banky,

e) svěřuje veškerý svůj majetek depozitáři do úschovy nebo jiného opatrování,

f) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci svého majetku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,

g) informuje depozitáře o zamýšlené koupi nebo prodeji movité nebo nemovité věci pro účely kolektivního investování ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou a předkládá depozitáři návrh příslušné smlouvy před jejím uzavřením,

h) předkládá depozitáři ocenění movité nebo nemovité věci, které hodlá koupit do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to před uzavřením kupní smlouvy,

i) předkládá depozitáři smlouvu o koupi movité nebo nemovité věci do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to bez zbytečného odkladu po jejím uzavření,

j) předkládá depozitáři ocenění movité nebo nemovité věci ve svém majetku, které koupil za účelem kolektivního investování,

k) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,

l) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro kolektivní investování.

(1) Fond kolektivního investování

a) požádá depozitáře o zřízení účtů, které potřebuje k evidenci veškerých svých peněžních prostředků,

b) předá depozitáři svůj statut a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,

c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře,

d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře,

e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které mají sídlo ve státě vyžadujícím dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropských společenství nebo pravidel, která Komise považuje za rovnocenná, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,

f) svěřuje veškerý svůj majetek depozitáři do úschovy nebo, pokud to povaha věci vylučuje, do jiného opatrování,

g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci svého majetku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,

h) informuje depozitáře o zamýšlené koupi nebo prodeji movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci pro účely kolektivního investování ve lhůtě stanovené depozitářskou smlouvou a předkládá depozitáři návrh příslušné smlouvy před jejím uzavřením,

i) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci, které hodlá koupit do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to před uzavřením kupní smlouvy,

j) předkládá depozitáři smlouvu o koupi movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci do svého majetku za účelem kolektivního investování, a to bez zbytečného odkladu po jejím uzavření,

k) předkládá depozitáři ocenění movité věci s výjimkou cenných papírů nebo nemovité věci ve svém majetku, které koupil za účelem kolektivního investování,

l) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,

m) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro kolektivní investování.

60. Všechny fondy kolektivního investování obhospodařované stejnou investiční společností musejí mít stejného depozitáře; to neplatí pro obhospodařované fondy jiné investiční společnosti podle § 15 odst. 1 to neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů, speciální fond nemovitostí, podílový fond jiné investiční společnosti a investiční fond.

§ 

Pravidla jednání depozitáře

61. Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, neprodleně projedná toto zjištění s investiční společností nebo investičním fondem, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.

62. Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond porušily tento zákon, statut, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, oznámí tuto skutečnost neprodleně Komisi.

63. Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace fondu kolektivního investování, oznámí tuto skutečnost neprodleně Komisi.

64. Pokud investiční společnost nebo investiční fond na žádost depozitáře neprokáží splnění zákonem a statutem stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.

65. Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje tomuto zákonu, statutu, depozitářské smlouvě nebo smlouvě o obhospodařování, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s investiční společností nebo investičním fondem.

66. Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že investiční společnost nebo investiční fond svým pokynem porušily významně tento zákon, depozitářskou smlouvu nebo smlouvu o obhospodařování, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně Komisi. Jednání, která mohou být důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.

67. Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, požádá nejdéle na dobu 3 pracovní dnů

    1. centrálního depozitáře ⁴⁾³⁾ nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů o pozastavení výkonu práva účastníka operace, která může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, nakládat s cennými papíry vedenými na účtu tohoto účastníka,

    2. osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry ⁵⁾³⁾ o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

68. Kopii žádosti podle odstavce 7 depozitář zašle Komisi.

69. Žádosti podle odstavce 7 musejí uvedené osoby vyhovět.

70. Komise do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 8,  pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.

71. Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

(12) Depozitář odpovídá akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím zůstává nedotčena.

(12) Depozitář odpovídá investiční společnosti a akcionářům nebo podílníkům fondu kolektivního investování za škodu způsobenou porušením povinnosti depozitáře, a to podle obchodního zákoníku. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby podle § 21 odst. 1 písm. a). Odpovědnost investiční společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo odpovědnost investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování jeho majetku tím není dotčena.

ČÁST pátá

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ standardnÍho fondu

Hlava I

Základní ustanovení

§ 

72. Standardní fond shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a může mít formu pouze otevřeného podílového fondu.

73. Standardní fond

    1. investuje shromážděné peněžní prostředky do majetku uvedeného v § 26 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona,

b) odkupuje podílové listy na žádost podílníka s použitím svého majetku; jednání standardního fondu, kterým se zajišťuje, aby se kurz nebo cena podílového listu tohoto fondu na regulovaném trhu ⁶⁾³⁾ významně nelišila od aktuální hodnoty, se považuje za rovnocenné odkupování podílových listů, .

c) nabízí podílové listy převážně v České republice a jiných členských státech Evropské unie.

(3) Přeměna standardního fondu na speciální fond je nepřípustná.

§ 

Depozitářem standardního fondu může být

a) banka se sídlem na území České republiky, která má v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře, nebo

2. zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která má pobočku umístěnou na území České republiky a v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře

pobočka zahraniční banky, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře nebo obdobnou činnost, kterou vykonává depozitář podle tohoto zákona.

Hlava II

Způsob investování standardního fondu

§ 

Skladba majetku

74. Standardní fond investuje pouze do

    1. investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které

       1. byly přijaty k obchodování nebo se s nimi obchoduje na regulovaném trhu,⁶⁾

       2. jsou obchodovány na veřejném trhu v jiném členském státě Evropské unie, který je oficiálně uznaný a na kterém se pravidelně obchoduje, nebo

       3. byly přijaty k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo se s nimi obchoduje na veřejném trhu se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, který je oficiálně uznaný a na kterém se pravidelně obchoduje, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů a zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů Komise,

    2. investičních cenných papírů z nové emise, jestliže

       1. podmínky emise obsahují závazek, že bude podána žádost o přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) a jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních regulovaných trhů a zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů Komise a

       2. žádost o jejich přijetí k obchodování na trzích uvedených v písmeni a) bude podána tak, aby tento cenný papír byl přijat k obchodování do 1 roku ode dne, ke kterému bylo ukončeno jeho vydávání,

    3. cenných papírů vydaných standardním fondem, pokud podle statutu tohoto standardního fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných standardním fondem nebo cenných papírů vydaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d) bod 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

    4. cenných papírů vydaných speciálním fondem, který investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním a odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, za předpokladu, že

       1. má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo, a podléhá dozoru, který Komise považuje za rovnocenný dozoru členského státu Evropské unie, a je zajištěna spolupráce mezi Komisí a tímto dozorovým úřadem,

2. ochrana vlastníků cenných papírů vydaných tímto speciálním fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydaných standardním fondem; tento speciální fond musí zejména dodržovat ustanovení o zákazu vypůjčování, půjčování a prodeji majetku (§ 33 až § 35) a jeho majetek je účetně oddělen ve smyslu §16 odst. 1,

3. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond,

4. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydaných standardním fondem a cenných papírů vydaných speciálním fondem, který splňuje podmínky uvedené v bodě 1 až 3 a investuje do stejných druhů majetku jako standardní fond, rozkládá riziko spojené s investováním, odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok u banky, která má sídlo v členském státě Evropské unie, nebo u zahraniční banky, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Komise považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti členského státu Evropské unie, ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropských společenství nebo pravidel, která Komise považuje za rovnocenná,

f) finančních derivátů včetně rovnocenných nástrojů, s nimiž je spojeno právo na vypořádání v penězích, přijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

g) finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v písmeni a), za předpokladu, že

1. podkladovým aktivem těchto derivátů jsou nástroje uvedené v písmenech a) až i), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny, které může standardní fond podle statutu nabývat do svého majetku,

2. druhou smluvní stranou obchodu je instituce, která podléhá dozoru a náleží k některé z kategorií institucí uvedených ve statutu standardního fondu schválených Komisí a uvedených v seznamu Komise,

3. tyto deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a standardní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za jejich tržní hodnotu,

h) nástrojů peněžního trhu jiných než uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor a že

2. byly vydány nebo zaručeny centrální, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, centrální bankou některého členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropskou unií, Evropskou investiční bankou, státem nebo členem federálního státu, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

3. byly vydány emitentem, jehož cenné papíry jsou přijaté k obchodování na trzích uvedených v písmeni a),

4. byly vydány nebo zaručeny osobou, která podléhá dozoru dozorového úřadu členského státu Evropské unie, nebo osobou, která podle posouzení Komise podléhá obdobnému dozoru, nebo

5. byly vydány emitentem, který patří mezi emitenty uvedenéve statutu k některé z kategorií emitentů schválených Komisí a uvedených v seznamu Komise, za předpokladu, že osoba, která do nich investuje, požívá obdobnou ochranu jako osoba investující do nástroje peněžního trhu uvedeného v bodě 1, 2 nebo 3, jestliže emitentem je společnost, jejíž vlastní kapitál odpovídá hodnotě alespoň 10 000 000 eur, která uveřejňuje účetní závěrku vyhovující požadavkům zvláštního právního předpisu, který upravuje účetnictví, a která je součástí skupiny společností, z nichž alespoň jedna je emitentem cenných papírů emitentem akcií přijatých k obchodování na oficiálním trhu burzy cenných papírů, a která zajišťuje financování této skupiny nebo prostřednictvím emise cenných papírů zajišťuje financování účelově založených osob, které využívají bankovní úvěrové rámce,

i) investičních cenných papírů, které nesplňují podmínky podle písmena a), a nástrojů peněžního trhu, které nesplňují podmínky podle písmena a) a h), a to až do výše 10 % hodnoty majetku standardního fondu.

75. Standardní fond může mít doplňkový likvidní majetek.

(3) (2) Standardní fond nesmí mít v majetku drahé kovy ani certifikáty, které je zastupují.

Rozložení a omezení rizika spojeného s investováním

§ 

76. Standardní fond musí

    1. používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

    2. používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. g),

    3. pololetně informovat Komisi o druzích finančních derivátů, do nichž investoval, a o rizikách spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty.

77. Standardní fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování jeho majetku.

78. Používáním postupů, technik a nástrojů podle odstavců 1 a 2 odstavce 2 se standardní fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve statutu.

79. Standardní fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

80. Pro účely výpočtu limitů podle § 28 se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů za předpokladu dodržení pravidel stanovených prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.

81. Rizika spojená s investováním podle odstavců 4 a 5 se vypočtou s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv, na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

82. Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje derivát, standardní fond tento derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s investováním. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu standardní fond dodržuje pravidla pro nabývání derivátů stanovená prováděcím právním předpisem podle odstavce 8.

83. Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může standardní fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), které má standardní fond v majetku, o rizikách s nimi spojených, o kvantitativních omezeních a metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 

84. Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku standardního fondu, nestanoví-li tento zákon jinak.

85. Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, limit podle odstavce 1 zvýšit a investovat

    1. do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 10 % hodnoty svého majetku, jestliže součet investic, u nichž standardní fond využil tuto výjimku, nepřekročí 40 % hodnoty jeho majetku,

    2. do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem až 35 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto cenné papíry vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie,

    3. do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou , která má nebo zahraniční bankou, které mají sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dozoru tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, až 25 % hodnoty svého majetku; tuto výjimku může standardní fond využít, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku; součet investic, u nichž standardní fond tuto výjimku využil, nesmí překročit 80 % hodnoty jeho majetku.

1. Investice podle odstavce 2 písm. b) a c) se nezahrnují do limitu 40 % podle odstavce 2 písm. a).

2. Vklady u jedné banky nebo zahraniční banky, která splňuje podmínky uvedené v § 26 odst. 1 písm. e) nesmějí tvořit více než 20 % hodnoty majetku standardního fondu.

3. Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

a) 10 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je banka se sídlem v členském státě Evropské unie nebo banka se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud tento stát vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Komise považuje za rovnocenná pravidlům obezřetnosti, která vyžaduje členský stát Evropské unie nebo zahraniční banka, která má sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropských společenství nebo pravidel, která Komise považuje za rovnocenná, nebo

b) 5 % hodnoty majetku standardního fondu, jestliže druhou smluvní stranou je jiná osoba než banka nebo zahraniční banka podle písmena a).

(6) Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty podle § 26 odst. 1 písm. g) nesmí překročit 20 % hodnoty majetku standardního fondu. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavce 2 písm. b) a c).

(7) Limity stanovené v odstavcích 1 až 6 nelze sčítat a investice týkající se jednoho emitenta nesmějí překročit 35 % hodnoty majetku standardního fondu.

(8) Pro účely výpočtu limitů podle odstavců 1 až 7 se emitenti patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, považují za jednoho emitenta. V případě investic do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných skupinou emitentů, za kterou se sestavuje vypracovává konsolidovaná účetní závěrka, může být limit podle odstavce 2 písm. a) zvýšen až na 20 %.

(9) Akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti a dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydané jedním emitentem mohou tvořit až 20 % hodnoty majetku standardního fondu, který podle statutu kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Komisí na základě toho, že tento index je

a) tvořen dostatečným počtem emitentů akcií a nebo dluhopisů,

b) dostatečně reprezentativní pro trh, který jej používá,

c) uveřejňován způsobem, jakým jsou uveřejňovány kurzy akcií nebo dluhopisů, které index tvoří.

(10) Standardní fond může zvýšit limit uvedený v odstavci 9 až na 35 %, pokud mu to umožňuje statut a jestliže je to odůvodněno výjimečnými podmínkami trhu, na kterém obchodování s cennými papíry uvedenými v odstavci 9 převažuje. Zvýšení limitu je možné povolit pouze pro cenné papíry vydané jedním emitentem.

§ 

1. Standardní fond může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie. Komise povolí tuto výjimku, jestliže pokládá ochranu akcionářů nebo podílníků tohoto standardního fondu za rovnocennou ochraně akcionářů nebo podílníků standardního fondu dodržujícího limity podle § 28. Standardní fond, kterému Komise povolila tuto výjimku, musí mít v majetku cenné papíry nejméně 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

2. Standardní fond, kterému byla povolena výjimka podle odstavce 1, ve statutu a v propagačních materiálech výrazně a srozumitelně uvede, jakou výjimku mu Komise udělila, včetně uvedení státu, regionální nebo místní správní jednotky nebo mezinárodní organizace, které vydaly cenné papíry nebo převzaly záruku za cenné papíry, které mohou tvořit více než 35 % hodnoty majetku tohoto standardního fondu.

§ 

3. Standardní fond může investovat až 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo jedním speciálním fondem.

4. Investice do cenných papírů vydaných speciálními fondy, nesmějí přesáhnout celkem 30 % hodnoty majetku investujícího standardního fondu.

5. Investiční společnost nesmí účtovat na účet standardního fondu, který obhospodařuje, žádné přirážky a srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, jehož cenné papíry nakupuje do majetku standardního fondu, jestliže

a) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování sama obhospodařuje, nebo

b) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování obhospodařuje jiná investiční společnost, která s ní tvoří podnikatelské seskupení.

§ 

6. Investiční společnost může do svého majetku a majetku obhospodařovaných standardních fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, s nimiž je spojen nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jejich emitenta.

7. Standardní fond, který má ve svém majetku akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti, jejichž emitent má sídlo v jiném členském státě Evropské unie, dodržuje omezení pro nabývání významného vlivu na řízení emitenta stanovená právními předpisy tohoto členského státu.

8. Standardní fond nesmí do svého majetku nabýt

1. více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

2. více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

3. více než 25 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu cenných papírů vydaných jedním standardním fondem nebo vydaných jedním speciálním fondem,

4. více než 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo celkového počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

1. Limity podle odstavce 3 písm. b) až d) nemusejí být dodrženy při nabytí cenných papírů do majetku standardního fondu, jestliže v  této době nelze zjistit jejich celkovou jmenovitou hodnotu nebo celkový počet, a to po dobu nezbytně nutnou.

2. Ustanovení odstavců 1 až 3 nemusejí být dodržena, jde-li o 

   1. investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku členský stát Evropské unie nebo jeho regionální nebo místní správní jednotka,

   2. investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku stát, který není členským státem Evropské unie, nebo

   3. investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu vydané mezinárodními organizacemi, jejichž členem je alespoň jeden členský stát Evropské unie.

§ 

9. Standardní fond nemusí dodržet skladbu svého majetku podle § 26 až 31 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

10. Komise může schválit statut, který umožňuje, aby se standardní fond při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 28 až 30 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

11. Pokud standardní fond nedodrží skladbu svého majetku podle § 26 až 31 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby svého majetku s § 26 až 31.

§ 

Standardní fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců, a to do výše 10 % hodnoty svého majetku.

§ 

12. Majetek standardního fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení § 26 a 27.

13. Standardní fond může nabývat investiční cenné papíry, cenné papíry vydané jiným fondem kolektivního investování, finanční deriváty a nástroje peněžního trhu podle § 26 odst. 1 písm. b) a h), i když nebyly plně splaceny.

§ 

Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a finančních derivátů, které nemá ve svém majetku.

Hlava III

Poskytování služeb investiční společnosti v jiném členském státě Evropské unie

§ 

3. Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit Komisi.

4. Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

   1. hostitelský stát , ve kterém má být organizační složka umístěna,

   2. plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,

   3. organizační strukturu organizační složky,

   4. adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,

   5. údaje o vedoucím organizační složky.

5. Jestliže Komise nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 a v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat dozorový úřad hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. O sdělení údajů dozorovému úřadu hostitelského státu Komise bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.

6. Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí dozorový úřad hostitelského státu sdělí informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy dozorový úřad hostitelského státu obdrží od Komise údaje podle odstavce 2.

7. Jestliže Komise nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit dozorovému úřadu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

8. Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí Komisi a příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 obdobně.

9. Komise bez zbytečného odkladu informuje příslušný dozorový úřad hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek výplat náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

§ 

10. Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit Komisi.

11. Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

    1. hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,

    2. plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat.

       1. Komise do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

12. Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile dozorový úřad tohoto státu obdrží od Komise oznámení podle odstavce 1 nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.

13. Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí Komisi a příslušnému dozorovému úřadu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b)nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

14. Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem Komisi.

§

Komise je povinna bez zbytečného odkladu informovat dozorový úřad hostitelského státu o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti.

Hlava IV

Poskytování služeb zahraniční investiční společností v  České republice

§ 

15. Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Komise

    1. zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od dozorového úřadu, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,

    2. sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky.

16. Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Komise sdělila informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).

§

14. Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Komise informuje neprodleně o tom, že obdržela od dozorového úřadu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.

15. Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky

1. ode dne, kdy Komise obdrží od dozorového úřadu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo

po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel dozorový úřad, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování.

§ 

17. Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna

a) uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje podle práva Evropských společenství ve státě, ve kterém má sídlo, a to způsobem uvedeným ve statutu,

2. uveřejňovat informace podle tohoto zákona, které nejsou zahrnuty v informacích podle písmene a), a to způsobem uvedeným ve statutu,

c) b) plnit informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud tato investiční společnost poskytuje investiční službu obhospodařování majetku zákazníků zákazníka,

d) c) oznamovat Komisi nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce nebo v její organizační struktuře, pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále každou změnu v plánu obchodní činnosti.

2. Informace podle odstavce 1 písm. a) a b) se uveřejňují souhrnně za každý standardní fond, jehož cenné papíry zahraniční investiční společnost nabízí v České republice, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3) (2) Informace podle odstavce 1 písm. c) písm. b) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(4) (3) Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. d) písm. c) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(5) (4) Komise informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.

§ 

Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Komise uložit povinnost doplnit rozlišující označení.

Hlava V

Veřejné nabízení cenných papírů zahraničního standardního fondu v České republice

§

18. Zahraniční standardní fond, který hodlá své cenné papíry veřejně nabízet ⁷⁾ v České republice, informuje o této skutečnosti Komisi a doručí jí

    1. doklad prokazující oprávnění ke kolektivnímu investování standardního fondu vydaný dozorovým úřadem státu, ve kterém má standardní fond sídlo,

    2. stanovy nebo obdobný dokument,

    3. statut a zjednodušený statut,

    4. poslední výroční zprávu a následující pololetní zprávu, jestliže vznikla povinnost je vyhotovit,

    5. podrobnosti o způsobu veřejného nabízení cenných papírů v České republice,

    6. úředně ověřenou kopii smlouvy s bankou podle odstavce 2,

    7. organizační řád organizační složky, je-li zřizována.

2. Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou , která má sídlo na území České republiky, nebo se zahraniční bankou, která má pobočku umístěnou na území České republiky nebo pobočkou zahraniční banky. Smlouvou musí být zajištěno

1. vyplácení výnosů z cenných papírů vydaných tímto standardním fondem,

2. vydávání a odkupování cenných papírů tohoto standardního fondu,

3. uveřejňování informací, které je tento standardní fond povinen uveřejňovat,

4. vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento standardní fond vydal, jestliže se fond zrušuje.

3. Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Komisi o změně smlouvy podle odstavce 2.

§

Zahraniční standardní fond může začít veřejně nabízet cenné papíry v  České republice ode dne, kdy obdrží sdělení Komise o tom, že splňuje podmínky pro veřejné nabízení cenných papírů v České republice, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy Komise obdržela dokumenty podle § 43 odst. 1, pokud v této lhůtě neobdrží rozhodnutí Komise, že smlouvou s bankou nejsou zajištěny povinnosti podle § 43 odst. 2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

§ 

19. Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice, uveřejňuje

    1. statut a zjednodušený statut,

    2. výroční zprávu a pololetní zprávu,

    3. další informace, které uveřejňuje podle práva Evropských společenství ve státě, ve kterém má sídlo a jehož dozorový úřad mu udělil povolení (dále jen „domovský stát“), a to způsobem uvedeným ve statutu.

20. Informace podle odstavce 1 písm. c) se uveřejňují souhrnně za každý zahraniční standardní fond, popřípadě za každý podfond zahraničního standardního fondu, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

21. Zahraniční standardní fond uveřejní do 1 měsíce po skončení každého kalendářního čtvrtletí informace o své činnosti na území České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle je Komisi v elektronické podobě. Osnovu informací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 

Zahraniční standardní fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možné záměny může Komise uložit zahraničnímu standardnímu fondu doplnění rozlišujícího označení.

Hlava VI

Spolupráce Komise s Komisí Evropských společenství

§

22. Komise zašle Komisi Evropských společenství vyhlášku, kterou se stanoví způsob používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu, vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informačních povinností o míře rizika spojeného s investováním, a informuje ji o změnách této vyhlášky.

23. Komise informuje prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) Komisi Evropských společenství o tom, že

    1. udělila povolení k činnosti investiční společnosti osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo

    2. investiční společnost ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie.

24. Informace podle odstavce 2 obsahuje údaje o investiční společnosti, o osobě ovládající tuto investiční společnost a o způsobu jejich propojení.

25. Komise informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit dozorovému úřadu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky.

26. Komise informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o problémech, se kterými se setkávají

    1. standardní fondy při veřejném nabízení svých akcií nebo podílových listů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo

    2. investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

§ 

Komise zašle Komisi Evropských společenství připravené změny seznamu kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank v České republice, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a podrobnosti o nabízených zárukách.

ČÁST šestá

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ speciÁlnÍho fondu

Hlava I

Základní ustanovení

§ 

(1) Speciální fond může mít formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu.

(2) Speciální fondy se rozlišují podle druhu majetku, do kterého převážně investují, na

3. speciální fond cenných papírů,

4. speciální fond rizikového kapitálu,

5. speciální fond nemovitostí,

6. speciální fond derivátů,

7. speciální fond fondů,

8. speciální fond zvláštního majetku,

9. speciální fond smíšený.

(3) Speciální fond může mít doplňkový likvidní majetek, kterým mohou být vklady u bank, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti do 1 měsíce.

(4) Speciální fond rozkládá riziko spojené s kolektivním investováním a nakládá s majetkem v souladu s tímto zákonem.

(5) Speciální fond může používat nástroje a techniky, které slouží

a) k zajištění efektivní správy jeho majetku, nebo

b) k ochraně proti rizikům z vývoje měn, měnových kurzů, kurzů cenných papírů, úrokových sazeb a cen komodit.

(6) Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát, pouze za účelem uvedeným v odstavci 5. Toto omezení se nevztahuje na speciální fond derivátů.

(7) Speciální fond nepoužívá svůj majetek k poskytnutí půjčky, úvěru, daru, zajištění závazku třetí osoby nebo úhradě závazku, který nesouvisí s obhospodařováním majetku tohoto fondu.

(8) Součet investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(9) Speciální fond nesmí prodávat investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu, cenné papíry vydané jiným fondem kolektivního investování a deriváty, které nemá v době od uzavření smlouvy do vypořádání obchodu ve svém majetku. Tento zákaz se nevztahuje na speciální fond derivátů.

(10) Speciální fond může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce se splatností nejdéle 6 měsíců, a to do výše 10 % svého majetku.

(11) Speciální fond rizikového kapitálu, speciální fond nemovitostí, speciální fond derivátů, speciální fond fondů a speciální fond zvláštního majetku mohou majetek, který není investován do druhu majetku, do kterého příslušný speciální fond převážně investuje, popřípadě do doplňkového likvidního majetku, investovat pouze do cenných papírů, do kterých může investovat speciální fond cenných papírů. Pro investice do těchto cenných papírů se použijí ustanovení upravující investování speciálního fondu cenných papírů.

(12) Statut speciálního fondu může kromě pozastavení vydávání a odkupování podílových listů podle § 12 stanovit podmínky pro další omezení vydávání nebo odkupování podílových listů.

(13) Komise neschválí statut speciálního fondu, pokud není ve statutu zřetelně upozorněno na rizika spojená s investováním speciálního fondu nebo nejsou tato rizika vysvětlena způsobem srozumitelným běžnému investorovi.

§ 49

(1) Speciální fondy se dělí na fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti a fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů (§ 56 odst. 1).

(2) Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jsou

a) speciální fond cenných papírů,

b) speciální fond nemovitostí,

c) speciální fond fondů.

(3) Speciální fond má formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53 odst. 1).

Obecná ustanovení k investování speciálních fondů, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti

§ 49a

(1) Speciální fond může investovat do doplňkového likvidního majetku, kterým jsou vklady, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které dodržují pravidla obezřetnosti podle práva Evropských společenství nebo pravidla, která Komise považuje za rovnocenná.

(2) Speciální fond nesmí ze svého majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i a § 56 odst. 6), poskytnout půjčku, úvěr nebo dar, ani tento majetek nesmí použít k zajištění nebo k úhradě závazku třetí osoby nebo závazku, který nesouvisí s obhospodařováním majetku tohoto fondu.

(3) Speciální fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností do 6 měsíců a do výše 10 % hodnoty majetku fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i odst. 4 a 5). Pro účely výpočtu tohoto limitu se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů za předpokladu dodržení pravidel stanovených prováděcím právním předpisem podle § 27 odstavce 8.

(4) Speciální fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a derivátů, které nemá ve svém majetku.

(5) Investiční společnost nesmí uplatňovat vůči speciálnímu fondu, který obhospodařuje, žádné přirážky a srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, jestliže jím vydané cenné papíry nakupuje do majetku nebo prodává z majetku speciálního fondu, jehož

a) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování sama obhospodařuje, nebo

b) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování obhospodařuje jiná investiční společnost patřící do stejné skupiny, za kterou se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka.

(6) Přeměna speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, na speciální fond kvalifikovaných investorů je nepřípustná.

§ 49b

(1) Součet hodnot investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(2) Pro účely výpočtu investičních limitů se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů za předpokladu splnění podmínek stanovených prováděcím předpisem podle odstavce 7.

(3) Speciální fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(4) Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát, pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(5) Speciální fond musí

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g),

c) pololetně informovat Komisi o druzích derivátů, do nichž investoval, a o rizicích spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto deriváty.

(6) Speciální fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(7) Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může speciální fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g), které má speciální fond v majetku, rizicích s nimi spojených, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.

§

Informační povinnosti speciálního fondu o veřejném nabízení akcií nebo podílových listů v zahraničí

Speciální fond informuje Komisi o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy v zahraničí.

Hlava II

Druhy speciálních fondů a jejich investování

§ 

Speciální fond cenných papírů

27. Speciální fond cenných papírů investuje do

    1. investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které byly přijaty k obchodování na trhu uvedeném v § 26 odst. 1 písm. a),

    2. státních dluhopisů a dluhopisů, za které převzal záruku stát,

    3. hypotéčních zástavních listů,

    4. dluhopisů vydaných centrální bankou nebo bankou,

    5. cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dozoru a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět.

(2) Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % jmenovité hodnoty nebo počtu investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % jmenovité hodnoty nebo počtu nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

(3) Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(4) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, zvýšit limit podle odstavce 2 až na 35 %, jedná-li se o investici do cenných papírů vydaných nebo zaručených státem, centrální bankou, Evropskou investiční bankou, územním samosprávným celkem, členem federálního státu, mezinárodní organizací nebo jejím orgánem.

(5) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, zvýšit limit podle odstavce 3 až na 100 %, jedná-li se o investici do cenných papírů vydaných nebo zaručených státem, centrální bankou, Evropskou investiční bankou, územním samosprávným celkem, členem federálního státu, mezinárodní organizací nebo jejím orgánem a investice je rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu.

§ 51

Speciální fond cenných papírů

(1) Speciální fond cenných papírů investuje převážně do

a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b) nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. h),

b) státních dluhopisů nebo dluhopisů zaručených státem, včetně rovnocenných zahraničních cenných papírů,

c) dluhopisůnebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dozoru tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku,

d) dluhopisů vydaných centrální bankou nebo jiných dluhopisů anebo obdobných zahraničních cenných papírů vydaných bankou nebo zahraniční bankou, než dluhopisů uvedených v písmenu c),

e) cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dozoru a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět,

6. finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) a g) .

(2) Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % jmenovité hodnoty investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % jmenovité hodnoty nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, přičemž pokud tyto investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu nemají jmenovitou hodnotu, stanoví se uvedený limit z jejich počtu.

(3) Součet hodnot investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(4) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat

a) až 25 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. c),

b) až 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, jestliže je vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie.

(5) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných nebo zaručených členským státem Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, státem, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie, pokud je investice rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu.

(6) Speciální fond cenných papírů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který podle svého právního řádu nebo statutu může investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.

(7) Cenné papíry vydané jedním fondem kolektivního investování mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(8) Součet investic do cenných papírů vydaných fondy kolektivního investování nesmí přesáhnout 49 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

§ 

Speciální fond rizikového kapitálu

1. Speciální fond rizikového kapitálu investuje do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které nebyly přijaty k obchodování na trhu uvedeném v § 26 odst. 1 písm. a).

2. (Akcie nebo podílový list speciálního fondu rizikového kapitálu musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v  době vydání nejméně 1 000 000 Kč a) investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů (tohoto) speciálního fondu musí činit nejméně 2 000 000 Kč.

3. Investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu vydané jedním emitentem mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu rizikového kapitálu.

4. Statut a propagační materiály speciálního fondu rizikového kapitálu musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková a předpokládá se její dlouhodobost.

5. Výroční zpráva podle zákona o účetnictví (dále jen „výroční zpráva“) speciálního fondu rizikového kapitálu musí obsahovat též.

a) údaje o hospodaření a finančních výsledcích každého emitenta investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má takový fond ve svém majetku,

b) upozornění na možný konflikt zájmů mezi vedoucími osobami ⁸⁾ investiční společnosti, která takový fond obhospodařuje, nebo vedoucími osobami takového fondu, pokud je investičním fondem, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, nebo osobami, které poskytují takovému fondu poradenské služby, a zájmy investorů tohoto fondu,

c) za každého emitenta investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu, které měl takový fond ve svém majetku, údaje o zisku nebo ztrátě dosažené za účetní období při prodeji tohoto investičního cenného papíru nebo nástroje peněžního trhu.

§ 52

(1) Speciální fond cenných papírů nemusí dodržet pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2) Pokud speciální fond cenných papírů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(3) Komise může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond cenných papírů při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

§ 

Speciální fond nemovitostí

28. Speciální fond nemovitostí investuje převážně do nemovitostí. Investicí do nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí

(a) koupě pozemku

b) výstavba budovy za účelem její správy,

c) koupě budovy za účelem rekonstrukce nebo správy, nebo

d) nabytí účasti na právnické osobě, jejímž předmětem podnikání je činnost uvedená v písm. b).)

(2) Speciální fond nemovitostí může investovat do jedné nemovitosti nejvýše 20 % hodnoty svého majetku. Nemovitosti, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno, se pro účel výpočtu tohoto limitu považují za jednu nemovitost.

(3) Speciální fond nemovitostí může investovat do účasti na jedné společnosti, jejímž předmětem podnikání je správa vlastních nemovitostí, nejvýše 20 % hodnoty svého majetku.

(4) Speciální fond nemovitostí nemusí dodržovat limit podle odstavce 2 po dobu 2 let ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu nebo povolení k činnosti investičního fondu. Povinnost rozkládat riziko spojené s investováním tím není dotčena.)

(5) Statut a propagační materiály speciálního fondu nemovitostí musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková a předpokládá se její dlouhodobost.

(6) Akcie nebo podílový list speciálního fondu nemovitostí musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v  době vydání nejméně 1000 000 Kč a investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů tohoto speciálního fondu musí činit nejméně 2 000 000 Kč.

(7) Nemovitost v majetku speciálního fondu nemovitostí musí být oceněna odhadcem, který tuto činnost vykonává podle zákona o živnostenském podnikání (dále jen „odhadce“), a to cenou obvyklou na konci každého účetního období.

(8) Při změně celkové ekonomické situace nebo při významné změně, která by mohla ovlivnit hodnotu nemovitosti, musí být nemovitost v majetku speciálního fondu nemovitostí oceněna nově.

(9) Speciální fond nemovitostí nesmí nabýt nebo prodat nemovitost bez předchozího ocenění. To neplatí, jestliže speciální fond nemovitostí nabude nebo prodá nemovitost do 6 měsíců ode dne jejího ocenění, s výjimkou případu, kdy nastane skutečnost, která může způsobit výraznou změnu hodnoty nemovitosti.

(10) Speciální fond nemovitostí nesmí koupit nemovitost za cenu výrazně vyšší nebo prodat za cenu výrazně nižší, než je cena stanovená odhadcem. Tuto povinnost nemusí speciální fond nemovitostí dodržet v případě výjimečných okolností, které musejí být uvedeny a řádně vysvětleny v nejbližší výroční zprávě.

(11) Výroční zpráva speciálního fondu nemovitostí musí obsahovat též

1. údaje o zisku nebo ztrátě, kterou tento fond vykázal za účetní období při prodeji každé nemovitosti,

2. údaje o realitních kancelářích, jejichž služeb tento fond využívá v souvislosti s investováním a obhospodařováním majetku,

3. údaje o poplatcích, provizích a dalších výdajích spojených s investicemi do nemovitostí v majetku tohoto fondu,

4. cenu každé nemovitosti v majetku tohoto fondu podle ocenění odhadce.

§ 53

Speciální fond nemovitostí

(1) Speciální fond nemovitostí může mít pouze formu otevřeného podílového fondu.

(2) Speciální fond nemovitostí investuje převážně do

a) nemovitostí včetně jejich příslušenství, které pořizuje, provozuje nebo prodává za účelem dosažení zisku,

b) účastí v nemovitostních společnostech (§ 53c) za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 53d).

(3) Speciální fond nemovitostí může nabývat do svého majetku pouze nemovitost

a) za účelem jejího provozování, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá při řádném hospodaření přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos a jejíž cenu je možno stanovit výnosovou metodou,

b) za účelem jejího dalšího prodeje, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá přinést z jejího prodeje zisk a jejíž cenu je možno stanovit porovnávací metodou.

(4) Speciální fond nemovitostí může s předchozím souhlasem depozitáře

a) nabývat do svého majetku nemovitost zatíženou zástavním právem,

b) nemovitost ve svém majetku zatížit zástavním právem,

a to pouze za účelem přijetí úvěru.

(5) Speciální fond nemovitostí může nemovitost ve svém majetku zatížit věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným, užívacím právem třetí osoby nebo takto zatíženou nemovitost do svého majetku nabýt pouze pokud takové zatížení bezprostředně souvisí s provozem nebo využitím této nemovitosti a s předchozím souhlasem depozitáře.

(6) Speciální fond nemovitostí může nabýt do svého majetku nemovitost nacházející se na území jiného státu pouze, pokud

a) statut fondu umožňuje investice do nemovitostí na území tohoto státu a je v něm uveden celkový maximální limit pro tyto investice,

b) v tomto státu existuje registr nemovitostí, do kterého se zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem,

c) v tomto státu neexistují zákonná omezení pro převod nemovitostí,

d) v tomto státu je depozitář schopen zajistit plnění práv a povinností depozitáře v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

§ 53a

(1) Hodnota nemovitosti pořizované do majetku speciálního fondu nemovitostí nesmí v době pořízení překročit 20 % hodnoty majetku fondu.

(2) Celková hodnota nemovitostí, které nelze ocenit výnosovou metodou, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí. Pokud má fond účast v nemovitostní společnosti, započítává se do uvedeného limitu též hodnota takových nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, a to poměrem vyplývajícím z této účasti.

(3) Jestliže po nabytí nemovitosti do majetku speciálního fondu nemovitostí překročí hodnota této nemovitosti limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než 10 %, je fond povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let od tohoto překročení.

(4) Speciální fond nemovitostí nemusí po dobu nejdéle 3 let ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu dodržovat investiční limity s výjimkou

a) limitu stanoveného v odstavci 1, který po tuto dobu může být zvýšen až na 60 %,

b) limitu stanoveného v odstavci 2.

(5) Doba, po kterou nebude fond investiční limity dodržovat, musí být uvedena ve statutu. Po tuto dobu není fond povinen odkupovat podílové listy.

(6) Pro účely tohoto zákona se nemovitosti, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno, považují za jednu nemovitost.

§ 53b

(1) Speciální fond nemovitostí nesmí pořídit do svého majetku nemovitost za cenu, která je vyšší o více než 10 % než je nižší z cen podle posudku znalce (§ 53e) nebo prodat nemovitost za cenu, která je nižší o více než 10 % než vyšší cena podle posudku znalce, ledaže doloží depozitáři ekonomické zdůvodnění takového pořízení nebo takového prodeje a depozitář s tím vysloví předchozí souhlas.

(2) Speciální fond nemovitostí nesmí pořídit do svého majetku nemovitost z majetku a) investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje,

b) svého depozitáře.

(3) Pořídit nemovitost do majetku speciálního fondu nemovitostí nebo prodat nemovitost z majetku takového fondu lze jen s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem právním úkonům speciálního fondu nemovitostí, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí. Pořízení zahraniční nemovitosti je možné pouze tehdy, pokud je zajištěna srovnatelná ochrana této investice.

§ 53c

Nemovitostní společnost

Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba podle zahraničního práva, jejímž předmětem podnikáníje převážně pořizování nemovitostí včetně jejich příslušenství, provozování nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.

§ 53d

Nabývání účasti v nemovitostní společnosti

(1) Speciální fond nemovitostí může nabývat a držet účast pouze v nemovitostní společnosti

a) která umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků,

b) jejíž akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady,

c) která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má sídlo,

d) která dodržuje podmínky stanovené v § 49a odst. 2 a v § 53 odst. 3 až 5,

e) která investuje výhradně do nemovitostí nebo kromě investic do nemovitostí investuje do majetku stanoveného tímto zákonem pro účely zajištění likvidity speciálního fondu nemovitostí (§ 53j odst. 1 písm. a) až d)),

f) která nevlastní více než 3 nemovitosti,

g) která nemá účast v jiné společnosti.

(2) Speciální fond nemovitostí může nabýt a držet účast v nemovitostní společnosti, pokud

a) tato účast představuje většinu hlasů nebo kapitálu potřebných ke změně stanov,

b) nemovitosti, které nemovitostní společnost pořizuje do svého majetku nebo prodává ze svého majetku, jsou oceňovány způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e) a pořizovány a prodávány za cenu stanovenou podle § 53b odst. 1,

c) jemu i depozitáři nemovitostní společnost předkládá jednou měsíčně soupis nemovitostí ve svém  majetku,

d) jsou vytvořeny podmínky pro řádné plnění povinností depozitáře ve vztahu k nemovitostní společnosti,

e) má pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv akcionáře nebo společníka v této nemovitostní společnosti smluveno předkupní právo na odkoupení jeho podílu.

(3) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm.c), e) a f) a v odstavci 2 písm. e) nemusejí být splněny ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti. Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, musí speciální fond nemovitostí prodat svou účast v nemovitostní společnosti do 6 měsíců ode dne jejího uplynutí.

(4) Hodnota účasti speciálního fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti může tvořit v době pořízení nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.

(5) Jestliže po nabytí účasti v nemovitostní společnosti překročí hodnota této účasti 40 % hodnoty majetku fondu, je speciální fond nemovitostí povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne, kdy k tomuto překročení došlo.

(6) Před nabytím účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti musí být tato účast oceněna a fondu musejí být předloženy

a) účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce,

b) aktuální přehled majetku a závazků nemovitostní společnosti ověřený auditorem,

c) ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, přičemž ocenění se provede způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e).

(7) Speciální fond nemovitostí může nabýt, zvýšit, snížit nebo pozbýt účast v nemovitostní společnosti pouze s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je dále třeba

a) ke změnám zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov nemovitostní společnosti, přičemž bez tohoto souhlasu není změna zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov účinná,

b) k pořizování nemovitosti do majetku nebo prodeji nemovitosti z majetku nemovitostní společnosti; předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem dalším právním úkonům nemovitostní společnosti, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí.

(8) Účast v nemovitostní společnosti na základě smlouvy o tichém společenství není dovolena.

§ 53e

Stanovení hodnoty majetku

(1) Nemovitost, kterou hodlá speciální fond nemovitostí pořídit do svého majetku nebo prodat, musí být oceněna dvěma nezávislými znalci. Jednoho znalce určí investiční společnost, která obhospodařuje speciální fond nemovitostí a jednoho depozitář. Posudek znalce nesmí být ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnictví starší více než 3 měsíce.

(2) Posudek znalce obsahuje

a) identifikaci nemovitosti,

b) cenu nemovitosti,

c) způsob současného využití nemovitosti a stupeň obsazení objektu,

d) stručný popis nemovitosti,

e) práva a povinnosti spojené s nemovitostí a její závady,

f) základní informace o nájemních smlouvách vztahujících se k nemovitosti,

g) majetkoprávní, technický a finanční stav nemovitosti,

h) současný i očekávaný čistý zisk z nemovitosti,

i) další podstatné informace ovlivňující cenu nemovitosti.

(3) Pro účely ocenění podle odstavce 1 se nemovitost oceňuje metodou porovnávací nebo výnosovou při zohlednění

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovitosti,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitostí,

c) závad nemovitosti a práv a povinností spojených s nemovitostí,

d) místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaného vývoje.

§ 53f

(1) Speciální fond nemovitostí ustanoví výbor odborníků. Výbor odborníků je orgánem investiční společnosti.

(2) Výbor odborníků

a) sleduje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

b) sleduje hodnotu účasti fondu v nemovitostní společnosti,

c) alespoň jednou ročně stanovuje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

d) alespoň jednou ročně stanovuje hodnotu účasti fondu v nemovitostní společnosti.

(3) Členové výboru odborníků jednají s odbornou péčí.

(4) Výbor odborníků musí být nejméně tříčlenný a počet jeho členů musí být vždy lichý. Jednoho člena výboru odborníků určuje depozitář a ostatní členy určuje představenstvo investiční společnosti.

(5) Funkční období členů výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky s tím, že do výboru téhož fondu může být člen znovu určen po uplynutí 3 let ode dne skončení předchozího členství.

(6) Členem výboru odborníků speciálního fondu nemovitostí může být pouze osoba

nezávislá (§ 53h), důvěryhodná a odborně způsobilá se zkušenostmi se stanovováním hodnoty nemovitostí. Jestliže tato osoba uvedené předpoklady nesplňuje, nepovažuje se její určení do funkce za neplatné. Pokud některý člen nesplňuje nebo přestane splňovat uvedené předpoklady, fond, nebo v případě člena určeného depozitářem depozitář, jej odvolá a určí nového člena. Neplatnosti právního úkonu, jímž je určen nebo odvolán člen výboru odborníků, se může dovolávat pouze Komise, investiční společnost, depozitář nebo osoba, která byla určena nebo odvolána, a to ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se o určení nebo odvolání dozvěděla, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy k určení nebo odvolání došlo.

(7) Speciální fond nemovitostí oznámí Komisi ustanovení výboru odborníků a zároveň doloží splnění předpokladů podle odstavce 6.

(8) Způsob jednání a rozhodování výboru odborníků, pravidla pro sledování a stanovování hodnot nemovitostí v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti a skutečnosti, které výbor odborníků hlásí dozorčí radě investiční společnosti a depozitáři, stanoví statut fondu.

(9) Člen výboru odborníků odpovídá investiční společnosti, depozitáři a podílníkům speciálního fondu nemovitostí za škodu způsobenou porušením povinnosti člena výboru odborníků, a to podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti a depozitáře za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu tím není dotčena.

§ 53g

(1) Pro účely sledování a stanovování hodnoty nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti vychází výbor odborníků z  pořizovací ceny nebo posledního posudku znalce.

(2) Výbor odborníků nebo depozitář mohou v odůvodněných případech doporučit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.

(3) Komise může v odůvodněných případech uložit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.

(4) Pololetní a výroční zpráva speciálního fondu nemovitostí musejí obsahovat informace o aktuální hodnotě nemovitostí v majetku fondu.

§ 53h

Nezávislost znalce a člena výboru odborníků

Znalec nebo člen výboru odborníků se považují za osobu nezávislou, jestliže nejsou

a) vedoucí osobou investiční společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k investiční společnosti, pro kterou vykonávají svou činnost,

b) vedoucí osobou nemovitostní společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k nemovitostní společnosti, ve které má účast speciální fond nemovitostí obhospodařovaný investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost,

c) vedoucí osobou osoby, která je členem skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka a jejíž součástí je investiční společnost, pro kterou vykonávají svou činnost, nebo zaměstnancem v pracovním poměru k takové osobě,

d) podílníkem speciálního fondu nemovitostí obhospodařovaného investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost.

§ 53i

Úvěry a půjčky

(1) Speciální fond nemovitostí může ze svého majetku poskytnout úvěr pouze nemovitostní společnosti, ve které má účast. Úvěr musí být zajištěn a ve smlouvě o úvěru musí být uvedeno, že v případě pozbytí účasti v nemovitostní společnosti je úvěr splatný do 6 měsíců ode dne pozbytí účasti.

(2) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti.

(3) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí nemovitostním společnostem nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí.

(4) Speciální fond nemovitostí může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností do 1 roku za standardních podmínek, a to do výše 20 % hodnoty majetku fondu.

(5) Odchylně od odstavce 4 může speciální fond nemovitostí přijmout hypoteční úvěr pouze za účelem pořízení nemovitosti do majetku fondu nebo udržení či zlepšení jejího stavu. Hypoteční úvěry přijaté speciálním fondem nemovitostí nebo nemovitostní společností, na které má tento fond účast, nesmějí přesáhnout 70 % hodnoty této nemovitosti.

(6) Součet všech úvěrů a půjček přijatých speciálním fondem nemovitostí nesmí přesáhnout 50 % hodnoty majetku fondu.

§ 53j

Zajištění likvidity

(1) Speciální fond nemovitostí investuje nejméně 20 % a nejvýše 49 % hodnoty svého majetku do

a) doplňkového likvidního majetku (§ 49a odst. 1),

b) cenných papírů vydaných standardním fondem nebo otevřeným speciálním fondem cenných papírů nebo otevřeným speciálním fondem fondů,

c) státních pokladničních poukázek a obdobných zahraničních cenných papírů ,

d) dluhopisů a obdobných zahraničních cenných papírů, které splňují požadavky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a) a mají zbytkovou dobu splatnosti nejdéle 3 roky,

e) poukázek České národní banky a obdobných zahraničních cenných papírů.

(2) Při investování do majetku podle odstavce 1 dodržuje speciální fond nemovitostí pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(3) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 1 speciální fond nemovitostí nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(4) Jestliže hrozí nebezpečí, že odkupem podílových listů klesne celková hodnota majetku podle odstavce 1 pod 20 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí, fond pozastaví odkup podílových listů.

§ 54

Speciální fond derivátů

29. Speciální fond derivátů investuje převážně do finančních nebo komoditních termínových smluv (futures), do opčních smluv nebo do dalších derivátových nástrojů.

30. Speciální fond derivátů může investovat do derivátů

    1. přijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1písm. a) nebo

    2. nepřijatých k obchodování na trzích uvedených v § 26 odst. 1písm. a) za předpokladu, že jsou pravidelně oceňovány a je možno kdykoliv je zpeněžit nebo uzavřít pozici za jejich tržní hodnotu.

31. Speciální fond derivátů může investovat nejvýše

    1. 5 % hodnoty svého majetku do derivátů, které jsou stejného druhu a mají stejné podkladové aktivum,

    2. 20 % hodnoty svého majetku do finančních derivátů jednoho druhu,

    3. 70 % hodnoty svého majetku do derivátů, přičemž alespoň 30 % hodnoty jeho majetku musí být ponecháno jako likvidní rezerva,

    4. 20 % hodnoty svého majetku do termínových smluv týkajících se jedné komodity.

32. Akcie nebo podílový list speciálního fondu derivátů musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v  době vydání nejméně 1 000 000 Kč a investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů tohoto speciálního fondu musí činit nejméně 10 000 000 Kč.

33. Výroční zpráva speciálního fondu derivátů musí obsahovat též

    1. údaje o výši zisku nebo ztráty vykázané za účetní období při vypořádání derivátů; údaje se člení podle druhů derivátů s dalším členěním podle druhů jejich podkladových aktiv,

    2. údaje o provizích zaplacených obchodníkům s cennými papíry v souvislosti s investicemi do derivátů v majetku tohoto fondu.

34. Statut a propagační materiály speciálního fondu derivátů musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková, neboť trh s deriváty je velmi nestabilní.

§ 55

Speciální fond fondů

(1) Speciální fond fondů investuje převážně do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování, který má povolení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, a podléhá dozoru.

(2) Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určený pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který investuje více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.

(3) Speciální fond fondů může do svého majetku nabýt nejvýše 25 % jmenovité hodnoty nebo počtu cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování.

(4) Speciální fond fondů může investovat nejvýše

1. 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování,

2. 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování za předpokladu, že tento fond kolektivního investování je jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován ve statutu; tato výjimka je přípustná pouze pro jeden fond kolektivního investování.

(5) Způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Majetek, který není investován do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování nebo doplňkového likvidního majetku, může speciální fond fondů investovat pouze do majetku, do kterého může investovat speciální fond cenných papírů.

(7) Při investování do majetku podle odstavce 6 dodržuje speciální fond fondů pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(8) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 6 speciální fond fondů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(9) Komise může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond fondů při dodržení pravidel pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení podle odstavce 6 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

(6) (10) Výroční zpráva speciálního fondu fondů musí obsahovat též

a) údaje o hospodaření a finančních výsledcích každého fondu kolektivního investování, jehož cenné papíry má tento fond ve svém majetku,

b) upozornění na možný konflikt zájmů mezi vedoucími osobami ⁸⁾³⁾ investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje, nebo vedoucími osobami⁸⁾³⁾tohoto fondu, pokud je investičním fondem, nebo osobami, které poskytují tomuto fondu poradenské služby, a zájmy investorů,

3. údaje o výši zisku nebo ztráty vykázané za účetní období při prodeji cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, které měl speciální fond fondů ve svém majetku; údaje se uvádějí za každý fond kolektivního investování.

§ 56

Speciální fond zvláštního majetku

35. Speciální fond zvláštního majetku investuje převážně do věcí, majetkových práv a jiných druhů majetkových hodnot.

36. Statut a propagační materiály speciálního fondu zvláštního majetku musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková.

37. Akcie nebo podílový list speciálního fondu zvláštního majetku musejí mít jmenovitou hodnotu nebo aktuální hodnotu v  době vydání nejméně 1 000 000 Kč a investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů tohoto speciálního fondu musí činit nejméně 2 000 000 Kč. Komise může schválit statut speciálního fondu zvláštního majetku, který nesplňuje ustanovení věty první, pokud je zajištěna dostatečná ochrana investorů.

38. Speciální fond zvláštního majetku nesmí být neomezeně ručícím společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo obdobné společnosti podle zahraničního práva.

39. Výroční zpráva speciálního fondu zvláštního majetku musí obsahovat též údaje o výši zisku nebo ztráty za účetní období vykázané při prodeji jeho majetku; údaje se uvádějí za každý druh majetku.

§ 57

Speciální fond smíšený

2. Speciální fond smíšený kombinuje investice do druhů majetku, do kterých mohou investovat speciální fond cenných papírů, speciální fond rizikového kapitálu, speciální fond nemovitostí, speciální fond derivátů, speciální fond fondů a speciální fond zvláštního majetku.

3. Statut speciálního fondu smíšeného musí obsahovat informace o tom, jaký podíl jeho majetku může být investován do jednotlivých druhů majetku podle odstavce 1.

4. Statut a propagační materiály speciálního fondu smíšeného musejí obsahovat upozornění, že investice do tohoto fondu je nadprůměrně riziková.

5. Speciální fond smíšený musí dodržovat nejpřísnější z limitů pro minimální investici jednoho investora a limitů pro rozložení rizika spojeného s investováním, které tento zákon stanoví pro typy speciálních fondů, jejichž způsob investování speciální fond smíšený kombinuje.

Speciální fond kvalifikovaných investorů

§ 56

(1) Cenné papíry vydané speciálním fondem kvalifikovaných investorů může smluvně nabývat

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) investiční společnost do svého majetku,

e) investiční společnost do majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 51 odst. 6, § 53j odst. 1 písm. b), § 55 odst. 2),

f) investiční fond,

g) penzijní fond,

h) pojišťovna,

i) zajišťovna,

j) zahraniční osoba odpovídající některé z osob uvedených v písmenech a) až i),

k) osoba, která neposkytuje investiční služby ani není bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách nebo výkon některé činnosti bank,

l) stát nebo členský stát federace,

m) centrální banka,

n) Evropská centrální banka,

o) mezinárodní finanční instituce,

p) právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry.

(2) Statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů

a) stanoví okruh investorů, pro které je fond určen,

b) podmíní převoditelnost cenných papírů vydávaných fondem souhlasem fondu,

c) stanoví pro případ přechodu vlastnického práva k cennému papíru vydanému fondem povinnost nabyvatele bez zbytečného odkladu informovat fond o změně vlastníka.

(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů může mít nejvýše 100 akcionářů nebo podílníků s tím, že Komise může povolit výjimku pro překročení uvedeného počtu.

(4) Minimální vstupní investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů speciálního fondu kvalifikovaných investorů je 1 000 000 Kč.

(5) Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů nesmějí být veřejně nabízeny ani propagovány. Při zakládání fondu však může být uveřejněna propagační upoutávka. Druhy a rozsah informací, které může obsahovat propagační upoutávka fondu kvalifikovaných investorů, a postup při jejím uveřejňování stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Speciální fond kvalifikovaných investorů může přijmout nebo poskytnout půjčku nebo úvěr, pokud to má uvedeno ve statutu.

(7) Druhy majetku, do kterého investuje speciální fond kvalifikovaných investorů, limity pro rozložení rizika a pravidla pro poskytování a přijímání úvěrů a půjček stanoví statut.

§ 57

(1) Na speciální fond kvalifikovaných investorů se nevztahuje prováděcí právní předpis upravující informační povinnost fondu kolektivního investování a investiční společnosti⁴⁾.

(2) Jestliže počet investorů speciálního fondu kvalifikovaných investorů překročí limit podle § 56 odst. 3, fond neprodleně informuje o této skutečnosti Komisi a požádá ji o povolení k překročení limitu.

(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů zasílá Komisi nejpozději do 2 měsíců po uplynutí každých 6 měsíců účetního období údaje

a) o objemu obhospodařovaného majetku,

b) o aktuální hodnotě jím vydaného cenného papíru,

c) o počtu investorů s rozdělením na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice, investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a investory patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka,

d) o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice a o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,

e) o objemu vydaných a odkoupených podílových listů.

Hlava III

Veřejné nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu v České republice

§ 58

Povolení k veřejnému nabízení cenných papírů

40. Zahraniční speciální fond může veřejně nabízet cenné papíry v České republice, jestliže má

    1. uzavřenou smlouvu obdobně podle § 43 odst. 2,

    2. povolení Komise k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.

41. Komise udělí zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice, jestliže

    1. tento fond má sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,

    2. tento fond předloží potvrzení dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, o tom, že mu tento úřad vydal povolení ke kolektivnímu investování a že nemá námitky proti veřejnému nabízení cenných papírů tohoto fondu v České republice,

    3. tento fond odkupuje na žádost podílníka cenné papíry, které vydal, za podmínek, které nejsou horší než podmínky uvedené v § 12, nebo zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

    4. stát, ve kterém má tento fond sídlo a skutečné sídlo, zaručuje srovnatelnou úroveň ochrany investorů jako tento zákon,

e) vedoucí organizační složky tohoto fondu, pokud má být na území České republiky umístěna, je důvěryhodný, odborně způsobilý a má zkušenosti s tímto druhem kolektivního investovánídostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu; jestliže požadavek na dostatečné zkušenosti s investováním již splňují nejméně 2 vedoucí osoby,  může Komise udělit souhlas též osobě, která má dostatečné zkušenosti k výkonu příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15.

42. Žádost o povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu na území České republiky musí obsahovat údaje a doklady k ní přiložené musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 2. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

43. Na vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu se vztahují obdobně ustanovení o schvalování vedoucích osob⁸⁾³⁾ investiční společnosti nebo investičního fondu (§ 72).

44. Komise může v povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu na území České republiky stanovit podmínky, které je fond povinen splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při výkonu povolené činnosti.

45. Zahraniční speciální fond, který má povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice, informuje bez zbytečného odkladu Komisi

    1. o změnách ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení vydáno,

    2. o změnách smlouvy uzavřené s bankou (odstavec 1 písm. a)) o změnách smlouvy podle odstavce 1 písm. a).

46. Zahraniční speciální fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo. V případě možnosti záměny může Komise uložit tomuto fondu doplnění rozlišujícího označení.

47. Komise odejme zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice na jeho žádost, jestliže má vypořádané závazky vůči investorům. Ustanovení § 99 odst. 3 se použije obdobně.

(8) Komise odejme zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice na jeho žádost, jestliže fond

a) o této skutečnosti informuje všechny investory, nabídne jim odkoupení cenných papírů a poskytne dostatečnou lhůtu pro podání žádosti o odkup,

b) doloží Komisi, že splnil povinnosti uvedené v písmenu a) a vypořádal všechny žádosti o odkup.

48. Ustanovení odstavců 1 až 8 se obdobně vztahují na zahraniční investiční společnost, která hodlá nabízet cenné papíry speciálního fondu kolektivního investování v České republice.

§ 59

Informační povinnosti

Zahraniční speciální fond uveřejňuje v České republice

1. informace, které uveřejňuje ve státě svého sídla, a to způsobem uvedeným ve statutu,

2. informace podle tohoto zákona, které nejsou zahrnuty v informacích podle písmena a), a to způsobem uvedeným ve statutu.

ČÁST sedmá

POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI, POVOLENÍ K ČINNOSTI INVESTIČNÍHO FONDU A POVOLENÍ K vytvoření PODÍLOVÉHO FONDU

Hlava I

Povolení k činnosti investiční společnosti

§ 60

Udělení povolení

49. Komise udělí povolení k činnosti investiční společnosti pouze akciové společnosti,

    1. která vydává pouze akcie na jméno,

    2. jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,

    3. jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

    4. která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury investiční společnosti,

    5. která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména

       1. splacen základní kapitál,

       2. její vedoucí osoby^{8) 3)} splňují podmínky schvalování podle § 72,

    6. jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činností uvedených v žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti,

    7. na které mají kvalifikovanou účast osoby³⁾ vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti,

    8. jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dozoru nad investiční společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování, včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dozoru nad investiční společností.

50. Komise povolí investiční společnosti poskytovat službu úschovy a správy cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování nebo službu investičního poradenství týkajícího se investičního nástroje, pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou činnostobhospodařování majetku zákazníka.

(2) Komise povolí investiční společnosti poskytovat službu spočívající v úschově a správě cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování nebo službu spočívající v investičním poradenství týkající se investičního nástroje, pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou službu spočívající v obhospodařování majetku zákazníka.

51. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti je schválení vedoucích osob^{8) 3)} investiční společnosti a výčet činností, které může investiční společnost vykonávat. Změna vedoucí osoby investiční společnosti nebo změna činností, které může investiční společnost vykonávat, podléhá předchozímu schválení Komisí.

52. Komise udělí investiční společnosti povolení k obhospodařování majetku zákazníka, pokud investiční společnost prokáže splnění stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to přiměřeně k rozsahu poskytované služby.

(4)(5)Povolení k činnosti investiční společnosti se vydává na dobu neurčitou.

(5) (6) Předmětem podnikání investiční společnosti mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti investiční společnosti.

§ 61

Žádost o povolení k činnosti investiční společnosti musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v § 60 odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 62

53. Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti požádá Komise o stanovisko příslušný dozorový úřad jiného členského státu Evropské unie, je-li investiční společnost

    1. ovládaná

       1. zahraniční osobou, která má povolení ke kolektivnímu investování vydané tímto dozorovým úřadem,

       2. zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto dozorovým úřadem,

       3. zahraniční bankou, nebo

       4. pojišťovnou, která má povolení dozorového úřadu tohoto členského státu Evropské unie, nebo

    2. ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenu a).

54. Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti Komise požádá o stanovisko příslušný dozorový úřad, jestliže žadatel je osobou ovládanou

    1. bankou se sídlem v České republice nebo jinou osobou, která ovládá banku se sídlem v České republice, nebo bankou nebo jinou osobou, která ovládá banku, nebo

    2. pojišťovnou se sídlem v České republice nebo jinou osobou, která ovládá pojišťovnu se sídlem v České republice.

55. Komise postupuje obdobně podle odstavců 1 a 2, jestliže se investiční společnost má stát osobou ovládanou.

§ 63

Odnětí povolení

56. Komise odejme investiční společnosti povolení k činnosti investiční společnosti na její žádost, jestliže investiční společnost neobhospodařuje žádný fond kolektivního investování a má vypořádané závazky vůči zákazníkům.

57. Náležitosti žádosti o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava II

Povolení k činnosti investičního fondu

§ 64

Udělení povolení

58. Komise udělí povolení k činnosti investičního fondu pouze novězakládané akciové společnosti,

    1. jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,

    2. jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

    3. která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména

       1. splacen základní kapitál,

       2. její vedoucí osoby⁸⁾ splňují podmínky schvalování osob podle § 72,

d) která nebyla založena na základě veřejné nabídky akcií,

e) jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činnosti investičního fondu,

f) na které mají kvalifikovanou účast³⁾ osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investičního fondu,

g) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dozoru nad investičním fondem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dozoru nad investičním fondem,

h) jestliže navržený statut investičního fondu má všechny předepsané náležitosti,

i) jestliže lze předpokládat, že investiční fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie.

(2) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního fondu je schválení jeho vedoucích osob,⁸⁾ depozitáře, stanov a statutu; jestliže bude investiční fond obhospodařován investiční společností, součástí výroku rozhodnutí je též schválení investiční společnosti. Změna vedoucí osoby investičního fondu, depozitáře, investiční společnosti, stanov nebo statutu podléhají předchozímu schválení Komisí.

(3) Povolení k činnosti investičního fondu se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na 10 let.

(4) Předmětem podnikání investičního fondu může být pouze kolektivní investování.

Udělení povolení

§ 64

(1) Komise udělí povolení k činnosti investičního fondu na žádost zakladatelů akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud

a) doloží, že akciová společnost byla založena,

b) sídlo a skutečné sídlo akciové společnosti má být na území České republiky,

c) je splacen základní kapitál akciové společnosti a původ základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

d) předpokládané vedoucí osoby³⁾ splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro schvalování vedoucí osoby investičního fondu (§ 72),

e) zakladatelé předloží plán obchodní činnosti akciové společnosti, na jehož základě lze důvodně předpokládat, že akciová společnost bude mít ve lhůtě uvedené v odstavci 4 věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování,

f) akciová společnost nebyla založena na základě veřejné nabídky akcií,

g) základní kapitál umožňuje řádný výkon činnosti investičního fondu a je splacen pouze peněžitými vklady,

h) kvalifikovanou účast³⁾ na akciové společnosti budou mít osoby vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investičního fondu,

i) úzké propojení³⁾ akciové společnosti s jinou osobou nebude bránit výkonu dozoru nad investičním fondem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo a skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dozoru nad investičním fondem,

j) navržený statut investičního fondu má všechny předepsané náležitosti,

k) lze předpokládat, že investiční fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie,

l) osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny předpoklady k plnění povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního fondu je schválení jeho vedoucích osob³⁾, depozitáře, stanov a statutu; jestliže bude investiční fond obhospodařován investiční společností, součástí výroku rozhodnutí je též schválení investiční společnosti.

(3) Oprávnění k činnosti investičního fondu vznikne akciové společnosti dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Povolení k činnosti investičního fondu se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na 10 let.

(4) Do 2 měsíců ode dne zápisu do obchodního rejstříku doloží investiční fond Komisi, že jeho poměry jsou v souladu s předpoklady, ze kterých se vycházelo při udělení povolení, zejména že má věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon kolektivního investování. Jde-li o fond, který může shromažďovat prostředky od veřejnosti, požádá Komisi též o souhlas se zahájením shromažďování prostředků od veřejnosti; Komise souhlas udělí, splňuje-li fond podmínky podle věty první. Do udělení tohoto souhlasu nesmí fond shromažďovat prostředky od veřejnosti.

(5) Předmětem podnikání investičního fondu může být pouze kolektivní investování.

§ 65

Žádost o povolení k činnosti investičního fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v § 64 odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava III

Povolení k vytvoření podílového fondu

§ 66

Udělení povolení

59. Komise udělí povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, jestliže

    1. vlastní kapitál investiční společnosti umožňuje řádné obhospodařování podílového fondu a řádný výkon dalších činností investiční společnosti,

    2. investiční společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování podílového fondu,

    3. vedoucí osoby⁸⁾ investiční společnosti mají zkušenosti se způsobem kolektivního investování uvedeným ve statutu podílového fondu,

    4. vedoucí osoby⁸⁾ depozitáře odpovědné za činnost depozitáře mají zkušenosti se způsobem kolektivního investování uvedeným,

c) vedoucí osoby³⁾ investiční společnosti splňují obdobné podmínky pro schvalování osob (§ 72),

d) depozitář má vytvořeny předpoklady k plnění svých povinností,

e) navržený statut podílového fondu má všechny předepsané náležitosti,

f) lze předpokládat, že podílový fond bude vhodný pro investory, zejména se zřetelem k rizikovosti investiční strategie.

60. Komise nepovolí vytvoření otevřeného podílového fondu, který je standardním fondem, jehož podílové listy nemohou být nabízeny a vydávány v České republice.

61. Žádost o povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

62. Povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu se uděluje na dobu neurčitou nebo určitou.

(5) Povolení k vytvoření uzavřeného podílového fondu se uděluje pouze na dobu určitou, nejdéle však na 10 let.

(6) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu je schválení depozitáře, statutu a smluvních podmínek pro koupi a odkup podílových listů. Změna depozitáře podílového fondu , změna statutu nebo změna smluvních podmínek pro koupi a odkup podílových listůpodléhají předchozímu schválení Komise.

(6) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu je schválení depozitáře a statutu. Změna depozitáře podílového fondu azměna statutu podléhají předchozímu schválení Komise.

§ 67

Převod podílového fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti

63. Komise může povolit, aby investiční společnost převedla podílový fond, který obhospodařuje, do obhospodařování jiné investiční společnosti (dále jen „převod obhospodařování podílového fondu“); převedením obhospodařování podílového fondu není dotčena odpovědnost za porušení zákona při obhospodařování podílového fondu.

64. Žádost o povolení převodu obhospodařování podílového fondu podává investiční společnost, která tento podílový fond obhospodařuje. Žádost obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

65. Komise povolí převod obhospodařování podílového fondu, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.

66. Účastníky řízení o povolení převodu obhospodařování podílového fondu jsou zúčastněné investiční společnosti a jejich depozitáři.

§ 68

Odnětí povolení na žádost

67. Komise odejme investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu na žádost investiční společnosti, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy podílníků.

68. Žádost o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení ochrany podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST osmá

pRAVIDLA ČINNOSTI INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI a INVESTIČNÍHO FONDU

Hlava I

Vlastní kapitál

§ 69

Vlastní kapitál investiční společnosti

69. Vlastní kapitál investiční společnosti musí činit v době udělení povolení k činnosti investiční společnosti v korunách českých alespoň částka odpovídající 125 000 eur. Po dobu existence investiční společnosti nesmí její vlastní kapitál klesnout pod tuto částku.

70. Obhospodařuje-li investiční společnost majetek fondů kolektivního investování, jejichž hodnota v součtu převyšuje v korunách českých částku odpovídající 250 000 000 eur, navýší vlastní kapitál podle odstavce 1 alespoň o částku, která se rovná 0,02 % z hodnoty obhospodařovaného majetku fondů kolektivního investování převyšujícího v korunách českých částku odpovídající 250 000 000 eur, nejvýše však na částku v korunách českých odpovídající 10 000 000 eur.

71. Majetkem obhospodařovaným investiční společností podle odstavce 2, bez ohledu na to, zda obhospodařování tohoto majetku svěřila jiné investiční společnosti, se rozumí

1. majetek v podílových fondech vytvořených touto investiční společností,

2. majetek investičních fondů, které investiční společnost obhospodařuje na základě smlouvy o obhospodařování.

(4) Bez ohledu na částky uvedené v odstavcích 1 a 2 musí mít investiční společnost minimální vlastní kapitál ve výši jedné čtvrtiny jejích správních nákladů a jedné čtvrtiny jejích odpisů dlouhodobého hmotného majetku vykázaných v předchozím roce v účetnictví, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu její činnosti. Pokud investiční společnost nevykonávala svou činnost po celý předchozí rok, použijí se pro výpočet jejího minimálního vlastního kapitálu plánované náklady podle obchodního plánu. Tato část základního kapitálu může být až do výše 50 % kryta zárukou banky nebo pojišťovny se sídlem, zahraniční banky se sídlem v členském státě Evropské unie, pojišťovny se sídlem v České republice nebo pojišťovny se sídlem v členském státě Evropské unie.

6. Investiční společnost, která poskytuje službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), dodržuje ve vztahu k investičním nástrojům, na které se tato služba vztahuje, pravidla kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou.

§ 70

Vlastní kapitál fondu kolektivního investování

(1) Vlastní kapitál investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, musí činit v době udělení povolení k jeho činnosti v korunách českých částka odpovídající alespoň 300 000 eur. Při udělování povolení Komise posuzuje splnění tohoto předpokladu u nově založené akciové společnosti obdobně jako u společnosti, která již vznikla.

(2)Vlastní kapitál fondu kolektivního investování musí do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu dosáhnout alespoň 50 000 000 Kč.

(3) Nedosáhne-li vlastní kapitál fondu kolektivního investování do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu alespoň 50 000 000 Kč, oznámí fond kolektivního investování tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Komisi.

Hlava II

Schvalování účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu a schvalování vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního fondu

§ 71

Nabývání účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu

72. Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas Komise

1. k nabytí kvalifikované účasti³⁾ na investiční společnosti nebo investičním fondu, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru,

2. ke zvýšení kvalifikované účasti³⁾  na investiční společnosti nebo investičním fondu na 20 % nebo více, 33 % nebo více nebo 50 % nebo více, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

b) k dosažení nebo překročení účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na investiční společnosti nebo investičním fondu, nejde-li o dosažení nebo překročení účasti přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

3. k tomu, aby se staly osobami ovládajícími investiční společnost nebo investiční fond, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru.

1. Souhlas podle odstavce 1 se vyžaduje též pro nabytí hlasovacích práv

   1. která na účet oznamovatele drží svým jménem jiná osoba,

   2. kterými disponuje osoba ovládaná oznamovatelem,

   3. kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou, ve které se zavázali dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení investiční společnosti nebo investičního fondu tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva, jimiž disponují,

   4. která na základě smlouvy s oznamovatelem nebo s jím ovládanou osobou drží třetí osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy oznamovateli nebo jím ovládané osobě za úplatu,

   5. oznamovatele, jež byla poskytnuta jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém v majetku,

   6. jiné osoby, jestliže je tato osoba vykonává svým jménem podle pokynů oznamovatele na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

3. Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské uniea hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před rozhodnutím o účasti příslušný dozorový úřad členského státu Evropské unie, ve kterém mají tyto osoby své sídlo, o jeho stanovisko.

(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 v investiční společnosti nebo investičním fondu se započítají i hlasovací práva z cenných papírů,

a) které na účet osoby uvedené v odstavci 1 drží svým jménem jiná osoba,

b) kterými disponuje osoba ovládaná osobou uvedenou v odstavci 1,

c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou, ve které se vzájemně zavázaly dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení investiční společnosti nebo investičního fondu, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva z cenných papírů, jimiž disponují,

d) které na základě smlouvy s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou drží jiná osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy osobě uvedené v odstavci 1 nebo jí ovládané osobě za úplatu,

e) které byly osobou uvedenou v odstavci 1 poskytnuty jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a veřejně prohlásila, že bude tato hlasovací práva vykonávat, přičemž v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku,

f) které jsou ve vlastnictví jiné osoby, jestliže tato osoba vykonává hlasovací práva z těchto cenných papírů svým jménem podle pokynů osoby uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dozoru dozorového úřadu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Komise před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento dozorový úřad.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje podle odstavce 1 a doklady k ní připojené musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti nebo investičního fondu a pro posouzení, zda úzké propojení žadatele s investiční společností nebo investičním fondem nebrání efektivnímu výkonu dozoru nad touto investiční společností nebo investičním fondem. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Komise udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže žadatel je osobou vhodnou z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti nebo investičního fondu a jestliže jeho úzké propojení s investiční společností nebo investičním fondem nebrání efektivnímu výkonu dozoru.

(6) Jestliže Komise neodešle rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího doručení, platí, že nabytí účasti bylo schváleno.

(7) Souhlas podle odstavce 1 lze udělit i následně.

(8) Osoba, která nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast³⁾ podle odstavce 1 přechodem vlastnického práva k cennému papíru, je povinna tuto skutečnost oznámit neprodleně Komisi.

(9) Osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny oznámit Komisi, že

1. přestávají ovládat investiční společnost nebo investiční fond,

2. snižují svou kvalifikovanou účast³⁾ na investiční společnosti nebo investičním fondu pod 50 %, 33 %, 20 % nebo ji pozbývají, nebo

3. převádějí na jinou osobu kvalifikovanou účast na investiční společnosti nebo investičním fondu.

(10) Oznámení podle odstavce 9 musí obsahovat údaje o oznamovateli, údaje o investiční společnosti nebo investičním fondu s uvedením výše účasti oznamovatele na investiční společnosti nebo investičním fondu po snížení; v oznámení podle odstavce 9 písm. c) se uvedou též údaje o osobě, na kterou se kvalifikovaná účast převádí.

(11) Nabytí či zvýšení účasti podle odstavce 1 na investiční společnosti nebo investičním fondu bez souhlasu Komise nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do získání souhlasu.

Vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního fondu

§ 72

Schvalování vedoucích osob investiční společnosti nebo investičního fondu

73. Vedoucí osoba^{8) 3)} investiční společnosti nebo investičního fondu musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas Komise.

74. Žádost o souhlas podle odstavce 1 musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 3. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

75. Komise udělí souhlas podle odstavce 1 osobě,

a) která dosáhla věku 18 let,

b) která je způsobilá k právním úkonům,

c) u níž nenastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona, který upravuje živnostenské podnikání,

4. která je důvěryhodná,

5. která je odborně způsobilá,

6. která má zkušenosti se způsobem kolektivního investování, který investiční společnost nebo investiční fond vykonávají, která má dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika investičního fondu nebo podílového fondu investiční společnosti; jestliže požadavek na dostatečné zkušenosti s investováním již splňují nejméně 2 vedoucí osoby,  může Komise udělit souhlas též osobě, která má dostatečné zkušenosti k výkonu příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15,

7. která splňuje podmínku neslučitelnosti funkcí (§ 73),

8. u níž řádnému výkonu funkce nebrání její jiná činnost.

§ 73

Neslučitelnost funkcí

Vedoucí osobou ⁸⁾³⁾ investiční společnosti nebo investičního fondu nesmí být

1. poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky,

2. zaměstnanec Komise,

3. člen bankovní rady České národní banky,

4. investiční zprostředkovatel nebo vedoucí osoba nebo zaměstnanec investičního zprostředkovatele nebo zahraniční osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a investiční zprostředkovatel nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání jsou účastníky jednoho koncernu,

5. vedoucí osoba, zaměstnanec nebo makléř obchodníka s cennými papíry, nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční osobu s povolením k poskytování investičních služeb; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb jsou účastníky jednoho koncernu,

6. vedoucí osoba nebo zaměstnanec banky nebo vedoucí nebo zaměstnanec pobočky zahraniční banky, která pro tuto investiční společnost nebo investiční fond vykonává funkci depozitáře; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a banka nebo zahraniční banka jsou účastníky jednoho koncernu, vedoucí osoba nebo zaměstnanec depozitáře této investiční společnosti nebo investičního fondu; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a  depozitář jsou účastníky jednoho koncernu,

7. vedoucí pracovník osoba nebo zaměstnanec jiné investiční společnosti nebo investičního fondu nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční osobu s  povolením ke

kolektivnímu investování; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a jiná investiční společnost nebo investiční fond nebo zahraniční osoba s povolením ke kolektivnímu investování jsou účastníky jednoho koncernu, nebo

8. vedoucí osoba nebo zaměstnanec penzijního fondu nebo osoba vykonávající obdobnou činnost pro zahraniční penzijní fond; to neplatí, jestliže investiční společnost nebo investiční fond a penzijní fond jsou účastníky jednoho koncernu.

Hlava III

Pravidla jednání investiční společnosti nebo investičního fondu

§ 74

Pravidla obezřetného podnikání a pravidla vnitřního provozu

76. Investiční společnost nebo investiční fond, kterýnemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování,

a) přijmou organizační řád,

b) svým vnitřním předpisem upraví

1. administrativní a účetní postupy administrativní postupy a systém účetnictví v rámci platných účetních předpisů,

2. kontrolní a bezpečnostní opatření pro zpracování a evidenci dat,

3. systém vnitřní kontroly,

4. postupy k omezení možnosti střetu zájmů při poskytování služeb,

5. opatření k zamezení použití obhospodařovaného majetku k obchodům na vlastní účet,

6. opatření k ochraně vnitřních informací,

7. opatření k předcházení manipulací s trhem.

(2) Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, dodržují pravidla podle odstavce 1 přiměřeně podle objemu obhospodařovaného majetku, způsobu kolektivního investování a rozsahu poskytovaných služeb.

(3) Způsob plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, a způsob jejich zavedení stanoví prováděcí právní předpis.

Pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

§ 75

77. Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

    1. obhospodařují majetek fondu kolektivního investování s odbornou péčí,

    2. dávají přednost zájmům akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování a jiných osob, jejichž majetek obhospodařují, před svými vlastními zájmy a zájmy třetích osob,

c) mají materiální a personální vybavení potřebné pro řádné obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a účinně je využívají.

(2) Vynaložení odborné péče znamená, že investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, jednají kvalifikovaně, čestně, odpovědně a v nejlepším zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, zejména

a) provádějí platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci,

b) uzavírají obchody s cennými papíry na regulovaných trzích, pokud to nevylučuje povaha věci,

c) nemanipulují s trhem,

d) nezneužívají vnitřní informaci a zamezují přístupu k vnitřní informaci,

e) nešíří nesprávnou nebo zavádějící informaci,

f) nenarušují celistvost trhu,

g) nenabízejí výhody, jejichž spolehlivost nemohou zaručit,

h) provádějí veškeré obchody za nejlepších podmínek, které jsou prokazatelně doloženy,

i) porovnávají kurzy nebo ceny jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích,

j) dokumentují způsob provedení obchodů, kontrolují objektivnost evidovaných údajů a předcházejí riziku finančních ztrát,

k) provádějí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací.

(3) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se vztahuje též na člena představenstva nebo, prokuristu, investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování.

(2) Vynaložením odborné péče se rozumí jednání kvalifikované, čestné, odpovědné a v nejlepším zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování, zejména

a) provádění plateb bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci,

b) uzavírání obchodů s cennými papíry na regulovaných trzích, pokud to nevylučuje povaha věci,

c) nemanipulování s trhem,

d) nezneužívání vnitřních informací a zamezování přístupu k vnitřním informacím,

e) nešíření nesprávných nebo zavádějících informací,

f) nenarušování celistvosti trhu,

g) nenabízení výhod, jejichž spolehlivost nelze zaručit,

h) provádění veškerých obchodů za nejlepších podmínek, které musejí být prokazatelně doloženy,

i) porovnávání kurzů nebo cen jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích,

j) dokumentování způsobu provedení obchodu, kontrolování objektivnosti evidovaných údajů a předcházení riziku finančních ztrát,

k) provádění analýz ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací,

3. neprovádění nadbytečných obchodů za účelem dosažení vlastního zisku bez ohledu na nejlepší zájmy investorů.

(3) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) se vztahují též na vedoucí osoby³⁾ a likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování.

(4) Investiční společnost nebo investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování, upraví svým vnitřním předpisem postup pro vyřizování stížností a reklamací investorů.

(5) Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování sporné, zda investiční společnost nebo investiční fond jednalys odbornou péčí, nese důkazní břemeno tato investiční společnost nebo investiční fond.

§ 76

78. Na investiční společnost se při činnostech podle § 15 odst. 3 a 4 vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů, upravující pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky, deník obchodníka s cennými papíry a informační povinnost obchodníka s cennými papíry. Investiční společnost, vykonávající činnost podle § 15 odst. 3 nebo 4, zavede ve vztahu k této činnosti kromě pravidel obezřetného podnikání podle § 74 odst. 1

    1. systém řízení rizik a systém řízení likvidity,

    2. pravidla pro uzavírání obchodů jejími zaměstnanci na vlastní účet nebo na účet osob jim blízkých podle občanského zákoníku,

    3. postup při sdružování pokynů zákazníků.

    1. Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka, nesmí bez výslovného souhlasu zákazníka investovat jeho majetek do akcií nebo podílových listů vydaných fondem kolektivního investování, který sama obhospodařuje.

(3) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka a případně též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna platit příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(3) Investiční společnost, která obhospodařuje majetek zákazníka a popřípadě též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna za tento majetek platit příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a její zákazníci mají nárok na výplatu náhrady, a to za obdobných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu³⁾. Pro vydávání majetku zákazníka v případě konkursu takové investiční společnosti platí zvláštní právní předpis upravující podnikání na kapitálovém trhu³⁾ obdobně.

(4) Podrobnosti způsobu plnění povinností podle odstavce 1 písmen a) až c), jejich podrobnější vymezení a způsob jejich zavedení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 77

79. Investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost, ledaže se jedná o účast drženou na účet podílového fondu, který tato investiční společnost obhospodařuje.

80. Investiční společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti nebo obdobné společnosti podle zahraničního práva.

§ 78

Pravidla pro obhospodařování majetku fondu kolektivního investování

81. Investiční společnost může k efektivnějšímu obhospodařování majetku fondu kolektivního investování svěřit na základě smlouvy jeho obhospodařování osobě, která má zkušenosti se způsobem kolektivního investování tohoto s kolektivním investováním nebo investováním do majetku uvedeného ve statutu fondu a je investiční společností, obchodníkem s cennými papíry nebo zahraniční osobou, která má obdobné povolení k obhospodařování majetku zákazníků, podléhá dozoru dozorového úřadu státu, ve kterém má sídlo (dále jen „osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování“), jestliže

    1. o tom byla předem informována Komise,

    2. o tom byl předem informován depozitář a souhlasí s tím,

    3. to nebrání účinnému výkonu dozoru nad investiční společností,

    4. je to uvedeno ve statutu fondu kolektivního investování,

    5. to nebrání tomu, aby majetek fondu kolektivního investování byl obhospodařován v nejlepším zájmu investorů,

    6. se osoba obhospodařující majetek fondu kolektivního investování zaváže dodržovat statut fondu kolektivního investování,

    7. je zajištěna spolupráce mezi Komisí a úřadem, který vykonává dozor nad osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování, pokud má tato osoba sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie,

    8. svěřením obhospodařování majetku fondu kolektivního investování nehrozí střet zájmů investiční společnosti nebo vlastníků cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování a osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

    9. investiční společnost a depozitář fondu kolektivního investování mohou průběžně kontrolovat činnost osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

    10. investiční společnost může svými pokyny ovlivňovat činnost osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování,

    11. investiční společnost může s okamžitou účinností zrušit příkaz osoby obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nebo může s okamžitou účinností vypovědět smlouvu o svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování, je-li to v zájmu akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

    1. Osobou obhospodařující majetek fondu kolektivního investování nesmí být depozitář tohoto fondu kolektivního investování.

    2. Investiční společnost může svěřit též některou činnost související s kolektivním investováním jiné osobě, která je oprávněna takovou činnost podnikatelsky vykonávat, jestliže jsou splněny podmínky přiměřeně podle odstavce 1.

    3. Při svěření obhospodařování majetku fondu kolektivního investování jiné osobě nebo svěření výkonu činnosti související s kolektivním investováním jiné osobě si musí investiční společnost ponechat alespoň obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování nebo některou činnost související s kolektivním investováním.

    4. Ustanovení odstavce 1 až 4 se vztahují přiměřeně na investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování. Pro stanovení úplaty za činnost podle odstavce 1 a 3 se použije přiměřeně § 18 odst. 1.

    5. Svěřením obhospodařování části majetku fondu kolektivního investování jiné osobě nebo svěřením některé činnosti související s kolektivním investováním jiné osobě zůstává nedotčena odpovědnost investiční společnosti nebo investičního fondu za škodu vzniklou při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování a odpovědnost depozitáře fondu kolektivního investování za škodu vzniklou porušením jeho povinností při výkonu činnosti depozitáře.

Pravidla pro veřejné nabízení akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování

§ 79

82. V každé veřejné nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musí být uvedeno místo, kde může zájemce zdarma získat statut a zjednodušený statut fondu kolektivního investování nebo do nich nahlédnout, nebo v ní musí být uveden způsob, jakým jsou statut a zjednodušený statut veřejnosti dostupné.

83. Všichni zájemci o kolektivní investování musejí mít stejný přístup k informacím o nabízených investicích. Informace musejí být pravdivé, nezkreslené a musejí umožňovat posouzení kvality akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování.

84. Každé důležité tvrzení a varování, které může ovlivnit rozhodování investora, musí být v nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování dostatečně zdůrazněno a nesmí být zakryto skutečností, která od něj odvrací pozornost.

§ 80

85. Veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musí obsahovat upozornění, že

    1. každá investice obsahuje riziko a současně musí být uvedena buď konkrétní informace o riziku nebo informace o tom, kde je možno tuto informaci získat,

    2. návratnost investice není zaručena.

    1. Pokud se veřejná nabídka akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování zmiňuje o výnosnosti investic, musí dále obsahovat

       1. úplné informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investic; nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané časové období nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti,

       2. takové informace o předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, aby tyto výnosy nebo vlastnosti nemohly být považovány za zajištěné; pokud jsou investice nebo výnosy zajištěny, musí být vysvětlen způsob a rozsah zajištění vůči investorovi,

       3. upozornění, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

    2. Pokud jsou ve veřejné nabídce akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování uvedeny daňové úlevy, musí obsahovat všechny důležité informace o těchto úlevách, zejména za jakých podmínek a na které investory se vztahují.

    3. Při veřejném nabízení akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování musejí být dodržována ustanovení zákona o cenných papírech o smlouvách uzavřených při použití výhradně jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku.

§ 81

Propagační materiály fondu kolektivního investování musejí obsahovat výrazné upozornění

1. na druhy majetku podle § 26 odst. 1 písm. c) až g), do kterých fond může investovat, nebo na možné kopírování indexu akcií nebo dluhopisů podle § 28 odst. 9,

2. na možné větší výkyvy aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, připadají-li v úvahu s ohledem na složení majetku fondu kolektivního investování nebo techniku jeho obhospodařování.

§ 81a

Všechny osoby oprávněné veřejně nabízet cenné papíry vydané fondem kolektivního investování na území České republiky jsou povinny dodržovat ustanovení § 79 až 81; stejné povinnosti mají též osoby, na které byla tato činnost uvedenými subjekty delegována.

§ 82

Oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování

(1) Cenné papíry a deriváty v majetku fondu kolektivního investování musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jednou za 2 týdny.

(2) Nemovitosti, movité věci, práva a další hodnoty v majetku fondu kolektivního investování a závazky musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jedenkrát ročně. Ocenění se provede kvalifikovaným odhadem nebo je provede odhadce.

(1) Investiční nástroje v majetku fondu kolektivního investování musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtě uvedené ve statutu. Tato lhůta nesmí být delší než 2 týdny, pokud se nejedná o fond kvalifikovaných investorů nebo speciální fond nemovitostí. Speciální fond nemovitostí, který má stanovené termíny pro podání žádosti o odkup podílových listů (§ 12 odst. 2) musí stanovit lhůtu tak, aby ocenění bylo provedeno k těmto termínům.

(2) Nemovitosti, movité věci, práva a další hodnoty v majetku fondu kolektivního investování a závazky musejí být oceňovány pravidelně ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jedenkrát ročně. Speciální fond nemovitostí, který má stanovené termíny pro podání žádosti o odkup podílových listů (§ 12 odst. 2), musí stanovit lhůtu tak, aby ocenění bylo provedeno k těmto termínům.

(3) Fond kolektivního investování oceňuje v průběhu účetního období majetek a závazky ke dni stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu bez sestavení účetní závěrky.

(4) Majetek a závazky fondu kolektivního investování se oceňují podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví. Majetek a závazky z investiční činnosti fondu kolektivního investování se oceňují reálnou hodnotou. Způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování v případech, které neupravuje zvláštní právní předpis upravující účetnictví,azpůsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST devátá

Informační povinnosti fondu kolektivního investování

§ 83

Základní ustanovení

Fond kolektivního investování uveřejňuje, pokud tento zákon nestanoví jinak

a) statut,

b) zjednodušený statut,

3. stanovy,

c) d) výroční zprávu,

d) e) pololetní zprávu za prvních 6 měsíců účetního období.

§ 84

Statut a zjednodušený statut

86. Fond kolektivního investování musí uveřejnit statut a zjednodušený statut.

(2) Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace o způsobu investování fondu kolektivního investování a další informace nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi. Zjednodušený statut obsahuje vybrané údaje ze statutu.

(3) Statut fondu kolektivního investování obsahuje též vysvětlení rizik spojených s investováním způsobem srozumitelným investorům.

(4) Minimální náležitosti statutu a povinné náležitosti zjednodušeného statutustanoví prováděcí právní předpis.

(5) Statut standardního podílového fondu musí umožňovat nabízení podílových listů v České republice a též v jiných členských státech Evropské unie.

(6) Pravidla pro přijímání statutu a zjednodušeného statutu a jejich změn určí stanovy investičního fondu nebo investiční společnosti.

(7) Statut azjednodušený statut a jejich změny se uveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Valná hromada investičního fondu nebo shromáždění podílníků, je-li zřízeno, schvaluje změnu statutu fondu kolektivního investování, která se týká

a) způsobu investování a investičních cílů fondu kolektivního investování,

b) srážek při odkupování akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování,

c) úplaty investiční společnosti nebo depozitáři fondu kolektivního investování,

d) nákladů souvisejících s obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování,

e) odměn vedoucích osob⁸⁾ investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo

f) způsobu svolávání, věcné působnosti nebo způsobu rozhodování shromáždění podílníků, je-li zřízeno.

(9) Údaje uvedené ve statutu nebo zjednodušeném statutu musejí být průběžně aktualizovány.

(10)Každá aktualizace statutu nebo zjednodušeného statutu se považuje za jeho změnu, s výjimkou změny auditora a změny údajů o výkonnosti fondu kolektivního investování.

(11) Změna statutu podléhá předchozímu schválení Komisí, jinak je neplatná. Komise neschválí změnu statutu standardního fondu, kterou se tento fond přeměňuje na speciální fond.

(12) Ke statutu podílového fondu se přikládají smluvní podmínky pro koupi a odkup podílových listů. Ke statutu investičního fondu se přikládají též jeho stanovy. Smluvní podmínky nebo stanovy nemusejí být ke statutu přiloženy, jestliže statut obsahuje informaci

a) o tom, že tyto dokumenty budou investorovi na žádost poskytnuty, nebo

b) o místě, kde je možno do těchto dokumentů nahlédnout; tato informace se uvádí za každý členský stát Evropské unie, v němž jsou cenné papíry fondu kolektivního investování veřejně nabízeny.

(13) Každému upisovateli akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování musí být

a) před uzavřením smlouvy o úpisu nabídnut bezúplatně zjednodušený statut v aktuálním znění,

b) poskytnut bezúplatně na požádání statut v aktuálním znění a poslední uveřejněná výroční a pololetní zpráva fondu kolektivního investování.

14) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny dodržovat statut fondu kolektivního investování.

Statut a zjednodušený statut

(1) Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace o způsobu investování fondu kolektivního investování a další informace nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi nebo v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů formou srozumitelnou kvalifikovanému investorovi. Zjednodušený statut obsahuje vybrané údaje ze statutu.

(2) Statut fondu kolektivního investování obsahuje též vysvětlení rizik spojených s investováním způsobem srozumitelným investorům.

(3) Statut standardního fondu musí umožňovat nabízení podílových listů v České republice a pokud umožňuje jejich nabízení v jiném státě, musí být podílové listy současně nabídnuty v členském státě Evropské unie.

(4) Pravidla pro přijímání statutu a zjednodušeného statutu a jejich změn určí stanovy investičního fondu nebo investiční společnosti.

(5) Ke statutu investičního fondu se přikládají též jeho stanovy. Stanovy nemusejí být přiloženy, jestliže statut obsahuje informaci

a) o tom, že tyto dokumenty budou investorovi poskytnuty na jeho žádost, nebo

b) o místě, kde je možno do těchto dokumentů nahlédnout, přičemž tato informace se uvádí za každý členský stát Evropské unie, v němž jsou cenné papíry vydané fondem kolektivního investování veřejně nabízeny.

§ 84a

(1) Fond kolektivního investování musí uveřejnit statut, zjednodušený statut a každou jejich změnu způsobem umožňujícím dálkový přístup. To neplatí pro speciální fond kvalifikovaných investorů.

(2) Valná hromada investičního fondu nebo shromáždění podílníků, je-li zřízeno, schvaluje změnu statutu fondu kolektivního investování, která se týká

a) způsobu investování a investičních cílů fondu kolektivního investování,

b) srážek při odkupování akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování,

c) úplaty investiční společnosti nebo depozitáři fondu kolektivního investování,

d) nákladů souvisejících s obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování,

e) odměn vedoucích osob³⁾ investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo

f) způsobu svolávání, věcné působnosti nebo způsobu rozhodování shromáždění podílníků, je-li zřízeno.

(3) Údaje uvedené ve statutu nebo zjednodušeném statutu musejí být průběžně aktualizovány.

(4) Změna statutu podléhá předchozímu schválení Komisí, jinak je neplatná. Komise neschválí změnu statutu, kterou by mohly být ohroženy zájmy podílníků.

(5) Změna statutu nepodléhá předchozímu schválení Komise, je-li předmětem této změny

4. údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se investiční společnosti, investičního fondu, podílového fondu nebo depozitáře,

5. informace o výkonnosti nebo skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření fondu kolektivního investování, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci,

6. jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování.

Podrobnosti k charakteru změn statutu, které nepodléhají předchozímu schválení Komisí, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Minimální náležitosti statutu včetně podrobností týkajících se údajů uvedených v odstavci 2 a povinné náležitosti zjednodušeného statutu stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Každému upisovateli akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování musí být

a) před uzavřením smlouvy o úpisu nabídnut bezúplatně zjednodušený statut v aktuálním znění,

b) poskytnut bezúplatně na požádání statut v aktuálním znění, poslední uveřejněná výroční zpráva fondu kolektivního investování a pololetní zpráva fondu kolektivního investování, pokud ji fond vypracovává.

(8) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny dodržovat statut fondu kolektivního investování.

§ 85

Výroční zpráva investiční společnosti a výroční zpráva fondu kolektivního investování

(1) Investiční společnost je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat Komisi svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a výroční zprávu za každý obhospodařovaný podílový fond a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. Povinnost uveřejnit výroční zprávu za podílový fond se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů.Pokud valná hromada investiční společnosti neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční společnost o této skutečnosti informuje Komisi a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(2) Investiční fond je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zaslat Komisi svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a uveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. Povinnost uveřejnit výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů. Pokud valná hromada investičního fondu neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční fond bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje Komisi a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(3) Ustanoveními odstavce 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů.

(4) Investiční společnost může vyplatit podílníkům výnosy z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po ověření řádné účetní závěrky podílového fondu auditorem. Zálohy na výnosy z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.

(5) Pokud podílový fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne investiční společnost při schvalování účetní závěrky podílového fondu za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů podílového fondu.

(6) Pokud investiční fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne při schvalování účetní závěrky za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů investičního fondu.

§ 86

Pololetní zpráva fondu kolektivního investování

Fond kolektivního investování a investiční společnost jsou povinny do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracovat a zaslat Komisi v elektronické podobě svou pololetní zprávu a uveřejnit ji způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž povinnost vypracovat pololetní zprávu se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů.

§ 87

Fond kolektivního investování poskytne akcionáři nebo podílníkovi na požádání svou výroční zprávu nebo pololetní zprávu bezúplatně.

Pokud tento zákon vyžaduje vypracovat výroční zprávu nebo pololetní zprávu fondu kolektivního investování, musí být akcionářům nebo podílníkům tato zpráva k dispozici v sídle fondu a na požádání jim musí být bez zbytečného odkladu bezplatně zaslána.

Další informace

§ 88

87. Otevřený podílový fond uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu fondu kolektivního investování a údaj o aktuální hodnotě podílového listu; jestliže se jedná o speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů, který má stanovené termíny pro odkup (§ 12 odst. 2), musí být tento údaj uveřejněn k termínu stanovenému pro podání žádosti o odkup podílových listů,

b) za každý kalendářní měsíc údaj o počtu vydaných a odkoupených podílových listů a o částkách, za které byly tyto podílové listy vydány a odkoupeny,

c) nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v otevřeném podílovém fondu za každý kalendářní měsíc údaj o struktuře majetku v otevřeném podílovém fondu k poslednímu dni měsíce.

88. Investiční fond nebo uzavřený podílový fond vypočítává a uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu a o aktuální hodnotě akcie nebo podílového listu a nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v investičním fondu nebo v uzavřeném podílovém fondu.

(3) Komise může na žádost fondu kolektivního investování povolit, aby informace podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 byly uveřejňovány pouze jednou měsíčně, jestliže tím nehrozí poškození zájmů akcionářů nebo podílníků.

(4) Informace podle odstavce 1 a 2 jsou investiční společnost nebo investiční fond povinny zaslat bez zbytečného odkladu Komisi uveřejnit bez zbytečného odkladu a současně zaslat Komisi.

(5) Speciální fond kvalifikovaných investorů nemusí informace podle odstavce 1 a 2 uveřejňovat, pokud je ve stejném rozsahu poskytne všem svým podílníkům či akcionářům.

§ 89

Informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, osnovu výroční zprávy investiční společnosti, osnovu výroční zprávy fondu kolektivního investování, osnovu pololetní zprávy investiční společnosti, osnovu pololetní zprávy fondu kolektivního investování, osnovu dalších informačních povinností fondu kolektivního investování a podrobnosti o formě uvedených zpráv a informací, způsobu jejich uveřejňování a způsobu jejich zasílání Komisi stanoví prováděcí právní předpis.

Prováděcí právní předpis stanoví

a) informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví,

b) informace, které obsahuje pololetní zpráva investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování,

c) údaje, které obsahuje informace o struktuře majetku fondu kolektivního investování podle § 88 odst. 2,

d) podrobnosti o struktuře zpráv uvedených v písmenech a) až c),

e) podrobnosti o formě informačních povinností investiční společnosti a fondu kolektivního investování,

f) způsob uveřejňování zpráv a informací uvedených v písmenech a) až c) a způsob jejich zasílání Komisi.

§ 90

Fond kolektivního investování na žádost investora poskytne ke statutu další informace o kvantitativních omezeních uplatňovaných při řízení rizik spojených s investováním a o vývoji těchto rizik a výnosů s rozdělením podle jednotlivých druhů majetku.

§ 91

Informování Komise pro cenné papíry finanční trh

89. Investiční společnost nebo investiční fond informují bez zbytečného odkladu Komisi o každé změně

a) ve skutečnostech, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu; jedná-li se o změnu statutu, předloží investiční společnost nebo investiční fond Komisi jeho nové úplné znění,

b) která může významně ovlivnit hodnotu akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, nebo

c) která může významně zhoršit hospodářskou situaci investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny předložit Komisi nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady seznam osob, které na nich měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s nimi byly úzce propojeny.

(3) Fond kolektivního investování informuje bez zbytečného odkladu Komisi o překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu fondu kolektivního investování.

(4) Jestliže průměrná hodnota majetku v  otevřeném podílovém fondu za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, oznámí investiční společnost tuto skutečnost Komisi.

ČÁST desátá

Zrušení a přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu A ZRUŠENÍ PODÍLOVÉHO FONDU

Hlava I

Zrušení a přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu

Díl 1

Zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací

§ 92

Zrušení rozhodnutím valné hromady

90. Pokud valná hromada rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací, navrhne zároveň likvidátora společnosti. Rozhodnutí o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací a návrh na jmenování likvidátora společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny Komisi.

91. Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se investiční společnost nebo investiční fond zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

92. Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje a odvolává Komise.

(3) (4) Komise bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu podle odstavce 1

a) jmenuje likvidátora, nebo

b) návrh zamítne, jestliže navržený likvidátor nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 131) (§ 134) nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady a současně jmenuje likvidátora z vlastního podnětu.

(4) (5) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno Komisi. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení Komisi.

(5) (6) Komise odvolá likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.

(6) (7) Jestliže se likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Komise jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(7) (8) Opravný prostředek proti rozhodnutí Komise o jmenování, zamítnutí nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.

(8) (9) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Komisí.

(9) (10) Náhrada hotových výdajů likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna likvidátora jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Likvidátorovi jmenovanému Komisí jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout správci konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu.

§ 93

Zrušení soudem

Pokud rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací soud, jmenuje likvidátora na návrh Komise.

§ 94

Zrušení investičního fondu uplynutím doby, na kterou byl založen

93. Investiční fond doručí Komisi nejpozději 2 měsíce před uplynutím doby, na kterou byl založen, návrh na jmenování likvidátora schválený valnou hromadou společnosti.

94. Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, která návrh na jmenování likvidátora schválila, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

95. V ostatním se na investiční fond vztahují ustanovení § 92 odst. 3 až 9 odst. 3 až 11.

§ 95

Společné ustanovení

Jestliže se investiční společnost zrušuje s likvidací, zajistí zrušení obhospodařovaných podílových fondů a výplatu podílů podílníkům její likvidátor, jestliže Komise nerozhodne o převodu jejich obhospodařování na jinou investiční společnost.

Díl 2

Přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu a převod, zastavení nebo nájem podniku investiční společnosti nebo podniku investičního fondu

§ 96

Přeměna investiční společnosti nebo investičního fondu

96. K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu je třeba povolení Komise.

97. Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze nebo rozdělení a ochrany zájmů investorů. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

98. Komise nepovolí

a) fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu, pokud není zajištěna ochrana zájmů podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu,

b) fúzi investiční společnosti s osobou, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti; výjimku tvoří fúze investiční společnosti, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníka, s obchodníkem s cennými papíry jehož výhradním předmětem činnosti je činnost uvedená v § 15 odst. 3,

c) fúzi investičního fondu s osobou, která nemá povolení k činnosti investičního fondu,

d) rozdělení investiční společnosti na osoby, které nejsou investičními společnostmi,

e) rozdělení investičního fondu na osoby, které nejsou investičními fondy, nebo

f) fúzi investičních fondů s výrazně odlišným způsobem investování.

99. Převod obchodního jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich akcionáře není přípustný.

§ 97

Převod podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu, zastavení podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nebo nájem podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nejsou přípustné.

Hlava II

Zrušení podílového fondu

§ 98

Základní ustanovení

100. Podílový fond se zrušuje

a) odnětím povolení k vytvoření podílového fondu,

b) splynutím nebo sloučením podílových fondů,

c) uplynutím doby, na kterou byl vytvořen, jestliže byl vytvořen na dobu určitou uplynutím doby, na kterou byl vytvořen, ledaže se jedná o uzavřený podílový fond, který se po uplynutí doby, na kterou byl založen, přemění na otevřený podílový fond (§ 13 odst. 6), nebo

d) zrušením investiční společnosti s likvidací, jestliže Komise nerozhodne o převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost.

(2) Ke dni zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví.

§ 99

Zrušení podílového fondu s likvidací

101. Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu.

102. Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. c), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne uplynutí lhůty, na kterou byl podílový fond vytvořen.

103. Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. d), likvidátor investiční společnosti prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy investiční společnost vstoupí do likvidace.

104. Do 3 měsíců ode dne vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z obhospodařování majetku v podílovém fondu investiční společnost vyplatí podílníkům jejich podíly a nevyplacené podíly uloží do soudní úschovy. Pokud poplatek za zahájení řízení o úschově přesáhne výši ukládané částky, nevyplacené podíly se neuloží do soudní úschovy a nevyzvednutá částka připadne státu.

105. Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo c) a investiční společnost je v konkurzu, zajistí prodej majetku v podílovém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v podílovém fondu a vyplacení podílů podílníkům správce konkurzní podstaty; odstavce 1 a 4 platí obdobně.

(6) Správci konkurzní podstaty přísluší za činnost podle odstavce 5 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za konkurzní podstatou investiční společnosti v konkurzu; v případě, že konkurzní podstata nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny konkurzního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 100

Splynutí podílových fondů

106. Investiční společnost může rozhodnout o splynutí podílových fondů, které obhospodařuje, v jeden nový podílový fond. Na základě dohody je možné též splynutí podílových fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi.

107. Ke splynutí podílových fondů se vyžaduje povolení Komise.

108. Žádost o povolení splynutí podílových fondů musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti důležité pro posouzení důvodů splynutí a ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Žádost o povolení splynutí podílových fondů podává investiční společnost, která má obhospodařovat podílový fond, který splynutím vznikne. Žádost obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodu splynutí a ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

109. Komise nepovolí splynutí

a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

b) standardního fondu a speciálního fondu, jestliže splynutím má být vytvořen speciální fond,

c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování, nebo

d) pokud by splynutím byly ohroženy zájmy podílníků.,

e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.

1. Účastníky řízení o splynutí podílových fondů jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které mají splynutím zaniknout, a jejich depozitáři.

(6) Investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být zrušen splynutím, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí Komise podle odstavce 2 a statut podílového fondu, který vznikne splynutím, do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu, je-li zrušován uzavřený podílový fond. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům splývajících podílových fondů právo na odkoupení podílového listu bez srážky. Toto právo zaniká uplynutím 2 měsíců. Při odkupu se postupuje podle § 12.

1. Splývající podílové fondy se zrušují a jejich podílníci se stávají podílníky nově vznikajícího podílového fondu uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise o povolení ke splynutí.

2. Investiční společnost obhospodařující podílový fond vytvořený splynutím je povinna do 3 měsíců ode dne zrušení splývajících podílových fondů vyměnit podílníkovi podílový list zrušeného podílového fondu za podílový list nově vzniklého podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni jeho zrušení.

§ 101

Sloučení podílových fondů

(1) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení podílových fondů, které obhospodařuje. Podílový fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace a majetek v něm se stává součástí přejímajícího podílového fondu. Na základě dohody je možné též sloučení podílových fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi.

(2) Ke sloučení podílových fondů se vyžaduje povolení Komise.

(3) Žádost o povolení sloučení podílových fondů musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti nezbytné pro posouzení důvodů sloučení a ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Žádost o povolení sloučení podílových fondů podává investiční společnost, která obhospodařuje přejímající podílový fond. Žádost obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů podílníků. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Komise nepovolí sloučení

a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

b) standardního fondu a speciálního fondu, jestliže sloučením má být vytvořen speciální fond,

c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování, nebo

d) pokud by sloučením byly ohroženy zájmy podílníků.,

e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.

2. Účastníky řízení o sloučení podílových fondů jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které se slučují, a jejich depozitáři.

(6) Investiční společnost obhospodařující podílový fond, který sloučením zaniká, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí Komise o povolení sloučení a statut přejímajícího podílového fondu do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu, je-li zrušován uzavřený podílový fond. Uveřejněním oznámení vzniká podílníkům podílového fondu, který sloučením zaniká, právo na odkoupení podílového listu bez srážky. Toto právo zaniká uplynutím 2 měsíců. Při odkupu se postupuje podle § 12.

(7) Podílníci podílového fondu, který sloučením zaniká, se stávají podílníky přejímajícího podílového fondu uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise o povolení sloučení.

(8) Investiční společnost, která obhospodařuje přejímající podílový fond, je povinna do 3 měsíců ode dne zrušení podílového fondu, který sloučením zaniká, vyměnit podílníkovi podílový list podílového fondu, která sloučením zaniká, za podílový list přejímajícího podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni jeho zrušení.

HLAVA III

ZMĚNA STATUTU

§101a

2. Komise může podle § 84a odst. 4 schválit změnu statutu fondu kolektivního investování, kterou se fond kolektivního investování přemění ze

1. speciálního fondu cenných papírů na standardní fond nebo speciální fond fondů,

2. speciálního fondu fondů na standardní fond nebo speciální fond cenných papírů,

3. uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, v případě uvedeném v § 13 odst. 6,

(dále jen „přeměna“).

(2) Změna statutu, kterou dojde k přeměně otevřeného podílového fondu na uzavřený podílový fond, investičního fondu na otevřený podílový fond nebo uzavřený podílový fond, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu na investiční fond, uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, ke změně druhu fondu podle § 49 odst. 1 nebo 2, nebo ke změně standardního fondu na speciální fond je nepřípustná. Změna statutu, kterou dojde ke změně speciálního fondu na standardní fond, s výjimkou uvedenou v odstavci 1, je nepřípustná.

(3) Žádost o povolení změny statutu, kterou má dojít k přeměně, je třeba doložit též odůvodněním navrhované přeměny, projektem přeměny zahrnujícím vyhodnocení dopadu přeměny na fond a zájmy podílníků, a dále stanoviskem depozitáře.

(4) Jestliže nelze důvodně předpokládat, že poměry fondu kolektivního investování budou ke dni přeměny v souladu s pravidly stanovenými tímto zákonem a statutem pro druh fondu, na který se fond kolektivního investování přeměňuje, fond kolektivního investování ve statutu uvede přechodná ustanovení obsahující

a) délku přechodného období a

b) výjimky z pravidel pro investování, které jsou v přechodném období nezbytné k uskutečnění přeměny v nejlepším zájmu všech podílníků.

(5) V povolení, kterým se schvaluje změna statutu může Komise fondu kolektivního investování uložit další podmínky, které je fond povinen v souvislosti s přeměnou splnit.

(6) Zjednodušený statut musí po dobu trvání přechodného období obsahovat upozornění na existenci výjimek ze statutu v přechodném období a jejich základní charakteristiku. Ode dne podání žádosti o schválení změny statutu podle odst. 3, investiční společnost uveřejní informaci o zamýšlené změně a jejích důsledcích pro podílníka, pokud jde o jeho investici.

ČÁST jedenáctá

Státní dozor, opatření k nápravě, odnětí povolení, přestupky a jiné správní delikty

Hlava I

Státní dozor

§ 102

Předmět státního dozoru

3. Státní dozor nad dodržováním tohoto zákona, podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, statutu fondu kolektivního investování, smlouvy o obhospodařování, depozitářské smlouvy a smlouvy s bankou podle § 43 odst. 2 nebo § 58 vykonává Komise.

4. Dozoru Komise podléhá

a) investiční společnost,

b) investiční fond,

c) zakladatel investiční společnosti nebo investičního fondu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu do zápisu předmětu podnikání uvedeného v povolení do obchodního rejstříku,

d) depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon,

e) banka nebo pobočka zahraniční banky, které přestaly, pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost,

f) likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu,

g) nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu,

h) zahraniční investiční společnost při poskytování služeb v České republice,

i) zahraniční fond kolektivního investování při veřejném nabízení cenných papírů v České republice,

j) banka nebo pobočka zahraniční banky, se kterou má zahraniční fond kolektivního investování uzavřenou smlouvu podle § 43 odst. 2 nebo § 58.

2. Dozoru Komise podléhá též osoba, která bez povolení nebo souhlasu vykonává činnost, ke které tento zákon vyžaduje povolení nebo souhlas, a to v rozsahu této činnosti.

3. Při výkonu dozoru nad činností investiční společnosti v hostitelském státě Komise může

1. požádat dozorový úřad hostitelského státu, aby provedl kontrolu činnosti této investiční společnosti vykonávané na území hostitelského státu, s uvedením rozsahu požadované kontroly, nebo

2. provést kontrolu v hostitelském státě po předchozím informování dozorového úřadu hostitelského státu.

(5) Komise

a) na základě žádosti dozorového úřadu domovského státu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu provede kontrolu činnosti této investiční společnosti nebo standardního fondu v České republice v rozsahu uvedeném v žádosti, nebo

b) na základě oznámení dozorového úřadu domovského státu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu umožní dozorovému úřadu domovského státu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu, aby provedl sám nebo prostřednictvím jiné pověřené osoby kontrolu zahraniční investiční společnosti nebo zahraničního standardního fondu.

Hlava II

Opatření k nápravě a odnětí povolení

§ 103

5. Komise může uložit osobě podléhající státnímu dozoru, která porušila tento zákon, statut fondu kolektivního investování, smlouvu o obhospodařování, depozitářskou smlouvu, smlouvu s bankou podle § 43 odst. 2 nebo § 58 nebo rozhodnutí vydané podle tohoto zákona nebo ohrozila zájmy akcionářů nebo podílníků, opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. Komise může dále

a) nařídit mimořádné provedení auditu fondu kolektivního investování na náklady investiční společnosti nebo investičního fondu,

b) nařídit změnu auditora,

c) nařídit pozastavení vydávání a odkupování akcií nebo podílových listů fondu kolektivního investování,

d) nařídit změnu depozitáře,

e) zavést nucenou správu, nebo

f) odejmout povolení udělené podle tohoto zákona.

2. Komise může investiční společnosti změnit rozsah povolení uděleného podle tohoto zákona.

3. Komise může investičnímu fondu nařídit změnu investiční společnosti.

4. Komise může rozhodnout o nuceném převodu obhospodařování podílového fondu.

5. Osoba, které Komise uložila opatření k nápravě, informuje Komisi o odstranění nedostatků a způsobu zjednání nápravy.

6. Komise zakáže osobě nebo skupině osob jednajících ve shodě, kterým udělila souhlas k nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 a které přestaly splňovat podmínky pro udělení souhlasu, vykonávat hlasovací práva na investiční společnosti nebo investičním fondu nebo jinak uplatňovat významný vliv na jejich řízení.

7. Správní řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků lze zahájit i doručením rozhodnutí o předběžném opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.

§ 104

Nařízení mimořádného provedení auditu

6. Komise může rozhodnout o mimořádném provedení auditu fondu kolektivního investování na náklady fondu kolektivního investování, jestliže

a) zjistí závažné nedostatky v auditu účetní závěrky fondu kolektivního investování, nebo

b) auditor nesplní svou oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost auditorů.

2. Fond kolektivního investování sdělí Komisi do 30 dnů ode dne rozhodnutí o mimořádném provedení auditu údaje o auditorovi, který audit provede. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl audit roční účetní závěrky.

3. Komise může do 30 dnů ode dne sdělení údajů podle odstavce 2 odmítnout auditora, který jí byl investiční společností oznámen, a jmenovat jiného auditora.

§ 105

Nařízení změny investiční společnosti

7. Komise může nařídit investičnímu fondu změnu obhospodařující investiční společnosti, jestliže zjistí, že obhospodařující investiční společnost závažně nebo opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo vyplývající ze smlouvy o obhospodařování.

8. Smlouva o obhospodařování zaniká 1 měsíc po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny investiční společnosti.

9. Investiční fond je povinen uzavřít ve lhůtě podle odstavce 2 smlouvu o obhospodařování s jinou investiční společností, pokud nebude svůj majetek obhospodařovat sám.

§ 106

Nařízení změny depozitáře

10. Komise může nařídit investiční společnosti nebo investičnímu fondu změnu depozitáře, jestliže depozitář závažně nebo opakovaně poruší tento zákon nebo depozitářskou smlouvou nebo jestliže je u depozitáře zavedena nucená správa.

11. Závazek z depozitářské smlouvy zaniká 1 měsíc po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny depozitáře. Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny uzavřít v této lhůtě depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem.

§ 107

Nucený převod obhospodařování podílového fondu

12. Komise může rozhodnout o převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost, jestliže

a) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k vytvoření podílového fondu, nebo

b) odnímá investiční společnosti povolení k činnosti investiční společnosti.

2. K převodu obhospodařování podílového fondu podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas investiční společnosti, na kterou má být obhospodařování podílového fondu převedeno.

3. Investiční společnost, na kterou bylo obhospodařování podílového fondu převedeno, uveřejní změnu statutu podílového fondu související se změnou investiční společnosti a zdůvodnění nuceného převodu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Nucená správa

§ 108

Komise může zavést nucenou správu investiční společnosti nebo investičního fondu, jestliže

1. investiční společnost nebo investiční fond opakovaně nebo závažně poruší tento zákon, statut fondu kolektivního investování, stanovy nebo podmínku či oprávnění uvedené v rozhodnutí podle tohoto zákona a předchozí opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo uložení pokuty nevedla k nápravě, nebo

2. jsou ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů investičního fondu a hrozí nebezpečí z prodlení.

§ 109

13. Rozhodnutí o zavedení nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu obsahuje

    1. určení osoby nuceného správce a údaje o něm,

    2. výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti,

    3. případné omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit též vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy.

2. Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Nucená správa je zavedena doručením rozhodnutí nucenému správci.

3. Rozhodnutí o zavedení nucené správy Komise uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

4. Zavedením nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu se pozastavuje výkon funkcí členů představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu; to neplatí pro případ správní žaloby proti rozhodnutí o zavedení nucené správy podle zvláštního právního předpisu upravujícího správní soudnictví.

5. Zavedením nucené správy přechází působnost představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu na nuceného správce; to neplatí pro případ správní žaloby proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.

6. Nucený správce

a) přijme neprodleně opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu,

b) zajistí ochranu práv podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu,

c) do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá valnou hromadu investiční společnosti nebo investičního fondu a 

1. předloží jí návrh na odvolání dosavadních a volbu nových osob do těch orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě zjištěných nedostatků v činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu, nebo

2. navrhne zrušení společnosti.

8. Lhůtu pro svolání valné hromady podle odstavce 7 písm. c) může Komise na návrh nuceného správce prodloužit z důvodů hodných zřetele až na 1 rok.

9. Nucený správce může s předchozím souhlasem Komise

a) pozastavit vydávání a odkupování podílových listů podílového fondu nebo akcií investičního fondu, nebo

b) podat návrh na vyrovnání nebo prohlášení konkurzu investiční společnosti nebo investičního fondu, zjistí-li, že jsou předluženy.

14. Náhrada hotových výdajů nuceného správce investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna nuceného správce jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů nuceného správce a odměny nuceného správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 110

15. Výkon funkce nuceného správce zaniká

a) odstoupením nuceného správce,

b) odvoláním nuceného správce,

c) ukončením nucené správy,

d) vyškrtnutím nuceného správce ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo

e) úmrtím nuceného správce.

16. Nucený správce oznámí Komisi své odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem.

17. Komise odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svou povinnost nebo přestal splňovat tímto zákonem stanovené předpoklady pro výkon této funkce.

(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek.

(5) Jestliže výkon funkce nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), jmenuje Komise bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce.

§ 111

18. Nucená správa končí

a) dnem uvedeným v rozhodnutí Komise o ukončení nucené správy,

b) prohlášením konkurzu na majetek společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo

jmenováním likvidátora.

19. Ke zrušení investiční společnosti v nucené správě nebo investičního fondu v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje valná hromada těchto společností, se vyžaduje předchozí souhlas Komise.

(3) Investiční společnost v nucené správě nebo investiční fond v nucené správě se zrušují s likvidací dnem, ke kterému je jmenován likvidátor.

§ 112

20. Do obchodního rejstříku se zapisuje

a) den zavedení nucené správy,

b) údaje o nuceném správci; zapisují se též údaje o novém nuceném správci, jestliže byl jmenován jiný nucený správce,

c) omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu,

d) den ukončení nucené správy.

(2) Návrh na povolení zápisu o zavedení nucené správy, jmenování nuceného správce a omezení nakládání s majetkem fondu kolektivního investování nebo omezení jiné činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu do obchodního rejstříku podává nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(3) Návrh na povolení zápisu o ukončení nucené správy do obchodního rejstříku podávají investiční společnost nebo investiční fond neprodleně po ukončení nucené správy; neučiní-li tak společnost, podá návrh na povolení zápisu představenstvo společnosti, jejíž nucená správa končí.

(4) Návrh na povolení zápisu o výmazu stávajícího nuceného správce a zápisu nového nuceného správce do obchodního rejstříku podává nově jmenovaný nucený správce neprodleně po doručení rozhodnutí o svém jmenování.

§ 113

Změna rozsahu povolení

21. Komise může odejmout investiční společnosti povolení k jednotlivé činnosti, jestliže zjistí

a) závažné porušení zákona při výkonu této činnosti, nebo

b) závažné nebo opakované nedodržování předpokladů, za kterých bylo povolení uděleno.

2. Komise změní rozsah povolení podle odstavce 1 nebo změní rozsah povolení na žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností.

3. Komise změní zahraničnímu speciálnímu fondu rozsah povolení k nabízení cenných papírů v České republice na jeho žádost tím, že vydá nové rozhodnutí, kterým zruší dosavadní povolení a ve kterém uvede nový rozsah povolených činností.

§ 114

Odnětí povolení nebo souhlasu

1. Komise odejme povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže

1. nabylo právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu na majetek investiční společnosti nebo investičního fondu,

2. byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, nebo

3. bylo zahájeno řízení o vyrovnání.

1. Komise může odejmout povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže

a) opatření k nápravě nebo sankce nevedla k nápravě,

b) je to nezbytné v zájmu ochrany investorů,

c) dalším trváním nucené správy investiční společnosti nebo investičního fondu nelze dosáhnout jejího účelu,

d) povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných informací,

e) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu,

f) investiční společnost nebo investiční fond nedodržují ustanovení o kapitálové přiměřenosti,

g) investiční společnost nebo investiční fond nezahájí shromažďování peněžních prostředků do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, nebo

h) investiční společnost nebo investiční fond nevykonávají kolektivní investování déle než 6 měsíců. , nebo

i) investiční fond nesplní povinnosti stanovené v § 64 odst. 4 nebo mu Komise neudělila souhlas se zahájením shromažďování prostředků od veřejnosti podle § 64 odst. 4, pokud se tento souhlas vyžaduje.

23. Pokud investiční společnost obhospodařuje majetek v podílovém fondu, Komise v rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti rozhodne též o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu nebo převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost. Při rozhodování o převodu obhospodařování podílového fondu Komise přihlédne k případné dohodě mezi investiční společností, jíž odnímá povolení k činnosti investiční společnosti a investiční společností, která souhlasí s převzetím obhospodařování podílového fondu.

24. Jestliže osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti, obhospodařuje majetek zákazníků a popřípadě též vykonává činnost podle § 15 odst. 4 písm. a), je povinna neprodleně vypořádat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytovaných investičních služeb.

25. Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investiční společnosti, se považuje za investiční společnost až do

a) vyplacení podílů podílníkům zrušených podílových fondů nebo převedení obhospodařování podílových fondů na jinou investiční společnost a

b) vypořádání pohledávek a závazků vyplývajících z poskytovaných investičních služeb, pokud takové služby poskytuje.

26. Komise dále odejme povolení k činnosti investičního fondu, jestliže

a) do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu nedosáhl jeho vlastní kapitál 50 000 000 Kč nebo

b) investiční fond nemá po dobu delší než 3 měsíce depozitáře.

(7) Komise může odejmout povolení k činnosti investičního fondu, který je speciálním fondem kvalifikovaných investorů, jestliže poruší ustanovení o povoleném počtu akcionářů (§ 56 odst. 3).

(7) (8) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu, se zrušuje s likvidací a jejího likvidátora jmenuje Komise; § 92 odst. 4 až 9 odst. 3 a 5 až 11 platí obdobně. Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu, se až do výmazu z obchodního rejstříku považuje za investiční fond.

(8) (9) Komise může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnostech, na jejichž základě byl souhlas udělen.

§ 115

Odnětí povolení k vytvoření podílového fondu

27. Komise odejme investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu, jestliže

a) do 1 roku ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu vlastní kapitál podílového fondu nedosáhl výše 50 000 000 Kč, nebo

b) podílový fond nemá déle než 3 měsíce depozitáře,

c) neuvedla statut podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí jeho účinnosti.

2. Komise může odejmout investiční společnosti povolení k vytvoření podílového fondu, jestliže

1. průměrná výše vlastního kapitálu v tomto fondu za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, nebo

2. nepovažuje opatření podle § 12 odst. 6 odst. 7 za dostatečná.,

c) speciální fond kvalifikovaných investorů poruší ustanovení o povoleném počtu podílníků (§ 56 odst. 3).

§ 116

Státní dozor nad zahraniční osobou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie

1. Zahraniční investiční společnost, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a poskytuje služby v České republice a která neplní informační povinnosti nebo pravidla jednání se zákazníky podle tohoto zákona, Komise upozorní na tuto skutečnost.

2. Nezjedná-li osoba podle odstavce 1 nápravu, informuje Komise dozorový úřad domovského státu.

3. Jestliže opatření přijatá vůči osobě podle odstavce 1 dozorovým úřadem domovského státu nevedla k nápravě, může Komise po informování dozorového úřadu domovského státu uložit opatření k nápravě podle § 103 nebo sankci podle § 122.

4. V případě možného ohrožení zájmů investorů může Komise uložit osobě podle odstavce 1 opatření k nápravě bez předchozího upozornění. O uložení opatření k nápravě Komise informuje bez zbytečného odkladu Komisi Evropských společenství a příslušné dozorové úřady členských států Evropské unie. Jestliže Komise Evropských společenství po konzultaci s příslušnými dozorovými úřady členských států Evropské unie rozhodne, že uložené opatření k nápravě má být změněno nebo zrušeno, Komise je tímto rozhodnutím vázána.

5. Osoba podle odstavce 1, které dozorový úřad domovského státu odňal povolení ke kolektivnímu investování, nesmí poskytovat služby v České republice a musí neprodleně vypořádat své závazky vůči investorům. Komise uveřejní tuto skutečnost způsobem umožňujícím dálkový přístup.

6. Zahraniční osobě podle odstavce 1, která nedodržuje své povinnosti podle tohoto zákona, může Komise namísto postupu podle odstavce 1 až 4 uložit opatření k nápravě podle § 103 nebo sankci podle § 122.

7. Zahraničnímu standardnímu fondu, který veřejně nabízí své cenné papíry v České republice, může Komise uložit za porušení povinností uložených tímto zákonem opatření k nápravě podle § 103.

§ 117

Státní dozor nad speciálním fondem, který veřejně nabízí své cenné papíry v České republice

28. Zahraničnímu speciálnímu fondu, který veřejně nabízí své cenné papíry v České republice, může Komise uložit za porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo za porušení podmínky stanovené v povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice opatření k nápravě zjištěných nedostatků; o uloženém opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje příslušný dozorový úřad státu, ve kterém má zahraniční speciální fond sídlo.

29. Pokud dozorový úřad státu, ve kterém má zahraniční speciální fond sídlo, odejme tomuto fondu povolení ke kolektivnímu investování, odejme též Komise tomuto fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.

§ 118

Státní dozor nad investiční společností, která poskytuje služby v jiném členském státě Evropské unie

Investiční společnosti, která poskytuje služby v hostitelském státě a porušila právní předpis tohoto státu, může Komise na základě oznámení dozorového úřadu hostitelského státu uložit opatření k nápravě podle tohoto zákona; o uloženém opatření k nápravě Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu.

Hlava III

Správní delikty

§ 119

Správní delikty investiční společnosti

30. Investiční společnost se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší předmět podnikání uvedený v povolení (§ 60 odst. 5 odst. 6),

b) nevede řádně evidenci investičních nástrojů (§ 9),

c) poruší podmínky vydávání podílových listů (§ 11 nebo § 13 odst. 3 a 4),

d) poruší povinnosti při odkupu podílového listu otevřeného podílového fondu nebo povinnosti při pozastavení odkupu podílových listů otevřeného podílového fondu (§ 12),

e) vydá dluhopisy (§ 14 odst. 5),

f) poruší pravidla účtování (§ 16),

g) poruší pravidla pro stanovení úplaty za obhospodařovaní majetku fondu kolektivního investování (§ 18),

h) poruší informační povinnosti (§ 19, § 57, § 83 až § 91),

i) poruší povinnosti při zániku depozitářské smlouvy (§ 20 odst. 8),

j) poruší povinnosti k depozitáři (§ 22),

k) poruší oznamovací povinnost (§ 36 odst. 1, 4 nebo odst. 6, nebo § 37 odst. 1, 4, 5 § 37 odst. 1, 5 nebo 6),

l) poruší ustanovení § 52 odst. 2, § 54 odst. 4 nebo § 56 odst. 3 § 37 odst. 4, § 56 odst. 2,

m) poruší povinnosti informovat Komisi o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy jí obhospodařovaných speciálních fondů v zahraničí ( § 57 § 50),

n) změní depozitáře podílového fondu bez předchozího schválení Komisí (§ 66 odst. 6),

o) poruší pravidla pro veřejné nabízení cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování (§ 79 až § 81),

p) poruší pravidla pro oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování (§ 82),

q) poruší informační povinnosti (§ 83 až § 91) poruší pravidla pro stanovení hodnoty majetku (§ 53e a § 53f),

r) poruší povinnosti při zrušení podílového fondu s likvidací (§ 99), splynutí podílových fondů (§ 100) nebo sloučení podílových fondů (§ 101),

s) podá návrh na zápis fúze nebo rozdělení společnosti do obchodního rejstříku bez povolení Komise (§ 97 odst. 1 § 96 odst. 1),

t) poruší pravidla jednání investiční společnosti (§ 74 až § 78), nejde-li o protiprávní jednání podle písm. w) nebo x),

u) nedodrží skladbu majetku nebo pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním standardního fondu (§ 26 až § 35) nebo speciálního fondu (§ 49 až § 56 § 49a, § 49b, § 51, § 52, § 53, § 53a, § 53b, § 53d, § 53i, § 53j, § 55),

v) poruší pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování (§ 75 odst. 1) nebo statut fondu kolektivního investování (§ 84 odst. 14 § 84a odst. 6),

w) poruší povinnosti stanovené v § 76 při obhospodařování majetku zákazníka (§ 15 odst. 4 odst. 3), nebo

x) nesplní opatření k nápravě (§ 103). ,

y) nesplní povinnosti týkající se členů výboru odborníků (§ 53f odst. 6 a 7), nebo

z) nesplní povinnosti týkající se zjednodušeného statutu po dobu trvání přechodného období (§ 101a odst. 6).

2. Za správní delikt investiční společnosti se uloží pokuta do

1. 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až t) písm. a) až p), r) až t) nebo y),

2. 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. u) až x) písm. q) nebo u) až x).

§ 120

Správní delikty investičního fondu

31. Investiční fond se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší předmět podnikání uvedený v povolení (§ 64 odst. 4),

b) poruší ustanovení § 5 odst. 2, 4, 5 nebo odst. 6, § 20 odst. 8, § 22, § 52 odst. 2, § 54 odst. 4 nebo § 56 odst. 3, § 57, § 79 až § 82 nebo § 96 odst. 1 § 5 odst. 2, 3, 5 nebo 6, § 20 odst. 8, § 22, § 56 odst. 3, § 79 až § 82 nebo § 96 odst. 1,

c) poruší informační povinnosti (§ 83 až § 91),

d) změní depozitáře bez předchozího schválení Komisí (§ 64 odst. 2),

e) poruší pravidla jednání investičního fondu (§ 74 a § 75 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 až 5 nebo statut investičního fondu (§ 84 odst 14) poruší pravidla jednání investičního fondu (§ 74 a § 75 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 až 4) nebo statut investičního fondu (§ 84a odst. 7),

f) nedodrží skladbu majetku nebo pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu (§ 49 až § 56) (§ 49a, § 49b, § 51, § 52, § 55),

g) poruší pravidla jednání (§ 75 odst. 1 písm. b)), nebo

h) nesplní opatření k nápravě (§ 103)., nebo

1. poruší povinnost informovat Komisi o svém záměru veřejně nabízet své akcie v zahraničí (§ 50).

2. Za správní delikt investičního fondu se uloží pokuta do

2. 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo písm. i),

3. 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) až h).

§ 121

Správní delikty depozitáře a banky

Správní delikty depozitáře a banky nebo zahraniční banky, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které přestaly vykonávat činnost depozitáře

32. Depozitáři, který

    1. neinformuje Komisi a fond kolektivního investování o zániku závazků z depozitářské smlouvy (§ 20 odst. 7),

    2. poruší pravidla činnosti depozitáře (§ 21),

    3. poruší pravidla jednání depozitáře (§ 23), nebo

    4. nesplní opatření k nápravě (§ 103),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

2. Bance , která přestala nebo pobočce zahraniční banky, které přestaly pro fond kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře a nesplní povinnost podle § 20 odst. 9 a 10 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 122

Správní delikty zahraniční investiční společnosti a zahraničního fondu kolektivního investování

33. Zahraniční investiční společnosti, která poskytuje služby v České republice a která

    1. poruší informační povinnosti (§ 41), nebo

    2. nedodrží pravidla jednání se zákazníky nebo opatření přijaté ve veřejném zájmu

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

34. Zahraničnímu standardnímu fondu, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice a který

    1. závažně poruší informační povinnosti (§ 45),

    2. poruší pravidla veřejného nabízení cenných papírů (§ 43, § 44, § 46, § 81a), nebo

    3. nesplní opatření k nápravě (§ 103),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

1. Zahraničnímu speciálnímu fondu, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice a který

   1. poruší pravidla veřejného nabízení cenných papírů (§ 58 odst. 1, 5 nebo odst. 7, § 81a),

   2. poruší informační povinnosti (§ 58 odst. 6, § 59), nebo

   3. nesplní opatření k nápravě (§ 103) , nebo

   4. podstatně zhorší postavení investorů v České republice, aniž by učinil přiměřená opatření k ochraně jejich zájmů (§ 43 odst. 2, § 45 a § 46),

se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

§ 123

Správní delikty banky, která má uzavřenou smlouvu se zahraničním fondem kolektivního investování

Bance, která uzavřela smlouvu se zahraničním standardním fondem (§ 43 odst. 2 a § 58 odst. 1 písm. a)) a která poruší závažným způsobem ustanovení této smlouvy, se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 123

Správní delikty banky nebo zahraniční banky, která má pobočku umístěnou na území České republiky a které mají uzavřenou smlouvu se zahraničním fondem kolektivního investování

Bance nebo zahraniční bance, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které uzavřely smlouvu se zahraničním fondem kolektivního investování (§ 43 odst. 2 a § 58 odst. 1 písm. a)) a které poruší závažným způsobem ustanovení této smlouvy, se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 124

Další správní delikty

Osobě Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která

1. vykonává činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona (§ 4 odst. 2, § 6 odst. 4, § 14 odst. 2) bez povolení, vykonává činnost, ke které je třeba povolení podle § 6 odst. 4 nebo § 14 odst. 2 bez povolení nebo poruší zákaz podle § 2a odst. 1 a 2,

2. veřejně nabízí cenné papíry zahraničního speciálního fondu, pro jejichž veřejné nabízení nemá emitent povolení (§ 58), nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu, který nesplnil požadavky § 43,

3. neoprávněně používá označení „investiční fond“, „podílový fond“ nebo „investiční společnost“,

d) nesplní povinnost požádat o schválení účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 1, povinnost oznámit nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 8 nebo neoznámí pozbytí účasti podle § 71 odst. 9, nebo

e) jako správce konkurzní podstaty investiční společnosti nepostupuje řádně při plnění povinností podle § 99 odst. 5, nebo

f) neoprávněně veřejně nabízí cenné papíry vydané fondem kolektivního investování na území České republiky,

se uloží pokuta do výše 5 000 000 Kč.

Přestupky

§ 125

35. Nucený správce investiční společnosti nebo investičního fondu se dopustí přestupku tím, že

    1. postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo rozhodnutím o zavedení nucené správy,

    2. nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas Komise (§ 109 odst. 8 a 9).

2. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 126

36. Likvidátor investiční společnosti se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost podle § 75 odst. 3 nebo nesplní povinnost podle § 95.

37. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 127

38. Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

1. vykonává bez povolení činnost, ke které je podle tohoto zákona potřebné povolení (§ 4 odst. 2, § 6 odst. 4, § 14 odst. 2),

2. veřejně nabízí cenné papíry zahraničního speciálního fondu, pro jejichž veřejné nabízení nemá emitent povolení (§ 58), nebo cenné papíry zahraničního standardního fondu, který nesplnil požadavky § 43,

3. bez povolení používá označení „investiční fond“, „podílový fond“ nebo „investiční společnost“,

4. nesplní povinnost požádat o schválení účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 1, povinnost oznámit nabytí účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 odst. 8 nebo neoznámí pozbytí účasti podle § 71 odst. 9,

5. vykonává funkci vedoucí osoby^{8) 3)} investiční společnosti nebo investičního fondu nebo vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu a nesplňuje podmínku neslučitelnosti funkcí (§ 58 odst. 4 a § 73) nebo nemá k výkonu této funkce předchozí souhlas Komise (§ 58 odst. 4 a § 72),

f) v podkladech pro žádost o předchozí souhlas s výkonem funkce vedoucí osoby^{8) 3)} nebo vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu (§ 58 odst. 4 a § 72) uvede nepravdivý údaj nebo zatají některou skutečnost, nebo

g) při výkonu funkce člena představenstva nebo prokuristy investiční společnosti nebo investičního fondu poruší povinnost odborné péče (§ 75 odst. 3) jako vedoucí osoba³⁾ investiční společnosti nebo investičního fondu poruší povinnost podle § 75 odst. 3 nebo jako člen výboru odborníků poruší povinnost podle § 53f odst. 3. ,

h) jako správce konkurzní podstaty investiční společnosti nepostupuje řádně při plnění povinností podle § 99 odst. 5, nebo

i) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 133.

2. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 128

Správní delikty při poskytování investičních služeb v zahraničí

39. Investiční společnosti, která při poskytování služeb v hostitelském státě poruší pravidla pro veřejné nabízení cenných papírů nebo informační povinnosti uložené dozorovým úřadem hostitelského státu se na základě oznámení dozorového úřadu hostitelského státu uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

40. O pokutě uložené podle odstavce 1 Komise bez zbytečného odkladu informuje dozorový úřad hostitelského státu.

§ 129

Společná ustanovení

41. Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti.

42. Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

43. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Komise o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

44. Protiprávní jednání právnických osob a přestupky podle tohoto zákona projednává Komise.

(5) (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Komise.

(6) (5) Na odpovědnost za správní delikt, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) (6) Pokuty vybírá a vymáhá Komise. Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry je příjmem Garančního fondu, příjem z ostatních pokut je příjmem státního rozpočtu.

(8) (7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního zákona, který upravuje správu daní a poplatků.

Hlava IV

Spolupráce Komise s dozorovými úřady jiných členských států Evropské unie

§ 130

45. Komise informuje bez zbytečného odkladu dozorové úřady členských států Evropské unie, ve kterých investiční společnost poskytuje služby, o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti nebo o udělení závažné sankce této investiční společnosti.

46. Komise informuje bez zbytečného odkladu dozorové úřady členských států Evropské unie, ve kterých investiční společnost veřejně nabízí podílové listy standardního fondu, o odnětí povolení k vytvoření tohoto podílového fondu, o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů nebo o udělení závažné sankce tomuto podílovému fondu.

ČÁST dvanáctá

USTANOVENÍ Společná, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Hlava I

Ustanovení společná

§ 131

(1) Pokud tento zákon hovoří o členském státě Evropské unie, rozumí se jimi i další státy Evropského hospodářského prostoru.

(2) Pokud tento zákon hovoří v § 26 až 35 nebo v § 49 až 55 o fondu kolektivního investování, standardním fondu, speciálním fondu, investičním fondu nebo podílovém fondu, rozumí se tím i obdobné zahraniční osoby.

§ 132

Uveřejňování informací

(1) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejňování informací na území České republiky, uveřejňují se tyto informace v českém jazyce.

(2) Pokud tento zákon vyžaduje uveřejnění informací způsobem umožňujícím dálkový přístup, musejí být tyto informace uveřejněny nejméně 3 roky.

§ 133

Povinnost mlčenlivosti

47. Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou^{8) 3)} investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, likvidátorem, nuceným správcem, správcem konkurzní podstaty, vyrovnacím správcem nebo zaměstnancem investiční společnosti, investičního fondu nebo depozitáře fondu kolektivního investování, je povinna zachovávat mlčenlivost o služebních věcech, které se dotýkají zájmů investiční společnosti nebo investičního fondu nebo akcionářů nebo podílníků fondu kolektivního investování.

48. Osoby podle odstavce 1 jsou zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

    1. občanského soudního řízení

    2. soudního řízení správního,

    3. trestního řízení,

    4. správy daní a poplatků,

    5. dozoru Komise,

    6. poskytování informací Ministerstvu financí ministerstvu při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

    7. bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

    8. platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,

    9. bankovního dohledu na konsolidovaném základě podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost bank,

    10. exekučního řízení,

    11. konkurzního řízení,

    12. poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

§ 134

Likvidátor a nucený správce

Likvidátorem nebo nuceným správcem investiční společnosti nebo investičního fondu může být pouze osoba zapsaná do seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného Komisí podle zvláštního právního předpisu, kterým se upravuje podnikání na kapitálovém trhu a

a) jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy investorů této investiční společnosti nebo investičního fondu,

b) která není personálně nebo majetkově propojena s touto investiční společností nebo investičním fondem, nebo

c) která se v posledních 3 letech nepodílela na auditu této investiční společnosti nebo tohoto investičního fondu.

§ 135

Vztah k jiným právním předpisům

49. Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

50. Právní poměry investiční společnosti a investičního fondu se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

51. Investiční společnosti a investiční fondy postupují podle zákona o účetnictví, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Hlava II

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 136

52. Investiční společnost podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 151/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 124/1998 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb., (dále jen „dosavadní zákon“) se považuje za investiční společnost podle tohoto zákona.

53. Povolení ke vzniku investiční společnosti podle dosavadního zákona je povolením k činnosti investiční společnosti v tomto rozsahu

    1. činnost podle § 5a odst. 1 písm. a) dosavadního zákona je činností podle § 14 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto zákona  ve vztahu k podílovému fondu,

    2. činnost podle 5a odst. 1 písm. b) dosavadního zákona je činností podle § 15 odst. 1 tohoto zákona a zahrnuje též činnost podle § 15 odst. 2 a 3 tohoto zákona  ve vztahu k investičnímu fondu,

    3. činnost podle § 5a odst. 1 písm. c) dosavadního zákona je činností podle § 15 odst. 4 tohoto zákona.

2. Investiční fond podle dosavadního zákona, u kterého nebyla dosud ukončena přeměna na otevřený podílový fond podle § 35j až § 35 l dosavadního zákona, se až do ukončení přeměny považuje za speciální fond cenných papírů.

3. Otevřený podílový fond podle dosavadního zákona je otevřeným podílovým fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona. Investiční společnost uvede statut otevřeného podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Uzavřený podílový fond podle dosavadního zákona je uzavřeným podílovým fondem patřícím do kategorie speciálních fondů cenných papírů podle tohoto zákona. Investiční společnost uvede statut uzavřeného podílového fondu do souladu s tímto zákonem do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Zahraniční osoba, která má povolení podle § 35n dosavadního zákona, je osobou, která má povolení podle § 58 tohoto zákona.

6. Člen představenstva investiční společnosti nebo investičního fondu schválený Komisí podle dosavadního zákona je vedoucí osobou^{8) 3)} schválenou podle tohoto zákona.

7. Investiční společnost podle dosavadního zákona uvede své poměry a poměry obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005. Do doby, než investiční společnost uvede své poměry a poměry obhospodařovaných fondů kolektivního investování do souladu s tímto zákonem, nesmí poskytovat své služby v členských státech Evropské unie.

8. Investiční fond podle dosavadního zákona uvede své poměry do souladu s tímto zákonem do 30. června 2005.

9. Vedoucí osoba,^{8) 3)} které tento zákona zakládá povinnost mít předchozí souhlas Komise k výkonu funkce, je povinna požádat Komisi o tento souhlas do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jestliže Komise souhlas neudělí, oprávnění k výkonu funkce zaniká.

10. Dnem 31. prosince 2004 zaniká ovládací smlouva nebo smlouva o převodu zisku, jejíž smluvní stranou je investiční fond podle dosavadního zákona.

11. Zahraniční fond kolektivního investování, který veřejně nabízí cenné papíry na území České republiky, uvede své postavení do souladu s  tímto zákonem ke dni, ke kterému vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

12. Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodla Komise na základě zákona č. 248/1992 Sb., o odnětí povolení k činnosti investičního fondu a o udělení povolení k vydávání podílových listů za účelem vytvoření otevřeného podílového fondu (§ 35j zákona č. 248/1992 Sb.) a tato rozhodnutí nabyla právní moci, a do doby nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, nebo nenastaly účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond podle dosavadních právních předpisů,⁹⁾ nastávají účinky přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond dnem, kdy je investičnímu fondu doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz. Tímto dnem se dosavadní akcionáři investičního fondu stávají podílníky otevřeného podílového fondu a majetek investičního fondu, který může být majetkem v podílovém fondu, přechází na podílníky otevřeného podílového fondu a stává se jejich společným majetkem. Podílníci otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou z investičního fondu podle předchozí věty, neručí za případné závazky investičního fondu, které nebyly vypořádány do dne přeměny investičního fondu na otevřený podílový fond nebo za závazky investičního fondu, které vznikly před touto přeměnou a objeví se v budoucnu. Za tyto závazky ručí investiční společnost, která přeměněný otevřený podílový fond obhospodařuje, a k úhradě těchto závazků může být použit majetek příslušného podílového fondu. Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, nemůže být toto rozhodnutí zrušeno ani nemůže být vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, jež schválila přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond. V řízení o neplatnost usnesení valné hromady lze po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje výmaz investičního fondu z obchodního rejstříku, pokračovat, jen dojde-li ke změně předmětu řízení na řízení o náhradu škody podle odstavce 14.

13. Podílník otevřeného podílového fondu, který vznikl přeměnou investičního fondu, má právo na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení povinností souvisejících s přeměnou investičního fondu na otevřený podílový fond, vůči investiční společnosti, která obhospodařuje majetek otevřeného podílového fondu, a vůči členům představenstva a dozorčí rady investičního fondu, kteří v souvislosti s přeměnou porušili své právní povinnosti. Soudní rozhodnutí, jímž se podílníkovi přiznává právo na náhradu škody, je co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním podílníkům. Právo na náhradu škody se promlčuje ve lhůtě 5 let ode dne, kdy došlo k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku.

14. Ustanovení odstavce 13 a 14 se použije i v případech, kdy před nabytím účinnosti tohoto zákona bylo investičnímu fondu v souvislosti s přeměnou na otevřený podílový fond doručeno rozhodnutí soudu, kterým se povoluje výmaz s tím, že došlo-li již k výmazu investičního fondu z obchodního rejstříku, běží promlčecí lhůta k uplatnění práva na náhradu škody podle odstavce 14 ode dne, kdy došlo k tomuto výmazu.

15. Pokud investiční společnosti nebo investičnímu fondu vznikla před nabytím účinnosti tohoto zákona povinnost přeměnit uzavřený podílový fond nebo investiční fond na otevřený podílový fond podle § 35l zákona č. 248/1992 Sb. a do nabytí účinnosti tohoto zákona investiční společnost nebo valná hromada investičního fondu nerozhodla o této přeměně, musí investiční společnost nebo investiční fond podniknout veškeré úkony potřebné k přeměně na otevřený podílový fond bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro přeměnu uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond se použijí ustanovení § 35h zákona č. 248/1992 Sb. a pro přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond se použijí obdobně ustanovení odstavce 13 a 14 a ustanovení § 35j zákona č. 248/1992 Sb. odstavec 1 až 7 a odstavec 9.

16. Pokud investiční společnost nebo investiční fond nesplní povinnost podle odstavce 16, odejme Komise investiční společnosti nebo investičnímu fondu povolení udělené podle dosavadního zákona. Pokud investiční fond nemůže splnit povinnost podle odstavce 16, přestože valná hromada investičního fondu rozhodla o jeho přeměně na otevřený podílový fond a Komise rozhodla o povolení přeměny podle § 35j odst. 3 zákona č. 248/1992 Sb., může představenstvo investičního fondu požádat Komisi o prodloužení lhůty pro přeměnu s tím, že tuto žádost může podat i opakovaně, jsou-li pro to závažné důvody. Na základě této žádosti může Komise přiměřeně prodloužit lhůtu k přeměně.

§ 137

54. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce, která byla zahájena podle dosavadního zákona se dokončí podle dosavadního zákona s tím, že opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle tohoto zákona. Ostatní řízení zahájená podle dosavadního zákona se dokončí podle tohoto zákona.

55. Porušení dosavadního zákona, statutu, depozitářské smlouvy, smlouvy o obhospodařování nebo podmínky stanovené v povolení vydaném podle dosavadního právního předpisu, ke kterým došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadního zákona.

§ 138

56. Komise zveřejní ve Věstníku Komise pro cenné papíry do 1. června 2004

    1. seznam regulovaných trhů^{6) 3)} členských států Evropské unie, které jsou povoleny příslušným dozorovým úřadem členského státu Evropské unie,

    2. seznam kategorií dluhopisů s uvedením kategorií bank členských států Evropské unie, do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm. c).

2. Komise oznámí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dozorový úřad příslušný k výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.

3. Komise doručí Komisi Evropských společenství ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona seznam kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank v České republice, do nichž může standardní fond investovat podle § 28 odst. 2 písm. c) a podrobnosti o způsobu krytí závazků emitenta spojených s emisí těchto dluhopisů.

§ 139

Zmocnění

Komise stanoví vyhláškou

a) způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a způsob stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování podle § 82 odst. 4,

b) minimální náležitosti statutu a náležitosti zjednodušeného statutu podle § 84 odst. 4 a podrobnosti k charakteru změn statutu, které nepodléhají schválení Komise,

c) způsob plnění povinností depozitáře podle § 21 odst. 2 odst. 3,

d) jednání investiční společnosti nebo investičního fondu, která mohou být důvodem neprovedení pokynu depozitářem,

e) způsob používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informačních povinností o míře tohoto rizika podle § 27 odst. 8 a § 49b odst. 7,

f) informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, osnovu výroční zprávy investiční společnosti, osnovu výroční zprávy fondu kolektivního investování, osnovu pololetní zprávy investiční společnosti, osnovu pololetní zprávy fondu kolektivního investování, osnovu dalších informačních povinností fondu kolektivního investování a podrobnosti o formě uvedených zpráv a informací, způsobu jejich uveřejňování a způsobu jejich zasílání Komisi,

g) způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů podle § 55 odst. 5,

h) způsob plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti nebo investičního fondu podle § 74 odst. 3 a § 76 odst. 4,

i) náležitosti a přílohy žádosti podle § 58 odst. 3, § 61, § 63 odst. 2, § 65, § 66 odst. 2 § 66 odst. 3, § 67 odst. 2, 68 odst. 2, § 71 odst. 4, § 72 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 3 a § 101 odst. 3,

j) způsob stanovení odměny likvidátora, správce konkurzní podstaty a nuceného správce, náhrady jejich hotových výdajů, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob úhrady (§ 92 odst. 9 § 92 odst. 10, § 99 odst. 6 a § 109 odst. 10) . ,

k) obsah propagační upoutávky fondu kvalifikovaných investorů a postup při jejím uveřejňování podle § 56 odst. 5.

§ 140

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se

1. zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

2. zákon č. 151/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

3. zákon č. 124/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

4. vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.

5. vyhláška č. 177/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.

6. vyhláška č. 362/2001 Sb., kterou se upravují podrobná pravidla pro stanovení a placení odměny za výkon funkce nuceného správce a likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu.

§ 141

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

* * *

Čl. II zákona č. …/2004 Sb., zní

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Fondy kolektivního investování, které mají povolení vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona, jsou povinny nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své poměry do souladu se zákonem č.189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Investiční fond nebo podílový fond, kterým bylo uděleno povolení podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a splňují podmínku shromažďování peněžních prostředků od omezeného okruhu osob podle § 49 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se mohou na základě změny statutu přeměnit na fond kvalifikovaných investorů, s tím, že žádost o schválení změny statutu musí být předložena Komisi do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro přeměnu platí přiměřeně ustanovení § 101a zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Přeměnou podle §101a zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není přeměna fondů kolektivního investování podle zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

4. Investiční společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti podle § 5a odst. 1 písm. c) zákona č 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 151/1996 Sb. a zákona č. 124/1998 Sb., může ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat též činnost podle § 15 odst. 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Zahraniční standardní fond zřízený v domovském státě do 13.února 2002, který v období od 13.února 2002 zakládal nové podfondy dosud nepřizpůsobené požadavkům práva Evropských společenství, a který nepřizpůsobí své podfondy požadavkům práva Evropských společenství do 31.prosince 2005, pozbývá oprávnění veřejně nabízet cenné papíry svých podfondů na území České republiky podle § 43 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a může v této činnosti pokračovat pouze tehdy, jestliže obdrží povolení Komise k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu podle § 58 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Zahraniční standardní fond zřízený v domovském státě v období od 13.února 2002 do 13.února 2004, který se nepřizpůsobí požadavkům práva Evropských společenství do 31.prosince 2005 pozbývá oprávnění veřejně nabízet své cenné papíry na území České republiky podle § 43 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a může v této činnosti pokračovat pouze tehdy, jestliže obdrží povolení Komise k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu podle § 58 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Zahraniční standardní fond zřízený v domovském státě do 13.února 2002, který se nepřizpůsobí požadavkům práva Evropských společenství do 13.února 2007 pozbývá oprávnění veřejně nabízet cenné papíry na území České republiky podle § 43 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a může v této činnosti pokračovat pouze tehdy, jestliže obdrží povolení Komise k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu podle § 58 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Část 2

Vyznačení změn zákona o Komisi pro finanční trh

§ 13

(1) Komise vede seznamy

a) obchodníků s cennými papíry,¹¹⁾

b) makléřů,¹²⁾

c) organizátorů mimoburzovního trhu,¹³⁾

d) osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,¹⁴⁾

e) tiskáren, které jsou oprávněny k tisku cenných papírů,¹⁵⁾

f) investičních společností, podílových a investičních fondů,¹⁶⁾

g) nucených správců a likvidátorů,⁵⁾

h) depozitářů investičních společností, investičních fondů a penzijních fondů,¹⁸⁾

i) penzijních fondů,¹⁹⁾

j) pojišťoven,²⁰⁾

k) investičních zprostředkovatelů,

l) investičních společností se sídlem v členském státu Evropské unie, které poskytují své služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné organizační složce umístěné na území České republiky,

m) zahraničních standardních fondů, které veřejně nabízejí své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu podle zvláštního právního předpisu, upravujícího kolektivní investování,^10c)

n) zahraničních speciálních fondů, které mohou veřejně nabízet své cenné papíry na území České republiky, s uvedením údajů o bance, se kterou mají uzavřenou smlouvu obdobnou smlouvě uvedené v písmenu m),

o) vypořádacích systémů a účastníků těchto vypořádacích systémů,

p) účastníků vypořádacích systémů, vedených v seznamu Komise Evropských společenství, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v České republice,

q) účastníků centrálního depozitáře,

r) ratingových agentur,

s) osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů,

t) zahraničních oficiálně uznaných veřejných trhů. ,

w) kategorií institucí uvedených ve statutech standardních fondů ve smyslu zákona upravujícího kolektivní investování^20a).

________________________

20a) § 26 odst. 1 písm. g) bod 2 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. …/2005 Sb.