zákon č. 227/2019 Sb.

A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Předkládaný návrh obsahuje zejména změny zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají především změny způsobu úhrady časového poplatku za užití zpoplatněných pozemních komunikací, jakož i změny způsobu prokazování a kontroly této úhrady. Zpoplatnění obecného užívání některých pozemních komunikací vychází z úpravy obsažené v zákoně o pozemních komunikacích. Podle druhu motorového vozidla se zpoplatnění pozemních komunikací dělí na časové zpoplatnění, kterému podléhají silniční motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly, jejichž největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, a dále na tzv. výkonové zpoplatnění zahrnující úhradu mýtného, kterému podléhají silniční motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly, jejichž největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny. Některá vozidla jsou od zpoplatnění osvobozena. Jedná se o vozidla uvedená v taxativním výčtu obsaženém v § 20a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a jsou jimi např. vozidla integrovaného záchranného systému, vozidla přepravující držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P atd. Podle platné právní úpravy lze zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem v systému časového zpoplatnění, tedy vozidlem s největší povolenou hmotností do 3,5 tuny, užít pouze po zaplacení časového poplatku. Výše časového poplatku je stanovena prováděcím právním předpisem, a to na kalendářní rok, jeden měsíc a deset dnů. Horní hranice ročního poplatku je stanovena v zákoně o pozemních komunikacích a činí 1 500 Kč. Úhrada časového poplatku se prokazuje dvoudílným kuponem, tzv. dálniční známkou. Jeden díl dálničního kuponu je nutné vylepit na čelní sklo vozidla a druhý díl musí mít řidič u sebe pro účely kontroly. Prováděcí právní předpis stanoví pro každý rok nové vzory dálničních kuponů. Na měsíčním a desetidenním kuponu se při jeho zakoupení vyznačuje počátek jeho platnosti. K vydávání a prodeji dálničních kuponů je příslušný Státní fond dopravní infrastruktury, jemuž náleží příjmy z časového zpoplatnění. Státní fond dopravní infrastruktury k prodeji dálničních kuponů využívá za úplatu další osoby. Distribuční síť tak tvoří zejména čerpací stanice, pobočky České pošty atd. Kontrola úhrady časového poplatku probíhá přímo v provozu, a to vizuální kontrolou projíždějících vozidel, u nichž se ověřuje, zda mají na čelním skle vylepený platný kupon. Tuto kontrolu provádějí policisté a celníci. Porušení povinnosti úhrady časového poplatku před použitím zpoplatněné pozemní komunikace je přestupkem, za nějž lze uložit pokutu do 100 000 Kč nebo příkazem na místě pokutu do 5 000 Kč. Problematickým aspektem současné právní úpravy je zejména omezená možnost kontroly úhrady časového poplatku, úniky z příjmů ze zpoplatnění způsobené paděláním dálničních kuponů, zvýšená zátěž na veřejné rozpočty a životní prostřední v souvislosti s výrobou, distribucí a likvidací papírových kuponů, a rovněž nadbytečná zátěž spojená s prováděním úhrady časového poplatku a navazujících úkonů na straně uživatelů zpoplatněných pozemních komunikací neodpovídající současným technologickým možnostem. Kontrolu úhrady časového poplatku lze vykonávat pouze aktivní činností dozorujících kontrolních orgánů, které musí pro její provedení dotčená vozidla zastavovat na místě, případně použít dalekohled. Kontrola je víceméně náhodná, což postupem času vedlo ke snížení odrazujícího efektu hrozby uložení sankce za porušování této povinnosti. Co se týče padělání dálničních kuponů, dálniční kupony obsahují ochranné prvky, které se neustále zdokonalují, nicméně i zde je v důsledku vyspělých technik umožňujících padělání a v důsledku pouze namátkového provádění kontroly prakticky nemožné plošně zamezit takovému padělání. Pořizováním falzifikátů namísto pravých dálničních kuponů dochází ke snižování příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury plynoucích z prodeje dálničních kuponů, čemuž však lze za stávající právní úpravy stěží předcházet. Výroba, skladování, distribuce, výměna, dotisk a likvidace dálničních kuponů v papírové podobě vyvolávají náklady, jež lze použitím moderních technologií eliminovat. Z hlediska ekologického lze přitom konstatovat, že potřeba výroby a následné likvidace těchto kupónů, má nepříznivé dopady na životní prostředí, a to i v případě neprodaných zásob, jež musí být každý rok vyrobeny pro zajištění dostatečné distribuce v počtu vyšším než skutečně prodaném. Pořízení dálničního kupónu znamená pro uživatele zpoplatněné pozemní komunikace nutnost navštívit některé z distribučních míst, a to ještě před najetím na zpoplatněnou pozemní komunikaci, dále povinnost vyplnit státní poznávací značku vozidla na oba díly dálničního kupónu, jeden díl nalepit na čelní sklo vozidla a druhý díl mít neustále při sobě pro účely kontroly. Po skončení platnosti dálničního kupónu pak dále vzniká povinnost jej z čelního skla odstranit. V dnešní době, kdy lze prakticky všechny platby činit bezhotovostně a dálkově, se tato forma úhrady poplatku za užívání zpoplatněných pozemních komunikací stává zastaralou a uživatelsky nekomfortní. Dálniční kupon v tomto případě slouží pouze ke kontrole úhrady časového poplatku jako důkaz o jeho zaplacení a lze si proto představit, že by takovou kontrolu bylo možné provádět jiným způsobem, tj. efektivněji a bez potřeby zvláštní manipulace s dálničním kuponem. Současná právní úprava není diskriminační ani nemá dopady na rovnost žen a mužů.

B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

V oblasti časového zpoplatnění užívání některých pozemních komunikací se navrhuje nová komplexní právní úprava, která výrazně zjednoduší proces úhrady časového poplatku za užívání zpoplatněných pozemních komunikací a zefektivní možnosti kontroly této úhrady. Současné technologie umožňují ztotožnit vozidlo přímo při jízdě po zpoplatněné pozemní komunikaci, a to prostřednictvím státní poznávací značky jako jednoznačného identifikátoru vozidla. Úhradu časového poplatku lze proto provádět přímo pro konkrétní vozidlo identifikované jeho státní poznávací značkou, přičemž tato úhrada bude zaznamenána v evidenci, která bude v této souvislosti zřízena. V provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích pak bude možné prostřednictvím videodetekce porovnávat údaje o projíždějících vozidlech s údaji obsaženými v evidenci, kontrolovat vozidla, o kterých lze předpokládat, že nemají uhrazen časový poplatek a v případě zjištění užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku sankcionovat porušení zákonné povinnosti. Navrhovaná právní úprava pamatuje i na vozidla, která jsou osvobozena od zpoplatnění, tedy vozidla, u nichž je umožněno užívání zpoplatněných pozemních komunikací bez úhrady časového poplatku. U těchto vozidel se předpokládá, že jejich provozovatelé oznámí Státnímu fondu dopravní infrastruktury předmětné osvobození, na základě čehož dojde k zaznamenání osvobození vozidel od zpoplatnění do evidence tak, aby bylo při kontrole zřejmé, že se na ně povinnost úhrady časového poplatku nevztahuje. Díky tomu se bude moct výkon kontroly zaměřit na vozidla, u nichž došlo k neoprávněnému užití pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku. Primárně tato vozidla pak budou v provozu zastavována, což výkon kontroly značně zefektivní a zvýší se i odrazující efekt hrozby uložení sankce. Evidence osvobození vozidel od zpoplatnění rovněž umožní přesnější vyhodnocování efektivity kontroly úhrady časového poplatku. Právní úprava osvobození vozidel od zpoplatnění v sobě zahrnuje jak osvobození vozidel určitých provozovatelů, u nichž není důvodné, aby se podíleli na zpoplatnění užívání některých pozemních komunikací (např. složky integrovaného záchranného systému, celní orgány, ozbrojené síly, obecní a městská policie atd.), tak osvobození vozidel převážejících některé zdravotně postižené osoby nebo osoby trpcí určitými nemocemi, u nichž je osvobození odůvodněno zejména sociálními aspekty. Tato druhá skupina vozidel je od zpoplatnění osvobozena jen v případě, že v daný okamžik uvedenou osobu skutečně převáží. Podle návrhu nebude muset docházet k neustálému zaznamenávání osvobození vozidla v evidenci a jeho výmazu, pokud bude vozidlo užívat zpoplatněnou pozemní komunikaci, aniž by převáželo postiženou osobu, ale v době, kdy vozidlo postiženou osobu převážet nebude, bude muset mít na tuto dobu uhrazen časový poplatek. V opačném případě, bude-li při kontrole zjištěno, že u vozidla je zaznamenáno osvobození od zpoplatnění, avšak v danou chvíli nejsou naplněny důvody pro osvobození a vozidlo nemá uhrazený časový poplatek, budou naplněny znaky skutkové podstaty přestupku, a to kvalifikované skutkové podstaty, neboť takové jednání bude rovné vědomému zneužití institutu osvobození od zpoplatnění. Zatímco bude zaznamenávání údajů do evidence vozidel v systému časového zpoplatnění prováděné Státním fondem dopravní infrastruktury představovat úkon evidenčního charakteru prováděný mimo rámec správního řízení, celním úřadům a Policii České republiky zůstane zachována kompetence k výkonu státního dozoru v oblasti dodržování povinností v oblasti časového zpoplatnění. Součástí návrhu je i rozšíření okruhu vozidel, na něž se vztahuje osvobození od zpoplatnění, a to o blíže vymezená vozidla na elektrický pohon. Dále se nově navrhuje zvýhodnění vozidel poháněných zemním plynem nebo biometanem, u nichž se stanoví maximální výše ročního poplatku na nižší úrovni oproti ostatním vozidlům v systému časového zpoplatnění. Tato zvýhodnění vychází primárně z usnesení vlády ze dne 20. listopadu 2015 č. 941, kterým byl v listopadu 2015 odsouhlasen Národní akční plán čisté mobility (NAP CM). Zvýhodnění se vztahuje pouze k vozidlům poháněným zemním plynem nebo biometanem, nikoli k vozidlům poháněným zkapalněným ropným plynem, neboť podpora těchto vozidel není s ohledem na jich značný počet nutná. Kromě toho je třeba vzít v potaz nižší celkové náklady vlastnictví (TCO) u vozidel na zkapalněný ropný plyn v porovnání s vozidly na zemní plyn nebo biometan. Vozidla na zkapalněný ropný plyn jsou v České republice provozována primárně na základě přestavby klasického benzínového vozidla, přičemž cena za tuto přestavbu není nikterak vysoká (cca 25 – 30 tisíc). Mnohdy je přitom tato přestavba realizována u starších vozidel. V případě vozidel na zemní plyn se přestavby na základě klasického benzínového vozidla realizují jen výjimečně a zpravidla se tak jedná o vozidla z prvovýroby, tedy o vozidla výrazně mladší než v případě vozidel na zkapalněný ropný plyn. V neposlední řadě lze jako důvod vztažení tohoto zvýhodnění pouze k vozidlům na zemní plyn uvést skutečnost, že u vozidel na zkapalněný ropný plyn se na rozdíl od vozidel na zemní plyn nepočítá s širším využíváním biometanu, které u vozidel na zemní plyn může vést ke snížení emisí až o 90% oproti emisím vozidel na konvenční paliva.

Dále dochází k dílčímu upřesnění a doplnění osvobození vozidel některých subjektů, a to s ohledem na charakter jejich činnosti a nový způsob prokazování úhrady časového poplatku. Návrhem rovněž dochází ke stanovení maximální výše časového poplatku na 30 dnů a 10 dnů, a to s ohledem na ústavní požadavek stanovení mezí těchto poplatků pro výkonnou moc zákonodárcem. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy je obsahem Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA), která detailně popisuje důvody pro přijetí navrhované právní úpravy. Navrhovaná právní úprava není diskriminační a ani se žádným způsobem nedotýká problematiky rovnosti mužů a žen, neboť mezi nimi nijak nerozlišuje.

C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

K zásadní změně způsobu úhrady časového poplatku a jejího prokazování a kontroly nelze přistoupit bez změny příslušné právní úpravy. V budoucnu se již nepočítá s vydáváním dálničních kupónů a jejich vylepováním na čelní sklo vozidla, naopak je potřeba v zákoně o pozemních komunikacích zakotvit právní rámec pro úhradu časového poplatku ve vazbě na státní poznávací značku vozidla, zaznamenávání osvobození vozidel od zpoplatnění, práva a povinnosti s tím spojená i příslušné sankce pro případ nesplnění těchto povinností. Za účelem umožnění bezplatného užívání zpoplatněných pozemních komunikací vozidlům s elektrickým pohonem je dále nezbytné rozšířit okruh vozidel osvobozených od zpoplatnění přímo v zákoně. Podrobnější odůvodnění nezbytnosti navrhované právní úpravy je uvedeno v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).

D) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navržená úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a opírá se o čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, dle něhož lze daně a poplatky ukládat pouze na základě zákona.

E) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie

Zpoplatnění užívání pozemních komunikací vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny, není předmětem regulace sekundárním právem Evropské unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly se dle jejího čl. 1 ve spojení s čl. 2 písm.

d) vztahuje toliko na motorová vozidla nebo jízdní soupravy, které jsou určeny nebo používány k silniční přepravě zboží a jejichž maximální přípustná hmotnost činí více než 3,5 tuny.

Navrhovaná právní úprava nicméně respektuje požadavky primárního práva Evropské unie v tom, že nezakládá diskriminaci na základě státní příslušnosti provozovatele vozidla nebo výchozího či cílového místa přepravy. Toto konstatování se přitom opírá o sdělení Komise o uplatňování poplatků za vnitrostátní silniční infrastrukturu vybíraných u lehkých osobních vozidel [COM (2012) 199 final], které v kontextu primárního práva Evropské unie popisuje obecné principy, na kterých má stát systém zpoplatnění. Předkladatel v této souvislosti upozorňuje zejména na skutečnost, že přijetí návrhu zákona rozšíří možnosti úhrady časového poplatku. Časový poplatek bude možné uhradit nejen přímo u subjektů tvořících součást distribuční sítě Státního fondu dopravní infrastruktury, ale též bezhotovostně a dálkově. Rozšíření možností úhrady časového poplatku představuje příznivé opatření kromě jiného i pro krátkodobé a cizí uživatele zpoplatněných pozemních komunikací. Informace o možnostech úhrady časového poplatku budou nadále široce dostupné a poskytované veřejnými subjekty (zejména Státním fondem dopravní infrastruktury) a patrně též subjekty soukromými. Mezi výší dlouhodobých a krátkodobých poplatků bude zachována potřebná míra přiměřenosti. Návrh zákona stanoví maximální výši časových poplatků, přičemž o jejich finální výši rozhodne vláda. Pokud jde o kontrolu úhrady časového poplatku, jež by měla být vykonávána nediskriminačně, je vhodné uvést, že kontrola bude nadále vykonávána primárně celníky a policisty na pozemních komunikacích, k čemuž bude využitelný efektivnější nástroj videodetekce státních poznávacích značek. Osoba pachatele bude nadále identifikovatelná v rámci provedené kontroly a věc s ní může být řešena příkazem na místě nebo zahájením přestupkového řízení. Stejně tak bude moci být řidiči uložena povinnost složit kauci dle § 43a zákona o pozemních komunikacích (bude-li dáno důvodné podezření, že se bude přestupce vyhýbat přestupkovému řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné). Provozovatel vozidla nebude dle finálního znění návrhu zákona postihován za užití zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem bez úhrady časového poplatku. Návrh zákona tedy nezakládá diskriminační zacházení s tuzemskými, ani cizími osobami. Předkladatel rovněž posoudil osvobození elektronických vozidel od zpoplatnění a snížení časového poplatku u vozidel poháněných zemním plynem a biometanem z hlediska unijní regulace veřejné podpory. Primárními příjemci zvýhodnění plynoucího z osvobození od časového zpoplatnění a snížené sazby příslušného poplatku nebudou výrobci vozidel ani provozovatelé dobíjecích a plnících stanic. Opatření má ekonomicky zvýhodnit provozovatele elektrických vozidel a vozidel poháněných zemním plynem. Toto opatření bude stanoveno přímo zákonem a bude obecně dopadat na plátce tohoto zpoplatnění, jimiž mohou být jak fyzické nepodnikající osoby, tak podnikatelé. I ve vztahu k podnikatelům platí, že provozovatelem dotčených vozidel mohou být jakékoli hospodářské subjekty, aniž by bylo rozhodující, v jakém odvětví hospodářství působí. Opatření obsažené v navrženém zákoně tak nezakládá selektivní ekonomické zvýhodnění určitého podniku nebo odvětví hospodářství, jelikož ze zvýhodnění může těžit jakýkoliv subjekt práva, který je v pozici provozovatele vozidla s určitým typem pohonu. Přímé zvýhodnění provozovatelů vybraných vozidel může mít nepřímý pozitivní účinek na provozovatele příslušných dobíjecích či plnících stanic nebo na výrobce uvedených vozidel. Jde však o sekundární účinek opatření podporujícího v první řadě provozovatele určitých vozidel. Zákonodárce přijetím navrženého ustanovení zákona neposkytuje přímou finanční výhodu pro zmíněné hospodářské subjekty, ani těmto subjektům nesnižuje náklady, které musí standardně nést.

Ministerstvo dopravy se domnívá, že osvobození od časového zpoplatnění a snížená sazba předmětného poplatku nezakládají opatření splňující znaky veřejné podpory, jak jsou obecně vymezeny čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navržená právní úprava je celkově v souladu s právem Evropské unie.

F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod

F. 1 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

F. 2 Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod

Obsah navrhovaného zákona byl posouzen z hlediska slučitelnosti s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a byla identifikována navrhovaná ustanovení, o nichž lze uvažovat jako o ustanoveních, jichž se dotýká právní úprava regulovaná Úmluvou. Jako relevantní se jeví posouzení slučitelnosti navrhovaných ustanovení s právem na ochranu majetku ve smyslu Protokolu č. 1 Úmluvy a zásadou uložení trestu jen na základě zákona ve smyslu čl. 7 Úmluvy. Právo na ochranu majetku (Protokol č. 1 Úmluvy) Protokol č. 1 Úmluvy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva (čl. 1 odst. 1). To nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut (čl. 1 odst. 2). Návrh zákona rozšiřuje okruh přestupků a stanoví sazby pokut, které se za jejich spáchání uloží. Jde o přestupky, jejichž skutkové podstaty vychází z porušení nových povinností zaváděných tímto návrhem. U všech přestupků jsou stanoveny pouze horní hranice sazeb pokut. Jejich výše odpovídají typové závažnosti jednání, která naplňují skutkové podstaty jednotlivých přestupků. Návrh tak ctí zásadu přiměřenosti a je v tomto ohledu v souladu s článkem 1 odst. 1 a 2 Protokolu č. 1 Úmluvy. Zásada uložení trestu jen na základě zákona (čl. 7 Úmluvy) Článek 7 odst. 1 Úmluvy stanoví, že nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. Podle článku 7 odst. 2 Úmluvy tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy. Při vědomí toho, že pro účely posouzení souladu návrhu zákona s Úmluvou lze nahlížet na přestupky jako na trestné činy, lze konstatovat, že nově formulované přestupky naplňují zásadu nullum crimen, nulla poena sine lege vtělenou do článku 7 Úmluvy. Přestupky jsou formulovány jasným způsobem, takže adresát normy z ní může seznat, jaké konání či opomenutí způsobuje jeho deliktní (trestní) odpovědnost, a působí do budoucna, nikoliv retroaktivně. I z tohoto pohledu je tedy návrh v souladu s Úmluvou.

G) Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dosahu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí

Hospodářský a finanční dopad

S přechodem na nový způsob úhrady časového poplatku a jejího prokazování a kontroly budou spojeny jednorázové investiční náklady, zejm. na pořízení informačního systému, ve kterém budou evidovány informace o uhrazených časových poplatcích, o osvobození vozidel a o počtu vozidel, která použila zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku, dále na vybudování internetového portálu a mobilních aplikací, na vzájemnou integraci příslušných informačních systémů a rovněž na osazení kontrolních zařízení pro monitoring přímo na pozemních komunikacích. S novým způsobem úhrady časového poplatku, jejího prokazování a kontroly budou spojeny provozní náklady, které by dle Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace měly dosahovat cca 160 – 240 mil. Kč ročně, přičemž v tomto rozmezí jsou rozpuštěny i výše uvedené investiční náklady. Oproti současnému stavu, kdy si výroba a distribuce dálničních kupónů každoročně vyžádá výdaje ve výši cca 280 mil. Kč, by mělo dojít každý rok k úspoře finančních prostředků ve výši cca 40 – 120 mil. Kč. Tyto náklady budou hrazeny z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. V otázce výnosů z úhrady časového poplatku lze při přechodu na nový způsob úhrady časového poplatku, jejího prokazování a kontroly očekávat zvýšení příjmů o 220 mil. Kč ročně. Jak vyplývá ze Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace, lze toto zvýšení příjmů očekávat zejména v důsledku důslednější a efektivnější kontroly při využití videodetekce státních poznávacích značek vozidel. S přijetím navrhované právní úpravy tedy nebude spojeno zvýšení nákladů státního rozpočtu ani rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury bude nezbytné uhradit investiční náklady spojené se zavedením nového způsobu úhrady časového poplatku, jejího prokazování a kontroly, avšak celkové objemy prostředků, s nimiž Fond hospodaří, nebudou muset být v souvislosti s navrženou změnou právní úpravy navýšeny. Z dlouhodobého hlediska se očekává zvýšení čistých příjmů z časového zpoplatnění, a to o 260 – 340 mil. Kč ročně. Jak vyplývá ze Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace, změna způsobu úhrady časového poplatku, jejího prokazování a kontroly bude účelná i v případě, že její využitelnost bude časově omezena v souvislosti se změnami nyní zvažovanými orgány Evropské unie. Změny diskutované v rámci tzv. silničního balíčku, kterými by mohlo dojít k zavedení výkonového zpoplatnění pozemních komunikací i u vozidel s hmotností do 3,5 tuny, by mohly nastat k 1. lednu 2028. Pokud by byly zvažované změny skutečně přijaty, Česká republika by musela zcela ustoupit od časového zpoplatnění, čímž by byl efekt navrhované právní úpravy výrazně snížen. Naopak nepříznivý dopad na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury bude mít nově zaváděné osvobození od zpoplatnění pro vozidla na elektrický pohon. Vzhledem k tomu, že v současné době je v České republice registrováno pouze cca 1 300 těchto vozidel, jedná se o minimální dopad na příjmy z časového zpoplatnění. Do budoucna se očekává nárůst počtu těchto vozidel (pro rok 2020 se odhaduje cca 17 000 vozidel), s čímž bude spojeno snížení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury o cca 25 500 000 Kč ročně. Dále bude mít určitý dopad na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury snížení maximální výše ročního časového poplatku pro vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem na 1 000 Kč. V současné době je takových vozidel v České republice registrováno 18 000 s tím, že v odhadu pro rok 2020 je navýšení jejich počtu na 50 000. Dle odhadu by do budoucna v důsledku tohoto zvýhodnění mělo dojít ke snížení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury o 37 500 000 Kč ročně.

Dopad na podnikatelské prostředí, na životní prostředí a na specifické skupiny obyvatel

U návrhu se předpokládají pozitivní dopady jak na podnikatelské prostředí, tak na občany, v podobě snazší úhrady časového poplatku a jejího prokazování. Z hlediska dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P, návrh zavádí novou povinnost provozovatele vozidla převážejícího takovou osobu oznámit osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury, k čemuž bude vyžadováno svolení držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P. Počítá se pouze s jednorázovým oznámením, které, budou-li trvat důvody pro osvobození vozidla, nebude nutné opakovat. Tato nově zaváděná povinnost však v kontextu nové právní úpravy povede k ochraně těchto osob před zbytečnou zátěží (zejména častému a opakovanému zastavování vozidla v provozu), které by jinak byly vystaveny, pokud by jejich vozidla byla při kontrole prostřednictvím videodetekce vyhodnocena jako užívající zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku. Rozsah osvobození vozidel od zpoplatnění se rozšiřuje o vozidla na elektrický pohon, což by mělo alespoň mírně kompenzovat výrazně vyšší pořizovací cenu i celkové náklady vlastnictví (TCO) těchto vozidel v porovnání s vozidly na konvenční paliva. Očekávají se rovněž pozitivní dopady na životní prostředí v důsledku osvobození vozidel na elektrický pohon od zpoplatnění a snížení maximální výše časového poplatku pro vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem – tato opatření představují motivační prvky k pořizování ekologických vozidel. Vozidla na elektrický pohon jsou z hlediska emisí CO2 bezemisní, příp. při provozu v kombinaci s jiným palivem nízkoemisní, což má na životní prostředí jednoznačně pozitivní vliv. U vozidel poháněných zemním plynem toto platí zatím v nižší míře (úspora emisí CO2 oproti spalovacímu motoru cca 15-25%), což je mimochodem i důvod, proč u vozidel na zemní plyn není navrženo 100% osvobození od úhrady časového poplatku. U tohoto segmentu vozidel je třeba vnímat i plány plynárenských společností na postupné přimíchávání biometanu do plynárenské distribuční sítě (viz Memorandum vlády s Plynárenským svazem), což by mělo postupně dále zlepšit ekologické parametry vozidel na zemní plyn.

H) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se částečně dotýká jak ochrany soukromí, tak ochrany osobních údajů. V rámci oznamování osvobození vozidel od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury návrh předpokládá sdělování určitých údajů nejen o vozidlech, ale i o jejich provozovatelích a osobách, k jejichž přepravě se vztahuje důvod pro osvobození vozidla od zpoplatnění. V rámci tohoto úkonu může docházet ke zpracování osobních údajů fyzických osob, které je upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Zpracování osobních údajů je však ve vztahu k ochraně osobních údajů vhodné, potřebné a přiměřené, a proto obstojí v testu proporcionality. Jedná se o údaje, jejichž prostřednictvím bude možné v rámci kontroly ověřit, zda jsou dány důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění. Bez sdělení těchto údajů by nebylo možné kontrolu provádět efektivně a bylo by zvýšeno riziko obcházení povinnosti úhrady časového poplatku prostřednictvím institutu osvobození od zpoplatnění. Ke zpracování osobních údajů nebude docházet bez vědomí osoby, které se týkají. U osobních údajů o provozovateli vozidla to bude zajištěno tím, že jen provozovatel vozidla bude oprávněn učinit předmětné oznámení, přičemž se bude vyžadovat jeho úředně ověřený podpis. U osob, k jejichž přepravě se vztahuje osvobození od zpoplatnění, se bude vyžadovat jejich souhlas. S údaji o těchto osobách tedy nebude nakládáno bez jejich vědomí. Tímto souhlasem se nicméně nic nemění na tom, že právním základem pro vedení údajů v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění bude čl. 6 odst. 1 písm. e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů, dle něhož je zpracování předmětných údajů nezbytné pro splnění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci. Z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti zpracování osobních údajů lze poukázat na výčet údajů, které budou evidovány. Jedná se pouze o nejnutnější údaje potřebné k identifikaci osoby, k níž se váže osvobození vozidla od zpoplatnění, a to pouze o její jméno, příjmení a datum narození. V evidenci vozidel časového zpoplatnění se budou dále vést údaj o čísle průkazu ZTP nebo ZTP/P, který bude získán přístupem do Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Jedná se tedy o údaj, který je již v informačním systému veřejné správy veden, a je nezbytný pro ověřování naplnění důvodu pro provedení záznamu o osvobození vozidla od zpoplatnění (ve vztahu k jednomu držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P bude možné provést záznam nejvýše u třech vozidel). Státní fond dopravní infrastruktury při ochraně osobních údajů postupuje podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů. V této souvislosti vypracovává pro své činnosti analýzu rizik včetně identifikace rizik spojených s ochranou osobních údajů, a navíc eviduje veškeré incidenty spojené s osobními údaji. Zaměstnanci Státního fondu dopravní infrastruktury jsou ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, jsou vázáni služebním slibem a musí dodržovat Etický kodex zaměstnanců Státního fondu dopravní infrastruktury, navíc jsou vázáni vnitřní směrnicí k zajištění ochrany osobních údajů. Pro účely kontroly a případného vedení řízení o přestupku návrh předpokládá poskytování některých údajů o vozidlech, jejich provozovatelích a osobách, k jejichž přepravě se váže osvobození vozidel od zpoplatnění, z jiných informačních systémů veřejné správy. Tento přístup k zákonem vymezeným údajům představuje nicméně takové nakládání s údaji, které je striktně regulováno za účelem zajištění ochrany poskytnutých údajů před jejich možným zneužitím. Bez těchto údajů by nebylo možné dosáhnout účelu, pro který budou získávána, tedy efektivní kontroly řádného hrazení časového poplatku. Návrh dále počítá s tím, že některé údaje budou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. U vozidla, pro které byl uhrazen časový poplatek, se jedná o údaj o státní poznávací značce a období, na které byl časový poplatek uhrazen. V této oblasti tedy není právo na ochranu osobních údajů nijak dotčeno. U vozidel, u nichž bylo Státnímu fondu dopravní infrastruktury oznámeno osvobození od zpoplatnění, se jedná o údaj o státní poznávací značce vozidla a v případě vozidel osvobozených z důvodu přepravy držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P rovněž údaj o čísle takového průkazu. Toto zveřejňování má přinést občanům možnost kdykoliv jednoduchým způsobem zkontrolovat, zda má vozidlo uhrazeno časový poplatek či zda bylo oznámeno osvobození vozidla Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Držitelům průkazů ZTP nebo ZTP/P bude tímto způsobem umožněno ověřovat, osvobození kolika a kterých vozidel je vázáno na jejich osobu. Je potřeba zdůraznit, že obsahem ani účelem navržené právní úpravy není vyloučit aplikaci čl. 15 unijního nařízení, jenž subjektu údajů přiznává právo získat od správce potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud zpracovávány jsou, ukládá správci povinnost sdělit subjektu údajů určité informace týkající se tohoto zpracovávání. Pokud se subjekt údajů obrátí na Státní fond dopravní infrastruktury, v souladu s unijním nařízením bude mít právo na relevantní odpověď. Toto právo není návrhem zákona vyloučeno, podmíněno ani omezeno. Účelem § 21c zákona ve znění návrhu jeho novely je umožnit provozovatelům vozidel, řidičům a jiným osobám, na něž je osvobození od zpoplatnění navázáno, operativně a flexibilně zjistit, zda je u vozidla evidována úhrada časového poplatku nebo jeho osvobození, aniž by si o tuto informaci museli separátně žádat. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že zpracování osobních údajů podle navrhované právní úpravy bude přiměřené, neboť bude docházet ke zpracování osobních údajů v nejmenším možném rozsahu, pro jasně stanovený účel a v souladu s právními předpisy. Při zpracování osobních údajů bude dbáno na předcházení rizikům a snahu omezit negativní vlivy zpracování osobních údajů na subjekty osobních údajů. Navržená úprava tedy není v rozporu s právem na ochranu osobních údajů. Co se týče ochrany soukromí, návrh, tak jako současná právní úprava, počítá s prováděním kontroly úhrady časového poplatku či naplnění důvodů pro osvobození vozidel od zpoplatnění přímo v provozu. Tato kontrola se bude dotýkat nejen samotných řidičů vozidel, ale v případě osvobození vozidla z titulu přepravy určitých osob (držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P či dětí léčených pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou) i těchto osob. Jedná se však, a i nadále se bude jednat, pouze o kontrolu v rámci standardních kontrolních úkonů oprávněných subjektů, tj. celníků a policistů, což nelze považovat za nepřiměřený ani neodůvodněný zásah do soukromí těchto osob. Navržená úprava tedy není v rozporu s právem na ochranu soukromí.

I) Zhodnocení korupčních rizik

Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.

Přiměřenost

Navrhovaná právní úprava využívá stávajících konceptů a procesů, které již v českém právním řádu existují, které se osvědčily a u nichž je míra korupčních rizik v přijatelných mezích. Zaznamenáváním údajů o úhradě časových poplatků, o osvobození vozidel i o počtu vozidel, která užila zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku, bude zvýšena objektivita při posuzování porušování povinností spojených s užíváním zpoplatněných pozemních komunikací, což by mělo vést ke snížení korupčních rizik.

Efektivita

Navrhovaná právní úprava je dostatečně určitá a předpokládá, že veřejná správa bude schopna kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Odpovědnost

Z návrhu zákona je zřejmé, které orgány budou v jednotlivých věcech rozhodovat. Nedochází přitom ke změně státních orgánů příslušných k vedení správních řízení v oblasti časového zpoplatnění - přestupky na úseku časového zpoplatnění budou kompetentní projednávat nadále pouze celní úřady a Policie České republiky. Z hlediska soustředění pravomocí nepřináší navrhovaná právní úprava jejich nadměrné soustředění u jednoho orgánu, zároveň však nedochází k rozdělení pravomocí mezi vyšší počet neurčitých osob. Osoby odpovědné za konkrétní rozhodnutí lze jasně identifikovat.

Opravné prostředky

Všechna řízení v navrhované právní úpravě jsou navázána na zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a na správní řád. Správní řád a další právní předpisy poskytují nástroje pro účinnou obranu proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy napříč nejrůznějšími oblastmi právní úpravy. Zvláštní nástroje nejsou nastaveny. Z toho vyplývá i možnost podávat řádné a mimořádné opravné prostředky tak, jak je předvídají obecné právní předpisy, na které je navrhovaná právní úprava navázána.

Kontrolní mechanismy

Navrhovaná právní úprava dostatečně konkrétně a srozumitelně nastavuje systém odpovědnosti jednotlivých účastníků, včetně příslušných sankcí. Návrh vychází z navázání navrhované právní úpravy na úpravu v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a ve správním řádu. Principiálně návrh předpokládá, že kontrola úhrady časového poplatku bude i nadále prováděna celníky a policisty na pozemních komunikacích, k čemuž budou tyto subjekty použít lepší nástroje (videodetekce státních poznávacích značek).

Transparentnost a otevřená data

Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Dobrá praxe

Navrhovaná právní úprava využívá již existující postupy vyplývající ze zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a ze správního řádu. Navrhovaná právní úprava dále staví na již existujících vztazích správní nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými správními úřady. Sankce za přestupky, které jsou zaváděny, jsou doplňovány do již existujícího systému sankcí a jsou odstupňovány podle závažnosti přestupku. Lze tedy konstatovat, že navržená právní úprava se shoduje se známou dobrou praxí a neobsahuje procesy ani sankce, které by se nejevily přiměřené ve srovnání se stávající legislativou.

J) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.