Důvodová zpráva

zákon č. 23/2006 Sb.

Rok: 2006Zákon: č. 23/2006 Sb.Sněmovní tisk: č. 930, 4. volební období

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

– pojišťovnou ve smyslu zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, jejíž předmět činnosti je vymezen zákonem č. 58/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů tak, že jde o formu státní podpory vývozu spočívající v pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. Citovaný zákon rovněž vymezuje předpoklady, za nichž tato forma státní podpory může být poskytována. Z toho vyplývá, že se tato specifická pojišťovací činnost nevztahuje na pojišťování veškerých exportních úvěrů, nýbrž toliko těch, které splňují předpoklady poskytnutí státní podpory danou formou. Vedle pojišťování vývozních úvěrů se státní podporou poskytuje EGAP i pojištění vývozních úvěrů, které nesplňují předpoklady a podmínky státní pomoci, a je tedy ryze komerčním pojištěním, poskytovaným za obvyklých podmínek a v souladu se zákonem o pojišťovnictví, naposledy novelizovaným zákonem č. 39/2004 Sb.

EGAP tak má v podstatě dvojí postavení, jednak jako veřejný podnik ve smyslu tzv. transparenční směrnice č. 80/723 EHS, jehož prostřednictvím stát poskytuje veřejnou podporu za vymezených podmínek, jednak jako (stále ještě veřejný) podnik, který působí na trhu komerčního pojištění, a podléhá proto soutěžním principům. Aby nemohlo nastat promísení obou těchto činností, a tedy skryté poskytování státní podpory podnikům, jejichž činnost nesplňuje předpoklady pro státní podporu, vyžaduje se ve smyslu sdělení Komise č. 281 C 1997 jako minimum oddělené účtování o obou těchto oblastech činnosti. Ačkoliv EGAP vykazuje hospodářský výsledek pro obě jím provozované pojišťovací činnosti zvlášť a veškeré fixní náklady důsledně klíčuje podle metodiky schválené ministerstvem financí, jediným průkazným způsobem zabezpečení této oddělenosti je institucionální vyčlenění komerčního pojištění exportních úvěrů z veřejného pojistitele. K tomuto kroku přistupují v rámci Evropské unie všechny úvěrové pojišťovny pověřené státem k poskytování státní podpory vývozu. Legislativní prostor pro vyčlenění komerčního pojištění do samostatného právního subjektu – dceřiné společnosti EGAP byl vytvořen novelou zákona č. 58/1995 Sb. – zákonem č. 282/2002 Sb. Tato novela umožnila EGAP zakládat resp. nabývat podíly právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zákona o pojišťovnictví. K založení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Jako podmínku však zákon stanovil, EGAP musí být při založení takové právnické osoby většinovým společníkem. Dikce tohoto ustanovení však může být vykládána i jako povinnost EGAP být majoritním vlastníkem takové právnické osoby po celou dobu její existence. Tento výklad je však v rozporu se smyslem vyčlenění komerčního úvěrového pojištění za účelem zamezení distorze trhu státní podporou.

Účelem oddělení úvěrového pojištění jako veřejné podpory od komerčního pojištění je totiž zajištění nezkreslené soutěže na úseku komerčního pojištění, jestliže poskytovatelem posléze uvedeného je v dikci cit. sdělení Komise „státní nebo státem podporovaný pojistitel exportních úvěrů“. Základní podmínka zajištění nezkreslené soutěže by tak nebyla splněna v případě, kdy by státní (státem plně vlastněný a ovládaný) pojistitel EGAP zůstal jako povinně většinový společník ve formálně institucionálně oddělené právnické osobě/pojišťovně, která bude jeho dceřinou společností, avšak bude se ve své činnosti zcela spravovat zákonem o pojišťovnictví a ostatními předpisy relevantními pro komerční pojišťovny. Hospodářský život dceřinné společnosti by se tudíž měl vyvíjet bez nežádoucí ingerence mateřské EGAP a jejím prostřednictvím i státu. To znamená, že by si EGAP měl zabezpečit takové postavení, které by mu umožnilo účinně rozhodovat o strategických otázkách fungování nově založené dceřiné společnosti při poskytování služeb pro české exportéry, avšak bez přímého ovlivňování jejího běžného hospodaření.

Zachování podmínky, aby EGAP byl většinovým společníkem v dceřiné společnosti pro komerční úvěrové pojištění, by bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, které se na komerční úvěrové pojištění vztahují. Taková podmínka by rovněž zásadním způsobem ztížila možnost případného nalezení strategického partnera pro dceřinou společnost a tím iplného využití výhod mezinárodní spolupráce a integrace, která je předpokladem dalšího rozvoje fungování dceřiné společnosti v podmínkách plně otevřeného českého a evropského trhu komerčního úvěrového pojištění.

Ze znění novelizovaného zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, jímž se dceřiná společnost bude v plném rozsahu řídit, lze však dovodit, že zachování významného vlivu na řízení dceřiné společnosti lze zabezpečit i jinými metodami než majoritní kapitálovou účastí. Poslední úpravazákona o pojišťovnictví, naposledy novelou č. 39/2004 Sb., která zabezpečila, aby zákon byl v souladu s relevantními předpisy ES platnými v oblasti pojišťování, upravuje, kromě jiného, pojem účasti. Podle vymezení pojmů v § 2 jsou definovány tyto pojmy: účast jako mj. přímé nebo nepřímé držení 20 nebo více procent hlasovacích práv, a kvalifikovaná účast jako přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který představuje alespoň 10% nebo který dává možnost vykonávat významný vliv na řízení této právnické osoby. Z toho lze dovodit, že pro zachování významného vlivu ze strany mateřské společnosti na řízení dceřiné společnosti není nezbytné, aby mateřská společnost byla většinovým společníkem ve smyslu § 66a odst. 1 obchodního zákoníku, ale že jsou možné i jiné způsoby a formy zajištění vlivu na řízení založené společnosti nebo později strukturálně změněné jednočlenné společnosti.

Navrhovaná novela zákona proto vypouští ze zákona požadavek většinové účasti EGAP v dceřiné společnosti s cílem, aby rozsah účasti nebyl v rozporu s pravidly hospodářské soutěže platnými pro fungování dceřiné společnosti ani jí nebránil ve využití možností mezinárodní spolupráce a integrace.

Zákon je plně v souladu ústavním pořádkem České republiky,s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s akty práva Evropské unie, zejména se Sdělením Komise č. 281 C 1997 členským státům podle čl. 93(1) Smlouvy o založení ES týkající se použití čl. 92 a 93 Smlouvy na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů ve znění Sdělení č. 217 C 2001.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, neboť zdroje, které EGAP použije na vklad základního kapitálu, fondů a technických rezerv do dceřiné společnosti byly vytvořeny v průběhu dosavadních dvanácti let fungování EGAP z komerčních aktivit EGAP, nikoliv ze zdrojů státního rozpočtu. Navrhovaná právní úprava umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. při případném následném prodeji části akcií dceřiné společnosti využít tyto výnosy k posílení jejích vlastních zdrojů s dopadem do snížení jejích nároků na dotace do fondů na pojišťování se státní podporou.

Navrhovaná úprava nepředpokládá dopad ani na ostatní veřejné rozpočty, ani sociální dopady a dopady na životní prostředí. Realizace navrhovaného záměru bude současně účinným opatřením na podporu zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v návaznosti na působnost Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí a Operačního programu průmysl a podnikání.

Část první

Článek I

Navrhuje se ze znění § 4 odst. 2 písm. c) vypustit vloženou větu, požadující, aby EGAP byl většinovým společníkem nově založené dceřiné společnosti.

Smyslem navrhované změny znění § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 58/1995 Sb. je dosažení souladu jeho jednoznačného jazykového výkladu se smyslem tohoto ustanovení. V opačném případě nebude dosaženo souladu s požadavky průhledné hospodářské soutěže ve smyslu Sdělení Komise č. 281 C 1997.

Část druhá

Článek II

Nabytí účinnosti tohoto zákona se navrhuje dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. K provedení tohoto zákona není nutná legisvakance.

V Praze dne 9. března 2005

předseda vlády

ministr financí

Úplné znění části zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

§ 4

Pojištění vývozních úvěrových rizik

Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna. Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ministerstev. Ministerstva vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a v dozorčí radě exportní pojišťovny nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní pojišťovnu ustanovení zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví³⁾. Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní pojišťovny.
Exportní pojišťovna nesmí zakládat právnické osoby ani nabývat podíly v právnických osobách, s výjimkou
1. exportní banky,
2. nabytí podílu v právnické osobě, která je dlužníkem, po dobu nezbytně nutnou k zajištění vymahatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi,
3. právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zvláštního zákona upravujícího pojišťovnictví,³⁾ s výjimkou pojištění podle tohoto zákona; k založení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Na tuto právnickou osobu se nevztahuje státní podpora vývozu podle tohoto zákona.
Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími tvorbu rezerv pro pojišťovny a pro účely zjištění základu daně z příjmů,^5a) přičemž vyrovnávací rezervu pro pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 tvoří exportní pojišťovna odděleně. S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od státních rezerv a fondů.
Při pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna předkládá Ministerstvu financí ke schválení základní ekonomické parametry jednotlivých nově zaváděných typů pojištění vývozních úvěrových rizik, zejména jejich obchodní plán; přitom zabezpečuje hospodárné využití dotací ze státního rozpočtu a státní záruky.
Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti.
Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády.
Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů.
Exportní pojišťovna podává pololetně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tato informace obsahuje zejména
1. údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní pojišťovny,
2. údaje o provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, především rozbor tohoto pojištění včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po tomto pojištění a pojistnou kapacitou exportní pojišťovny, jakož i údaje o předpokládaném vývoji tohoto pojištění.

__________________________________

3) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví ), ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).