zákon č. 230/2006 Sb.

K ČÁSTI PRVNÍ – Změna zákona o státní statistické službě

K bodu 1 - § 2 písm. k)

Zpřesňuje se definice „ekonomického subjektu“ s vymezením organizační složky státu, která je účetní jednotkou v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

K bodům 2 a 3 - § 2 písm. m), n), q), r), s), t), u) a v)

Ustanovení § 2 je doplněno o vymezení pojmů: „identifikační kód vnitřní jednotky“, „vnitřní jednotka“, „místo obvyklého pobytu cizince“, „statistický obvod“, „základní sídelní jednotka“, „územně technická jednotka“, „základní územní jednotka“ a „sektor vládních institucí“. Definice jsou v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy a předpisy ES. Jejich doplnění vyhovuje požadavků aplikační praxe na obsahovou úroveň zákona.

K bodu 4 - § 3 odst. 2

Doplňuje se § 3, pojednávající o orgánech vykonávajících státní statistickou službu, o nový odstavec věnovaný statutárnímu představiteli Českého statistického úřadu, kterým je předseda, jmenovaný a odvolávaný na návrh vlády prezidentem republiky. Apolitičnost předsedy ČSÚ je vyjádřena neslučitelností této funkce s členstvím v politické straně či politickém hnutí. Navrhovaná úprava zahrnuje i otázku platu a dalších náležitostí souvisejících s výkonem funkce předsedy ČSÚ obdobně, jako mají ostatní vedoucí ústředních orgánů státní správy ve stejném postavení.

K bodu 5 - § 3 odst. 3

Doplněním se zpřesňuje ustanovení zákona, podle něhož za podmínek a v rozsahu stanoveným zákonem mohou kromě Českého statistického úřadu vykonávat státní statistickou službu i ministerstva a jiné ústřední správní úřady, a to na základě metodiky, kterou ČSÚ před jejím stanovením projedná s těmito orgány.

K bodu 6 - § 4 odst. 1 písm. f)

Zpřesňuje se stávající vymezení působnosti ČSÚ v oblasti tvorby makroekonomických analýz a analýz vybraných charakteristik sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje České republiky a jejích jednotlivých částí.

K bodu 7 - § 4 odst. 1 písm. g)

Doplňuje se dosavadní výčet činností ČSÚ o již standardně prováděnou aktivitu, založenou na využívání vědeckých metod modelování dalšího demografického vývoje.

K bodu 8 - § 4 odst. 1 písm. p)

Znění zákona je upraveno tak, aby odpovídalo úkolům stanoveným ČSÚ jako orgánu státní správy na úseku zpracování výsledků voleb v zákonech o volbách do Parlamentu ČR, do zastupitelstev obcí a krajů, do Evropského Parlamentu a zpracování výsledků celostátního referenda v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.

K bodu 9 - § 4 odst. 2 písm. c)

Ustanovení se zrušuje v návaznosti na doplnění zpřesňujícího ustanovení v § 4 odst. 1 písm. r). Změna odpovídá systematice zákona s ohledem na působnost ČSÚ.

K bodu 10 - § 9 odst. 2

Zpřesňují se stávající ustanovení zákona. Navrhované řešení má zajistit přístup k individuálním hodnotovým a identifikačním údajům daňových přiznání s ohledem na plnění závazků vyplývajících z práva Evropských společenství. Upřesnění ustanovení z oblasti celního řízení je v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995 o statistice obchodu se zbožím Společenství a členských států s třetími zeměmi. Navrhovanou úpravou se dále zpřesňují dosavadní ustanovení zákona, na základě kterých ČSÚ získává údaje ke statistickým účelům z oblasti sociálního zabezpečení. Zpracování údajů se provádí v souladu s požadavky zákona o ochraně osobních údajů a s předpisy ES způsoby, které zajišťují ochranu důvěrných statistických dat v souladu s nejvyššími dostupnými standardy.

K bodu 11 - § 9 odst. 4

Individuální údaje za veřejné instituce se využívají pro propočty veřejného deficitu a dluhu a čtvrtletní a roční nefinanční a finanční účty za vládní instituce. Doposud jsou tyto údaje získávány na dobrovolné bázi. Požadavky na jejich předávání ČSÚ vyplývají z nařízení ES ke statistice vládních institucí, které vyžadují přímé zdroje.

K bodu 12 - § 9 odst. 5

Ustanovení o údajích poskytovaných z administrativních zdrojů je doplněno o upřesnění směru poskytovaných údajů, tzn. údaje jsou poskytovány Českému statistickému úřadu.

K bodu 13 - § 10 odst. 2 písm. d)

Navrhované řešení má zajistit využívání některých dat Českým statistickým úřadem, která, přestože byla publikována ministerstvy nebo jinými správními úřady, považuje ČSÚ v souladu s platným zákonem o státní statistické službě za individuální data a nemůže je proto z tohoto důvodu publikovat. Jedná se např. o počty žáků škol, počet sedadel v divadle, apod. Tyto údaje je možné nalézt na internetových stránkách měst a obcí, v propagačních materiálech apod.

K bodu 14 - § 12

Některé údaje sloužící jako podklad pro přípravu statistik uváděné v platném znění § 12 mají povahu informací týkajících se určitých nebo určitelných osob, tzn. osobních údajů, které podléhají ochraně podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46 ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Směrnice v čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 4 umožňuje členským států zpracovávat osobní údaje, pokud se tak činí z důvodu veřejného zájmu s tím, že v článcích 34 a 35 je mezi důvody veřejného zájmu uváděna i oblast veřejné statistiky. Veřejný zájem shromažďovat a zpracovávat statistické údaje včetně údajů individuálních státní statistickou službou je třeba spatřovat v poskytování nezbytných informací o vývoji a struktuře obyvatelstva pro potřeby státní správy a orgánů územní samosprávy, pro vědecké a výzkumné účely, pro tvorbu sociální politiky státu, pro plnění mezinárodních smluvních závazků a jiné účely. Při sběru a zpracování dat, ať již jsou využívány z administrativních zdrojů nebo jsou zpracovávány z individuálních hlášení o demografických událostech (narození, zemřelí, sňatky, rozvody, stěhování), je dosahováno racionality a relativně vysoké efektivity (vypovídající kvalita dat, možnost kontrol, zkvalitňování evidence obyvatel).

Současně zákon odpovídá požadavku směrnice v tom, aby pro tyto případy byla stanovena právní úprava, která zajistí náležitou ochranu osobních údajů i v kontextu tvorby statistik, jež by vycházela z principů ochrany soukromého života.

Základní předpoklady pro tuto ochranu představuje § 16 zákona upravující povinnost mlčenlivosti a ochrany důvěrných statistických údajů spolu s nově navrhovanými ustanoveními o správních deliktech (§ 25, 26 a 26a) stanovícími sankce v případě porušení daných povinnost, upřesnění v § 9 odst. 5 stanovící pro předávání údajů formu, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby. Předávání údajů je dále upraveno přímo aplikovatelným předpisem ES, kterým je nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství.

Ochrana týkající se osobních statistických údajů je zajišťována způsoby, které jsou v souladu s nejvyššími dostupnými standardy.

V předkládané novele ustanovení § 12 se navrhuje zpřesňující úprava právní terminologie a dílčí doplnění ustanovení zákona v souladu se zněním zákonů upravujících pobyt cizinců na území ČR.

K bodu 15 - § 16 odst.1

Dílčí úpravou stávajícího ustanovení se rozšiřuje okruh osob, na které se vztahuje nové ustanovení § 25 odst. 1 o správních deliktech za konkrétní porušení povinnosti mlčenlivosti.

K bodu 16 - § 17 odst. 1 písm. g) a f)

Ustanovení k poskytování důvěrných statistických údajů je zpřesněno a doplněno v písmenu g) v souladu s nařízením Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002 implementující nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství týkající se přístupu k důvěrným údajům pro vědecké účely. V písmenu f) se promítá skutečnost, že důvěrné údaje mohou být dále Českým statistickým úřadem poskytnuty rovněž na základě plnění mezinárodních závazků vyplývajících z mezinárodních smluv. Na jejich základě jsou ČSÚ a Česká národní banka povinny zajišťovat podle mezinárodních standardů sběr statistických údajů, provádět jejich zpracování a analýzy a dále je předávat v agregované formě mezinárodním institucím (Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance, Evropské centrální bance, OECD a Statistickému úřadu Evropských společenství). Vzhledem k tomu, že současná právní úprava neumožňuje ČNB ani ČSÚ vzájemně si předat relevantní individuální statistické údaje, dochází často k tomu, že tyto instituce jsou nuceny provádět duplicitní statistická šetření. Nezbytnost vzájemné spolupráce vyplývá i z předpisů ES, týkajících se statistiky mezinárodního obchodu službami, ekonomických aktivit podniků se zahraniční účastí, přímých zahraničních investic, platební bilance a statistiky finančních účtů. Poskytování údajů bude prováděno rovněž v souladu s vnitrostátními předpisy, např. zákonem o ochraně osobních údajů a zákoníkem obchodu (ochrana obchodního tajemství), a to způsoby, které zajišťují ochranu důvěrných statistických dat v souladu s nejvyššími dostupnými standardy.

K bodu 17 - § 17 odst. 2

V ustanovení o uveřejnění, poskytnutí nebo využití důvěrného statistického údaje ve výjimečných případech pro jiné než statistické účely je doplněno o případ, kdy tak stanoví zvláštní zákon. Jedná se například o případy stanovené podle zákona o péči o zdraví lidu nebo transplantačního zákona.

K bodu 18 – § 18 odst. 4

Navrhované ustanovení jednoznačně vymezuje možnost poskytování a zveřejňování statistických informací ze statistiky obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů (dále jen „statistika obyvatelstva“). Důvodem jsou stálé nejasnosti kolem uveřejňování a poskytování těchto informací v případech, kdy výsledná statistická informace se týká pouze jediného ze dvou případů. Tyto informace mají charakter individuálních údajů. Pro většinu uživatelů i z řad veřejnosti jsou tyto údaje anonymní (nelze je identifikovat přímo ani nepřímo) a nejsou tedy ani osobními údaji podle zákona o ochraně osobních údajů. Pro určitou malou skupinu lidí (zpravidla obyvatel příslušné obce) však tyto informace představují údaj o určité osobě a z jejich hlediska je důvěrným statistickým údajem i osobním údajem konkrétní osoby.

K bodu 19 - § 19a

Na základě dosavadní praktické zkušenosti z fungování statistických registrů ČSÚ, s přihlédnutím k praxi v dané oblasti národních statistických úřadů členských zemí EU a vzhledem k politice propojování administrativních zdrojů veřejné správy v ČR, dochází ke změně v oblasti statistických registrů ČSÚ a jejich funkcí. Ruší se registr ubytovacích zařízení. Vzhledem k rozšíření obsahu přejímá jeho úlohu registr ekonomických subjektů. Současně dochází k propojení registru ekonomických subjektů, zemědělského registru a registru sčítacích obvodů a budov, který nahrazuje dřívější registr sčítacích obvodů s větším rozsahem funkcí.

K bodům 20 až 22 - § 20 odst. 2 písm. c), g), f) a h)

Doplňují se ustanovení týkající se ekonomických subjektů o organizační složky státu v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. V písm. f) dochází k upřesnění v souvislosti se zápisem právní formy ekonomického subjektu.

K bodu 23 - § 20 odst. 3

Ruší se věta ve stávajícím znění zákona vymezující pojem „vnitřní jednotka“, a to v souvislosti s definicí tohoto pojmu v § 2 písm. n).

K bodu 24 - § 20 odst. 4 a 5

V souladu s nařízením Rady č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství jsou doplňovány konkrétní údaje, které je nutné sledovat u místních a činnostních jednotek jako vnitřních organizačních složek podniků.

K bodům 25 a 26 - § 20 odst. 7 a 8

V souvislosti s novelizovanými ustanoveními zákona o zápisech do registru ekonomických subjektů se doplňují a upřesňují odkazy týkající se veřejných a neveřejných údajů. Ruší se ustanovení o smluvním poskytování údajů podle cenových předpisů, které t. č. neodpovídá právní úpravě.

K bodu 27 - § 20a

Změny a doplnění obsažené v  tomto paragrafu dále rozvíjí stávající registr sčítacích obvodů, který statistika vede od roku 1999. Registr sčítacích obvodů, vybudovaný jako systém s úplnou historií (změnami v čase) a využívaný jako opora v sociálních statistikách včetně územní přípravy, zpracování a prezentace posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, se osvědčil a potvrdila se oprávněnost nastoupené cesty: jednak intenzivněji využívat průběžně aktualizovaný registr územních identifikací sčítacích obvodů, budov s  adresami, jednak dále rozvíjet soustavu statistických registrů a přispět v  budoucnu k tvorbě základního registru územních identifikací a adres veřejné správy.

Koncepce rozvoje sociálních statistik ČSÚ vychází ze základního předpokladu, že další vývoj se bude stále více opírat při organizování šetření o registry, a to i při tak rozsáhlém šetření jako je sčítání lidu, domů a bytů. Po nezbytném dalším rozvoji a dofinancování soustavy registrů se očekávají výraznější přínosy v  dlouhodobém horizontu: umožní to přechod od sčítání liduklasického typu ke sčítáním se širším využívání registrů budov a bytů s  pomocí poštovních adres (sčítání kolem roku 2010) až ke sčítáním nového typu s využitím registrů bez účasti sčítacích komisařů (sčítání kolem roku 2020), které jsou výrazně nižší zátěží pro domácnosti. Využití registrů při censech tohoto typu se stává nezbytným především z hlediska zvýšení kvality dat a další úsporynákladů na přípravu a vyhodnocování řady statistických zjišťování plošného charakteru (například desetiletého sčítání lidu, domů a bytů) či výběrového (každodenního) charakteru. Obdobným způsobem jsou řešeny censy ve vyspělých zemích (např. Finsko, Švédsko), kterému předcházelo deseti a víceleté období budování registrů.

Novela rovněž zohledňuje převzetí agendy správy Územně identifikačního registru – základních sídelních jednotek od Ministerstva pro místní rozvoj, které proběhlo v  roce 2004. Znamená to rozšíření služeb státní statistické služby na poli údržby územních číselníků s jejich obrazy (mapami) postihující hierarchii územní, správní a sídelní struktury území státu, propojených až do základních prvků územních identifikací jako jsou budovy s  adresami a parcely.

ČSÚ přistupuje k dalšímu logickému kroku v rozvojia tím je rozšíření registru sčítacích obvodů o parametry technického a o některé další parametry statistického charakteru, které budou sledovány na úrovni budov. Do registru se doplňuje sledování vybraných technických a statistických charakteristik o jednotlivých bytech v  budovách, kde je alespoň jeden byt. Zařazení bytů do registru vyplývá pouze ze statistických potřeb sociálních statistik a z potřeb sčítání lidu a v  budoucnu by tato data mohla sloužit při zakládání registru bytů administrativního charakteru, pokud taková potřeba bude v  rámci státní správy deklarována. Do doby vyřešení legislativních podmínek pro oblast jednotné administrativní evidence bytů budou funkce a užití registru vycházet pouze z omezených možností statistiky, tj. evidence bude založena pouze na statistických šetřeních a dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním o předávání dat z Katastru nemovitostí. ČSÚ doplnil název registru na  registr sčítacích obvodů a budov s  cílem lépe vystihnout jeho obsah.

Registr bude po provedených úpravách a doplněních zachycovat identifikační, adresní, lokalizační, statistické a technické informace o všech budovách a bytech v jednotlivých domech s úplnou územní identifikací. Vedle základní funkce evidovat pro statistické účely jednoznačně identifikovatelné budovy a byty musí registr plnit funkci nástroje pro přípravu a realizaci statistických zjišťování, funkci informačního zdroje pro lokalizaci ekonomických subjektů v  registru ekonomických subjektů a funkci nástroje pro tvorbu a využívání geografických informací. Znamená to udržovat informace o územní struktuře vystavěné ze statistických územních jednotek.

Registr v rámci využití ve statistice umožní zejména:

- provázat registr ekonomických subjektů s registrem sčítacích obvodů a budov a zjednodušit tak sledování lokalizace ekonomických subjektů a jejich místních jednotek (údaje se uchovávají pouze na jednom místě, což vede k jednotě informací a jednoduššímu provádění aktualizace dat),

- poskytnout data k provedení analýz při navrhování statistických zjišťování včetně výběrových (šetření EU-SILC, Výběrové šetření pracovních sil, Sčítání lidu, domů a bytů apod.),

- připravit schémata pro výběr příslušných jednotek podle zvolené metody výběru,

- vybrat příslušné jednotky a připojit statistické informace pro výběry,

- sledovat návratnost statistických výkazů a sledovat zařazení jednotky do výběrových šetření včetně jejího zpravodajského zatížení v  čase,

- pro potřeby zpracování statistických výkazů poskytnout příslušné atributy s tím, že bude využito zpětné vazby na možnou úpravu atributů podle statistického zjišťování,

- poskytnout aktualizovaný podklad geografických dat pro prezentaci statistických informací pomocí technologií GIS,

- poskytovat informace o adresách budov a bytů včetně úplné územní identifikace,

- obsahově podpořit vznik budoucích administrativních registrů územní identifikace, adres a nemovitostí a v  dalším období nahradit získávání dat pro statistický registr sčítacích obvodů a budov informačním propojením na tento administrativní registr veřejné správy ve smyslu usnesení vlády České republiky ze dne 22.12.2004 č. 1306 k  budování registrů veřejné správy, což povede k  úspoře nákladů na vedení tohoto statistického registru,

- vytvořit novou kvalitu územních číselníků ČSÚ ve formě geografických informací,

- připravovat registr na širší úlohu při sčítání lidu kolem roku 2010.

Vedle plnění hlavní role registru pro organizování statistických šetření v oblasti sociálních statistik bude provozování registru i přínosem pro informování všech typů uživatelů o územní struktuře ČR a o budovách, jejich adresách včetně jejich lokalizace nad mapou. Poskytování dat se bude řídit ustanoveními zákona přesně vymezujícími, které údaje jsou veřejné a lze je poskytnout každému, kdo o ně požádá, a které jsou neveřejné a sloužící pouze pro potřeby státní statistické služby. Veřejně dostupné informace budou prezentovány rovněž na internetových stránkách ČSÚ.

K bodu 28 - § 20b odst. 4

Ustanovení o zemědělském registru je doplněno o konstatování, že tento registr je neveřejný. Změna je vyvolána zrušením ustanovení § 20d.

K bodu 29 - § 20c a 20d

Na základě vyhodnocení dosavadní praxe přecházejí statistické funkce registru ubytovacích zařízení na zdokonalený registr ekonomických subjektů. Tím dojde k úspoře prostředků vynakládaných na provoz registru ubytovacích zařízení a současně se zvýší kvalita údajů, doposud čerpaných z tohoto registru, vzhledem ke komplexnějšímu obsahu dat v registru ekonomických subjektů a jeho propojení s registrem sčítacích obvodů a budov.

V souvislosti se zrušením ustanovení § 20c upravujícím registr ubytovacích zařízení a doplněním § 20b se zrušuje ustanovení § 20d.

K bodu 30 - § 21

V souvislosti s předmětem úpravy v ustanovení § 21 a dále navrhovanou úpravou v § 23 se mění název nadpisu.

K bodu 31 - § 21 odst. 1

Upřesňuje se formulace ustanovení v souvislosti s vymezením pojmu v § 2 písm. l) a zavedenou legislativní zkratkou.

K bodu 32 - § 21 odst. 2

Zpřesňuje a doplňuje se ustanovení v souvislosti s přidělováním identifikačního čísla v případě změny ekonomického subjektu ze zákona nebo právní formy společnosti nebo družstva.

K bodu 33 - § 22 odst. 1 písm. d)

V souvislosti s přijetím nového zákona o církvích a náboženských společnostech (zákon č. 3/2002 Sb.) dochází ke formulační změně ustanovení tak, aby pojmově odpovídalo tomuto novému zákonu.

K bodu 34 - § 22 odst. 2

V zájmu zajištění aktuálnosti a přesnosti údajů vedených v registru ekonomických subjektů budou subjekty oprávněné k přidělování identifikačního čísla informovat ČSÚ o všech skutečnostech souvisejících s touto činností, tzn. s přidělením a ukončením platnosti identifikačního čísla, včetně veškerých změn evidovaných údajů.

K bodu 35 - § 22 odst. 3

Doplňuje se ustanovení o vymezení toho, co je považováno za vadu identifikačního čísla, resp. kdy je třeba považovat přidělené identifikační číslo za nesprávné.

K bodu 36 - § 22 odst. 4

V souvislosti s rozšiřováním okruhu subjektů oprávněných k přidělování identifikačních čísel mimo ČSÚ se navrhuje změna ustanovení, které doposud taxativně jmenuje tyto subjekty, tak aby bylo formulováno obecně, a to i s ohledem na trend svědčící dalšímu rozšiřování tohoto okruhu o další ústřední orgány státní správy.

K bodu 37 - § 22 odst. 5

Při změně zákona o státní statistické službě zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), došlo k opomenutí promítnout tuto změnu i do ustanovení § 22 odst. 5. Navrhovanou úpravou se tento nedostatek napravuje.

K bodu 38 a 39 - § 22 odst. 6 a odst. 8

V důsledku zařazení nového odst. 2 dochází k posunutí číslování odstavců. Stávající odkaz na odstavec 4 se mění na odstavec 5 a tím dochází i posunutí číslování dalších odstavců.

K bodu 40 - § 23

Navrhuje se nové znění ustanovení § 23 týkající se identifikačního kódu vnitřní jednotky. Navrhované znění odráží souvislosti promítnuté v ostatních částech zákona a je obdobou ustanovení § 21 a 22 upravujících problematiku identifikačního čísla ekonomického subjektu.

K bodu 41 - § 24

Dosavadní ustanovení je rozšířeno v tom smyslu, že se ustanovení správního řádu o správním řízení nevztahují nejen na postupy související s přidělováním identifikačního čísla a identifikačního kódu, ale ani na postupy související s ukončením platnosti identifikačního čísla nebo identifikačního kódu nebo při změnách evidovaných údajů. Toto upřesnění je vyvoláno potřebou jednoznačného výkladu příslušného ustanovení. Ustanovení je zároveň formulováno tak, aby jeho znění odpovídalo požadavkům nového správního řádu, tedy obdobným způsobem, jako se to stalo u jiných zákonů v zákoně č. 501/2004 Sb. Vychází se z toho, že pojem "obecné předpisy o správním řízení" používaný v právních předpisech před vydáním nového správního řádu znamená ve vztahu k zákonu č. 500/2004 Sb. jen druhou a třetí část tohoto zákona, tedy formální správní řízení ukončené vydáním správního rozhodnutí, jak to vyplývá z § 180 odst. 2 či § 158 zákona č. 500/2004 Sb.

K bodu 42 - § 25, 26 a 26a

Sankční ustanovení zákona jsou nově stanovena v souladu s koncepcí správního trestání (usnesení vlády č. 162 ze dne 20. února 2002 k Zásadám právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy).

K ČÁSTI DRUHÉ – Změna zákona o sdružování občanů

Ustanovení upravující povinnost Ministerstva vnitra oznamovat ČSÚ v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, vznik sdružení občanů, jeho název a sídlo se doplňuje o povinnost sdělovat ČSÚ i změny související s registrací sdružení občanů. Toto doplnění, vyplývající z oprávnění MV k přidělování identifikačních čísel, je v zájmu zajištění aktuálnosti a přesnosti údajů vedených v registru ekonomických subjektů.

K ČÁSTI TŘETÍ – Změna zákona o zemědělství

K bodu 1a 2

V zájmu zajištění aktuálnosti a přesnosti údajů vedených v registru ekonomických subjektů se doplňuje povinnost ukládaná obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které jsou podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, oprávněny k vedení evidence o zemědělských podnikatelích, aby o těchto zápisech, jejich změnách, zániku skutečností vedených v evidenci, o ukončení zemědělské činnosti zemědělského podnikatele a o vyřazení zemědělského podnikatele z evidence tyto úřady vyrozuměly příslušný orgán státní statistické služby.

K ČÁSTI ČTVRTÉ – Změna zákona o České národní bance

Navrhované doplnění zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, koresponduje s návrhem na úpravu § 17 odst. 1 písm. g) zákona o státní statistické službě. Recipročně zajišťuje možnost nezbytné výměny statistických údajů mezi Českou národní bankou a Českým statistickým úřadem.

ČNB i ČSÚ jsou na základě mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, povinny zajišťovat podle mezinárodních standardů sběr statistických údajů, provádět jejich zpracování a analýzy a dále je předávat v agregované formě mezinárodním institucím (Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance, Evropské centrální bance, OECD a Eurostatu). Vzhledem k tomu, že současná právní úprava neumožňuje ČNB ani ČSÚ vzájemně si předat relevantní individuální statistické údaje, dochází často k tomu, že tyto instituce jsou nuceny provádět duplicitní statistická šetření. Je ve veřejném zájmu, aby se postupně profilovaly statistické aktivity ČNB a ČSÚ. Nezbytnost vzájemné spolupráce vyplývá i z předpisů ES, týkajících se statistiky mezinárodního obchodu službami, ekonomických aktivit podniků se zahraniční účastí, přímých zahraničních investic, platební bilance a statistiky finančních účtů.

Možnost výměny vybraných individuálních dat mezi ČNB a ČSÚ bude v praxi znamenat úsporu finančních prostředků vynakládaných na statistická zjišťování, odbourání duplicit těchto zjišťování, snížení zátěže respondentů (fyzických i právnických osob), snadnější identifikaci chyb ve statistických databázích ČNB a ČSÚ a zajištění konzistence dat za jednotlivé ekonomické sektory, jejichž sběr zajišťuje ČNB nebo ČSÚ, ale používají je obě instituce.

K ČÁSTI PÁTÉ – Změna zákona o správě daní a poplatků

V souvislosti se změnou ustanovení § 9 odst. 2 písm. a), týkajícího se poskytování individuálních údajů získaných v daňovém řízení, se navrhuje dílčí změna § 24 odst. 6 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Změna se týká pouze vypuštění slova „zobecněné“ v souvislosti s poskytováním informací pro statistické účely. Státní statistická služba potřebuje získávat tyto informace v „nezobecněné“ podobě.

K ČÁSTI ŠESTÉ - Účinnost zákona

Nabytí účinnosti zákona je stanoveno na 1. ledna 2006.