Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Energetický zákon č. 458/2000 Sb. nabyl účinnosti 1. ledna 2001. Zákon vytvořil společný právní rámec pro podnikání a výkon státní správy v sektoru elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Energetický zákon byl schválen v době, kdy Česká republika nebyla členem Evropské unie. Přesto některá ustanovení původního zákona již obsahovala zásady uplatňované členskými státy Evropské unie. Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelami. Podstatné z pohledu postupných změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý a třetí energetický balíček Evropské unie do českého práva. Jednalo se o novely č. 670/2004 Sb., 158/2009 Sb. a 211/2011 Sb. Základ právní úpravy třetího energetického balíčku Evropské unie, který je pro obsah stávajícího energetického zákona stále rozhodující, tvoří směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Z přímo aplikovatelných předpisů Evropské unie jsou nejdůležitější nařízení č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a nazření 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Právní pravidla obsažená ve směrnicích a nařízeních mají za cíl vytvořit jednotný evropský trh s elektřinou a plynem, a to díky celoevropsky propojeným elektrizačním a plynárenským soustavám. Do české právní úpravy jsou evropská právní pravidla implementována tak, že − trh s elektřinou je plně otevřen od 1. 1. 2006, − trh s plynem je plně otevřen od 1. 1. 2007, − přístup k energetickým soustavám je zaručen pro všechny účastníky trhu za stejných a transparentních podmínek (tzv. přístup třetích stran), − přístup k energetickým soustavám je cenově regulovaný, − cenovou regulaci zajišťuje samostatný regulátor pro energetická odvětví – Energetický regulační úřad, − podnikání v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství je možné pouze na základě státní licence udělované Energetickým regulačním úřadem, − dozor, řešení sporů mezi účastníky trhu a ochranu spotřebitelů v energetice zajišťuje Energetický regulační úřad, − právní úprava teplárenství je speciální, ale obsahuje analogickou právní úpravu všude tam, kde je to vhodné. Zmíněné evropské předpisy třetího energetického balíčku byly v oblasti elektroenergetiky nahrazeny v roce 2019 sadou předpisů pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ nebo též „Zimní balíček“. Analogická novelizace předpisů v oblasti plynárenství je naplánována na rok 2022. Důvody pro zpracování nové evropské úpravy lze spatřovat především v novém vnímání energetického trhu, jehož nastavení ovlivňují klimatické cíle Evropské unie. Důraz jo kladen na rozvoj decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů energie, účinnost všech částí energetické soustavy a environmentální aspekty výroby elektřiny v elektrárnách z neobnovitelných zdrojů energie. Z právních předpisů tvořících Zimní balíček je pro vlastní elektroenergetiku rozhodující směrnice 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a nařízení 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou. Transpozice směrnice 2019/944 by měla být provedena novelou energetického zákona, která se připravuje na září roku 2022. Předkládaná novela energetického zákona reaguje na akutní cenové problémy na trhu s energiemi a navazuje na předchozí novelu energetického zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila dne 2. června 2022 (sněmovní tisk č. 225). Ta obsahovala zejména novou právní úpravu institutu dodavatele poslední instance a zavedení principu „Use it or lose it“ (UIOLI) při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících. Stávající právní úprava v energetickém zákoně nevykazuje nedostatky z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen. Regulace podnikání i výkonu státní správy v energetice se vztahuje obecně na vztahy mezi státem, podnikateli a zákazníky bez jakékoliv aspektu, který souvisí s otázkou pohlaví a potenciální diskriminací. Ani z hlediska nepřímé diskriminace nebyly zjištěny jakékoliv nedostatky.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení na zákaz diskriminace a vztah rovnosti mužů a žen
Cílem navrhované právní úpravy je snížit cenu elektřiny a zemního plynu konečným zákazníkům při mimořádných tržních situacích. Mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení. V takového situaci se bezpochyby nachází české domácnosti právě nyní. Z veřejně dostupných zdrojů (např. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cez-oznamil-dalsi- cenovy-skok-a-tentokrat-poradny-203619) vyplývá, že pokud domácnost topí elektřinou, vroste její cena v roce 2023 oproti roku 2021 o cca 145 %. Pokud domácnost topí plynem, vzroste jeho cena v roce 2023 oproti roku 2021 o cca 190 %. Situace jednotlivých zákazníků se samozřejmě liší, nicméně lze předpokládat, že podstatná část domácností již nyní čelí nebo nejpozději před začátkem topné sezóny bude čelit enormnímu nárůstu ceny energie. Je třeba, aby v popsaných situacích existoval mechanismus, který umožní státu konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu, případně tepla zákazníkům snížit prostřednictvím energetického zákona. Příspěvek státu má charakter dotace, která putuje ze státního rozpočtu na obchodníky s elektřinou nebo plynem. Ti jsou povinni příspěvek ve výši stanovené nařízením vlády zohlednit (uplatnit, započítat) ve faktuře za dodávku elektřiny nebo plynu zákazníkovi, nebo ho promítnout do zálohových plateb. Technickou podporu při této finanční operaci zajištuje operátor trhu, u něhož se shromažďují všechny základní informace. Mechanismus pro snížení ceny komodity je spojen s vybranou distribuční sazbou (tarifem) v elektroenergetice a kategorií zákazníka určeného roční spotřebou v plynárenství, neboť tam tarifní struktura neexistuje. Vymezení distribučních sazeb obsahují cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, aktuálně cenové rozhodnutí č. 9/2021. Sazby jsou uspořádány s ohledem na charakter odběru a množství spotřeby elektřiny, pomocí nich lze tedy velmi přesně identifikovat typy zákazníků, kterým může být státní pomoc adresována. Právní úprava je navržena tak, aby umožnila vládě vydat nařízení, v němž výběrem konkrétní distribuční sazby a pomocí určení spotřeby plynu, případně dalšími kritérii, určí množinu zákazníků, kterým je pomoc určena. Vláda pak v nařízení zejména vymezí výši příspěvku, kterou stát adresuje jednotlivým kategoriím zákazníků a některé další technické podmínky nezbytné pro aplikaci daného právního institutu. S ohledem na to, že příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn obdrží podle návrhu zákona ze státního rozpočtu obchodník s elektřinou a obchodník s plynem, může se jevit, že tento příspěvek vykazuje znaky komerční veřejné podpory. Příspěvek v elektroenergetice a plynárenství však komerční charakter nemá, neboť jeho koncovým příjemcem bude nekomerční zákazník. Fakticky část platby za energii bude uhrazena obchodníkovi státem namísto zákazníkem. Návrh právní úpravy bude oznámen Evropské komisi podle příslušené právní úpravy. Koncovým příjemcem příspěvku je zákazník. Pokud jde o zohlednění příspěvku k dani z příjmu fyzických osob, nepředpokládáme, že se jedná o zdanitelný příjem. Příspěvky z veřejného rozpočtu poskytované fyzickým osobám jsou obecně osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů. Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace a nemá dopad na vztah rovnosti mužů a žen, neboť nepředpokládá jakýkoli dopad na vztahy řešené zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Tržní cena elektřiny na pražské burze PXE vystoupila v meziročním srovnání v červnu letošního roku z částky 2 tis. Kč za 1 MWh na aktuálních 5,6 tis Kč za 1 MWh elektřiny. Tržní cena zemního plynu na stejné burze vystoupila v meziročním srovnání z částky 0,5 tis. Kč za 1 MWh na aktuálních cca 2,2 tis Kč za 1 MWh zemního plynu. Nárůst cen energií je v řádech stovek procent, a proto bezprecedentní. Mimořádně vysoké ceny energií ohrožují fungování většiny domácností v České republice. Danou situaci není vhodné a dostatečné řešit stávajícím právním institutem příspěvku na bydlení, v jehož rámci může stát pomoci nejvíce energeticky zranitelným zákazníkům. Za současné situace se jeví jako nezbytné vytvořit zcela nový právní institut, jehož prostřednictvím stát zajistí rychlou a efektivní pomoc zákazníkům, která se odrazí přímo v jejich faktuře za elektřinu nebo plyn.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Při přípravě novely energetického zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. (dále jen „Listina“). Předložený návrh zákona respektuje Čl. 2 odst. 4 Ústavy („Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) a Čl. 79 odst. 3 Ústavy („Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“). Návrh zákona dále respektuje tyto články Listiny: − Čl. 2 odst. 3 („Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“), − Čl. 4 odst. 1 („Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“), − Čl. 26 odst. 1 a 2 („Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ a „Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“). Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený návrh právní úpravy energetického zákona je ve věcné působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace). Navrhovaná právní úprava neobsahuje transpoziční ustanovení ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU. Navrhovaná právní úprava je v souladu s požadavky primárního práva EU, zejména s čl. 34 a čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie:
- s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou. V širších souvislostech mají k návrhu zákona vztah zejména:
- čl. 107 a násl. SFEU,
- sdělení Komise – Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 I/01),
- nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,
- s Nařízením evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013, v platném znění,
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES, v konsolidovaném znění. Navrhovaná právní úprava je v souladu s následujícími směrnicemi tzv. Zimního balíčku:
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti,
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů,
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít dopad na státní rozpočet. Předkládaný návrh zákona má sociální dopad na obyvatelstvo. Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn zajistí úsporu z celkových plateb za energie a ulehčí tak zákazníkům jejich ekonomickou situaci v době rostoucí inflace. Již stávající energetický zákon je koncipován tak, aby podnikání v energetických odvětvích, tj. v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství bylo spojeno s akceptováním požadavků na ochranu životního prostředí. Níže jsou uvedeny čtyři varianty výše příspěvku a jeho dopadu na státní rozpočet. Konkrétní výše příspěvku a tomu odpovídající nárok na státní rozpočet bude záviset na rozhodnutí vlády.
Rozdělení jednotlivých skupin zákazníků (OPM = odběrné a předávací místo):
Elektřina – distribuční sazby – početPlyn – odebrané množství – počet odběrných míst odběrných míst svítí D01, D02 3,5 milvaří do 1,89 MWh 1,1 mil vaří D25, D26 1,1 milohřívá vodu 1,89 – 7,56 MWh 0,3 mil topí D35, D45, D56, D57 0,7 miltopí 7,56 - 45 MWh 1,1 mil
Nárok na státní rozpočet podle varianty výše slevy v Kč
elektřinSlevaNárok naSlevaNárok naSlevaNárok naSlevaNárok na a20 %státní20 %státnípaušástátnípaušástátní (početz cenyrozpočet Kčz celk.rozpočetlnírozpočetlnírozpočet odb.komodiceny míst)ty
svítí2663 9 320 5003968 13 888 0001000 3 500 0001500 5 250 000 3 500000000000000
vaří6501 7 151 1008504 9 354 4002000 2 200 0003000 3 300 000 1 100000000000000
topí14952 10 466 40017650 12 355 0005000 3 500 0007500 5 250 000 700 000000000000000
plyn (počet odb. míst)
vaří457 502 700 000 733 806 300 000 1000 1 100 0001500 1 650 000 1 100000000
ohřívá6446 1 933 8007392 2 217 6002000 600 000 000 3000 900 000 000 vodu000000 300 000 topí21626 23 788 60023905 26 295 5005000 5 500 0007500 8 250 000 1 100000000000000
53 163 10064 916 80016 400 00024 600 000 000000000000
8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES. Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Předložený návrh zákona nezakládá, vzhledem ke svému technickému obsahu, žádná korupční rizika. Navíc, ani za současné právní úpravy nelze konstatovat, že by byla nějaká korupční rizika identifikována.
Tabulka: Zhodnocení korupčních rizik dle Metodiky CIA
Kritérium Zhodnocení naplněníPoznámka či vysvětlení
kritéria definovaného ke zhodnocení naplnění v Metodice CIA kritéria ve vztahu k návrhu právního předpisu
přiměřenost návrh novely zákonaz hlediska rozsahu úprav byl
nerozšiřuje kompetencezvolen postup vydání novely orgánů veřejné správy,zákona upravující výše předpis je přiměřenýuvedenou problematiku množině vztahů, které má upravovat
efektivita hodnocení tohoto kritériapředmětem návrhu předpisu
není relevantnínebyly úpravy, které by měly mít vliv na změnu možnosti kontrolovat nebo vynucovat dodržování stanovených povinností;
odpovědnost hodnocení tohoto kritérianávrh předpisu nijak nově
není relevantníneupravuje odpovědnosti, tyto zůstávají zachovány
opravné prostředky hodnocení tohoto kritérianávrh předpisu nemění
není relevantnímožnosti obrany proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy
kontrolní mechanizmy návrh novely zákona neměnínávrhem předpisu nedochází
kompetence orgánů veřejnék rozšíření kontrolních správymechanizmů
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.
11. Zhodnocení souladu navrhované právní úprava se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
1) Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
2) Maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb
3) Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním
postižením (princip guvernantce accessibility)
4) Sdílené služby veřejné správy
5) Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
6) Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných
v evropském prostoru
7) Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
8) Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open
government)
9) Technologická neutralita
10) Uživatelská přívětivost Zásady č. 1–6 a 8–10 nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny, návrh tuto oblast neupravuje. Návrh novely zákona je v souladu se zásadou č. 7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR).
12. Důvody pro vyslovení souhlasu Poslanecká sněmovny s návrhem v prvém čtení
Současně s předložením navrhované právní úpravy se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání navrhované právní úpravy v legislativním stavu nouze podle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Legislativní stav nouze je možné vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. V souvislosti s aktuální energetickou krizí, válkou na Ukrajině a možným ukončením dodávek plynu a ropy z Ruska jsou splněny prakticky všechny důvody pro tento mimořádný právní postup, neboť hrozí minimálně zásah do základního práva občanů na poskytnutí pomoci v hmotné nouzi podle čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, hospodářské důsledky při ukončení dodávek plynu a ropy budou nedozírné a v důsledku toho je zásadním způsobem ohrozena i bezpečnost státu.
13. Výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA) a zkrácení MPŘ
Návrh obsahuje ustanovení technického charakteru (předávání údajů, zasílání finančních prostředků). Vláda na svém zasedání dne 15. 6. 2022 rozhodla podle čl. 76 Legislativních pravidel vlády o prominutí povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace a o zkrácení meziresortního připomínkového řízení.
Z V L Á Š T N Í Č Á S T
K Čl. I
K bodu 1
Navrhovaný paragraf 11r obsahuje definici příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn a obsah nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky pro jeho uplatnění. Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn je definován v odstavci 1 jako peněžní částka určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodaný obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti. Jak je výslovně upraveno, je příspěvek určen pro zemní plyn, nikoliv například pro propan-butan, neboť je sice pravdou, že se cena ostatních plynů v rámci energetické krize také zvedla, nicméně nikoliv ve stejném rozsahu jako u zemního plynu, který pochází zejména z Ruska. Příspěvek je hrazen ze státního rozpočtu jako dotace obchodníkům s elektřinou nebo plynem. Konečným příjemcem příspěvku je zákazník. Příspěvek má tedy nekomerční charakter. Odstavec 2 má vyjasnit vztah k jiným formám podpory. Proto stanoví, že pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem. Účelem zákona není nahradit nebo omezit jiné druhy podpory, naopak má podporu rozšířit. Z daňových hledisek nemá být ani zdanitelným příjmem, což by popíralo veškerou jeho logiku. Podle odstavce 3 stanoví vláda svým nařízením zejména kategorie odběrných míst zákazníků, u kterých se příspěvek uplatňuje, a výši prostředků na úhradu příspěvku pro jednotlivé kategorie odběrných míst zákazníků. Příspěvek je sice určen zákazníkovi, v technickém a právním smyslu je však fixován na odběrná místa, neboť ta jsou základní jednotkou pro evidenci elektroenergetických a plynárenských soustav u operátora trhu. Je stanovena maximální výše příspěvku na jednotlivá odběrná místa (zvlášť pro elektřinu a zvlášť pro zemní plyn). Pro technickou realizaci operace pak nařízení stanoví další technické podmínky. Jde o určení dne, ke kterému odběrné místo musí splnit podmínky pro uplatnění příspěvku, a den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem uplatňuje příspěvek ve vyúčtování nebo v zálohových platbách za dodávku elektřiny nebo plynu na dané odběrné místo. Nařízení pak stanoví rovněž termíny pro předávání údajů a hrazení plateb mezi státem a účastníky trhu (distributorem, operátorem trhu a obchodníkem). Odstavec 4 upravuje vztah k právu EU. Podobně jako v jiných zákonech, které upravují formu státní podpory, je v zákoně zakotveno, že příspěvek a jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. Navrhovaný paragraf 11s vymezuje informační povinnost provozovatele distribuční soustavy, práva a povinnosti operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen poskytnout operátorovi trhu údaje nezbytné pro úhradu příspěvku. Jde zejména o informace ohledně jednotlivých sazeb v elektroenergetice, kterými operátor trhu nedisponuje.
Operátor trhu údaje, které získá od distributora, předává obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem, a to spolu s dalšími údaji, které zpracovává (syntetizuje) z různých zdrojů. Má se za to, že údaje poskytnuté obchodníkům od operátora trhu jsou pravdivé. Z hlediska financování příspěvku pak operátor trhu přeposílá peníze získané ze státního rozpočtu jednotlivým obchodníkům. Otázka vzájemného vypořádání s obchodníky je řešena v následujícím paragrafu. Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na příspěvek před zahájením úhrady nákladů obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem zejména z důvodu „cash flow“, aby mu nevznikaly zbytečné náklady. Ministerstvo poskytne finanční prostředky na úhradu příspěvku operátorovi trhu na základě jeho žádosti, kterou operátor trhu žádá o dotaci ve prospěch obchodníků, resp. za obchodníky. Tato konstrukce je zvolena proto, aby žádost nemusel zasílat každý obchodník zvlášť, jak by jinak bylo u dotací logické. Operátor trhu je povinen vypořádat ve spolupráci s ministerstvem rozdíl mezi přijatými prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutými finančními prostředky na příspěvek obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu. Jde o analogické operace, které probíhají u dotací v oblasti podporovaných zdrojů. Navrhovaný paragraf 11t obsahuje práva a povinnosti obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližší zálohové platbě zákazníka. Výraz „zohlednit“ vyjadřuje pro daný účel patrně nejlépe souhrn operací, které má obchodník s finančními prostředky provést ve vztahu k zákazníkům. Dané finanční prostředky poskytnuté státem se mají „zohlednit“ (promítnout, uplatnit zákazníkům) buď do záloh, nebo vyúčtování. Do záloh se příspěvek promítne tehdy, pokud mají zákazníci sjednánu platbu přes SIPO nebo inkasem. V tomto případě je pro obchodníky realizovatelné příspěvek do záloh poměrně jednoduše promítnout. Naopak v případě zákazníků, kteří hradí zálohy přímo prostřednictvím banky (trvalým příkazem), nemá obchodník možnost výši platby zálohy sám nějak upravit. Zde se uplatní příspěvek v nejbližším vyúčtování, pokud si zákazník sám o výši poskytnuté slevy neupraví trvalý příkaz a nesníží si tak zálohu. Obchodníkovi je uložena povinnost zveřejnit informaci o výši příspěvku. Pro zohlednění příspěvku v zálohách se v tomto případě předpokládá aktivita zákazníka. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem mají právo na úhradu nákladů na příspěvek před rozhodným dnem pro uplatnění příspěvku. Jestliže na základě předaných údajů dojde k úhradě nákladů na příspěvek v nesprávné výši, jsou operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl v úhradě příspěvku bez zbytečného odkladu. Obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou povinni neprodleně vrátit případný přeplatek. Důraz je kladen na to, aby finanční operace probíhaly v co nejkratší době a aby nedošlo ke zneužití finančních prostředků pro jiné účely. Z tohoto důvodu jsou všechny povinnosti pod sankcí. V rozsahu příspěvku uhrazeného operátorem trhu obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem zaniká dluh zákazníka za dodanou elektřinu nebo plyn, a to i v případě, že dojde k zápočtu příspěvku vůči existujícímu dluhu zákazníka. Ustanovení řeší explicitně základní soukromoprávní dopad příspěvku do vztahu mezi obchodníkem (věřitelem) a zákazníkem (dlužníkem).
Je rovněž explicitně vyjádřeno, že příspěvkem není dotčeno právo obchodníka na přerušení distribuce elektřiny v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo § 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka. Dané ustanovení řeší explicitně vztah k paragrafům upravujícím v energetickém zákoně neoprávněný odběr.
K bodu 2
Platné znění energetického zákona umožňuje Ministerstvu průmyslu a obchodu vyhlásit pro celé území státu pouze stav nouze, ale nikoliv už předcházení stavu nouze. Zákon současně v těchto situacích neobsahuje žádné pravomoci, které by mohlo Ministerstvo průmyslu a obchodu pro zvládnutí situace uplatnit. V současné situaci, kdy hrozí omezení dodávek zemního plynu, je potřeba tyto nedostatky odstranit. Proto se navrhuje, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu mohlo nejdéle na dobu 12 kalendářních měsíců vyhlásit pro celé území státu předcházení stavu nouze.
K bodu 3
V návaznosti na předchozí bod se navrhuje, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu získalo pravomoc ukládat při předcházení stavu nouze povinnosti držitelům licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie. Takovou povinností může například být připravit k provozu zařízení, která mohou snížit spotřebu zemního plynu, a zajistit pro ně palivo (uhlí, topný olej apod.). Na toto opatření by měla navázat úprava prováděcích právních předpisů v gesci Ministerstva životního prostředí, která umožní po dobu předcházení stavu nouze nebo stavu nouze využití těchto paliv i ve zdrojích, které nesplní platné emisní limity.
Návrh dále zamezuje tomu, aby mohli držitelé licence zneužít stavu předcházení stavu nouze vyhlášeného Ministerstvem průmyslu a obchodu, a provádět omezování dodávek tepelné energie nebo využívat zařízení odběratelů tepelné energie nad rámec povinností uložených ministerstvem. Držitelé licence budou moci nad rámec povinnosti uložené ministerstvem omezit dodávku tepelné energie pouze v případě předcházení stavu nouze z jiných příčin, než z nichž vychází předcházení stavu nouze vyhlášení ministerstvem, nebo v případě vyhlášení stavu nouze na úrovni kraje.
K bodu 4 až 7
Jedná se úpravu sankcí v souvislosti s novým právním institutem. Jednotlivé skutkové podstaty přestupků korespondují s povinnostmi dotčených účastníků trhu v souvislosti s „příspěvkem na úhradu nákladů za elektřinu a plyn“ (držitel licence na distribuci elektřiny, držitel licence na distribuci plynu, držitel licence na obchod s elektřinou, držitel licence na obchod s plynem a držitel licence na činnost operátora trhu). Stanovení výše pokuty za porušení předmětných povinností vychází ze stávajícího sytému pokut v energetickém zákoně.
K Čl. II. – Účinnost
Účinnost zákona se s ohledem na vrcholící energetickou krizi navrhuje v co nejkratším termínu, tedy dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V Praze dne 22. června 2022
Předseda vlády: Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LLM. v.r.
Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Jozef Síkela, v.r.