Nařízení EEO v čl. 23 písm. c) požaduje v případě, kdy dlužník (povinný) napadl rozhodnutí potvrzené jako EEO včetně žádosti o přezkum nebo požádal o opravu nebo o odvolání potvrzení (osvědčení) EEO, umožnit dlužníkovi účinně požádat soud o zastavení řízení7. Institut zastavení výkonu rozhodnutí je obsažen zejména v § 268 o. s. ř., zastavení výkonu rozhodnutí podle čl. 23 písm. c) lze zařadit mezi důvody uvedené v § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Kapitola III. Nařízení EEO stanoví minimální standardy pro řízení o nepopřených nárocích, tj. takové požadavky na soudní řízení v členském státě, které směřují k tomu, aby rozhodnutí o nároku, které může být potvrzeno jako EEO, bylo vydáno způsobem splňujícím v nařízení EEO stanovené požadavky. Především se jedná o požadavky na způsob doručení; vzhledem k rozdílům mezi členskými státy pokud jde o pravidla občanského řízení a zejména pravidla pro doručování písemností je nezbytné stanovit přesnou a podrobnou definicí těchto minimálních norem. Zvláště způsob doručování, který je založen na právní fikci, nelze, pokud jde o respektování těchto minimálních norem, považovat za dostatečný pro potvrzení rozhodnutí jako EEO. Všechny způsoby doručování uvedené v čl. 13 a 14 se vyznačují buď naprostou jistotou (čl.13) nebo velmi vysokým stupněm pravděpodobnosti (čl.14), že se doručovaná písemnost dostala ke svému adresátovi. Ve druhém případě by mělo být rozhodnutí potvrzeno jako EEO pouze tehdy, pokud členský stát původu disponuje vhodným mechanismem umožňujícím dlužníkovi požádat o celkový přezkum rozhodnutí za podmínek stanovených v článku 19, a to v těch výjimečných případech, kdy se navzdory splnění ustanovení článku 14 písemnost k adresátovi nedostala. Osobní doručení osobám odlišným od dlužníka podle čl. 14 odst. 1 písm. a) a b) by nemělo být považováno za učiněné v souladu s požadavky těchto ustanovení pokud tyto osoby příslušnou písemnost skutečně nepřijaly/neobdržely. Článek 15 by měl být používán na situace, kdy se dlužník nemůže u soudu zastupovat sám, jako je tomu například v případě právnických osob, a kdy fyzická osoba, která ho zastupuje, je určena zákonem, jakož i na situace, kdy dlužník zmocnil k zastupování v konkrétním řízení jinou osobu, zejména advokáta. Soudy příslušné k přezkoumání plného respektování minimálních procesních norem by měly, pokud jsou normy dodrženy, vydat potvrzení EEO, které činí přezkum a jeho výsledek transparentními.
Úprava doručení v o. s. ř. byla změněna zákonem č. 555/2004 Sb. a tuto novou úpravu lze považovat za dostatečnou ve vztahu k požadavkům vyplývajících z kapitoly III. nařízení EEO.
EEO má povahu blízkou osvědčení; osvědčuje se, že soudní rozhodnutí (smír, veřejná listina) splňuje některé požadavky vyžadované nařízením EEO (čl. 6). Před vydáním potvrzení EEO je nezbytné posoudit, zda rozhodnutí je vykonatelné ve státě původu, není v rozporu s ustanoveními o příslušnosti, zda jsou splněny minimální normy podle kapitoly III. nařízení EEO, zda se jedná o nepopřený nárok ve smyslu nařízení EEO atp.
b) Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovné postavení mužů a žen.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a její slučitelnost s akty práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána a je slučitelná s akty práva Evropské unie.
d) Předpokládaný finanční a hospodářský dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele
Vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava pouze adaptuje dotčené zákony v právním řádu ČR v návaznosti na nařízení EEO, které obsahuje vlastní úpravu institutu EEO a je přímo aplikovatelné, je zjevné, že případné vzniklé náklady a dopady na státní a jiné rozpočty spolu s dopadem na malé a střední podnikatele vznikají přímou aplikací dotčeného nařízení EEO, jímž se zavádí EEO. Z uvedeného vyplývá, že navrhovaná právní úprava nemá finanční a hospodářské dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty ani dopady na hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele.
e) Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na životní prostředí.