zákon č. 234/2013 Sb.

K části první - změna zákona o pohonných hmotách

K člán k u I:

K bodu 1 (§ 2 písm. j))

S ohledem na zavedení koncese pro distribuci pohonných hmot dochází k úpravě v definici distributora pohonných hmot tak, aby bylo zřejmé, že distributorem pohonných hmot a tedy tím, kdo může žádat o registraci je osoba, která je držitelem koncese na distribuci pohonných hmot anebo fakticky pohonné hmoty na území České republiky prodává. Rozšířením textu písmena j) v bodě 2 se zajišťuje beztrestnost nahodilého prodeje pohonných hmot v objemu do 20 l v situacích tzv. občanské/sousedské výpomoci. Jde o ojedinělé případy, kdy občan přeprodá jinému, nacházejícímu se v nouzi, menší objem pohonných hmot například na silnici, kdy druhému řidiči cestou dojdou pohonné hmoty dříve, než dorazí k nejbližší čerpací stanici. Rovněž případy sousedské výpomoci při obstarání pohonných hmot např. do zahradní techniky druhé osobě bez toho, že by tato musela pro malé množství pohonných hmot neekonomicky dojet na vzdálenou čerpací stanici. Objem 20 litrů byl zvolen na základě praxe, kdy tento představuje maximální objemem přenosných kanystrů, které se pro účely převozu pohonných hmot mimo nádrže vozidel vyrábí a užívají. Úprava v bodě 3, která se týká stlačeného zemního plynu, vyplývá z toho, že stlačený zemní plyn je distribuován k místu prodeje naprosto odlišným způsobem od motorové nafty či automobilových benzinů, a to potrubními rozvody plynárenské soustavy. Navíc fyzická či právnická osoba, která jej takto prodává je držitelem licence na obchod s plynem dle energetického zákona a k udělení této licence musí Energetickému regulačnímu úřadu prokázat splnění obdobných podmínek, jako prokazují distributoři pohonných hmot v rámci své registrace nebo v rámci žádosti o udělení koncese.

K bodu 2 (§ 4a, § 4b)

Jedná se o legislativně technickou změnu v souvislosti s nově navrženou úpravou registrace distributorů pohonných hmot v § 6a až § 6l.

K bodu 3 (§ 5a)

Stanovená povinnost distributora pohonných hmot a provozovatele čerpací stanice nakupovat na území České republiky pohonné hmoty pouze od osoby zapsané (nově registrované) jako distributor pohonných hmot zůstává v navrhovaném § 5a zachována (dosavadní § 4a odst. 7). Povinnost distributora pohonných hmot a provozovatele čerpací stanice nakupovat na území České republiky pohonné hmoty „na čerpacích stanicích“ je v navrhovaném § 5a modifikována. Podle současné právní úpravy je distributor pohonných hmot a provozovatel čerpací stanice povinen nakupovat pohonné hmoty pouze dále od osoby zapsané v evidenci čerpacích stanic. Vzhledem k tomu, že evidence čerpacích stanic vedená Ministerstvem průmyslu a obchodu je neveřejným seznamem, z něhož se zveřejňují pouze adresa čerpací stanice, případně jiné údaje určující její polohu, datum uvedení a ukončení provozu čerpací stanice, a nikoliv údaje o vlastníku/provozovateli čerpací stanice, zpřesňuje se původní ustanovení tak, že distributor pohonných hmot je povinen nakupovat pohonné hmoty pouze na čerpací stanici zapsané v evidenci čerpacích stanic.

K bodu 4 (§ 6a až 6n)

Ve vkládaných ustanoveních § 6a až 6n se nově upravují podmínky distribuce pohonných hmot a dále registrační řízení distributorů pohonných hmot, a to od podání přihlášky k registraci do rozhodnutí o registraci, podmínky registrace, zrušení a zánik registrace a registr distributorů pohonných hmot. Tato konstrukce úpravy registrace distributorů pohonných hmot našla inspiraci v novém zákoně o povinném značení lihu, který byl na podzim letošního roku rozeslán do vnějšího připomínkového řízení a u něhož se předpokládá nabytí účinnosti v první polovině roku 2013. Nová úprava registrace distributorů pohonných hmot přináší několik zásadních změn. První z nich je podřízení registračního řízení procesnímu režimu daňového řádu. Podle předloženého návrhu bude právní úprava tvořena pouze pravidly, která překračují rámec obecné úpravy v daňovém řádu a jsou tedy vůči ní v postavení speciality. Zde je nutné zmínit, že navržená úprava registrace vychází z nové úpravy registračního řízení, kterou obsahuje novela daňového řádu obsažená v zákoně č. 458/2011 Sb. Tato nová úprava registrace v daňovém řádu opouští stávající pojetí registrace, které do značné míry obsahovalo pravidla úzce navazující na registraci k dani z příjmů (což bylo v rozporu s postavením daňového řádu jako obecného procesního předpisu upravujícího správu všech daní). Nově se předpokládá, že daňový řád stanoví pouze obecný procesní postup registračního řízení, přičemž úprava podmínek registrace a dalších jejích aspektů svázaných s jednotlivými daněmi bude nadále v působnosti jednotlivých hmotněprávních daňových předpisů. Tento návrh zákona z tohoto principu rovněž vychází a je tedy koncipován tak, že ve vztahu k obecné úpravě registrace v daňovém řádu bude plnit úlohu oné speciální hmotněprávní úpravy. Další zásadní změnou je stanovení podmínek pro registraci distributora pohonných hmot. Podle předkládané úpravy se tak registrovaným distributorem pohonných hmot stane pouze ten, který splní podmínky stanovené v § 6g, tedy, bezdlužnost, existence živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot, skutečnost, že mu nebyl vysloven zákaz činnosti znemožňující výkon jeho činnosti, skutečnost, že distributor není v likvidaci nebo v úpadku, a existence kauce. Mezi změny oproti stávajícímu stavu lze zahrnout také skutečnost, že nově bude distributor pohonných hmot registrován rozhodnutím, zatímco současná právní úprava pro registraci vyžadovala pouze ohlášení, na základě kterého bylo vydáno potvrzení. Na rozdíl od výše uvedených změn zůstane i podle nově navržené úpravy povinnost distributora pohonných hmot registrovat se u celního úřadu. Také Generální ředitelství cel bude nadále tím, kdo povede registr distributorů pohonných hmot.

K § 6a (podmínky distribuce pohonných hmot):

K žádosti o koncesi případně k ustanovení odpovědného zástupce dává stanovisko celní úřad, který zkoumá, zda žadatel o koncesi, statutární orgán nebo členové statutárního orgánu žadatele - právnické osoby a ustanovený odpovědný zástupce splňují podmínku spolehlivosti. Pokud tyto osoby podmínku spolehlivosti splňují, vydává celní úřad souhlasné stanovisko. V opačném případě vydává nesouhlasné stanovisko s příslušným odůvodněním. Odstavec 3 stanoví, že podmínka spolehlivosti musí být splněna po celou dobu trvání živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot u držitele koncese pro distirbuci pohonných hmot, statutárního orgánu nebo členy statutárního orgánu a odpovědným zástupcem.

K § 6b (spolehlivost):

V§6b odstavci 1 a 2 se stanoví kritéria pro posouzení spolehlivosti fyzické osoby a právnické osoby. Do distribuce pohonných hmot by neměl být umožněn vstup osobám, které neskýtají dostatečné záruky, že budou činnost provádět v souladu s právními předpisy. Překážkou možnosti získat koncesi na distribuci pohonných hmot je skutečnost, že osoba není bezúhonná. Bezúhonnou je pouze ta osoba, která nebyla pravomocně odsouzená pro úmyslný trestný čin majetkové povahy v případě fyzické osoby nebo pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy v případě právnické osoby, pokud se na ně nehledí, jakoby nebyly odsouzeny. Dále se fyzická i právnická osoba nepovažuje za spolehlivou, pokud v posledních 3 letech závažným způsobem porušila daňové nebo celní předpisy nebo zákon č. 311/2006 Sb. (závažnost tohoto porušení musí být v konkrétním případě najisto postavena prostřednictvím správního uvážení a dostatečného odůvodnění rozhodnutí celního úřadu - bude-li toto porušení konstatováno, nepovažuje se osoba bez dalšího za spolehlivou; závažným porušením předpisů přitom může být i jejich opakované porušení). Daňovými a celními předpisy se zde rozumí nejen právní předpisy České republiky (včetně podzákonných právních předpisů), ale též přímo použitelné předpisy Evropské unie. Úprava odstavce 3 směřuje na osobu, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo členem statutárního orgánu. V případě, že právnická osoba závažně porušila daňové nebo celní předpisy nebo zákon č. 311/2006 Sb., je konstruována fikce, že i osoba, která byla statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby v době tohoto závažného porušení, přestává na základě tohoto ustanovení splňovat podmínku spolehlivosti. Úprava odstavce 4 směřuje na osobu, která je odpovědným zástupce fyzické nebo právnické osoby podnikající v distribuci pohonných hmot. V případě, že tato osoba závažně porušila zákon č. 311/2006 Sb., je konstruována fikce, že i osoba, která byla odpovědným zástupem distributora v době tohoto závažného porušení, přestává na základě tohoto ustanovení splňovat podmínku spolehlivosti.

K § 6c (prokazování bezúhonnosti):

Ustanovení § 6c obsahuje úpravu prokazování bezúhonnosti. V případě, že osoba, která musí splňovat podmínku spolehlivosti, je občanem České republiky nemusí dokládat svou bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů, jelikož orgány Celní správy České republiky mají v souladu se zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, upravenou možnost do něj nahlížet a zjistit si tedy tuto informaci samy. Výjimkou je občan České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval na území jiného státu déle než 3 měsíce. Ten bude muset v souladu s odstavcem 2 přiložit výpis z evidence trestů daného státu. Cizinec bude muset v souladu s odstavcem 1 bezúhonnost prokázat připojením zákonem vymezené písemnosti k žádosti o živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot (a to kumulativně dokladu od státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, a od státu, kde se cizinec v zákonem předvídaném rozsahu zdržoval). Obdobně se bude postupovat v případě právnické osoby, která nemá sídlo na území České republiky. Specifikum lze v odstavci 3 nalézt pro občana Evropské unie, který bezúhonnost může prokázat jinou písemností než písemností uvedenou v odstavcích 1 nebo 2. Odstavec 4 umožňuje v případě, že stát nevydává výpis z evidence trestů nebo rovnocennou písemnost, jejich nahrazení čestným prohlášením učiněným před notářem nebo orgánem daného státu. Toto čestné prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce. Obdobná konstrukce je součástí již platné úpravy živnostenského zákona - srov. § 46 odst. 1 písm. a). V odstavci 5 se zakládá povinnost distributora pohonných hmot předložit na výzvu celního úřadu písemnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 prokazující bezúhonnost. Vzhledem k tomu, že podmínka spolehlivosti, jejíž podmnožinou je bezúhonnost, je podmínkou kontinuální, je nutné zakotvit právní rámec pro její kontrolu v případech, že bude mít celní úřad důvodné pochybnosti o bezúhonnosti osob uvedených v odstavcích 1 až 4 ve vztahu k zahraničí. Délku lhůty obecně upravuje ustanovení § 32 daňového řádu. Jen zcela výjimečně může celní úřad stanovit lhůtu kratší než 8 dní (§ 32 odst. 2 daňového řádu). Sankcí za nesplnění této povinnosti může být uložení pořádkové pokuty podle § 247 a násl. daňového řádu. V případě, že nesplnění této povinnosti případně opakované nesplnění této povinnosti dosáhne intenzity závažného porušení zákona o pohonných hmotách, dojde ke zrušení registrace pro neplnění podmínky spolehlivosti (§ 6j odst. 2 písm. b)).

K § 6d (odpovědný zástupce):

Upravují se podmínky pro ustanovení odpovědného zástupce distributora pohonných hmot tak, že odpovědným zástupcem distributora pohonných hmot, nemůže být ustanovena osoba, která již tuto funkci vykonává pro jiného distributora. Jedná se o zpřísnění oproti ustanovení § 11 odst. 1 živnostenského zákona, který stanoví omezení pro výkon funkce odpovědného zástupce nejvýše pro čtyři podnikatele. Distributor pohonných hmot může jeho prostřednictvím provozovat živnost. Odpovědný zástupce pak odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k distributoru pohonných hmot ve smluvním vztahu. Pokud v průběhu provozování živnosti podnikatel neustanoví odpovědného zástupce a sám nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona, nebo podnikatelem nově ustanovený odpovědný zástupce nesplňuje zákonem stanovené podmínky a živnostenský úřad ustanovení tohoto zástupce neschválí, povede to ke zrušení nebo změně rozsahu příslušné koncese, a to v souladu s úpravou obsaženou v odstavci 2.

Registrace distributora pohonných hmot K § 6e (registrační řízení):

V odstavci 1 se zakotvuje povinnost distributora pohonných hmot se zaregistrovat u celního úřadu, a to ještě před zahájením činnosti distributora pohonných hmot. Odstavec 2 odkazuje na přiměřené použití daňového řádu jako subsidiárního procesního právního předpisu pro registrační řízení a správu placení kauce. Přiměřené použití daňového řádu pro registrační řízení nelze omezit pouze na použití části třetí hlavy I daňového řádu, ale je nutné využít i ta ustanovení daňového řádu, jež jsou pro úpravu registračního řízení nezbytná. Zde lze zmínit například úpravu místní příslušnosti v § 13 odst. 1 daňového řádu, která je nezbytná pro určení, u kterého celního úřadu se bude distributor pohonných hmot registrovat. Pojem „správa placení kauce“ vyjadřuje míru uplatnění daňového řádu při správě kauce. Svou textací odkazuje zejména na část třetí, hlava V daňového řádu – Placení daní v rámci zvláštní části daňového řádu. I zde je však zapotřebí využít obecných ustanovení daňového řádu tam, kde jsou pro řádnou správu placení kauce potřebná.

K § 6f (přihláška k registraci):

Ustanovením se stanoví povinná elektronická forma přihlášky k registraci. V návaznosti na ustanovení § 71 odst. 1 daňového řádu se bude především jednat o její podání prostřednictvím datové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Pokud jde o obligatornost elektronické formy podání přihlášky k registraci, vzhledem k omezenému počtu distributorů pohonných hmot a vzhledem ke specifickému charakteru jejich činnosti lze předpokládat, že tato změna nebude představovat jejich nepřiměřené zatížení, ale naopak zjednodušení jejich komunikace s celním úřadem, na jehož straně rovněž dojde k usnadnění výkonu jeho působnosti podle návrhu zákona. Podle ustanovení § 126 daňového řádu je v přihlášce k registraci daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní; tyto údaje budou vyplývat z tiskopisu přihlášky k registraci, který na základě ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu vydá Ministerstvo financí (zde se bude standardně jednat zejména o identifikační údaje distributora pohonných hmot).

K § 6g (podmínky registrace):

Odstavec 1 stanoví obecně hmotněprávní podmínky registrace, z nichž některé jsou dále přesně specifikovány v ustanoveních § 6h a 6i. Podmínkami registrace jsou:

a) bezdlužnost (§ 6h),

b) živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot,

c) skutečnost, že nebyl distributorovi pohonných hmot vysloven zákaz činnosti

znemožňující výkon jeho činnosti,

d) skutečnost, že distributor pohonných hmot není v likvidaci nebo v úpadku,

e) kauce (§ 6i). Podmínkou uvedenou v odstavci 1 písm. b) stanovenou pro výkon činnosti distributora pohonných hmot je existence živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot. Toto živnostenské oprávnění je odpovídajícím způsobem doplněno do přílohy č. 3 živnostenského zákona (viz část druhá). Podrobněji není definována ani podmínka uvedena v odstavci 1 písm.c), tedy skutečnost, že distributorovi pohonných hmot nebyl vysloven zákaz činnosti, který by měl za následek znemožnění výkonu činnosti distributora pohonných hmot. Trest nebo sankci zákazu činnosti může uložit soud (§ 52 odst. 1 písm. g trestního zákoníku) nebo správní orgán (např. § 11 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona). V případě, že bude vysloven zákaz činnost týkající se provozování živnosti v oboru, do nějž patří distribuce pohonných hmot, nebo příbuzném oboru, jedná se o překážku v provozování živnosti podle § 8 odst. 5 živnostenského zákona. Důsledkem je nemožnost provozování této živnosti po dobu trvání tohoto zákazu. Pro distributora pohonných hmot, který podal přihlášku k registraci, to znamená, že nebude zaregistrován, a pro již registrovaného distributora pohonných hmot to znamená zrušení registrace podle § 6l odst. 2 písm. b). V písmeni d) je uvedena registrační podmínka, že distributor pohonných hmot není v likvidaci nebo v úpadku. Stejně jako všechny ostatní stanovené podmínky, musí být i tato splňována po celou dobu registrace. Odstavec 2 stanovuje, že všechny podmínky registrace uvedené v odstavcích výše musí být splňovány po celou dobu registrace distributora pohonných hmot.

K § 6h (bezdlužnost):

Ustanovení § 6h vymezuje, která osoba se pro účely tohoto zákona považuje za bezdlužnou. Osoba, která neposkytuje dostatečné záruky, že bude řádně a včas plnit své platební povinnosti vůči státu, registraci neobdrží. Oproti úpravě bezdlužnosti, která bude součástí nového zákona o povinném značení lihu, se za nedoplatek bude považovat i ten nedoplatek, u nějž bude povoleno posečkání nebo rozložení úpravy na splátky (např. u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky podle § 156 a násl. daňového řádu. Odůvodněním tohoto rozlišného režimu je specifičnost odvětví pohonných hmot a výše úniků, k nimž při obchodování s pohonnými hmotami dochází. Za bezdlužného se považuje ten distributor pohonných hmot, který nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy ČR, orgánů Celní správy ČR, na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Bezdlužnost u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky nebude zapotřebí dokládat potvrzeními, která prokazují, že distributor pohonných hmot nemá evidovány nedoplatky u těchto orgánů, neboť tyto orgány budou spolupracovat v předávání informací a budou tedy mít přístup k informaci, zda má distributor pohonných hmot evidován nedoplatek u těchto orgánů. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 5 písm. a) daňového řádu se v takém případě nebude jednat o porušení mlčenlivosti. Odstavec 2 vymezuje okruh osob, které musí splňovat podmínku bezdlužnosti – kromě samotného distributora pohonných hmot se jedná i o osoby, které mají zásadní vliv na její konání. Kromě osob, které jsou statutárními orgány právnických osob nebo členy statutárních orgánů se jedná i o odpovědného zástupce podle živnostenského zákona, je-li v konkrétním případě ustanoven (pokud ustanoven nebude, není osoba, která by podmínku podle písm. c) musela splňovat). V souladu s odstavcem 3 však bude zapotřebí doložit skutečnost, že distributor pohonných hmot nemá nedoplatky na obou pojistných. Tuto skutečnost bude prokazovat potvrzeními, která nejsou ke dni podání přihlášky k registraci starší než 30 dnů. Zde lze podotknout, že u orgánů Celní správy České republiky se evidují i nedoplatky, které vznikly v důsledku nezaplacení pokuty uložené správním orgánem ve správním řízení, pokud byly tímto správním orgánem předány obecnému správci daně, kterým je podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, celní úřad.

K § 6i (kauce):

Ustanovení odstavce 1 zavazuje distributora pohonných hmot poskytnout kauci. Kauce je navržena ve výši 20 mil. Kč. Navržená kauce omezí vznik a zneužívání účelově založených společností, které hrají zásadní roli ve všech známých kriminálních deliktech na trhu s pohonnými hmotami v České republice. Nejčastější model využívá řadu účelově založených společností, z nichž některá krátí daň, životnost těchto účelových společností se počítá v řádech týdnů. Tyto společnosti nedisponují vlastními účty ani finanční hotovostí a fungují jako prázdné schránky. Veškerá finanční hotovost je okamžitě přesměrovávána na zahraniční účty organizátorů. Navrhovaná kauce a ostatní opatření tento mechanismus pro potenciální pachatele prodraží tak, že jeho využívání bude „ekonomicky“ neefektivní. Model kauce i její výše kopíruje podobné instituce z některých zemí EU, např. Francie, Estonsko, Maďarsko. Tuto povinnost může distributor pohonných hmot splnit dvěma způsoby. Prvním způsobem je složení částky v požadované výši na zvláštní účet celního úřadu. Tato kauce musí zůstat na zvláštním účtu celního úřadu po celou dobu trvání registrace distributora pohonných hmot. V případě pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot se ze složené kauce uspokojí nedoplatky tohoto distributora evidované u orgánů Celní správy České republiky nebo u jiných správců daně. Pojem nedoplatek je vymezen v § 153 daňového řádu. Zohledněny budou nejen nedoplatky evidované ke dni pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot, ale též nedoplatky, které vzniknou do dne vrácení nedoplatku. Stejně tak budou zohledněny pohledávky (resp. z nich plynoucí nedoplatky), které vzejdou z řízení zahájeného do uplynutí lhůty, ve které se zbývající část složené kauce vrací. Jiným správcem daně je nutné rozumět orgán veřejné moci, kterému zákon přiznává postavení správce daně. Typickým příkladem budou orgány Finanční správy České republiky. Postavení správců daně však mají při inkasu prostředků do veřejných rozpočtů i soudy, obce, jakož i orgány ukládající a vybírající pokuty (tedy i Česká obchodní inspekce či Ministerstvo průmyslu a obchodu). Pořadí, ve kterém budou uspokojovány nedoplatky jednotlivých správců daně, se řídí § 154 daňového řádu. První na řadu tak přijdou nedoplatky evidované příslušným celním úřadem. Dále pak budou seřazeny nedoplatky ostatních správců daně v pořadí, ve kterém je u celního úřadu přihlásily. V praxi se předpokládá zejména přihláška prostřednictvím propojených informačních systémů. V případě, kdy distributor pohonných hmot nebude mít evidovány žádné nedoplatky, popřípadě všechny jeho nedoplatky budou uspokojeny, stane se kauce, resp. její zbývající část, tzv. vratitelným přeplatkem. Celní úřad vrátí distributorovi pohonných hmot tento vratitelný přeplatek z moci úřední (tj. bez předchozí žádosti) do 90 dnů od pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot. S ohledem na to, že se jedná o zaregistrované osoby, stíhá distributory pohonných hmot v souladu s § 155 odst. 3 daňového řádu povinnost uvést v rámci registrace bankovní účet určený k vrácení případného vratitelného přeplatku. Celní úřad na tento účet poukáže příslušnou částku. Okamžikem vrácení je nutné ve smyslu § 155 odst. 6 daňového řádu rozumět den, kdy dojde k odepsání příslušné částky z účtu správce daně (tj. příslušného celního úřadu). Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku neběží po dobu kdy je orgánem Celní správy České republiky nebo jiným správcem daně vedeno řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení peněžitého plnění. Důvodem pro toto stavění lhůty je, aby bylo možné vůči složené kauci započíst i ty pohledávky (resp. z nich plynoucí nedoplatky), které vzniknou v souvislosti s porušením povinností ze strany distributora (typicky pokuta za správní delikt), avšak o nichž bude s ohledem na nutnou délku odvolacího řízení a možné obstrukce pravomocně rozhodnuto až s určitým časovým odstupem od pravomocného zrušení registrace distributora pohonných hmot. Druhým způsobem je poskytnutí kauce bankovní zárukou v případě, kdy ji celní úřad přijme. Uplatní se tak obdobný režim, který platí pro přijetí bankovní záruky podle § 173 odst. 2 daňového řádu. Celní úřad tak má možnost formou rozhodnutí odmítnout poskytovanou bankovní záruku, pokud dospěje k závěru, že takto poskytnutá garance je nedostačující či nevyhovující (např. špatným nastavením podmínek). Toto své rozhodnutí pak musí náležitě odůvodnit. V případě pravomocného zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot má bankovní záruka sloužit k zajištění případného nedoplatku evidovaného u orgánů Celní správy ČR nebo u jiných správců daně k devadesátému dni ode dne pravomocného zrušení registrace distributora pohonných hmot anebo k zajištění nedoplatků, které vzniknou v důsledku řízení vedeného orgánem Celní správy České republiky nebo jiným správcem daně, jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení peněžitého plnění, pokud toto řízení bylo zahájeno do 90 dnů ode dne pravomocného zrušení registrace distributora pohonných hmot. Doba 90 dnů zohledňuje zachování obdobného postavení s tím, kdo poskytuje kauci formou složení částky na zvláštní účet celního úřadu, kdy je možné uspokojovat i nedoplatky, které vzniknou do okamžiku vrácení kauce, či její zbývající části (lhůta pro vrácení je 90 dnů). Celní úřad by s ohledem na délku této doby neměl přijímat bankovní záruku, která by byla vypověditelná před tím, než budou vyčísleny nedoplatky, na které se vztahuje. Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo zániku registrace distributora pohonných hmot, celní úřad musí o této skutečnosti bezodkladně informovat správce daně, o němž je mu známo, že eviduje nedoplatek tohoto distributora pohonných hmot nebo že vede řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení peněžitého plnění. Informační povinnost celní úřad váže nejen v okamžiku pravomocného zrušení registrace distributora pohonných hmot, ale i po dobu, kdy dosud neuplynula lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku. Do té doby totiž může ze strany jiného správce daně dojít k zahájení řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení peněžitého plnění, což je skutečnost, která má vliv na běh této lhůty. S ohledem na faktickou proveditelnost, jakož i s ohledem na zásadu procesní ekonomie se nepředpokládá, že celní úřad bude vyhledávat a kontaktovat všechny orgány veřejné moci, které by potencionálně mohly evidovat nedoplatek nebo vést příslušné řízení. Využita by měla být zejména automatizovaná výměna dat prostřednictvím propojení informačních systémů. Banka, která bankovní záruku poskytla, uhradí nedoplatky distributora pohonných hmot, za něhož se zaručila, na základě výzev od jednotlivých správců daně. V tomto ohledu se v praxi ze strany správců daně předpokládá respektování zásady hospodárnosti a procesní ekonomie. Tzn., že v případech, kdy bude moci (např. formou dožádání) být výzva podána za více správců daně (např. za více finančních úřadů najednou), by měl být upřednostněn tento postup. Výzva či výzvy budou moci být učiněny nejdříve po uplynutí devadesáti dní ode dne pravomocného zrušení distributora pohonných hmot. Banka posléze začne uspokojovat nedoplatky v pořadí, v jakém bude jednotlivými správci daně vyzvána. I v případě realizace bankovní záruky se uplatní daňový řád jako subsidiární právní předpis. Ustanovení § 6i zákona č. 311/2006 Sb. je speciální vůči ustanovení § 171 odst. 3 daňového řádu, neuplatní se tedy podmínka předchozího bezúspěšného vymáhání nedoplatku na distributorovi pohonných hmot.

K § 6j (rozhodnutí o registraci):

Rozhodnutí o registraci se vydává postupem podle daňového řádu, tedy do 30 dnů ode dne podání bezvadné přihlášky, nebo odstranění vad přihlášky (§ 129 daňového řádu), přičemž celní úřad buď distributora pohonných hmot rozhodnutím zaregistruje (v takovém případě není třeba, aby celní úřad své rozhodnutí odůvodnil), nebo rozhodnutím přihlášku k registraci zamítne (a musí tedy takové rozhodnutí odůvodnit). Celní úřad distributora pohonných hmot zaregistruje, pokud shledá splnění všech zákonem stanovených podmínek registrace; v takovém případě vznikne na registraci právní nárok (případné nejasnosti v přihlášce bude možné odstranit postupem podle § 128 daňového řádu). V rozhodnutí o registraci, kterým je distributor pohonných hmot zaregistrován, bude kromě obecných náležitostí stanovených daňovým řádem uvedeno také registrační číslo, které bylo distributoru pohonných hmot přiděleno rozhodnutím o registraci. Ustanovení odstavce 2 stanovuje, že lhůta pro vydání rozhodnutí o registraci podle odstavce 1 neběží ode dne, kdy celní úřad dal podnět ke zrušení nebo změně živnostenského oprávnění, až do doby pravomocného ukončení řízení o zrušení nebo změně živnostenského oprávnění. Je zde nutné vidět vazbu na ustanovení § 6a odst. 3, kdy držitel živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu a odpovědný zástupce musí splňovat podmínku spolehlivosti po celou dobu trvání daného oprávnění. Distributor pohonných hmot je registrován od pátého dne následujícího po účinnosti rozhodnutí, kterým ho celní úřad zaregistroval, až do účinnosti rozhodnutí o zrušení nebo do zániku registrace. Účinnost nabývá rozhodnutí o registraci okamžikem oznámení. Oznámením se v duchu § 101 odst. 6 daňového řádu rozumí doručení rozhodnutí. Podle obecného ustanovení § 109 odst. 1 daňového řádu je proti rozhodnutí o registraci přípustné odvolání, a to jak proti rozhodnutí, kterým celní úřad přihlášku k registraci zamítá, tak také proti rozhodnutí, kterým celní úřad distributora pohonných hmot registruje. Odvolání proti rozhodnutí o registraci však podle ustanovení § 109 odst. 5 daňového řádu nemá odkladný účinek.

K § 6k (zrušení registrace na návrh):

Celní úřad může zrušit registraci distributora pohonných hmot na jeho vlastní žádost. Bude-li chtít distributor pohonných hmot znovu vykonávat svou činnost, může si kdykoli podat znovu přihlášku k registraci. Návrh zákona mu v tomto případě nestanovuje žádnou lhůtu, po kterou by musel distributor pohonných hmot vyčkat, než by mohl znovu podat přihlášku k registraci. Pokud by se však chtěl znovu jako distributor pohonných hmot zaregistrovat, musí splnit všechny podmínky registrace stanovené v § 6c.

K § 6l (zrušení registrace z moci úřední):

Ke zrušení registrace dochází ve specifických případech uvedených v tomto ustanovení (současně může dojít ke zrušení registrace z důvodů upravených obecnou úpravou registrace v daňovém řádu). Jedním z důvodů zrušení registrace, které lze nalézt v odstavci 1, je zjištění celního úřadu, že nejsou splněny podmínky registrace, jejichž opětovné splnění je možné. V takovém případě vyzve celní úřad registrovaného distributora pohonných hmot, aby zajistil jejich opětovné splnění, a k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu (odstavec 2 písm. a)). Takto celní úřad postupuje v souladu s odstavcem 1 však pouze tehdy, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení (příkladem podmínky, která z povahy věci nemůže být na výzvu celního úřadu splněna, je podmínka bezúhonnosti distributora pohonných hmot). V případě, že podmínky nejsou ve lhůtě splněny nebo se jedná o případ, kdy institut výzvy není uplatňován (odstavec 2 písm. b)), celní úřad registraci zruší. Mezi další důvody iniciující zrušení registrace celním úřadem patří např. skutečnost, že insolvenční soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku distributora pohonných hmot (§ 142 písm. d) insolvenčního zákona), či skutečnost, že distributor pohonných hmot neprovádí svou činnost po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Na rozdíl od zrušení registrace na návrh distributora pohonných hmot podle § 6k, při zrušení registrace z moci úřední podle ustanovení § 6l odst. 2 stanovuje návrh zákona lhůtu, po kterou musí takový distributor vyčkat, než si bude moci znovu podat přihlášku k registraci. Tato lhůta běží od právní moci rozhodnutí o zrušení registrace a činí 3 roky. Toto neplatí v případě, že registrace byla zrušena proto, že distributor pohonných hmot neprováděl svoji činnost po dobu 12 měsíců. Podle obecného ustanovení § 109 odst. 1 daňového řádu je proti rozhodnutí o zrušení registrace přípustné odvolání, které však podle § 109 odst. 5 daňového řádu nemá odkladný účinek.

K § 6m (zánik registrace)

Zánikem živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot zaniká i registrace. Po zániku příslušného živnostenského oprávnění není důvod pro trvání registrace, protože podnikatel nemůže činnost vykonávat. Z důvodů procesní ekonomie se tak navrhuje upustit od formálního řízení o zrušení registrace. Ustanovení o zániku registrace má povahu speciálního ustanovení vůči § 6l upravujícímu zrušení registrace z moci úřední. Zánik registrace z důvodu zániku živnostenského oprávnění již z povahy věci vylučuje, aby celní úřad vydával rozhodnutí o zrušení registrace z důvodu neplnění podmínky podle § 6g odst. 1 písm. b).

K § 6n (registr distributorů pohonných hmot):

Ustanovení § 6n upravuje registr distributorů pohonných hmot, který vede Generální ředitelství cel. Rozsah údajů, které bude tento registr obsahovat, není vymezen konkrétním výčtem. Registr distributorů pohonných hmot bude obsahovat takové údaje, které potřebuje Celní správa České republiky pro výkon své působnosti podle zákona o pohonných hmotách a subsidiárních předpisů. Některé z těchto údajů uvedených v odstavci 2 budou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto údaje jsou vypočteny v návrhu zákona a jedná se především o identifikační údaje a jejich změnu, kterou je distributor povinen podle § 128 daňového řádu ohlásit celnímu úřadu do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, spolu s datem této změny. Nově se v odstavci 3 zavádí povinnost uchovávat údaje o distributorech pohonných hmot, kterým byla registrace zrušena a zveřejňovat je po dobu 3 let ode dne zrušení jejich registrace. Odstavec 4 zakotvuje povinnost celního úřadu podat podnět živnostenskému úřadu ke zrušení nebo změně živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot v případě, že zrušil registraci distributora pohonných hmot z moci úřední. Výjimkou je zrušení registrace podle § 6l odst. 2 písm. e) (tedy nevykonávání činnosti po dobu 12 měsíců).

K bodu 5 (nadpis nad § 7)

S ohledem na systematiku zákona se navrhuje doplnit skupinový nadpis pro nově vkládanou úpravu registrace distributorů pohonných hmot.

K bodu 6 (§ 7 odst. 3)

Jedná se o legislativně technickou úpravu, která souvisí se zrušením § 4a.

K bodu 7 (§ 7 odst. 3)

Jedná se o legislativně technickou úpravu, která souvisí s vložením nového znění § 5a a nové úpravy registrace distributora pohonných hmot. Kontrola povinností uvedených v nových § 5a a povinností souvisejících s registrací distributora pohonných hmot (např. povinnost se registrovat či povinnosti splňovat podmínky registrace po celou dobu registrace distributora pohonných hmot) bude i nadále v kompetenci celních úřadů.

K bodu 8 (§ 9 odst. 8 a 9)

Legislativně technické změny související se zrušením ustanovení § 4a a zavedením nového § 5a.

Nové znění odstavce 8 je vloženo z důvodu zrušení povinnosti distributora pohonných hmot oznamovat změnu stanovených údajů nebo oznámit ukončení své činnost celnímu úřadu stanovené v § 4a odst. 5 současného znění zákona o pohonných hmotách. Nově tak zůstane pouze správní delikt pro distributora pohonných hmot, který nesplní povinnost se registrovat. Nové znění odstavce 9 reaguje na vložení nového § 5a.

K bodu 9 (§ 9 odst. 10 písm. a)

Vzhledem k zavedení kauce jako podmínky registrace distributora pohonných hmot dochází i ke zvýšení maximální hranice pokuty za správní delikt podle § 9 odst. 8 a 9, tedy pokud distributor pohonných hmot provádí svou činnost bez registrace nebo pokud v rozporu s nově vkládaným § 5a nakoupí pohonné hmoty jinak, než od registrovaného distributora pohonných hmot nebo na evidované čerpací stanici (§ 6). Důvodem je snaha zabránit obcházení povinnosti distributora pohonných hmot se registrovat, a to obchodováním mezi dvěma neregistrovanými subjekty (bílými koňmi). Pokud bude možné uložit pokutu až do výše požadované kauce, bude sice tvorba bílých koní nadále stejně snadná, nicméně finančně se alespoň vyrovná výši případné propadlé kauce.

K bodu 10 (§ 9 odst. 10 písm. b))

Legislativně technická změna související se zvýšením pokuty za správní delikt podle § 9 odst. 8 a 9.

K bodu 11 (§ 9 odst. 10 písm. c))

Legislativně technická změna související s navržením nového znění § 9 odst. 8, který nadále není členěn na písmena. Výše sankce stanovená za správní delikt podle § 9 odst. 8 je obsažena v § 9 odst. 10 písm. a).

K bodu 12 (§ 9 odst. 11)

Předložený návrh zavádí vedle možnosti uložit pokutu za správní delikt podle § 9 odst. 9 (nákup pohonných hmot v rozporu s nově vkládaným § 5a, tedy nákup jiný, než od registrovaného distributora pohonných hmot nebo na evidované čerpací stanici) možnost uložit také sankci zákaz činnosti za tento správní delikt. Důležitou podmínkou pro uložení zákazu činnosti je, že tento zákaz může být uložen pouze v případě, že správní delikt byl spáchán činností, která se zakazuje (tedy nákup pohonných hmot v rozporu s § 5a), nebo v souvislosti s ní, a to maximálně na 2 roky. Úprava zákazu činnosti je obdobná s úpravou, kterou obsahuje v § 14 odst. 1 přestupkový zákon. Vzhledem k tomu, že se jedná o správní trestání právnických a podnikajících fyzických osob, jež nemá v jednom zákoně stanovená společná procesní ustanovení, je zapotřebí pro využití této sankce uvést obdobu § 14 odst. 1 přestupkového zákona také v tomto zákoně. Důsledkem uložení sankce zákazu činnosti je porušení podmínky registrace podle § 6g odst. 1 písm.c), kterou musí distributor pohonných hmot splňovat po celou dobu registrace, a tedy zrušení registrace distributora pohonných hmot celním úřadem podle § 6l odst. 2 písm. b). Na rozdíl od uložení pokuty, která nemusí ve všech případech znamenat zrušení registrace z moci úřední, zákaz činnosti povede k tomuto důsledku vždy.

K bodu 13 (§ 11 odst. 2)

Legislativně technická změna související se zrušením ustanovení § 4a odst. 1.

K člán k u II:

Přechodná ustanovení souvisejí se zcela novou konstrukcí registrace. Jelikož je nutné, aby všichni distributoři pohonných hmot byli registrováni v souladu s novými podmínkami registrace, a přitom není účelné, aby staré registrace byly zrušeny a všichni současní distributoři pohonných hmot museli přerušit svou činnost do doby, než budou znovu registrováni, je nutné prozatímně upravit jejich postavení. Návrh zákona jim tedy poskytuje 1 měsíc od účinnosti tohoto zákona, během kterého se všichni distributoři pohonných hmot považují za registrované v souladu s novou právní úpravou. Pokud během tohoto 1 měsíce poskytnou kauci a podají přihlášku k registraci, budou považováni za takto registrované až do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení. Ten distributor pohonných hmot, který neposkytne kauci nebo nepodá přihlášku k registraci ve stanovené lhůtě 1 měsíce, bude považován za distributora pohonných hmot, jehož registrace byla zrušena den následující po uplynutí této lhůty. Pokud distributor pohonných hmot poskytne kauci, podá přihlášku k registraci a jeho přihláška bude zamítnuta, považuje se za distributora pohonných hmot, jehož registrace byla zrušena dnem nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí.

K bodu 1

Všichni distributoři pohonných hmot, kteří jsou registrováni podle současné právní úpravy, se budou považovat za registrované v souladu s novými podmínkami registrace, a to po dobu 1 měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 2

Pokud distributor pohonných hmot registrovaný podle současné právní úpravy poskytne kauci a podá přihlášku k registraci do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude považován za registrovaného v souladu s novými podmínkami registrace po dobu delší, a to až do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení registračního řízení.

K bodu 3

Pokud distributor pohonných hmot registrovaný podle současné právní úpravy neposkytne kauci a nepodá přihlášku k registraci do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude se považovat za distributora pohonných hmot, jehož registrace byla zrušena uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 4

Pokud distributor pohonných hmot registrovaný podle současné právní úpravy poskytne kauci a podá přihlášku k registraci do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ale jeho přihláška k registraci bude zamítnuta, bude se považovat za distributora pohonných hmot, jehož registrace byla zrušena ke dni právní moci zamítavého rozhodnutí o registraci.

K bodu 5

Přechodné ustanovení pod bodem 5 upravuje zákaz skončení registračního řízení v případě, kdy distributor pohonných hmot do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá žádost o vydání živnostenského oprávnění pro distribuci pohonných hmot do skončení řízení o vydání tohoto živnostenského oprávnění. Důvodem pro tento zákaz je zamezení nezaregistrování distributora pohonných hmot z důvodu řízení vedeného u živnostenského úřadu, jehož trvání distributor pohonných hmot v zásadě ovlivnit nemůže.

K části druhé – změna živnostenského zákona

K člán k u III:

K bodu 1 (příloha č. 2)

Výroba a zpracování paliv a maziv se vypouští z výčtu vázaných živností uvedených v příloze č. 2 živnostenského zákona s ohledem na podřazení uvedené činnosti režimu živnosti koncesované.

K bodu 2 (příloha č. 3)

Navrhuje se podřadit „Výrobu a zpracování paliv a maziv a distribuci pohonných hmot“ režimu koncesované živnosti. Distribuce pohonných hmot je činností, u které je z hlediska ochrany veřejného zájmu, zejména zamezení daňovým únikům, žádoucí, aby tuto činnost mohl podnikatel vykonávat až po získání koncese a aby pro získání tohoto povolení mohly být stanoveny specifické podmínky. S ohledem na princip proporcionality se i výroba a zpracování paliv a maziv přeřazuje z režimu živnosti vázané do režimu živnosti koncesované, neboť výrobci paliv a maziv patří k významným distributorům pohonných hmot.

K bodu 3 (příloha č. 3)

Navrhuje se specificky upravit odbornou způsobilost pro činnost „výroba a zpracování paliv a maziv“, kde se přejímá stávající úprava odborné způsobilosti pro návrhem zrušenou stejnojmennou vázanou živnost, a pro distribuci pohonných hmot. Zatímco u výroby a zpracování paliv a maziv se požaduje kvalifikace v oboru chemie a odborná praxe, u distribuce pohonných hmot se pro prokázání odborné způsobilosti vyžaduje dosažení minimálně středního vzdělání a podle stupně dosaženého vzdělání odstupňované délky praxe v oboru.

K bodu 4 (příloha č. 3)

Stanovuje se, že k žádosti o udělení koncese pro koncesovanou živnost „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“ se v případě, že předmět podnikání je uveden v částečném rozsahu „distribuce pohonných hmot“, případně v úplném rozsahu, vyjadřuje celní úřad. Podle § 52 odst. 1 živnostenského zákona je stanoviskem orgánu, který se vyjadřuje ke koncesi, živnostenský úřad vázán.

K bodu 5 (příloha č. 3)

V poznámce se odkazuje na zákon o pohonných hmotách. Tento zákon upravuje pojmově činnost distributora pohonných hmot a zároveň upravuje podmínky, za kterých vydává celní úřad stanovisko ke koncesi.

K člán k u IV:

K bodu 1

Přechodná ustanovení řeší plynulý přechod živnostenských oprávnění stávajících podnikatelů vyrábějících a zpracovávajících paliva a maziva a distribujících pohonné hmoty jak v režimu živnosti vázané, tak v režimu živnosti volné, do nového režimu koncesované živnosti. Distribuovat pohonné hmoty podle stávající právní úpravy mohli podnikatelé vyrábějící paliva a maziva v rámci živnosti vázané, kteří v souladu s ustanovení § 42 živnostenského zákona v rámci výrobní živnosti měli právo prodávat nejen výrobky vlastní, ale i výrobky stejného druhu jiných výrobců. Zároveň mohli distribuovat pohonné hmoty i podnikatelé s živnostenským oprávnění pro živnost volnou. Obě výše uvedené kategorie podnikatelů budou povinny, pokud hodlají po účinnosti zákona pokračovat ve výrobě a zpracování paliv a maziv, nebo v distribuci pohonných hmot, nebo v obou činnostech současně, požádat o koncesi ve lhůtě 1 měsíce od účinnosti zákona. Pokud již živnostenský úřad nemá doklady o odborné způsobilosti nebo u distributorů doklady prokazující spolehlivost u cizinců, případně občanů České republiky pobývajících v zahraničí po dobu delší než 3 měsíce v posledních 3 letech, k dispozici, musí je žadatel o koncesi živnostenskému úřadu doložit. Živnostenský úřad zahájí řízení o žádosti o koncesi a v případě, že předmět podnikání je uveden v rozsahu „distribuce pohonných hmot“, si vyžádá stanovisko celního úřadu. Pravomocným ukončením řízení o koncesi zaniká oprávnění podnikatele k provozování výše uvedené vázané živnosti a k distribuci pohonných hmot v rámci živnosti volné. Podnikatel, kterému bude koncese udělena, bude od právní moci rozhodnutí o udělení koncese oprávněn podnikat v rozsahu předmětu podnikání nově udělené koncese. Pokud ve lhůtě jednoho měsíce podnikatel o koncesi nepožádá, právo provozovat výše uvedenou vázanou živnost anebo činnost distribuce pohonných hmot mu marným uplynutím této lhůty zanikne.

K bodu 2

Navrhuje se nezpoplatnit přijetí žádosti o koncesi podané podle přechodných ustanovení s ohledem na to, že změna je vyvolána změnou zákona a neměla by tedy jít k tíži podnikatele.

K části třetí - zrušovací ustanovení

K člán k u V:

Nově navržená úprava registrace distributorů pohonných hmot, na rozdíl od současné právní úpravy registrace, již nepředpokládá vydání ani existenci prováděcího právního předpisu. Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se budou v souladu s § 72 daňového řádu podávat na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, případně dalším způsobem tímto ustanovením předpokládaným. Rozhodnutí o registraci distributora pohonných hmot bude standardním rozhodnutím, které bude muset splňovat náležitosti stanovené daňovým řádem. Z tohoto důvodu je třeba vyhlášku č. 103/2011 Sb., o registraci distributorů pohonných hmot, která provádí současný zákon o pohonných hmotách, zrušit.

K části čtvrté – účinnost

K člán k u VI:

Nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona se navrhuje prvním dnem druhého měsíce po publikaci tohoto zákona ve Sbírce zákonů.

V Praze dne 19. prosince 2012

Jan Kubata Jan Bureš Jiří Rusnok Jan Husák František Laudát Jan Čechlovský František Sivera Igor Svoják