Důvodová zpráva

zákon č. 235/2006 Sb.

Rok: 2006Zákon: č. 235/2006 Sb.Sněmovní tisk: č. 885, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

A. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Zhodnocení platného právního stavu

Základní právní rámec provozování rozhlasového a televizního vysílání je v České republice stanoven zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o rozhlasovém a televizní vysílání“), zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů.

Prováděcím předpisem k zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání je vyhláška č. 233/2001Sb., kterou se vydává Seznam událostí značného společenského významu.

V souvislosti s přijetím zákona o elektronických komunikacích je nezbytné realizovat další související změny v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Principy navrhované úpravy

Změna zákona o rozhlasovém a televizním vysílání je vyvolána novou právní úpravou ES spočívající v oddělení služby přenosu od služby poskytující obsah. V důsledku toho je nezbytné umožnit úpravu podmínek v licencích pro provozovatele rozhlasového a televizního vysílání spočívající v jednoznačném rozdělení kompetencí v udělování oprávnění pro využívání rádiových kmitočtů pro toto vysílání. To umožní provedení změn uvedených licencí tak, aby mohly být jednoznačně podřízeny příslušnému regulačnímu režimu. Rozsah práv ke kmitočtům uvedeným v licencích provozovatelů vysílání zůstane zachován a bude převeden do formy podle nové úpravy, tj. na individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude vydávat licence pouze na obsah vysílání podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, Český telekomunikační úřad bude provozovatelům vysílání udělovat individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tato vysílání.

Územní rozsah vysílání stanoví i nadále Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, a to výčtem okresů, popřípadě městských částí hlavního města Prahy; územní rozsah stanoví v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.

Přechodná ustanovení řeší podmínky pro dobu od nabytí účinnosti zákona o elektronických komunikacích do vydání změn licencí pro provozovatele rozhlasového a televizního vysílání.

B. Zhodnocení souladu návrhu s ústavním pořádkem ČR, s mezinárodními smlouvami a slučitelnosti s právními akty ES

Soulad s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon je v souladu s s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky.

Soulad s mezinárodními závazky České republiky a právem Evropských společenství

Návrh není v rozporu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh je v souladu s právními předpisy Evropských společenství. Z věcné působnosti návrhu zákona je z pohledu práva Evropských společenství klíčový především tento právní předpis: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002, o univerzální službě a právech uživatelů, týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (Směrnice o univerzální službě).

Směrnice 2002/22/ES umožňuje uložit podnikateli povinnost zajistit přenos programů a služeb ve veřejném zájmu (tzv. „must carry“). Tato povinnost se ukládá pouze tehdy, je-li nezbytně nutná k dosažení jasně vymezených cílů obecného zájmu a je-li přiměřená.

Z nového regulačního rámce pro oblast elektronických komunikací, který tvoří dále především:

  • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice),

  • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice),

  • směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) a

  • směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací,

vyplývá nutnost oddělení služeb přenosu od služeb poskytujících obsah. S tím souvisí rovněž oddělení regulace přenosu od regulace obsahu služeb.

Článek 2 písm. c) směrnice 2002/21/ES výslovně vyčleňuje ze služeb elektronických komunikací služby poskytující obsah nebo vykonávající redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Tento požadavek práva Evropských společenství byl důsledně promítnut do návrhu zákona o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

Novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání tedy z převážné části pouze reflektuje nutné změny vyvolané novou právní úpravou v oblasti elektronických komunikací.

Termín pro transpozici směrnice 2002/22/ES byl stanoven ke dni vstupu České republiky do Evropské unie.

C. Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Přijetí navrhovaného zákona bude mít tyto ekonomické dopady:

    1. na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaný zákon nevyvolá nároky na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty ani na nárůst pracovních sil.

    1. na podnikatelské prostředí v České republice

Digitalizace rádiového a televizního vysílání znamená především liberalizaci mediálního trhu, možnost zvýšení počtu vysílaných programů a dále zefektivnění využití rádiového spektra. Na základě uvolnění rádiového spektra dojde k možnosti jeho dalšího využití.

Náklady přinese zavádění nových technologií. Současně jsou ale očekávány zisky, např. ze zavádění nových interaktivních služeb, které budou součástí datového toku digitálního vysílání, z prodeje doplňkových zařízení ke stávajícím televizním přijímačům (set-top boxů) nebo nových digitálních televizních přijímačů. Očekává se snížení ceny za přenos digitálního vysílání.

    1. na uživatele

Pro jednotlivé uživatele bude digitalizace představovat především zkvalitnění služeb, tedy lepší kvalitu obrazu a zvuku a lepší pokrytí území, zvýšení počtu televizních programů a nové interaktivní služby. Digitální televize vyvolá náklady spojené s počátečním pořízením digitálních televizních přijímačů nebo set-top boxů.

    1. finanční dopady se sociálním vlivem

V souvislosti s přijetím navrhované úpravy se neočekává žádný sociální dopad..

D. Dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady na životní prostředí, neboť vysílač pro digitálního vysílání DVB-T spotřebuje pouze desetinu potřeby elektrické energie vysílače analogové vysílání. Negativní dopady na životní prostředí se nepředpokládají.

K čl. I, bodům 1, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 16, 17, 20, 21, 22, 23 a 24:

Navrhované změny souvisí s nutností oddělit regulaci služby obsahu vysílání od regulace služby přenosu vysílání. Jedná se o takové změny, které i nadále Radě pro rozhlasové a televizní vysílání ponechávají pravomoci v oblasti regulace obsahu vysílání.

K čl. I, bodům 5 a 19:

Navrhované změny souvisí s novou právní úpravou ES pro zajištění povinnosti přenosu programů a souvisících doplňkových služeb ve veřejném zájmu (tzv. „must carry“), která vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES, o univerzální službě.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stanoví, které programy a související doplňkové služby mají být ve veřejném zájmu přenášeny.

K čl. II:

Stanoví normativně jednoznačně právní úpravu věcí v přechodném období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K čl. III:

Datum nabytí účinnosti je stanoveno v návaznosti na vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.

V Praze dne 26. ledna 2005

JUDr. Stanislav Gross

předseda vlády

Vladimír Mlynář Pavel Dostál

ministr informatiky ministr kultury

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací