Důvodová zpráva

„Příloha č. 3 k zákonu č. 634/1992 Sb.

Působnost příslušných orgánů k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (§ 24d

odst. 2)

PříslušnýPrávní předpis Evropské unie na ochranu zájmůProvedení předpisu Evropské orgánspotřebitelů ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízeníUnie ve vnitrostátním právním

Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394řádu

Česká1. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993Zákon č. 89/2012 Sb., občanský obchodnío nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelskýchzákoník, v oblasti závazků ze smluv inspekcesmlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29)uzavíraných se spotřebitelem

2. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraněspotřebitele, v oblasti informování spotřebitelů při označování cen výrobkůo ceně prodávaných výrobků nebo nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998,poskytovaných služeb, není-li s. 27)k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami

3. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 89/2012 Sb., občanský 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některýchzákoník, v oblasti práv z vadného aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na totoplnění při prodeji zboží v obchodě a zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12)záruky za jakost

4. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 89/2012 Sb., občanský 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některýchzákoník, v oblasti závazků ze smluv právních aspektech služeb informační společnosti,uzavíraných se spotřebitelem zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)

12. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službáchspotřebitele, v oblasti diskriminace, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.není-li k dozoru věcně příslušný 36): článek 20jiný správní úřad Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb

15. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společnýchspotřebitele v oblasti informování o pravidlech pro provozování leteckých služeb veceně prodávaných výrobků nebo Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3):poskytovaných služeb články 22, 23 a 24

16. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 89/2012 Sb., občanský 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochranězákoník, v oblasti dočasného spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluvužívání ubytovacího zařízení a o dočasném užívání ubytovacího zařízeníjiných rekreačních služeb (timeshare), o dlouhodobých rekreačních Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. spotřebitele, v oblasti dočasného L 33, 3.2.2009, s. 10) užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb

20. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 89/2012 Sb., občanský 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právechzákoník, v oblasti závazků ze smluv spotřebitelů, kterou se mění směrnice Radyuzavíraných se spotřebitelem 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady spotřebitele, v oblasti informačních 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a povinností při prodeji výrobků nebo Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64) poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad

21. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativnímspotřebitele, v oblasti informování řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízeníspotřebitele o subjektu (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ESmimosoudního řešení (směrnice o alternativním řešení spotřebitelskýchspotřebitelských sporů, není-li sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad

22. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešeníspotřebitele, v oblasti informování spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízeníspotřebitele o řešení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízeníspotřebitelských sporů on-line o řešení spotřebitelských sporů on- line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14

24. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 370/2017 Sb., o platebním 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 ostyku, v oblasti povinností porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebnímiprovozovatelů srovnávacích stránek účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2

26. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraničníspotřebitele, v oblasti přeshraniční přenositelnosti on- line služeb poskytujících obsahspolupráce v oblasti ochrany v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017,spotřebitele s. 1)

27. Nařízení (EU) 2018/302 EvropskéhoZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešeníspotřebitele, v oblasti zákazu neoprávněného zeměpisného blokování a dalšíchzeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státníforem diskriminace příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES

Státní9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně zemědělská a2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti nekalých potravinářskáobchodních praktikách vůči spotřebitelům naobchodních praktik na úseku inspekcevnitřním trhu a o změně směrnice Radyzemědělských, potravinářských a

84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu atabákových výrobků Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)

Krajské9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně hygienické2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti nekalých staniceobchodních praktikách vůči spotřebitelům naobchodních praktik, pokud jde o

vnitřním trhu a o změně směrnice Radyprodej výrobků a poskytování 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu aslužeb, které jsou upraveny Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízenízákonem o ochraně veřejného Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004zdraví (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)

Státní9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně veterinární2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, o ochraně spotřebitele, správaobchodních praktikách vůči spotřebitelům nav oblasti nekalých obchodních

vnitřním trhu a o změně směrnice Radypraktik, na úseku veterinární péče 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)

Obecní10. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním živnostenské1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osobletectví a o změně a doplnění úřadyse zdravotním postižením a osob s omezenouzákona č. 455/1991 Sb., o

schopností pohybu a orientace v letecké dopravěživnostenském podnikání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)(živnostenský zákon), v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury

18. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 114/1995 Sb., o č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právechvnitrozemské plavbě, v oblasti cestujících při cestování po moři a napovinností provozovatelů cestovní vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízeníkanceláře nebo cestovní agentury (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)

19. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právechdopravě, v oblasti práv cestujících v cestujících v autobusové a autokarové dopravě a oautobusové a autokarové dopravě změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)

25. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 89/2012 Sb., občanský 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o soubornýchzákoník, v oblasti úpravy zájezdu. cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu Zákon č. 159/1999 Sb., o některých a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského podmínkách podnikání a o výkonu parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení některých činností v oblasti směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, cestovního ruchu, v oblasti zájezdů 11.12.2015, s. 1) a spojených cestovních služeb

Krajské9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně živnostenské2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti reklamy, úřadyobchodních praktikách vůči spotřebitelům nakterá je nekalou obchodní praktikou

vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu aZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízeníreklamy a doplnění zákona č. Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004468/1991 Sb., o provozování (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř.rozhlasového a televizního vysílání, věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad

Český úřad2. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně pro zkoušení98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraněspotřebitele, v oblasti informování zbraní aspotřebitelů při označování cen výrobkůo ceně prodávaných výrobků nebo střelivanabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998,poskytovaných služeb, na úseku

s. 27)střelných zbraní a střeliva Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami

Česká národní2. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně banka98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraněspotřebitele, v oblasti informování

spotřebitelů při označování cen výrobkůo ceně prodávaných výrobků nebo nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998,poskytovaných služeb, u osob s. 27)podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami

7. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 89/2012 Sb., občanský 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uváděnízákoník, v oblasti závazků ze smluv finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku auzavíraných se spotřebitelem o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnicv oblasti finančních služeb 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. Zákon č. 6/1993 Sb., o České 16) národní bance, v oblasti vymezení působnosti nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku

9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům naobchodních praktik, u osob vnitřním trhu a o změně směrnice Radypodléhajících jejímu dohledu podle 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu azákona upravujícího postavení a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízenípůsobnost České národní banky při Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004výkonu činnosti, kterou tyto osoby (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř.vykonávají na základě povolení, věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)licence nebo registrace České národní banky

14. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 257/2016 Sb., o 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách ospotřebitelském úvěru spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66)

21. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativnímspotřebitele, v oblasti informování řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízeníspotřebitele o subjektu (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ESmimosoudního řešení (směrnice o alternativním řešení spotřebitelskýchspotřebitelských sporů, u osob sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky

23. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 257/2016 Sb., o 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách ospotřebitelském úvěru spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II

24. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 370/2017 Sb., o platebním 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 ostyku, v oblasti poskytování porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebnímiplatebních služeb účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2

Státní ústav5. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a pro kontrolu2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexuo změnách některých souvisejících léčivSpolečenství týkajícím se humánních léčivýchzákonů

přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci články 86 až 100 reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům naobchodních praktik, na úseku léčiv vnitřním trhu a o změně směrnice RadyZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu areklamy a doplnění zákona č. Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení468/1991 Sb., o provozování Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004rozhlasového a televizního vysílání, (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř.v oblasti reklamy, která je nekalou věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)obchodní praktikou, na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

11. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé areklamy a o změně a doplnění srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.zákona č. 468/1991 Sb., o 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8, a toprovozování rozhlasového a v rozsahu jeho provedení do vnitrostátníhotelevizního vysílání, ve znění právního předpisu v oblasti srovnávací reklamypozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Energetický2. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně regulační úřad98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraněspotřebitele, na úseku podnikání v

spotřebitelů při označování cen výrobkůenergetických odvětvích nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, s. 27) v oblasti označování zboží cenami

12. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službáchspotřebitele, v oblasti diskriminace, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.na úseku podnikání 36): článek 20v energetických odvětvích.

Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb.

21. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativnímspotřebitele, v oblasti informování řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízeníspotřebitele o subjektu (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ESmimosoudního řešení (směrnice o alternativním řešení spotřebitelskýchspotřebitelských sporů, na úseku sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13podnikání v energetických odvětvích

27. Nařízení (EU) 2018/302 EvropskéhoZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešeníspotřebitele, v oblasti neoprávněného zeměpisného blokování a dalšíchneoprávněného zeměpisného forem diskriminace založených na státníblokování a dalších forem příslušnosti, místě bydliště či místě usazenídiskriminace, na úseku podnikání v zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízeníenergetických odvětvích (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES

Český2. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně telekomunikač98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraněspotřebitele, na úseku služeb ní úřadspotřebitelů při označování cen výrobkůelektronických komunikací a

nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998,poštovních služeb s. 27) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami

20. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právechspotřebitele, v oblasti informačních spotřebitelů, kterou se mění směrnice Radypovinností při prodeji výrobků nebo 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu aposkytování služeb elektronickými Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Radyprostředky prostřednictvím 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu ainternetových stránek, v oblasti Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb.

21. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativnímspotřebitele, v oblasti informování řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízeníspotřebitele o subjektu (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ESmimosoudního řešení (směrnice o alternativním řešení spotřebitelskýchspotřebitelských sporů, na úseku sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13služeb elektronických komunikací a poštovních služeb

Úřad pro4. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 480/2004 Sb., o některých ochranu2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některýchslužbách informační společnosti a o osobních údajůprávních aspektech služeb informační společnosti,změně některých zákonů, v oblasti

zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhuposkytování služeb informační (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. Lspolečnosti a šíření obchodního 178, 17.7.2000, s. 1)sdělení.

6. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 127/2005 Sb., o 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracováníelektronických komunikacích a o osobních údajů a ochraně soukromí v odvětvízměně některých souvisejících elektronických komunikací (směrnice o soukromí azákonů, v oblasti nevyžádaných elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201,sdělení 31.7.2002, s. 37): článek 13 Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení.

9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, pro nevyžádanou obchodních praktikách vůči spotřebitelům nareklamu šířenou elektronickými vnitřním trhu a o změně směrnice Radyprostředky, je-li způsob šíření 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu anekalou obchodní praktikou Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 reklamy a o změně a doplnění (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. zákona č. 468/1991 Sb., o věst. L 149, 11.6.2005, s. 22) provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti nevyžádané reklamy šířené elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou

Celní úřady 9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně

2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům naobchodních praktik, na úseku vnitřním trhu a o změně směrnice Radyprovozování hazardních her 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení reklamy a o změně a doplnění Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 zákona č. 468/1991 Sb., o (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. provozování rozhlasového a věst. L 149, 11.6.2005, s. 22) televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na úseku provozování hazardních her, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé areklamy a o změně a doplnění srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.zákona č. 468/1991 Sb., o 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, propagace nebo podpory zakázaných hazardních her a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Rada pro5. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a rozhlasové a2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexuo změnách některých souvisejících televizníSpolečenství týkajícím se humánních léčivýchzákonů, v oblasti týkající se vysílánípřípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67):humánních léčivých přípravků

články 86 až 100 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti reklamy, obchodních praktikách vůči spotřebitelům nakterá je nekalou obchodní praktikou vnitřním trhu a o změně směrnice Rady Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a reklamy a o změně a doplnění Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení zákona č. 468/1991 Sb., o Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 provozování rozhlasového a (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. televizního vysílání, ve znění věst. L 149, 11.6.2005, s. 22) pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé areklamy a o změně a doplnění srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.zákona č. 468/1991 Sb., o 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.

17. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 132/2010 Sb., o 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaciaudiovizuálních mediálních některých právních a správních předpisů členskýchslužbách na vyžádání a o změně států upravujících poskytování audiovizuálníchněkterých zákonů, v oblasti mediálních služeb (směrnice o audiovizuálníchposkytování audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s.mediálních služeb na vyžádání. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

Ministerstvo9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně zdravotnictví2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti reklamy,

obchodních praktikách vůči spotřebitelům nakterá je nekalou obchodní praktikou vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení reklamy a o změně a doplnění Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 zákona č. 468/1991 Sb., o (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. provozování rozhlasového a věst. L 149, 11.6.2005, s. 22) televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

11. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé areklamy a o změně a doplnění srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.zákona č. 468/1991 Sb., o 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na zdravotní služby, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Ústav pro9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně státní kontrolu2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti reklamy, veterinárníchobchodních praktikách vůči spotřebitelům nakterá je nekalou obchodní praktikou biopreparátů avnitřním trhu a o změně směrnice Rady léčiv84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení reklamy a o změně a doplnění Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 zákona č. 468/1991 Sb., o (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. provozování rozhlasového a věst. L 149, 11.6.2005, s. 22) televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

11. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé areklamy a o změně a doplnění srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.zákona č. 468/1991 Sb., o 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.

Ústřední9. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 634/1992 Sb., o ochraně kontrolní a2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalýchspotřebitele, v oblasti reklamy, zkušební ústavobchodních praktikách vůči spotřebitelům nakterá je nekalou obchodní praktikou zemědělskývnitřním trhu a o změně směrnice Rady

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a reklamy a o změně a doplnění Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení zákona č. 468/1991 Sb., o Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 provozování rozhlasového a (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. televizního vysílání, ve znění věst. L 149, 11.6.2005, s. 22) pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 40/1995 Sb., o regulaci 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé areklamy a o změně a doplnění srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s.zákona č. 468/1991 Sb., o 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Drážní úřad 13. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,

1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech av oblasti práv a povinností povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř.cestujících v železniční přepravě věst. L 315, 3.12.2007, s. 14)

Úřad pro8. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním civilní letectví261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanovíletectví a o změně a doplnění

společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím vzákona č. 455/1991 Sb., o letecké dopravě v případě odepření nástupu naživnostenském podnikání palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a(živnostenský zákon), v oblasti kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř.náhrad a pomoci cestujícím v věst. L 46, 17.2.2004, s. 1)letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů

10. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osobletectví a o změně a doplnění se zdravotním postižením a osob s omezenouzákona č. 455/1991 Sb., o schopností pohybu a orientace v letecké dopravěživnostenském podnikání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)(živnostenský zákon), v oblasti práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace

Státní plavební18. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 114/1995 Sb., o správač. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právechvnitrozemské plavbě, v oblasti práv

cestujících při cestování po moři a nacestujících při cestování po moři a vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízenína vnitrozemských vodních cestách (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)

Dopravní19. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční úřadyč. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právechdopravě, v oblasti práv cestujících v

cestujících v autobusové a autokarové dopravě a oautobusové a autokarové dopravě změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)

Ministerstvo24. Směrnice Evropského parlamentu a RadyZákon č. 370/2017 Sb., o platebním financí2014/92/EU ze dne 23. července 2014 ostyku, v oblasti poskytování

porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebnímiplatebních služeb účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2

Ministerstvo25. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)Zákon č. 159/1999 Sb., o některých pro místní2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o soubornýchpodmínkách podnikání a o výkonu rozvojcestovních službách a spojených cestovníchněkterých činností v oblasti

službách, o změně nařízení Evropského parlamentucestovního ruchu, v oblasti zájezdů a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropskéhoa spojených cestovních služeb parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)

„.“

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o bankách

Čl. II

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. …/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 5a odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

2. V § 5a odst. 6 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.

3. V § 36e odst. 5 písm. c) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“.

4. V § 36g odst. 1 písm. l) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“.

5. V § 36h odst. 3 písm. l) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“.

6. V § 38 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 35 zní:

„(5) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu podle zákona

35)

upravujícího ochranu spotřebitelena písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem

35)

upravujícím ochranu spotřebitelečíslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.

CELEX 32017R2394

35) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.

7. V § 38 odst. 9 větě třetí se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.

8. V § 38 odst. 10 se text „2 až 8“ nahrazuje textem „2 až 9“ a text „1 až 8 a 11“ se nahrazuje textem „1 až 9 a 12“.

9. V § 39 odst. 1 větě druhé se text „2, 3, 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“.

10. V § 41b se text „2 až 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“ a text „§ 38 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 38 odst. 6“.

11. V § 41f odst. 9 se text „2 až 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o České obchodní inspekci

Čl. III

Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1990 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 264/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1i a 11 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

2. § 7c se včetně poznámek pod čarou č. 3n a 3o zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o živnostenském podnikání

Čl. IV

V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se § 59 včetně poznámek pod čarou č. 40a a 40b zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o regulaci reklamy

Čl. V

V § 7c zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb., odstavec 1 zní:

„(1) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamu nebo reklamu, která je nekalou obchodní praktikou. Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené

srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou obchodní praktikou. Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamou, ani zavinění zadavatele reklamy; tento postup však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamy před jejím šířením.“.

CELEX 32001L0083 CELEX 32005L0029 CELEX 32006L0114 CELEX 32003L0033

Poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. VI

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č.

135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 25b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 48 zní:

„(5) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu člena poskytnout příslušnému orgánu podle zákona

48)

upravujícího ochranu spotřebitelena písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem

48)

upravujícím ochranu spotřebitelečíslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém členovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.

CELEX 32017R2394

_____

48) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 2. V § 25c odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o některých službách informační společnosti

Čl. VII

V § 10 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 6a zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o České národní bance

Čl. VIII

V § 44a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 9h a 9i zrušují.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen

Čl. IX

V zákoně č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 160/2007 Sb., se § 5b včetně poznámek pod čarou č. 4 až 7 zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva

Čl. X

V § 17 odst. 3 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. zákona č. 206/2015 Sb., se písmeno

h) včetně poznámky pod čarou č. 19d zrušuje.

Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

Čl. XI

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017, zákona č. 202/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:

3. V § 82 odst. 2 se písmeno x) včetně poznámky pod čarou č. 66 zrušuje. Dosavadní písmeno y) se označuje jako písmeno x).

4. V § 84 odst. 1 se na konci písmene x) čárka nahrazuje tečkou a písmeno y) se včetně poznámek pod čarou č. 69 a 70 zrušuje. 5. V § 92n odst. 1 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena e) až j).

6. V § 92n odst. 3 písm. a) se text „e), g), h), i) nebo j)“ nahrazuje textem „f), g), h) nebo i),“. 7. V § 92n odst. 3 písm. b) se text „f),“ nahrazuje textem „e),“. 8. V § 92n odst. 3 písm. c) se text „k)“ nahrazuje textem „j)“.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o veterinární péči

Čl. XII

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 48 odst. 1 písmeno p) zní:

„p) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie, včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, vydává povolení k přijetí vedlejších živočišných produktů náležejících mezi materiály 1. nebo 2. kategorie a zpracovaných produktů pocházejících z těchto materiálů, které jsou odesílány z jiných členských států do České republiky jako státu určení,“.

CELEX 32006L0088

2. Poznámky pod čarou č. 25d až 25f se zrušují.

3. V § 49 odst. 1 písmeno v) zní:

„v) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie, včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů,“.

CELEX 32006L0088

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Čl. XIII

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 5 se písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušuje.

Dosavadní písmena u) až za) se označují jako písmena t) až z).

2. V § 32 odst. 6 se text „§ 5 písm. t) až w)“ nahrazuje textem „§ 5 písm. t) až v)“.

3. § 59a se včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zrušuje.

4. V § 66 větě druhé se čárka za slovem „pokutě“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a rozhodnutí

5a)

o zákazu činnosti, která porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů“ se zrušují.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci

Čl. XIV

V § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se písmeno dd) včetně poznámky pod čarou č. 14i zrušuje.

Dosavadní písmeno ee) se označuje jako písmeno dd).

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Čl. XV

Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 180/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje.

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).

2. V § 6 odst. 7 se text „§ 4 odst. 2 písm. d) až f)“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 2 písm. d) a e)“. 3. § 14 se včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zrušuje.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XVI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2020.

a) Zhodnocení platného právního stavu

Platný právní stav

Přeshraniční spolupráci vnitrostátních orgánů příslušných k vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele upravilo na úrovni Evropské unie nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) účinné ode dne 29. prosince 2005, resp. u vybraných ustanovení od 29. prosince 2006. Cílem tohoto nařízení bylo stanovit harmonizovaná pravidla a postupy pro usnadnění přeshraniční spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitelů, a to jak při odhalování a vyšetřování případů porušení zákonů na ochranu zájmů spotřebitelů uvnitř Společenství (dnes Evropské unie), tak i při dosahování ukončení nebo zákazu těchto porušení. Tím byla posílena i ochrana hospodářské soutěže a poctivých podnikatelů, kteří zákony na ochranu spotřebitelů dodržují. Článek 21a uvedeného nařízení pak stanovil přezkum jeho účinnosti. Na základě tohoto přezkumu došla Evropská komise k závěru, že stávající nařízení k účinnému řešení výzev v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů na jednotném trhu (včetně výzev digitálního trhu) nedostačuje a je proto třeba ve zvýšené míře pravidla spolupráce harmonizovat tak, aby bylo dosaženo účinné a efektivní spolupráce vnitrostátních dozorových orgánů při vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitelů. Výsledky uvedeného přezkumu byly shrnuty ve Sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“, které jako jednu z priorit stanovilo posílení důvěry spotřebitelů prostřednictvím rychlejšího, aktivnějšího a důslednějšího vymáhání dodržování pravidel na ochranu spotřebitelů.

Bylo přijato nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/302 (dále též „nařízení (EU) 2017/2394“), které přináší zejména zvýšenou míru harmonizace, včetně pravidel pro účinnou a efektivní spolupráci při vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů mezi příslušnými dozorovými orgány. Toto nařízení je třeba adaptovat do právního řádu České republiky, a to tak, aby bylo v celém rozsahu aplikovatelné ode dne 17. ledna 2020, kdy nové nařízení nabývá účinnosti.

Český právní řád byl na předchozí nařízení č. 2006/2004 adaptován změnou několika zákonů, které jsou buď kompetenčními zákony některých dozorových orgánů, nebo zákony transponujícími příslušné evropské předpisy uvedené v příloze tohoto nařízení. Jedná se konkrétně o zákon č. 64/1996 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, zákon č. 258/2002 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Cílem této adaptace bylo stanovit dozorové orgány příslušné k vymáhání práva v dané oblasti ochrany spotřebitele, neboť podle článku 79 odst. 1 Ústavy České republiky lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem. Dále tato adaptace spočívala v zakotvení oprávnění příslušných dozorových orgánů rozhodnutím zakázat protiprávní jednání, kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropských společenství (dnes Evropské unie); pro případ porušení takového zákazu byly zakotveny skutkové podstaty správního deliktu (přestupku) a sankce.

Rovněž je třeba poukázat na to, že na základě ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, může příslušný dozorový orgán postihnout přestupek spáchaný v cizině, jestliže se jej dopustila osoba, která je státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, anebo právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která má na území České republiky své sídlo nebo zde alespoň vykonává svoji činnost anebo zde má svůj nemovitý majetek, jestliže pachatel svým jednáním porušil povinnost, kterou má podle právního řádu České republiky i mimo území České republiky. Tato kompetence je pak pro jednotlivé orgány dozoru konkretizována v příslušných resortních předpisech.

Dozorové orgány postupují také podle správního a kontrolního řádu. Kromě toho využívají pravomoci, které byly některým z nich stanoveny výše zmíněnými zákony, jimiž byl právní řád adaptován na nařízení č. 2006/2004. V případech, kdy porušení práva na ochranu spotřebitele není podle vnitrostátního práva přestupkem (jedná se zejména o část spotřebitelského práva, které je upraveno v občanském zákoníku), postupují dozorové orgány pouze podle těchto příslušných zákonů.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen

Důvodem pro zpracování předloženého návrhu zákona je zajištění adaptace národního práva na nově přijaté nařízení EU v oblasti přeshraniční spolupráce dozorových orgánů příslušných k vymáhání dodržování zákonů na ochranu spotřebitelů. Návrh vymezuje ústřední styčný úřad, orgány příslušné pro vymáhání konkrétních právních předpisů EU uvedených v příloze nařízení (EU) 2017/2394 a dozorové pravomoci ve vztahu k vymáhání povinností stanovených v adaptovaném nařízení, které nejsou v našem právním řádu zakotveny, nebo pravomoci, které nemohou být dosud využívány vzhledem k tomu, že porušení povinnosti není přestupkem. Kromě toho stanoví proces udělování oprávnění spotřebitelským organizacím poskytovat orgánům příslušným pro vymáhání dodržování právních předpisů Evropské unie na ochranu zájmů spotřebitelů jmenovaným členskými státy Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování týkající se podezření na protiprávní jednání uvnitř Unie a případně též související informace. Stejné oprávnění bude mít ze zákona též Evropské spotřebitelské centrum Česká republika.

V procesu přípravy navrhované právní úpravy zvažoval předkladatel různé cesty, kterými je možno uvedený cíl zajistit. Zvažována byla jednak (i) cesta novelizace zákona o ochraně spotřebitele a příslušných předpisů, do kterých byla zakotvena stávající právní úprava přeshraniční spolupráce dozorových orgánů v oblasti ochrany spotřebitele, dále (ii) cesta nového zákona, který by problematiku přeshraničního vymáhání upravoval mimo zákon o ochraně spotřebitele, spolu s novelami výše zmíněných předpisů, do kterých byla zakotvena stávající právní úprava přeshraniční spolupráce dozorových orgánů v oblasti ochrany spotřebitelů, a konečně také (iii) cesta zachovávající stávající koncepci, kdy by byla adaptační úprava obsažena v předpisech, jimiž jsou provedeny předpisy obsažené v příloze nařízení (EU) 2017/2394, případně v kompetenčních zákonech jednotlivých dozorových orgánů. Na základě konzultací s dotčenými resorty, dozorovými orgány, jakož i s odborníky z oblasti právní teorie, byla zvolena varianta (i), tj. cesta jednoho souboru pravidel obsažených v zákoně o ochraně spotřebitele, která budou použitelná pro přeshraniční dozor všemi příslušnými dozorovými orgány, a to s přihlédnutím k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti, jakož i posílení právní jistoty těch, kdo musí dodržovat povinnosti vyplývající z práva na ochranu spotřebitele, i příslušných dozorových orgánů.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen

Předkládaný návrh zákona nepředpokládá jakýkoli dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná úprava je nezbytná k zajištění řádné adaptace českého právního řádu na nařízení (EU) č. 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. Tato povinnost vyplývá ze Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhovaný zákon má charakter adaptační úpravy a upravuje činnosti, které uvedené nařízení ponechává v zodpovědnosti členských států.

S ohledem na to, co bylo již výše uvedeno, na základě přezkumu účinnosti stávající právní úpravy, dospěla Evropská komise k závěru, že je třeba posílit důvěru spotřebitelů prostřednictvím rychlejšího, aktivnějšího a důslednějšího vymáhání dodržování pravidel na ochranu spotřebitelů, zvýšit míru harmonizace právní úpravy v dané oblasti a vytvořit podmínky pro účinnou a efektivní spolupráci při vymáhání dodržování právních předpisů mezi příslušnými dozorovými orgány. Již předchozí nařízení (ES) č. 2006/2004 vytvořilo síť příslušných dozorových orgánů nad trhem v rámci Evropské unie, díky níž je možné postihovat protiprávní jednání podnikatelů vůči spotřebitelům z jiných zemí Evropské unie, avšak na základě aplikační praxe se ukázalo, že jejich spolupráci je třeba lépe koordinovat.

Účinná a efektivně koordinovaná spolupráce příslušných orgánů členských států by měla zajistit rychlou a odpovídající reakci na zjištěné porušování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů napříč všemi členskými státy Evropské unie, bez ohledu na to, ve které členském státě má pachatel přestupku sídlo (případně bydliště) nebo je usazen. Tato spolupráce nabývá na významu především s rozvojem elektronického obchodu a digitálních technologií, kdy se stírá hranice mezi státy a nutí příslušné orgány reagovat na nové obchodní praktiky nepoctivých podnikatelů, kteří hledají mezery jak ve stávající právní úpravě, tak i v činnosti dozorových orgánů. Za účelem zefektivnění zjišťování nepoctivých praktik na spotřebitelském trhu, navrhuje se do procesu spolupráce zapojit též nestátní organizace založené za účelem ochrany spotřebitelů, jakož i Evropské spotřebitelské centrum Česká republika (poskytování externích varování týkajících se protiprávního jednání a souvisejících informací).

K přípravě předloženého návrhu zákona byla ustavena meziresortní pracovní skupina, v níž byly konzultovány možné varianty adaptace nařízení (EU) č. 2017/2394, specifika vyplývající z jednotlivých segmentů trhu, jakož i z resortní právní úpravy. Na základě uvedených konzultací byla jako nejlepší varianta zvolena cesta zakotvení obecné právní úpravy do zákona o ochraně spotřebitele.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná úprava je v souladu

- s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,

- s článkem 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,

- s článkem 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví

- ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá,

- ustanovení čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny, podle kterého má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 30 Listiny.

Respektuje též obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh zákona adaptuje český právní řád na nařízení (EU) 2017/2394.

f) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, zejména se zásadou práva na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy), uložení trestu jen na základě zákona (článek 7 Úmluvy) a práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát (článek 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě) a dále s judikaturou s tím související.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nebude mít v nejbližším období dopady na státní rozpočet. Do budoucna však nelze vyloučit, že s rozvojem nakupování po internetu nedojde k nárůstu protiprávního jednání v přeshraničních vztazích, které by následně vyžadovalo posílení příslušných dozorových orgánů postupujících podle tohoto zákona, resp. nařízení (EU) 2017/2394. Obdobné platí i pro ty oblasti, které se dostávají do působnosti nařízení nově oproti původnímu nařízení 2006/2004 a kde příslušné orgány dosud nevykonávaly dozor, kdy je třeba zajistit jeho výkon při přeshraničním porušení práva. Jedná se zejména o oblast spojenou s kontrolou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty.

Navrhovaná právní úprava přispěje ke kultivaci podnikatelského prostředí v České republice tím, že povede ke snížení četnosti porušování práv spotřebitelů ze zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru ze strany nepoctivých podnikatelů, kteří se dříve spoléhali na to, že v přeshraničních protiprávních aktivitách jsou obtížněji postižitelní a požívali tak – oproti poctivým podnikatelům – konkurenční výhodu.

Zároveň navrhovaná právní úprava nebude mít v principu finanční ani jiný dopad na podnikatelské prostředí, neboť nezavádí pro podnikatele žádné nové povinnosti.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady.

Pokud se týče dopadů na specifické skupiny obyvatel, lze uvést, že předkládaná právní úprava bude mít jednoznačně pozitivní dopad na spotřebitele, neboť snížení výskytu protiprávní činnosti na základě spolupráce dozorových orgánů na vnitřním trhu EU povede k větší míře ochrany spotřebitelů a tím i k nárůstu důvěry ve společný vnitřní trh.

Navrhovaná právní úprava nebude mít z povahy věci žádné dopady na životní prostředí.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Příslušné orgány, koordinující orgány i ústřední styčný úřad mají zavedený systém ochrany osobních údajů podle citovaného nařízení.

Ochrana soukromí ani osobních údajů není narušena ani zakotvením nových pravomocí příslušných orgánů obsažených v § 24g až 24i, neboť při jejich aplikaci platí, mj. na základě čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2394, že provádění a výkon pravomocí při uplatňování tohoto nařízení musí být přiměřené a v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně platných procesních záruk a zásad podle Listiny základních práv Evropské unie. Vyšetřovací a donucovací opatření musí být přiměřená povaze protiprávního jednání porušujícího právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, a celkové skutečné nebo potencionální újmě jím způsobené.

Kromě uvedeného platí na základě čl. 33 nařízení (EU) 2017/2394, že informace shromážděné příslušnými orgány a Komisí nebo sdělené příslušným orgánům a Komisi při uplatňování nařízení lze použít pouze k zajištění souladu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, nakládá se s nimi jako s důvěrnými a používají se nebo sdělují pouze s náležitým ohledem na obchodní zájmy dotčené osoby, včetně obchodního tajemství a duševního vlastnictví.

Předložený návrh zákona předpokládá rozšíření stávajících pravomocí kontrolních orgánů působících v oblasti ochrany spotřebitele, a to v návaznosti na adaptované nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/2394. Uvedené nařízení (mimo jiné) požaduje, aby příslušné kontrolní orgány v zájmu zajištění účinné ochrany spotřebitelů (a tím i poctivých podnikatelů) byly vybaveny příslušnými pravomocemi, zejména aby měly přístup ke všem relevantním dokumentům, údajům a informacím, které se týkají předmětu vyšetřování nebo koordinovaného vyšetřování spotřebitelských trhů, aby mohly určit, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání porušujícímu právní předpisy na ochranu zájmů spotřebitelů, zejména pak aby mohly určit totožnost odpovědného obchodníka, bez ohledu na to, kdo má k dispozici příslušné dokumenty, údaje či informace, a bez ohledu na jejich formu nebo formát, na médium, na kterém jsou uloženy, nebo na místo, kde jsou uloženy. Příslušné orgány by proto měly mít možnost přímo žádat, aby třetí strany v digitálním hodnotovém řetězci poskytly veškeré relevantní důkazy, údaje a informace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES a v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů (viz bod 9 recitálu k adaptovanému nařízení).

Příslušné orgány by měly mít možnost požádat jakýkoli orgán veřejné moci nebo jiný subjekt v rámci svého členského státu nebo jakoukoli fyzickou osobu nebo právnickou osobu, včetně například poskytovatelů platebních služeb, poskytovatelů internetových služeb, provozovatelů telekomunikací, registrů a registrátorů domén a poskytovatelů hostingových služeb, o poskytnutí veškerých relevantních informací za účelem zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení (viz bod 10 recitálu k adaptovanému nařízení).

Uvedené požadavky jsou pak zakotveny v článku 9 odst. 3 písmena a) a b) nařízení (EU) č. 2017/2394. Vycházejí ze stávající aplikační praxe, kdy (zejména v elektronickém obchodě) nepoctiví podnikatelé zneužívají tuto formu prodeje a skrývají svoji identitu, aby se vyhnuli zákazu prodeje či sankcím. Nelze-li identitu podnikatele porušujícího předpisy na ochranu zájmů spotřebitelů zjistit, lze (nově) využít k jejímu zjištění informaci o majiteli účtu, na který jsou poukazovány platby. Na základě této identifikace může pak kontrolní orgán požadovat poskytnutí údajů a dokumentů vztahujících se k předmětu kontroly (§ 8 písm. c) kontrolního řádu).

Předkládaný návrh zákona počítá se zpracováváním osobních údajů, avšak toto zpracování probíhá již v současnosti, a to v souladu se zásadami stanovenými v článku 5 nařízení (EU) 2016/679 a ze zákonného důvodu, konkrétně z důvodu plnění právní povinnosti, která se na příslušný kontrolní orgán jako na správce údajů vztahuje (článek 6 nařízení (EU) 2016/679).

Kontrolní orgány mají ustanoveny pověřence pro ochranu osobních údajů, kteří zajišťují úkoly stanovené v článku 39 nařízení a spolupracují s dozorovým orgánem. Dotčené dozorové orgány mají vypracované vnitřní mechanismy kontroly, ochrany utajovaných informací a zvláštních skutečností, jejich evidenci, ukládání, skartaci a manipulaci a zásady pro práci s nimi. Navrhovaná právní úprava je tedy v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů a je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679.

Zpracování osobních údajů bude probíhat způsobem, který zaručí náležitou bezpečnost a důvěrnost těchto údajů. Neoprávněný přístup k osobním údajům bude vyloučen. Kontrolní orgány využijí již technické a programové prostředky, kterými již v současné době disponují. Veškeré informace, týkající se zpracování osobních údajů, mají dotčené kontrolní orgány uvedeny na svých webových stránkách. Subjekty údajů tak budou informovány o totožnosti správce nebo účelu zpracování osobních údajů.

Při zvažování nezbytnosti a přiměřenosti dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů zvažoval předkladatel právo fyzických osob na ochranu v souvislosti se zpracováním osobních údajů, které je právem základním (článek 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod) na straně jedné a přiměřené ochraně fyzických osob – spotřebitelů před nekalými obchodními praktikami nepoctivých podnikatelů na straně druhé. Právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním a musí být proto posuzováno v souladu se zásadou proporcionality v kontextu s dalšími základními právy. Ostatně toto vážení bylo provedeno již na úrovni Evropského parlamentu a Rady.

i) Zhodnocení korupčních rizik

Při zpracování předkládaného návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci navrhovaného zákona. Dozor nad dodržováním povinností plynoucích z evropského spotřebitelského práva vymezeného v příloze nařízení budou vykonávat dozorové orgány působící v oblasti ochrany spotřebitele, které mají propracované vnitřní mechanismy kontroly, včetně určení konkrétní odpovědné osoby. V procesních záležitostech budou postupovat podle příslušných právních předpisů.

Navrhovanou právní úpravou nedochází k nepřiměřenému rozšíření kompetencí příslušných dozorových orgánů, vymezení práv a povinností všech dotčených orgánů a osob je dostatečně přesné. Procesní postupy jsou jasně stanoveny, včetně jednoznačných lhůt. Dotčené subjekty mohou pro ochranu svých práv využít standardní opravné prostředky.

Předkládaný návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále není v rozporu s požadavky na transparentnost a otevřenost dat.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu

Z povahy věci nemá předkládaný návrh zákona vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

k) Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem tohoto požadavku je nutnost přijmout na národní úrovni adaptační předpis k nařízení (EU) 2017/2394, přičemž tento předpis by měl vstoupit v platnost ke dni nabytí účinnosti daného nařízení, tj. k 17. lednu 2020.

Část první - Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

K bodu 1 (§ 1 odst. 1 písm. d)

Navržená úprava reaguje na rozšíření předmětu a rozsahu úpravy zákona o ochraně spotřebitele, k němuž došlo z důvodu adaptace českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (dále též „nařízení (EU) 2017/2394“) vložením nové části sedmé nazvané přeshraniční dozor v oblasti ochrany spotřebitele.

Adaptace spočívá ve vymezení ústředního styčného úřadu, orgánů příslušných pro vymáhání konkrétních právních předpisů Evropské unie uvedených v příloze nařízení (EU) 2017/2394 a dozorových pravomocí ve vztahu k vymáhání povinností stanovených v adaptovaném nařízení, které nejsou v našem právním řádu zakotveny, jakož i pravomocí, které nemohou být využívány vzhledem k tomu, že porušení povinnosti není přestupkem. Kromě toho zakotvuje navržená úprava proces udělení oprávnění spotřebitelským organizacím poskytovat orgánům příslušným pro vymáhání dodržování právních předpisů Evropské unie na ochranu zájmů spotřebitelů jmenovaným členskými státy Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování týkající se podezření na protiprávní jednání uvnitř Unie a případně též související informace. Stejné oprávnění bude mít ze zákona též Evropské spotřebitelské centrum Česká republika.

K bodům 2 až 4 (§ 24 odst. 14 až 17)

V návaznosti na vložení pravomocí příslušných orgánů požadovat údaje, informace nebo dokumenty, které mohou přispět ke zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, stanovuje se skutková podstata přestupku spočívající v neposkytnutí součinnosti podle § 24g. S ohledem na možnou závažnost důsledků takového jednání, které by znamenalo ohrožení výkonu veřejné správy při potírání protiprávního jednání, se navrhuje stanovit horní hranici sazby za spáchaný přestupek ve výši 500 000,- Kč. Horní hranice sazby za tento přestupek je nižší, než jak je tomu u jiných přestupků dle zákona o ochrany spotřebitele, a proto se navrhuje zakotvit do zákona nové samostatné ustanovení § 24 odst. 17 písm. a), kde je uvedena takto relativně nízká sankce. Nižší horní hranice sazby odpovídá např. ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého lze za neposkytnutí součinnosti v rámci výkonu kontroly také uložit pokutu do výše 500 000,- Kč.

Dále je v návaznosti na vložení pravomocí příslušných orgánů vydávat rozhodnutí, kterým nařídí ukončení protiprávního jednání podle § 24h, a též rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah informací na on-line rozhraní podle § 24i, navrhuje se stanovit novou skutkovou podstatu přestupku, která bude spočívat v nesplnění povinností uložených takovým rozhodnutím. S ohledem na možnou závažnost důsledků takového jednání navrhuje se stanovit horní hranici sazby za spáchané přestupky ve výši 5 000 000,- Kč. Horní hranice sazby odpovídá sazbám za spáchání jiných druhů přestupků podle zákona o ochraně spotřebitele, přičemž je přiměřená možným dopadům daného deliktního jednání, jehož důsledky se mohou projevit v rámci celého území Evropské unie; porušení daných povinností tedy může vést k poměrně výraznému ohrožení výkonu veřejné správy, resp. zásahu do práv spotřebitelů.

Nově navrhované sankční pravomoci dozorových orgánů dále odpovídají čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2394, dle kterého příslušné orgány mají mít pravomoc ukládat sankce, jako jsou pokuty nebo penále za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a za nedodržení jakéhokoli rozhodnutí, příkazu, předběžného opatření, závazku obchodníka nebo jiného opatření přijatého podle tohoto nařízení. Nově navrhované přestupky jsou nezbytné pro řádnou adaptaci českého právního řádu na nařízení (EU) 2017/2394 a jsou nezbytné pro potírání jednání, které je v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v jiném členském státě.

K bodu 5 (§ 24b)

Navrhovaná úprava má postavit na jisto příslušnost správních orgánů uvedených v § 24d odst. 2 a 3 (tzv. příslušných orgánů) k projednávání přestupků, jichž se dotčená osoba dopustí tím, že poruší povinnost součinnosti (§ 24g) nebo opatření uložené příslušným orgánem (§ 24h a 24i).

K bodu 6 (§ 24c až § 24l)

K § 24c

Navrhovaná úprava vymezuje působnost nově vložené části sedmé zákona, která spočívá především ve vymezení pravomocí a postupů jednotlivých správních úřadů v rámci uplatňování nařízení (EU) 2017/2394, neboť nelze bez dalšího pouze odkázat na článek 9 nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, kde je uvedeno, že každý příslušný orgán má minimální vyšetřovací a donucovací pravomoci stanovené v odstavcích 3, 4, 6 a 7 tohoto článku (viz čl. 79 Ústavy České republiky).

K § 24d

Podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2394 každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů a ústřední styčný úřad, které jsou odpovědné za uplatňování tohoto nařízení. Navrhuje se zakotvit do zákona, že ústředním styčným úřadem pro přeshraniční spolupráci je Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je gestorem tohoto zákona a ústředním orgánem státní správy pro ochranu zájmů spotřebitelů. Úlohu ústředního styčného úřadu Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc vykonává již nyní, a to v souvislosti s nařízením (ES) 2006/2004.

Dále se navrhuje vymezení věcné příslušnosti jednotlivých správních orgánů k uplatňování nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, přičemž toto vymezení je provedeno odkazem na konkrétní evropské předpisy uvedené v příloze nařízení (EU) 2017/2394, a to v rozsahu, v jakém byly provedeny do vnitrostátního právního řádu. To odpovídá mj. i definici právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů zakotvené v čl. 3 odst. 1 předmětného nařízení, podle níž jsou takovými předpisy nařízení a směrnice, jak byly provedeny ve vnitrostátním právním řádu členských států, uvedené v příloze nařízení. Na definici se přitom v textu zákona přímo odkazuje.

Výslovné promítnutí „rozsahu“ působnosti do přílohy zákona má za cíl vyjasnit, že české příslušné orgány jsou při spolupráci podle nařízení oprávněny a povinny konat pouze v rozsahu oprávnění stanoveném vnitrostátním právním předpisem. V praxi to bude znamenat, že výkon dozoru např. v oblasti nekalých obchodních praktik (evropský předpis pod č. 9 přílohy nařízení (EU) 2017/2394), kde je na vnitrostátní úrovni příslušných k výkonu dozoru vícero orgánů, bude mít každý orgán oprávnění k výkonu přeshraničního dozoru pouze na úseku jemu svěřeném vnitrostátním právním předpisem (např. na úseku podnikání v energetických odvětvích to bude Energetický regulační úřad, na úseku tabákových výrobků Státní zemědělská a potravinářská inspekce, na úseku služeb elektronických komunikací Český telekomunikační úřad, apod., a Česká obchodní inspekce tehdy, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad, srov. § 23 zákona o ochraně spotřebitele).

S ohledem na to, že v některých oblastech působí v návaznosti na vnitrostátní systém dozoru velké množství orgánů příslušných k postupu podle nařízení (EU) 2017/2394, navrhuje se ustanovit některé ústřední správní úřady jakožto koordinující orgány ve vztahu k zajištění efektivního plnění povinností dle tohoto nařízení. Úkolem koordinujících orgánů bude pomáhat příslušným orgánům při plnění povinností plynoucích z nařízení, které by některé z nich byly jen stěží schopné plnit (např. obecní živnostenské úřady v případě žádostí o vzájemnou pomoc, tj. o informace či přijetí opatření, které budou zpravidla zasílány v anglickém či jiném jazyce, v němž bude očekávána i odpověď). Nezbytným předpokladem je však úzká vzájemná spolupráce dotčených příslušných orgánů a koordinujících orgánů, a to i v těch případech, kdy nejsou ve vztahu vzájemné nadřízenosti a podřízenosti, která povede k zajištění plnění všech povinností plynoucích z nařízení (EU) 2017/2394.

Koordinující orgány zprostředkovávají komunikaci mezi ústředním styčným úřadem a příslušnými orgány, přičemž tuto úlohu plní zejména tím, že mezi příslušné orgány rozdělují úkoly vyplývající z nařízení (EU) 2017/2394. V praxi tento postup bude probíhat tak, že ústřední styčný úřad daný úkol předá příslušnému koordinačnímu orgánu, přičemž ten jej dále předá konkrétnímu příslušnému orgánu. Například pokud daný úkol bude spadat do oblasti působnosti krajských hygienických stanic, ústřední styčný úřad tento úkol v souladu s § 24d odst. 4 písm. a) předá Ministerstvu zdravotnictví, které jej následně přidělí příslušné krajské hygienické stanici. Obdobně pokud příslušný orgán v rámci své činnosti shledá, že je třeba, aby byl ústřední styčný úřad informován o určité skutečnosti, předá ústřednímu styčnému úřadu prostřednictvím daného koordinujícího orgánu.

K § 24e

Nařízení (EU) 2017/2394 ve svých článcích 8 a 37 stanoví určité povinnosti členských států vůči Evropské komisi. Za účelem zajištění plnění dotčených povinností se zakotvují informační povinnosti všech subjektů příslušných k uplatňování nařízení. S ohledem na čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky se navrhuje stanovit tyto povinnosti daným správním orgánům zákonem.

K § 24f

Podle čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem; pravomoci příslušných orgánů za účelem postihování protiprávního jednání uvnitř Unie dle nařízení (EU) 2017/2394, které neplynou z vnitrostátního právního řádu, se tedy navrhuje stanovit v ustanoveních § 24g – 24i. Zároveň však při postihování protiprávního jednání uvnitř Unie budou příslušné orgány využívat také pravomoci vyplývající z vnitrostátních právních předpisů, jako jsou např. zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, jakož i kompetenční zákony příslušných orgánů dozoru, jako např. zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

K § 24g

Odst. 1

Navrhované ustanovení vychází z čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele. Český právní řád je na toto ustanovení částečně adaptován prostřednictvím některých ustanovení zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších přepisů. Nicméně tato ustanovení neumožňují správním orgánům dostatečný výkon kontroly zaměřené na protiprávní jednání uvnitř Unie, k němuž došlo v souvislosti s nabízením nebo prodejem zboží nebo poskytováním služeb prostřednictvím internetu. Díky navrhovanému ustanovení budou kontrolní orgány vybaveny oprávněním požadovat informace v rozsahu požadovaném nařízením (EU) 2017/2394, jež jsou nezbytné ke zjištění podrobností protiprávního jednání, včetně např. totožnosti osoby odpovědné za protiprávní jednání, jakož i údajů o totožnosti osob zapojených do datových toků, přičemž toto oprávnění budou moci využít vůči jakékoliv osobě, u které lze důvodně předpokládat, že má požadované informace k dispozici, tedy nejen například vůči poskytovateli služby informační společnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího služby informační společnosti.

Odst. 2

Tento odstavec implementuje požadavek čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení CPC na zavedení vyšetřovací pravomoci získat údaje, které jsou v České republice předmětem bankovního tajemství. Zároveň tak prolamuje obecnou zásadu mlčenlivosti vyjádřenou poslední větou odstavce 1. Důvodem pro přijetí této úpravy je (kromě požadavku na zajištění řádné adaptace českého právního řádu na nařízení CPC) zájem na potírání protiprávního jednání uvnitř Unie, tedy jednání, které je způsobilé přivodit újmu širokému okruhu spotřebitelů a ve svých důsledcích přivodit též újmu pověsti českých podnikatelů, případně České republiky jako státu. Zájem na zajištění účinné vymahatelnosti práva, resp. zájem na ochraně práv spotřebitelů, zájmů českých podnikatelů a České republiky tedy při uplatňování nařízení CPC převažuje nad ochranou bankovního tajemství. Oprávnění pro pověřené orgány je navrženo tak, aby byla zachována co nejvyšší míra ochrany citlivých údajů chráněných bankovním tajemstvím, při zachování efektivity vyšetřovacích pravomocí.

Základním problémem, kterému čelí kontrolní a dozorové orgány při své činnosti, je získání identifikačních údajů subjektu, který je oprávněn disponovat finančními prostředky na účtu, na který poškození spotřebitelé zaslali své platby. Ustanovení však nevylučuje možnost, že pověřený orgán bude disponovat identifikačními údaji dotčeného subjektu, ale bude naopak potřebovat zjistit čísla účtů, ke kterým má tento subjekt přístup.

Nařízení CPC hovoří o finančních tocích. Z praxe kontrolních a dozorových orgánů plyne, že k informacím o finančních tocích se vyšetřující orgány dostanou nejčastěji kontrolním nákupem, z dokumentů získaných při kontrole, nebo podání spotřebitele. Takto získané údaje a dokumenty pak prolomení bankovního tajemství v odstavci 2 vhodně doplňuje tak, aby pověřené orgány byly schopny získat údaje o finančních tocích úplné.

Odst. 3

Tento odstavec odpovídá Čl. 10 odst. 2 nařízení CPC, které požaduje, aby byly nařízením zaručené pravomoci uplatňovány v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie, včetně platných procesních záruk a zásad podle Listiny základních práv a svobod Evropské unie. Vyšetřovací a donucovací opatření musí být přiměřená povaze protiprávního jednání a celkové skutečné nebo potencionální škodě; proto se se zde specifikuje, že se oprávnění podle odstavce 2 vztahuje pouze na údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání. Ustanovení dále obsahuje oprávnění příslušného orgánu vymezit v žádosti časové období, k němuž se daná žádost vztahuje. Smyslem tohoto oprávnění je vyloučení situací, kdy by provedení kontroly bylo znemožněno např. v důsledku zrušení daného účtu.

Odst. 4

S ohledem na citlivost údajů uvedených v odstavci 2, s důrazem na ochranu bankovního tajemství, vyvstala potřeba veřejné kontroly nad získáváním těchto údajů. Jako garant oprávněnosti těchto žádostí byl zvolen ústřední styčný úřad, v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, který má zkušenosti s přeshraniční pomocí ve spotřebitelských věcech. Prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu tak pověřené orgány podávají žádosti bankám o poskytnutí údajů chráněných bankovním tajemstvím. V souladu s účelem nařízení CPC byl zakotven klíčový požadavek, aby žádost o údaje přímo navazovala na žádost o spolupráci či informace z jiného členského státu, jak předpokládá nařízení ve své kapitole III až V. Odstavec 4 stanovuje i další náležitost žádosti podle odstavce 2. Musí obsahovat základní identifikační údaje o klientovi banky nebo o účtu a odůvodnění.

V odůvodnění pověřený orgán především jasně popíše, jakým způsobem mohou vyžádané údaje přispět ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání a proč nelze dosáhnout sledovaného účelu jinak, než s využitím pravomoci podle odstavce 2, nebo na základě čeho se pověřený orgán domnívá, že sledovaného účelu lze dosáhnout jinak jen s vynaložením neúměrného úsilí.

Odst. 5

Jak již bylo řečeno výše, Ministerstvo průmyslu a obchodu představuje prvek veřejné kontroly z pozice ústředního styčného úřadu. Odstavec 5 pak vyjadřuje procesní pravidla této kontroly. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu zjistí, že žádost o údaje odpovídá požadavkům odstavce 2 a 3, postoupí tuto žádost k vyřízení bance, která je povinna poskytnout požadované údaje bez zbytečného odkladu pověřenému orgánu, který si tyto údaje vyžádal. Pokud žádost nevyhoví podmínkám stanoveným v odstavci 2 a 3, Ministerstvo průmyslu a obchodu takovou žádost bance nepředá a vyzve pověřený orgán k odstranění případných vad, přičemž mu k tomu poskytne přiměřenou, jak vyplývá z § 37 odst. 3 ve spojení s § 158 odst. 1 správního řádu.

K § 24h

Navrhovaným ustanovením se zakládá pravomoc příslušných orgánů rozhodnout o zákazu protiprávního jednání uvnitř Unie, což odpovídá čl. 9 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) 2017/2394. Tohoto ustanovení budou příslušné orgány využívat v případech, kdy dojde k protiprávnímu jednání uvnitř Unie, které však nebude přestupkem podle českého právního řádu. Na vydávání rozhodnutí podle tohoto ustanovení se budou vztahovat obecné přepisy o správním řízení, resp. část druhá a třetí zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákaz bude směřovat vůči protiprávnímu jednání uvnitř Unie, tedy jednání, které je způsobilé přivodit újmu širokému okruhu spotřebitelů a v konečném důsledku i poškozovat pověst českých podnikatelů, případně Českou republiku jako stát. Za daných okolností je nezbytné, aby toto jednání bylo co nejrychleji ukončeno, a za tímto účelem se navrhuje vyloučit opravný prostředek proti rozhodnutí o zákazu protiprávního jednání uvnitř Unie. Tato úprava odpovídá např. vyloučení odkladného účinku proti rozhodnutím správních orgánů podle § 50 a 51 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších přepisů

K § 24i

Navrhovaná úprava odpovídá ustanovení čl. 9 odst. 4 písm. g) nařízení (EU) 2017/2394. Díky tomuto ustanovení budou kontrolní orgány moci zasáhnout proti protiprávnímu jednání uvnitř Unie také prostřednictvím pravomoci nařídit tomu, kdo jednal protiprávně, odstranit obsah nebo omezit přístup k on-line rozhraní nebo nařídit zřetelné zobrazení varování pro spotřebitele při přístupu k on-line rozhraní.

V případě zjištění protiprávního obsahu ukládaných informací nebo v případě protiprávního jednání osoby odpovědné za toto jednání budou moci příslušné orgány rozhodnutím nařídit neprodlené odstranění nebo znepřístupnění takových informací také poskytovateli služby informační společnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího služby informační společnosti. Použití tohoto ustanovení je podmíněno situací, kdy bude hrozit riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů a nebude možné daného účelu dosáhnout jinak. Na vydávání rozhodnutí podle tohoto ustanovení se budou vztahovat obecné přepisy o správním řízení, resp. část druhá a třetí zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

K § 24j až § 24l

Navrhovaná úprava odpovídá čl. 27 nařízení (EU) 2017/2394, podle kterého každý členský stát svěří, pokud je to opodstatněné, určeným subjektům, evropským spotřebitelským centrům, spotřebitelským organizacím a sdružením spotřebitelů a případně sdružením obchodníků, která mají nezbytné odborné znalosti, pravomoc zasílat externí varování, tedy upozornění na protiprávní jednání, případně související informace, které mají k dispozici, příslušným orgánům dotčených členských států a Komisi. Navrhuje se tedy svěřit toto oprávnění Evropskému spotřebitelskému centru Česká republika, které působí při České obchodní inspekci a je členem sítě Evropských spotřebitelských center. Zároveň se však jako opodstatněné jeví také poskytnutí uvedeného oprávnění spotřebitelským organizacím, ovšem za předpokladu splnění v zákoně stanovených kvalifikačních požadavků, jejichž smyslem je zajistit určitou úroveň kvality výkonu této činnosti (jde o to zamezit např. zasílání nepravdivých nebo jinak nesprávných či neúplných, informací do evropského informačního systému). O udělení tohoto oprávnění bude rozhodovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, kterému je rovněž svěřen výkon dozoru nad plněním podmínek pro udělení oprávnění a kvalitou výkonu dané činnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v souladu s čl. 27 nařízení informovat Evropskou komisi o udělení nebo odebrání oprávnění k výkonu činnosti podle tohoto ustanovení.

Část druhá a šestá - Změna zákona o bankách a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

V návaznosti na ustanovení § 24g se navrhuje provést změnu zákona o bankách a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, aby byly příslušné orgány v rámci výkonu kontroly zaměřené na protiprávní jednání uvnitř Unie vybaveny pravomocí požadovat od banky, případně spořitelního nebo úvěrního družstva také informace vedoucí ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání, v praxi tedy zejména informace o tom, kdo je majitelem nebo disponentem příslušného účtu, který je nebo byl využíván v rámci jednání, u nějž je dáno důvodné podezření, že je protiprávní.

Část třetí až pátá a část sedmá až patnáctá

Obsahují v souvislosti s adaptací nařízení (EU) č. 2017/2394 novely dotčených resortních předpisů. Jedná se o novelu zákona o České obchodní inspekci, novelu zákona o živnostenském podnikání, novelu zákona o regulaci reklamy, novelu zákona o některých službách informačních společnosti, novelu zákona o České národní bance, novelu zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, novelu zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva, novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, novelu zákona o veterinární péči, novelu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, novelu zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a novelu zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.

S ohledem na zrušení nařízení č. 2006/2004 prostřednictvím nařízení (EU) 2017/2394 je nezbytné provést odpovídající změny v těchto vnitrostátních právních přepisech.

Část šestnáctá

Datum nabytí účinnosti právního předpisu je stanoveno od 17. ledna 2020, a to s ohledem na článek 42 nařízení (EU) č. 2017/2394, který uvádí, že toto nařízení se použije ode dne 17. ledna 2020.

V Praze dne 26. srpna 2019

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Ministr průmyslu a obchodu:

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA v. r.