zákon č. 238/2024 Sb.

A) Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku, včetně zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Změna zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů

Zákonem č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o GIBS“) byla zřízena s účinností k 1. lednu 2012 Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále též „GIBS“ nebo „inspekce“). GIBS vznikla jako zcela nový a samostatný ozbrojený bezpečnostní sbor, který se vyčlenil z inspekce Policie České republiky (dále jen „IPČR“), která existovala podle § 103 a násl. zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o PČR“).

Úkoly GIBS jsou stanoveny v ustanovení § 2 zákona o GIBS, kdy úkolem GIBS je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby České republiky anebo příslušník GIBS, zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Policii České republiky nebo v GIBS, nebo zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Celní správě České republiky anebo Vězeňské službě České republiky, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů. Dále je úkolem GIBS vyšetřovat trestný čin příslušníka Policie České republiky, celníka, příslušníka Vězeňské služby České republiky nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Policii České republiky a zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Celní správě České republiky nebo Vězeňské službě České republiky, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů. Rovněž úkolem GIBS je u osob výše uvedených provádět zkoušku spolehlivosti. Zejména podle ustanovení § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), je GIBS policejním orgánem.

Zákon o GIBS je účinný 11 let a za celou tuto dobu nebyl komplexněji novelizován. Některá jeho ustanovení se ukazují jako nedostatečná nebo v praxi problematicky využitelná, což v některých případech může vést ke ztížení plnění zákonných úkolů inspekce.

Navrhovaná úprava se proto zaměřuje zejména na:

1) zpřesnění existující právní úpravy s ohledem na požadavky aplikační praxe,

2) harmonizaci zákona o GIBS se zákonem o PČR,

3) doplnění některých institutů, které existují v zákoně o PČR a

4) vytvoření nových institutů, které doposud v právním řádu nejsou upraveny.

Některá novelizovaná ustanovení lze subsumovat pod vícero okruhů. Tento výčet tak spíše slouží pro lepší orientaci v dané problematice; zcela jistě však nezakládá dogmatické rozdělení do přesně vytyčených tematických okruhů.

Ad 1) a 2)

Výše naznačené tematické okruhy 1) a 2) jsou stěžejní částí nově navrhované úpravy. Dochází k odstranění některých nejasností, nesystémovostí a nelogičností, které vznikly především legislativním spěchem při tvorbě a schvalování zákona o GIBS.

Současná právní úprava stanoví, že úkoly inspekce plní pouze příslušník inspekce. V praxi však některé úkoly vykonávají i zaměstnanci inspekce. Jedná se zejména o plnění úkolu, které mají podpůrný charakter (administrativa, personalistika, správa majetku atp.). Vzhledem k tomu, že GIBS (resp. její pověřené orgány) plní funkci policejních orgánů vůči svým příslušníkům i zaměstnancům, je žádoucí, aby postavení zaměstnanců bylo explicitně uvedeno v zákonné úpravě, ačkoli toto zařazení neznamená, že by docházelo k jakémukoli rozšíření jejich zákonné působnosti.

Dochází také k dílčímu zpřesnění již existujícího oprávnění k zajištění osoby.

V oblasti získávání informací z evidencí mezi GIBS a dalšími určenými bezpečnostními sbory se nově uvádí oprávnění GIBS žádat tyto informace také způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Jedná se o upřesnění jednoho z možných způsobů předávání těchto informací, a to zejména s ohledem na nutnost zohlednit využití moderních technologií k efektivnějšímu plnění úkolů GIBS, přičemž je samozřejmě nutné brát ohled také na podmínky, které pro sdílení a ochranu citlivých a osobních údajů stanoví další právní předpisy. Předkladatel si je vědom, že za situace, kdy již současná právní úprava § 35 zákona o GIBS, umožňuje GIBS získávání informací z evidencí, je otázka zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu spíše otázkou technickou než výslovně právní. Výslovné uvedení tohoto způsobu získávání informací přímo v zákoně ovšem považuje za důležité jednak z důvodu posílení právní jistoty v oblasti využití tohoto oprávnění a zároveň jako nutný krok pro z toho plynoucí zdůraznění povinnosti chránit předávané údaje, včetně těch, které podléhají dalším omezením, a to nejenom v souladu se zákonem o GIBS, ale také v souladu s principy ochrany osobních údajů i zásadami trestního řízení.

Nutno zdůraznit, že účelem uvedeného ustanovení není snaha o zavedení plošného a neomezeného přístupu GIBS do všech existujících evidencí určených bezpečnostních sborů, stejně tak nemá tento způsob přístupu do konkrétní evidence náležet všem příslušníkům či zaměstnancům GIBS bez jakékoli limitace. Jak vyplývá z dikce daného ustanovení, využití evidence musí sloužit k plnění konkrétního úkolu GIBS, proto při určení evidencí, do nichž bude zřizován dálkový a nepřetržitý přístup, bude vždy nutné vycházet ze vzájemné dohody mezi GIBS a určeným bezpečnostním sborem a z důkladného vyhodnocení té které evidence z hlediska potřebnosti pro plnění úkolů GIBS a naplnění dalších zákonných podmínek či omezení. Zákon již v současné podobě obsahuje limitu v podobě mlčenlivosti podle daňového řádu a zároveň nově ustanovení počítá s dalším nutným korektivem tohoto oprávnění, kdy je zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu podmíněno tím, že takovým postupem nedojde k ohrožení plnění úkolů dotčeného bezpečnostního sboru.

Při formulaci tohoto návrhu bylo také přihlíženo ke specifickému postavení GIBS vůči ostatním bezpečnostním sborům, a to zejména ve vztahu k působnosti a účelu samotného zřízení GIBS, kdy postavení GIBS je vůči ostatním dotčeným bezpečnostním sborům spíše represivní a inspekční.

Dále dochází ke zpřesnění ustanovení kontroly činnosti inspekce. Platné znění § 57 zákona o GIBS upravuje kontrolu jak činnosti inspekce, tak kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu. Navrhovaná změna míří pouze na úpravu kontroly inspekce jako úřadu, nikoliv na kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí.

Praxe ukazuje, že platná úprava kontroly je velmi vágní a obecná. Nejčastějším způsobem výkonu „kontroly“ jsou totiž případy, kdy si osoba stěžuje u Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, ačkoliv se jedná o stížnost, kterou už samotná inspekce (a zpravidla i státní zástupce, popř. ostatní bezpečnostní sbory) vyhodnotila jako neopodstatněnou. Smyslem kontrolního orgánu ovšem nebylo vytvoření jakéhosi quasi-odvolacího orgánu, ale zajistit nezávislou a objektivní kontrolu inspekce. Za tímto účelem dochází k přesnějšímu vymezení oprávnění Stálé komise pro kontrolu GIBS i povinností inspekce vůči tomuto orgánu tak, aby se zefektivnil kontrolní charakter činnosti Stálé komise pro kontrolu GIBS.

Stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS (dále také „kontrolní komise“) je tak oprávněna požadovat od inspekce informace a podklady potřebné k provedení kontroly. Navrhuje se také, aby kontrolní komise měla oprávnění seznamovat se s vnitřní strukturou inspekce, informacemi týkajícími se rozpočtové problematiky a souhrnnou informací o činnosti inspekce.

Nově se upřesňuje, že ředitel GIBS předkládá kontrolní komisi souhrnnou informaci o činnosti inspekce obsahující počet a zaměření případů a věcí, v nichž je inspekce činná a také informaci k vyhodnocení zkoušek spolehlivosti. Uvedenými souhrnnými informacemi se rozumí zejména informace k jednotlivým případům korupčního jednání, k úniku informací, k použití donucovacích prostředků nebo zbraně, jejichž následkem byla újma na zdraví nebo smrt, k použití nepřiměřeného násilí, brutality, mučení a nelidského a jiného krutého zacházení apod. Explicitně se umožňuje kontrolnímu orgánu vstupovat do objektů užívaných inspekcí.

Navrhovaná úprava se inspiruje v právní úpravě týkající se mechanismů kontroly zpravodajských služeb a v menší míře též Finančního analytického úřadu, Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Návrh zákona také reflektuje změny vyplývající ze zákona č. 418/2021 Sb., kterým se měnil zákon o PČR a některé další zákony. Promítnuté změny mají za cíl zejména udržet jednotnou terminologickou linii zákona o PČR a zákona o GIBS.

V neposlední řadě se v zákoně zavádí nové legislativní zkratky tak, aby došlo k zjednodušení a zpřehlednění celého předpisu.

Ad 3)

Hlavním úkolem inspekce je výkon činnosti policejního orgánu v rámci trestního řízení. Koncepčně tedy zákon o GIBS vychází ze zákona o PČR, která je tím primárním a obecným policejním orgánem. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby zákon o GIBS a zákon o PČR byly v maximální možné míře jednotné. Odlišnost právní úpravy pak vyplývá zejména z rozdílné působnosti Policie České republiky (dále též „policie“) a inspekce nebo z povahy věci.

Druhou novinkou je oprávnění pro příslušníky inspekce vstupovat do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek. Inspekce nevystupuje vždy jako policejní orgán ve smyslu § 12 trestního řádu, využívá tedy také oprávnění k postupům primárně bezpečnostního, nikoliv jen procesního charakteru, jejichž účelem není opatření důkazu pro řízení, nýbrž pouze odvrácení nebezpečí, které nesnese odkladu. Ustanovení je převzato z § 40 zákona o PČR, nicméně pro potřeby inspekce došlo k zúžení jeho rozsahu, kdy nebylo přejato oprávnění vstupu pro případ, že by se v místě nacházel zemřelý, nebo pokud by se tam nacházelo týrané zvíře. Tyto případy jsou zcela mimo působnost i praxi inspekce. Zároveň se v praxi ukázalo, že ustanovení § 83c trestního řádu není dostačující. V případě, že pronásledovaná osoba se schová v obydlí, jiném prostoru nebo na pozemku a zároveň není osobou uvedenou v § 83c odst. 2 trestního řádu, nemá příslušník inspekce podle platné úpravy oprávnění na takové místo vstoupit. Zároveň trestní řád neumožňuje zjednat si v případě nutnosti vstup za použití síly.

Dále dochází k inkorporaci ustanovení o mezinárodní spolupráci ze zákona o PČR přímo do zákona o GIBS. Obecně současná podoba zákona o GIBS v celé řadě případů odkazuje na zákon o PČR (např. omezení osobní svobody, cely, podpůrné operativně pátrací prostředky atd.). Tento postup je vhodný, pokud se jedná o institut, který je zcela přenositelný i na působnost inspekce, která je v řadě věcí odlišná od policie. Nevýhodou takového řešení je, že pokud dochází k legislativní změně zákona o PČR, musí zpravidla dojít i ke změně zákona o GIBS. V praxi se toto ukázalo jako problematické, kdy v souvislosti s přijetím zákona č. 105/2013 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, došlo k vložení nového odstavce 5 v § 92 zákona o policii.

Nedošlo už však k legislativní úpravě odkazu v zákoně o GIBS. Tím se odkaz stal z pohledu praxe GIBS fakticky nepoužitelný. Z tohoto důvodu je tedy problematika mezinárodní spolupráce přímo nově zakotvena v zákoně o GIBS, přičemž ale okruh oprávnění a postupů GIBS v oblasti mezinárodní spolupráce zůstává v praxi bez zásadnějších změn.

Druhým důvodem k potřebě inkorporování problematiky mezinárodní spolupráce do zákona o GIBS je možnost využití příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru k provedení zkoušky spolehlivosti. Tento institut je výlučně v pravomoci inspekce a jde tedy nad rámec zákonné úpravy v zákoně o PČR.

Navrhovaná úprava také sjednocuje problematiku stížností na inspekci a její příslušníky a zaměstnance. Ačkoliv platná úprava převzala znění ze zákona o PČR (§ 97), z hlediska obsahového míří zcela jiným směrem. Ustanovení § 97 zákona o PČR upravuje problematiku stížností na policii a příslušníky policie, zatímco platné znění § 56 zákona o GIBS upravuje stížnosti na ostatní bezpečnostní sbory a jejich příslušníky, stojí tedy zcela mimo zákonnou působnost inspekce. Navrhuje se proto, aby toto ustanovení upravovalo primárně problematiku stížností na inspekci a její příslušníky.

Ad 4)

Novým institutem je oprávnění provádět kontrolu přítomnosti návykové látky (§ 16a). Smyslem této úpravy je umožnit příslušníkům inspekce vyzvat a kontrolovat osoby uvedené v § 2 odstavci 1 zákona o GIBS na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu. Účelem daného ustanovení je zajištění efektivního plnění úkolu GIBS v situacích, kdy by jinak bylo nutno vyčkat na součinnost poskytnutou jiným subjektem, přičemž tato časová prodleva by mohla vést ke ztížení nebo zmaření daného úkonu. Pro příklad lze uvést, že má-li GIBS poznatek o skutečnostech nasvědčujících tomu, že například příslušník bezpečnostního sboru řídí vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, zcela jistě je žádoucí, aby mohli sami příslušníci GIBS provést kontrolu na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek, a nemuseli na místo přivolávat hlídku policie a vyčkat jejího příjezdu. V dané situaci by tak v důsledku časového prodlení mohlo dojít ke zmaření plnění úkolů GIBS spočívajících ve vyhledávání, odhalování a prověřování skutečností, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o GIBS.

Předkladatel si je vědom, že by se mohlo zdát, že se jedná o nepřímou novelizaci § 19 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen „zákon č. 65/2017“), avšak zatímco zákon č. 65/2017 cílí na všechny osoby, ve specifických případech, navrhovaná úprava má přesně opačnou tendenci; míří na specifický okruh osob, ale šířeji. Jedná se tedy o novou komplexní a speciální úpravu k úpravě obecné. Na zaměstnance a zejména na příslušníky bezpečnostních sborů jsou kladeny vyšší nároky než na „běžné“ zaměstnance. U příslušníků bezpečnostních sborů to vyplývá přímo ze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a dále je to dáno i tím, že např. podstupují výcvik se zbraní. Zaměstnancům a příslušník ům bezpečnostních sborů je pak společné, že mají přístup k specifickým informacím a vykonávají specifické činnosti. Je tedy na místě, aby inspekce mohla v rámci výkonu své působnosti kontrolovat tyto osoby na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek.

V praxi se také jako problematické ukazuje, že v případě, že dochází k úkonům vůči příslušníkovi bezpečnostního sboru-řidiči vozidla (zejména pak příslušníka policie) a je podezření, že je tento příslušník pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, musí příslušníci inspekce na místo přivolat hlídku policie, která pak může tuto kontrolu provést. Tím jednak dochází k časové prodlevě kontroly a také jsou do úkonů inspekce zapojovány třetí osoby, což je z hlediska strategicko-taktického silně nežádoucí.

Dané ustanovení pak neznamená, že by GIBS vykonávala jakoukoliv namátkovou kontrolní činnost a kopírovala tak práci policie. Práce inspekce je založena na odlišném modu operandi; koná zejména na základě svých poznatků vůči konkrétní osobě nebo skupině osob.

Tato pravomoc inspekce, resp. příslušníků inspekce povede ke zrychlení a zjednodušení plnění úkolu inspekce a dojde k odstranění zřejmé nesystémovosti platné právní úpravy.

Změna zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

V souvislosti s přijetím zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) a zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákona o registru smluv“) došlo, v důsledku legislativního opomenutí, k vytvoření rozporu, resp. nesystémovosti propojení těchto dvou zákonů ve vztahu k inspekci.

Podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) zákona o registru smluv není povinnost zveřejňovat prostřednictvím registru smluv smlouvy týkající se činnosti zpravodajských služeb a GIBS a dále smlouvy týkající se činnosti orgánů činných v trestním řízení, které se týkají předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů. Tedy zpravodajské služby a inspekce mají generální výjimku ze zákona o registru smluv, a to vzhledem ke své specifické činnosti.

Podle ustanovení § 219 ZZVZ má zadavatel povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku. Z této povinnosti pak mj. mají výjimku zpravodajské služby, nicméně ne již inspekce. Dochází tak k logickému rozporu, kdy zákon o registru smluv vyjímá GIBS z povinnosti uveřejňování smluv, následně však s přijetím ZZVZ je tato výjimka de facto neúčinná, neboť v souladu s ZZVZ má inspekce povinnost smlouvy opět uveřejňovat (resp. smlouvy, jejichž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH).

Platná ani nově navrhovaná právní úprava nemá dopad na rovnost mužů a žen a neporušuje zákaz diskriminace.

B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Návrh je v části týkající se postavení a oprávnění zaměstnanců GIBS plně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. Změna v právní úpravě zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím je toliko formální, zpřesňuje odkaz na konkrétní ustanovení v reakci na novou právní úpravu. Jde tedy o změnu legislativně technického rázu, kterou se nijak nově nezasahuje do závazků plynoucích z výše uvedené směrnice.

Nově vkládaná ustanovení hlavy IX návrhu, jenž řeší problematiku mezinárodní spolupráce, vycházejí z obdobné právní úpravy, jakou obsahuje zákon o PČR. Jak již bylo uvedeno výše, postupy a oprávnění GIBS v oblasti mezinárodní spolupráce jsou v současné právní úpravě řešeny odkazem na zákon o PČR, proto vložením nové hlavy IX nedochází k zásadním změnám současné praxe a rozšíření oprávnění v oblasti mezinárodní spolupráce nad rámec současných postupů. Jedinou změnou je využití příslušníka zahraničního sboru ke zkoušce spolehlivosti, přičemž zkouška spolehlivosti je institutem ryze kontrolním. Tato ustanovení tak nadále korespondují se závazky a závěry, které jsou obsaženy ve směrnici Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, rámcovém rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti a také v rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Nedochází ovšem k žádné reimplementaci práva EU.

Institut kontroly přítomnosti návykové látky (§ 16a) je sice novým institutem, ale svojí povahou vychází ze zákona č. 65/2017, jenž je funkční a soudně aprobovaný mechanismus.

C) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

V navrhované úpravě se počítá s tím, že by příslušníci inspekce mohli kontrolovat osoby uvedené v § 2 odst. 1 na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. To by s sebou neslo i nutnost pořízení certifikovaných analyzátorů. Inspekce v současné době pracuje se třemi variantami.

Varianta 1: Certifikovaný analyzátor by se pořídil pro každé územní pracoviště. Tato varianta přináší nejvyšší úroveň operativnosti, zároveň s sebou nese nejvyšší náklady na pořízení a provoz (průběžná kalibrace) těchto zařízení.

Varianta 2: Certifikované analyzátory by se pořídily pouze pro regiony. V tom případě by několik územních pracovišť analyzátory sdílelo. Tím by byly sníženy náklady na pořízení těchto přístrojů, došlo by ale také ke snížení operativnosti inspekce.

Varianta 3: Na základě součinnosti by byly analyzátory vždy ad hoc půjčovány od policie. Tím by odpadla nutnost pořízení vlastních přístrojů.

Inspekce nemá preferovanou variantu řešení, neboť musí proběhnout hloubková analýza případů. Na základě této analýzy se inspekce rozhodne, zda je pro ni výhodné investovat do vlastních analyzátorů (popř. do kolika) nebo zda si je bude půjčovat od policie. Zásadním ukazatelem bude četnost využití hlídek policie v minulých letech k provedení kontroly na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky.

V případě, že by se inspekce přiklonila k jedné z variant nákupu analyzátorů, byly by hrazeny ze zdrojů kapitoly 376 – Generální inspekce bezpečnostních sborů. Současně je třeba poznamenat, že Generální inspekce bezpečnostních sborů by nákup analyzátorů (za předpokladu, že by nebyla volena varianta zápůjček, v případě koupě by se jednalo v minimalistické variantě o koupi do pěti kusů) hradila z již přidělených zdrojů (popř. úspor), což by v této souvislosti nevedlo ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů k žádosti o navýšení zdrojů do kapitoly 367.

Dále veškeré náklady na nové společenské stejnokroje by byly hrazeny z přidělených finančních prostředků určených k tomuto účelu (tzv. ošatné). Tato změna nemá vliv na státní rozpočet – nepovede k navyšování státního rozpočtu.

Pro vyloučení jakýchkoliv pochybností s novelizací zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebude požadováno navyšování zdrojů kapitoly 376 – Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí.

Navržená právní úprava sama o sobě není spojena se sociálními dopady a dopady na rodinu. Navržená právní úprava není spojena s dopady na specifické skupiny obyvatel. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné dopady na životní prostředí.

D) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

E) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Předložený návrh rozšiřuje možný zásah inspekce do soukromí nově definovaným oprávněním příslušníka inspekce vstoupit do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek (navrhovaný § 15a). Jedná se o obdobu ustanovení § 40 zákona o PČR. V rámci působnosti inspekce se předpokládá, že toto ustanovení by se aplikovalo zejména ve vztahu k pronásledování osob. Druhým případem, kdy by se aplikovalo toto ustanovení, je při postupu příslušníka inspekce podle § 4 zákona o GIBS (iniciativa). V každém případě by i z hlediska zákonné působnosti k takovému postupu docházelo jen zcela výjimečně.

Návrh zákona nemá vliv na ochranu osobních údajů.

F) Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika. Návrh novely byl připraven na základě praktických zkušeností s aplikací praxí. Rozsah návrhu je přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

G) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navržená právní úprava bude mít pozitivní dopady na bezpečnost České republiky, neboť doplňuje nové pravomoci inspekce vůči osobám spadající do její působnosti a zároveň dochází ke zpřesnění stávajícího právního rámce.

H) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, což platí i pro dopady na všechny rodiny s ohledem na plnění jejich funkce.

I) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navržená právní úprava není spojena s územními dopady, ani s dopady na územní samosprávné celky.

J) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava byla posouzena z hlediska souladu s následujíc ími zásadami: Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) Maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb (princip data only once) Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) Sdílené služby veřejné správy Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelnýc h v evropském prostoru Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR) Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Technologická neutralita Uživatelská přívětivost

Navrhovaný zákon nevytváří žádné překážky vůči naplňování výše uvedených zásad.

K) Výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA)

Vzhledem k absenci závažných dopadů na veřejné rozpočty a další sledované oblasti a k absenci dalších variant právní úpravy, byla, v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, udělena předsedou Legislativní rady vlády výjimka z povinnosti provést k tomuto návrhu zákona hodnocení dopadů regulace.