A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
1. Důvod předložení
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „návrh zákona“)
Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Důvodem předložení návrhu zákona jsou zejména změny související:
a) s novou povinností Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) zajišťovat metodickou podporu vybraným účetním jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu a další související činnosti s využitím centrálního systému účetních informací státu v souladu s usnesením vlády č. 921 ze dne 22. prosince 2010,
b) s využitím centrálního systému účetních informací státu pro monitorovací, zjišťovací a kontrolní činnosti,
c) se způsobem ocenění majetku získaného bezúplatným nabytím v rámci účetních jednotek veřejné sféry,
d) se zpřesněním ustanovení o inventarizaci a
e) se schvalováním účetních závěrek vybraných účetních jednotek.
Cílem předložení návrhu zákona je:
1. provázat ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o účetnictví“) týkající se povinnosti ministerstva spravovat centrální systém účetních informací státu (dále jen „CSÚIS“) s faktickými činnostmi spojenými s touto správou a s využitím tohoto systému, tj. metodická podpora a předávání a přebírání účetních záznamů v elektronické podobě, včetně zajištění jeho dalšího využití kontrolními orgány, 2. snížit riziko zkreslení ocenění majetku získaného bezúplatným nabytím v okruhu účetních jednotek veřejné sféry, 3. zpřesnit některá ustanovení zákona o účetnictví v souvislosti s reálným vývojem, potřebami účetních jednotek a kontrolou stanovených povinností a 4. zajistit schvalování účetních závěrek v případě vybraných účetních jednotek.
Pokud by zákon o účetnictví nereagoval na výše uvedené cíle a potřeby účetních jednotek, tak by:
1. mohla být snížena vymahatelnost některých povinností stanovených zákonem o účetnictví a nepříliš účinně zajištěna dobrá správa v oblasti účetnictví, včetně přenosu účetních záznamů mezi účetními jednotkami a CSÚIS, 2. nebyla zajištěna dostatečná legislativní opora pro další případné využití CSÚIS, 3. nebylo reagováno na vývoj v dané oblasti a praktické potřeby účetních jednotek a 4. nemusely být zajištěny veškeré požadavky na validitu informací předávaných dalším orgánům (např. Český statistický úřad nebo Česká národní banka) pro některé jejich činnosti, zejm. monitoring a řízení veřejných financí.
2. Návrh variant řešení
Varianta 0: „Nulová“ varianta předpokládá, že se neuskuteční změny uvedené v bodu 1 a bude ponechán stav z předcházejícího období.
Varianta 1: V případě varianty 1 budou realizovány změny uvedené v bodu 1.
Dotčené subjekty: Dotčenými subjekty budou:
a) Ministerstvo financí,
b) vybrané účetní jednotky podle zákona o účetnictví a
c) také ostatní účetní jednotky zejména v případě změny ustanovení o inventarizaci majetku a závazků.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů všech variant
Varianta 0
Jako negativní faktory lze identifikovat, že při neuskutečnění navrhovaných změn by:
1. mohly vznikat problémy při provádění faktických činností spojených se správou CSÚIS a s využitím tohoto systému, včetně poskytování metodické podpory a předávání a přebírání účetních záznamů v elektronické podobě, 2. nadále existovalo potenciální riziko zkreslení ocenění majetku získaného bezúplatným nabytím v okruhu účetních jednotek veřejné sféry, 3. nebylo reagováno na reálný vývoj v oblasti účetnictví a na potřeby účetních jednotek a kontrolních orgánů a 4. nebylo zajištěno schvalování účetních závěrek v případě vybraných účetních jednotek, 5. nedošlo k upřesnění předmětných ustanovení zákona o účetnictví v oblasti ověřování výroční zprávy a konsolidované účetní závěrky s ohledem na zajištění souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS, o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (CELEX 32003L0051).
Varianta 1
Při realizaci navrhovaných změn dojde k naplnění cílů úpravy uvedených v bodě 1. Pozitivní faktory, které lze očekávat:
1. eliminace rizika snížení vymahatelnosti některých povinností stanovených zákonem o účetnictví a ztíženého zajišťování dobré správy v oblasti účetnictví a souvisejících kontrolních činností, včetně přenosu účetních záznamů mezi účetními jednotkami a CSÚIS, 2. zajištění reakce na vývoj v oblasti účetnictví a na praktické potřeby účetních jednotek a 3. zajištění požadavků na validitu informací předávaných dalším orgánům státní správy či samosprávy, 4. upřesnění předmětných ustanovení zákona o účetnictví v oblasti ověřování výroční zprávy a konsolidované účetní závěrky s ohledem na zajištění souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS, o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (CELEX 32003L0051).
Návrh zákona předpokládá dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet České republiky a na ostatní veřejné rozpočty v souvislosti se zavedením schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek sestavených k rozvahovému dni. Předpokládané náklady spojené s tímto procesem jsou odhadovány ve výši 56 milionů Kč. Současně lze očekávat pozitivní vliv zjednodušení ocenění majetku získaného bezúplatným nabytím v rámci účetních jednotek veřejné sféry (mimo jiné nebude prováděno přecenění při bezúplatném převodu majetku).
Konzultace
Při projednávání návrhu zákona proběhly konzultace s odbornou veřejností, zejména se zástupci organizačních složek státu, státních fondů a Pozemkového fondu České republiky a územních samosprávných celků v rámci metodických dnů pořádaných ministerstvem.
Implementace a vynucování
Ke kontrole dodržování povinností stanovených účetními předpisy (řízení o správním deliktu) a k ukládání pokut podle § 37a zákona o účetnictví je v prvním stupni finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
Přezkum účinnosti
Účinnost předloženého návrhu zákona bude možné ověřit v praxi, jednak konzultacemi s odbornými a metodickými pracovníky a zúčastněnými profesními subjekty, jednak v rámci kontrolních činností příslušných kontrolních orgánů.
4. Návrh řešení
Zhodnocení variant a výběr nejlepší varianty
Varianta 0: Přijetí „nulové“ varianty by znamenalo ponechání stavu z předcházejícího období, který vzhledem k vývoji a uskutečněným změnám nelze považovat za dostačující, a proto došlo k zamítnutí této varianty.
Varianta 1: Pro řešení byla jako nejvhodnější vybrána varianta 1, která zajistí realizaci změn a naplnění cílů uvedených v bodě 1.
Návrh zákona nepředpokládá sociální dopady, dopady na životní prostředí ani dopady na rovnost mužů a žen.
Návrh zákona předpokládá dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet České republiky a na ostatní veřejné rozpočty v souvislosti se zavedením schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek sestavených k rozvahovému dni. Předpokládané náklady spojené s tímto procesem jsou odhadovány ve výši 56 milionů Kč. Náklady spojené s procesem schvalování nebudou u všech dotčených jednotek stejné. Zvýšené budou zejména v případech, kdy zřizovatel bude provádět schvalování většího počtu účetních závěrek jím řízených účetních jednotek. Současně lze očekávat pozitivní vliv zjednodušení ocenění majetku získaného bezúplatným nabytím v rámci účetních jednotek veřejné sféry (mimo jiné nebude prováděno přecenění při bezúplatném převodu majetku).
Návrh zákona nepředpokládá hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, Listinou základních práv a svobod a Ústavou České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast účetnictví. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky. Návrh zákona je v souladu s právními předpisy upravujícími oblast působnosti ústředních orgánů státní správy České republiky.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a její slučitelnost s předpisy Evropské unie
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva se na navrhovanou právní úpravu nevztahují.
Návrh zákona není v rozporu s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Je v souladu s právními předpisy upravujícími oblast účetnictví: Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění pozdějších předpisů, Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění pozdějších předpisů, Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008, Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, ve znění pozdějších nařízení Komise (ES).
K Čl. I
K bodu 1
Změna tohoto ustanovení zohledňuje reálné požadavky kladené na tento zákon s ohledem na shromažďování účetních záznamů pro potřeby státu.
K bodu 2
Legislativně technická úprava.
K bodům 3 a 4
Úprava tohoto ustanovení zohledňuje, že pro potřeby státu mohou být shromažďovány účetní záznamy i od dalších účetních jednotek, a to na základě tohoto zákona nebo jiného právního předpisu. Rozšíření využívání informací i pro účely monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností v CSÚIS zvýší efektivnost informací shromažďovaných v CSÚIS. Dále dochází k rozšíření kompetencí Ministerstva financí, aby zajišťovalo metodickou podporu v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu.
K bodu 5
Navrhovaná změna uvozovací věty v § 4 odst. 8 legislativně zpřesňuje rozsah povinností, jejichž podmínky jsou upravovány technickou vyhláškou o účetních záznamech, a to v souvislosti s předáváním a přebíráním účetních záznamů.
K bodu 6
Rozšíření zmocnění pro prováděcí právní předpis v oblasti technické a smíšené formy účetních záznamů vyplývá z objektivních potřeb. Jedná se zejména o zvýšení právní jistoty účetních jednotek při používání těchto forem účetních záznamů v oblasti průkaznosti, přenosu a jejich úschovy. S ohledem na skutečnost, že účetní záznamy nejsou využívány pouze pro potřeby účetních jednotek, musí tyto účetní záznamy naplňovat požadavky i pro jejich jiné využití, například v rámci daňového, správního, trestního a jiného řízení. Proto se považuje za vhodné, aby vyhláška stanovila podmínky zajištění průkaznosti, přenosu a úschovy účetních záznamů v technické formě. Dále se předpokládá, že tato změna vytvoří podmínky pro další rozvoj elektronizace v oblasti účetnictví. Upřesnění požadavků na průkaznost, zejména u přenosů těchto účetních záznamů, vytvoří podmínky pro komunikaci mezi účetními jednotkami při používání těchto forem účetních záznamů.
K bodu 7
Na základě tohoto zmocnění jsou vytvářeny podmínky, aby byly právním předpisem stanoveny požadavky pro organizaci a způsob zajištění při poskytování součinnosti účetními jednotkami pro schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek. Tímto způsobem by měly být zajištěny podmínky pro plnění povinností v oblasti schvalování účetních závěrek. Pracovní návrh vyhlášky o schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek je součástí tohoto vládního návrhu zákona.
K bodu 8
Toto nové ustanovení zohledňuje požadavky pro předávání účetních záznamů do CSÚIS a přebírání účetních záznamů z CSÚIS, a to v souladu i s jinými právními předpisy.
Tyto činnosti budou zajištěny obdobným způsobem jako je stanoven pro vybrané účetní jednotky. Ustanovení § 6 odst. 6 zohledňuje potřebu zajištění součinnosti účetními jednotkami pro schvalování účetních závěrek vybraných účetních jednotek.
K bodu 9
Doplňuje se podmínka pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pro příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel. Uvedené příspěvkové organizace dále mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud nebudou součástí konsolidačního celku.
K bodu 10
Legislativně technická úprava.
K bodům 11 až 13
Jedná se o nutné upřesnění předmětných ustanovení zákona o účetnictví v oblasti ověřování výroční zprávy a konsolidované účetní závěrky s ohledem na zajištění souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS, o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (CELEX 32003L0051).
K bodu 14
Důvodem této změny je zajištění kontinuity v oblasti oceňování předmětného majetku a zefektivnění procesu při bezúplatném nabytí tohoto majetku.
K bodu 15
Upřesňuje se, že dokladové inventury se týkají pouze skutečností, u kterých v rámci inventarizace nelze použít metodu vizuálního zjišťování jejich fyzické existence, a to s ohledem na jejich podstatu. Dokladové inventury se použijí nejen v případě pohledávek, závazků, jiných aktiv a jiných pasiv, ale i v případě určitého druhu majetku, který z hlediska své podstaty nenaplňuje kritéria pro provedení fyzické inventury. Upřesňuje se vztah mezi inventarizací a inventurami. Počet inventur není omezen v rámci inventarizace, a to bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou nebo dokladovou inventuru. Zohledňují se reálné možnosti a potřeby účetních jednotek pro provádění inventur.
K bodu 16
Upřesňuje se, že v rámci fyzické inventury lze využívat určité způsoby, které jsou v praxi běžné, jako je počítání, vážení, apod. Tento postup se týká pouze určitého druhu majetku, a proto nemůže být jediným způsobem pro zjišťování skutečného stavu. Proto se při zjišťování skutečného stavu umožňuje také využití odpovídajících účetních záznamů. Může se jednat také o účetní záznamy, které vznikají v průběhu inventarizace. Např. v oblasti majetku, který při inventarizaci užívá jiná osoba, se může jednat o odpovídající prohlášení osoby, která tento majetek užívá. V případě určitého druhu majetku, jako jsou například nemovitosti, jsou využitelné při fyzické inventuře údaje uvedené v určitých evidencích, jako je např. katastr nemovitostí. Tyto údaje mohou být významné pro zjišťování skutečného stavu. Důvodem pro stanovení rozhodného dne byla potřeba stanovit okamžik, od jakého se vychází při inventurách z přírůstků a úbytků jednotlivých částí předmětu inventarizace. Dále byla rozšířena možnost, aby i v případě dokladových inventur bylo možné ukončit tyto inventury i po rozvahovém dni. Tímto jsou zohledněny potřeby a možnosti účetních jednotek při dokladové inventuře.
Je stanoveno, aby při průběžné inventarizaci bylo možné zohlednit její specifika, tzn. možnost přiměřeného postupu, jako je stanoven pro periodickou inventarizaci. Prodloužení doby ukončení inventur zohledňuje potřeby a možnosti účetní jednotky. Je vypuštěn požadavek, aby jednotlivé inventurní soupisy obsahovaly podpisový záznam osoby odpovídající za provedení inventarizace. Inventurní soupisy se týkají jednotlivých inventur, a proto je stanoveno, že jsou na inventurních soupisech připojovány podpisové záznamy osob odpovědných za provedení jednotlivých inventur. Jsou rozdílně stanoveny dny, ke kterým se provádí ocenění předmětu inventarizace při periodické a průběžné inventarizaci s ohledem na jejich specifika. Také je zohledněna možnost stanovení rozhodného dne. V této souvislosti jsou dále doplněny náležitosti inventurního soupisu o okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, a případně o rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila. Odkaz na ustanovení § 26 odst. 3 zákona byl vypuštěn jako nadbytečný.
K bodu 17
Legislativně technická úprava.
K bodům 18 a 19
Zrušení odstavce 9 souvisí se zněním odstavců 4 a 6. Dále se jedná o legislativně technické úpravy.
K bodu 20
Legislativně technická úprava.
K bodu 21
V souladu s rozšířením ustanovení § 1 odst. 1, § 4 odst. 8 a § 6 odst. 5 bylo i zpřesněno a rozšířeno ustanovení týkající se správních deliktů.
K bodu 22
Legislativně technická úprava vzhledem k navrhovaným změnám v § 22 a § 22b, resp. vzhledem k úpravě těchto odkazovacích ustanovení.
K Čl. II Přechodná ustanovení
K bodu 1
Navrhuje se, aby ustanovení novely zákona použily účetní jednotky poprvé v účetním období, která započalo v roce 2012 nebo později.
K bodu 2
Navrhované ustanovení umožňuje účetním jednotkám postupovat podle právní úpravy účinné k 1. lednu 2012, za účelem zohlednění faktických činností souvisejících s prováděním (dokončením) periodické inventarizace již k 31. prosinci 2011.
K bodu 3
V případě bezúplatných převodů a přechodů mezi vybranými účetními jednotkami podle § 25 odst. 6 se umožňuje v případech, kdy převod tohoto majetku byl zahájen již před účinností tohoto zákona, použití nové právní úpravy (způsobu ocenění převzetím ocenění majetku od předávající účetní jednotky včetně oprávek). Návrh přechodného ustanovení vychází ze skutečnosti, že novela zákona o účetnictví bude pravděpodobně publikována ve Sbírce zákonů v první polovině roku 2012.
Obecně k ČÁSTI DRUHÉ až TŘINÁCTÉ
Obecně je v těchto částech stanovena povinnost schvalování účetní závěrky vyjmenovaných dotčených účetních jednotek, a to zpravidla nejvyšším kolektivním orgánem nebo nejvyšším kontrolním orgánem. Současně je v upravovaných ustanoveních prováděno zpřesnění v souvislosti s aktuálními legislativními pravidly vlády ve věci odkazovacích právních norem (odkazy na právní úpravu stanovenou zákonem o účetnictví). V případě zákona o obecním zřízení, zákona o krajském zřízení, zákona o hlavním městě Praze, zákona o Státním fondu kultury České republiky, zákona o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, zákona o Státním fondu rozvoje bydlení a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu se zpřesňují ustanovení o vedení účetnictví.
K ČÁSTI DRUHÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku Státního fondu životního prostředí schvalovala Rada Státního fondu životního prostředí.
K ČÁSTI TŘETÍ
Navrhuje se, aby účetní závěrku a výroční zprávu Pozemkového fondu České republiky před jejich předložením ministrovi zemědělství schvalovala dozorčí rada.
K ČÁSTI ČTVRTÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku Státního fondu kultury České republiky schvalovala Rada Státního fondu kultury České republiky.
K ČÁSTI PÁTÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie schvalovala Rada Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.
K ČÁSTI ŠESTÉ
K bodu 1 navrhuje se, aby účetní závěrku Nejvyššího kontrolního úřadu schvalovalo Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu. K bodu 2 navrhuje se pro kontrolní pracovníky Nejvyššího kontrolního úřadu zajištění obdobné pravomoci jako v případě finančních kontrolorů a pracovníků zajišťujících přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. S ohledem na postupnou elektronizaci a digitalizaci účetnictví a s ohledem na sjednocený způsob předávání účetních záznamů do CSÚIS vybranými účetními jednotkami je vhodné v rámci kontrolních činností umožnit kontrolním orgánům využití způsobu předávání a přebírání účetních záznamů prostřednictvím CSÚIS. Tento způsob získávání „informací“ je v rámci funkcionality CSÚIS zatím navržen tak, aby zajistil dostatečnou transparentnost a identifikaci jednotlivých činností a osob zúčastněných na těchto činnostech.
K ČÁSTI SEDMÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku Státního fondu dopravní infrastruktury schvaloval Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury.
K ČÁSTI OSMÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku obce schvalovalo zastupitelstvo obce a účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace schvalovala rada obce. Současně se zavádí též schvalování účetní závěrky svazku obcí, kdy stanovy svazku obcí určí nejméně tříčlenný orgán svazku obcí, který schvaluje účetní závěrku.
K ČÁSTI DEVÁTÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku kraje schvalovalo zastupitelstvo kraje a účetní závěrku krajem zřízené příspěvkové organizace schvalovala rada kraje.
K ČÁSTI DESÁTÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku hlavního města Prahy schvalovalo zastupitelstvo hlavního města Prahy a účetní závěrku hlavním městem Prahou zřízené příspěvkové organizace schvalovala rada hlavního města Prahy.
K ČÁSTI JEDENÁCTÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku Státního fondu rozvoje bydlení schvalovala dozorčí rada.
K ČÁSTI DVANÁCTÉ
Navrhuje se, aby zřizovatel schvaloval účetní závěrku organizačních složek státu, u kterých vykonává funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiná organizační složka státu. U organizačních složek státu bez zřizovatele pověří vedoucí organizační složky nejméně 3 osoby schválením účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni.
Zároveň se navrhuje, aby účetní závěrky státních příspěvkových organizací
schvalovala ta účetní jednotka, která vykonává funkci zřizovatele.
K ČÁSTI TŘINÁCTÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku Regionální rady regionu soudržnosti schvaloval výbor Regionální rady regionu soudržnosti.
K ČÁSTI ČTRNÁCTÉ
Navrhuje se, aby účetní závěrku Státního zemědělského intervenčního fondu schvalovala dozorčí rada.
K ČÁSTI PATNÁCTÉ
Navrhovaná úprava souvisí s využitím CSÚIS v rámci veřejnosprávní kontroly prováděné podle zákona o finanční kontrole. S ohledem na postupnou elektronizaci a digitalizaci účetnictví a s ohledem na sjednocený způsob předávání účetních záznamů do CSÚIS vybranými účetními jednotkami je vhodné v rámci kontrolních činností umožnit kontrolním orgánům využití způsobu předávání a přebírání účetních záznamů prostřednictvím CSÚIS. Tento způsob získávání „informací“ je v rámci funkcionality CSÚIS zatím navržen tak, aby zajistil dostatečnou transparentnost a identifikaci jednotlivých činností a osob zúčastněných na těchto činnostech. V rámci veřejnosprávní kontroly je navrhována možnost vyžádat si přímo konkrétní účetní záznam od kontrolované účetní jednotky, a to postupem stanoveným zákonem o účetnictví.
K ČÁSTI ŠESTNÁCTÉ
Navrhovaná úprava souvisí s využitím CSÚIS v rámci přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. Je vhodné, aby měl kontrolor při přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků obdobná oprávnění jako jiné kontrolní orgány. S ohledem na postupnou elektronizaci a digitalizaci účetnictví a s ohledem na sjednocený způsob předávání účetních záznamů do CSÚIS vybranými účetními jednotkami je vhodné v rámci kontrolních činností umožnit kontrolním orgánům využití způsobu předávání a přebírání účetních záznamů prostřednictvím CSÚIS. Tento způsob získávání „informací“ je v rámci funkcionality CSÚIS zatím navržen tak, aby zajistil dostatečnou transparentnost a identifikaci jednotlivých činností a osob zúčastněných na těchto činnostech. V rámci přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků je navrhována možnost vyžádat si přímo konkrétní účetní záznam od kontrolované účetní jednotky, a to postupem stanoveným zákonem o účetnictví.
K ČÁSTI SEDMNÁCTÉ
Účinnost zákona se navrhuje prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části šesté čl. XI bodu 2, části patnácté a šestnácté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013.
V Praze dne 16. listopadu 2011
RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády
Ing. Miroslav Kalousek, v. r. ministr financí