Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon
o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů, (dále také jen „zákon č. 117/2001 Sb.“), představuje zvláštní, veřejnoprávní úpravu konání veřejné sbírky (dále jen „sbírka“) jako jedné z forem financování veřejně prospěšných aktivit.
Zákon v § 1 nejdříve definuje pojem sbírky, a to jako získávání a shromažďování
dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochranu kulturních památek, tradic nebo životního prostředí.
Zákon upravuje konání sbírky právnickými osobami, které mají na území České
republiky sídlo, nebo, jde-li o právnické osoby, jejichž sídlo je na území jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, mají-li na území České republiky umístěnou organizační složku. Zákon se vztahuje i na sbírky konané územními samosprávnými celky, obcemi a kraji, resp. hlavním městem Prahou. Fyzické osoby režimu zákona č. 117/2001 Sb. nepodléhají, což znamená, že mohou konat sbírky v obecném režimu dárcovství podle občanského zákoníku.
Účelem zákona č. 117/2001 Sb. je zajištění transparentnosti získávání příspěvků do
sbírky a zabezpečení jejich využití, a to prostřednictvím kontroly vykonávané krajskými úřady, v hlavním městě Praze Magistrátem (dále jen „krajský úřad“) - je-li sbírka konána krajem nebo hlavním městem Prahou, vykonává kontrolu Ministerstvo vnitra. Úřady jsou zde reprezentanty veřejnosti, která přispěla na určitý veřejně prospěšný účel a nemá sama možnost ověřit si, zda s prostředky, jež darovala, bylo naloženo řádně.
Zákon požaduje oznámení sbírky, před jejím zahájením, krajskému úřadu, který
sbírku buď osvědčí, nebo rozhodne, že ji pro nesplnění zákonných podmínek, jmenovitě že oznámený účel sbírky je v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých, nelze konat. Bez osvědčení krajským úřadem nelze sbírku konat. Osvědčené sbírky registruje Ministerstvo vnitra v centrální evidenci, zveřejňované online na jeho internetových stránkách.
Oznámení sbírky zahrnuje zejména její účel, způsob jejího konání a údaj, zda bude
konána na dobu určitou nebo na dobu neurčitou.
Sbírku lze konat způsoby uvedenými v § 9 zákona, tj.
a) shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu zřízeném pro tento účel u banky,
b) sběracími listinami,
c) pokladničkami,
d) prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně,
e) prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek,
f) dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení,
g) složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou, nebo
h) jiným způsobem, o němž rozhodne krajský úřad, pokud tento způsob odpovídá požadavku na transparentnost sbírky a zabezpečení využití příspěvků k stanovenému účelu.
K oznámení je pořadatel sbírky povinen doložit také
a) potvrzení příslušného orgánu o tom, že nemá splatný daňový nedoplatek, a o tom, že nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
b) čestné prohlášení o tom, že nevstoupil do likvidace, že na základě jeho insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, anebo na něj nebyla vyhlášena nucená správa nebo u něj nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa anebo na něj v posledních 3 letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
c) čestné prohlášení o tom, zda fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jeho jménem se v posledních 3 letech před podáním oznámení zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky (tento požadavek souvisí s posouzením její trestní bezúhonnosti),
d) souhlas Ministerstva zahraničních věcí, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí.
Pořadatel sbírky i fyzická osoba oprávněná jednat v této věci jeho jménem musí být
trestně bezúhonní. Pořadatel se nepovažuje za bezúhonného, jestliže byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti nebo neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Fyzická osoba se nepovažuje za bezúhonnou, jestliže byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin proti majetku anebo nedbalostní trestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo v cizině za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z uvedených trestných činů, a ke dni oznámení sbírky nebyl uložený trest vykonán, nebo od nabytí právní moci rozsudku uplynulo méně než pět let nebo méně než pětinásobek doby, na kterou byl uložen trest odnětí svobody.
Pořadatel osvědčené sbírky je povinen o příspěvcích do sbírky řádně účtovat
a následně krajskému úřadu předkládat ke kontrole celkové nebo, jde-li o sbírky konané na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok, i průběžné vyúčtování sbírky.
Výtěžek sbírky smí pořadatel použít jen ke stanovenému účelu, s výjimkou nákladů
na vlastní konání sbírky, na jejichž uhrazení může použít částku do 5 % celkového objemu výtěžku sbírky.
Porušení povinností jsou postihována jako přestupky, za které zákon č. 117/2001 Sb.
stanoví správní tresty v podobě pokut v horní hranici sazeb od 10 000 Kč až do 500 000 Kč, jedná-li se o nejzávažnější pochybení ze strany pořadatele sbírky, popřípadě příjemce výtěžku sbírky (srv. § 25 a 25a zákona).
Z hlediska rovnosti mužů a žen je zákon č. 117/2001 Sb. neutrální, není ani v rozporu
se zákazem diskriminace, tj. nerovného zacházení či znevýhodnění osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh zákona přináší zejména následující změny: Sbírky konané bezhotovostním způsobem, tj. shromažďováním příspěvků na
bankovním účtu, budou režimu zákona č. 117/2001 Sb. podléhat jen na základě dobrovolného rozhodnutí jejich pořadatelů. U těchto sbírek totiž nehrozí stejné riziko zneužití jako v případě sbírek konaných hotovostním způsobem a jejich stávající povinné podřízení režimu zákona č. 117/2001 Sb. se jeví jako nadbytečná administrativní zátěž. Veřejnou kontrolu a důvěryhodnost prováděného sběru finančních prostředků vůči veřejnosti lze zajistit i jinými prostředky než kontrolou ze strany krajských úřadů, například prostřednictvím transparentních účtů, auditem hospodaření apod.
Pořadatelé sbírek nebudou povinni nadále k jejich oznámení předkládat potvrzení,
že nemají splatný daňový nedoplatek ani splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V aplikační praxi právě tato povinnost vede k značnému prodloužení procesu osvědčení sbírky, což je krajně nežádoucí stav; pro danou věc postačuje předložení čestného prohlášení.
U sbírek konaných prodejem předmětů nebo vstupenek se navrhuje stanovit
minimální výši příspěvku do sbírky zahrnutého v ceně předmětu nebo vstupenky, a to na 40 %; dosud zákon č. 117/2001 Sb. žádnou hranici nestanoví. Uvedenou změnou se zamýšlí zabránit obcházení obecných pravidel pro nabízení služeb a zboží v tržních řádech (k čemuž podle zkušeností jmenovitě Magistrátu hlavního města Prahy reálně dochází) tak, že tyto služby a zboží jsou nabízeny jako propagace sbírky. Ze stejného důvodu se navrhuje umožnit obcím prostřednictvím obecně závazné vyhlášky konání sbírek založených na prodeji předmětů nebo vstupenek na některých místech zakázat.
Zákon č. 117/2001 Sb. by měl nově výslovně umožňovat z výtěžku sbírky hradit
i režijní náklady, související se stanoveným účelem sbírky, pokud tyto náklady budou transparentně uvedeny v účelu sbírky. Tato změna by měla odstranit pochybnosti v tom, zda tyto náklady souvisí s účelem sbírky.
Z hlediska rovnosti mužů a žen jsou navrhované změny neutrální, nejsou
ani v rozporu se zákazem diskriminace, tj. nerovného zacházení či znevýhodnění osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Zákon č. 117/2001 Sb. představuje relativně stabilní právní úpravu – od svého přijetí
byl dotčen jedinou větší novelou, zákonem č. 120/2012 Sb., jíž bylo zejména umožněno konání sbírek na dobu neurčitou a také způsobem v zákoně č. 117/2001 Sb. výslovně neupraveným. Tyto změny sloužily k snazšímu financování dlouhodobých projektů, bez omezení konání sbírky na určitou dobu a bez s tím související nutnosti další administrace, a odstraňovaly omezení spočívající v taxativně stanovených způsobech konání sbírky, pokud byl jinak splněn obecný požadavek na transparentnost shromažďování příspěvků a zabezpečení jejich využití.
Obdobným ohledem jsou motivovány i nyní předkládané změny. Jejich obecným
smyslem je snížení administrativní zátěže při zachování stávající míry kontroly konání sbírek v těch případech, kdy to odpovídá nezbytným potřebám.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jak jej
vymezuje čl. 112 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, (dále jen „Ústava“), jmenovitě je v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle nichž lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Nijak nezasahuje do základních práv a svobod chráněných Listinou a neporušuje ani princip rovnosti v právech.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se k navrhované právní
úpravě přímo nevztahují. Totéž lze konstatovat k právním aktům Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádný z uvedených dopadů s ohledem na to, že jejím
předmětem je snížení administrativní zátěže pro pořadatele sbírek, viz též závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrhem nedochází k zavedení nového zpracování osobních údajů ani ke změně
zpracování stávajícího.
Zhodnocení korupčních rizik
S ohledem na výše uvedený předmět nejsou s navrhovanou právní úpravou spojena
ani korupční rizika.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Stejně tak nejsou s navrhovanou právní úpravou spojeny ani dopady na bezpečnost
nebo obranu státu.
Zhodnocení dopadů na rodiny
Z hlediska dopadů na rodiny je navrhovaná právní úprava neutrální.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Územní dopady, resp. dopady na územní samosprávné celky navrhovaných změn jsou
spojeny se změnami sloužícími k prevenci zneužívání výhod spojených s konáním veřejných sbírek a obcházení regulace podnikání obsažené v tržních řádech. Obcím se též navrhuje umožnit prostřednictvím obecně závazné vyhlášky konání sbírek založených na prodeji předmětů nebo vstupenek na některých místech zakázat. Dopady návrhu mají tedy v tomto směru povahu pozitivních přínosů.
Zhodnocení souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy.
K čl. I bodu 1 – k § 1 odst. 3 písm. b):
V souvislosti s doplněním definice režijních nákladů (viz níže) je navrhováno zpřesnit
definici nákladů spojených s konáním sbírky tak, že se jedná o náklady osoby, která sbírku konala.
K čl. I bodu 2 – k § 1 odst. 3 písm. d):
V souvislosti s navrhovaným umožněním využít část čistého výtěžku sbírky i na
úhradu režijních nákladů [viz novelizace § 5 odst. 2 písm. a) a § 23 odst. 4] se doplňuje definice těchto nákladů. Jedná se o náklady, které jsou nepřímé, jsou vynaloženy osobou, která sbírku konala nebo v jejíž prospěch byla konána, a sloužící k dosažení účelu sbírky. Demonstrativně se v definici uvádí i příklady takových nákladů, a to náklady na odměny pracovníků a náklady spojené s užíváním objektů a náklady na služby. Zmíněné náklady musí splňovat obecnou definici, tedy se bude jednat o podíl na nákladech vedení a administrativy organizace zajišťující realizaci účelu, k němuž se sbírka konala, na provoz (včetně případného pronájmu) centrály této organizace, dopravy či skladišť apod.
K čl. I bodu 3 – k § 2 písm. a) a c):
Navrhuje se aktualizace terminologie spočívající v náhradě obratu „finanční
prostředky“ slovním spojením „peněžní prostředky“.
K čl. I bodům 4 a 21 – k § 2 písm. c) a § 11 odst. 4:
Navrhované doplnění ustanovení § 2 písm. c) stanovuje výjimku z věcné působnosti
zákona č. 117/2001 Sb. pro sbírky konané bezhotovostním způsobem shromažďováním příspěvků na bankovním účtu [§ 9 odst. 1 písm. a) zákona]. Tyto sbírky budou nadále režimu zákona č. 117/2001 Sb. podléhat jen na základě dobrovolného rozhodnutí jejich pořadatelů. U těchto sbírek totiž nehrozí stejné riziko zneužití jako v případě sbírek konaných hotovostním způsobem a jejich stávající povinné podřízení režimu zákona č. 117/2001 Sb. se jeví jako nadbytečná administrativní zátěž.
K čl. I bodům 5, 6, 7, 11, 20, 22 – k § 5 odst. 1 písm. a), § 5 odst. 1 písm. a), § 5 odst. 4, § 10 odst. 3 a § 11 odst. 5:
Jde o legislativně-technické zpřesnění textu spočívající v doplnění výslovné zmínky
o městských částech hlavního města Prahy tam, kde dosud chybí, ač se ustanovení má na ně zjevně vztahovat. Dotčená ustanovení se tak uvádějí do souladu s dikcí obecného § 3 odst. 1.
K čl. I bodům 8 a 14 – k § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a § 5a odst. 4:
V návaznosti na novelu zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, provedenou
zákonem č. 427/2023 Sb., se navrhují terminologické změny dotčených ustanovení zákona o veřejných sbírkách.
K čl. I bodům 9, 28, 31 a 34 – k § 5 odst. 2, § 17, § 23 odst. 4 a § 24 odst. 3:
V případě nákladů je třeba rozlišovat náklady ve smyslu § 3 písm. b), které jsou
spojeny s vlastním technickým a organizačním zajištěním sbírky a omezeny na 5 % hrubého výtěžku sbírky (viz § 23 odst. 2). V tomto případě půjde o náklady na realizaci sbírky, přičemž je třeba připustit, že tato realizace může zahrnovat vedle přímých nákladů, například na propagaci sbírky nebo na úhradu případných poplatků, také nepřímé náklady pořadatele sbírky – na mzdy, služby (energie) a nájemné.
Stejné nepřímé (slovy zákona režijní) náklady je třeba připustit i v druhém případě,
kdy se bude jednat o takové náklady, které již budou souviset s realizací vlastního účelu sbírky, například se bude jednat o režijní náklady spojené s provozem zařízení, pro které se sbírka koná.
V předmětných ustanoveních se navrhuje pořadateli sbírky stanovit povinnost uvést
v jejím, příslušnému krajskému úřadu oznamovaném účelu, zda a v jaké výši budou z výtěžku sbírky hrazeny i výše uvedené nepřímé (režijní) náklady; jinak nebude jejich úhrada možná. Tímto způsobem se tak otázka čerpání výtěžku sbírky ke stanovenému (oznámenému) účelu i co do nepřímých nákladů postaví najisto.
Předmětná změna má dva aspekty. Za prvé, informace o tom, že z výtěžku sbírky
budou hrazeny také režijní náklady a v jaké procentní výši za dané kontrolní období, bude povinnou součástí oznamovaného, osvědčovaného, a dále podle § 10, 12 a 13 uváděného účelu sbírky. Současně se stanoví povinnost tento údaj sdělovat i veřejnosti při propagaci sbírky. To vše souvisí s tím, že zákon č. 117/2001 Sb. nebude stanovovat žádnou výši hrazení nepřímých nákladů, a bude tedy ponecháno na posouzení samotných přispěvovatelů, zda budou ochotni na sbírku s ohledem na oznámenou část výtěžku, ze které budou moci být hrazeny i nepřímé náklady, přispět, či nikoli.
Za druhé, uvedená informace bude také představovat, jak výše uvedeno, jednoznačné
vymezení pro pořadatele sbírky co do dispozice s čistým výtěžkem sbírky; nedodržení tohoto vymezení bude postihováno jako přestupek podle § 25a odst. 1 písm. s) zákona č. 117/2001 Sb.
Stávající znění § 17, které nadbytečně s ohledem na zvláštní právní úpravu týkající se
ochrany osobních údajů upravuje povinnost právnické osoby konající sbírku nezveřejňovat ani neposkytovat, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu něco jiného, žádné osobní údaje o osobách, které poskytly příspěvek, s výjimkou případů, kdy s tím osoby, které poskytly příspěvek, předem vyslovily souhlas, se zcela vypouští a nahrazuje se novým zněním, které v návaznosti na úpravu nepřímých nákladů v zákoně č. 117/2001 Sb. dosud neupravených stanovuje výše uvedenou povinnost pořadatele sbírky tuto informaci uvádět při propagaci sbírky.
K čl. I bodu 10 – k § 5 odst. 2 písm. g):
Navrhuje se zpřesnění, že se v případě ceny vstupenek nebo předmětů jedná o cenu
prodejní.
K čl. I bodu 12 – k § 5 odst. 4 písm. a):
Zákon č. 117/2001 Sb. dosud požaduje, aby pořadatel sbírky připojil k jejímu
oznámení příslušnému krajskému úřadu mimo jiné potvrzení, že nemá splatný daňový nedoplatek ani splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zásadní význam pro zabezpečení příspěvků tato administrativní povinnost nemá a její požadování vede naopak k nežádoucímu prodlužování procesu osvědčení sbírky krajským úřadem, jež je podmínkou pro její konání. Z toho důvodu se navrhuje tuto povinnost nahradit čestným prohlášením. Zároveň dochází k aktualizaci dikce celého ustanovení po vzoru obdobných právních úprav, přičemž čestné prohlášení se bude v souladu se sledovaným účelem vztahovat též na nedoplatky v zahraničí.
K čl. I bodu 13 – k § 5 odst. 5:
Z hlediska procesů rozhodování se prodlužuje lhůta pro oznámení změn údajů
uvedených v oznámení nebo dokladech krajskému úřadu z 5 na 10 pracovních dní.
K čl. I bodům 15, 16, 17 a 49 – k § 6 odst. 1, 2 a 4, § 25a odst. 3:
Navrhuje se, aby právnickým osobám, které byly, a to opakovaně, uznány vinnými
ze spáchání nejzávažnějších přestupků podle zákona č. 117/2001 Sb., nebyly nové sbírky po dobu následujících 5 let osvědčovány; s ohledem na obdobnou společenskou škodlivost těchto přestupků nebude nutno, aby právnická osoba spáchala opakovaně tentýž přestupek. Až následný postih za přestupky v těchto případech není dostatečně efektivní. Aby bylo možné toto ustanovení důsledně realizovat, navrhuje se zápis uvedených přestupků do evidence přestupků a povinnost příslušného krajského úřadu si z této evidence vyžádat opis.
K čl. I bodu 18 – k § 8 odst. 4, § 19 odst. 5, § 20 odst. 1, § 21 odst. 4 a § 24 odst. 4:
Zákon ve své stávající podobě ukládá právnickým osobám, které jimi konané veřejné
sbírky propagovaly, oznámit některé skutečnosti týkající se průběhu veřejné sbírky srovnatelným způsobem, jakým byla sbírka propagována. Jedná se o předčasné ukončení sbírky, změnu účelu sbírky a změnu využití čistého výtěžku sbírky, rozhodnutí, že sbírku nelze konat a vyúčtování sbírky.
Vzhledem k tomu, že stávající znění bylo poněkud neurčité a umožňovalo v některých
případech výklad, který by vedl k absurdní zátěži provozovatelů sbírky, navrhuje se stanovit, že o předmětných skutečnostech má být informováno buď na internetu anebo alespoň jedním ze způsobů, kterými byla sbírka propagována (tedy nikoli všemi).
K čl. I bodu 19 – k § 8 odst. 6:
Navrhuje se možnost změnit sbírku konanou na dobu určitou (před jejím ukončením)
na sbírku na dobu neurčitou. Pokud se jednalo o sbírku konanou na dobu nejdéle 1 rok, právnická osoba zároveň doplní údaj podle § 5 odst. 2 písm. h).
K čl. I bodům 23 až 26 – k § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 2 a 3:
Zákon č. 117/2001 Sb. ve stávající podobě nestanoví žádnou minimální výši
příspěvku do sbírky v ceně předmětu nebo vstupenky, koná-li se sbírka tímto způsobem. V aplikační praxi se pak jmenovitě Magistrát hlavního města Prahy setkává s nežádoucí praxí, kdy fakticky dochází k nabízení zboží a služeb, na místě jinak zakázaném tržním řádem, a to jako propagaci osvědčené sbírky. Zákonem č. 117/2001 Sb. stanovená minimální výše příspěvku 40 % z ceny předmětu nebo vstupenky by takové praxi měla efektivněji bránit, neboť má za cíl zamezit komerční povaze takto konaných sbírek. Předmětem změny není navýšení prodejních cen předmětů nebo vstupenek o 40 %, ale navýšení podílu příspěvku do sbírky, a to minimálně na 40 % daných prodejních cen.
Sama navrhovaná hranice 40 % byla předmětem jednání se zástupci samotných
pořadatelů sbírek z řad nestátních neziskových organizací a jejich zastřešujících organizací (Fórum dárců, Asociace veřejně prospěšných organizací ČR) v rámci pracovní skupiny vytvořené při Ministerstvu vnitra k přípravě předkládaného návrhu a na základě této diskuse zvolena tak, aby z prodejní ceny bylo možné uhradit náklady na pořízení předmětů a(nebo) na zajištění akce pořádané za účelem získání příspěvků – když tyto náklady nelze podřadit pod technické a organizační zajištění sbírky ani pod náklady, kterými je již z čistého výtěžku sbírky, vytvořeného právě příspěvky, realizován účel sbírky.
V souvislosti s touto změnou se navrhuje také doplnit jako povinný údaj příslušných
evidencí cenu předmětu nebo vstupenky, od níž se výše příspěvku odvíjí.
K čl. I bodu 27 – k § 15 odst. 2:
Zakotvuje se oprávnění obcí pomocí obecně závazné vyhlášky regulovat na svém
území konání sbírek, které jsou realizovány prodejem předmětů a služeb v cestovním ruchu (suvenýry, zážitky, atraktivity, průvodcovské služby atp.), a tak zabránit negativním důsledkům realizace veřejných sbírek kontaktním způsobem na místech, kde jsou takové aktivity nežádoucí např. z dopravních, bezpečnostních či turisticko-estetických důvodů. Může se jednat o místa, na nichž je prodej takových předmětů či vstupenek, pokud není spojen s veřejnou sbírkou, zapovězen tržním řádem a důvody pro takový zákaz lze v konkrétním případě vztáhnout i na stejným způsobem uskutečňované veřejné sbírky.
K čl. I bodům 29 a 30 – k § 20 odst. 3 a § 22 odst. 2:
Odstraňuje se duplicita vůči § 26 správního řádu, podle kterého je obsah úřední desky
zveřejňován i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
K čl. I bodu 32 – k § 24 odst. 1:
Odstraňuje se duplicita vůči § 8 kontrolního řádu, v němž je stanoveno obdobné
oprávnění kontrolujících orgánů.
K čl. I bodu 34 – k § 24 odst. 4:
S ohledem na to, že u sbírek konaných na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší
1 roku mají pořadatelé povinnost vedle konečného (celkového) vyúčtování předkládat i vyúčtování průběžná, rozšiřuje se v tomto smyslu také jejich informační povinnost vůči veřejnosti.
K čl. I bodu 35 – k § 25 odst. 1:
Jde zčásti o legislativně-technickou úpravu textu tak, aby v jednom ustanovení byl
uveden stejný přestupek fyzické osoby, právnické osoby i podnikající fyzické osoby, zčásti o odstranění duplicity vůči § 14 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.
K čl. I bodům 36 až 48 – k § 25a:
Navrhuje se provést úpravy této části zákona o přestupcích bez věcné změny
stávajících skutkových podstat, s výjimkou nového znění § 25a odst. 1 písm. k), které souvisí se změnami navrženými pro § 17, a nového znění § 25a odst. 1 písm. s), které souvisí se změnou § 23 odst. 4, s cílem dosavadní právní úpravu zpřehlednit a také sjednotit, u obdobně závažných přestupků, v pokutových sazbách.
K čl. II
V případě stanovení minimální výše příspěvku u sbírek konaných prodejem předmětů
nebo vstupenek je třeba upravit použitelnost této nové právní úpravy k sbírkám, které byly osvědčeny podle dosavadních pravidel a které nebudou ukončeny ani po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Navrhuje se přechodné období šesti měsíců, ve kterém se pořadatelé těchto sbírek mohou rozhodnout buď o jejich ukončení, nebo jejich přizpůsobení novým pravidlům.
K čl. III
S ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu se termín nabytí účinnosti
navrhuje dnem 1. ledna 2025.
V Praze dne 10. ledna 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
1. místopředseda vlády a ministr vnitra:
Mgr. Bc. Vít Rakušan
podepsáno elektronicky