zákon č. 239/2025 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny Odklady povinné školní docházky

Školský zákon v § 37 stanovuje možnost odložení začátku povinné školní docházky (dále jen „OŠD”) ředitelem základní školy o jeden školní rok, pokud je žádost zákonného zástupce doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“) a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Ustanovení umožňuje OŠD pouze v případě, není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé. V rámci výzkumu Technologické agentury ČR Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání však zákonní zástupci uváděli jako nejčastější důvody k OŠD dvě kategorie – důvody týkající se stavu a potřeb dítěte a dále také důvody ve vztahu k rodinné situaci a potřebám rodičů. Zároveň je při doporučení OŠD ze strany ŠPZ zohledňována řada faktorů, které nesouvisejí se zralostí dítěte. Podle analýzy skoro 30 % poradenských pracovníků při rozhodování o školní zralosti přihlíží, kromě výsledků vyšetření, na přání rodičů získat OŠD. Většina pracovníků (86 %) bere ohled na rodinnou situaci jako je rozvod rodičů nebo střídavá péče. ŠPZ také uváděla, že mezi problémové situace spojené s rodiči patří jejich jasný názor na školní zralost/připravenost a neakceptace doporučení. Objevují se také obavy z konkurence jako důvod pro OŠD, upřednostňování svých zájmů nad zájmy dítěte. Ze strany mateřských škol vnímají pracovníci ŠPZ problémy spojené s nedostatečnou profesionalitou, v případě OŠD nezajištění podpory dítěti aj. Pracovníci ŠPZ zmiňovali, že většina zákonných zástupců přichází pouze pro formální potvrzení, ale o OŠD je již rozhodnuta. Nejčastěji na základě podnětu z mateřské školy nebo svého vlastního posouzení. Jedním z důvodů vysoké míry OŠD je historická zkušenost, snaha rodičů ochránit děti před školním neúspěchem. Česká republika je podle publikace České školní inspekce České školství v mapách státem s výrazně nejvyšší mírou OŠD v Evropě. V minulosti byla přijata různá opatření za účelem snížení počtu OŠD – zavedení povinného předškolního vzdělávání, posun termínu zápisu do základních škol, vybavení ŠPZ diagnostickými nástroji k posuzování školní zralosti, další vzdělávání pedagogických pracovníků, metodická podpora aj. – žádná však nevedla k výrazné redukci OŠD. K 31. 5. 2023 bylo dle dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT”), výkazu S 53-01, celkově 25 642 dětí s žádostí o OŠD, tzn. dětí, u nichž ředitel školy rozhodl o OŠD a dětí, jejichž zákonní zástupci se rozhodli požádat o OŠD, ale ředitel školy k datu vykazování údajů dosud nerozhodl. K 30. 9. 2023 základní školy vykázaly celkově 28 147 žáků sedmiletých a starších, kteří byli

nově přijati do 1. ročníku. U těchto žáků je předpoklad, že jim byl udělen OŠD. Průměrný celorepublikový podíl těchto žáků z celkového počtu žáků nově přijatých do 1. ročníků základních škol byl 24,02 %.

Počty žáků nově přijatých do 1. ročníků Počty zapisovaných dětí podle výkazu základních škol podle výkazu M 3 S 53-01 k 31. 5. 2023 k 30. 9. 2023

Podíl dětíPodíl žáků

ÚzemíCelkovýs žádostíCelkovýsedmiletých

Počty žáků S žádostípočeto OŠD vepočet nověa starších sedmiletých o OŠDzapisovanýchsrovnánípřijatýchz celkového a starších dětís celkovýmžákůpočtu nově počtempřijatých

Hlavní město Praha 2 893 23 785 12,16 % 3 228 14 164 22,79 % Středočeský kraj 3 771 24 669 15,29 % 3 942 17 550 22,46 % Jihočeský kraj 1 623 9 347 17,36 % 1 678 6 950 24,14 % Plzeňský kraj 1 350 8 654 15,60 % 1 540 6 407 24,04 % Karlovarský kraj 543 3 615 15,02 % 785 2 933 26,76 % Ústecký kraj 1 952 11 535 16,92 % 2 218 8 527 26,01 % Liberecký kraj 1 058 6 626 15,97 % 1 267 5 027 25,20 % Královéhradecký kraj 1 366 7 634 17,89 % 1 522 5 879 25,89 % Pardubický kraj 1 149 7 445 15,43 % 1 296 5 757 22,51 % Kraj Vysočina 1 107 6 708 16,50 % 1 170 5 467 21,40 % Jihomoravský kraj 3 123 19 183 16,28 % 3 190 13 472 23,68 % Olomoucký kraj 1 736 9 258 18,75 % 1 898 6 763 28,06 % Zlínský kraj 1 441 8 496 16,96 % 1 563 6 143 25,44 % Moravskoslezský kraj 2 530 15 532 16,29 % 2 850 12 129 23,50 %

Česká republika 25 642 162 487 15,78 % 28 147 117 168 24,02 %

Tabulka č. 1 – Počty zapisovaných dětí a počty žáků nově přijatých do 1. ročníků základních škol

V mapách níže jsou uváděny podíly žáků sedmiletých a starších z celkového počtu nově přijatých žáků do 1. ročníků základních škol podle výkazu M 3 vždy k 30. 9. daného školního roku. Za roky 2019 – 2023 byl průměrný nejnižší podíl žáků sedmiletých a starších nově přijatých do 1. ročníků v kraji Vysočina (22,31 %), naopak nejvyšší podíl v Ústeckém kraji (26,83 %).

Mapa č. 1 – Podíl sedmiletých a starších z celkového počtu žáků nově přijatých do 1. ročníků k 30. 9. 2023 Mapa č. 2 - Podíl sedmiletých a starších z celkového počtu žáků nově přijatých do 1. ročníků k 30. 9. 2019

Pedagogicko-psychologické poradny poskytly dle dat MŠMT, výkazu Z 23-01, ve školním roce 2022/2023 péči 36 966 klientům, jejichž převažujícím důvodem příchodu bylo posouzení školní zralosti (šlo o 17,50 % příchozích klientů). Speciálně pedagogická centra tento údaj nevykazují. Nejvyšší podíl doporučujících posouzení k OŠD při porovnání s počtem klientů, kteří navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu z důvodu posouzení školní zralosti, byl v Moravskoslezském (91,40 %) a Pardubickém (90,39 %) kraji. Naopak nejnižší v Karlovarském kraji (24,17 %) a Hlavním městě Praze (43,51 %).

Pedagogicko-psychologické poradny

Podíl klientů

ÚzemíPočet klientů kvůliPočet doporučujících

s doporučujícím posouzení školní zralostiposouzení k OŠD posouzením k OŠD

Hlavní město Praha 6 651 2 894 43,51 % Středočeský kraj 4 478 3 541 79,08 % Jihočeský kraj 2 662 1 593 59,84 % Plzeňský kraj 2 432 1 386 56,99 % Karlovarský kraj 869 210 24,17 % Ústecký kraj 1 904 1 362 71,53 % Liberecký kraj 1 512 994 65,74 % Královéhradecký kraj 1 190 951 79,92 % Pardubický kraj 1 363 1 232 90,39 % Kraj Vysočina 1 874 1 092 58,27 % Jihomoravský kraj 5 053 3 170 62,74 % Olomoucký kraj 2 551 1 449 56,80 % Zlínský kraj 1 892 1 406 74,31 % Moravskoslezský kraj 2 535 2 317 91,40 %

Česká republika 36 966 23 597 63,83 %

Tabulka č. 2 – Podíly klientů s doporučujícím posouzením k OŠD v pedagogicko-psychologických poradnách k 30. 9. 2023

Dle výkazů Z 23-01 a Z 33-01 byl nejvyšší podíl doporučujících posouzení k OŠD při porovnání s celkovým počtem klientů vydán pedagogicko-psychologickými poradnami ve Středočeském (16,52 %) a v Pardubickém (14,92 %) kraji a speciálně pedagogickými centry v Jihomoravském (11,26 %) a Královéhradeckém (9,74 %) kraji. Nejnižší podíl doporučujících posouzení k OŠD pak vykázaly pedagogicko-psychologické poradny v Karlovarském (3,45 %) a Zlínském (7,92 %) kraji a speciálně pedagogická centra v Plzeňském kraji (3,90 %) a kraji Vysočina (4,32 %).

Pedagogicko-psychologické poradny Speciálně pedagogická centra

Podíl klientůPodíl klientů CelkovýPočet dop.CelkovýPočet dop.

Územís dop.s dop.

početposouzenípočetposouzení posouzenímposouzením klientůk OŠDklientůk OŠD k OŠDk OŠD

Hlavní město Praha 31 845 2 894 9,09 % 8 379 736 8,78 % Středočeský kraj 21 431 3 541 16,52 % 6 441 438 6,80 % Jihočeský kraj 15 437 1 593 10,32 % 4 313 311 7,21 % Plzeňský kraj 13 578 1 386 10,21 % 5 020 196 3,90 % Karlovarský kraj 6 088 210 3,45 % 1 811 130 7,18 % Ústecký kraj 11 551 1 362 11,79 % 10 926 985 9,02 % Liberecký kraj 9 696 994 10,25 % 3 160 151 4,78 % Královéhradecký kraj 11 208 951 8,49 % 6 522 635 9,74 % Pardubický kraj 8 256 1 232 14,92 % 2 762 185 6,70 % Kraj Vysočina 8 514 1 092 12,83 % 4 797 207 4,32 % Jihomoravský kraj 24 722 3 170 12,82 % 8 518 959 11,26 % Olomoucký kraj 12 424 1 449 11,66 % 11 051 767 6,94 % Zlínský kraj 17 743 1 406 7,92 % 5 131 310 6,04 % Moravskoslezský kraj 18 776 2 317 12,34 % 11 716 820 7,00 %

Česká republika 211 269 23 597 11,17 % 90 547 6 830 7,54 %

Tabulka č. 3 – Podíly klientů s doporučujícím posouzením k OŠD v pedagogicko-psychologických poradnách a speciálně pedagogických centrech (porovnání s celkovým počtem klientů, kterým byla poskytnuta péče) k 30. 9. 2023

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

0,00% 2,00% 4,00% 6,00% 8,00% 10,00% 12,00% 14,00% 16,00% 18,00%

Speciálně pedagogická centra Pedagogicko-psychologické poradny

Graf č. 1 – Mezikrajové srovnání podílů klientů s doporučeným OŠD z celkového počtu klientů, k 30. 9. 2023

Tato data potvrzují výsledky zjištění a doporučení České školní inspekce ve výroční zprávě Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023 a Technologické agentury ČR z výzkumu Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání, že ŠPZ postupují při vydání doporučení k OŠD velmi nejednotně, a to nejen v rámci krajů, ale i v rámci jednotlivých subjektů.

Dodatečné OŠD

Disparity jsou viditelné i v počtech dodatečných OŠD v jednotlivých krajích, přičemž v Ústeckém kraji bylo ve školním roce 2022/2023 udělováno bezmála 18 % ze všech dodatečných OŠD. Při podrobnější analýze obcí s rozšířenou působností byl nejvyšší podíl dodatečných OŠD zaznamenán v Ostravě (6,12 %) a Mostě (4,19 %).

Počet žáků 1. ročníku s dodatečným OŠD

ÚzemíTřídy zřízené podle § 16 odst. 9Celkem

Běžné třídy školského zákona

Hlavní město Praha 54 5 59 Středočeský kraj 54 0 54 Jihočeský kraj 39 0 39 Plzeňský kraj 46 0 46 Karlovarský kra 43 0 43 Ústecký kraj 110 1 111 Liberecký kraj 26 0 26 Královéhradecký kraj 18 0 18 Pardubický kraj 14 0 14 Kraj Vysočina 22 2 24 Jihomoravský kraj 43 2 45 Olomoucký kraj 35 0 35 Zlínský kraj 22 1 23 Moravskoslezský kraj 81 3 84

Česká republika 607 14 621

Tabulka č. 4 – Počty žáků 1. ročníků s dodatečným OŠD k 30. 9. 2023, podle krajů

Dodatečný OŠD může představovat velkou zátěž především pro dítě a měl by se využívat pouze ve výjimečných případech.

Přípravné třídy

V porovnání se vzděláváním v dopoledním bloku v mateřské škole je v přípravné třídě zhruba o 20 % častější výskyt frontálního vzdělávání, které je v přípravných třídách využíváno častěji i než na prvním stupni základních škol. Naopak kvalitnější organizační formy se vyskytují v přípravné třídě s nižší frekvencí, a to opět vzhledem k jejich výskytu v mateřských školách, ale i vzhledem k jejich využití na prvním stupni základních škol. Největší rozdíl je ve výskytu vzdělávání v menších skupinách (rozdíl zhruba 30 %). Podobně i výskyt samostatné práce dětí byl nižší o necelých 10 %. Z nejvýraznějších rozdílů v některých kvalitativních ukazatelích se jedná o výrazně nižší využívání školního vzdělávacího programu pro přípravnou třídu (o více než 40 %), méně časté seznámení dětí s cíli (o více než 30 %), podobně i nízké vytvoření vzdělávací nabídky vzhledem k zvoleným cílům (téměř o 50 %). Ve vzdělávání v přípravných třídách je častěji nedostatečný prostor pro spontánní činnosti dětí (cca o 40 %). S organizací souvisí i nižší výskyt spolupráce dětí mezi sebou (cca o 15 %).

Běžné základní školy

Děti v předškolním

ÚzemíDěti s OŠDCelkem dětí

Přípravné třídyvzdělávání (mladší (starší 6 let) než 6 let)

Hlavní město Praha 106 242 1 091 1 333 Středočeský kraj 65 202 657 859 Jihočeský kraj 9 25 88 113 Plzeňský kraj 24 61 243 304 Karlovarský kraj 29 135 225 360 Ústecký kraj 90 386 759 1 145 Liberecký kraj 11 14 111 125 Královéhradecký kraj 4 10 36 46 Pardubický kraj 13 54 116 170 Kraj Vysočina 15 53 149 202 Jihomoravský kraj 74 194 728 922 Olomoucký kraj 12 59 70 129 Zlínský kraj 21 97 160 257 Moravskoslezský kraj 46 192 396 588

Česká republika 519 1 724 4 829 6 553

Tabulka č. 5 – Počet přípravných tříd základních škol a dětí v nich podle věku a krajů v běžných základních školách, k 30. 9. 2023

Základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona Děti v předškolnímCelkem

ÚzemíDěti s OŠD

Přípravné třídyvzdělávání (mladšídětí

(starší 6 let) než 6 let)

Hlavní město Praha 5 2 46 48 Středočeský kraj 12 25 113 138 Jihočeský kraj 0 0 0 0 Plzeňský kraj 0 0 0 0 Karlovarský kraj 8 24 58 82 Ústecký kraj 9 40 77 117 Liberecký kraj 2 7 22 29 Královéhradecký kraj 0 0 0 0 Pardubický kraj 3 9 30 39 Kraj Vysočina 0 0 0 0 Jihomoravský kraj 1 9 6 15 Olomoucký kraj 0 0 0 0 Zlínský kraj 0 0 0 0 Moravskoslezský kraj 1 7 3 10

Česká republika 41 123 355 478

Tabulka č. 6 – Počet přípravných tříd základních škol a dětí v nich podle věku a krajů v základních školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, k 30. 9. 2023

Základní školy zřízené podle Běžné základní školy § 16 odst. 9 školského zákona

DětiDěti

ZřizovatelDětiCelkemDětiCelkem

v předškolnímv předškolním

školyPřípravnés OŠDdětíPřípravnés OŠDdětí

vzdělávánívzdělávání

třídy(staršítřídy(starší

(mladší než(mladší než 6 let)6 let) 6 let)6 let)

Obec 493 1 564 4 703 6 267 14 47 118 165 Privátní

16 94 64 158 0 0 0 0

sektor Církev 4 20 25 45 0 0 0 0 Kraj 6 46 37 83 27 76 237 313

Celkem 519 1 724 4 829 6 553 41 123 355 478

Tabulka č. 7 – Počet přípravných tříd základních škol a dětí v nich podle věku a druhu zřizovatele v běžných základních školách a základních školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, k 30. 9. 2023

Známkování v základních školách

Celosvětový trend potvrzuje odklon od známkování v nejnižších ročnících. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, které ještě stále dovolují v nejnižších ročnících základního vzdělávání známkování, resp. pouze známkování. V průzkumu z roku 2022 MŠMT získalo data z 19 států EU. Podle tohoto šetření se ve 12 zemích (63 %) neznámkuje vůbec, ve čtyřech včetně ČR se známkovat může a nemusí (dle rozhodnutí školy) a pouze ve třech se povinně známkuje (Rakousko, Švédsko, Francie), ale z toho ve dvou zemích je známka vždy povinně doprovázena ještě slovním hodnocením. Kromě toho má MŠMT povědomí o mnoha dalších státech v rámci OECD, které rovněž známkování v nejnižších ročnících zrušily (např. Japonsko, Kanada aj.). Počet ročníků, ve kterých se neznámkuje, se v jednotlivých státech liší. Nejradikálnější je v tomto směru Norsko, kde se začíná známkovat až v 8. ročníku. Výsledná zjištění v tabulce (2022):

Od kterého ročníku se Forma/y hodnocení

Stát známkujePozn. Pozn. 2

v 1. ročníku (převážně nebo povinně)

Albánie slovní 6.

Kypr kriteriální, formativní 6.

většinou

Estonsko známky/slovní 7. volba školy

slovní většinou

Finsko známky/slovní/kombinace 4. volba školy

slovní

Itálie kriteriální 6. od 2020

Řecko slovní/kriteriální 5. Polsko kriteriální 4.

v prvních ročnících

Švédsko známky + slovní 6.

převážně slovní

Slovinsko kriteriální 3.

ČR zatím známky/slovní/kombinace 8.volba školy Slovensko známky/slovní/kombinace 6. volba školy Španělsko slovní/kriteriální 6. Malta slovní/známky 4. Portugalsko slovní, kriteriální 5. Rakousko známky + slovní 2. Norsko slovní 8. Francie známky 1. Německo

slovní 2. – 3.

(většina zemí) Slovinsko kriteriální 3. Tabulka č. 8

2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů

Z výše uvedeného v bodě 1 vyplývá mimo jiné, že je nezbytné nastavení jednotných a systémových pravidel udělování OŠD a k zajištění plynulého přechodu mezi předškolním a základním vzděláváním. Podle tematické zprávy České školní inspekce Podpora vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v ZŠ a SŠ s vysokým podílem OŠD souvisí i dlouhodobé vytváření homogenních tříd, které je proti individualizaci výuky zohledňující specifické potřeby a charakteristiky jednotlivých žáků. Heterogenní třídy, s diferenciací přístupu k žákům podle jejich potřeb, dosahují lepších vzdělávacích výsledků. To prokazují i úspěšné vzdělávací systémy světa. I. Úprava § 37 školského zákona a zařazení do přípravného stupně základní školy speciální Doporučující posouzení k OŠD ze strany ŠPZ bude možné pouze dětem s dlouhodobým závažným zdravotním znevýhodněním (popř. s náhlou závažnou změnou zdravotního stavu), přičemž toto zdravotní znevýhodnění neumožňuje dítěti každodenní prezenční účast na vzdělávání. Zdravotní stav (nikoliv doporučení OŠD) je doložen vyjádřením odborného lékaře-specialisty či klinického psychologa. Není umožněno posouzení zdravotního stavu z důvodu OŠD ze strany lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo v oboru pediatrie. OŠD může být udělen např. dítěti se závažným chronickým onemocněním, onkologickým onemocněním, imunologickým onemocněním, středním, těžkým a hlubokým mentálním postižením, po úrazu vyžadujícím dlouhodobou rehabilitaci, tedy v případech, kdy je dítě vždy v péči odborného lékaře-specialisty či klinického psychologa, který je kompetentní posoudit závažnost zdravotního stavu u specifických onemocnění. Pokud dítě onemocní po přijetí k základnímu vzdělávání či v průběhu 1. ročníku, může být při jeho vzdělávání využit § 50 školského zákona, případně nastavena podpůrná opatření.

Přestože je možné hodnotit slovně až do 9. ročníku základní školy, v 8. a 9. ročníku škola převádí slovní hodnocení na klasifikaci, a to z důvodu uvedení klasifikace na přihlášku na střední školu.

Možnost zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální zůstává beze změny. Přípravný stupeň umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem, u nichž je zpomaleno zrání centrální nervové soustavy. Z důvodu nejednotnosti v udělování a zároveň nadužívání dodatečných OŠD napříč ČR současně úprava zamezuje využití institutu tzv. dodatečného odkladu, kdy ředitel základní školy měl možnost dodatečně odložit povinnou školní docházku během prvního roku plnění povinné školní docházky. II. Zavedení povinnosti vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu v případě OŠD Dítěti, které má doporučující posouzení OŠD a nevzdělává se v přípravném stupni základní školy speciální, musí být v dalším roce předškolního vzdělávání zpracován individuální vzdělávací plán. Pokud není v době OŠD dítěti zajištěna systematická a zacílená vzdělávací podpora, byl by takový krok bez dalšího zbytný. Z tohoto důvodu zavádíme povinnost ŠPZ spolu s doporučujícím posouzením k OŠD také vydat doporučení podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání dítěte v mateřské škole nebo v přípravné třídě základní školy (po dobu, než budou zrušeny přípravné třídy) podle individuálního vzdělávacího plánu. III. Parametrizace asistentů pedagoga v 1. ročnících Nárok na 20 hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga bude v každé běžné třídě 1. ročníku základní školy s počtem žáků 15 a více. U malotřídních škol bude fungovat stejný princip – nárok na parametrizovaného asistenta pedagoga vznikne, pokud bude ve třídě složené z více ročníků alespoň 15 žáků prvního ročníku. Zároveň, pokud již žák bude mít doporučeného asistenta pedagoga jako podpůrné opatření, bude možné zajistit toto podpůrné opatření pomocí parametrizovaného asistenta pedagoga. Druhého asistenta pedagoga jako podpůrné opatření bude možné doporučit na základě posouzení situace konkrétní třídy a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, v situaci, kdy jeden asistent pedagoga (v případě 1. ročníků parametrizovaný asistent pedagoga) nepostačuje, a to zejména za následujících okolností:

- ve třídě jsou více než tři žáci s přiznaným podpůrným opatřením 3. až 5. stupně;

- ve třídě jsou alespoň tři žáci s přiznaným podpůrným opatřením 3. až 5. stupně,

z nichž alespoň jeden má diagnostikované závažné poruchy chování, autismus či kombinaci závažné poruchy chování s dalším zdravotním znevýhodněním.

Tento princip již funguje od 1. 1. 2020 na běžných základních školách na úrovni Metodického doporučení, nyní bude legislativně propsán. Současně bude upraven § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V aktuálním znění tohoto zákona se jedná o asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami nebo ve škole zajišťující vzdělávání žáků formou individuální integrace. Změna bude spočívat v umožnění působení asistentů pedagoga podle § 20 odst. 1 ve třídách, v nichž se vzdělávají žáci 1. ročníku, a to i bez žáků, kterým byly ŠPZ identifikovány speciální vzdělávací potřeby. IV. Posun termínu zápisu do 1. ročníku základní školy Jak již bylo zmíněno v úvodu, posun termínu zápisů do základního vzdělávání nepřinesl očekávané snížení počtu OŠD, naopak se ředitelům škol výrazně snížil časový prostor na přípravu organizace vzdělávání 1. ročníků, od počtu tříd a rozdělení dětí do nich, přes personální zajištění, zabezpečení nastavených podpůrných opatření až po komunikaci a spolupráci se zákonnými zástupci, společná setkání s dětmi ještě před koncem školního roku. Zápisy budou probíhat v termínu 15. ledna – 15. února. Nově bude povinností při zápisu uvádět informaci o tom, jakým způsobem dítě plnilo povinnou předškolní docházku (mateřská škola, přípravná třída/přípravný stupeň, zahraničí, zahraniční škola na území ČR). V. Povinnost předávání výsledků pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření z mateřské školy do nástupní základní školy Ředitelé základních škol, kteří dítě přijali, budou žádat příslušnou školu, v níž dítě plnilo povinnou předškolní docházku (s výjimkou při pobytu dítěte v zahraničí) o předání výsledků pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření. Formulář se specifikací, jaké informace ředitel školy do nástupnické základní školy předává, bude součástí vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Obsah formuláře bude vystihovat to, co učiteli základní školy na začátku školního roku pomůže při mapování potřeb a možností dětí, aby mohl individualizaci vzdělávání konkrétně zacílit i na sociální kompetence, pracovní dovednosti apod., nikoliv pouze na plnění výstupů vzdělávání. Zároveň bude jeho rozsah nezatěžující, aby se zbytečně nenavyšovala administrativní zátěž. Současně lze administrativní dopad očekávat i na ředitele základních škol, kteří budou odesílat žádosti. Příznivý efekt směrem k žákům 1. ročníku a podpoře jejich plynulého přechodu z předškolního vzdělávání však dopadne i na pedagogy školy. Bude-li se jednat o předávání informací v rámci totožného subjektu, upraví zjednodušený postup při předávání prováděcí právní předpis. VI. Zrušení přípravných tříd S ohledem na snížení počtu dětí s OŠD a další opatření k zajištění podpory dětí, které by jinak byly vzdělávány v přípravných třídách, se s účinností od 1. 9. 2029 navrhuje zrušení přípravných tříd. Se současnou podobou přípravných tříd jsou spojeny nerovné podmínky. Přípravné třídy nejsou zřizovány plošně dle počtu dětí z odlišného kulturního prostředí či počtu dětí s OŠD v daném regionu. Nerovnoměrně jsou zřizovány při školách běžných i zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, při školách zřizovaných státem, církví i soukromými zřizovateli. Částečně jsou jimi nahrazovány nedostačující kapacity mateřských škol. MŠMT se bude dále zabývat tématem umožňování plynulého přechodu z předškolního do základního vzdělávání a vyrovnávání vzdělávacích šancí. VII. Omezení opakování 1. ročníku a zrušení klasifikace známkou v 1. a 2. ročníku Revize Rámcových vzdělávacích programů předškolního a základního vzdělávání klade velký důraz na plynulý přechod z předškolního do základního vzdělávání. Rozvolnění učiva nejnižších ročníků základní školy a důsledná individualizace výuky dle možností a úrovně jednotlivých žáků s sebou logicky nese změnu v hodnocení výsledků vzdělávání. Navrhuje se tedy zrušení možnosti opakování 1. ročníku základního vzdělávání a v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023-2027 (dále jen „DZ ČR 2023-2027“) i zrušení klasifikace známkou v 1. a 2. ročníku základní školy. Opakování ročníku bude za normálních okolností umožněno nejdříve žákům po skončení 2. ročníku, pokud to pomůže vyrovnat případný deficit žáka ve zvládnutí trivia. Zároveň je stanovena výjimka pro žáka, jehož zákonný zástupce podá žádost o opakování prvního ročníku, pokud je tato žádost doložena doporučujícím posouzením lékaře či klinického psychologa a ŠPZ a doporučením podpůrného opatření spočívajícího ve vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu. V souladu s DZ ČR 2023-2027 je i záměr na změnu hodnocení žáků v 1. a 2. ročníku, a to zrušení klasifikace a její nahrazení slovním nebo kriteriálním hodnocením. Tyto typy hodnocení lépe podporují individuální přístup k žákům a zohlednění jejich specifických potřeb. Narozdíl od známek přirozeně umožňují formativní zpětnou vazbu podporující další rozvoj žáků a poskytují konstruktivní informace o pokroku žáků, čímž zvyšují jejich vnitřní motivaci a zájem o učení. Zároveň oslabují stres a tlak na výkon, který je jednou z hlavních příčin nadměrného počtu OŠD v ČR. VIII. Postupná účinnost omezení OŠD Účinnost omezení OŠD předpokládá postupný náběh rozložený do tří let, a to podle data narození dětí. Toto řešení je nastaveno z důvodu kapacitních možností základních škol i s ohledem na získávání zkušeností učitelů elementaristů s výukou heterogenních třídních kolektivů.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je s ústavním pořádkem České republiky plně v souladu.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů. Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:

 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),

 Listina základních práv EU (2012/C 326/02),

 Úmluva o právech dítěte,

 Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky. Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Předpokládaná úspora: Při výrazném omezení OŠD nebudou defacto potřebné přípravné třídy, protože děti s OŠD tvoří 74 % dětí vzdělávaných v přípravných třídách. Náklady na provoz přípravných tříd představovaly ve školním roce 2023/2024 na platech učitelů odhadem 371 mil. Kč. Podle výkazu R 13-01 podle stavu k 30. 9. 2023 bylo evidováno 561 učitelů přípravných tříd

– přepočtený stav, při počítaných průměrných platech a mzdách podle výkazu P 1-04 za rok 2023 pro učitele běžných mateřských škol včetně řídících pracovníků ve výši 55 183 Kč (včetně odvodů). Pokud by byl odhad založen na průměrném platu učitelů přípravných tříd podle Informačního systému o platech Ministerstva financí za rok 2023 – 60 748 Kč (včetně odvodů), celkové roční náklady na platy učitelů přípravných tříd představují 408 mil. Kč za školní rok 2023/2024. Lze předpokládat, že uvolnění míst v mateřských školách při eliminaci OŠD by umožnilo lepší skloubení pracovního a rodinného života rodičů mladších dětí, které by se vzdělávání v mateřských školách mohly zúčastnit. Stát by na odvodech zaměstnaných rodičů, kterých by nově mohlo přibýt až 11 370 (v případě, že by se každé uvolněné místo v oblastech s převisem poptávky zaplnilo dalším dítětem a rodič by nastoupil do zaměstnání), mohl ročně získat až 2,7 mld. Kč (při odvodu z průměrné mzdy ve výši 43 341 Kč podle údajů o průměrné mzdě v roce 2023 Českého statistického úřadu na sociální pojištění a daň z příjmu ve výši 189 000 Kč na osobu a rok). Uvolnění míst v mateřských školách by částečně ušetřilo náklady na zřizování dalších míst v oblastech s převisem poptávky po předškolním vzdělávání. Horní hranice odhadu těchto úspor se pohybuje kolem 9,1 mld. Kč. Podle dat poskytnutých pro účely této zprávy doc. Ing. Danielem Münichem, Ph.D. k dopadům omezení OŠD mimo vzdělávací systém se předpokládá, že snížením podílu OŠD by se absolventi o rok dříve objevili na trhu práce, což by do budoucna mělo dopady i na veřejné rozpočty (za cca 8–13 let). Protože se OŠD týkají celého spektra dětí, při výpočtu byla využita průměrná hrubá mzda absolventa školy. Při snížení podílu OŠD na cca 5 % současné výše by se mohlo jednat odhadem o cca 4 mld. Kč ročně navíc pro veřejné rozpočty. Výpočet nebere ohledy na dodatečné náklady vysokých počtů OŠD. Předpokládané náklady: Podle výkazu P 1-04 za rok 2023 byl průměrný měsíční plat asistenta pedagoga v běžné základní škole financovaný ze státního rozpočtu 41 320 Kč (včetně odvodů). K 30. 9. 2023 bylo vykázáno celkem 4 754 běžných tříd 1. ročníků v základních školách (z toho 147 v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů), v nichž bylo 15 a více žáků 1. ročníků. Pokud by byla systémově podpořena pedagogická práce 20 hodinami přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga v každé běžné třídě s 15 a více žáky 1. ročníku, byly by odhadované roční finanční náklady na tuto personální podporu cca 1,3 mld. Kč (z toho cca 40,1 mil. Kč v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů). Zároveň je nutné zohlednit již poskytovaná podpůrná opatření asistent pedagoga v 1. ročnících – podle dat k 30. 9. 2023 se jednalo o 1 527,76 úvazků (z toho 56,08 v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů). Tyto úvazky by tedy znamenaly snížení výše uvedených finančních nákladů o cca 758 mil. Kč (27,81 mil. Kč v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů) na přibližně 542 mil. Kč (12,29 mil. Kč v základních školách soukromých a církevních zřizovatelů). Toto snížení je orientační – nejsou dostupná data o přesném počtu úvazků asistentů pedagoga z podpůrných opatření ve třídách s méně než 15 žáky, jichž se parametrizace asistentů pedagoga nebude týkat a bude zde umožněno pouze poskytování podpůrných opatření. Další náklady budou souviset s nastavením vzdělávání pedagogů týkajícím se implementace revidovaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání, předpokladem je podpora implementace prostřednictvím šablon a individuálních projektů systémových Operačního programu Jan Amos Komenský.