zákon č. 24/2025 Sb.

I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

V reakci na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, byl Evropskou unií poprvé v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. V reakci na tento krok bylo v České republice přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako „Lex Ukrajina“. Jejich cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pobytu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění. Jedná se zejména o zákon č. 65/2022 Sb. (upravuje především pobytový režim vysídlených osob a specifické otázky zdravotního pojištění), zákon č. 66/2022 Sb. (obsahuje otázky spojené se zabezpečením vysídlených osob – humanitární dávka, příspěvek pro solidární domácnost) a zákon č. 67/2022 Sb. (úprava školské problematiky).

V době, kdy Rada Evropské unie rozhodla o aktivaci mechanismu dočasné ochrany,

nebylo možné predikovat, kdy bude válečný konflikt (a s ním spojená migrační vlna) ukončen. Proto byla dočasná ochrana vyhlášena nejprve do 31. března 2023 a posléze prodloužena o jeden rok do konce března 2024, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice. Poté byla podobným způsobem dočasná ochrana opět prodloužena, a to do konce března 2025. Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině však nenaznačuje, že by bylo možné hovořit o jeho blízkém ukončení a o možném návratu vysídlených osob do jejich domovů. Proto je již nyní velmi pravděpodobné, že dočasná ochrana bude Radou Evropské unie dále prodloužena, a to do konce března 2026. Na pracovních skupinách Rady Evropské unie panuje nad prodloužením dočasné ochrany až do března 2026 shoda. Návrh novely zákona výslovně počítá s podmínkou rozhodnutí Rady Evropské unie o prodloužení stávající dočasné ochrany, nebo s jejím novým zavedením s podobnými parametry, jako je stávající dočasná ochrana. S ohledem na časový rámec však není možné s legislativním procesem čekat až na oficiální rozhodnutí Rady Evropské unie.

Aby mohl proběhnout proces registrací obdobně jako v letošním roce i v roce příštím, je potřebné dosáhnout schválení novely zákona ještě v roce 2024. Zahájení legislativního procesu až po publikování rozhodnutí Rady EU v Úředním věstníku by takové načasování znemožnilo. Zákon však svou aplikaci podmiňuje rozhodnutím na evropské úrovni, zahájení legislativního procesu tak není nutné odkládat. V roce 2023 byla skutková situace obdobná. V případě, že by na unijní úrovni v budoucnu nebyla dočasná ochrana již prodloužena, bude třeba tuto situaci legislativně řešit. Předkládaný návrh se s ohledem na předčasnost této situace tomuto řešení nevěnuje.

Je tedy nezbytné přijmout úpravu, která bude navázána na rozhodnutí Rady EU, aby Česká republika nejen plnila povinnosti, které jí ukládá právo Evropské unie, ale bylo současně zajištěno, že osoby s dosud udělenou dočasnou ochranou budou mít tento pobytový status prodloužen, a tedy budou mít garantována i práva s ním spojená. Nejedná se přitom o malou skupinu osob. K 31. březnu 2024 dočasnou ochranu v České republice prodloužilo 320 tisíc osob. Do České republiky nicméně nadále přichází nové vysídlené osoby (cca. 1 500 týdně). Za předpokladu zachování stávající dynamiky jejich příchodů lze očekávat celkový roční přírůstek za rok 2024 na úrovni cca. 70 tisíc nově příchozích. Počet držitelů dočasné ochrany tak na konci roku 2024 dosáhne dle odhadů cca. 400 tisíc osob.

Navrhovaná právní úprava vedle prodloužení dočasné ochrany rovněž rozšiřuje možnosti přechodu držitelů dočasné ochrany do běžného imigračního režimu podle cizinecké ho zákona a to vytvořením tzv. „zvláštního dlouhodobého pobytu“.

Přechod na jiné pobytové oprávnění stávající znění právní úpravy umožňuje pouze omezenému okruhu osob - rodinným příslušníkům občanů České republiky/Evropské unie či osob, které na území již dlouhodobě pobývají. „Zvláštní dlouhodobý pobyt“ je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status. „Zvláštní dlouhodobý pobyt“ není pobytové oprávnění řešící pobyt po skončení dočasné ochrany, jedná se o doplňkovou variantu k trvající dočasné ochraně.

Institut dočasné ochrany tak, jak je zákony označovanými souhrnně jako lex Ukrajina nastaven, umožňuje jejím držitelům vykonávat všechny základní aktivity na území České republiky (možnost pracovat na základě volného přístupu na trh práce, podnikat i studovat). Garantuje poskytování zdravotní péče (včetně přístupu do veřejného zdravotního pojištění, které je vymezeným kategoriím osob hrazeno státem). Současně poskytuje ochranu i osobám, které ekonomicky soběstačné být samy nemohou (nárok na výplatu humanitární dávky nebo mimořádné okamžité pomoci) či po příchodu do České republiky nemají zajištěné vlastní ubytování (humanitární ubytování hrazené státem po dobu prvních 90 dnů po příchodu). V porovnání s postavením cizinců v běžném imigračním procesu je tak postavení osob s udělenou dočasnou ochranou v mnoha parametrech výhodnější. Důvodem je ochranná povaha a dočasnost statusu dočasné ochrany. Jako určitou nevýhodu institutu dočasné ochrany je možné vnímat dočasnost oprávnění pobývat na území České republiky a nutnost status pravidelně prodlužovat. Tato dočasnost však vyplývá ze samé podstaty tohoto institutu. Směrnice o dočasné ochraně předpokládá pouze roční platnost s možností opakovaného prodloužení a počítá s tím, že po ukončení poskytování dočasné ochrany má dojít k návratu do země původu. Podporu návratu svých občanů zpět na Ukrajinu prosazuje i politická reprezentace Ukrajiny.

Přechod do imigračního režimu je s ohledem na výše uvedené konstruován jako doplňková varianta, umožňující za jasně definovaných podmínek získat standardní pobytový status ve formě dlouhodobého pobytu podle zákona o pobytu cizinců (návrh zákona jej označuje jako„zvláštní dlouhodobý pobyt“), a to těm, kteří již ochranu nepotřebují a projeví zájem o dlouhodobé usazení v České republice. Ti, kdo podmínky nesplní nebo o přechod do imigračního režimu zájem neprojeví, nadále setrvají v režimu dočasné ochrany.

Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání „zvláštního dlouhodobého pobytu“, jsou konstruovány s přihlédnutím ke standardním podmínkám, které musí cizinec pro získání pobytu v České republice splnit. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnos ti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstančnost a nezávislost na dávkovém systému. Předpokladem je i dostatečná míra adaptace na české prostředí spojená s délkou pobytu na území delší než 2 roky, v případě dětí pak plnění povinné školní docházky.

Stejně tak práva a povinnosti na zvláštní dlouhodobý pobyt po jeho získání navázané, nebylo záměrem nastavit výrazně výhodněji, než je tomu v případě standardního dlouhodobého pobytu. Výjimkou je zachování volného přístupu na trh práce (bez nutnosti povolení k zaměstnání pracují tyto osoby v České republice již nyní), upuštění od povinnosti absolvovat adaptačně integrační kurz (vzhledem k požadované min. délce pobytu 2 roky kurz standardně absolvovaný během prvního roku pobytu postrádá smysl) a platnost pobytového oprávění v délce 5 let na místo standardních 2 let (důvodem jsou mj. kapacitní možnosti správního orgánu v souvislosti s prodlužováním pobytu před dosažením časové hranice potřebné pro trvalý pobyt). S ohledem na svůj charakter není zvláštní dlouhodobý pobyt rovněž podmíněn plněním konkrétního účelu pobytu.

Osoby, které na zvláštní dlouhodobý pobyt nedosáhnou (tj. podmínky nesplní) a/nebo nadále potřebují zacházení s vyšší mírou ochrany, nebudou ve svých potřebách dotčeny a nadále setrvají v režimu dočasné ochrany.

Výše popsaný záměr je výsledkem politické dohody a byl již na počátku přípravy návrhu odsouhlasen vládním grémiem pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany.

S ohledem na vysoký počet držitelů dočasné ochrany není v možnostech správního orgánu vést individuální správní řízení o tomto pobytu a obdobně i ze strany jiných orgánů státní správy vystavovat dílčí potvrzení pro potřeby tohoto individuálního správního řízení. Proces získání zvláštního dlouhodobého pobytu je proto koncipován s maximální mírou automatičnosti tak, aby byl realizovatelný s využitím stávajících kapacit správního orgánu. Základními prvky je automatické ověření splnění podmínek s využitím dat z informač níc h systémů státní správy bez nutnosti individuálního posouzení a následná online registrace. V souladu s unijní legislativou není vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o dlouhodobý pobyt, možné upustit od vydání biometrického dokladu. Z tohoto důvodu je nutné po online registraci zachovat osobní návštěvu na pracovišti ministerstva vnitra po účely sejmutí biometrick ýc h údajů a následného vydání průkazu o povolení k pobytu.

Online registrace se opakovaně osvědčila již při procesu prodloužení dočasné ochrany a jedná se o nástroj, který je držitelům dočasné ochrany dobře známý. Rovněž ověření plnění podmínek pro dlouhodobý pobyt prostřednictvím dat z informačních systémů státní správy přináší větší konfort a ulehčení pro cizince (povinnost prokázat splnění většiny podmínek nebude ležet na cizinci, správní orgán potřebné údaje získá z dat poskytnutých dotčenými orgány státní správy a vedenými v příslušných informačních systémech). Nepřímým pozitivním efektem může být v kontextu podmínky ekonomické soběstačnosti i vyšší motivace cizinců k výkonu legální práce spojené s odvody do příslušných systémů (sociální pojištění, daně).

Vzhledem k limitům spojeným s online dostupností dat a jejich aktuálností budou data potřebná k ověření plnění podmínek dlouhodobého pobytu správnímu orgánu přísluš nými rezorty poskytována prostřednictvím jednorázových datových dávek. Pro tyto účely je nezbytné zákonem založit právo pro správní orgán tato data od dotčených orgánů státní správy získat. Prvním krokem v rámci postupu získání pobytu bude nutné projevení zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt, projevením zájmu bude držitel dočasné ochrany rovněž projevovat souhlas se získáním potřebných informací. Na základě údajů poskytnutých jinými aktéry, zejména orgány státní správy, správní orgán vyznačí v seznamu zájemců osoby způsobilé k registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Online registrace bude následně umožněna pouze osobám vyznačeným v seznamu zájemců. Předpokládá se, že přechod do standardního imigračního režimu na základě takto vytvořeného seznamu může být rozložen do více fází, aby bylo umožněno získání zvláštní dlouhodobý pobyt i těm osobám, které v předchozích kolech podmínky nesplnily.

Cizinec bude mít možnost si předem pro svou osobu online ověřit (prostřednictvím Informačního portálu pro cizince), zda podmínky registrace splňuje. S ohledem na ochranu osobních údajů bude seznam zájemců o registraci, včetně vyznačení osob způsobilýc h k registraci, neveřejný a data v něm obsažená nebudou ani v anonymizované podobě hromadně poskytována. S cílem omezit negativní dopady na rodiny, resp. eliminovat odlišné postavení jednotlivých členů rodiny právní úprava podmiňuje získání zvláštního dlouhodobého pobytu přechodem celé nukleární rodiny (manželé, děti) ve společné domácnosti, kteří jsou poživate li dočasné ochrany. Není žádoucí, aby tito rodinní příslušníci setrvávali na území v odlišnýc h pobytových režimech. Z tohoto důvodu je založena povinnost společné registrace rodinnýc h příslušníků, tj. manželů a dětí (držitelů dočasné ochrany) žijících ve společné domácnosti. Podmínky k přechodu na zvláštní dlouhodobý pobyt vždy bude muset splnit tato rodina jako celek. Konkrétní hodnoty parametrů zákonných podmínek pro registraci k získání zvláštního pobytu, stejně jako referenční období, za které budou data dotčenými správními orgány poskytnuta, stanoví následně prováděcí právní předpis (nařízení vlády). Prováděcí předpis umožní aktualizovat, a to i opakovaně, referenční období (v návaznosti na dostupnost aktuálních dat). Vzhledem ke skutečnosti, že potřebná data bude mít ministerstvo vnitra k dispozic i až po nabytí účinnosti tohoto zákona, není nyní možné varianty konkrétního nastavení parametrů zvažovat, ani ve větší míře detailu stanovit počet osob, které splní podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu. Bližší vyčíslení počtu dotčených osob proto bude možné provést až při přípravě prováděcího předpisu. Ten již bude pracovat s konkrétními hodnotami podmínek, pro něž bude dostupná i podstatná část potřebných údajů. Obecně platí, že počet držitelů dočasné ochrany, jejichž délka pobytu na území překročí 2 roky a splní tak jednu ze základních podmínek pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, bude k 31. prosinci 2024 cca. 248 tisíc osob, z toho 26 % dětí mladších 18 let, 70 % osob v ekonomicky aktivním věku a 4 % osob starších 65 let. Nicméně míra ekonomické soběstačnosti (výše příjmů na území České republiky, zajištění bydlení a běžných výdajů domácnosti bez potřeby čerpání dávek) je mezi osobami s udělenou dočasnou ochranou různá. Z dat dostupných ke konci března 2023 vyplývá, že přes 122 tisíc osob s dočasnou ochranou pracuje, což představuje polovinu ekonomicky aktivních držitelů dočasné ochrany. Humanitární dávku pak pobírá 95 tisíc osob, což představuje méně než třetinu držitelů dočasné ochrany. Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Je nezbytné přijmout úpravu navázanou na prodloužení rámce pro dočasnou ochranu Radou Evropské unie, aby Česká republika nejen plnila povinnosti, které jí ukládá právo Evropské unie, ale bylo současně zajištěno, že osoby s dosud udělenou dočasnou ochranou budou mít tento pobytový status prodloužen, a tedy budou mít garantována i práva s ním spojená.

Zásadní část nové úpravy proto tvoří novelizace zákona č. 65/2022 Sb., jejímž cílem je

především řešit praktické otázky spojené s prodloužením institutu dočasné ochrany, tedy

výjimečného institutu zakotveného na úrovni evropského práva. Hlavním cílem novelizace zákona č. 65/2022 Sb. je prodloužit stávajícím držitelům dočasné ochrany toto pobytové oprávnění, a to při splnění zákonem daným podmínek až do konce března 2026. Jedním z dalších hlavních cílů této novely je pak tuto právní úpravu zobecnit tak, aby nebylo nutné zákon novelizovat každý rok. Nicméně je důležité zdůraznit, že tato právní úprava v části

dočasné ochrany je vždy navázána na rozhodnutí na úrovni Rady Evropské unie.

S ohledem na množství osob, jichž se tato změna týká, a rovněž na pozitivní zkušenosti z proběhlého prodlužování dočasné ochrany, je navrhováno, aby byl ukotven dvoufázový proces prodlužování dočasné ochrany 1) registrace k prodloužení a za 2) vylepení vízové ho štítku v rámci osobní návštěvy na pracovišti odboru azylové a migrační politiky Minister stva vnitra.

Navrhuje se, a to i s ohledem na výše uvedený cíl, právní úpravu zobecnit. Cizinci, kteří mají nadále zájem pobývat na území České republiky na základě dočasné ochrany, budou mít

povinnost elektronické registrace, a to vždy do 15. března aktuálního kalendářního roku.

Podle navrhované právní úpravy by se tedy poprvé dotčené osoby registrovaly k prodloužení dočasné ochrany v roce 2025 (do 15. března). Tato registrace jim zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, při které jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek osvědčující dočasnou ochranu až do 31. března následujícího roku

(poprvé tedy do 31. března 2026). K vyznačení vízového štítku se cizinec po úspěšném provedení registrace musí dostavit do 30. září aktuálního kalendářního roku. Pokud

cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne.

Ministerstvo vnitra vnímá opakovaně a různorodými subjekty (zaměstnavate lé, neziskové organizace, držitelé dočasné ochrany) vznášený požadavek, aby byly nastaveny podmínky přechodu osob s udělenou dočasnou ochranou do běžného imigračního režimu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Podle těchto požadavků by rozšíření možnosti takového přechodu mělo znamenat pro současné držitele dočasné ochrany jistotu ohledně pokračování jejich života v České republice a bylo by pro ně motivac í k další integraci s vidinou získání trvalého pobytu. Zároveň si je Ministerstvo vnitra vědomo opakovaně deklarovaného zájmu politické reprezentace Ukrajiny na návratu svých občanů.

Navrhovaná právní úprava tak sice možnost přechodu držitelů dočasné ochrany

do standardního pobytového režimu rozšiřuje – vytvořením zvláštního dlouhodobého pobytu, zároveň je však tento pobyt koncipován tak, že jeho získání je umožněno těm osobám, které by za běžných okolností splnily i podmínky standadního pobytového režimu, pokud by projevily zájem o imigraci do České republiky. Navrhovaná právní úprava neřeší pobyt po skončení dočasné ochrany. Co se týče tzv. exit strategie (postup buď po ukončení dočasné ochrany, nebo postupné převádění osob do běžného imigračního systému), členské státy se prozatím nedohodly na komplexním přechodovém řešení, ani žádný z členských států k takovým plošným krokům nepřistoupil.

Změna zákona č. 326/1999 Sb.

Změny se týkají situace, kdy je cizinec, který je držitelem víza, oprávnění nebo povolení k pobytu zařazen na vnitrostátní nebo unijní sankční seznam. Všechna tato pobytová oprávnění zaniknou ihned zařazením na sankční seznam. Pokud je cizinec, kterému takto zaniklo povolení k trvalému pobytu, ze sankčního seznamu vyškrtnut během tří let, je oprávněn znovu požádat o povolení k trvalému pobytu a správní orgán zpravidla takové povolení vydá.

Změny v zákoně č. 66/2022 Sb.

V souvislosti s navrhovanou úpravou zákona č. 65/2022 Sb., kterou má dojít k ukotvení nového typu dlouhodobého pobytu - dlouhodobého pobytu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“, je vhodné upravit i související zákon č. 66/2022 Sb. tak, aby i tento cizinec mohl nadále využívat práva na volný přístup na trh práce, tedy tak, jak jej mohl využívat jako držitel dočasné ochrany. Jedná se o výrazný benefit oproti běžnému dlouhodobému pobytu za účelem zaměstná ní, tzv. zaměstnanecké kartě. S ohledem na to, že nový typ dlouhodobého pobytu je určen primárně pro osoby v České republice již zaměstnané, není dán důvod pro to jim již vzniklé oprávnění volného přístupu na trh práce nově omezovat a nástroje regulace přístupu na trhu práce nejsou pro tuto skupinu cizinců potřeba.

S ohledem na skutečnost, že se jedná o pobytové oprávnění, které se vztahuje ke konkrétnímu konfliktu (ozbrojenému konfliktu na území Ukrajiny vyvolanému invazí vojsk Ruské federace), nikoliv univerzálně k osobám vyžadujícím z různých důvodů určitý typ ochrany, byla zvolena varianta novelizace zákona č. 66/2022 Sb., nikoliv zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců či (prozatím) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.

V rámci humanitární dávky se navrhuje nepřihlížet ke stipendiu jako k příjmu. Toto opatření má motivovat studenty s dočasnou ochranou ke studiu a také k možné pomoci v rámci finančních prostředků při studiu.

Pro cizince s dočasnou ochranou, který je invalidní nebo je držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo je osobou, která byla uznána za osobu zdravotně postiženou Institutem posuzování zdravotního stavu, se navrhuje navýšení humanitární dávky, která vstupuje do výpočtu konečné výše humanitární dávky, a to u dětí o 6 600 Kč a u dospělých osob o 4 400 Kč. Jde o částky, které jsou v současné době zakotveny u 2. stupně závislosti u dávky příspěvku na péči. Cizinci s dočasnou ochranou nemají nárok na příspěvek na péči a toto opatření jim částečně pomůže v jejich nelehké situaci si možnost péče zajistit. Výše 2. stupně příspěvku na péči byla vybrána, protože průměrně podle šetření se na území České republiky nachází skoro polovina osob z celkového počtu zdravotně postižených cizinců s dočasnou ochranou, jejichž zdravotní stav se přibližuje závislos ti ve stupni 2. Navíc dětem již byla výše 6 600 Kč poskytována prostřednictvím UNICEF ve spolupráci s Červeným křížem a podle vyjádření příjemců a neziskového sektoru tato finanční podpora splnila svůj účel.

Navrhuje se nevpuštění držitelů průkazu o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, stejně jako u cizinců s dočasnou ochranou, do českého sociálního nepojistné ho dávkového systému. Půjde o cizince, kteří mají být finančně soběstační a nemají být závis lí na dávkách. Zůstane ale zachována možnost v individuálních případech poskytnout jim mimořádnou okamžitou pomoc v situacích, u kterých se nezkoumá podmínka bydliště.

V Lex Ukrajina školství (zákon č. 67/2022 Sb.) se provádí změny navazující na návrh zákona v části první, zejména tedy v reakci na vznik zvláštního dlouhodobého pobytu. Platnost zákona č. 67/2022 Sb. je návrhem prodlužována na dobu neurčitou, kopíruje tak podmíněné použití dle vzoru návrhu zákona č. 65/2022 Sb.

Navržená právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navržené změny nepředstavují zásah do práva na soukromý nebo rodinný život, jak je garantován Listinou základních práv a svobod.

IV. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhované právní úpravy se týká především směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynouc ími. Navržená úprava nicméně osobám požívajícím dočasné ochrany nepřiznává méně výhodné podmínky než ty, které jsou vyžadovány směrnicí. Navrhovaná úprava je tedy plně slučite lná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami. Směrnice 2001/55/ES proces prodloužení dočasné ochrany individuálním cizinc ům neupravuje.

Návrh se dotýká

- směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími,

- prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana,

- prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. října 2023 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382,

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajícíc h státních příslušníků třetích zemí, v platném znění,

- nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.

Návrh však neobsahuje přímá transpoziční nebo adaptační ustanovení. Zvláštní dlouhodobý pobyt je národním institutem a nemá v unijním právu reflexi. Průkaz o povolení k pobytu pro jeho držitele bude vydáván podle unijního nařízení č. 1030/2002, které však platí přímo.

V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava je slučitelná s mezinárodními závazky České republiky, zejména respektuje Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlík ů, ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod.

VI. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

- Pro výkon této agendy je nutné vyčlenit ze státního rozpočtu do kapitoly Ministerstva vnitra 779,55 mil. Kč (320,55 mil. Kč mzdové prostředky, 459 mil. Kč prostředky provozní) ročně (2025 a 2026), což zahrnuje finanční zajištění následujících oblastí:

- adaptace a integrace osob s dočasnou ochranou (oblasti v gesci odboru azylové a migrač ní politiky MV ČR, dále jen "OAMP");

- zajištění programu asistovaných dobrovolných návratů osob s dočasnou ochranou;

- nákup vízových štítků pro problematiku dočasné ochrany;

- sloučení pracovišť KACPU se stávajícími pracovišti OAMP (rozšíření kapacit pracovišť, stěhování, zajištění infrastruktury, nákup IT techniky, zasíťování prostor atp.), z důvodu odbavování zvýšeného počtu klientů jsou současné kapacity pracovišť nedostatečné, pracoviště KACPU jsou provizorní;

- zvýšené náklady na zajištění provozu pracovišť OAMP, KACPU, IAS, AZ, ZZC - cena elektřiny i plynu vzrostla o více než 100 %, zvýšení sazby DPH za vodu a dále navýšení cen díky inflaci, která činila 10,7 % (na materiálně technické vybavení, kancelářské potřeby pro navýšený počet zaměstnanců OAMP a SUZ, pro klienty v ZZC a AZ nezbytný nákup potravin). Dle dohody byly přislíbeny prostředky na platy ve stejné výši jako pro rok 2024 – tj. dle usnesení vlády ze dne 7. února 2024 č. 99. Vzhledem k navrhovanému zavedení správního poplatku za registraci k zvláštnímu dlouhodobému pobytu ve výši standardního poplatku za žádost o dlouhodobý pobyt (2 500 Kč/1 000 Kč v případě osob mladší 15 let) je možné očekávat příjem státního rozpočtu ve výši desítek milionů Kč. Pro rok 2025 půjde o částku asi 40 milionů Kč. K příjmové straně státního rozpočtu lze v obecné rovině rovněž uvést, že z již dříve zveřejněných odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že díky velkému zapojení na pracovní trh začínají uprchlíci vyrovnávat celkovou bilanci – v roce 2023 výrazně posílili příjmy státního rozpočtu, zejména pak z odvodů na pojistné. Dále dle prvotních ekonomickýc h modelů lze v dlouhodobém horizontu a s postupným společenským a ekonomickým začleňováním vysídlených osob očekávat pozitivní přínos v HDP ve výši 2 – 7%. Opatření navýšení humanitární dávky u zdravotně postižených dětí o 6 600 Kč by znamenalo max. zvýšení stávajících nákladů o 6,6 mil Kč měsíčně/79,2 mil. Kč ročně a navýšení humanitární dávky u zdravotně postižených dospělých o 4 400 Kč by znamena lo max. zvýšení stávajících nákladů o 27 mil. Kč měsíčně /324,6 mil. Kč ročně. Změny v zákoně č. 67/2022 Sb. nemají finanční dopady.

VII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Předkladatel se v této souvislosti zabýval posouzením vlivu na ochranu osobních údajů. Navrhovaná právní úprava v části týkající se podmínek a postupu pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu na soukromí a osobní údaje dopadá. Nicméně údaje, dle kterých se bude hodnotit splnění podmínek pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, budou získávány pouze o osobách, které projeví zájem o získání zvláštního dlouhodobého pobytu. V rámci projevení zájmu pak rovněž bude nutné souhlasit s tím, že si ministerstvo vnitra obstará údaje dané tímto zákonem pro určení, zda jsou, či nejsou splněné dané podmínky. Předkládaná právní úprava tedy šetří a respektuje právo na soukromí tím, že si potřebné údaje obstarává pouze od osob, které s tím souhlasí. Pokud dotčená osoba nesplní jednu či více podmínek pro zvláštní dlouhodobý pobyt, bude informována o tom, která z podmínek splněna nebyla. S ohledem na IT řešení, které je k dispozici, bude tato informace konkrétní v tom, která z podmínek splněna nebyla. Vzhlede m k citlivosti takto získávaných údajů a také vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou získávány pouze pro účely vyznačení, že osoba splňuje podmínky k registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, tak údaje z tohoto seznamu nebudou poskytovány, a to ani dle zákona o svobodném přístupu k informacím. S tímto pravidlem částečně souvisí i fakt, že pokud dotčená osoba bude toho názoru, že některý z údajů, který byl Ministerstvu vnitra poskytnut, není správný, musí případnou (ne)správnost takového údaje vyřešit s orgánem, který údaj Ministerstvu vnitra zaslal. Například pokud se cizinec bude domnívat, že nemá nedoplatky na zdravotním pojištění, ale Ministerstvo vnitra u této osoby bude, na základě informace od zdravotní pojišťovny, evidovat nedoplatky na zdravotním pojištění, je třeba, aby cizinec tuto diskrepanci vyřešil s přísluš no u zdravotní pojišťovnou, která údaj potom případně opraví a znovu Ministerstvu vnitra odešle. Povinnost informovat cizince zůstává nedotčena i v další fázi celého postupu získání zvláštního dlouhodobého pobytu. I v situacích, kdy některá z podmínek není splněna před pořízením biometrických údajů nebo před převzetím průkazu o povolení k pobytu, bude cizinec informován o nesplnění určité podmínky. I osoba, která se registruje ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu, bude povinna nechat si sejmout svoje biometrické údaje. Jde o standardní povinnost plynoucí z unijního práva (nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.)

Osobní údaje jsou tedy v souvislosti s navrhovanou právní úpravou požadovány

v rozšířeném rozsahu, nicméně za jasně definovaným účelem. Lze tedy shrnout, že byl shledán dílčí dopad právní úpravy na ochranu osobních údajů a na soukromí cizince.

VIII. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje žádná korupční rizika. Proces registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu bude probíhat elektronicky na základě předem shromážděných objektivních dat od dotčených rezortů.

IX. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Ačkoli obecně lze konstatovat, že výrazné navýšení počtu cizinců na území České republiky může být spojeno s jistými dopady v oblasti vnitřní bezpečnosti, Policie České republiky uvedla, že nárůst páchané trestné činnosti poměrově odpovídá nárůstu počtu populace v České republice. Vychází se rovněž ze skutečnosti, že osoby, kterým jsou přiznává na navrhovanou právní úpravou zvláštní práva a povinnosti, jsou držiteli příslušných pobytových oprávnění udělených kompetentními státními orgány. U navrhované právní úpravy se tedy nepředpokládá zásadní negativní vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

X. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám: 1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Prodlužování oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany a registrace k novému zvláštnímu typu dlouhodobému pobytu se promítá do cizineckého informač ního systému, nicméně stávající digitální podoba cizineckého informačního systému není návrhem nijak dotčena. Návrh tuto oblast přímo neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním

postižením (princip governance accessibility) Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelnýc h

v evropském prostoru Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open

government) Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

10. Uživatelská přívětivost

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.

XI. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády svým dopisem ze dne 11. března 2024 č.j. 10434/2024-UVCR udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA) podle Obecných zásad.