A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaný zákon navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací.
Na základě zkušeností evropských politických stran a jejich přidružených
evropských politických nadací z uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2013 o statusu a financování politických stran na evropské úrovni, společně s usnesením Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2011 o uplatňování nařízení č. 2004/2003, byl s cílem usnadnit jejich činnost zaveden shora citovaným nařízením pro jmenované evropské politické subjekty zvláštní evropský právní status. Jako klíčový prvek evropského právního statusu je evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím přiznána evropská právní subjektivita, která jim zajišťuje právní způsobilost a uznání ve všech členských státech.
Evropský právní status přiznaný evropským politickým stranám a jejich
přidruženým politickým nadacím je však neopravňuje k tomu, aby nominovaly kandidáty do vnitrostátních voleb či do voleb do Evropského parlamentu, ani aby se účastnily kampaní k referendům. Udělení takového či podobného oprávnění zůstává v pravomoci členských států. V této souvislosti je třeba uvést, že v rámci reformy volebního práva Evropské unie je na základě usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2015 dosud předmětem rozsáhlé diskuse členských států návrh rozhodnutí Rady, kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976. Zmíněná reforma volebního práva Evropské unie počítá s tím, že evropské politické strany budou moci v rámci voleb do Evropského parlamentu navrhovat své kandidáty na předsedu Evropské komise. Co se však týče jejich možnosti kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v jednotlivých členských státech, bude tato možnost zřejmě i nadále ponechána na vnitrostátní právní úpravě jednotlivých členských států.
Nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských
politických nadací upravuje postup, jakým se mají evropské politické strany a evropské politické nadace řídit, aby získaly evropskou právní subjektivitu, postupy a kritéria pro rozhodování o přiznání evropského právního statusu, jakož i postupy, kdy evropská politická strana nebo evropská politická nadace evropský právní status ztratí nebo se ho vzdá.
Pro účely registrace a kontroly evropských politických stran a evropských
politických nadací a pro účely ukládání sankcí těmto stranám a nadacím zřizuje nařízení na evropské úrovni Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „Úřad“). Úřad zřídí a bude spravovat rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací. K zajištění řádného fungování tohoto rejstříku bylo přijato nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 ze dne 2. října 2015 o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací a prováděcí nařízení Komise (EU, Euratom) 2015/2246 ze dne 3. prosince 2015, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se systému registračních čísel používaného pro rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací a informací poskytovaných ve standardních výpisech z rejstříku.
Činnost evropských politických stran a evropských politických nadací se řídí
nařízením o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, přičemž v záležitostech, které nejsou tímto nařízením upraveny, se jejich činnost řídí příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva členského státu, v němž mají své sídlo (dále jen „členský stát sídla“). Členský stát sídla má možnost předem určit, které právní předpisy jsou příslušné, nebo ponechat evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím možnost volby. Členský stát sídla má rovněž možnost stanovit dodatečné požadavky nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení včetně ustanovení o registraci a začlenění evropských politických stran a evropských politických nadací jako takových do vnitrostátního právního a kontrolního systému a o uspořádání evropských politických stran a evropských politických nadací a jejich stanov, za předpokladu, že takovéto dodatečné požadavky nejsou v rozporu s tímto nařízením.
Z nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských
politických nadací pak vyplývá povinnost členských států zavést vnitrostátní opatření, která podpoří účinné uplatňování tohoto nařízení.
Hlavním cílem navrhovaného zákona je adaptace českého právního řádu na nařízení
o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací ve vztahu k těm stranám a nadacím, které budou mít v České republice sídlo. Vzhledem ke skutečnosti, že v návaznosti na toto nařízení má být upravena oblast právních vztahů, která dosud upravena nebyla, byla zvolena forma legislativního opatření - přijetí zákona o evropských politických stranách a evropských politických nadacích.
Navrhovaný zákon zaujímá ve vztahu k nařízení o statusu a financování
evropských politických stran a evropských politických nadací „minimalistický přístup“. Z věcného posouzení ustanovení předmětného nařízení vyplynula z hlediska České republiky pouze dílčí potřeba stanovit další dodatečné požadavky týkající se evropských politických stran a evropských politických nadací se sídlem v České republice v souvislosti s jejich stanovami a s jejich registrací Úřadem. Zákon tudíž:
- stanoví, do kompetence kterých orgánů veřejné moci předmětná problematika
spadá,
- určuje vnitrostátní kontaktní místo, jehož prostřednictvím se Česká republika
s Úřadem a schvalující osobou Evropského parlamentu vzájemně informují o otázkách souvisejících s financováním, kontrolou a sankcemi ve věcech evropských politických stran a evropských politických nadací,
- řeší možnost přeměny spolku na evropskou politickou nadaci a možnost přeměny
evropské politické strany nebo evropské politické nadace na spolek.
V souvislosti s otázkou použitelnosti vnitrostátního práva pro evropské politické
strany a evropské politické nadace návrh zákona vychází z toho, že se na uvedené subjekty použije zákonná úprava obecně dopadající na právnické osoby bez rozlišení jejich právní formy. V případě změny právní formy evropských politických subjektů na spolek a změny právní formy spolku na evropskou politickou nadaci je pak v návrhu zákona výslovně zakotveno použití občanského zákoníku, nestanoví-li tento zákon jinak. Dále návrh zákona upravuje dílčí speciální pravidla nezbytná pro řádnou adaptaci právního řádu na nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací.
Z výše uvedeného důvodu obsahuje návrh zákona novelu zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je novelizován zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací nevyžaduje provedení adaptace zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nemá žádné dopady ani na ostatní vnitrostátní volební zákony, které upravují kandidaturu politických stran a politických hnutí (zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Na rozdíl od dřívější verze návrhu zákona, která neprošla Parlamentem ČR,
současný návrh zákona neobsahuje novelu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, neboť nemá průnik s úpravou v zákoně o evropských politických stranách a evropských politických hnutích. Tuzemská politická strana fakticky nemá možnost transformace v evropskou politickou stranu, a změna zákona č. 424/1991 Sb. je tudíž nadbytečná.
Dále byla vypuštěna i část čtvrtá, která obsahuje novelu zákona č. 563/1991 Sb. o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, neboť evropské politické strany a evropské politické nadace se sídlem v ČR je možno podřadit pod § 1 odst. 2 písm. a) zákona o účetnictví.
Navrhovaný zákon není diskriminační ani nemá dopady ve vztahu k rovnosti
příležitostí a postavení mužů a žen, neboť neupravuje oblasti vztahů odlišně pro muže a ženy.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky,
zejména s čl. 1 odst. 2, čl. 5 a čl. 79 odst. 1 Ústavy a s čl. 20 Listiny základních práv a svobod.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropské unie
Na právní úpravu řešenou tímto návrhem zákona se nevztahují mezinárodní
smlouvy, kterými je Česká republika vázána, ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Navrhovanou úpravou se implementuje nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací.
Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají
z jejího členství v Evropské unii.
Navrhovaná zákonná úprava není v rozporu s právními akty Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s legislativními záměry Evropské unie.
K předkládanému návrhu zákona se vedle nařízení o statusu a financování
evropských politických stran a evropských politických nadací vztahují následující předpisy Evropské unie:
- Smlouva o Evropské unii (čl. 10 odst. 4),
- Listina základních práv Evropské unie (čl. 11 a 12 odst. 2),
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1142/2014
ze dne 22. října 2014, kterým se mění nařízení č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran,
- nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401
ze dne 2. října 2015 o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací,
- prováděcí nařízení Komise (EU, Euratom) 2015/2246 ze dne 3. prosince 2015,
kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se systému registračních čísel používaného pro rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací a informací poskytovaných ve standardních výpisech z rejstříku.
D. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Se zřetelem na obsah a okruh subjektů navrhované právní úpravy nejsou
předpokládány nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Realizace postupu stanoveného návrhem zákona též nevyžaduje zvýšení počtu systemizovaných služebních míst a nejsou s ním spojeny ani požadavky na nárůst mzdových nákladů. Rovněž není potřebné vybudovat a provozovat zvláštní informační systém o evropských politických stranách a evropských politických nadacích, neboť základní údaje budou vedeny v rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací spravovaném Úřadem. Podle aktuálních údajů působí na evropské úrovni 18 politických stran, k nimž je přidruženo 18 evropských politických nadací, jejichž sídla se nacházejí nejčastěji v Belgii, Francii a v některých dalších státech, např. v Dánsku a Itálii.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na podnikatelské prostředí
České republiky ani sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a ani na životní prostředí.
E. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Na vnitrostátní úrovni budou osobní údaje čerpány z rejstříku evropských
politických stran a evropských politických nadací, spravovaného Úřadem. Na zpracování osobních údajů se při uplatňování nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
F. Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou úpravou nejsou spojena korupční rizika.
G. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost ani obranu státu.
H. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
K návrhu zákona nebyla v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2016
zpracována závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace.
I. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Spolu s návrhem zákona je třeba spojit návrh na použití ustanovení § 90 odst. 2
zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého může Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Důvodem je časová tíseň, neboť evropské nařízení, na které se má právní řád adaptovat, již je účinné od 1. ledna 2017, a také se blíží konec volebního období.
K části první
K § 1
Vymezuje se předmět navrhované zákonné úpravy, která se vztahuje na evropské
politické strany a k nim přidružené evropské politické nadace, které mají sídlo v České republice. Nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací je přímo použitelné, vyžaduje však z důvodu zajištění jeho řádné aplikace doplnění právních předpisů České republiky včetně úpravy kompetence dotčených vnitrostátních orgánů.
K § 2
Agendu politických stran a politických hnutí, které slouží občanům k účasti
na politickém životě, zabezpečuje v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb. Ministerstvo vnitra. Z tohoto důvodu se navrhuje rozšířit v nezbytném rozsahu působnost Ministerstva vnitra na daném úseku též vůči evropským politickým stranám majícím sídlo na území České republiky, jejichž úlohou je propojovat na evropské úrovni vnitrostátní a unijní politiku.
Pravidla týkající se postavení, registrace, práv a povinností evropských politických
stran v podstatě nevyžadují z hlediska vnitrostátní úpravy stanovení dodatečných požadavků. Vzhledem k tomu, že se náležitosti stanov evropské politické strany v zásadě shodují s požadavky kladenými na stanovy vnitrostátních politických stran, považuje se za potřebné upravit toliko otázku názvu evropské politické strany. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací se název a logo evropské politické strany musí odlišovat od názvu a loga jiné existující evropské politické strany nebo evropské politické nadace. Je tudíž nutno doplnit pravidlo, dle něhož se název evropské politické strany a popřípadě její zkratka musí lišit od názvů a zkratek politických stran a politických hnutí registrovaných podle zákona č. 424/1991 Sb. Cílem této úpravy je vyloučení možnosti záměny evropského a vnitrostátního politického subjektu.
Vzhledem k výše uvedenému záměru týkajícímu se názvu evropské politické
strany je tak z hlediska vnitrostátní úpravy namístě využít možnosti členského státu sídla vydávat k žádosti o registraci evropské politické strany Úřadem osvědčení o souladu stanov s vnitrostátním právem. Z procesního hlediska půjde o osvědčení podle části čtvrté správního řádu. Speciální úpravou vůči správnímu řádu bude stanovení povinnosti informovat žadatele o důvodech nevydání osvědčení (v § 155 odst. 3 správního řádu se tato povinnost podmiňuje žádostí dotčené osoby). Nebude-li osvědčení žadateli vydáno, může se v takovém případě žadatel žalobou u soudu domáhat ochrany proti nezákonnému zásahu správního orgánu do jeho práv ve smyslu § 82 soudního řádu správního.
K § 3
Právní formu „politická nadace“ vnitrostátní právní řád na rozdíl od unijního práva
neupravuje. Založení nadace za účelem podpory politických stran a politických hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti ustanovení § 306 odst. 2 občanského zákoníku výslovně zakazuje. Pokud by byl takový účel uveden v zakladatelském právním jednání nebo pokud by nadace fakticky takový účel plnila, soud by i bez návrhu nadaci zrušil.
Evropská politická nadace je ve vazbě na evropskou politickou stranu, k níž je
přidružena, charakterizována nařízením o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací jako subjekt, který podporuje a doplňuje cíle své evropské politické strany plněním jednoho nebo více úkolů spočívajících příkladmo ve sledování a analyzování diskusí o otázkách evropské veřejné politiky a procesu evropské integrace, pořádání a podpoře seminářů, školení, konferencí a studií této problematiky mezi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací mládeže a dalšími zástupci občanské společnosti. Z uvedené charakteristiky, počítající též s členskými organizacemi, vyplývá, že evropská politická nadace vyvíjí činnost, jež je obdobná činnosti, kterou v rámci vnitrostátní úpravy sledují též některé spolky.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem návrh zákona vytváří prostor pro
možnost změny právní formy spolku na evropskou politickou nadaci a následně v § 5 také opačně. Tento postup navazuje na bod 20 preambule nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, podle kterého by měl mít členský stát sídla možnost určit typy vnitrostátních právnických osob, jejichž právní subjektivita podle vnitrostátního práva se může přeměnit na evropskou právní subjektivitu. Tato skutečnost však nevylučuje možnost založit evropskou politickou nadaci (jakož i evropskou politickou stranu) jako nový subjekt bez související změny právní formy. V této souvislosti je upraveno, který orgán rozhoduje o změně právní formy, jakož i náležitosti, které rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat.
S ohledem na účel spolků a zaměření jejich činnosti, které na rozdíl od aktivit
vykonávaných politickými stranami a politickými hnutími nesledují politické cíle, není v intencích bodu 20 preambule nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací navrhována možnost změny právní formy spolku na evropskou politickou stranu.
K § 4 a 6
V rámci změny právní formy spolku na evropskou politickou nadaci je upravena
ochrana práv věřitelů spolku. Taktéž při změně právní formy evropské politické strany a evropské politické nadace na spolek je upravena ochrana práv věřitelů evropské politické strany a evropské politické nadace. Změna právní formy by neměla zapříčinit zhoršení dobytnosti pohledávek a věřitelé mohou žádat zajištění svých pohledávek, jestliže se jejich dobytnost v důsledku změny právní formy zhorší. V případě zhoršení dobytnosti pohledávek podstatným způsobem, náleží věřitelům dostatečná jistota ještě před účinností změny právní formy. Poskytnutí jistoty může být v některé z forem zajištění pohledávky podle občanského zákoníku a je vymahatelné soudně. Postupy podle § 4 a 6 se uskutečňují čistě na soukromoprávní rovině a nemají vliv na postup úřadu ani rejstříkového soudu v souvislosti se změnou právní formy.
K § 5
Upraven je též proces změny právní formy z evropské politické strany a evropské
politické nadace na spolek. Změna právní formy evropské politické strany na politickou stranu nebo politické hnutí podle zákona č. 424/1991 Sb. je vyloučena z povahy věci, neboť členem politické strany nebo politického hnutí může být pouze občan České republiky (a to pouze jedné politické strany nebo politického hnutí), přičemž tato podmínka by vzhledem k podmínkám pro vznik evropské politické strany nemohla být u všech jejích členů splněna. Zároveň je činnost politických stran a politických hnutí podle zákona č. 424/1991 Sb. založena výlučně na individuálním členství fyzických osob, avšak členy evropské politické strany mohou být i jakékoliv právnické osoby.
V rámci procesu změny právní formy evropské politické strany a evropské politické
nadace na spolek jsou upraveny jednotlivé kroky přeměny počínaje oznámením o záměru přijmout rozhodnutí o změně právní formy, přes následné rozhodnutí nejvyššího orgánu evropské politické strany nebo evropské politické nadace o změně právní formy včetně jeho náležitostí až po následný zápis do spolkového rejstříku.
Pokud evropská politická strana nebo evropská politická nadace pozbyde evropské
právní subjektivity, aniž by došlo ke změně právní formy, platí, že se zrušuje s likvidací a zakládá se pro účely likvidace fikce právní formy spolku.
K § 7
Pro změnu právní formy spolku na evropskou politickou nadaci nebo změnu právní
formy evropské politické strany a evropské politické nadace na spolek je v návrhu zákona výslovně stanoveno subsidiární použití občanského zákoníku.
K § 8
Jedním ze základních identifikačních znaků evropských politických stran
a evropských politických nadací je registrační číslo přidělené jim Úřadem podle chronologického pořadí příchozích žádostí. Registrační číslo patří k povinným náležitostem standardního výpisu z rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací vydávaného Úřadem.
Systém přidělovaných registračních čísel byl upřesněn prostřednictvím prováděcích
aktů Komise - nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 ze dne 2. října 2015 o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací, a prováděcí nařízení Komise (EU, Euratom) 2015/2246 ze dne 3. prosince 2015, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se systému registračních čísel používaného pro rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací a informací poskytovaných ve standardních výpisech z rejstříku. Ve smyslu citovaných prováděcích aktů se registrační číslo může skládat ze dvou složek, a to evropského identifikátoru a vnitrostátního identifikátoru, který následuje po evropském identifikátoru, pokud členský stát sídla evropské politické strany nebo evropské politické nadace používá vlastní paralelní systém registračních čísel. Formát registračního čísla je stanoven v příloze výše citovaného prováděcího nařízení, a to pro evropské politické strany „EUPPxMS“ nebo „EUPPxMS y“ a pro evropské politické nadace „EUPFxMS“ nebo „EUPFxMS y“ s tím, že „x“ je číslo přidělené Úřadem, „M“ je dvoupísmenný kód členského státu sídla a „y“ je případné vnitrostátní registrační číslo.
Jelikož se nepředpokládá vytvoření vnitrostátního paralelního systému
registračních čísel, budou evropské politické subjekty používat ve vnitrostátním styku v České republice na všech úrovních jen evropský identifikátor (tj. registrační číslo), přidělený jim Úřadem. Nebude tudíž ani veden agendový informační systém ve smyslu zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a vzhledem k tomu evropské politické strany a evropské politické nadace nebudou ani vedeny v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.
K § 9
Z důvodu zabezpečení základní informovanosti o evropských politických stranách
a evropských politických nadacích majících sídlo na území České republiky se navrhuje, aby vedle rejstříku vedeného Úřadem byl souběžně veden též jejich přehled Ministerstvem vnitra. Tento přehled plní pouze informační funkci, neboť z hlediska právního jednání evropských politických stran a evropských politických nadací jsou rozhodné standardní výpisy vydané Úřadem z jím spravovaného rejstříku. S přihlédnutím k charakteru přehledu vedeného Ministerstvem vnitra se počítá s tím, že bude obsahovat toliko základní identifikační údaje, tj. údaje o názvu, případně zkratce názvu evropských politických stran a evropských politických nadací, datum registrace, případně datum zrušení registrace, a registrační číslo.
V návaznosti na nařízení o statusu a financování evropských politických stran
a evropských politických nadací, které ponechává na úvaze členského státu využití jeho možné součinnosti s Úřadem ve spojitosti se vznikem a zánikem Evropské politické strany a evropské politické nadace se v daném směru zakládá příslušné oprávnění Ministerstva vnitra. Pokud jde o znalost dne zveřejnění rozhodnutí Úřadu o registraci evropské politické strany a evropské politické nadace spravovaného Úřadem, je konzultace vyžadována z důvodu zabezpečení souběžného zveřejnění uvedené informace v přehledu vedeném dle odstavce 1 tohoto ustanovení.
K § 10
Z nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských
politických nadací mimo jiné vyplývá, že zajišťování výměny informací o uplatňování tohoto nařízení mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy realizuje vnitrostátní kontaktní místo. V čl. 2 odst. 10 předmětného nařízení je vnitrostátní kontaktní místo definováno jako jedno z kontaktních míst zřízených pro vyřizování záležitostí spojených s ústřední databází vyloučených zájemců uvedenou v čl. 108 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. 10. 2015, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen „finanční nařízení“), a čl. 144 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. 10. 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie. Vzhledem k tomu, že gestorem finančního nařízení i nařízení Komise v přenesené pravomoci č. 1268/2012 je Ministerstvo financí, jakož i se zřetelem k tomu, že vnitrostátní kontaktní místo zajištuje výměnu informací v otázkách souvisejících s financováním, kontrolami a sankcemi, vychází návrh zákona z toho, že funkce vnitrostátního kontaktního místa náleží Ministerstvu financí.
K části druhé
Novela ustanovení § 12 kompetenčního zákona je zaměřena na dva věcné okruhy.
Jednak řeší nezbytné doplnění působnosti Ministerstva vnitra na úseku sdružování v politických stranách a v politických hnutích, kdy v souvislosti s novou úpravou spolků v občanském zákoníku bylo z věcné působnosti Ministerstva vnitra vypuštěno sdružovací právo, aniž by byla zohledněna skutečnost, že na základě zákona č. 424/1991 Sb. je v jeho kompetenci nadále sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
Se zřetelem k nařízení o statusu a financování evropských politických stran
a evropských politických nadací je pak třeba založit na daném úseku novou působnost Ministerstva vnitra spočívající v plnění koordinační úlohy v oblasti evropských politických stran a evropských politických nadací. V případě evropských politických nadací není vnitrostátní úpravou nadací stanoven orgán, do jehož věcné působnosti by předmětná problematika spadala, a proto se z důvodu zajištění nezbytné informovanosti o těchto subjektech v České republice navrhuje, aby koordinační úlohu plnilo i vůči evropským politickým nadacím Ministerstvo vnitra.
V rámci své koordinační úlohy Ministerstvo vnitra vůči dotčeným vnitrostátním
orgánům, jimiž jsou Ministerstvo financí, které má postavení vnitrostátního kontaktního místa, a Ministerstvo spravedlnosti, do jehož působnosti patří soukromoprávní úprava právnických osob, především zajišťuje komplexní gesci právní úpravy.
Ministerstvo vnitra plní též úkoly vymezené navrhovaným zákonem související
s posuzováním náležitostí žádosti o registraci evropské politické strany, popřípadě žádosti o změnu jejích stanov, je dále oprávněno podávat Úřadu žádost o zrušení registrace evropské politické strany nebo evropské politické nadace, a to na základě odůvodněného podnětu třetích osob, např. pokud by evropský politický subjekt nedodržoval podmínku neziskovosti stanovenou v čl. 3 nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. Úkolem Ministerstva vnitra je rovněž zveřejňovat základní informace o evropských politických stranách a evropských politických nadacích majících sídlo na území České republiky.
Z hlediska uplatňování pravidel týkajících se kontroly dodržování povinností podle
nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací má však rozhodný význam vnitrostátní kontaktní místo, jehož prostřednictvím členský stát komunikuje s Úřadem a schvalující osobou Evropského parlamentu, a to ve vazbě na finanční nařízení. Uvedená oblast tudíž nepatří do koordinační úlohy Ministerstva vnitra.
K části třetí
V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
je rovněž nezbytné promítnout existenci evropských politických stran a evropských politických nadací.
Evropské politické strany a evropské politické nadace budou z pohledu daně
z příjmů považovány obdobně jako politické strany, politická hnutí a spolky za veřejně prospěšného poplatníka, neboť naplňují jeho definiční znaky uvedené v § 17a odst. 1 zákona o daních z příjmů, tj. nejsou v souladu se svými stanovami zakládány za účelem zisku (čl. 3 a 4 nařízení o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací).
Navrhuje se proto stanovit evropským politickým subjektům stejný daňový režim,
jaký platí pro vnitrostátní politické subjekty a spolky, jakož i pro jejich zahraniční obdoby, a novelizovat dotčená ustanovení zákona o daních z příjmů. V novelizačním bodu 1 se tak navrhuje doplnění § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů tak, aby bylo možné od základu daně odečíst i hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, jako je tomu podle platné úpravy s plněním pro politické strany a politická hnutí. V novelizačních bodech 2 a 3 se dále v § 19 odst. 1 písm. a) bodech 2 a 4 zákona o daních z příjmů stanovuje, že i členský příspěvek přijatý evropskou politickou stranou nebo evropskou politickou nadací je od daně z příjmů osvobozen.
V souladu s tvrzením uvedeným v obecné části důvodové zprávy, podle kterého
jsou evropské politické strany a evropské politické nadace právní formy unijního práva, které vnitrostátní právní řád neupravuje a použije se tak na ně vnitrostátní úprava obecně dopadající na právnické osoby bez rozlišení jejich právní formy, se na evropské politické nadace nepoužijí ta ustanovení zákona o daních z příjmů, která dopadají na nadace podle § 306 a násl. občanského zákoníku.
K části čtvrté
Účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Na co
nejdřívějším nabytí účinnosti zákona je naléhavý obecný zájem, neboť evropská právní úprava, na kterou se český právní řád adaptuje, nabyla účinnosti již 1. ledna 2017.
V Praze dne 24. dubna 2017
Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.
Ministr vnitra: Milan Chovanec v.r.