zákon č. 246/2022 Sb.

„Příloha č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb.

NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU

POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI

A. Nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

B. Ostatní nákazy

a) nákazy společné více druhům zvířat:

1. hydroperikarditida přežvýkavců 2. krymsko-konžská hemoragická horečka 3. leptospiróza 4. listerióza 5. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 6. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci) 7. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 8. trichinelóza 9. tuberkulóza (Mycobacterium suis, Mycobacterium avium) 10. tularémie 11. verotoxigenní Escherichia coli 12. vezikulární stomatitida

b) nákazy skotu:

1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 4. hlavnička 5. theilerióza 6. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse)

c) nákazy ovcí a koz:

1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. klusavka 3. nakažlivá agalakcie 4. nemoc Nairobi

d) nákazy koní:

1. piroplasmóza koní

e) nákazy prasat:

1. encefalitida způsobená virem Nipah 2. vezikulární choroba prasat 3. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 4. prasečí epidemická diarhoe 5. těšínská choroba prasat

f) nákazy drůbeže:

1. cholera drůbeže 2. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma synoviae) 3. tyf drůbeže

g) nákazy včel:

1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. roztočíková nákaza včel

h) nákazy ryb:

1. epizootický vředový syndrom

i) ostatní nákazy:

1. leishmanióza 2. neštovice velbloudů.

C. Nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení, nejsou-li uvedeny v částech A nebo B.“.

„Příloha č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb.

SEZNAM NÁKAZ A NEMOCÍ PŘENOSNÝCH ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA PRO

ÚČELY POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY NÁKLADŮ A ZTRÁT

a) nákazy společné více druhům zvířat:

1. Aujeszkyho choroba 2. brucelóza (Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis) 3. echinokokóza (hydatidóza) 4. horečka Údolí Rift 5. hydroperikarditida přežvýkavců 6. japonská encefalitida 7. katarální horečka ovcí 8. krymsko-konžská hemoragická horečka 9. leptospiróza 10. listerióza 11. mor skotu 12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 13. Q horečka 14. salmonelóza (invazivní sérovary - jejich původci) 15. slintavka a kulhavka 16. sněť slezinná 17. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 18. trichinelóza 19. tuberkulóza (Mycobacterium bovis, Mycobacterium suis, Mycobacterium

avium, Mycobacterium tuberculosis)

20. tularémie 21. verotoxigenní Escherichia coli 22. vezikulární stomatitida 23. vzteklina 24. západonilská horečka

b) nákazy skotu:

1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. enzootická leukóza skotu 4. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 5. hlavnička 6. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV) 7. nodulární dermatitida skotu 8. plicní nákaza skotu 9. theilerióza 10. trichomonáza 11. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) 12. venerická kampylobakterióza skotu

c) nákazy ovcí a koz:

1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. epididymitida beranů (Brucella ovis) 3. klusavka 4. mor malých přežvýkavců 5. nakažlivá agalakcie 6. nakažlivá pleuropneumonie koz 7. nemoc Nairobi 8. neštovice ovcí a neštovice koz

d) nákazy koní:

1. encefalomyelitida koní (východní) 2. encefalomyelitida koní (západní) 3. hřebčí nákaza 4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní) 5. infekční arteritida koní 6. mor koní 7. nakažlivá metritida koní 8. piroplasmóza koní 9. Surra (Trypanosoma evansi) 10. venezuelská encefalomyelitida koní 11. vozhřivka

e) nákazy prasat:

1. africký mor prasat 2. encefalitida způsobená virem Nipah 3. klasický mor prasat 4. reprodukční a respirační syndrom prasat 5. vezikulární choroba prasat 6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 7. prasečí epidemická diarhoe

f) nákazy drůbeže:

1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní) 2. cholera drůbeže 3. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma gallisepticum, Mycoplasma synoviae) 4. newcastleská choroba 5. pulorová nákaza (Salmonella pullorum) 6. tyf drůbeže

g) nákazy včel:

1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu) 3. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps) 4. roztočíková nákaza včel 5. tumidóza (Aethina tumida) 6. varroáza včel

h) nákazy ryb:

1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně 2. nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV)

s genotypem HPR s delecí

3. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi) 4. infekční nekróza krvetvorné tkáně 5. virová hemoragická septikémie

i) ostatní nákazy:

1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých) 2. leishmanióza 3. neštovice velbloudů“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Shromažďovací střediska, karanténní střediska, inseminační stanice, střediska pro odběr spermatu, banky spermatu, zařízení pro chov zvířat, včetně chovu živočichů pocházejících z akvakultury, a jiná zařízení podílející se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi, osoby, které jako podnikatelé přepravují zvířata a podléhají registraci, obchodníci uvedení v § 9b a další osoby, podniky, závody, střediska a jiná zařízení a prostředky, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci, vyžadují předpisy Evropské unie, podle § 49 odst. 1 písm. h) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona subjekty registrované nebo schválené podle § 5a nebo 5b zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

CELEX: 32016R0429

2. Označení psa elektronickým čipem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona označením psa podle § 4 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Chovatel psa je povinen zajistit zapsání psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4. Osoby uvedené v § 5a odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona subjekty registrované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.

ČÁST DRUHÁ

Změna plemenářského zákona

Čl. III

Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb., zákona č. 60/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 3/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 písm. c) se slova „koní a oslů a jejich kříženců“ nahrazují slovem „koňovitých“ a slova „a běžců“ se nahrazují slovy „, běžců, jelenovitých, velbloudovitých“.

2. V § 1 odst. 1 písm. d) se za slovo „drůbeže,“ vkládá slovo „králíků,“.

CELEX: 32016R0429

3. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní: „b) tury zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, Novibos a Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) nebo mezi potomky

15)

křížení uvedených druhů, s výjimkou volně žijících živočichů,“.

5a)

4. V § 2 odst. 1 písm. m) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy

5a)5a)

„zařízení pro svody kopytníků, provozovatelích zařízení pro svody drůbeže“.

Poznámka pod čarou č. 5a zní: 5a) „Čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění.“.

5. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až aa), která znějí: „v) velbloudovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae

uvedeného v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění,

w) jelenovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného

v příloze III nařízení (EU) 2016/429,

x) koňovitým nebo zvířetem z řad koňovitých zvíře druhu náležejícího mezi

lichokopytníky rodu Equus nebo mezi potomky křížení uvedených druhů,

y) ovcí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis nebo mezi potomky křížení

uvedených druhů,

z) kozou zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra nebo mezi potomky

křížení uvedených druhů,

aa) prasetem zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného

v příloze III nařízení (EU) 2016/429.“.

CELEX: 32016R0429

6. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „uváděných na trh,“ vkládají slova „u králíků chovatelé dodávající zvířata na jatky,“.

CELEX: 32016R0429

7. V nadpisu § 23a se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže“.

8. V § 23a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 3 písm. a) a v § 24 odst. 6 písm. b) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže“.

9. V § 23a odst. 4 písm. a) a b) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže“.

10. V § 23a odst. 4 písm. c) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovateli zařízení pro svody drůbeže“.

11. V § 23b odst. 3 písm. f) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků“.

12. V § 23b odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) provozovatelích zařízení pro svody drůbeže,“.

Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k).

13. V § 23c odst. 2 písm. a) a v § 25 odst. 1 se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže“.

14. V § 23c odst. 4 písm. a) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelích zařízení pro svody drůbeže“.

15. V § 27 odst. 22 úvodní části ustanovení se slova „shromažďovacího střediska“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatel zařízení pro svody drůbeže“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. IV

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016, zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto:

1. V části I položka 14 zní:

„Položka 14

1. Vydání rybářského lístku s dobou platnosti

a) 30 dní Kč 200

b) 1 rok Kč 100

c) 1 rok pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství neboKč 50 osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce

d) 3 roky Kč 200

e) 3 roky pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství neboKč 100 osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce

f) 10 let Kč 500

g) 10 let pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství neboKč 250 osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce

j) na dobu neurčitou Kč 1 000

2. Povolení výkonu rybářského práva Kč 2 000

Poznámka

Poplatek podle bodu 1 písmen c), e) a g) se vybírá, vydává-li se rybářský lístek žákům nebo studentům českých odborných škol ve studijních oborech, popřípadě učebních oborech s výukou rybářství, odborným pracovníkům na úseku rybářství, mají-li provozování rybářství v pracovní náplni, rybářským hospodářům a osobám ustanoveným jako rybářská stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání nebo funkce na území České republiky.“.

2. V části V se vkládá nová položka 68, která včetně poznámky pod čarou č. 86 zní:

„Položka 68

1. Vydání povolení osobě, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů podle § 41 veterinárního zákona Kč 3 000 2. Vydání povolení ke sběru a přepravě kadáverů zvířat v zájmovém chovu

Kč 3 000

3. Vydání povolení k provozování dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace a odchytu zvířat bez pána a toulavých a opuštěných zvířat Kč 1 000 4. Schválení spalovny vedlejších živočišných produktů včetně spalovny kadáverů zvířat v zájmovém chovu Kč 3 000 5. Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem, jde-li o jiné činnosti než jsou uvedeny v bodech 1 až 4 Kč 1 000 6. Registrace podniku, závodu, osoby nebo jiného zařízení, v nichž se zachází s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem, jde-li o jiné činnosti než jsou uvedeny v bodech 1 až 4 Kč 500 7. Povolení výjimky z použití vedlejších živočišných produktů nebo

86)

získaných produktůKč 500 8. Schválení hospodářství ke zkrmování mléčných

86)

krmných surovin z nedostatečně tepelně opracovaného mlékaKč 500 9. Povolení pro zpracovatele mléka dodávat na hospodářství zvířat

86)

mléčné krmné surovinyKč 500 10. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý

pobyt nebo pobyt, sídlo) ve schválení, registraci nebo v povolení Kč 100

Poznámky

1. Za změnu schválení nebo změnu registrace vybere správní úřad poplatek jako za schválení nebo registraci. 2. Za změnu povolení vybere správní úřad poplatek jako za povolení. 3. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 1 až 9 položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene 10 této položky. __________ 86)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009

o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění.“.

3. V části V položky 69, 70, 72 a 73 znějí:

„Položka 69

Přijetí žádosti podle veterinárního zákona o 1. schválení veterinárního přípravku Kč 5 000 2. vydání osvědčení výrobci veterinárních přípravků o splněníKč 2 000 požadavků správné výrobní praxe 3. zápis veterinárního technického prostředku do SeznamuKč 1 000 veterinárních technických prostředků 4. změnu rozhodnutí o schválení veterinárního přípravkuKč 250 administrativní povahy 5. změnu rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku vyžadujícíKč 1 000 odborné hodnocení 6. prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schválení veterinárníhoKč 1 000 přípravku 7. prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárníhoKč 500 technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků 8. změnu rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku doKč 500 Seznamu veterinárních technických prostředků

Položka 70

1. Vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete

a) za jedno zvíře Kč 50

b) za více než jedno zvíře Kč 100 2. Vydání veterinárního osvědčení provázejícího zvíře, které je předmětem obchodování

a) za jedno zvíře Kč 50

b) za více než jedno zvíře Kč 100 3. Vydání veterinárního osvědčení k vývozu zvířete

a) za jedno zvíře Kč 50

b) za více než jedno zvíře Kč 100 4. Úřední ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířeteKč 50 v zájmovém chovu 5. Potvrzení o splnění požadavků a podmínek třetí země určení zásilky určené k vývozu cestou jiného členského státu

a) za jedno zvíře Kč 50

b) za více než jedno zvíře Kč 100 6. Zajištění totožnosti zásilky zvířat určených k vývozu úředníKč 50 veterinární závěrou 7. Schválení ozdravovacího programu v souladu s celostátnímKč 100 eradikačním programem jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí

Položka 72

1. Schválení zařízení nebo skupiny zařízení podle § 5a nebo 5bKč 200 veterinárního zákona 2. Registrace zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele Kč 100 podle § 5a, 5b nebo 5d veterinárního zákona 3. Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichžKč 500 se zachází se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem 4. Registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zacházíKč 100 se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem 5. Registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty nebo osoby,Kč 500 která se podílí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy 6. Registrace osoby, která zprostředkovává uvádění živočišnýchKč 100 produktů na trh 7. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobytKč 100 nebo pobyt, sídlo) ve schválení a registraci, popřípadě ve schválení nebo v registraci 8. Registrace cirkusu Kč 500 9. Změna registrace cirkusu Kč 100 10. Vydání rejstříku zvířat v cirkusu Kč 200 11. Ověření rejstříku zvířat v cirkusu Kč 100 12. Vydání rejstříku míst konání cirkusu Kč 200 13. Ověření rejstříku míst konání cirkusu Kč 100 14. Registrace výrobce pasů Kč 500 15. Registrace distributora pasů Kč 500 16. Registrace útulku pro zvířata Kč 100

Poznámky

1. Za změnu schválení a registrace, popřípadě změnu schválení nebo změnu registrace vybere správní úřad poplatek jako za schválení a registraci, popřípadě schválení nebo registraci. 2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 1 až 6 této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene 7 této položky.

Položka 73

1. Registrace soukromého veterinárního technika Kč 1 000 2. Změna registrace soukromého veterinárního technika Kč 100 3. Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinárníKč 2 000 diagnostické činnosti 4. Vydání povolení k porážení zvěře ve farmovém chovuKč 200 v hospodářství 5. Vydání povolení k usmrcení velké farmové zvěře v hospodářstvíKč 200 použitím střelné zbraně nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu použitím střelné zbraně 6. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobytKč 100 nebo pobyt, sídlo) v povolení

Poznámky

1. Za změnu povolení vybere správní úřad poplatek jako za povolení. 2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 3 až 5 této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle bodu 6 této položky.“.

ČÁST ČTVRTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. V

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 2. Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 3. Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 4. Vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. 5. Vyhláška č. 260/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 6. Vyhláška č. 155/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 7. Vyhláška č. 156/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., a kterou se zrušuje vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí. 8. Část pátá vyhlášky č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče. 9. Vyhláška č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 10. Vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů. 11. Vyhláška č. 447/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 155/2006 Sb. 12. Vyhláška č. 416/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 59/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů. 14. Vyhláška č. 125/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 15. Vyhláška č. 134/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění vyhlášky č. 59/2013. 16. Vyhláška č. 286/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.

17. Vyhláška č. 64/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 18. Vyhláška č. 192/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. 19. Vyhláška č. 13/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů.

CELEX: 32016R0429

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

CELEX: 32016R0429

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Byly vyhodnoceny všechny oblasti definované obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Konkrétně byla posouzena nezbytnost a přiměřenost zpracování osobních údajů v rámci centrální evidence psů, naplnění práv subjektů údajů, naplnění integrity a důvěrnosti zpracování a možné incidenty porušení ochrany osobních údajů subjektů údajů.

Celkově byl vliv v centrální evidenci psů na ochranu osobních údajů vyhodnocen jako nízké riziko s hodnotou 1,1 z 10. Toto reziduální riziko je tedy na více než akceptovatelné úrovni. Odhalené nedostatky a jejich nápravná opatření budou posouzeny při revizi DPIA po 1 roce od jejího zpracování.

i) Zhodnocení korupčních rizik

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko.

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky.

právní úpravy EU i vnitrostátní seznam nákaz, který jde dovoleně nad rámec unijní úpravy. Jedná se tedy o tzv. doplňkové nebo přísnější opatření ČR podle čl. 269 nařízení (EU) 2016/429. Tato vnitrostátní právní úprava je součástí veterinárního zákona již od jeho přijetí, a platila tedy i před vstupem ČR do EU. Z tohoto důvodu se nenavrhuje její notifikace jako technického předpisu podle směrnice (EU) 2015/1535.

Problematika hlášení nákaz Komisi a členským státům je nově komplexně upravena nařízením (EU) 2016/429 a příslušnými nařízeními Komise. Vzhledem k charakteru této úpravy, která vyžaduje především vymezení kompetencí příslušných orgánů, bude implementace těchto předpisů do budoucna provedena pouze veterinárním zákonem, nikoli již i prováděcími právními předpisy, jako tomu bylo dosud.

Ústřední veterinární správa se určuje orgánem kompetentním plnit úkoly podle čl. 19 a 20 nařízení (EU) 2016/429, tzn. hlásit Komisi a ostatním členským státům ohniska nákaz, u nichž je vyžadováno okamžité hlášení. Seznam těchto nákaz a další nezbytná opatření týkající se hlášení bude nově upravovat prováděcí nařízení Komise vydané k čl. 23 písm. a) nařízení (EU) 2016/429. Ústřední veterinární správa bude orgánem příslušným také pro podávání tzv. zpráv o nákazách Komisi a ostatním členským státům podle čl. 20 nařízení (EU) 2016/429.

Do ustanovení § 10a se dále vkládá související kompetence Ústřední veterinární správy hlásit výskyt nákaz i Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE).

K § 10b:

Právní úprava programů ozdravování zvířat byla na základě dosavadních směrnic zakotvena ve vyhlášce č. 299/2003 Sb. Nově je tato problematika upravena nařízením (EU) 2016/429 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689. Vzhledem k charakteru této úpravy, jež vyžaduje stanovení příslušných orgánů, bude implementace těchto předpisů provedena namísto prováděcího právního předpisu veterinárním zákonem.

Orgánem příslušným k vypracování návrhů programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz se stanoví Ústřední veterinární správa, která také předkládá Komisi návrhy programů ozdravování zvířat ke schválení v souladu s čl. 31 nařízení (EU) 2016/429 a zprávy v souladu s čl. 34 tohoto nařízení.

Ústřední veterinární správě se zakotvuje oprávnění povolit v případech stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 výjimku z povinností provozovatelů v oblasti programů ozdravování zvířat.

K bodům 51 až 55 (§ 13 a 14):

Právní úprava mimořádných veterinárních opatření ukládaných za účelem potvrzení nebo vyloučení podezření z výskytu nebezpečné nákazy a za účelem ochrany proti možnému šíření nákazy podle § 13 se pouze přizpůsobuje novému nařízení, přičemž ustanovení, která jsou v nařízení obsažena, se z textu zákona vypouštějí. U opatření ukládaných podle § 13 odst. 3 zvláštním procesním postupem na místě se z tohoto důvodu nově odkazuje na jednotlivá opatření s použitím článků nařízení, jimiž jsou upravena. Doplňuje se výslovně možnost uložit také poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům, neboť takové opatření v nařízení zmíněno není. Obsah § 13 tedy z věcného hlediska zůstává beze změn.

V příloze 2 zákona jsou kromě nákaz, které jsou považovány za nebezpečné, uvedeny také některé zoonózy, tedy nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které jsou považovány za nebezpečné. I v případě těchto onemocnění zvířat se proto použijí ustanovení veterinárního zákona týkající se hlášení nákaz, ukládání mimořádných veterinárních opatření nebo náhrady nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s jejich výskytem.

V tomto smyslu je věcný rozsah veterinárního zákona širší než rozsah nařízení EP a Rady (ES) 2016/429. Toto nařízení vztah předpisů tvořících „právní rámec pro zdraví zvířat“ a předpisů EU týkajících se zoonóz upravuje tak, že se nařízení EP a Rady (ES) 2016/429 na zoonózy vztahuje, nejsou však dotčena zvláštní pravidla stanovená pro zoonózy, která se aplikují přednostně. Z tohoto důvodu je třeba doplnit mezi předpisy, podle kterých krajská veterinární správa postupuje, také předpisy upravující zvláštní požadavky pro tlumení některých zoonóz. Konkrétně se jedná např. o nařízení EP a Rady (ES) č. 999/2001 a nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003.

Kompetence krajské veterinární správy vydávat opatření podle § 13 zůstává zachována, stejně jako její kompetence povolovat výjimky z uložených opatření, a to jak na žádost chovatele, tak i z úřední povinnosti. Nově se doplňuje, že tak krajská veterinární správa činí zejména v případech stanovených nařízením (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 a předpisy EU týkajícími se zoonóz.

K bodům 56 až 59 (§ 15):

Dosavadní ochranná a zdolávací opatření ukládaná formou mimořádných veterinárních opatření v případě potvrzení výskytu nebezpečné nákazy se nově v souladu s terminologií nařízení (EU) 2016/429 označují jako opatření k tlumení nákaz.

Změny navrhované v § 15 reflektují skutečnost, že příslušné orgány (což mohou být v souladu s veterinárním zákonem krajské veterinární správy, Ústřední veterinární správa nebo obce) v těchto případech budou postupovat podle přímo použitelných předpisů EU.

V příloze 2 zákona jsou kromě nákaz, které jsou považovány za nebezpečné, uvedeny také některé zoonózy, tedy nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které jsou považovány za nebezpečné. I v případě těchto onemocnění zvířat se proto použijí ustanovení veterinárního zákona týkající se hlášení nákaz, ukládání mimořádných veterinárních opatření nebo náhrady nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s jejich výskytem.

V tomto smyslu je věcný rozsah veterinárního zákona širší než rozsah nařízení EP a Rady (ES) 2016/429. Toto nařízení vztah předpisů tvořících „právní rámec pro zdraví zvířat“ a předpisů EU týkajících se zoonóz upravuje tak, že se nařízení EP a Rady (ES) 2016/429 na zoonózy vztahuje, nejsou však dotčena zvláštní pravidla stanovená pro zoonózy, která se aplikují přednostně. Z tohoto důvodu je třeba doplnit mezi předpisy, podle kterých příslušné orgány postupují, také předpisy upravující zvláštní požadavky pro tlumení některých zoonóz. Konkrétně se jedná např. o nařízení EP a Rady (ES) č. 999/2001 a nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003.

Kompetence krajské veterinární správy povolovat výjimky z uložených opatření zůstává zachována, a to jak na žádost chovatele, tak i z úřední povinnosti. Krajská veterinární správa tak činí zejména v případech stanovených nařízením (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 a předpisy EU týkajícími se zoonóz.

K bodu 60 (§ 16):

Orgánem příslušným k informování Komise o přijatých opatřeních k tlumení nákaz a veškerých doplňkových opatřeních podle čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 se stanoví Ústřední veterinární správa.

K bodu 61 (§ 17 a 17a):

Ustanovení § 17 se zrušuje, neboť při změně nebo ukončování opatření k tlumení nákazy budou příslušné orgány postupovat podle nařízení (EU) 2016/429. Povolování výjimek z uložených opatření je nově upraveno přímo v § 13 a 15.

Ustanovení § 17a je pak nutné ze zákona vypustit, protože jde o transpoziční opatření ke směrnici 64/432/EHS, která se nařízením (EU) 2016/429 zrušuje.

K bodu 62 [poznámka pod čarou č. 14c)]:

Je třeba zrušit poznámku pod čarou č. 14c, která již v současné době nemá oporu v platném znění zákona.

K bodům 63, 64, 66, 67 a 70 (§ 18 odst. 2, 3 a 6):

Část čtvrtá hlava I kapitola 6 nařízení (EU) 2016/429 obsahuje pravidla produkce, zpracování a distribuce produktů živočišného původu v rámci EU. Tuto problematiku doposud upravuje směrnice 2002/99/ES, jejíž odpovídající části jsou transponovány do právního řádu ČR ustanovením § 18 odst. 2 a 3 zákona a vyhláškou č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství (§ 3 a přílohy č. 1 a 2).

Jak vyplývá z čl. 270 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429, směrnice 2002/99/ES se s účinností ode dne 21. dubna 2021 zrušuje a nově se použijí výše zmíněná ustanovení nařízení (čl. 166 a násl.). S ohledem na popsanou změnu je nutné dosavadní znění § 18 upravit.

Dále se v návrhu novely promítá i skutečnost, že prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu, které transponovaly nařízením zrušené směrnice EU upravující ochranu před nákazami a veterinární požadavky na obchodování mezi členskými státy EU, budou také zrušeny.

K bodu 65 [§ 18 odst. 2 písm. c)]:

Navrhuje se lépe provázat dosavadní ustanovení § 18 odst. 2 písm. c) a § 23 odst. 2 veterinárního zákona, které obsahuje pravidla pro případy, kdy je možné nakažená zvířata porazit časově nebo prostorově odděleně a s vědomím, že se jedná o nakažená zvířata, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23 odst. 2.

K bodům 68 a 69 (§ 18 odst. 4 a 5):

Ustanovení § 18 odst. 4 a 5 se mění tak, aby přesněji terminologicky odpovídalo ostatním ustanovením veterinárního zákona. Současně je nutné aktualizovat odkaz na platné znění zákona o potravinách v poznámce pod čarou č. 15.

K bodům 71 a 72 (§ 19 odst. 1 a 4):

Dne 28. ledna 2022 nabývá účinnosti komplexní revize právní úpravy regulace veterinárních léčivých přípravků přijatá v podobě přímo použitelného předpisu Evropské unie

– nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES. Přijato bylo rovněž související nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č.183/2005 a o zrušení směrnice 90/167/EHS. Do textu veterinárního zákona je třeba doplnit odkazy na výše uvedené právní předpisy EU.

K bodu 73 (§ 19 odst. 7):

Úřední kontroly v oblasti sledování přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících v současné době upravují tyto právní předpisy:  Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů.

Jak vyplývá z čl. 146 odst. 1 nařízení o úředních kontrolách, s účinností od 14. prosince 2019 se zrušuje směrnice 96/23/ES. Nařízení o úředních kontrolách však v ustanovení čl. 150 obsahuje přechodná opatření, podle nichž se příslušná ustanovení směrnice 96/23/ES nadále použijí namísto nařízení, a to do 14. prosince 2022 nebo do dřívějšího data, jež by stanovil akt Komise v přenesené působnosti.

V návaznosti na nařízení o úředních kontrolách tedy byla s účinností od 14. prosince 2019 nově stanovena nařízením Komise v přenesené pravomoci prozatím pouze právní úprava opatření ukládaných orgány veterinární správy v případě zjištěných nedostatků – nevyhovujících nálezů.

Konkrétně se jedná o nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090. Vzhledem k charakteru právní úpravy je kompetence k vydávání opatření v případech podezření nebo zjištěného nesouladu s právními předpisy implementována do právního řádu ČR novelou veterinárního zákona.

Jak bylo vysvětleno výše, v ostatním zůstává transpozice směrnice nedotčena a dosavadní právní úprava v zákoně a ve vyhlášce č. 291/2003 Sb. se použije na základě přechodného období podle čl. 150 nařízení o úředních kontrolách i nadále.

K bodu 74 (poznámka pod čarou č. 17):

Aktualizuje se text v poznámce pod čarou tak, aby odkaz obsahoval platný právní předpis.

K bodu 75 (§ 21 odst. 15):

Do ustanovení § 21 odst. 15 se přesunuje legislativní zkratka „prohlídka jatečných zvířat a masa“, která byla doposud zavedena v touto novelou zákona zrušovaném ustanovení § 17a. § 17a se z textu veterinárního zákona vypouští, neboť jde o transpoziční ustanovení ke směrnici 64/432/EHS. Tuto směrnici nařízení (EU) 2016/429 s účinností ke dne 21. dubna 2021 zrušuje.

K bodu 76 (§ 21 odst. 18):

Navrhuje se přizpůsobit text ustanovení aktuálnímu stavu. Laboratoře krajských veterinárních správ pro vyšetřování jatečných zvířat nebo těl ulovené volně žijící zvěře na přítomnost svalovce (trichinel) jsou již v současné době zrušeny a jejich činnost nebude ani v budoucnu obnovena. Vyšetření pro účely státního veterinárního dozoru musí být vždy provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3 zákona.

K bodům 77 až 79 [§ 27a odst. 1 písm. c)]:

Návrh reaguje na potřeby chovatelů, producentů vajec, rozšířit možnosti uvádění této komodity na trh. Vzhledem k tomu, že technologické možnosti prodejních automatů se neustále rozšiřují, jedná se o hygienický způsob uvádění potravin na trh a není proto důvod neumožnit jej zákonem. Zároveň je však nutné nastavit jednotné podmínky pro všechny provozovatele a zajistit jim tak rovné postavení na trhu.

K bodu 80 (§ 27a odst. 6):

Do ustanovení § 27a odst. 6 se přesunuje legislativní zkratka „státní veterinární ústav“, která byla doposud zavedena v touto novelou zákona zrušovaném ustanovení § 17a. § 17a se z textu veterinárního zákona vypouští, neboť jde o transpoziční ustanovení ke směrnici 64/432/EHS. Tuto směrnici nařízení (EU) 2016/429 s účinností ke dni 21. dubna 2021 zrušuje.

K bodu 81 (§ 27b odst. 5, 6 a 7, § 64c odst. 1, § 67 odst. 1, § 67a odst. 1, § 67b odst. 1 a § 75 odst. 6):

V případě § 27b odst. 5, 6 a 7 se navrhuje prodloužení doby, po kterou je proškolená osoba povinna uchovávat záznamy o ulovené a vyšetřené volně žijící zvěři a po kterou je uživatel honitby povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře, ze dvou na tři roky. Důvodem je zajištění lepší dosledovatelnosti ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře.

V případě § 75 odst. 6 dochází k přečíslování odstavců v rámci odkazu na § 38b.

V ostatních případech je nutné odkazy na přílohu č. 2 k veterinárnímu zákonu nahradit odkazy na přílohu č. 3, která v novelizovaném znění zákona bude obsahovat seznam nákaz pro účely poskytnutí náhrady nákladů a ztrát chovatelům a dalším subjektům stanoveným zákonem. Jedná se o náhradu nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci.

K bodům 82 a 83 (§ 28 odst. 1 a dosavadní odstavec 2):

Dosavadní ustanovení § 28 odst. 1 a 2 stanovovalo základní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty nebo s živočišnými produkty mezi členskými státy EU; konkrétní požadavky na jednotlivé komodity pak byly upraveny prováděcími právními předpisy vydanými na základě zákonného zmocnění v odstavci 4. Popsaná právní úprava byla transpozicí odpovídajících směrnic, které nařízení (EU) 2016/429 s účinností ke dni 21. dubna 2021 zrušuje.

Nařízení (EU) 2016/429 a k němu vydaná nařízení Komise již neodlišují tzv. obchodování mezi členskými státy, ale stanoví podmínky přemísťování zvířat nebo živočišných produktů. Z konkrétních ustanovení nařízení je pak vždy nutné vyvodit, zda se aplikuje na přemísťování obecně nebo se použije jen v případě přemísťování mezi členskými státy. Stejně tak i nařízení o úředních kontrolách již nestanoví zvláštní postupy a požadavky na kontroly v místě původu a kontroly v místě určení. Podle nového nařízení se tedy mají úřední kontroly provádět shodně, pokud jde o vnitrostátní kontroly, tak i v rámci obchodování mezi členskými státy.

V § 28 je dále nově zakotvena kompetence krajských veterinárních správ plnit úkoly stanovené nařízením, které se týkají oznamování přemísťování zvířat, vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů nebo živočišných produktů v případě jejich přemístění do jiného členského státu.

K bodu 84 (§ 28 odst. 2):

Text odstavce 2 se mění v návaznosti na zrušení § 9b zákona a na obecnou povinnost registrace, resp. schvalování zavedenou v § 5a, 5b a 5d zákona. Subjekty, které budou již podle uvedených ustanovení veterinárního zákona schváleny nebo registrovány, nebudou muset žádat o registraci jako osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty podle § 28 zákona.

Veterinární zákon v současném znění obsahuje povinnost registrace pro osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty; tuto povinnost nemají pouze obchodníci schválení podle § 9b zákona. Návrh novely pak stanoví, že subjekty, které budou podle § 5a, 5b nebo 5d veterinárního zákona schváleny nebo registrovány, nebudou muset žádat o registraci podle § 28 zákona. Výjimka se tedy bude vztahovat nejen na schválené obchodníky, jako je tomu dosud, ale na všechny subjekty, které krajská veterinární správa již registrovala nebo schválila. Cílem návrhu je snížení administrativní zátěže dotčených subjektů.

K bodu 85 (§ 28 odst. 3):

Konkrétní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty, stejně tak jako požadavky na vydávání veterinárního osvědčení již do budoucna nebudou stanoveny prováděcími právními předpisy, které byly transpozicí dosavadních směrnic. Od 21. dubna 2021 budou nově upraveny přímo použitelnými právními předpisy – nařízením (EU) 2016/429 a k němu vydanými nařízeními Komise. Z tohoto důvodu se předmětné zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích právní předpisů zrušuje.

K bodům 86 a 87 (§ 30 odst. 1 a 2):

Nařízení o úředních kontrolách v čl. 9 odst. 7 členskému státu umožňuje i nadále požadovat po provozovatelích, kteří si nechávají zvířata nebo zboží dodávat z jiného členského státu, aby příchod takových zvířat nebo zboží ohlásili, a to v míře nezbytně nutné pro organizaci úředních kontrol. V ustanovení § 30 veterinárního zákona se proto navrhuje zachovat povinnost příjemců zvířat z jiného členského státu informovat krajskou veterinární správu o příchodu zásilky, a to ve lhůtě, rozsahu a způsobem stanoveným přímo zákonem, nikoli již prováděcích právním předpisem.

I nadále platí, že hlášení není třeba provádět, jsou-li zvířata provázena veterinárním osvědčením. Vzhledem k tomu, že většina zásilek zvířat je doprovázena veterinárním osvědčením (certifikátem), který musí kompetentní autorita ve státě odeslání vložit do informačního systému TRACES, je informace o příchodu zásilky se všemi potřebnými údaji ještě před jejím příchodem nebo neprodleně po příchodu zásilky k dispozici veterinárnímu inspektorovi, který tak může na jejím základě provést případnou kontrolu zásilky. V ostatních případech je třeba zásilku ohlásit; jedná se např. o případy přemísťování mezi schválenými zařízeními, typicky např. mezi zoologickými zahradami.

Pro úplnost je třeba poznamenat, že povinnost příjemců živočišných produktů z jiného členského státu informovat krajskou veterinární správu o příchodu zásilky živočišných produktů, jež nejsou potravinami živočišného původu podle zákona o potravinách, se ze zákona vypouští. Do budoucna budou tuto informační povinnost plnit pouze příjemci potravin v místě určení, a to na základě zákona o potravinách a vyhlášky č. 172/2015 Sb., pokud jde o potraviny živočišného původu touto vyhláškou vyjmenované.

K bodu 88 (poznámka pod čarou č. 17x):

Navrhuje se zrušení poznámky pod čarou, která již nemá oporu v platném znění veterinárního zákona.

K bodům 89, 93, 94, 104, 109, 125, 129 a 141 [§ 32 odst. 1 a 7, § 48 odst. 1 písm. j), nadpisy § 38 a § 38b, § 48 odst. 1 písm. j) a k), § 49 odst. 1 písm. p)]:

Upřesňuje se legislativní zkratka pro kontrolované zboží, která je již zavedena v § 32 odst. 1 a z obsahového hlediska zahrnuje zvířata, živočišné produkty i ostatní veterinární zboží. Legislativní zkratku je však třeba změnit tak, aby uvedený rozsah kontrolovaného zboží platil nejen pro ustanovení upravující kontrolu dovozu kontrolovaného zboží ze třetích zemí, ale i pro ustanovení upravující kontrolu tranzitu i kontrolu vývozu tohoto zboží do třetích zemí.

K bodu 90 (poznámka pod čarou č. 17y):

Text poznámky pod čarou je třeba aktualizovat a nahradit zrušená nařízení Komise nařízeními Komise v přenesené pravomoci a prováděcími nařízeními Komise přijatými na základě nařízení o úředních kontrolách. Nařízení Komise upravují konkrétní postupy orgánů provádějících pohraniční veterinární kontrolu při provádění této úřední kontroly.

K bodům 91 a 92 (§ 32 odst. 4 a § 33):

Do textu zákona se výslovně doplňuje, že orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu při provádění této úřední kontroly a také v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s právními předpisy nebo při zjištění nesouladu s těmito předpisy, postupují nejen podle základního nařízení (EU) 2017/625, ale i podle nařízení Komise v přenesené pravomoci nebo prováděcích nařízení Komise přijatých na jeho základě.

K bodům 95 až 98 (nadpis nad § 34, § 34, nadpis nad § 36, § 36):

Veterinární podmínky dovozu zvířat a zárodečných produktů ze třetích zemí byly dosud stanoveny směrnicemi EU a transponovány v § 36 veterinárního zákona a na základě v něm zakotveného zmocnění také v prováděcích právních předpisech, konkrétně ve vyhláškách č. 380/2003 Sb., č. 382/2003 Sb. a č. 290/2008 Sb.

Obecné podmínky dovozu živočišných produktů do členských států pak dosud stanovila směrnice 2002/99/ES, transponovaná v této části v § 36 odst. 1 veterinárního zákona. Veterinární podmínky dovozu živočišných produktů ze třetích zemí byly na základě zmocnění v § 37 odst. 5 zákona stanoveny pro některé živočišné produkty ve vyhlášce č. 379/2003 Sb.

Směrnice transponované výše popsaným způsobem do právního řádu ČR jsou ke dni 21. dubna zrušeny nařízením (EU) 2016/429. Nově stanoví podmínky dovozu zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží právě tento přímo použitelný předpis EU, resp. nařízení Komise vydaná na jeho základě.

V návaznosti na popsané změny koncepce předpisů EU je proto nutné odstranit dosavadní dělení na ustanovení týkající se dovozu zvířat a živočišných produktů, a platný text nahradit odkazem na nové, přímo použitelné předpisy EU. Kompetence orgánů provádějících pohraniční veterinární kontrolu přitom zůstává zachována.

V případě, že podmínky pro dovoz zvířat nebo živočišných produktů dosud nebyly harmonizovány na úrovni EU, uplatní se vnitrostátní dovozní podmínky na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země do České republiky. Může se však také jednat o dovozní podmínky jiného členského státu, je-li tento stát místem určení zásilky a Česká republika místem jejího vstupu ze třetí země na území EU.

Zmocňovací ustanovení v dosavadním § 34 odst. 2 je také třeba v návaznosti na tyto změny zrušit.

K bodu 99 (§ 37 odst. 1):

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 stanoví zvláštní pravidla úředních kontrol prováděných na pohraniční veterinární stanici u překládaných zásilek. Navrhované změny doplňují výslovnou kompetenci orgánů provádějících pohraniční veterinární kontrolu postupovat v rámci této úřední kontroly i podle tohoto nařízení Komise.

Dále se upřesňuje znění ustanovení v reakci na změnu legislativní zkratky pro kontrolované zboží, která je již zavedena v § 32 odst. 1 a z obsahového hlediska zahrnuje zvířata, živočišné produkty i ostatní veterinární zboží.

§ 37 odst. 1 se vztahuje na zásilky, které nebyly celně propuštěny, ale mají být umístěny do celního skladu nebo svobodného pásma, a až později by mohly být předloženy k proclení. Tyto zásilky z veterinárního hlediska buď splňují podmínky příslušných předpisů, a tudíž mohou být propuštěny do volného oběhu, nebo podmínky nesplňují, ale jsou propuštěny v souladu s nařízením (EU) 2019/2124 do jednoho místa určení dle čl. 19 nařízení 2019/2124. Tj.:  na stanoviště hraniční kontroly za účelem opuštění území EU,  do schváleného skladu,  na základnu NATO nebo vojenskou základnu USA umístěnou na území EU,  na plavidlo opouštějící EU, pokud je zásilka určena k zásobování lodi.

Všechny tyto zásilky - které nemohou být propuštěny do volného oběhu - jsou podle nařízení (EU) 2019/2124 pod celním dohledem v režimu tranzitu.

Navrhované znění § 37 odst. 1 proto ujasňuje, že zásilky propuštěné do celního skladu se z veterinárního hlediska považují za propuštěné do volného oběhu, bez ohledu na to, zda se následně proclí nebo propustí bez cla. Zásilky však nemohou být z veterinárního hlediska propuštěny do volného oběhu v případě, že se jedná o zásilky, které byly propuštěny v souladu s nařízením (EU) 2019/2124 a u kterých tedy pohraniční veterinární stanice povolila režim tranzit.

Naproti tomu konečné užití - což je pojem dosud v ustanovení § 37 použitý - je celní režim, který umožňuje, aby zboží bylo z důvodu svého zvláštního účelu propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla. Nesouvisí tedy s veterinárními postupy podle nařízení (EU) 2019/2124, které zásilky povoluje v režimu tranzitu, a nejedná se tedy o případ uvedený v tomto ustanovení.

K bodům 100 až 102 (§ 37 dosavadní odst. 2 až 4):

Jak vyplývá z předpisů Evropské unie a ustanovení § 32 odst. 2 veterinárního zákona, považují se za kontrolované zboží podléhající pohraniční veterinární kontrole také směsné produkty, jimiž se rozumí potraviny určené k lidské spotřebě obsahující jak zpracované produkty živočišného původu, tak i produkty rostlinného původu, včetně těch, u nichž je zpracování primárního produktu nedílnou součástí výroby konečného produktu, a dále seno a sláma.

Právní úprava pohraniční veterinární kontroly tzv. směsných produktů se přizpůsobuje změnám, které přineslo jednak nařízení o úředních kontrolách a k němu vydané nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625, jednak nařízení (EU) 2016/429 a k němu vydané nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2020/692.

K bodu 103 (§ 37 odst. 4):

Veterinární podmínky dovozu živočišných produktů ze třetích zemí byly na základě zmocnění v § 37 odst. 5 zákona dosud pro některé živočišné produkty stanoveny ve vyhlášce č. 379/2003 Sb. Směrnice transponované tímto způsobem do právního řádu ČR jsou ke dni 21. dubna souhrnně zrušeny nařízením (EU) 2016/429. Nově stanoví podmínky dovozu živočišných produktů právě tento přímo použitelný předpis EU, resp. nařízení Komise vydaná na jeho základě. Zmocňovací ustanovení v dosavadním § 37 odst. 5 je proto třeba v návaznosti na tyto změny zrušit.

K bodu 105 (§ 38):

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 stanoví zvláštní pravidla úředních kontrol prováděných na pohraniční veterinární stanici také u zásilek v režimu tranzitu. Navrhované změny doplňují výslovnou kompetenci orgánů provádějících pohraniční veterinární kontrolu postupovat v rámci této úřední kontroly i podle tohoto nařízení Komise.

Kromě výše uvedeného doplnění kompetence se ustanovení § 38 přizpůsobuje změnám provedeným v souvisejících ustanoveních zákona.

K bodům 106 až 108 (§ 38a odst. 1 až 3):

V návaznosti na nařízení o úředních kontrolách nabylo ke dni 14. prosince 2019 účinnosti také nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. V textu veterinárního zákona je tedy třeba nahradit odkazy na dosavadní nařízení Komise (ES) č. 206/2009 o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství a o změně nařízení (ES) č. 136/2004 odkazy na nové nařízení Komise.

V principu však právní úprava kontroly živočišných produktů, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, zůstává shodná, včetně kompetencí příslušných orgánů.

K bodům 110 a 111 (§ 38b odst. 1 a 2):

Na základě poznatků z aplikační praxe se doplňuje povinnost vývozce předložit k žádosti o vydání veterinárního osvědčení k vývozu zvířat označovaných podle plemenářského zákona také identifikační doklady těchto zvířat.

Do veterinárního zákona se dále nově doplňuje lhůta, ve které je vývozce povinen požádat předem o vydání veterinárního osvědčení k vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí. O vydání veterinárního osvědčení k vývozu je nutné požádat příslušnou krajskou veterinární správu s dostatečným předstihem, aby mohla prostudovat podmínky vývozu, případně vyžádat další potřebné podklady, jako např. výsledky laboratorních vyšetření atd.

Ustanovení § 38b je – pokud jde o vývoz zvířat – vnitrostátním opatřením uplatňovaným v souladu s čl. 243 nařízení (EU) 2016/429.

K bodu 112 (§ 38b odst. 11 až 13):

Veterinární zákon nově stanoví jednoznačné podmínky a veterinární požadavky na umístění a držení zvířat v karanténě v případě jejich vývozu do třetích zemí. Jedná se o speciální právní úpravu, která se použije právě jen při umístění zvířat do karantény, pokud to vyžaduje třetí země určení (§ 38b odst. 10 zákona). Karanténa se ukončuje po splnění podmínek karantény vydáním veterinárního osvědčení k vývozu a zákon nyní jednoznačně stanoví podmínky karantény pro tyto účely.

Provozovateli stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, se stanoví povinnost vést karanténní deník, který obsahuje údaje vymezené zákonem. Pokud jde o osobu odpovědnou za vedení karanténního deníku, uvádí se v deníku adresa místa trvalého pobytu této osoby, případně pobytu, jde-li o cizince. Může však být uvedeno i bydliště osoby, tj. místo, kde se trvale zdržuje, resp. kde skutečně bydlí.

K bodu 114 (§ 40 odst. 1):

V souvislosti se změnami v § 38a zákona je i na tomto místě nahradit dosavadní odkaz na předpis Evropské unie normativním odkazem na nové nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122.

K bodu 116 (§ 42 odst. 9):

Navržená úprava nemění obsah ustanovení, směřuje pouze ke změně pořadí vět a tím k odstranění nepřesnosti, která vznikla doplněním jednoho z pozměňovacích návrhů uplatněných v rámci projednání minulé novely veterinárního zákona (zákona č. 368/2019 Sb.) v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

K bodu 117 (§ 42 odst. 11):

Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu bylo do textu veterinárního zákona doplněno prostřednictvím pozměňovacího návrhu v rámci projednání novely veterinárního zákona provedené zákonem č. 368/2019 Sb. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V průběhu příprav tohoto nového prováděcího právního předpisu se však ukázalo, že je potřebné v rámci podmínek provozování útulků stanovit i konkrétní požadavky na péči o zvířata umístěná v útulku. Právní úprava podmínek provozování útulku by tak byla koncipována logicky a komplexně. Text zmocnění se proto v tomto smyslu navrhuje upřesnit. Zákonné zmocnění se dále rozšiřuje o obsahové náležitosti provozního řádu, který je provozovatel útulku pro zvířata povinen vést podle § 25 odst. 3 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

K bodům 118 a 120 [(§ 44 odst. 1 písm. c) a odst. 5]:

Dochází k aktualizaci způsobu publikace programů ozdravování zvířat a seznamu národních referenčních laboratoří, a to pouze prostřednictvím internetových stránek Ministerstva zemědělství.

K bodu 121 [§ 45 odst. 2 písm. d)]:

Veterinární léčebná a preventivní činnost, prováděná vojenskými veterinárními lékaři u služebních, hospodářských, sportovních zvířat a volně žijící zvěře, chovaných subjekty v působnosti Ministerstva obrany, není v současné době jednoznačně legislativně zakotvena. Obecná formulace ve výkladu pojmů v § 3 odst. 1 písm. jj) a oprávnění k výkonu odborných veterinárních činnosti v § 58 odst. 2 písm. d) nestanovují tyto kompetence dostatečně jasně a určitě, což v minulosti vedlo k řadě problémů a rozporů, zejména pokud jde o oprávnění k odběru léčiv, registrace v Komoře veterinárních lékařů, oprávnění k výkonu některých činností apod. Jasné vymezení kompetencí k výkonu veterinární léčebné preventivní činností u zvířat v gesci Ministerstva obrany pro vojenské veterinární lékaře zabrání v budoucnosti případným komplikacím z důvodu rozdílných interpretací legislativy v oblasti kompetencí vojenské veterinární služby.

K bodu 122 (§ 47 odst. 7):

Ustanovení je nutné upravit v návaznosti na změny provedené v ostatních novelizačních bodech návrhu.

K bodu 123 [§ 48 odst. 1 písm. c)]:

Dosavadní kompetence Ústřední veterinární správy týkající se celostátních pohotovostních plánů bude navázána na odpovídající ustanovení nařízení (EU) 2016/429. Nově se v této souvislosti v souladu s nařízením výslovně doplňuje také kompetence organizovat simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů.

K bodu 124 [§ 48 odst. 1 písm. d)]:

Kompetence Ústřední veterinární správy týkající se území nebo subjektů prostých nákazy se přizpůsobují novému nařízení (EU) 2016/429; Ústřední veterinární správa i nadále zůstává orgánem příslušným, pokud jde o tuto právní úpravu, a plní v souladu s nařízením i další, informační povinnosti vůči Komisi.

Jak přitom vyplývá z čl. 280 nařízení (EU) 2016/429, považují se členské státy, oblasti nebo jednotky se schváleným statusem území prostého nákazy podle dosavadních právní předpisů za členské státy, oblasti nebo jednotky se schváleným statusem území prostého nákazy podle nařízení (EU) 2016/429.

K bodům 126 až 128, 130 [§ 48 odst. 1 písm. k)]:

Ustanovení § 48 odst. 1 písm. k) je nutné přizpůsobit změnám provedeným v ostatních novelizačních bodech návrhu.

K bodům 131 a 159 [§ 48 odst. 1 písm. p) bod 1 a § 59b odst. 4]:

Návrh zohledňuje přejmenování Veterinární a farmaceutické univerzity Brno na Veterinární univerzitu Brno, ke kterému dochází novelou zákona o vysokých školách.

K bodu 132 [§ 48 odst. 1 písm. v)]:

V souvislosti se zrušením § 4 odst. 9 je třeba tuto změnu zohlednit i v odpovídajícím ustanovení upravujícím kompetence Ústřední veterinární správy.

K bodu 134 [§ 49 odst. 1 písm. c)]:

Formulace kompetenčního ustanovení upravujícího vydávání individuálních výjimek z mimořádných veterinárních opatření ve formě nařízení se upřesňuje v návaznosti na přezkumy souvisejících rozhodnutí Státní veterinární správy v rámci správního soudnictví. Ustanovení § 49 odst. 1 písm. c) se mění tak, aby lépe vyjadřovalo skutečnost, že individuální výjimka může být vydána na žádost účastníka řízení, ale také z úřední povinnosti. S touto změnou zákona souvisí i úprava § 76 odst. 2 věty třetí, jejímž cílem je zařadit rozhodnutí krajské veterinární správy o individuální výjimce mezi správní akty, jejichž vydání může být prvním úkonem v řízení.

K bodu 135 [§ 49 odst. 1 písm. g)]:

Odstraňuje se chybný odkaz na právní předpisy uvedené v poznámce pod čarou. Současně se zrušuje dosavadní poznámka pod čarou č. 25j; v rámci opravy nepřesných poznámek pod čarou bude nově zavedena v § 52 odst. 1 jako poznámka pod čarou č. 89.

K bodům 136 až 140 [§ 49 odst. 1 písm. h)]:

Ustanovení § 49 odst. 1 písm. h) je třeba upravit v návaznosti na změny provedené v ostatních novelizačních bodech návrhu.

K bodu 142 [§ 49 odst. 1 písm. p) bod 2]:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a navazující nařízení Komise již nepoužívají pojem „shromažďovací středisko“, ale nově označují tyto subjekty jako zařízení pro svody kopytníků a zařízení pro svody drůbeže.

Ustanovení čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 používá slova „zařízení pro svody kopytníků a drůbeže“, ale v praxi se bude jednat o dva různé typy zařízení – zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže. Z tohoto důvodu se navrhuje v textu zákona oba subjekty jednoznačně rozlišit a označovat je jako „zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže“.

K bodu 143 (§ 49b):

I přes snahu zapracovat jednotlivé kompetence orgánů ČR navazující na ustanovení unijních nařízení do konkrétních ustanovení vnitrostátních předpisů nelze s ohledem na komplexnost, roztříštěnost a časté změny unijní úpravy vyloučit, že nebude ve všech případech stanoven příslušný orgán ČR. Z tohoto důvodu se do textu veterinárního zákona na návrh odboru kompatibility Úřadu vlády ČR zakotvuje zbytková obecná kompetence Státní veterinární správy, která bude příslušnou institucí či bude jednat za ČR v případech, v nichž by nebyla kompetence výslovně stanovena.

Právní úprava v oblasti ochrany zdraví zvířat je z větší části tvořena nařízeními Komise, jejichž legislativní proces v orgánech EU je pružnější. Důvodem této koncepce je právě možnost orgánů EU rychleji reagovat na aktuální situaci v oblasti prevence a zdolávání nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka a na změny ovlivňující obchodování v rámci EU nebo dovoz veterinárního zboží ze třetích zemí. Na tyto změny předpisů však není možné v podmínkách legislativního procesu v ČR vždy včas reagovat. Zakotvením zbytkové obecné kompetence Státní veterinární správy lze předejít případným z toho plynoucím nejasnostem.

K bodu 144 (§ 52 odst. 1 úvodní část ustanovení):

Do textu zákona se výslovně doplňuje, že orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor – kromě ostatních předpisů – nejen podle základního nařízení (EU) 2017/625, ale postupují i podle nařízení Komise v přenesené pravomoci nebo prováděcích nařízení Komise přijatých na jeho základě. Kromě toho se opravuje a aktualizuje poznámka pod čarou.

K bodu 145 [§ 52 odst. 1 písm. a) a § 75 odst. 2]:

Cílem návrhu je oprava nepřesného odkazu na poznámku pod čarou.

K bodům 146 a 147 (§ 53 odst. 1 a 2):

Navrhuje se doplnit, resp. rozšířit rozsah právní úpravy zvláštních opatření, která jsou v souladu s § 53 odst. 1 a 2 veterinárního zákona v zákonem vymezených případech oprávněni ukládat veterinární inspektoři při výkonu státního veterinárního dozoru. V současné době lze těchto opatření využít ve všech fázích zacházení s živočišnými produkty, které jsou pod státním veterinárním dozorem. Veterinární inspektor v těchto případech nepostupuje podle obecných právních předpisů upravujících správní řízení, ale podle speciální procesní úpravy ve veterinárním zákoně (§ 76 odst. 4).

Evropská komise připravila návrh nové právní úpravy, kterou se povolí zkrmování zpracovaných živočišných bílkovin, které jsou považovány za získané produkty ve smyslu nařízení EP a Rady (ES) č. 1069/2009, hospodářským zvířatům za dodržení určitých omezení. Nadále však zůstane v platnosti zákaz používat ve výživě hospodářských zvířat zpracovanou živočišnou bílkovinu z přežvýkavců. Z uvedeného důvodu je nezbytné do veterinárního zákona zapracovat vhodné nástroje na důslednou kontrolu celého řetězce produkce zpracovaných živočišných bílkovin z vedlejších živočišných produktů až po finální výrobu krmiv pro hospodářská zvířata, aby bylo zaručeno, že potravinová zvířata jsou krmena pouze vhodnými a bezpečnými krmivy. Ve všech stupních produkce se musí jednat o materiály, které nepředstavují riziko pro zdraví lidí nebo zvířat. Zdravotní nezávadnost se nevztahuje pouze na krmiva pro hospodářská zvířata, ale také na krmiva pro zájmová zvířata, I tato krmiva musí být vyráběna pouze z vyhovujících vedlejších živočišných produktů ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení EP a Rady (ES) č. 1069/2009 nebo získaných produktů.

Z tohoto důvodu se navrhuje doplnění dosavadní právní úpravy opatření podle § 53 veterinárního zákona o možnost veterinárních inspektorů využít tohoto institutu i v případě výkonu státního veterinárního dozoru nad provozovateli zacházejícími s vedlejšími živočišnými produkty, získanými produkty nebo krmivy.

K bodu 148 (§ 53 odst. 4):

Ustanovení čl. 36 nařízení o úředních kontrolách umožňuje v případě zvířat a zboží nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku použít za stanovených podmínek pro účely úřední kontroly vzorky, které od provozovatelů objednaly příslušné orgány, aniž by se identifikovaly. Pro účely úředních kontrol v oblasti veterinární péče se navrhuje toto ustanovení implementovat do právního řádu ČR a do veterinárního zákona doplnit nové ustanovení § 53b upravující zastírání skutečné totožnosti veterinárního inspektora. V návaznosti na tuto změnu se navrhuje změnit dosavadní znění § 53 odstavce 4. Současně se upřesňuje, že se jedná o možnost veterinárního inspektora těchto postupů při kontrole prodeje na dálku využít, nikoli o jeho povinnost.

K bodu 149 (§ 53 odst. 5):

Čl. 35 odst. 2 nařízení o úředních kontrolách obecně vylučuje odběr vzorku pro druhé odborné stanovisko v případech, kdy to není vhodné nebo technicky proveditelné, zejména s ohledem na prevalenci a rozložení nebezpečí u zvířat nebo zboží, náchylnost zboží nebo vzorků k rychlé zkáze a množství dostupného substrátu. Navrhuje se toto obecné ustanovení doplnit a zákonem vyloučit odběr vzorku pro druhé odborné stanovisko také v případě kontroly prodeje na dálku. Zůstává však zachováno právo provozovatele požádat o dokumentární přezkum vzorků, analýzy, testů nebo diagnostiky jiným uznaným a řádně kvalifikovaným znalcem v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení o úředních kontrolách. Omezení práva na druhé odborné stanovisko je obdobně koncipováno i v návrhu novely zákona č. 110/1997 Sb. a ve veterinárním zákoně bude upraveno shodným způsobem.

K bodu 150 (§ 53 odst. 7):

Navrhovaná změna rozšiřuje možnost poskytnout kontrolované osobě náhradu nákladů za odebrané vzorky i v případě kontrolního nákupu. Tato možnost zahrnuje kontrolní nákup provedený v provozovně i na dálku a bez ohledu na druh komodity. Důvodem navrhované změny je skutečnost, že předmět kontrolního nákupu je odebraným vzorkem; kontrolované osobě se proto umožňuje požádat o poskytnutí náhrady za odebrané vzorky, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky a nelze-li předmět kontrolního nákupu z povahy věci vrátit.

K bodu 151 (§ 53b a 53c):

K § 53b:

Pro naplnění účelu některých kontrol je zcela nezbytné, aby úřední veterinární lékař (veterinární inspektor) vystupoval pod změněnou identitou. Ve stávající praxi se postupuje na základě obecné právní úpravy kontrolního nákupu v zákoně o kontrole. Neustálé rozšiřování způsobů uvádění výrobků a živých zvířat na trh, které se v praxi objevují (zejména prodej prostřednictvím internetu), však vytváří potřebu provádět kontroly pod změněnou identitou, a je proto žádoucí výslovně zákonem zakotvit odpovídající oprávnění úředního veterinárního lékaře.

Využití změněné identity je potřebné jak s ohledem na ochranu jejich osobních údajů (např. riziko následného stalkingu), tak především z důvodu zajištění vlastní proveditelnosti kontroly v praktických podmínkách, neboť hrozí zmaření účelu kontroly. V případě, že je kontrolní úkon prováděn pod skutečnou identitou úředního veterinárního lékaře, hrozí riziko, že kontrolovaná osoba si je vědoma, že objednatelem je úřední veterinární lékař, a provedení kontrolního nákupu zmaří. Změna identity podle tohoto ustanovení nevyžaduje použití krycího dokladu. Spočívá typicky v zadání fiktivního jména a dalších kontaktních údajů zejména v případě kontrolního nákupu prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku. K využití změněné identity dochází pouze tehdy, je-li to nezbytné k provedení kontrolních úkolů.

Důkazy získané při kontrole inspektorem jednajícím pod změněnou identitou budou plně využitelné v navazujícím řízení, které vede Státní veterinární správa jako příslušný orgán pro toto řízení. Skutečnost, že úřední veterinární lékař jednal pod změněnou identitou, bude utajena pouze po nezbytnou dobu tak, aby mohlo dojít k naplnění účelu kontroly – z hlediska kontrolované osoby je tato okolnost naprosto nepodstatná (není rozhodující, že úřední veterinární lékař, který prováděl kontrolu, se ve skutečnosti jmenuje jinak). Stěžejní je, že se opravdu jednalo o úředního veterinárního lékaře, že tento postupoval v mezích zákona a že jednal jménem kontrolního orgánu. V tomto případě nedochází ke zhoršení pozice obhajoby (jsou zachovány veškeré opravné prostředky – námitky proti protokolu o kontrole, opravné prostředky ve správním řízení apod.). Nejedná se o obdobu „utajovaného svědka“, není proto nutné „vyvažovat“ práva, neboť k žádnému oslabení práv obhajoby nedochází.

Navržené ustanovení koresponduje s požadavky čl. 36 nařízení o úředních kontrolách, který stanoví, že v případě zvířat a zboží nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku lze pro účely úřední kontroly použít vzorky, které od provozovatelů objednaly příslušné orgány bez toho, aby se identifikovaly. V bodě 49 preambule tohoto nařízení je dále k čl. 36 uvedeno: „Pro účely provádění úředních kontrol obchodu, který se uskutečňuje prostřednictvím internetu nebo jiných prostředků na dálku, by měly mít příslušné orgány možnost prostřednictvím anonymně podaných objednávek (tzv. „mystery shopping“) získat vzorky, které mohou být analyzovány, testovány nebo ověřeny z hlediska jejich souladu. Příslušné orgány by měly přijmout všechny kroky nezbytné v zájmu zachování práv provozovatelů na druhé odborné stanovisko.“

Z výše uvedených důvodů je tak výslovně stanoveno oprávnění úředního veterinárního lékaře vystupovat pod změněnou identitou, a s tím souvisí legitimnost použití takto získaných skutečností, např. pro účely správního řízení, což je nezbytné pro zajištění řádného provádění dozorové činnosti.

Pokud úřední veterinární lékař v rámci kontroly objedná výrobek či živé zvíře prostřednictvím komunikačního prostředku na dálku s využitím zastírání skutečné totožnosti, je nutné upravit také převzetí takto provedených objednávek. Navržené ustanovení upravuje doručování, resp. přebíraní zásilek v případech uvedení neexistujících údajů, kdy hrozí, že doručovací služba by mohla odmítnout zásilku úřednímu veterinárnímu lékaři vydat. Toto ustanovení tak stanovuje povinnost provozovatelům doručovacích služeb (např. České poště, PPL, DHL, DPD) vydat zásilku úřednímu veterinárnímu lékaři na základě předložení služebního průkazu úředního veterinárního lékaře a na základě listiny prokazující, že veterinární inspektor konkrétní zásilku objednal s využitím oprávnění zastírat skutečnou totožnost.

V návaznosti na výše uvedené se doplňuje také skutková podstata přestupku spočívajícího v nesplnění povinnosti provozovatele poštovní služby nebo jiné doručovací služby předat úřednímu veterinárnímu lékaři zásilku podle § 53b odst. 2.

K § 53c:

S ohledem na rozvíjející se obchod se zbožím živočišného původu a živých zvířat prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku vzniká potřeba disponovat odpovídajícími nástroji pro provádění dozorové činnosti vyplývající z platného legislativního rámce.

Cílem nového ustanovení je nastavit pravidla kontrolního nákupu, který je veterinárními inspektory využíván při odhalování neregistrovaných výroben potravin a krmiv živočišného původu, množíren psů a koček, prodeje zvířat a zakázaných lepících a čelisťových pastí, a to jak při fyzickém nákupu, tak zejména ve specifických podmínkách nákupu přes internet.

V současné praxi kontrolní nákup prováděný mimo obvyklé prostory (např. registrované komerční prostory výroben, prodejen, prostory chovu zvířat) končí často ve stádiu pokusu, protože veškerá ujednání při těchto kontrolách jsou realizována ústně bez písemných dokladů. Ve chvíli prokázání se veterinárního inspektora průkazem nebo jen tlaku na vystavení písemného dokladu dochází k maření výkonu kontroly kontrolovanou osobou a zpochybňování záměru prodeje jako takového.

Podle současné právní úpravy je sice úřední veterinární lékař oprávněn provádět kontrolní nákup [§ 8 písm. b) kontrolního řádu], avšak v praxi není uplatnění této pravomoci vždy účinné. Jako hlavní problémy se jeví průkaznost úmyslu prodávajícího a právní nejistota veterinárního inspektora, pokud jde o finanční aspekty a odpovědnost za zvíře. Dalším aspektem je vztah probíhající kontroly ke třetí straně, a to k přepravní společnosti. Navrhované ustanovení je tedy potřebné pro zajištění této dozorové činnosti, a to především u živých zvířat v případech kontrolního nákupu s osobním odběrem u prodávajícího.

Veterinární zákon nově stanoví kontrolní postup, jenž je konstruován tak, aby jednáním veterinárního inspektora a kontrolované nebo povinné osoby nedošlo k uzavření smlouvy. Ustanovení pak obecně vyjasňuje vzájemné povinnosti Státní veterinární správy a kontrolované osoby.

V případě kontrolního nákupu bude veterinární inspektor povinen kontrolované osobě v zákonem stanovených lhůtách oznámit, že vykonaný nákup byl kontrolní.

Veterinární inspektor musí vždy zvážit, zda povaha zakoupeného předmětu kontroly umožňuje jeho vrácení. Pokud bude vrácení možné, ponese Státní veterinární správa náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu. Je-li však předmětem kontrolního nákupu živé zvíře a kontrolovaná osoba je odmítne převzít po oznámení kontrolního nákupu, náklady spojené s vrácením živého zvířete ponese kontrolovaná osoba.

Upraven je také okamžik vrácení předmětu kontrolního nákupu. Pokud to jeho povaha umožňuje, inspektor vrátí předmět kontrolního nákupu kontrolované osobě bezprostředně po oznámení podle odstavce 2. Kontrolovaná osoba je následně povinna vrátit Státní veterinární správě zaplacenou cenu, a to ihned, umožňuje-li to forma prodeje, nebo do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít (zejména při internetovém prodeji).

V této souvislosti je třeba doplnit, že navrhovaná změna § 53 odst. 7 veterinárního zákona rozšiřuje možnost poskytnout kontrolované osobě náhradu nákladů za odebrané vzorky i v případě kontrolního nákupu. Tato možnost zahrnuje kontrolní nákup provedený v provozovně i na dálku a bez ohledu na druh komodity. Důvodem navrhované změny je skutečnost, že předmět kontrolního nákupu je odebraným vzorkem; kontrolované osobě se proto umožňuje požádat o poskytnutí náhrady za odebrané vzorky, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky a nelze-li předmět kontrolního nákupu z povahy věci vrátit.

Navrhovaná ustanovení jsou nezbytná zejména pro proveditelnost kontrolních nákupů na dálku. Doposud bylo možné provádět kontrolní nákup pouze v těch případech, kdy mohl veterinární inspektor zboží objednané telefonicky či e-mailem přebírat osobně přímo u kontrolované osoby. V rámci dozorové činnosti tak chybí nástroj ke kontrole zboží dodávaného poštovními či kurýrními službami. Dále v současné chvíli Státní veterinární správa nedisponuje odpovídajícími právními nástroji k dokončení kontrolního nákupu živých zvířat, aniž by se přitom stala chovatelem zvířete. Což nelze připustit, protože dozorový orgán by se stal zodpovědným za předmětné zvíře, přičemž ale z povahy své činnosti nedisponuje odpovídajícími prostorovými, personálními ani finančními kapacitami k zajištění takové péče a chov zvířat samozřejmě obecně není předmětem činnosti Státní veterinární správy.

V tomto případě není nutné ani vhodné konstruovat zcela novou koncepci odpovědnosti za škodu. Bude postačující ponechat možnost použití právní úpravy odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku, a to pro případy, ve kterých nepůjde o nesprávný úřední postup, a neuplatní se tedy zákon č. 82/1998 Sb. Může se jednat např. o případy excesů; pro veterinární inspektory platí obecné pracovněprávní nebo služební předpisy. Je vhodné také dodat, že podobnými postupy v rámci dozorové činnosti jsou například zvláštní opatření podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, u kterých také zvláštní odpovědnost za škodu není stanovena a uplatní se obecné předpisy.

K bodům 152 a 153 (§ 54 odst. 1):

Navržené úpravy doplňují do ustanovení o obsahu mimořádných veterinárních opatření další typy ukládaných opatření.

K bodu 154 (§ 54 odst. 5):

Část VII nařízení (EU) 2016/429 obsahuje právní úpravu mimořádných opatření přijímaných příslušnými orgány členských států nebo Komisí, pokud jde o:  přemísťování zvířat a produktů v rámci EU včetně dopravních prostředků a jiného materiálu, který s těmito zvířaty nebo produkty mohly přijít do styku,  zásilky zvířat a produktů pocházejících ze třetích zemí včetně dopravních prostředků a jiného materiálu, které s těmito zvířaty nebo produkty mohly přijít do styku.

Uvedené část nařízení vyžaduje implementaci spočívající v určení příslušného orgánu členského státu oprávněného přijmout odpovídající mimořádná veterinární opatření a informovat Komisi a ostatní členské státy o výskytu ohniska nákazy a o přijatých opatřeních. Příslušnost orgánu k vydání mimořádných veterinárních opatření v konkrétních případech vyplývá z ostatních ustanovení veterinárního zákona a odvozuje se od územní působnosti mimořádných opatření; příslušnými orgány ve smyslu veterinárního zákona mohou být Ústřední veterinární správa, krajské veterinární správy nebo obce. Orgánem příslušným informovat Komisi a ostatní členské státy se určuje Ústřední veterinární správa.

K bodům 155 až 157 (§ 56a):

Ustanovení § 56a doposud obsahuje zvláštní požadavky na veterinární osvědčení vydávaná v případě dovozu a vývozu, protože podmínky uvedené v odstavci 3 pro dovoz jsou transpozicí směrnice Rady 2002/99/ES. Tato směrnice je zrušena čl. 270 nařízení (EU) 2016/429 a v návaznosti na tuto změnu je nutné ustanovení § 56a upravit a transpoziční úpravu z něj vypustit. Požadavky na vydávání úředních osvědčení jsou upraveny v čl. 88 až 90 nařízení o úředních kontrolách.

K bodu 158 [§ 58 odst. 2 písm. d)]:

Pojem „příslušné orgány Ministerstva obrany“ v kontextu s organizační strukturou tohoto rezortu může být mylně interpretován z hlediska kompetencí k výkonu odborných veterinárních činností. Odborné veterinární činnosti vykonávají kromě veterinárních prvků zařazených přímo ve struktuře Ministerstva obrany (Oddělení veterinární služby odboru správních činností Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany) rovněž odborné veterinární prvky Armády ČR (Agentura vojenského zdravotnictví, Vojenský veterinární ústav). Z tohoto důvodu se navrhuje text ustanovení § 58 odst. 2 písm. d) upřesnit.

K bodu 160 (§ 61 odst. 5):

Veterinární lékaři schválení krajskou veterinární správou pro provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat postupují při provádění této činnosti v souladu s pokyny krajské veterinární správy a s požadavky stanovenými Ministerstvem zemědělství podle § 44 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace.

Nová právní úprava umožní schváleným veterinárním lékařům využívat ve stanovených případech webovou aplikaci sloužící k elektronické evidenci vzorků odebraných soukromými veterinárními lékaři schválenými krajskou veterinární správou pro provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů stanovených v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace.

Aplikace umožňuje po zaevidování vzorků vytvoření objednávky laboratorního vyšetření, předání zaevidovaných vzorků krajské veterinární správě a odeslání dat o nich do příslušného provozu laboratorní diagnostiky, či vytvoření „Potvrzení o provedeném úkonu povinné kontroly zdraví“. Aplikace tedy slouží jako elektronická náhrada papírově předávaných výkazů o činnosti schválených veterinárních lékařů.

Nabytí účinnosti tohoto novelizačního bodu se stanoví ke dni 1. ledna 2022.

K bodu 162 (§ 64d):

Do zákona je doplněna odborná způsobilost pro výkon činnosti fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat. Pro správné provádění fyzioterapie a rehabilitace je potřeba mít znalosti a praktické dovednosti, aby jejich činnost byla prováděna odborně dle nejnovějších poznatků. Za tímto účelem byla vytvořena a schválena v roce 2019 profesní kvalifikace „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“.

Fyzioterapie a rehabilitace zvířat se přijetím novely stane další regulovanou činností a občané států EU budou mít právo požádat o uznání kvalifikace nabyté v jiném členském státě. Při uznání kvalifikace občanů států EU se bude postupovat obdobně jako u ostatních regulovaných povolání a uplatní se § 76a písm. a). Posoudí se kvalifikační a hodnotící standard předložené profesní kvalifikace a porovná se se standardem v ČR. V případě zjištění rozdílných standardů je možné stanovit kompenzační opatření.

K bodu 164 (§ 67 odst. 3 a poznámka pod čarou č. 34b):

Cílem navržené změny je aktualizace právního předpisu EU upravujícího tzv. pravidla pro řízení výdajů ve veterinární oblasti a zavedení normativního odkazu na příslušný předpis.

K bodu 166 (§ 70 odst. 1):

S ohledem na potřeby žadatelů o náhradu podle § 67, § 67a a § 67b dochází k prodloužení lhůty pro podání žádosti podle § 70 tak, že nově bude moci být žádost podána až do osmi týdnů od data nařízeného utracení nebo poražení zvířat.

K bodům 167 až 196 (§ 71 až 74):

Ustanovení hlavy X veterinárního zákona – přestupků se odpovídajícím způsobem upravují v návaznosti na změny provedené novelou v textu veterinárního zákona.

Při implementaci nařízení (EU) 2016/429 a k na jeho základě vydaných nařízení Komise byla zvolena koncepce vymezení skutkové podstaty přestupku odkazem na přímo použitelný předpis EU. Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že nařízení (EU) 2016/429 (samo o sobě v rozsahu 283 ustanovení) tvoří pouze právní rámec právních předpisů EU týkající se zdraví zvířat.

Celá právní úprava oblasti zdraví zvířat a jeho ochrany a oblast prevence nákaz a jejich tlumení, včetně právní úpravy podmínek obchodování a dovozu, resp. tranzitu zvířat, živočišných produktů a dalšího veterinárního zboží je od roku 2004 úpravou transpoziční a převzala do právního řádu ČR rozsáhlý komplex směrnic, rozhodnutí a nařízení EU.

Právní předpisy EU v oblasti zdraví zvířat byly v roce 2016 aktualizovány přijetím nařízení (EU) 2016/429, které zrušilo a nahradilo přibližně 40 základních právních aktů. Vyžaduje však také přijetí mnoha nařízení v přenesené pravomoci a prováděcích nařízení Komise, kterými se zruší a nahradí přibližně 400 aktů Komise, jež existovaly v oblasti zdraví zvířat před novou právní úpravou vytvořenou tímto „právním rámcem pro zdraví zvířat“.

V současné době tvoří tuto úpravu kromě základního nařízení tyto přímo použitelné právní předpisy EU:

 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, v platném znění.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, v platném znění.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy, v platném znění.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu, v platném znění.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 ze dne 28. dubna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky a požadavky na certifikaci pro přemísťování vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů v rámci Unie. Kromě toho se novelou zákona dokončuje implementace nařízení (EU) 2017/625 o úředních kontrolách.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci a prováděcí nařízení Komise, která doplňují a provádějí základní nařízení o úředních kontrolách, byla přijímána až v průběhu roku 2019 a velká část z nich až v závěru tohoto roku. Proto nebylo možné na vydání nařízení Komise reagovat již v rámci přípravy a projednání zákona č. 368/2019 Sb. Jedná se o celkem 35 předpisů, z nichž některé také vyžadují implementaci ustanovení o sankcích do právního řádu ČR. Konkrétně se jedná o:

 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1013 ze dne 16. dubna 2019 o oznamování zásilek určitých kategorií zvířat a zboží, které vstupují do Unie, s předstihem.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602 ze dne 23. dubna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o společný zdravotní vstupní doklad doprovázející zásilky zvířat a zboží na místo určení.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 ze dne 24. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určité zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení v Unii.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090 ze dne 19. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o případy podezření na nesoulad nebo zjištěného nesouladu s pravidly Unie pro používání nebo rezidua farmakologicky účinných látek, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo s pravidly Unie pro používání nebo rezidua zakázaných nebo nepovolených farmakologicky účinných látek.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 142/2011.  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES, v platném znění. Dotčená právní úprava je tedy z větší části tvořena nařízeními Komise, jejichž legislativní proces v orgánech EU je pružnější. Důvodem této koncepce je právě možnost orgánů EU rychleji reagovat na aktuální situaci v oblasti prevence a zdolávání nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka a na změny ovlivňující obchodování v rámci EU nebo dovoz veterinárního zboží ze třetích zemí.

Z výše uvedeného je zřejmé, že v této oblasti právní úpravy není možné postihovaná protiprávní jednání vymezit vždy konkrétním popisem objektivní stránky nebo odkazem na příslušný článek přímo použitelného předpisu EU. Hlavními důvody jsou: 1. značné množství právních předpisů EU velkého rozsahu, 2. očekávané časté změny v textu těchto předpisů EU, přičemž na změny by nebylo možné v podmínkách legislativního procesu v ČR včas reagovat.

Jiné řešení, než je navrhováno předkladatelem, by tedy způsobilo nepřehlednost a obtížnou aplikovatelnost sankčních ustanovení zákona. Především by ale vedlo k tomu, že by v případě odkazu na neaktuální text nařízení nesplnila ČR povinnost členského státu zajistit ukládání sankcí za porušení předpisů EU.

Do poznámky pod čarou č. 63 se dále doplňují nařízení Komise v přenesené pravomoci a prováděcí nařízení Komise, která byla vydána k základnímu nařízení (EU) 2016/429 a základnímu nařízení o úředních kontrolách. Jedná se o předpisy Komise, jež vyžadují implementaci do právního řádu ČR, neboť obsahují povinnosti provozovatelů, za jejichž porušení je nutné stanovit vnitrostátním právním předpisem sankce.

Výše navrhovaných pokut u nově zakotvovaných přestupků zůstává shodná jako v dosavadním znění § 71 a 72. Přestupky navrhované v § 71 odst. 1 písm. a), e), f), i) a j) a v § 72 odst. 1 písm. a), g), h), m) a n) se pouze nově formulují s ohledem na skutečnost, že povinnosti fyzických a právnických osob jsou nově obsaženy v přímo použitelných předpisech EU namísto vnitrostátního zákona, jako tomu bylo dosud.

Nově doplněným přestupkům v § 72 odst. 1 písm. b) a d) se přiřazuje výše sankce, která odpovídá tomu, že se jedná o administrativní povinnost a povinnosti týkající se přemísťování, tedy přestupky s nižší mírou společenské škodlivosti. Vyšší sazba je pak přiřazena přestupku podle § 72 odst. 1 písm. h), neboť jde o porušení nebo nesplnění povinností v oblasti programů ozdravování zvířat, které věcně souvisejí s povinnostmi stanovenými k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka, které jsou z hlediska chráněných hodnot a vztahů mnohem závažnějším případem protispolečenských jednání. Výše sankce je tedy stanovena shodně jako pro § 72 odst. 1 písm. g).

Pokud jde o přestupky soukromých veterinárních lékařů podle § 72 odst. 2, výše sankce za porušení nových povinností stanovených přímo použitelným předpisem EU je stanovena shodně jako u ostatních přestupků soukromých veterinárních lékařů.

K bodu 197 (§ 75a odst. 4):

V návaznosti na navrhované zrušení § 17 je třeba novelizovat § 75a odst. 4, který na toto rušené ustanovení odkazoval.

K bodu 198 (§ 76 odst. 1):

Navrhuje se vypustit větu první v § 76 odst. 1. Skutečnost, že se správní řád vztahuje na postupy podle veterinárního zákona, vyplývá především z § 1 odst. 1 správního řádu, který vymezuje působnost tohoto obecného procesního předpisu. Věta první v § 76 odst. 1 je proto nadbytečná, neboť i v případě jejího vypuštění bude platit, že se na postupy podle veterinárního zákona vztahují ustanovení správního řádu, pokud veterinární zákon nestanoví jinak (srov. § 1 odst. 2 správního řádu).

Novým ustanovením o schválení a registraci subjektů podle § 5a a 5b zákona je třeba přizpůsobit také procesní ustanovení § 76 odst. 1, jež navazuje na § 151 správního řádu a stanoví, ve kterých případech se namísto písemného vyhotovení rozhodnutí vydává pouze doklad osvědčující existenci práva.

K bodu 199 (poznámka pod čarou č. 36a):

V návaznosti na úpravu v § 76 odst. 1 a zrušení poznámky pod čarou č. 36 bylo třeba aktualizovat znění poznámky pod čarou č. 36a.

K bodu 200 (§ 76 odst. 2):

Formulace procesního ustanovení upravujícího vydávání individuálních výjimek z mimořádných veterinárních opatření ve formě nařízení se upřesňuje v návaznosti na přezkumy souvisejících rozhodnutí Státní veterinární správy v rámci správního soudnictví. Cílem navržené úpravy je zařadit rozhodnutí krajské veterinární správy o individuální výjimce mezi správní akty, jejichž vydání může být prvním úkonem v řízení. Také v tomto případě je nutné splnění zákonné podmínky, že tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků řízení.

K bodu 201 (§ 78):

Potřeba novelizace § 78 veterinárního zákona vyplývá z navrhovaných změn příslušných ustanovení tohoto zákona.

K bodu 202 (příloha č. 2):

nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

Seznam nákaz a nemocí přenosných za zvířat na člověka, které jsou považovány za nebezpečné, a jejich původců je formulován zcela nově a je základním vymezením nákaz:  podléhajících ohlašovací povinnosti chovatelů a dalších osob podle § 11 zákona,  u kterých se v případě podezření nebo potvrzení jejich výskytu vydávají mimořádná veterinární opatření.

Z hlediska obsahu seznam nákaz a nemocí přenosných za zvířat na člověka, které jsou považovány za nebezpečné, a jejich původců v příloze č. 2 zahrnuje:  nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 – prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 uvádí definice kategorií nákaz A, B, C, D a E a stanoví, že pravidla pro prevenci a tlumení nákaz určená pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se použijí na kategorie nákaz uvedených na seznamu pro druhy uvedené na seznamu a pro skupiny druhů uvedených na seznamu, jež jsou zmíněny v tabulce v příloze prováděcího nařízení,  ostatní nákazy považované z odborných důvodů v podmínkách ČR za nebezpečné,  nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení.

K bodu 203 (příloha č. 3):

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se seznam nákaz pro účely poskytnutí náhrady nákladů a ztrát chovatelům a dalším subjektům stanoveným veterinárním zákonem nově zakotvuje ve zvláštní příloze k tomuto zákonu. Jedná se o náhradu nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z vyjmenovaných nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci.

K přechodným ustanovením

K bodu 1:

Jak vyplývá z čl. 279 nařízení (EU) 2016/429, považují se zařízení nebo provozovatelé registrovaní nebo schválení podle dosavadních právních předpisů za registrované nebo schválené podle tohoto nařízení. Veterinární zákon tuto skutečnost zakotvuje v podmínkách ČR také pro subjekty, které již byly schváleny nebo registrovány příslušnými orgány ČR. Navrhovaná úprava tedy dosavadním subjektům nepřinese nové administrativní povinnosti, je však třeba doplnit, že těchto subjektů se od 21. dubna 2021 týkají příslušné povinnosti stanovené uvedeným základním nařízením a k němu vydanými nařízeními Komise, tedy celý tzv. právní rámec pro zdraví zvířat.

K bodu 2:

Přechodné ustanovení k novele zákona výslovně zakotvuje, že technické požadavky na elektronické čipy psů zůstávají shodné. V § 4 odst. 3 se pouze upravuje odkaz na technické požadavky, které jsou vymezeny v příloze II nařízení EP a Rady (EU) č. 576/2013, tak, aby byl formulován přesně a jednoznačně.

K bodu 3:

Povinnost chovatele zajistit zapsání psa do centrální evidence je zákonem navázána na jeho povinnost zajistit, aby byl pes označen elektronickým čipem před nabídkou psa k prodeji nebo před předáním psa novému chovateli, nejpozději však do 3 měsíců věku psa podle § 4 odst. 3 veterinárního zákona. Ke splnění těchto dvou povinností chovatele by tedy mělo v praxi dojít při jedné návštěvě chovatele u soukromého veterinárního lékaře.

Takto je povinnost koncipována pro psy, kteří přede dnem nabytí účinnosti této právní úpravy ještě nebyli označeni čipem. Pro ostatní (již čipované) psy bude platit přechodné ustanovení, které chovateli umožní splnit povinnost zajistit zapsání psa do centrální evidence při nejbližším očkování nebo přeočkování psa.

Interval mezi přeočkováním, resp. očkováním a přeočkováním, je 1 až 3 roky v závislosti na typu vakcíny (obvykle činí 1 rok), proto se v závislosti na tomto intervalu stanoví přechodné období v délce až 3 let. Předpokládá se, že většina psů bude v evidenci zapsána po prvním roce nabytí účinnosti novely veterinárního zákona.

K bodu 4:

Veterinární zákon v § 5a výslovně stanoví, že se povinnost chovatele požádat o registraci krajskou veterinární správu nevztahuje na chovatele evidovaných zvířat podle plemenářského zákona, kteří jsou již povinni evidovat svá hospodářství podle plemenářského zákona. Také obchody se zvířaty v zájmovém chovu jsou provozovateli ve smyslu nařízení (EU) 2016/429, které zavádí obecnou povinnost registrace nebo schválení všech subjektů spadajících do působnosti tohoto předpisu. Oznamovací povinnost obchodů se zvířaty v zájmovém chovu však již v současné době v ČR upravuje vnitrostátní právní úprava, konkrétně § 13a zákona č. 246/1992 Sb. Z tohoto důvodu veterinární zákon v § 5a výslovně stanoví, že se povinnost požádat o registraci krajskou veterinární správu podle veterinárního zákona na obchody se zvířaty v zájmovém chovu nevztahuje.

Přechodným ustanovením se zakotvuje, že výše uvedené subjekty se považují za registrované podle nařízení (EU) 2016/429.

K části druhé

(Změna plemenářského zákona)

K bodům 1, 3 a 5 [§ 1 odst. 1 písm. c), § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 1 písm. v) až aa)]:

Navržené znění reaguje na požadavky nařízeními (EU) 2016/429 a 2019/2035 ohledně zavedení systému identifikace a evidence chovaných suchozemských zvířat. Nově dochází k vymezení pojmu tur, velbloudovitý, jelenovitý, koňovitý, zvíře z řad koňovitých, ovce, koza a prase.

K bodům 2 a 6 [§ 1 odst. 1 písm. d), § 23 odst. 1]:

Do zákona se na základě požadavku nařízení (EU) 2016/429 doplňují chovy králíků jako jatečných zvířat mezi hospodářství evidovaná podle plemenářského zákona. Jedná se o evidenci a registrační číslo hospodářství, která dodávají na jatky; hlášení se vztahuje pouze na přesun zvířat do chovu a na porážku.

K bodům 4, 7 až 15 [§ 2 odst. 1 písm. m), nadpis § 23a, § 23a odst. 1, odst. 4 písm. a) až c), § 23b odst. 3 písm. f) a g), § 23c odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a odst. 6, § 25 odst. 1, § 27 odst. 22]:

Definice pojmu „shromažďovací středisko“ byla transpozicí směrnic 64/432/EHS a 91/68/EHS upravujících veterinární požadavky na obchodování se skotem, prasaty, ovcemi a kozami mezi členskými státy. Nařízení (EU) 2016/429 jmenované směrnice zrušilo a označuje tyto subjekty nově jako zařízení pro svody kopytníků a zařízení pro svody drůbeže.

K části třetí (Změna zákona o správních poplatcích)

Formulace položek správních poplatků byla přizpůsobena formálním požadavkům uplatněným Ministerstvem financí v rámci meziresortního připomínkového řízení a odpovídá nové jednotné koncepci struktury položek sazebníku správních poplatků.

Z obsahového hlediska pak v sazebníku správních poplatků dochází k úpravám jednotlivých položek v návaznosti na navržené změny veterinárního zákona. Nad rámec těchto změn se provádí oprava dílčího administrativního nedostatku, kdy není v současné době stanovena výše správního poplatku pro vydání rybářského lístku na dobu neurčitou osobám mladším 15 let, a úprava znění položky týkající se řízení souvisejících s veterinárními přípravky a veterinárními technickými prostředky, kde jsou zohledněny změny provedené poslední novelou veterinárního zákona.

Dále dochází ke komplexní úpravě položek sazebníku správních poplatků v oblasti veterinární asanace vycházející především z potřeby zpoplatnit také úkony prováděné na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění, a nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění.

K části čtvrté (Zrušovací ustanovení)

V návaznosti na čl. 270 nařízení (EU) 2016/429, jímž se s účinností od 21. dubna 2021 zrušuje celá řada vyjmenovaných právních předpisů EU, je nutné zrušit také dosavadní prováděcí právní předpisy k veterinárnímu zákonu, které transponovaly rušené předpisy EU do právního řádu ČR.

Jak již bylo vysvětleno výše, nařízení (EU) 2016/429 obsahuje v čl. 272 přechodná opatření, podle nichž se některé směrnice, jakož i akty přijaté na jejich základě, nadále použijí namísto odpovídajících článků tohoto nařízení do tří let ode dne použitelnosti, tj. do 21. dubna 2024, nebo do dřívějšího data, jež bude stanoveno nařízením Komise.

Tímto právním aktem, kterým se stanoví dřívější datum, do kdy lze směrnice aplikovat, je čl. 112 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

V návaznosti na citované přechodné ustanovení tedy musí zůstat v platnosti do 21. dubna 2024 jen některá ustanovení zákona i prováděcích vyhlášek. Konkrétně se jedná o:  zmocňovací ustanovení veterinárního zákona k vydání prováděcích právních předpisů v oblasti předcházení a tlumení nákaz,  vyhláška č. 202/2004 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat,  část vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů, obsahující pravidla pro předcházení a tlumení nákazy katarální horečkou ovcí.

K části páté (Účinnost)

Účinnost zákona je předpokládána s ohledem na účinnost unijních předpisů prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, přičemž účinnost nařízení (EU) 2016/429, jehož implementace je hlavním cílem návrhu zákona, byla stanovena k 21. dubnu 2021.

V Praze dne 25. listopadu 2021

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.

Ministr zemědělství: Ing. Miroslav Toman, CSc., v. r.

INFORMACE

podle nařízení vlády č. 306/2020 Sb., o předávání údajů nezbytných k plnění informační povinnosti o regulovaných povoláních (dále jen „nařízení vlády“)

Název právního předpisu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Předpokládaná doba nabytí účinnosti zákona: 21. dubna 2021, resp. 1. ledna 2022

Název regulované činnosti: Fyzioterapie a rehabilitace zvířat (nový § 64d zákona)

Důvody, pro něž lze návrh výše uvedeného předpisu považovat za souladný s cíli veřejného zájmu (§ 4 nařízení vlády):

Stanovení nové regulované činnosti je dáno naléhavým důvodem veřejného zájmu, konkrétně ochranou zdraví zvířat [§ 4 odst. 2 písm. h) nařízení vlády]. Pro správně prováděnou fyzioterapii a rehabilitaci je potřeba mít odborné znalosti a praktické dovednosti, aby jejich činnost byla prováděna dle nejnovějších poznatků, a tím byla zajištěna odborná péče a péče o pohodu zvířat.

Novelou veterinárního zákona v § 64d je umožněno rozšíření možnosti provádět činnost fyzioterapeuta malých zvířat nejen pro soukromé veterinární lékaře a soukromé veterinární techniky, ale taktéž pro držitele certifikátu profesní kvalifikace„Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“.

Důvody, pro něž lze návrh výše uvedeného předpisu považovat za přiměřený (§ 5 nařízení vlády):

Je právní předpis omezující přístup k regulovaným činnostem nebo jejich výkon vhodný k dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení daného cíle nezbytné?

Odborné znalosti a dovednosti pro správné provádění fyzioterapie a rehabilitace zvířat jsou nezbytné pro výkon této činnosti.

Posouzení (§ 5 odst. 2 nařízení vlády)

a) povahy rizik souvisejících se sledovanými cíli, zejména rizik pro příjemce služeb včetně spotřebitelů, osoby vykonávající regulovanou činnost nebo třetí osoby:

Neodborně prováděná fyzioterapie a rehabilitace po odborném veterinárním ošetření může u pacienta vést i ke zkomplikování a prodloužení léčby a v krajním případě i trvale poškodit zdraví zvířete.

b) skutečnosti, zda k naplnění sledovaného cíle nedostačují platná pravidla konkrétní nebo obecnější povahy, jako je úprava právních předpisů týkajících se bezpečnosti výrobků nebo právních předpisů na ochranu spotřebitelů:

Profesní kvalifikaci lze získat vykonáním zkoušky před autorizovanou osobou, při které zájemce prokáže, že si osvojil všechny požadované kompetence.

Fyzioterapie a rehabilitace zvířat byla doposud vyhrazena veterinárním lékařům a technikům. S rozšířením osob, které mohou tyto činnosti vykonávat, bylo nutné je vymezit jako samostatnou regulovanou profesi.

c) způsobilosti předpisu dosáhnout sledovaného cíle, a to, zda skutečně odráží dotyčný cíl soudržným a systematickým způsobem, a tudíž řeší zjištěná rizika podobným způsobem jako u srovnatelných činností:

Předpis je plně způsobilý dosáhnout sledovaného cíle, tedy odborné léčby a terapie u zvířat. Ve specializovaných oborech veterinární činnosti je potřeba specializačního studia a získání kvalifikace pro výkon této činnosti (kvalifikaci již získalo mnoho veterinárních lékařů a veterinárních techniků). Situace je obdobná humánní medicíně.

d) dopadů na volný pohyb osob a služeb v rámci Evropské unie, na výběr spotřebitelů a na kvalitu poskytované služby:

Předpis bude mít pozitivní dopad na volný pohyb osob a služeb, neboť rozšiřuje okruh osob, které budou moci tyto služby poskytovat. Doposud mohli tuto činnost vykonávat pouze kvalifikovaní odborníci, kteří získali odborné veterinární vzdělání vysokoškolského nebo středoškolského stupně. Nový právní předpis umožní absolventům jiného typu studia prokázat složit zkoušku z profesní kvalifikace „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“ kvalifikaci, a získat tak možnost výkonu této činnosti.

e) možnosti využití méně omezujících prostředků k dosažení cíle; v případě odůvodnění pouze ochranou spotřebitelů, a pokud se zjištěná rizika omezují na vztah mezi odborníkem a spotřebitelem a nemají proto nepříznivý dopad na třetí osoby, je třeba posoudit, zda lze daného cíle dosáhnout prostřednictvím méně omezujících prostředků než vyhrazením dotyčných činností:

Vzhledem k tomu, že předmětné činnosti jsou činnostmi, které souvisejí s péčí o zdraví a pohodu zvířat, nelze využít méně omezujících prostředků, neboť je nelze kvalitně provádět bez odborného vzdělání. Předpis však rozšiřuje okruh osob považovaných za odborně způsobilé, a tudíž stávající omezení výkonu této činnosti zmírňuje.

f) dopadu návrhu právního předpisu v kombinaci s jinými předpisy, které omezují přístup k dané činnosti nebo její výkon, a zejména to, jak nový nebo pozměněný předpis v kombinaci s jinými požadavky přispívá k dosažení téhož cíle veřejného zájmu a zda je tento předpis pro jeho dosažení nezbytný:

Předpis rozšiřuje spektrum odborně vzdělaných osob vykonávajících tuto činnost.

g) skutečnosti, zda není právní předpis diskriminační na základě státní příslušnosti nebo bydliště.

Právní předpis v této oblasti není diskriminační. Každý, kdo splní požadované vzdělání, je oprávněn tuto činnost vykonávat bez ohledu na státní příslušnost nebo bydliště.

Posouzení dopadů návrhu právního předpisů (§ 5 odst. 3) nařízení vlády v kombinaci se stávajícími právními předpisy, které upravují zejména

a) vyhrazené činnosti, chráněné profesní označení nebo jinou formu regulace ve smyslu § 3 odst. 1 písm. e) zákona:

Právní předpisy dosud tuto regulovanou činnost neupravují, přepokládá se tedy výhradně pozitivní dopad.

b) povinnost vyhovět požadavkům týkajícím se nepřetržitého profesního rozvoje:

Požadavky na nepřetržitý profesní rozvoj nejsou stanoveny.

c) pravidla týkající se organizace povolání, profesní etiky a dohledu:

Nejsou stanoveny.

d) povinné členství v profesních organizacích nebo subjektech, režimy registrace nebo autorizace, zejména pokud tyto požadavky zahrnují také povinnost mít konkrétní odbornou kvalifikaci:

Není povinné členství v profesní organizaci.

e) množstevní omezení, zejména požadavky omezující počet autorizací, na jejichž základě lze činnost vykonávat, nebo požadavky stanovující minimální nebo maximální počet zaměstnanců, vedoucích pracovníků nebo zástupců majících konkrétní odborné kvalifikace:

Neexistuje množstevní omezení.

f) požadavky na zvláštní právní formu nebo požadavky, jež se týkají držení účasti ve společnosti nebo jejího řízení, a to v rozsahu, v jakém tyto požadavky přímo souvisejí s výkonem regulované činnosti:

Nejsou stanoveny.

g) územní omezení, včetně případů, kdy je určitá činnost regulována v některých částech území České republiky jiným způsobem, než jak je regulována v jiných částech jejího území:

Není územní omezení v ČR.

h) požadavky omezující výkon regulované činnosti společně nebo v rámci partnerství, jakož i pravidla ohledně neslučitelnosti:

Jedná se o odbornou veterinární činnost.

i) požadavky týkající se pojistného krytí nebo jiných prostředků osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání:

Veterinární lékaři, členové Komory veterinárních lékařů, musí mít sjednáno pojištění profesní odpovědnosti. Toto lze doporučit i pro profesní kvalifikaci.

j) požadavky na jazykové znalosti v rozsahu nezbytném pro výkon daného povolání:

Nejsou stanoveny požadavky na jazykové znalosti.

k) požadavky na pevné minimální nebo maximální sazby za poskytování služeb:

Nejsou stanoveny sazby pro poskytování služby.

l) požadavky na reklamu:

Nejsou stanoveny.

Dodatečné posouzení (§ 5 odst. 4 nařízení vlády) tam, kde je to vhodné s ohledem na povahu a obsah zaváděného nebo měněného předpisu, těchto aspektů:

a) souvislosti mezi rozsahem činností, jež jsou předmětem daného povolání nebo které jsou mu vyhrazeny, a požadovanou odbornou kvalifikací:

V případě splnění kvalifikace získáním certifikátu z profesní kvalifikace je omezeno provádění fyzioterapie a rehabilitace zvířat pouze na malá zvířata.

b) souvislosti mezi složitostí příslušných úkolů a potřebou, aby osoba, která je provádí, měla zvláštní odbornou kvalifikaci, zejména pokud jde o úroveň, povahu a trvání odborné přípravy nebo potřebnou praxi:

Bez odborného vzdělání může dojít k poškození pacienta.

c) možnosti získání odborné kvalifikace alternativními způsoby:

Je umožněno získat odbornou kvalifikaci alternativním způsobem složení zkoušky z profesní kvalifikace.

d) zda a proč činnosti vyhrazené pro určitá povolání mohou nebo nemohou být sdíleny s jinými povoláními:

Činnost může být sdílena s povoláním veterinární lékař a veterinární technik.

e) stupně nezávislosti při výkonu regulované činnosti a dopad organizačních a dohledových opatření na dosažení sledovaného cíle, a to zejména tam, kde jsou činnosti související s regulovaným povoláním vykonávány pod dohledem řádně kvalifikovaného odborníka a na jeho odpovědnost:

Regulovaná činnost je prováděna nezávisle.

f) vědeckého a technologického vývoje, který může fakticky snížit nebo zvýšit asymetrii informací mezi odborníky a spotřebiteli:

Není předpokládán takový vývoj.

Informace o dodržení zásady přiměřenosti u zvláštních požadavků týkajících se dočasného nebo příležitostného poskytování služeb podle hlavy VIII zákona č. 18/2004 Sb., včetně

a) automatické dočasné registrace nebo pro forma členství v profesní organizaci nebo subjektu:

Nepovinné členství v Asociaci fyzioterapie a rehabilitace zvířat České republiky,z.s. - http://www.asofyrez.cz/, po vzoru Evropské asociace VEPRA - The Veterinary European Physical Therapy and Rehabilitation Association - /www.vepra.eu/ a světové IAVRPT - International Association of Veterinary Rehabilitation and Physical Therapy - http://www.iavrpt.org/.

b) oznámení, jež je třeba učinit podle § 36a zákona, včetně požadovaných dokumentů nebo jiného rovnocenného požadavku:

Oznámení bude provedeno v souladu s § 36a zákona č. 18/2004 Sb.

c) zaplacení požadovaného poplatku za administrativní postupy v souvislosti s přístupem k regulovaným činnostem nebo jejich výkonem poskytovatele služeb:

Je nutné zaplatit správní poplatek za uznání odborné kvalifikace pro výkon činnosti v ČR.

DPIA – VETERINÁRNÍ ZÁKON

2 Obsah

1 Úvod 2

2 Exekutivní shrnutí 4

3 Popis zpracování 6

4 Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů 8 4.1 Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti 8 4.1.1 Popis naplnění principů GDPR 8 4.1.2 Přehled souladu s principy GDPR 9 4.2 Práva subjektů údajů 10 4.2.1 Popis naplnění práv subjektů údajů 10 4.2.2 Přehled naplnění práv subjektů údajů 14 4.3 Integrita a důvěrnost 15 4.3.1 Bezpečnostní standardy a jejich naplnění při zpracování 15 4.3.2 Technologická opatření a software - aplikace 15 4.3.3 Organizační opatření 16 4.3.4 Přenos dat mimo Evropskou unii / Evropský hospodářský prostor 16 4.3.5 Přehled nastavení organizačních opatření 16 4.5 Incidenty narušení ochrany osobních údajů 18

5 Závěr 20 5.1 Posudek Pověřence pro ochranu osobních údajů 21

i

3 Úvod

Prostřednictvím detailní DPIA byly vyhodnoceny všechny oblasti definované Nařízením. Konkrétně byla posouzena nezbytnost a přiměřenost zpracování osobních údajů v rámci provozu Centrální evidence psů (též dále jen „evidence“), naplnění práv subjektů údajů, naplnění integrity a důvěrnosti zpracování a možné incidenty porušení ochrany osobních údajů subjektů údajů. S ohledem na kvalitu a integritu údajů obsažených v evidenci ji bude možné využívat např. při řešení nákazových situací, při ochraně zdraví obyvatel, při potírání týrání zvířat a pochopitelně i při hledání chovatelů ztracených psů, což je v souladu s veřejným zájmem.

Za současného stavu se označování zvířat v zájmovém chovu a zejména psů elektronickými čipy používá v rámci EU zejména pro přesuny těchto zvířat mezi jednotlivými státy, kdy je číslo čipu primárním identifikátorem zvířete. Elektronická identita psa je použita jako jeho identifikátor v rámci databází a evidencí, které vlastní a spravují různé soukromé organizace nebo spolky. Jen v ČR existuje více než 13 takovýchto „registrů“, spravovaných soukromými subjekty a zájmovými spolky. Údaje v nich obsažené nejsou úplné, spolehlivé, a hlavně nepokrývají všechny psy žijící na území příslušného státu.

Centrální evidence je budována jako evidence psů. V evidenci budou povinně uloženy: klíčové identifikátory psa (zejména číslo čipu, volitelně číslo tetování a číslo Petpasu), klíčové informace vázané na psa (místo chovu, vybrané zdravotní záznamy – povinná očkování proti vzteklině, související subjekty – zejména chovatel), doplňkové údaje. Vybrané údaje budou ověřovány vůči informačnímu systému základních registrů (zejména údaje fyzických a právnických osob a adresy).

Základními aplikačními procesy systému CEP jsou:

 Zavedení zvířete do CEP

 Očkování/přeočkování (vzteklina) zvířete

 Identifikace zvířete veterinářem

 Změna chovatele

 Změna údajů

Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti obsahuje ohodnocení naplnění principu účelovosti, zákonnosti, minimalizace, přesnosti a omezené doby úschovy. Oblast naplnění práv subjektů údajů definuje práva: právo na přístup k údajům, právo na úpravu údajů, právo být zapomenut neboli právo na výmaz, právo na omezení zpracování, právo na přenositelnost údajů, právo vznést námitku proti zpracování, právo nebýt subjektem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování a právo na informace. Naplnění požadavků na integritu a důvěrnost zpracování spočívá v posouzení bezpečnostních, technických a organizačních opatření spojených s provozem Centrální evidence psů.

Riziko bylo v rámci detailní DPIA (dále jen D-DPIA) posuzováno na škále od 0 do 10, kde 10 představuje nejvyšší možné riziko. Z hlediska posouzení rizik novou právní úpravou dojde zřejmě k navýšení zpracovávaných OÚ, resp k novému druhovému zpracování, avšak nepredikujeme výrazný nárůst příp. souvisejícího rizika.

Rozdělení rizikovosti je uvedeno v tabulce níže.

Spodní hraniceHorní hraniceRizikové ohodnocení

(A)(B)(Pokud skóre je >= A a zároveň < B)

0 1,5 Nízké riziko 1,5 3 Středně – nízké riziko 3 5,5 Středně – vysoké riziko 5,5 10 Vysoké riziko

4 Exekutivní shrnutí

V rámci posouzení provozu Centrální evidence psů v kontextu stávajících procesů v katalogu osobních údajů byl provoz evidence ohodnocen jako zpracování s nízkým rizikem (hodnota 1 z 12).

Celkově byl vliv provozu evidence na ochranu osobních údajů vyhodnocen jako nízké riziko s hodnotou 1 z 10. Toto reziduální riziko je tedy na více než akceptovatelné úrovni.

Ve vztahu k IT oblasti, konkrétně k bezpečnosti na úrovni operačního systému a hardwaru lze konstatovat, že je na vysoké úrovni. Autentifikace, šifrování dat na lokálních nosičích, zabezpečení komunikačních protokolů, průběžný audit souladu stavu systému s nastavenými metrikami a jeho návaznost na další související systémy tvoří komplexní a vyhovující řešení k danému účelu. Koncové stanice vzhledem k omezenému přístupu okruhu účastníků jsou vybaveny základní programovou výbavou na úrovni vlastního hardware (BIOS), což zajišťuje primární funkcionality při spuštění a běhu počítače. Primárním zabezpečením je použití dvojice hesel, jednoho k rozhraní pro konfiguraci BIOSU a druhého k vlastnímu povolení startu a zavedení operačního systému. Dále je třeba zmínit vlastní ochranu kódu BIOSU, resp. ochranu firmwarové výbavy proti modifikaci a napadení škodlivým kódem. Ve vztahu k technickým prostředkům čipování, je třeba uvést, že díky unikátnímu patnáctimístnému kódu umožňují při použití speciální čtečky jednoznačně identifikovat konkrétního psa. Elektronické identity psů společně s povinnými i volitelnými údaji o něm budou uloženy v centrální evidenci psů. Elektronická identifikace psů je prováděna prostřednictvím čipů, které jsou považovány za veterinární technické prostředky (VTP) a jako takové jsou schvalovány Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen USKVBL).

Pravidla EU týkající se čipů jsou obsažena v Příloze II nařízení (EU) č. 576/2013,24 které stanoví, že čipy:

1) musí být v souladu s ISO 11784 a ISO 11785

2) musí být kompatibilní s technologií HDX nebo FDX-B.

Zákonodárství EU stanoví, že jakákoli norma pro čipy musí spadat pod odpovědnost národních orgánů členských států, které mají možnost tuto odpovědnost přenést na výrobce.

Odpovědnost za normu pro čipy je přenesena v ČR na výrobce, protože CŘ nepoužívá systém kódu státu.

Ve vztahu k identifikaci, autentizaci a autorizaci jsou uplatňovány následující základní principy:

 V pozici uživatelů systému CEP mohou vystupovat výhradně fyzické osoby. V případě právnické osoby je tato v systému zastupována konkrétní fyzickou osobou.  Každý subjekt, který je uživatelem systému CEP, je v tomto systému identifikován právě jedním bezvýznamovým identifikátorem (OID) bez ohledu na to, v kolika rolích může v systému vystupovat. OID subjektu bude jediným výhradním údajem, kterým bude daný subjekt identifikován ať již v datových záznamech (např. jako identifikace chovatele v záznamu čipovaného zvířete), nebo v záznamech o operacích (např. identifikace veterináře, který provedl očkování či registraci psa).  Vazby na identity (identifikátory) v jiných externích systémech pro daný subjekt jsou zajišťovány formou „vazební struktury“ provazující OID s takovými identifikátory (např. AIFO). Tato vazebná struktura je v systému specificky chráněna.

Níže jsou uvedena dílčí ohodnocení rizika pro jednotlivé části obecného nařízení EU (GDPR).

Typ rizika Rizikový scoring

Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti 1,1 Práva subjektů údajů 1,0 Integrita a důvěrnost 1,0 Incidenty 1,8

Celkové hodnocení 1,2

5 Popis zpracování

Obecný popis:

Primárním a povinným identifikátorem bude elektronická identita psa, tedy patnáctimístný kód čipu implementovaného veterinárním lékařem. Povinným údajem bude rovněž číslo pasu, pokud byl tento vydán. Jako pomocný identifikátor bude evidováno číslo tetování, pokud ho pes má. Tetováním disponují všichni psi s průkazem původu. Primárním údajem je místo chovu – jedinečné a jediné platné, pohlaví, očkování proti vzteklině.

Popis osobních údajů (OÚ) v procesu zpracování

Osobní informací v CEP jsou chráněny, je zabezpečena jejich pseudonymizace a záznam událostí při nakládání s daty v rozsahu subjekt, čas, provedená operace (změna, náhled, vyhledávání), případně další. Dochází k ukládání hlavního identifikátoru osoby nebo organizace tzv. AIFO.

Osoby sRetenční KategoriePředpokládaný

Subjektu údajů Příjemci OÚpřístupem kdoba

OÚ objem OÚ

Komora Běžné SVLV souladu s

Chovatelé veterinárních2.000.000

SVS legislativou lékařů

Popis procesu zpracování OÚ v CEP

Dílčí procesy Popis dílčích procesů

Sběr Osobní data chovatele jsou shromažďována v souvislosti se zavedením

zvířete do evidence, očkováním nebo změnou záznamů čipovaného zvířete

Použití OÚ klientů jsou použity z důvodu poskytnutí asistence (likvidace PU,

správa pojištění/účtů), která vyplývá ze smlouvy s EA a našimi business partnery a na kterou klienti mají nárok.

Transfer Nebude docházet k transferu OÚ z CEP do jiných IS.

Retence Retenční doba v souladu s účinnou leg.

Zničení Data v jsou mazána uplynutím zákonné lhůty.

6 Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů

Informace pro hodnocení rizikovosti v CEP byly čerpány z dokumentů:

 Katalog OÚ

 Pracovní směrnice

6.1 Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti

Následující text shrnuje nezbytnost a proporcionalitu vzhledem k principům uvedených v článku 5 Nařízení. Jedná se o principy:

- Účelovost – účely zpracování údajů jsou specifikovány, explicitní a legitimní

- Zákonnost – alespoň jeden z právních důvodů pro zpracování je adekvátně splněn

Důvody jsou: 1) subjekt údajů poskytl souhlas se zpracováním, 2) zpracování je nezbytné pro plnění smlouvy, 3) pro splnění zákonné povinnosti, které správce podléhá, 4) nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektů údajů nebo jiné

osoby, 5) nezbytné k plnění úkolů vykonávaných ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci pověřené správcem, nebo 6) nezbytné pro účely

oprávněných zájmů sledovaných správcem nebo třetí osobou

- Minimalizace – údaje jsou přiměřené, relevantní a omezené na to, co je nezbytné vzhledem k účelům, pro které jsou zpracovávány

- Přesnost – údaje subjektů údajů jsou přesné a aktuální

- Omezená doba úschovy – doba úschovy údajů subjektů údajů je omezená

6.1.1 Popis naplnění principů GDPR V souvislosti s provozem CEP není sbírán souhlas se zpracováním osobních údajů, jelikož se jedná o zpracování potřebné ve veřejném zájmu, kdy účel převažuje před zásahem do soukromí jednotlivce.

6.1.1.1 Účely zpracování

Důvody zpracování OÚ subjektů údajů jsou:

a) Správa evidence psů, resp. chovatelů

b) Ztotožnění chovatele v případě ztráty psa Účely zpracování jsou zaznamenány v Katalogu osobních údajů, kde bude docházet k jejich průběžné aktualizaci. Princip GDPR je v této oblasti naplněn.

6.1.1.2 Zákonnost Ke zpracování osobních údajů v CEP za účelem evidence psů. Od 1. 1. 2020 existuje v rámci ČR povinnost označovat elektronickým čipem všechny psy (nikoliv pouze psy cestující do zahraničí) s výjimkou stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady. Číslo implementovaného čipu využívá jako primární identifikátor zvířete evidence pasů zvířat v zájmovém chovu spravovaná a provozovaná Komorou veterinárních lékařů. Princip minimalizace je z pohledu Nařízení plně naplňován.

6.1.1.3 Omezená úschova CEP splňuje požadavky Nařízení v souladu s omezenou úschovou OÚ.

6.1.1.4 Přesnost V CEP dochází ke kontrolám za účelem správnosti a opravám chybných údajů. Princip přesnosti dat je z pohledu nařízení plně naplňován.

6.1.1.5 Přehled souladu s principy GDPR Hodnoty pro vyplnění tabulky:

- V souladu s GDPR – princip GDPR je zcela naplněn

- V souladu s GDPR s potřebou mírných zlepšení – Obecný princip GDPR je naplněn, jsou však nutná dílčí zlepšení v procesech či dokumentaci pro prokázání souladu

- V souladu s GDPR s potřebou výrazných zlepšení – Obecný princip GDPR je zčásti naplněn, jsou však nutná výraznější zlepšení v procesech či dokumentaci pro prokázání souladu

- V nesouladu s GDPR – Obecný princip GDPR není naplněn, procesy nebo dokumentace prokazující soulad s principy chybí

Účely zpracování V souladu s GDPR

Zákonnost V souladu s GDPR

Minimalizace V souladu s GDPR

Omezená úschova V souladu s GDPR

Přesnost V souladu s GDPR

Risk scoring 1/ 10

6.2 Práva subjektů údajů

6.2.1 Popis naplnění práv subjektů údajů

V rámci Nařízení jsou definována tato práva subjektů údajů:

- Právo na přístup - Subjekt údajů má právo získat od správce potvrzení, zda osobní údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, a pokud je tomu tak, má právo získat přístup k těmto osobním údajům a k následujícím informacím:

o účely zpracování;

o kategorie dotčených osobních údajů;

o příjemci nebo kategorie příjemců, kterým osobní údaje byly nebo budou

zpřístupněny, zejména příjemci ve třetích zemích nebo v mezinárodních organizacích;

o plánovaná doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li ji možné

určit, kritéria použitá ke stanovení této doby;

o existence práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů

týkajících se subjektu údajů nebo omezení jejich zpracování anebo vznést námitku proti tomuto zpracování;

o právo podat stížnost u dozorového úřadu; veškeré dostupné informace o zdroji

osobních údajů, pokud nejsou získány od subjektu údajů;

o skutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování včetně profilování,

uvedenému v čl. 22 odst. 1 a 4, a přinejmenším v těchto případech smysluplné informace týkající se použitého postupu, jakož i významu a předpokládaných důsledků takového zpracování pro subjekt údajů.

- Právo na opravu - Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu opravil nepřesné osobní údaje chovatele, které se ho týkají. S přihlédnutím k účelům zpracování má subjekt údajů právo na doplnění neúplných osobních údajů, a to i s poskytnutím dodatečného prohlášení.

- Právo na výmaz - Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:

o osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo

jinak zpracovány;

o subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje zpracovány,

a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;

o subjekt údajů vznese námitky proti zpracování a neexistují žádné převažující

oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování;

o osobní údaje byly zpracovány protiprávně;

o osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené

v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;

o osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační

společnosti.

- Právo na omezení zpracování - subjekt údajů má právo na to, aby správce omezil zpracování v kterémkoli z těchto případů:

o subjekt údajů popírá přesnost osobních údajů, a to na dobu potřebnou k tomu,

aby správce mohl přesnost osobních údajů ověřit;

o zpracování je protiprávní a subjekt údajů odmítá výmaz osobních údajů a žádá

místo toho o omezení jejich použití;

o správce již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajů

je požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků;

o subjekt údajů vznesl námitku proti zpracování, dokud nebude ověřeno, zda

oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů.

o pokud bylo zpracování omezeno podle předešlého odstavce, mohou být tyto

osobní údaje, s výjimkou jejich uložení, zpracovány pouze se souhlasem subjektu údajů, nebo z důvodu určení, výkonu nebo obhajoby právních nároků, z důvodu ochrany práv jiné fyzické nebo právnické osoby nebo z důvodu důležitého veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu.

- Právo na přenositelnost údajů - Subjekt údajů má právo získat údaje, které se ho týkají, a jež poskytl správci, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a právo předat tyto údaje jinému správci, aniž by tomu správce, kterému byly osobní údaje poskytnuty, bránil.

- Právo vznést námitku - Subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, včetně profilování založeného na těchto ustanoveních. Správce osobní údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.

- Právo nebýt subjektem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování - Subjekt údajů má právo nebýt předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, včetně profilování, které má pro něho právní účinky nebo se ho obdobným způsobem významně dotýká.

- Právo na informace – informace povinně poskytované subjektům údajů jsou:

o kontaktní údaje správce;

o kontaktní údaje Pověřence pro ochranu osobních údajů;

o účely, za nimiž mají být osobní data zpracovávána;

o právní základ pro zpracování;

o kategorie osobních dat, jichž se zpracování týká;

o příjemci a kategorie příjemců osobních dat;

o odkaz na vhodné bezpečnostní opatření;

o archivační doba;

o oprávněné zájmy správce;

o existence práva na odvolání souhlasu se zpracováním;

o existence práva na přístup k osobním údajům, na jejich opravu a výmaz;

o existence práva podat stížnost u dohledového orgánu;

o zdroj osobních dat;

o existence automatizovaného rozhodování, včetně profilování.

6.2.1.1 Právo na přístup Na základě aktivní žádosti je subjektu údajů vyhotoven výpis o všech zpracovávaných OÚ. Čímž je právo na přístup dle Nařízení naplněno.

6.2.1.2 Právo na opravu V CEP dochází ke kontrolám za účelem správnosti a opravy chybných údajů, kdy se porovnává databáze klientů s databázemi business partnerů. Právo na opravu je dle Nařízení naplněno.

6.2.1.3 Právo na výmaz Všechna zpracovávaná data v CEP jsou uchovávána s účinnou legislativou a po uplynutí zákonné lhůty jsou automaticky mazány. Právo na výmaz je z pohledu Nařízení naplněno.

6.2.1.4 Právo na omezení zpracování V praxi se neaplikuje. Právo na omezení zpracování je z pohledu Nařízení naplněno.

6.2.1.5 Právo na přenositelnost údajů Právo na přenositelnost údajů správce umožňuje v podobě poskytnutí všech dat klientovi. Právo na přenositelnost je dle Nařízení naplněno.

6.2.1.6 Právo vznést námitku V případě, že subjekt údajů využije právo na námitku proti zpracování, která spočívá v dočasném úplném pozastavení zpracování osobních údajů včetně náhledu na data, správce prověří zpracování osobních údajů konkrétního subjektu údajů.

Právo vznést námitku je z pohledu Nařízení naplňováno.

6.2.1.7 Právo nebýt subjektem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování Nedochází ke zpracování OÚ na základě automatického rozhodování. Z důvodu neexistence automatizovaného rozhodování včetně automatizovaného individuálního rozhodování je právo dle Nařízení neaplikovatelné.

6.2.1.8 Právo na informace Povinné informace, které musí být předány všem subjektům údajů, jsou přístupné veřejnosti. Právo na informace v procesu Operations – Domácí asistence je dle Nařízení naplněno.

6.2.2 Přehled naplnění práv subjektů údajů

Hodnoty pro vyplnění tabulky:

- V souladu s GDPR – právo subjektu údajů je zcela naplněno dle Nařízení

- V souladu s GDPR s potřebou mírných zlepšení – právo subjektu údajů je částečně naplněno dle Nařízení s potřebou drobných zlepšení v procesech či dokumentaci pro prokázání souladu

- V souladu s GDPR s potřebou výrazných zlepšení – právo subjektu údajů je částečně naplněno dle Nařízení s potřebou výrazných zlepšení v procesech či dokumentaci pro prokázání souladu

- V nesouladu s GDPR – právo subjektu údajů není naplněno dle Nařízení s potřebou výrazných zlepšení v procesech či dokumentaci pro prokázání souladu

- Neaplikovatelné – toto právo není pro dané zpracování aplikovatelné

Právo na přístup V souladu s GDPR

Právo na opravu V souladu s GDPR

Právo na výmaz V souladu s GDPR

Právo na omezení zpracování V souladu s GDPR Právo na přenositelnost údajů V souladu s GDPR

Právo vznést námitku V souladu s GDPR

Právo nebýt subjektem automatizovaného

Neaplikovatelné

individuálního rozhodování, včetně profilování

Právo na informace V souladu s GDPR

Celkový výsledek V souladu s GDPR

Risk scoring 1,0 / 10

6.3 Integrita a důvěrnost

6.3.1 Bezpečnostní standardy a jejich naplnění při zpracování

CEP je informační systém, jehož primární funkcí je spolehlivá státem garantovaná evidence čísel čipů psů doplněná dalšími povinnými a nepovinnými údaji. Pro zajištění spolehlivosti a integrity uložených dat se řídí k CEP důslednou identifikací jejích uživatelů a jim přidělených oprávnění. Aplikace je standardně chráněna proti data-miningu.

CEP umožňuje spravovat všechny logické, technické, a další aspekty zaevidovaných údajů. Hlubší testování aplikace probíhá vždy před implementací nové verze. Bezpečnostní standardy, tedy schopnost zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů zpracování a ohodnocování efektivity nastavení technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, jsou dle Nařízení naplňovány.

6.3.2 Technologická opatření a software - aplikace

V aplikaci CEP je využívaná primárně aplikace pro evidenci pasů zájmově chovaných zvířat.

Aplikace Celkové ohodnocení

Aplikace pro evidenci pasů zájmově chovaných zvířat Aplikace s nízkým rizikovým ratingem

Bezpečnostní rating aplikace byl stanoven na základě těchto kritérii: objem dat, frekvence zálohování, pseudonymizace, šifrování, logování, zranitelnost, plánování obnovy a jiné.

6.3.3 Organizační opatření

6.3.4 Přenos dat mimo Evropskou unii / Evropský hospodářský prostor

V souvislosti s provozem nedochází k transferu dat mimo Evropskou Unii. Z tohoto důvodu je pro subjekty údajů riziko transferu dat mimo EU neaplikovatelné.

6.3.5 Přehled nastavení organizačních opatření

Hodnoty pro vyplnění tabulky:

- Nastaveno – opatření jsou nastavena a jsou adekvátní v praktické i formální oblasti

- Nastaveno s potřebou mírných zlepšení – opatření jsou nastavena převážně adekvátně, mírné nedostatky v praktickém užití či pro opatření chybí formální ustanovení

- Nastaveno s potřebou výrazných zlepšení - některá opatření byla nastavena, ale nejsou zcela adekvátní k riziku

- Nenastaveno – opatření nebyla nastavena nebo nejsou adekvátní k riziku

Riziko plynoucí z příjemců / zpracovatelů Nastaveno

Technická opatření a software – aplikace Nastaveno

Role a odpovědnosti Nastaveno

Informovanost a školení Nastaveno

Řízení přístupů Nastaveno

Přenos dat mimo Evropskou unii / Evropský

Neaplikovatelné

hospodářský prostor

Celkový výsledek Nastaveno

Risk scoring 1 / 10

6.4

6.5 Incidenty narušení ochrany osobních údajů

Byly zhodnoceny historické a potenciální incidenty spojené s narušením ochrany či bezpečnosti údajů. Na jejich základě byly nadefinovány následující možné scénáře.

Popis vzniklých incidentů v CEP:

 Nebyly identifikovány žádné historické incidenty

Popis potencionálních incidentů:

 Software – pro software nebyl v případě CC identifikován žádný relevantní scénář.

 Hardware – potenciální neoprávněný přístup, kdy může dojít chybou v interních systémech k poškození nebo ke krádeži OÚ. Tato chyba může zapříčinit mj. reputační ztrátu. Bezpečnostním opatřením je i nadále pravidelně kontrolovat nastavení systémů a vliv změn IT infrastruktury na jednotlivé systémy. Také dodržování aktualizace přístupových hesel.

 Jednotlivci – potenciální neoprávněný přístup, kdy může dojít k poškození nebo zneužití OÚ chovatelů.

 Papírové dokumenty – potenciální ztráta a následně zneužití citlivých OÚ papírových dokumentů obsahujících OÚ klientů, což by mohlo zapříčinit reputační ztrátu. Opatřením je zamezení přístupu cizím osobám k papírovým dokumentům a školení zaměstnanců, jak správně postupovat při skladování papírových dokumentů.

Hodnocení jednotlivých scénářů je shrnuto v následující tabulce:

Papírové

Aktivum Software Hardware Jednotlivci

dokumenty

NeoprávněnýNeoprávněnýZtráta osobních

Riziko narušení soukromí / důvěrnosti

- přístuppřístupúdajů

Zdroje rizika

- Poškození Poškození Ztráta

Ztráta

Dopad na práva a svobody subjektů

Reputační

- důvěrnostiReputační ztráta

údajů

ztráta osobních údajů

HistorickéFrekvence - - - -

incidenty

Závažnost - - - -

Pravděpodobnost - Zanedbatelná Zanedbatelná Zanedbatelná Zasažený počet

Potenciální- > 250 000 > 250 000 0 – 250

subjektů dat

incidenty

Typ dat - Citlivé Citlivá Citlivá Závažnost - Vážná Vážná Omezená

Riziko historických a možných incidentů bylo ohodnoceno na základě výše uvedených údajů jako Nízké. Potencionální scénáře považujeme za málo pravděpodobné z důvodu vhodně nastaveného kontrolního systému.

Risk scoring 1,3 / 10

7 Závěr

Byly vyhodnoceny všechny oblasti definované obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Konkrétně byla posouzena nezbytnost a přiměřenost zpracování osobních údajů v rámci Centrální evidence psů, naplnění práv subjektů údajů, naplnění integrity a důvěrnosti zpracování a možné incidenty porušení ochrany osobních údajů subjektů údajů. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny hodnoty rizika pro jednotlivé části Nařízení.

Typ rizika Rizikový scoring

Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti 1 Práva subjektů údajů 1 Integrita a důvěrnost 1 Incidenty 1,3

Celkové hodnocení 1,1

Celkově byl vliv v CEP na ochranu osobních údajů vyhodnocen jako nízké riziko s hodnotou 1,1 z 10. Toto reziduální riziko je tedy na více než akceptovatelné úrovni.

Odhalené nedostatky a jejich nápravná opatření budou posouzeny při revizi této DPIA po 1 roce od jejího zpracování.

7.1 Posudek Pověřence pro ochranu osobních údajů

Zavádí se informační systém centrální evidence psů. Správcem a provozovatelem informačního systému centrální evidence je navržena Komora veterinárních lékařů. V informačním systému centrální evidence budou vedeny údaje o chovateli psa. Správcem a provozovatelem informačního systému bude Komora veterinárních lékařů. Evidence vznikne rozšířením již existující evidence psů podle čipů, která je součástí evidence pasů vedené na základě § 4 veterinárního zákona. Osobní údaje vedené v databázi jsou uvedeny v § 4 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 313/2014 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech. K nahlížení, zapsání nebo změně údajů v centrální evidenci budou oprávněni soukromí veterinární lékaři. Pro účely statistik a vyhledávání bude ve většině případů postačovat místo chovu, které není osobním údajem. Pokud bude zapotřebí identifikovat chovatele zodpovědného za konkrétního psa, bude to v případě naplnění požadavků „oprávněného zájmu“ možné provést s pomocí systému základních registrů.

K otázce, jak bude chráněna po technické a právní stránce struktura kódu mikročipu daného standardem ISO 11784/5 před zneužitím, lze uvést, že norma ISO 11784

specifikuje strukturu identifikačního kódu obsaženého v čipu. Byla vytvořena v roce 1996 a od té doby byla aktualizována a upravena. ISO 11784 stanoví, že čip musí mít 15 číselný

kód, včetně 3 číselného kódu výrobce (MC) nebo 3 číselného kódu státu (CC), a jedinečné

12 číselné identifikační číslo zvířete (AN). Státy EU používají buď pouze kód státu nebo pouze kód výrobce. Kromě toho byly v některých státech zavedeny velmi složité systémy využívající kombinaci obou. Soulad s normou ISO 11784 v ČR zaručuje skutečnost, že pro jejich zápis do Seznamu veterinárních technických prostředků požaduje ÚSKVBL platný certifikát ICAR. Vzhledem k požadavku na jedinečnost identifikátorů minimálně v ČR, technickou kvalitu a zdravotní nezávaznost použitých čipů bude nutné požadovat, aby všechny použité čipy byly evidovány na Seznamu veterinárních technických prostředků vedeném USKVBL a tím i splňovaly normu ISO 11784. Výrobky, které slouží k označování zvířat a které jsou za tímto účelem vpravovány do těla zvířete – čipy, musí dále splnit požadavky Nařízení (splnění podmínek stanovených ISO normami) a některé další předpisy. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o prostředky, které se aplikují (většinou) subkutánně musí být dále posouzeny vlastnosti bezpečnosti pro zvíře, včetně hlediska mikrobiální čistoty (sterility).

Vhodnost a bezpečnost pro veterinární použití u veterinárních technických prostředků posuzuje USKVBL a podle § 65b ZoVP provádí jejich zápis do Seznamu veterinárních technických prostředků, přičemž od listopadu 2019 je k disposici na http://www.uskvbl.cz/attachments/1332_Seznam_mikrocipu.pdf speciální seznam

evidovaných (schválených) čipů. Čipy jsou na základě dopisu Ústředního ředitele Státní veterinární správy MVDr. Zbyňka Semeráda ze dne 1. 11. 2019 schvalovány a zapisovány na seznam evidovaných VTP pouze za předpokladu, že výrobek má certifikát Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti zvířat (International Committee for Animal

Recording – ICAR, https://www.icar.org/index.php/rfid-injectable/).

Tato skutečnost zaručuje jedinečnost čísel a technickou způsobilost výrobku. Na základě ověření USKVBL všechny čipy, které jsou aktuálně na Seznamu schválených VTP, mají platný certifikát ICAR. Návrh řešení je koncipován tak, aby se v maximální možné míře omezilo ukládání osobních údajů, a předpokládá uchovávání pouze bezvýznamových identifikátorů AIFO, které odkazují do SZR. Vzhledem k tomu, že řešení nebude uchovávat osobní údaje, ale pouze bezvýznamové identifikátory, bude se pro získání konkrétních údajů obracet na SZR. Četnost těchto dotazů nebude vysoká, protože budou probíhat zejména při úvodní registraci.

K otázce minimalizace zpracování osobních údajů je vhodné upřesnit, že současné

technické řešení počítá s tzv. „dotahováním“ osobních údajů z registrů, tedy ne s povinným vkládáním těchto údajů při každém kontaktu s chovatelem. Vzhledem ke specifické povaze této evidence a převládajícímu veřejnému zájmu, byť se může překrývat s registrační povinností majitele psa pro případ úhrady poplatku za psa v místě bydliště, se jeví jako účelné vést oddělenou evidenci CEP s omezeným okruhem uživatelů.

V kontextu výše uvedeného shledává Pověřenec pro ochranu osobních údajů ochranu osobních v souvislosti s novelu veterinárního zákona za dostatečnou.

Seznam zkratek

V následující tabulce jsou uvedeny a vysvětleny zkratky vyskytující se v textu výše.

Pojem/zkratka Specifikace

AIFO Agendový identifikátor fyzické osoby podle § 9 zákona o základních registrech. AIFO

je unikátním identifikátorem konkrétního obyvatele v rámci agendy. AIFO je různé pro stejného obyvatele v různých agendách. Z AIFO nelze odvodit zdrojový identifikátor fyzické osoby (ZIFO) ani jiné osobní údaje o fyzické osobě

AIS Agendový informační systém. Informační systém veřejné správy, který slouží

k výkonu Agendy.

AN Animal Number, 12 číselné jedinečné identifikační číslo zvířete AS Autentizační služba PVS Služba ISDS, která umožňuje zaregistrovaným informačním

systémům veřejné správy využívat autentizaci a identifikaci uživatelů na základě jejich uživatelských účtů v datových schránkách

CEP Centrální evidence psů. Označení Agendového informačního systému pro centrální

evidenci psů použité pro potřeby tohoto dokumentu

Chovatel Chovatelem se rozumí každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je

pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu

ČMKU Českomoravská kynologická unie DobaDoba mezi nahlášením výpadku služby nebo služeb a akceptací řešení vedoucího neplánovanéhok znovuobnovení služby. výpadku Dostupnost Dostupnost je vyjádřena jako procento času v daném období kdy data nebo zařízení

nejsou k dispozici v okamžiku jejich potřeby.

eIDAS Zkratka pro nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci

a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu.

eidentita.cz Portál zpřístupňující funkcionalitu pro občany a funkcionalitu pro poskytovatele

služeb (portál národního bodu).

FDX-B Full Duplex, Technologie umožňující komunikaci mezi čtečkou a transpondérem FTE Full Time Employee ekvivalent kapacity jednoho pracovníka pracujícího na plný

úvazek

HDX Half Duplex, Technologie umožňující komunikaci mezi čtečkou a transpondérem ICAR Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti zvířat (International Committee for

Animal Recording)

IdP Identity Provider. Kvalifikovaný správce dle zákona č. 250/2017 Sb. o elektronické

identifikaci. Kvalifikovaný správce poskytuje důvěryhodnou službu identifikace a autentizace fyzické osoby pomocí vydaných prostředků identifikace a autentizace. Tyto prostředky a procesy identifikace a autentizace jsou poskytovány na úrovních důvěry v souladu s nařízením eIDAS a návazné národní legislativy.

Incident Neplánované přerušení služby IT nebo snížení kvality služby. ISDS Informační systém datových schránek. ISVS Informační systém datových schránek zajišťuje bezpečnou a průkaznou elektronickou

komunikaci mezi orgány veřejné moci (dále též „OVM“) na straně jedné a fyzickými či právnickými osobami na straně druhé, jakož i mezi OVM a všemi typy subjektů navzájem.

Pojem/zkratka Specifikace

ITIL Information Technology Infrastructure Library, knižní souhrn těch nejlepších tzv.

best-practice praktických postupů a zkušeností pro efektivní řízení práce a další rozvoj v oblasti IT.

JIP Jednotný identitní prostor, zabezpečená adresářová služba obsahující údaje pro

autentizaci a autorizaci uživatelů, provozovaná MV ČR jako součást služeb Czech POINT.

KAAS Katalog autentizačních a autorizačních služeb, autentizační informační systém podle §

56a zákona o základních registrech a jeho správcem je Ministerstvo vnitra ČR

KVL Komora veterinárních lékařů LoA Level of Assurance, úroveň ověření dle eIDAS. MV ČR Ministerstvo vnitra ČR MZe Ministerstvo zemědělství ČR NIA Národní bod dle zákona č. 250/2017 Sb. o elektronické identifikaci. Informační

systém veřejné správy podporující proces elektronické identifikace a autentizace prostřednictvím kvalifikovaného systému. Vykonává agendu dle nařízení EU 910/2014 a návazné legislativy ČR. Vytváří národní část uzlu eIDAS, udržuje vazbu mezi základní elektronickou identitou fyzické osoby (záznam v Registru obyvatel) a instancemi elektronické identity této osoby u kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Součástí národního bodu je mezinárodní uzel eIDAS zprostředkující komunikaci mezi národními identitními systémy členských zemí EU.

OID Identifikátor fyzické osoby v rámci CEP OID je unikátním identifikátorem konkrétního

uživatele v rámci agendy CEP. Z OID nelze odvodit osobní údaje fyzické osoby.

OZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Pas zvířeteTéž označovaný jako Petpas, doklad, který umožňuje stanovit totožnost zvířete v zájmovém chovua kontrolu jeho nákazového stavu Požadavek naFormální požadavek na provedení změny IT služby obsahující všechny informace změnuo změně a vazby na související dokumenty. Problém Příčina jednoho nebo více incidentů. PVS veřejné správy slouží především k zajištění přístupu k informacím a pro zveřejňování

informací souvisejících s výkonem veřejné správy. PVS je místem, kam mohou orgány veřejné moci automatizovaným způsobem umisťovat jak zákonem stanovené, tak nad rámec zákona vydávané informace a dokumenty. Dále PVS zajišťuje komunikaci uživatelů s orgány veřejné moci prostřednictvím datových schránek a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy Czech POINT.

ROB Registr obyvatel, základní registr obyvatel. ROS Registr osob, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů

veřejné moci.

RPP Registr práv a povinností, základní registr agend orgánů veřejné moci a některých

práv a povinností.

RÚIAN Základní Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. SAU Sytém autentizace uživatelů informačních systémů MZe SeP Service Provider. Kvalifikovaný poskytovatel dle zákona č. 250/2017 Sb.

o elektronické identifikaci. Kvalifikovaný poskytovatel online služeb, při nichž je vyžadováno prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace.

SVL Soukromý veterinární lékař SVS Státní veterinární správa

Pojem/zkratka Specifikace

SZR Systém Základních registrů TOGAF The Open Group Architecture Framework, rámec pro podnikovou architekturu, který

poskytuje přístup pro navrhování, plánování, implementaci a řízení architektury podnikových informačních technologií.

Transpondér – dáleRFID mikročip sloužící k označování zvířat, který je za tímto účelem vpravován do těla jen čipzvířete Událost změna stavu, která je významná pro správu prvku IT řešení nebo služby USKVBL Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv UVL Úřední veterinární lékař VTP Veterinární technický prostředek. ZoVP Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči ve znění pozdějších předpisů ZoZ Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů