zákon č. 247/2014 Sb.

což představuje více než třetinu odhadovaného každoročního deficitu během následujících 20- 30 let.

Shrnutí Pro Českou republiku je patrná nízká míra participace žen s malými dětmi na trhu práce, která je způsobena nedostatečnou možností využití flexibilních forem práce, nezájmem o obvykle hůře placené částečné úvazky, koncepcí institutu relativně dlouhé rodičovské dovolené spolu s celkovým nastavením systému dávek pro rodiny s malými dětmi, a v podstatné míře rovněž nedostatečnou, místně a finančně dostupnou nabídkou služeb péče o děti. Podle současné legislativy je péče o děti poskytována v rámci zdravotnických zařízení typu jeslí, vzdělávacích zařízení typu mateřských škol nebo na základě živnostenského oprávnění v oblasti péče o děti. Současný právní řád nezná jiné služby péče o děti předškolního věku a je-li péče zajišťována v zařízeních označených jako „dětské koutky, rodinná, rodičovská a mateřská centra“, jsou poskytovány pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu. Neexistence konkrétních podmínek stanovených právní úpravou pro poskytování péče tohoto typu se stává terčem kritiky ze strany rodičů, kteří požadují zajištění jisté kvality těchto služeb, a zároveň ze strany jejich poskytovatelů, kteří mají k dispozici pouze obecné právní předpisy např. pro oblast stravování, požární a stavební oblast, a jsou tedy nuceni stanovit konkrétní podmínky pro tyto služby podle svého uvážení. Co se týče demografického vývoje věkového složení obyvatelstva, ČSÚ zveřejnil

Projekci obyvatelstva České republiky (Projekce 2009), která byla zpracována v tradičních

třech variantách: nízké, střední a vysoké. Podle všech variant projekce počet živě narozených dětí již dosáhl svého vrcholu v roce 2008. Další vývoj počtu živě narozených dětí v jednotlivých variantách vykazuje společné rysy – tendence lišící se pouze intenzitou růstu či poklesu. Kolem roku 2030 je očekáváno lokální minimum počtu živě narozených dětí, následný růst vyvrcholí kolem roku 2045 sekundární vlnou porodnosti (odraz vyššího počtu dětí narozených na počátku 21. století). Na konci projekčního období opět počet živě narozených dětí poklesne. Podle střední varianty klesne počet živě narozených dětí poprvé pod stotisícovou hranici v roce 2023, lokálního minima v hodnotě 88,8 tis. dětí dosáhne v roce 2030. Na vrcholu sekundární vlny porodnosti v roce 2043 je očekáváno narození 101,7 tis. dětí. Do konce projektovaného období jejich počet poklesne na 91,2 tis. V souvislosti se zajištěním služeb péče o děti je níže v tabulce uveden předpokládaný demografický vývoj populace v tomto věkovém rozmezí s výhledem do roku 2023.

Věkové složení obyvatelstva podle jednotek věku, obě pohlaví (k 1.1.) Varianta: STŘEDNÍ

Daniel Münich. Širší ekonomické souvislosti rodinné politiky, CERGE-EI, Praha, 2010.

Název variant odráží rozdíly v předpokládaném vývoji jednotlivých složek populačního vývoje: v nízké variantě bylo zakomponováno nejmenší očekávané zvýšení úrovně plodnosti, nejméně výrazné zlepšení úmrtnosti a nejnižší zisk zahraniční migrací, pro vysokou variantu to platilo obráceně. Střední varianta je považována a prezentována jako nejpravděpodobnější, nicméně výsledky je třeba interpretovat spíše ve smyslu vymezení očekávaného vývoje daného extrémními variantami. S rostoucí vzdáleností od prahu projekce se pochopitelně výsledky nízké a vysoké varianty od sebe stále více oddalují. Horizont Projekce 2009 byl stanoven na rok 2065.

*)

Věk 20092010 2011 2012 2013 2014 201520162017 2018 20192020 2021 2022 2023

Celkem 731876 756898 779123 796460 807707 814438 811393 801824 792582 783814 774733 765417 755867 746062 735942

0 119914 118231 116424 115391 114227 112981 111673 110327 108976 107640 106293 104896 103418 101852 100190 1 114861 120046 118367 116563 115532 114369 113125 111820 110475 109128 107793 106448 105053 103578 102014 2 106518 114995 120180 118502 116698 115668 114507 113265 111960 110616 109270 107936 106592 105198 103725 3 103361 106631 115107 120291 118614 116809 115779 114617 113375 112070 110727 109380 108046 106703 105308 4 98538 103465 106735 115208 120391 118713 116909 115878 114715 113472 112167 110823 109476 108142 106797 5 94785 98641 103567 106836 115308 120490 118811 117007 115975 114813 113571 112265 110920 109572 108238 6 93899 94889 98743 103669 106937 115408 120589 118910 117106 116075 114912 113669 112362 111017 109670 Zdroj: ČSÚ

Následující tabulka vychází z předchozí tabulky a ukazuje meziroční změny počtu dětí v daném kalendářním roce (resp. poklesy). Předposlední řádek ukazuje, jaká bude celková meziroční změna v populaci dětí 0-6 let a v posledního řádku je patrné, jaká je změna v daném roce oproti roku 2009.

Věk*)

20092010 2011 2012 2013 2014 201520162017 2018 20192020 20212022 2023

0 119914 -1683 -1807 -1033 -1164 -1246 -1308 -1346 -1351 -1336 -1347 -1397 -1478 -1566 -1662 1 114861 5185 -1679 -1804 -1031 -1163 -1244 -1305 -1345 -1347 -1335 -1345 -1395 -1475 -1564 2 106518 8477 5185 -1678 -1804 -1030 -1161 -1242 -1305 -1344 -1346 -1334 -1344 -1394 -1473 3 103361 3270 8476 5184 -1677 -1805 -1030 -1162 -1242 -1305 -1343 -1347 -1334 -1343 -1395 4 98538 4927 3270 8473 5183 -1678 -1804 -1031 -1163 -1243 -1305 -1344 -1347 -1334 -1345 5 94785 3856 4926 3269 8472 5182 -1679 -1804 -1032 -1162 -1242 -1306 -1345 -1348 -1334 6 93899 990 3854 4926 3268 8471 5181 -1679 -1804 -1031 -1163 -1243 -1307 -1345 -1347

25022 22225 17337 11247 6731 -3045 -9569 -9242 -8768 -9081 -9316 -9550 -9805 -10120 25022 47247 64584 75831 82562 79517 69948 60706 51938 42857 33541 23991 14186 4066

Vzhledem k současné míře porodnosti, která již pátý rok za sebou překročila 100 tisíc dětí ročně, se stěžejním problémem stává nedostatečná kapacita zařízení služeb péče o děti, a to přesto, že se počet živě narozených dětí v ČR od roku 2009 trvale snižuje. V celé ČR bylo v roce 2010 pouze 46 zařízení typu jeslí a je v nich umístěno odhadem 1 až 2 % dětí daného věku. O skutečnosti, že nabídka služeb pro tuto věkovou kategorii dětí v současné době neodpovídá poptávce ze strany rodičů, svědčí údaj, že mateřské školy navštěvuje více než 26% dětí mladších tří let v daném populačním ročníku. Rovněž předškolní zařízení typu mateřské školy kapacitně nevyhovují. V posledních letech se stává umístění dítěte ve věku tří let do mateřské školy problematickým, a to zejména v okrajových částech velkých měst. Počet odmítnutých žádostí v letech 2012/2013 činil téměř 58 939. Veřejní zřizovatelé (obce a kraje) mají při zajištění služeb péče o děti ve vztahu k měnící se poptávce velmi omezené možnosti, neboť právní předpisy víceméně neumožňují flexibilní rozšiřování volných míst, zejména co se týče požadovaných prostorových a hygienických požadavků. Zvýšení počtu míst v mateřských školách je zcela v kompetenci zřizovatelů, nicméně musí být v souladu s příslušnými právními předpisy, tj. musí respektovat např. nejvyšší počet dětí ve třídě, což s sebou obvykle při nutnosti zřízení nové třídy přináší (nemalé) náklady. Zřizovatelé proto tento postup často nevolí, neboť obvykle předpokládají, že současný výrazný převis poptávky po službách péče o děti je způsoben dočasnou populační vlnou (což je pravděpodobné), a investice by proto byla neúčelná. Zřizování tzv. firemních školek, tj. mateřských škol zřízených podle školského zákona firmou pro děti svých zaměstnanců, musí rovněž být v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Soukromá zařízení péče o děti zřízená na základě živnostenského oprávnění jsou zcela financována ze soukromých finančních zdrojů, tj. ze strany rodičů. Měsíční úhrada za službu se pohybuje řádově od 10 000 Kč výše, což je pro většinu rodičů finančně nedostupné.

Podrobnější specifikace problému V České republice lze vysledovat vysokou míru zaměstnanosti žen bez dětí ve věku 20-49 let, nicméně to neplatí pro kategorii žen pečujících o děti do 12 let věku. Problémem je právě nízká zaměstnanost rodičů, převážně matek s malými dětmi. Nestabilní pozice mladých matek na trhu práce a vyšší riziko nezaměstnanosti může být způsobeno jednak vysokou mírou nezaměstnanosti u absolventů škol, jednak mateřstvím. Zároveň české ženy nemají možnost nebo zájem využívat práce na částečný úvazek a musí tedy volit mezi zaměstnáním na plný úvazek a osobní celodenní péčí o dítě v rámci rodičovské dovolené. Instituce velmi dlouhé rodičovské dovolené může mnoha ženám poskytovat alternativu ke špatně placené práci na částečný úvazek. Související celkové nastavení systému dávek pro rodiny s malými dětmi pak motivuje rodiče k delšímu setrvání mimo trh práce.K dané situaci významně přispívá i nedostatek kvalitních, místně a cenově dostupných služeb péče o děti, zejména do tří až čtyř let věku. Podle dat výzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (dále jen „VÚPSV“) je při nástupu matky zpět do zaměstnání průměrný věk dítěte 4 roky. Dostupná zjištění z výzkumů a zkušenosti jednotlivých členských zemí ukazují, že země, které disponují dostatečnou nabídkou služeb péče o děti a podporují otevřený přístup na trh práce, se vyznačují vyšší mírou účasti žen-matek s dětmi na trhu práce a zároveň vyšší mírou porodnosti (viz graf a tabulka níže).

Zaměstnanost žen – matek s dětmi do 12 let v roce 2006

Matějková, B., Paloncyová , J. Rodinná politika ve vybraných Evropských zemích. VÚPSV, Praha,

OECD. Policy Brief – Economic Survey of the Czech Republic, 2010.

Úhrnná plodnostv evropských státech v roce 2009

Belgium 1,84 Cyprus 1,51 Slovenia 1,53 Bulgaria 1,57 Latvia 1,31 Slovakia 1,41 Czech Republic 1,49 Lithuania 1,55 Finland 1,86 Denmark 1,84 Luxembourg 1,59 Sweden 1,94 Germany 1,36 Hungary 1,32 United Kingdom 1,94 Estonia 1,62 Malta 1,44 Iceland 2,23 Ireland 2,07 Netherlands 1,79 Liechtenstein 1,71 Greece 1,52 Austria 1,39 Norway 1,98

Spain 1,4 Poland 1,4 Switzerland 1,5 France 2 Portugal 1,32 Croatia 1,49

Zdroj: Eurostat

Podle studie „Rodina a zaměstnání II. Mladé rodiny“ Bartákové a Kulhavého (2007) se rodiče ne vždy navracejí na pracovní trh bezprostředně po rodičovské dovolené. Zhruba 20 % rodičů setrvává po nějakou dobu mimo pracovní trh a asi třetina rodičů začala pracovat na kratší pracovní úvazek, nejvíce ale rodiče se dvěma a více dětmi (36 %). Největší podíl respondentů (52 %) však pokračoval v práci na stejnou nebo i delší pracovní dobu než před rodičovskou dovolenou. Je zde patrný vliv počtu dětí: zatímco se na stejný nebo i delší úvazek navrací 60 % rodičů s jedním dítětem, rodičů se dvěma a více dětmi je to 44 %. Tito autoři dále uvádí, že z těch respondentů, kteří jsou v současné době na mateřské či rodičovské dovolené nebo v domácnosti (pečují o děti a přitom nepracují, tzn., nejsou zaměstnaní, nepodnikají), nemá zhruba polovina (54 %) v momentální situaci žádné pracovní

ambice (nejvíce rodiče s nejnižším vzděláním). Nicméně téměř polovina rodičů v této situaci by se na pracovní trh nějakou formou ráda zapojila, což je významný podíl.

Ve většině evropských zemí a stejně tak i v ČR hraje jednu z hlavních rolí v problematice fungování rodin slučitelnost rodičovské a profesní role, a to zejména v rodinách s dětmi, jejichž rodiče dosáhli vyššího vzdělání. Nastavené podmínky v ČR komplikují dobrou slučitelnost těchto rolí. Na jedné straně možnost dosažení stejného vzdělání mužů i žen umožňuje oběma pohlavím prakticky stejně slibné zahájení profesní kariéry, na druhé straně se obecně předpokládá její kontinuitní vývoj u mužů a diskontinuitní vývoj u žen. Tento fakt sám má patrně velký vliv na vzrůstající procento dobrovolné bezdětnosti a prokazatelný negativní vliv na rozhodování se pro dítě vyššího pořadí, zvláště u žen s vyšším vzděláním. Jistou překážkou při udržení kontaktu se zaměstnáním je nedostatečná kapacitazařízení služeb péče o děti. V roce 1990 existovala zařízení typu jeslí s počtem míst 39 829. Mezi lety 1990 až 2006 došlo k poklesu počtu těchto zařízení o více jak 95 %. Důvody pro počáteční prudký pokles počtu míst v jeslích, resp. jeslí samotných lze spatřovat v několika faktorech. V souvislosti s demografickými změnami se jednalo zejména o pokles porodnosti, z hlediska zajištění péče o děti došlo k prodloužení rodičovské dovolené a doby nároku na rodičovský

Úhrnná plodnost je součet měr plodnosti podle věku vyjadřující intenzitu plodnosti dané populace v daném časovém období, udává počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby se hodnoty míry plodnosti dle věku neměnily zhruba 35 let. Mezním číslem obecné plodnosti je hodnota 2,1, jež je nejnižší hodnotou pro zajištění udržení početního stavu populace. Pikálková, S. (2003): Třetí dítě v rodině: plány a realita u žen s různým stupněm vzdělání. In: Hamplová, D., Rychtaříková, J., Pikálková, S.: České ženy: vzdělání, partnerství, reprodukce a rodina. SOÚ AV ČR. V České republice vzniká situace, kdy při porodnosti přes 100 000 dětí ročně v posledních letech roste tlak na kapacitu předškolních zařízení, který potrvá několik let. Současně nelze předpokládat, že se porodnost vrátí na úroveň roku 1999, kdy podle ČSÚ bylo zaznamenáno historické minimum, tj. počet narozených dětí nedosáhl ani devadesátitisícové hranice (89 471 živě narozených dětí).

příspěvek a na úkor kolektivní institucionální péče o nejmenší děti začala být preferována péče v domácím prostředí rodičovskou osobou. Podle statistiky Ústavu zdravotnických informaci a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS“) funguje v ČR 46 jeslí. O skutečnosti, že nabídka služeb pro tuto věkovou kategorii dětí v současné době neodpovídá poptávce ze strany rodičů, svědčí údaj, že mateřské školy navštěvuje více než 26 % dětí mladších tří let v daném populačním ročníku.

Tab. 7Mateřské školy – podíl dětí v jednotlivých věkových kategoriích populace ve školním roce

2003/04–2012/13

Věk 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/082008/092009/10 2010/112011/122012/13

1) 1) 3)

Mladší než 3 roky 25,3% 26,5% 25,4% 23,0% 23,0% 24,8% 26,7% 27,4% 25,9% 26,8% 3leté 80,0% 77,3% 74,6% 76,6% 75,3% 76,5% 76,1% 75,6% 75,3% 75,3% 4leté 94,4% 94,2% 90,0% 90,7% 90,9% 89,4% 88,3% 86,7% 84,4% 86,9% 5leté 96,0% 96,4% 95,8% 93,7% 93,2% 92,8% 91,4% 91,2% 89,1% 88,2% 2) 6leté25,0% 23,8% 22,7% 22,3% 21,6% 21,0% 20,6% 20,5% 20,7% 18,0% Starší než 6 let . . 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,3% Komentáře: Zdroj: Databáze MŠMT 1) Ve školním roce 2003/04 a 2004/05 včetně škol při zdravotnických zařízeních. 2) V letech 2003/04 a 2004/05 děti starší než 5 let. 3) Poslední školní rok je počítán na posunuté koncové stavy populace roku 2011.

Tab. 5Mateřské školy – děti ve školním roce 2003/04–2012/13 – podle věku

Věk 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/082008/09 2009/10 2010/112011/122012/13

1) 1)

Celkem 286 340 286 230 282 183 285 419 291 194 301 620 314 008 328 612 342 521 354 340

mladší než 3 roky 23 092 24 709 23 849 22 475 23 710 26 384 30 800 33 040 31 355 31 951 3leté 71 530 70 717 69 519 72 108 73 997 79 025 81 334 87 263 92 492 91 350 4leté 83 303 84 296 82 369 84 573 85 867 88 134 91 521 92 807 99 884 106 784 v tom5leté 85 961 85 193 85 883 85 866 87 273 87 927 90 320 94 775 96 959 104 369 2) 6leté22 454 21 315 20 093 19 997 19 896 19 699 19 586 20 263 21 344 19 559 starší než 6 let . . 470 400 451 451 447 464 487 327 Komentáře: Zdroj: Databáze MŠMT

Rovněž předškolní zařízení typu mateřské školy kapacitně nevyhovují. Navzdory

tradičně dobré síti kvalitních, místně i finančně dostupných mateřských škol praxe posledních let ukazuje, že umístit dítě ve věku tří let do mateřské školy se v České republice v současné době stává problematickým, a to zejména v některých oblastech, typicky v okrajových částech velkých měst. O této skutečnosti hovoří zvyšující se počty odmítnutých žádostí

uvedené v následující tabulce. Aktuální data zveřejněná MŠMT ukazují, že počty

Kuchařová V. a kol. Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha, VÚPSV, 2009. Důvodem nízké kapacity mateřských škol je zejména skutečnost, že obce jako zřizovatelé v 90. letech vzhledem k populačnímu vývoji významně snížily počet míst v mateřských školách. Nyní však porodnost již pátý rok za sebou překročila 100 000 dětí ročně, poslední rok předškolního vzdělávání je zdarma a velký počet dětí s odkladem školní docházky vede k vysokému počtu 7letých dětí, které zůstávají v mateřské škole. Až čtvrtina dětí mezi druhým a třetím rokem věku navštěvuje mateřské školy, přestože se do mateřské školy přijímají děti zpravidla od tří let věku.

odmítnutých žádostí se zvyšují. Nicméně uvedené údaje nevypovídají o skutečnosti, zda

jeden rodič podal pouze jednu žádost o přijetí, či zda nepodal více žádostí do několika zařízení. Současně není nastaven mechanismus a systém, který by výše uvedený nesoulad monitoroval. V konečném důsledku tedy nejsou známa přesná data o tom, kolik dětí nebylo k předškolnímu vzdělávání přijato.

Neúspěšně vyřízené žádosti o přijetí do MŠ ve školním roce 2005/06 až 2012/13

Školní rok 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

Počet neúspěšně vyřízených žádostí6 810 9 570 13 409 19 996 29 632 39 483 49 186 58 939 o přijetí do MŠ Zdroj: MŠMT

Veřejní zřizovatelé (obce) mají velmi omezené možnosti ohledně volby typu služby vzhledem k místní poptávce. Právní předpisy upravující služby péče o děti víceméně neumožňují flexibilní rozšiřování služeb, respektive volných míst či možnosti těchto služeb využít. Zvýšit počet míst v mateřských školách je věcí zřizovatele, jímž jsou obce. Rozhodování je tedy zcela v jejich kompetenci. Samy jsou často velmi opatrné, neboť předpokládají, že se jedná o dočasnou populační vlnu (což je pravděpodobné). Současně řada obcí nemá vypracovanou strategii, která by reagovala na demografický vývoj v regionu a navazovala kontinuálně na všechny další aktivity obce, jako je například výstavba nových lokalit. Jak uvádí Kuchařová a kol. (2009) pro hodnocení výsledků šetření na obcích o jejich vybavenosti zařízeními denní péče o děti je rovněž žádoucí znát alespoň potenciální poptávku, již lze charakterizovat počtem dětí v příslušných věkových kategoriích. Ukazuje ji níže uvedená tabulka, z níž je zřejmé, že pro nejmenší obce, zhruba do 500 obyvatel, je zřizování vlastních zařízení typu jeslí nebo mateřské školy neekonomické. Kromě toho vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání stanovuje, že je-li v obci pouze jedna MŠ s jednou třídou, je minimální počet dětí ve třídě (zde ve škole) 13. V podmínkách těchto obcí by se měla uplatňovat buď kombinovaná zařízení nebo alternativní formy denní péče založené na méně formálních požadavcích, na svépomoci nebo dobrovolnickém přístupu nevládních organizací. I tyto formy by obce měly materiálně i jinak podporovat. Další možností, častěji aplikovanou, jak ukazují data, je využívání zařízení v sousední obci, případně společné zřízení mateřské školy více obcemi. Teoreticky možné je i poskytování péče soukromou osobou na komerčním základě, pokud by nějaký komerční subjekt shledal tuto činnost za oboustranně smysluplnou.

Průměrné počty dětí podle věkových kohort ve velikostních skupinách obcí (absolutní

počty)

Dostupnost péče v mateřských školách je výrazně diferencovaná podle toho, v jaké obci své služby provozují. V obcích nad 50 000 obyvatel výrazně častěji nepřijmou všechny děti, které se k docházce hlásí. Odmítají tak celkově 22 %přihlášených dětí, přičemž alespoň některou ze žádostí zamítli v 71 % mateřských škol ve velkých městech. Naopak, v obcích do 500 obyvatel odmítla nějakou žádost o přijetí pouze každá desátá mateřská škola při současné častější obavě, že se mateřské škole nepodaří kapacitu dostatečně naplnit. Tyto malé obce se tedy častěji potýkají s nedostatkem dětí zapříčiňujícím převahu nabídky volných míst nad poptávkou po umístění v MŠ, naopak větší či velká města mají kapacitu mateřských škol nedostatečnou. ČSÚ zveřejnil v Projekci obyvatelstva České republiky (Projekce 2009) kromě údajů o celkovém vývoji populace pro Českou republiku, jak bylo uvedeno v úvodní části, také informace o vývoji populace pro jednotlivé kraje. Tyto informaci by mohly jednotlivé samosprávy využít právě při koncipování jednotlivých opatření, a to nejen v oblasti služeb péče o děti. Jak bylo výše uvedeno, v oblasti služeb péče o děti existují výrazné regionální rozdíly mezi uspokojením nabídky a poptávky po službách péče o děti. Tabulka níže ukazuje vývoj v populaci ve věku 0-9 let pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, kde výrazně převažuje poptávka po službách péče o děti nad nabídkou.

Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1.1.) (bez migrace)

Praha

Kuchařová V. a kol. Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha, VÚPSV, 2009.

Zdroj: ČSÚ

Následující tabulka vychází z předchozí tabulky a ukazuje meziroční změny počtu dětí v daném kalendářním roce (resp. poklesy). Předposlední řádek ukazuje, jaká bude celková meziroční změna v populaci dětí 0-6 let a v posledního řádku je patrné, jaká je změna v daném roce oproti roku 2009.

*)

Věk 20092010 2011 2012 2013 2014 201520162017 2018 20192020 2021 2022 2023

Celkem 107359 113483 119030 123528 127832 131327 133507 134195 133810 132234 128863 125074 121075 116874 112553

0-4 62155 3767 2345 1566 536 -1158 -1519 -1722 -1951 -2113 -2217 -2269 -2279 -2253 -2208 5-9 45204 2357 3202 2932 3768 4653 3699 2410 1566 537 -1154 -1520 -1720 -1948 -2113

6124 5547 4498 4304 3495 2180 688 -385 -1576 -3371 -3789 -3999 -4201 -4321 6124 11671 16169 20473 23968 26148 26836 26451 24875 21504 17715 13716 9515 5194

Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin, obě pohlaví (k 1.1.) (bez migrace)

Středočeský kraj

Věk 2009* 2010 2011 2012 20132014 2015 2016 2017 2018 20192020 2021 2022 2023

Celkem 127510 132118 135748 138630 140737 142411 142893 142294 141072 138332 134707 131280 127980 124786 121711

0-4 70652 73027 74214 74785 73784 71814 69951 68136 66341 64602 62944 61375 59891 58486 57147 5-9 56858 59091 61534 63845 66953 70597 72942 74158 74731 73730 71763 69905 68089 66300 64564 Zdroj: ČSÚ

Následující tabulka vychází z předchozí tabulky a ukazuje meziroční změny počtu dětí v daném kalendářním roce (resp. poklesy). Předposlední řádek ukazuje, jaká bude celková meziroční změna v populaci dětí 0-6 let a v posledního řádku je patrné, jaká je změna v daném roce oproti roku 2009.

*)

Věk 20092010 2011 2012 2013 2014 201520162017 2018 20192020 2021 2022 2023

Celkem 127510 132118 135748 138630 140737 142411 142893 142294 141072 138332 134707 131280 127980 124786 121711

0-4 2375 1187 571 -1001 -1970 -1863 -1815 -1795 -1739 -1658 -1569 -1484 -1405 -1339 5-9 2233 2443 2311 3108 3644 2345 1216 573 -1001 -1967 -1858 -1816 -1789 -1736

4608 3630 2882 2107 1674 482 -599 -1222 -2740 -3625 -3427 -3300 -3194 -3075 4608 8238 11120 13227 14901 15383 14784 13562 10822 7197 3770 470 -2724 -5799

Podle Analýzy provedené v roce 2011 by navýšení kapacity mateřských škol (včetně zařazení dětí do mateřských škol od dvou let věku) znamenalo náklad na státní rozpočet 2,1 mld. (v roce 2011 se jednalo přibližně o 29 tis. odmítnutých žádostí). Nicméně v souvislosti se zvýšením počtu odmítnutých žádostí o přijetí do mateřské školy přibližně o 10 tis. by náklady vzrostly na 2,5 mld. Náklady tvoří tzv. neinvestiční náklady, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu a činí 40 tis. Kč na 1 dítě) a náklady, které jsou hrazeny z rozpočtu zřizovatele. Podle zjištěných orientačních údajů Svazu měst a obcí činí průměrný náklad zřizovatele na jedno dítě cca 15 tis.

Zaměstnavatelé jakožto zřizovatelé tzv. firemních školek neboli mateřských škol zřízených podle školského zákona zaměstnavatelem pro děti svých zaměstnanců mohou situaci napomoci, avšak problém nedostatečné kapacity míst v zařízeních péče o děti nevyřeší. Péče o děti poskytovaná v režimu tzv. péčových živností je využívána omezeně.Mezi hlavní důvody patří zejména vysoké náklady služby, a dále nedůvěra k využívání tohoto typů péče, zejména jde-li o péči poskytovanou v domácnosti dítěte.

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu bylo ke dni 31. 3. 2011 evidováno celkem 633 živnostenských oprávnění pro vázanou živnost „ Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“. Údaj o počtu živnostníků provozujících péči o děti v režimu volné živnosti chybí.

Mateřská centra, rodinná centra a kluby maminek, která jsou někdy v souvislosti s poskytováním péče o dítě zmiňována, poskytují tuto péči obvykle jen jako doplňkovou činnost, tj. zajišťují péči např. po dobu, kdy rodič navštěvuje speciální kurz provozovaný centrem. Podle výzkumu pouze 2 % rodičů s dítětem do deseti let využívala placenou službu péče o dítě jinou osobou. Pokud žádná z výše zmiňovaných služeb nebyla rodičům z různých důvodů dostupná, nejčastěji spoléhali na pomoc prarodičů. V České republice oproti západní Evropě v současné době fakticky neexistují nebo existují

ve velmi omezené míře alternativní služby péče o děti předškolního věku. Např. v Rakousku

se lze setkat se širokým spektrem služeb péče o děti do zahájení povinné školní docházky, mezi které spadají vedle veřejných a řady typů soukromých mateřských škol a jeslí také služby alternativního typu, jako jsou rodinné skupiny, dětské skupinya denní rodiče (obvykle denní matky), mobilní matky a otcové, babysitter, babičky a dědečkové na

zapůjčení. Pro tyto alternativní typy služeb je charakteristická možnost vysoké míry flexibility, která se přizpůsobuje potřebám rodičů a dětí. V České republice jsou služby

tohoto typu poskytovány pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu, případně jsou na ně analogicky aplikovány předpisy, které se na ně nevztahují, a to jak ze strany např. orgánů hygienické kontroly, tak ze strany samotných poskytovatelů služeb. Rodiče jakožto příjemci služeb neví, co mají od služby vyžadovat, jaká má splňovat kritéria. Nenastavení jasných podmínek poskytování péče je hlavní z překážek většího rozšíření těchto služeb. Dalším problémem je, že péče o děti na pracovišti (v podobě různých typů služeb) se v České republice vyskytuje zatím jen zřídka. Nejčastěji deklarovaným důvodem jsou zejména velmi vysoké a nákladné požadavky na provoz zařízení péče o děti. Zaměstnavatelům navíc neplynou při zajištění péče o děti svých zaměstnanců žádné finanční výhody, zřízení služby péče o děti není zohledněno v daňovém systému, s výjimkou zaměstnavatelů, kteří zřizují zařízení služeb péče o děti podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Výsledky šetření VÚPSV ukazují, že 63 % respondentek, respektive jejich rodinám, by pomohlo rozšíření nových forem péče a 56 % z nich by pomohlo zřizování předškolních zařízení zaměstnavatelskými organizacemi. Lze tedy konstatovat, že v České republice převládá zájem o skloubení pracovní a rodinné sféry. Dnes roste zájem o alternativní formy péče, a sice ze dvou důvodů. Jednak se jedná o limity využití tradičních forem denní péče, způsobené některými nepružnými stránkami a

Liší se podle toho, zda jde o péči poskytovanou v domácnosti, tj. chůvou, nebo mimo domácnost dítěte, tj. v soukromém zařízení. Odměna chůvy se pohybuje v rozmezí 100 – 200 Kč za hodinu v závislosti na regionu a věku dítěte. Poplatek za umístění dítěte v soukromém zařízení se liší rovněž podle regionu a věku dětí a také podle obsahové náplně programu. Poplatek za plnou docházku se pohybuje přibližně v rozmezí od 10 000 Kč do 25 000 Kč měsíčně. Kuchařová V. a kol. Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha, VÚPSV, 2009. Höhne, S. Podpora rodin s dětmi a vliv peněžních transferů na formu rodinného soužití. VÚPSV, Praha, 2008. Dětské skupiny (tzv. Kindergruppen) jsou alternativní službou péče o děti, v rámci které pečuje odborně způsobilá osoba podle pedagogického konceptu o malou skupinku dětí ve spolupráci s rodiči. Péče je založena na podpoře dítěte samostatně se vyvíjet. Přítomnost více dospělých osob umožňuje individuální přístup a každé dítě má možnost kreativně rozvíjet sebe i své okolí. Tento způsob péče zvyšuje u dětí jejich sociální dovednosti, od pečujících osob vyžaduje flexibilitu, konstruktivnost, otevřenost a kreativitu. V jedné skupině může být pečováno o maximálně 12 dětí současně. Zdroj: V., KUCHAŘOVÁ, K. SVOBODOVÁ, S. ETTLEROVÁ, O. NEŠPOROVÁ: Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. VÚPSV, 2006.

formalizovanými povinnostmi poskytovatelů stávajících typů služeb péče o děti, a jednak se mění poptávka v souvislosti s rostoucí flexibilitou zaměstnání i dynamičností denního života. Nicméně je nezbytné konstatovat, že stávající výše uvedené typy zařízení péče o děti mají své nezastupitelné místo v systému péče o děti. Co se týče například dětí ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí jsou mateřské školy významným subjektem v procesu socializace a začleňování dětí ze znevýhodněného prostředí.

Rada Evropské unie v „Závěrech Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti“ uvádí, že „vysoce kvalitní předškolní

vzdělávání a péče jsou přínosné pro všechny děti, zejména však pro děti ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin, z rodin migrantů nebo romských rodin, či pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami, včetně postižených. Tím, že pomáhají odstraňovat rozdíly mezi dosahovanými výsledky a podporují kognitivní, jazykový, sociální a emoční vývoj, mohou přispět k přerušení cyklického procesu znevýhodnění a neangažovanosti, který má často za následek předčasné ukončování školní docházky a přenos chudoby z jedné generace na druhou“.

1. 3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Podle platného právního řádu České republiky lze péči o děti poskytovat v rámci zařízení typu jeslí, vzdělávacích zařízení typu mateřských škol nebo na základě živnostenského oprávnění v oblasti péče o děti.

1.3.1. Jesle

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012 již zařízení péče o děti do tří let věku, tj. jesle, neřadil mezi zdravotnická zařízení. Nicméně na základě přechodného ustanovení tohoto zákona bylo možné jesle v tomto režimu provozovat ještě do 31. 3. 2013. Přijetím zákona č. 66/2013Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, se na základě úpravy přechodného ustanovení prodlužila doba, po kterou mohou být jesle provozovány jako zdravotnické zařízení, do 31. 12. 2013. Ve zvláštní části důvodové zprávy k novele zákona o zdravotních službách se uvádí, že „Ministerstvo zdravotnictví nepovažuje za nezbytné, aby péče o všestranný rozvoj zdravých dětí do 3 let věku byla nadále poskytována v režimu zdravotnického zařízení. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje vázanou živnost „péče o dítě do 3 let věku v denním režimu. Obsahem této živnosti je stejná činnost jako v jeslích, přičemž tato činnost není vykonávána ve zdravotnickém zařízení.“ Podle zákona o živnostenském podnikání je ovšem pro tuto vázanou živnost stanovena pouze povinnost splnit odbornou způsobilost podnikatele a osoby, kterou je podnikatel povinen činnost zajistit, a povinnost splnit požadavky vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. (dále jen „hygienická vyhláška“).

1.3.2. Mateřské školy V péči o děti od tří do šesti let věku dominuje systém mateřských škol, do kterých jsou umísťovány děti zpravidla od tří let. Při zřízení mateřské školy se vychází zejména

z těchto právních předpisů:

Závěry Rady o systému předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti (2011/C 175/03). Úřední věstník Evropské unie ze dne 15.6 2011.

 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a

jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména:

- § 8 – zřizovatelé a právní formy mateřských škol

- § 124 a násl. - školská právnická osoba

- § 141 a násl. - školský rejstřík

- § 160 a násl. financování mateřských škol ze státního rozpočtu

 Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších

předpisů

 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů

 Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz

zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky 343/2009 Sb.

 Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění

vyhlášky č. 20/2012 Sb.

 Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním

a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů

Zřizovateli mateřských škol mohou být v souladu s ustanovením § 8 školského zákona kraje, obce a dobrovolné svazky obcí, registrované církve a náboženské společnosti a ostatní právnické nebo fyzické osoby. Zřizovatelem může být také stát; v takovém případě plní funkci zřizovatele jménem státu k tomu určené ministerstvo (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Ministerstvo zahraničních věcí).

Právní úprava mateřských škol, tj. předškolního vzdělávání, je obsažena především v ustanoveních § 33 až 35 školského zákona, které upravují cíle a organizaci předškolního vzdělávání, a v příslušných prováděcích předpisech zejména ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Obdobné podmínky jako pro jiné zřizovatele mateřských škol platí pro zaměstnavatele, který zřizuje mateřskou školu pro děti svých zaměstnanců nebo pro děti zaměstnanců jiného zaměstnavatele podle ustanovení § 34 odst. 8 školského zákona.Těmito podmínkami je např. povinnost zajistit odborně kvalifikovaný pedagogický personál, realizovat vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a vytvářet podmínky České školní inspekci ke kontrole a hodnocení kvality činnosti školy, dodržovat předpisy v oblasti hygieny. Nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školním zařízením, ve znění pozdějších předpisů, je podmíněn zápisem do školského rejstříku, vedeného krajskými úřady a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jako „firemní“ lze zřídit jak mateřskou školu jako takovou, tak odloučené pracoviště mateřské školy, které bude samostatně podléhat zvláštním pravidlům „firemní školky“. „Firemní školka“ může být zřízena soukromými i veřejnými zřizovateli. Vzhledem k tomu, že školský zákon stanoví požadavky pro zápis do školského rejstříku, bývá především pro zaměstnavatele náročné tyto požadavky zajistit. Jednou z největších

Novela školského zákona nezavedla pro „firemní školky“ samostatný slovní pojem, ale využívá opisu „mateřská škola určená ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele“. Název právnické osoby vykonávající činnost „firemní školky“ ve smyslu ustanovení § 34 odst. 8 školského zákona nemusí obsahovat slova „mateřská škola“, viz § 8a odst. 1 písm. a) školského zákona. V prvním roce činnosti obdrží ve výši 60 % z normativu a v dalších letech 100 %, při splnění zákonných podmínek.

překážek je splnění požadavků hygienické vyhlášky, což s sebou přináší zvýšené finanční nároky. Tento prováděcí právní předpis stanoví mimo jiné požadavky na vnitřní a venkovní prostory (tj. rozměry prostor, vybavení sociálních zařízení atd.), na vybavení nábytkem,

mikroklimatické podmínky, osvětlení, úklid a výměnu lůžkovin atd. Případná úprava těchto podmínek by si vyžádala jednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem průmyslu a obchodu, do jehož gesce živnostenské podnikání, tedy i tzv. péčové živnosti, spadá, viz níže kapitola 1. 3. 3.

1.3.3. Služby poskytované na základě živnostenského oprávnění

Služby péče o děti poskytované na základě živnostenského oprávnění, neboli na bázi tzv. péčových živností, jsou řešeny zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o živnostenském podnikání“) a spadají do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. V oblasti služeb péče o děti se jedná o živnost vázanou „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ a živnost volnou, obor činnosti č. 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ a obor činnosti č. 79 „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“. Pro poskytování služby péče o děti na základě živnostenského oprávnění je stěžejní, jaký je charakter činnosti péče o dítě. Na tuto činnost je pak nezbytné získat odpovídající živnostenské oprávnění. Obsahové náplně jednotlivých živností jsou blíže specifikovány v nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Obsahem činnosti vázané živnosti „Péče o děti do tří let věku v denním režimu“, je výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo celotýdenním režimu, zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních,

Související předpisy - např.:  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů;

 Právní předpisy technického charakteru, v tomto případě především vyhláška č. 410/200 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.

výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, stravování, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci. Podmínkou pro získání živnostenského oprávnění a provozování této živnosti je splnění kvalifikačních požadavků na podnikatele a na osoby, kterými je podnikatel povinen zajistit výkon činnosti, stanovených zákonem o živnostenském podnikání. Provozování této živnosti vyžaduje splnění požadavků stanovených jinými právními předpisy, především z oblasti hygieny, např. v hygienické vyhlášce. Žádné další konkrétní požadavky na poskytování péče (např. počet dětí na jednu pečující osobu, povinnost vést evidenci dětí, maximální počet dětí, o které je možno pečovat, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku, povinnost upravit nějaký výchovný program či program činnosti, zákaz kouření v prostorách, kde je pečováno o děti, apod.) nejsou vyžadovány. Poskytovat péči dětem nad tři roky věku lze v rámci výše zmíněné volné živnosti. U volné živnosti nejsou stanoveny žádné kvalifikační požadavky na podnikatele ani na osoby, kterými je podnikatel povinen zajistit výkon činnosti. Obsahem oboru činnosti č. 72 „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ této volné živnosti je mimo jiné výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání v zařízeních nezařazených do sítě škol, školských a předškolních zařízení. Obdobně jako u výše zmíněné vázané živnosti se vyžaduje splnění požadavků stanovených v hygienické vyhlášce. Jelikož se jedná o živnost volnou, nevyžaduje se splnění podmínky odborné způsobilosti, jak podnikatele, tak osob, kterými je podnikatel povinen výkon činnosti zajistit. Rovněž i u tohoto oboru volné živnosti není vyžadováno splnění dalších konkrétních podmínek poskytování péče, viz výše. Poskytovat péči o děti nad tři roky v rodinách a příležitostné krátkodobé hlídání dětí bez rozdílu věku lze také v rámci volné živnosti, oboru činnosti č. 79 „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“, jejímž obsahem je poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti, individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost. U tohoto oboru volné živnosti není vyžadováno splnění hygienických podmínek stanovených v hygienické vyhlášce ani nejsou stanoveny žádné další podmínky pro péči o děti. Pro získání živnostenského oprávnění je budoucí podnikatel povinen splnit podmínky živnostenského zákona. Jsou-li splněny podmínky stanovené živnostenským zákonem pro ohlášení živnosti, živnostenský úřad ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení ohlášení provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Právo provozovat živnost vzniká již dnem ohlášení živnosti živnostenskému úřadu.

1.3.4. Služby poskytované v souladu s obecnými právními předpisy

Současný právní řád nezná jiné služby péče o děti předškolního věku a je-li péče zajišťována v zařízeních označených jako „dětské koutky, rodinná, rodičovská a mateřská centra, školičky“ apod., je poskytována pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu. Těmito předpisy jsou zejména:  zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů;

 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;  zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;  zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů;  zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska potravinového práva  nařízení (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin – (jedná se o obecné zásady a požadavky potravinového práva);  nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, ve znění pozdějších předpisů;  zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů + komoditní vyhlášky k tomuto zákonu;  nařízení (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách;  zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů;  zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Konkrétní podmínky poskytování péče o děti v takovýchto zařízeních nejsou stanoveny žádným právním předpisem, ani nejsou na tuto činnost poskytovány dotace z veřejných rozpočtů.

V praxi to znamená, že žádný zvláštní právní předpis nestanoví, o kolik dětí může pečovat jedna pečující osoba, o kolik dětí může být pečováno v jednom okamžiku současně, jakou odbornou způsobilost má pečující osoba prokázat, neřeší otázku pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku, nestanoví ani, zda má být o děti pečováno na základě určitého programu či plánu činnosti. Stanovení těchto podmínek poskytování služby je čistě na poskytovateli této služby, neboť mu takovou povinnost žádný právní předpis neukládá. Tato zařízení provozují v současné době převážně občanská sdružení či obecně prospěšné společnosti. Dalšími provozovateli takovýchto služeb péče o děti jsou zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou nezřídit pro děti svých zaměstnanců mateřskou školu podle školského zákona, ale upřednostní zařízení tohoto typu, jehož zřízení je organizačně a finančně méně náročné, a mohou současně flexibilně reagovat na poptávku a požadavky ze strany rodičů. Tyto služby bývají poskytovány nekomerčně (tj. nejsou zřizovány za účelem zisku). Pokud potencionální poskytovatel hodlá poskytovat takovýto typ péče v rámci občanského sdružení či obecně prospěšné společnosti, měl by postupovat v souladu s právními předpisy, které tuto oblast upravují, tj. zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, a o změně a doplnění některých zákonů. Případně obrátit se s žádostí o informace v případě občanských sdružení na Ministerstvo vnitra a v případě obecně prospěšných společností na Ministerstvo spravedlnosti. Ačkoli lze tato zařízení v režimu obecných právních předpisů zřizovat, jsou přesto zřizována pouze omezeně. Důvody jsou následující. Vzhledem k tomu, že neexistuje právní předpis, který by komplexně upravoval službu péče o děti mimo režim školského zákona a zákona o živnostenském podnikání, jsou poskytovatelé nuceni obracet se s žádostí o stanoviska na několik odpovědných orgánů zároveň. Ohledně hygienických požadavků na provoz a zařízení je třeba obrátit se na příslušnou krajskou hygienickou stanici nebo na Hygienickou stanici hl. města Prahy či Odbor ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR. Pro získání informací ohledně technických požadavků na prostory výše uvedeného zařízení je třeba obrátit se na místně příslušný stavební odbor městského či obecního úřadu. V případě potřeby výkladu norem z této oblasti je možné obrátit se na Ministerstvo pro místní rozvoj. Co se týče oblasti požární ochrany, je třeba obrátit se na Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, nebo na příslušný Hasičský záchranný sbor pro daný kraj či na Ministerstvo vnitra, kam věcně tato problematika spadá. Dále je třeba v případě památkově chráněných budov zmínit státní orgán památkové péče. (V praxi to znamená: stavební úřad doporučí, jak dále postupovat, tzn., jaké úpravy prostor by bylo vhodné provést a jaké další subjekty je nezbytné požádat o stanoviska z toho důvodu, aby se mohl v této věci vyjádřit a prostory pro péči o děti schválit. Těmito dalšími subjekty jsou zejména osoby odborně způsobilé v požární ochraně, orgány ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanice a případně další subjekty, např. státní orgán památkové péče). S ohledem na neexistenci právní úpravy podmínek poskytování služeb péče o děti mimo režim školského zákona a zákona o živnostenském podnikání nemají tyto odpovědné orgány konkrétní právní oporu a jsou nuceny posuzovat každou záležitost případ od případu. Následkem toho pak bývají nároky jednotlivých úřadů na poskytovatele značně rozdílné a často jsou analogicky aplikovány předpisy, které se na ně z hlediska věcné působnosti nevztahují. Například co se týče prostorových, provozních a hygienických požadavků na takováto zařízení, která nejsou školami a školskými zařízeními zapsanými do rejstříku škol podle školského zákona a provozovnami péče o děti podle zákona o živnostenském podnikání, se nevztahuje ust. § 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a příslušná hygienická vyhláška. Není tedy povinností poskytovatele této služby splnit podmínky tohoto právního předpisu. Co se týče jednotlivých možných zřizovatelů takovýchto zařízení, objevují se rovněž nejasnosti, zda konkrétní potencionální zřizovatel může tuto činnost provozovat. V případě, že poskytovatelem je občanské sdružení, jak bylo výše zmíněno, často nebývá postupováno v souladu s vyjádřením Ministerstva vnitra v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu zákona o službách péče o děti v roce 2011. Podle § 1 odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb. je z působnosti tohoto zákona vyloučeno sdružování k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání. Je tudíž nesporné, že hlavním cílem občanského sdružení nemůže být výdělečná činnost, či odborná činnost spjatá s výkonem povolání. Takovéto činnosti mohou mít charakter pouze činnosti vedlejší, která slouží k získávání finančních prostředků pro realizaci činnosti zájmové. Občanské sdružení ani jeho organizační jednotky s právní subjektivitou nelze proto z uvedeného hlediska ztotožňovat např. se zařízením sociálních služeb, nestátním zdravotnickým zařízením, soukromou školou či profesionálním uměleckým souborem, neboť by jejich „nezisková činnost“ v rámci hlavní (zájmové) činnosti vždy byla spojena s činností odbornou dle zvláštních zákonů. Obdobné vymezení charakteru spolků obsahuje též návrh občanského zákoníku, který rovněž předpokládá, že hlavní činností spolků může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen s tím, že podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Nenastavení jasných kvalitativních požadavků na zajišťování péče právním předpisem může mít zároveň za následek skutečnost, že uživatelé, zpravidla rodiče, nemají v poskytování takovýchto služeb důvěru.

Jistým řešením by bylo formou metodického doporučení stanovit podmínky poskytování takovéto služby péče o děti ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, a to ve spolupráci s dalšími odpovědnými rezorty. Zejména co se týče nastavení podmínek

poskytování služby, tj. především splnění podmínek obecných právních předpisů. Jednotlivé právní předpisy upravující například hygienu, požární ochranu, hospodaření s majetkem státu atd. spadají do gesce jednotlivých rezortů, které jsou oprávněny vydávat k tomuto stanoviska. V případě jakékoli nejasnosti by pak jednotlivé orgány na místní úrovni (např. hygienické stanice) či příslušné rezorty nebyly zahlceny množstvím žádostí o stanoviska. U orgánů na místní úrovni by pak stanoviska v téže věci nebyla odlišná. Zároveň co se týče dalšího provozování jeslí jako příspěvkové organizace, viz kapitola 1.3.1., by byly dále stanoveny podmínky zřízení takového typu zařízení obcí či krajem, případně zřizování tohoto zařízení organizační složkou státu, pokud toto zařízení zřizuje pro děti svých zaměstnanců. Zároveň bude třeba stanovit možnost odměňování stávajících zaměstnanců jeslí po ukončení provozu těchto zařízení podle zákona o zdravotních službách. Tito pracovníci již neposkytují podle platné právní úpravy zdravotní péči, ačkoli mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnických povolání, příp. další (podle vázané živnosti péče o dítě do tří let věku v denním režimu). Příklady práce č 2.19.13 (všeobecná sestra) přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (poskytování ošetřovatelské péče prostřednictvím /formou/ ošetřovatelského procesu) tedy již nebudou pro platové zařazení zaměstnanců v jeslích použitelné. V souvislosti s tímto bude třeba doplnit i Katalog prací v jiné jeho části o nové povolání. V případě stanovení konkrétních podmínek (např. počet dětí na pečovatelku apod.) formou metodik a doporučení nicméně není možné nastavit systém kontroly podmínek poskytování péče a sankce za neplnění podmínek poskytování péče. Současně v tomto případě také nelze umožnit zaměstnavatelům daňově zvýhodnit poskytování těchto služeb péče o děti svým zaměstnancům, jelikož by nebyla jasně definována činnost (právním předpisem), na kterou by

zaměstnavatel uplatňoval daňové zvýhodnění. Definice daného typu služby péče o děti musí

být pro účely zákona o daních z příjmů převzata z právní regulace upravující tento typ služby péče o děti. Ministerstvu financí z hlediska jeho gesce nepřísluší definovat dotčené služby péče o děti ve svých právních předpisech.

1. 4. Identifikace dotčených subjektů

Tato regulace se týká následujících subjektů:  příjemci služeb péče o děti

 rodiče s dětmi (i potencionální rodiče)

 pečující osoby v dětské skupině  poskytovatelé služeb péče o děti

 fyzické osoby  právnické osoby

 zaměstnavatelé  územní samosprávné celky  Ministerstvo práce a sociálních věcí  orgány státní správy a samosprávy

1. 5. Popis cílového stavu

Cílem opatření je v souladu s programovým prohlášením vlády zvýšit místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby péče o dítě

V souladu s ust. § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která bude mimo jiné obsahovat vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti.

v dětské skupině, která upraví oblast péče o děti od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky dosud právně neregulovanou. Za účelem nabytí právní jistoty všech poskytovatelů a příjemců služby je nezbytné regulací především definovat nový typ služby, stanovit okruh možných poskytovatelů, oprávnění k poskytování služby, úhradu za službu, stanovit podmínky, za jakých bude služba poskytována, stanovit povinnosti poskytovatele a kontrolu a sankce za nedodržení podmínek daných regulací. Regulace zároveň umožní zapojit do poskytování péče o děti zaměstnavatele a prorodinné nestátní neziskové organizace. Cílem opatření je v souladu s výše uvedeným rovněž usnadnění udržení kontaktu rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a postupný vstup nebo návrat na trh práce s ohledem na jeho strategii v oblasti slaďování profesního, rodinného a osobního života. Současně bude mít i pozitivní vliv na děti, o které bude pečováno tím, že budou stanoveny podmínky poskytování péče a rodič bude mít jistotu garance kvality služby. Zároveň rodič nebude muset rezignovat na svou rodičovskou roli v případě návratu na trh práce, ale bude moci zvolit adekvátní strategii pro sladění profesního, rodinného a osobního života. Rovněž toto opatření přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou a nedostatku příjmů v případě, že rodič je delší dobu mimo trh práce.

Vznik nového typu služby péče o dítě v dětské skupině nelze právně upravit v rámci současného právního řádu, neboť cílem není vzdělávání dětí, jako je tomu v rámci mateřských škol, a účelem není zisk, jako je tomu v rámci provozování živností péče o děti. Nový typ služby se tedy vztahuje na oblast péče o děti mimo režim školských předpisů i mimo režim zákona o živnostenském podnikání. V případě, že poskytovatel, který nenaplní znaky služby péče o dítě v dětské skupině podle právní regulace, a nebude postupovat podle platné legislativy upravující mateřské školy či tzv. péčové živnosti, bude moci poskytovat služby péče o děti v rámci obecných právních předpisů, viz kapitola 1.3.4.

1. 6. Zhodnocení rizika

V zájmu udržení profesního růstu a nabytých profesních kvalit a zkušeností je nutné rodiči vytvořit podmínky, aby si v průběhu péče o malé dítě mohl udržet kontakt se zaměstnáním a mohl se dál profesně rozvíjet. Zaměstnanci, kteří si udrží profesní kvalifikaci i po dobu péče o dítě, případně si ji zvýší, nebudou pro zaměstnavatele představovat riziko „neefektivní investice“. Návrat do zaměstnání pro ně bude snazší a zároveň se sníží negativní dopady na jejich možný profesní růst. Vytvoření takovýchto podmínek by v konečném důsledku mělo vést ke snazší zaměstnatelnosti především žen a v neposlední řadě podpořit i ekonomickou soběstačnost rodin. Vzhledem k tomu, že v převážné míře pečují o malé dítě a dlouhodobě přerušují svou kariéru ženy, jsou to právě ony, kdo je z důvodu rodičovství vystaven zvýšeným obtížím na pracovním trhu a s tím spojené větší nezaměstnanosti. Výše citované skutečnosti tak logicky staví mladé rodiče před rozhodnutí, zda mít dítě/více dětí, nebo se věnovat ekonomické aktivitě. Přitom platí, že čím vyšší je vzdělání ženy, tím je pro oba rodiče toto rozhodnutí komplikovanější.

Nestanovení určitých zásad a legislativní nezakotvení v právním řádu ve svém důsledku brání rozvíjení a využívání alternativních služeb péče o děti, zejména v prostředí, kde jsou služby péče o děti teritoriálně hůře dostupné.

Rovněž jak bylo uvedeno v kapitole 1. 3. 4., jednotlivé oblasti, které se dotýkají služby péče o děti provozované v souladu s obecnými právními předpisy, spadají do gesce

Zdroj: MPSV: Národní koncepce rodinné politiky. Praha, 2005.

jednotlivých rezortů. Zpřehlednění stávající problematiky nelze dosáhnout bez legislativního řešení. Možnost provozování služby péče o děti pouze formou metodického doporučení v rámci několika rezortů není trvalým řešením. Zejména také z toho důvodu, že předpisy v gescích jednotlivých rezortů podléhají změnám a není možné na tyto změny pružně reagovat v rámci metodického doporučení. Také zde chybí možnost subjektu, který hodlá službu provozovat, se proti rozhodnutí orgánu odvolat.

Je proto třeba stanovit podmínky pro provozování nové služby, čímž se rozšíří spektrum služeb péče o děti a zavede se určitá „alternativa“ která může napomoci řešit nedostatečnou kapacitu současných služeb péče o děti. Cíle bude dosaženo přijetím právní úpravy služby péče o dítě v dětské skupině.

2. Návrh variant řešení

Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů obsahovala návrhy variant řešení s cílem rozšířit spektrum služeb péče o děti, zvýšit tak místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti a tím rodiči usnadnit udržení kontaktu se zaměstnáním, především po podobu rodičovské dovolené, a snazší vstup či návrat na trh práce.

Varianta první, tedy nulová, navrhovala nevytvářet novou právní úpravu ani žádné

nelegislativní opatření na podporu rozvoje služeb péče o děti, a to tím, že budou dále vznikat služby péče o děti poskytované pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu a bez jednotného metodického vedení (současně bez vydání informačního či metodického materiálu).

Varianta druhá navrhovala rozšířit spektrum služeb péče o děti prostřednictvím zavedení

nového typu služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, upravujícího podmínky pro činnost spočívající v pravidelné péči o dítě ve věku od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních.

Varianta třetí navrhovala rozšíření nabídky služeb péče o děti prostřednictvím navýšení

kapacity mateřských škol o možnost umístění dětí od dvou let věku. Podrobné vymezení navrhované varianty je uvedeno na str. 26 a 27 v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace k návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Vymezení nákladů a přínosů této varianty je uvedeno na str. 33 – 35 a str. 39-40 uvedené Závěrečné zprávy.

Varianta čtvrtá navrhovala rozšíření služeb péče o děti prostřednictvím nelegislativních

opatření, tj. nevytvářet novou právní úpravu v oblasti služeb péče o děti, ale rozšířit dostupnost služeb péče o děti nelegislativním opatřením - formou metodického vedení (včetně vydání metodického materiálu) pro služby péče o děti poskytované pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu.

Vláda svým usnesením ze dne 22. srpna 2012 č. 607 schválila realizovat variantu druhou, tj. rozšířit spektrum služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině. Současně na základě doporučení komise RIA,

které je obsaženo v příloze stanoviska Legislativní rady vlády, bude současně realizováno podzákonné opatření, obsažené ve variantě čtvrté.

Návrh zákona tedy rozšiřuje spektrum služeb péče o děti prostřednictvím definování nového typu služby péče o dítě v dětské skupině, upravujícího podmínky pro činnost spočívající v pravidelné péči o dítě ve věku od jednoho roku do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Rozšiřuje se tak spektrum služeb péče o děti, poskytovatelům se

stanovují dosažitelné podmínky, které jsou však zároveň zárukou jisté kvality služby, a rovněž se zajišťuje variabilita při poskytování nového typu služby. Rodičům s malými dětmi se tak umožňuje snadnější zapojení do pracovního procesu. Definování nového typu služby upravující oblast dosud právně neregulovanou stanoví konkrétní podmínky pro stávající poskytování služby pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu, což je nezbytné pro možné rozšíření služby s ohledem na zvýšení důvěry uživatelů v její existenci a fungování a oporu pro poskytovatele služby. Obsahem služby péče o dítě v dětské skupině je zajištění bezpečnosti a základních potřeb dítěte (strava, využití doby pobytu v dětské skupině s cílem rozvíjet dovednosti a schopnosti dítěte, odpočinek). Služba péče o dítě v dětské skupině nezajišťuje vzdělávání dítěte, ale dítěti se poskytuje výchovná péče zaměřená na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte v souladu s konceptem výchovy a péče o dítě. Stanoví se okruh možných poskytovatelů služby, kterými jsou fyzické osoby a právnické osoby, jakožto zaměstnavatelé, a dále obce, kraje a nestátní neziskové organizace. Stanoví se osobní způsobilost pečujících osob zahrnující i odbornou způsobilost (tj. vzdělání všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře, sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách, učitele mateřské školy, profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky, lékaře, psychologa ve zdravotnictví, klinického psychologa a vychovatele). Rovněž se stanoví, že o nejvíce 6 dětí současně může pečovat nejméně 1 pečující osoba, o 7 až 24 dětí současně pečují 2 pečující osoby. V případě, že se v dětské skupině pečuje o nejméně 13 dětí současně a alespoň 1 dítě je mladší dvou let, pečují v dětské skupině nejméně 3 osoby. Nejvyšší počet dětí v jedné dětské skupině bude činit 24 dětí. Stanoví se hygienické požadavky na prostorové a provozní podmínky v prostorech, v nichž bude služba péče o dítě v dětské skupině poskytována, tj. minimální standard (při počtu do 4 dětí), přičemž v závislosti na zvyšujícím se počtu dětí se nároky na tyto požadavky zvyšují. Při počtu od 5 do 12 dětí budou upraveny v zákoně o dětské skupině, při počtu dětí od 13 do 24 se bude na prostory vztahovat hygienická vyhláška. Poskytovatel má možnost s ohledem na aktuální i měnící se poptávku poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině ve více dětských skupinách současně. Stravování bude zajištěno poskytovatelem v dohodě s rodičem dítěte, včetně dohody o způsobu zajištění stravy. V případě kompletního zajištění stravování dětí přímo poskytovatelem musí být tato činnost v souladu s požadavky potravinového práva. Péči lze poskytovat pouze dítěti, které se podrobilo zákonem uloženým pravidelným očkováním, nebo které má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Rovněž je vyžadována informace o zdravotním stavu dítěte a případných omezeních z něho vyplývajících, které by mohly mít vliv na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Při výskytu zdravotních problémů nebo příznaků onemocnění musí pečující osoba zajistit bezodkladně informování a předání dítěte rodiči dítěte nebo zajistit jeho lékařské ošetření. Ve všech místnostech, ve kterých je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, je zakázáno kouření. Stanoví se zákaz vstupu osob, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, do prostor, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. Poskytovatel bude povinen zpracovat a zpřístupnit vnitřní pravidla pro provoz a poskytování služby, uzavřít s rodičem písemnou smlouvu o poskytování služby a vést evidenci dětí v dětské skupině. Služba péče o dítě v dětské skupině bude poskytována na nekomerčním základě a jejím účelem nebude generování zisku. Za poskytování služby tedy bude moci být požadována úhrada maximálně ve výši zřizovacích a provozních nákladů na poskytnutí služby. Výše úhrady bude stanovena ve vnitřních pravidlech pro poskytování služby. Oprávnění poskytovateli vzniká dnem zápisu do evidence poskytovatelů. Evidenci poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině povede Ministerstvo práce a sociálních věcí a kontrolu podmínek poskytování služby bude zajišťovat Státní úřad inspekce práce, příslušný oblastní inspektorát práce nebo krajské hygienické stanice. Pro účely zápisu do evidence bude orgán ochrany veřejného zdraví vydávat stanovisko. Stanoví se rovněž správní delikty a sankce za porušení podmínek poskytování služby. Správní delikty bude projednávat Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce nebo krajské hygienické stanice. Při definování nového typu služby péče o dítě v dětské skupině se vychází z faktu, že rodiče jako primární pečovatelé mají právo zvolit typ služby, který je v souladu s jejich potřebami a potřebami dítěte. Je tedy třeba zajistit odpovídající kvalitu služeb, neboť v současné době není výjimkou, že rodiče při nutnosti navrátit se na trh práce musí pro dítě zvolit službu, která ne zcela vyhovuje jejich představám či negarantuje odpovídající kvalitu.

V souvislosti s návrhem zákona bude zpracována novela příslušných právních předpisů, zejména zákona o daních z příjmů, která bude podporovat umožnění vstupu nebo návratu zaměstnance/zaměstnankyně po mateřské či rodičovské dovolené na trh práce zavedením daňových zvýhodnění, kterými budou zaměstnavatelé motivováni k zaměstnávání těchto skupin zaměstnanců, a zavedením slev na dani pro rodiče. Sleva na dani má podpořit rodiče dítěte, kteří za účelem zapojení se do výdělečné činnosti využijí služeb péče o děti předškolního věku - mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny. Zároveň bude za účelem posílení právní jistoty poskytovatelů i rodičů, jakožto příjemců služby při dosavadním právním stavu v oblasti služeb péče o děti, podporováno rozšíření služeb péče o děti prostřednictvím nelegislativních opatření, a to formou poskytování informací a metodického vedení pro služby péče o děti poskytované pouze v režimu obecných právních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí připraví v rámci projektu „Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě“ z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní osy „Mezinárodní spolupráce“, informační materiál zahrnující možnosti zřízení služeb péče o děti podle platného právního řádu ČR a

Cílem projektu je prostřednictvím spolupráce se zahraničními partnery v oblasti sladění pracovního a rodinného života získat zkušenosti v problematice možnosti úprav pracovních podmínek a rozvoje služeb péče o děti a využít těchto získaných příkladů dobré praxe k podpoře rozvoje českého trhu práce. Nové poznatky by měly vést k podpoře harmonizace pracovního, rodinného a osobního života zejména pro rodiče s dětmi při zapojení do pracovního procesu díky možnosti nastavení vyhovujících pracovních podmínek (pracovní doby, délky úvazku, místa výkonu práce apod.) a využití variabilních typů služeb péče o děti dle potřeb rodiny. S ohledem na současnou nedostatečnou kapacitou služeb péče o děti se předpokládá vytvoření nových míst a zapojení dalších osob do pracovního procesu díky implementaci nových typů služeb péče o děti v České republice. Vznik nových možností uspořádání výkonu práce podpoří růst zaměstnanosti a vytvoří lepší pracovní podmínky pro různé skupiny zaměstnanců. Inovativní opatření v oblasti služeb péče o děti budou pilotně ověřena žadatelem v rámci vlastní instituce, případně dalších spolupracujících organizací. V rámci projektu dojde k podpoře a rozvoji inovativní služby péče o děti, inspirované německou a rakouskou službou Kindergruppe, pro děti zaměstnanců žadatele, případně jiných organizačních složek státu, včetně rozvoje jejího vnitřního i venkovního zázemí, a dále ke vzniku dětského koutku pro příležitostné krátkodobé hlídání dětí. Další inovativní opatření v oblasti služeb péče o děti budou pilotně ověřena spolupracujícími organizacemi v ČR. V rámci spolupráce se zahraničními partnery budou rovněž diskutovány konkrétní možnosti úprav pracovních podmínek (např. pružné pracovní doby, délky pracovního úvazku, místa výkonu práce atd.) v praxi a pilotně ověřovány spolupracujícími organizacemi. Zároveň bude docházet k předávání know-how těchto příkladů dobré praxe dalším subjektům působícím v této oblasti.

základní postupy při poskytování služby péče o děti v rámci obecných právních předpisů, které zpracuje ve spolupráci s ostatními rezorty. Metodicky bude rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto agendu zajišťovat.

Tento informační materiál bude zahrnovat popis existujících služeb péče o děti v právním řádu ČR, dále informace o postupu zřízení a následném provozu služeb péče o děti v režimu obecných právních předpisů pro jednotlivé typy poskytovatelů (tj. obce, kraje, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatele, včetně organizačních složek státu), základní právní výklad z jednotlivých oblastí a stanoviska jednotlivých orgánů k dané problematice. Informační materiál bude obsahovat informace zejména z oblasti:

- stravování (zajištění stravování podle stávajících předpisů či rodiči)

- stavební (posouzení prostor z hlediska předmětu činnosti a návrh úprav)

- hygienických, provozních a prostorových podmínek (péče o zdraví dětí,

posouzení prostor)

- požární (posouzení prostor z hlediska bezpečnosti)

- finanční (možnosti financování podle jednotlivých typů poskytovatelů,

financování z evropských fondů a jiných zdrojů, možnost pojištění, vedení účetnictví, možnost daňového zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů).

Konkrétní právní normy jsou uvedeny v kapitole 1.3.4. Současně bude materiál obsahovat čtyři modely zřízení služby péče o děti na základě obecných právních předpisů a možné příklady dobré praxe. Materiál bude také, jak bylo výše zmíněno, obsahovat konkrétní informace o právním postavení jednotlivých poskytovatelů a jejich možnosti při poskytování služeb péče o děti v režimu obecných právních předpisů. Materiál bude dále obsahovat doporučení ohledně péče o děti, tj. dodržení počtu dětí na jednu pečující osobu, o kolik dětí má být pečováno v jednom časovém okamžiku, dodržení podmínky osobní a odborné způsobilosti pečující osoby, poskytování péče o děti podle výchovného konceptu, zavedení vnitřních pravidel pro poskytování péče, včetně denního režimu. Co se týče provozu, bude doporučeno dodržet v materiálu stanovené hygienické, provozní a prostorové podmínky a pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku. Na vypracování tohoto materiálu se budou podílet především, co se týče popisu služeb péče o děti v ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Co se týče hygienických požadavků na provoz a zařízení, bude za tuto část odpovědné Ministerstvo zdravotnictví, v oblasti stavebně technických požadavků upraví tuto oblast Ministerstvo pro místní rozvoj. Co se týče oblasti požární ochrany, je věcně odpovědné Ministerstvo vnitra (pod tento rezort spadá Generální ředitelství HZS ČR).

Poskytování souvisejících obecných informací ke službám péče o děti bude zajišťovat Ministerstvo práce a sociálních věcí v souladu s ust. § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, podle kterého je ústředním orgánem státní správy pro oblast „péče o rodinu a děti“. Materiál bude zveřejněn na stránkách MPSV s termínem do 30. 9. 2013. MPSV již nyní poskytlo základní informace o službách péče o děti v ČR a možnostech zřízení na www.mpsv.cz, v sekci Rodina a ochrana práv dětí.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3. 1. Vymezení skupin a oblastí dotčených regulací

Regulace se dotkne skupin zahrnujících  rodiče s dětmi (jakožto příjemci služby), potenciální rodiče  pečující osoby  poskytovatele služeb péče o děti, kterými budou fyzické a právnické osoby jakožto zaměstnavatele, nestátní neziskové organizace, územní samosprávné celky (tj. obce a kraje),  zaměstnavatele  územní samosprávné celky  Ministerstvo práce a sociálních věcí  orgány státní správy a samosprávy (Státní úřad inspekce práce, orgány ochrany veřejného zdraví, stavební úřady apod.) Vyhodnocení nákladů a přínosů je rovněž nezbytné z pohledu dopadů na veřejné rozpočty, ve vztahu k mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, z pohledu dopadů na podnikatelské subjekty a na územní samosprávné celky. Vyhodnocení reflektuje rovněž sociální dopady, dopady na životní prostředí a dopady na rovnost žen a mužů.

3. 2. Identifikace nákladů a přínosů

Tato regulace se týká služeb péče o děti a jejím cílem je umožnit rodičům udržet si kontakt se zaměstnáním v době péče o dítě a rychlejší vstup nebo návrat na trh práce, zaměstnavatelům pružně reagovat na potřeby zaměstnanců v oblasti slaďování profesního, rodinného a soukromého života. Pro hodnocení nákladů a přínosů v souvislosti s dopady na veřejný rozpočet je

a) nejprve použit variantní kvalifikovaný odhad na základě modelové situace:

modelová situace pro hodnocení nákladů a přínosů: zaměstnavatel bude poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině pro 12 dětí. Díky využití služby se bude moci vrátit do pracovního procesu 9 rodičů (6 rodičů s 1 dítětem, 3 rodiče se 2 dětmi) s tím, že 4 rodiče s 1 dítětem a 2 rodiče se 2 dětmi se vrátí na plný úvazek (měsíční hrubá mzda 20 000 Kč), 2 rodiče s 1 dítětem a 1 rodič se 2 dětmi se vrátí na částečný úvazek 0,4 (měsíční hrubá mzda 8 000 Kč). 3 z rodičů nově uplatní slevu na vyživované dítě. Modelová situace vychází ze současných statistických údajů a dostupných výzkumů ohledně rodinného chování českých rodičů a podpory zaměstnavatelů při sladění pracovního a rodinného života svých zaměstnanců. Odhady byly propočítány za podmínek podle platné legislativy v roce 2012 a konzultovány s Ministerstvem financí.

b) použit realisticky stanovený odhad možného vývoje

Co se týče přínosů do veřejných rozpočtů, jsou brány v úvahu počty rodičů, kteří vstoupí nebo se navrátí na trh práce jakožto plátci daní a pojistného a rovněž nové pečující osoby v dětských skupinách. Pro stanovení reálného odhadu je použita výše uvedená modelová situace při kapacitě dětské skupiny 12 dětí (tj. navrácení 9 rodičů na trh práce s danými úvazky a mzdou, včetně uplatnění slevy na vyživované dítě). Rovněž se předpokládá, že 30 % rodičů, kteří se zapojí na trh práce, obsadí volná pracovní místa (jedná se o zprůměrovaný odhad, neboť míra obsazenosti pracovních míst rodičů na rodičovské dovolené je velmi odlišná, co se týče pracovních odvětví). Pečující osoby v dětské skupině obsadí vždy nová volná pracovní místa.

Při identifikaci nákladů a přínosů v souvislosti s možným zapojením rodičů na trh práce je třeba brát v úvahu počty rodičů, které vychází z počtu odmítnutých žádostí o umístění dítěte v mateřské škole, které byly uvažovány pro děti starších tří let, a z počtu příjemců rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře. Tzn., předpokládá se, že by se na trh práce

nově zapojilo 55 000 rodičů. V souvislosti s tím, že služba péče o dítě v dětské skupině

bude poskytována dětem od 1 roku věku, je třeba vzít v úvahu počet dětí v populačním ročníku od jednoho do dvou let věku, tj. celkem cca 120000 dětí. Pokud bychom předpokládali, že více než desetina rodičů těchto dětí by vstoupila na trh práce, jedná se o

dalších cca 12 000 rodičů.

Celkový počet rodičů, kteří by se mohli nově zapojit na trh práce, činí podle stanoveného

odhadu cca 67 000. Nicméně je nezbytné vzít v potaz, že určitá část rodičů má více dětí do věku 7 let. Počet rodičů, kteří by se na trh práce zapojili, je z tohoto důvodu nižší.

Toto zohledňuje modelová situace, která předpokládá, že třetina rodičů umístí do dětské skupiny dvě děti ve věku do 7 let.

Identifikace a vyhodnocení nákladů a přínosů v souvislosti se zavedením daňových zvýhodnění, kterými budou zaměstnavatelé motivováni k zaměstnávání zaměstnance/zaměstnankyně po mateřské či rodičovské dovolené, a v souvislosti se zavedením slev na dani pro rodiče jakožto kompenzace nákladů, které rodiče vynaloží na služby péče o děti, je uvedeno v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace k novele předpisů v daňové oblasti.

3. 3. Náklady 3.3.1 Jednotlivé subjekty Rodiče s dětmi (potencionální rodiče)

Náklady budou vznikat rodičům v souvislosti s úhradou nákladů služby péče o dítě v dětské skupině. Vzhledem k tomu, že návrh regulace předpokládá, že poskytovatel stanoví úhradu nákladů maximálně ve výši zřizovacích a provozních nákladů na poskytnutí služby nebudou náklady pro rodiče neúměrně vysoké. Jistý náklad vzniká rodiči v souvislosti s tím, že příspěvek formou nepeněžního plnění na služby péče o děti straně rodiče-zaměstnance vstupuje do vyměřovacích základů pojistného a rovněž je odváděna daň z příjmů. Negativem tohoto opatření také může pro rodiče být skutečnost, že v případě, kdy ukončí pracovní poměr se zaměstnavatelem, jenž mu umožňuje využívat firemní zařízení dětské skupiny, nebude mít po ukončení tohoto poměru zajištěnou péči o děti.

Pečující osoby

Pečujícím osobám nevznikají žádné výrazné náklady. Náklady mohou vznikat pouze s prokázáním a doložením osobní a odborné způsobilosti v souvislosti s péčí o dítě v dětské skupině.

Poskytovatelé služby

Poskytovatelům služby vznikají náklady na zřízení a poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Mezi tyto náklady patří zejména úprava prostor, náklady na provoz (energie, úklid apod.), náklady spojené s personálním zabezpečením služby (především mzdy) a náklady na pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku. Přičemž nelze přesně vyčíslit, jak finančně náročné bude pro jednotlivé poskytovatele dětskou skupinu zřídit a provozovat. S ohledem na modelovou situaci, by náklady na zřízení a poskytování služby péče o dítě v dětské skupině o 12 dětech mohly činit 500 000 Kč (záleží ovšem na charakteru dostupných prostor), v případě ročního provozu 456 000 Kč.

Administrativní náklady vznikají poskytovatelům v souvislosti s povinností se zaevidovat a v souvislosti s povinností vést evidenci dětí, zpracovat vnitřní předpis a zajistit pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku.

Zaměstnavatelé

Náklady vznikají zaměstnavatelům, kteří nejsou přímo poskytovateli služby, v souvislosti s nepeněžním plněním, které poskytují svým zaměstnancům na zajištění služeb péče o děti. A to tím, že se tento příspěvek stává na straně zaměstnance zdanitelným nepeněžním příjmem.

Územní samosprávné celky

Územním samosprávným celkům nebudou navrhovanou regulací vznikat náklady přímo. Jisté náklady by mohly vzniknout pouze v případě, že by obec či kraj v rámci své politiky rozhodl zřizování a poskytování služby péče o dítě v dětské skupině finančně podporovat. Těmto subjektům nevznikají žádné administrativní náklady, neboť agendu evidence bude zabezpečovat Ministerstvo práce a sociálních věcí a kontrolu bude provádět Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Pro výpočet nákladů byl v tomto případě použit realisticky stanovený odhad. Agendu budou zajišťovat 3 pracovníci na MPSV, přičemž 2 pracovníci budou zajišťovat proces evidence a 1 pracovník bude ještě dále kromě evidence zajišťovat záležitosti týkající se odvolání proti rozhodnutí – rozklad. Pracovníci zajišťující proces evidence by byli zařazeni v 8. platové třídě, kde se vychází z částky 30.000 Kč mzdových nákladů na jednoho pracovníka měsíčně (superhrubá mzda), tj. ročně celkem 360.000 Kč. Pracovník zajišťující dále odvolání proti rozhodnutí - rozklad by byl zařazen v 11. platové třídě, kde se vychází z částky 37.000 Kč, tj. ročně 444.000 Kč. Personální zajištění agendy pracovníky MPSV si vyžádá celkem 1,164 mil. Kč. Provozní náklady na jednoho pracovníka činí 100.000 Kč ročně (tj. celkem 300.000 Kč ročně).

Podle realisticky stanoveného odhadu budou výdaje na zajištění těchto činností činit cca 1,5 mil Kč ročně. V souvislosti s rozšířením služeb péče o děti prostřednictvím nelegislativních opatření, tj. metodického vedení MPSV a vydáním informačního materiálu, se náklady oproti současnému stavu výrazně nezmění. Výdaje činící především administrativní náklady ministerstev a dalších institucí v souvislosti s metodickým vedením této agendy jednotlivými rezorty, budou zabezpečeny ze stávající personální kapacity. Přičemž Ministerstvo práce a sociálních věcí bude tuto agendu zastřešovat. Příprava informačního materiálu bude hrazena z uvedeného projektu „Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě“ z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní osy „Mezinárodní spolupráce“. Při počtu 100 000 ks tohoto informačního materiálu by činil náklad na rozpočet projektu 500 000 Kč.

Výdaje na vytvoření a provoz evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině budou hrazeny ze zdrojů MPSV.

Orgány státní správy a samosprávy

Náklady budou vznikat v souvislosti s kontrolou podmínek poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, kterou bude zajišťovat Státní úřad inspekce práce a příslušný oblastní inspektorát práce, přičemž tato činnost bude zajištěna ze stávajících personálních zdrojů. Předpokládají se náklady se školením inspektorů příslušných inspektorátů práce cca. 80 tis. ročně.

Co se týče orgánů ochrany veřejného zdraví, orgánů, které řeší soulad se stavebními a požárními, případně dalšími předpisy, nebudou těmto subjektů vznikat v souvislosti se službou péče o dítě v dětské skupině žádné náklady.

3.3.2. Veřejné rozpočty V souvislosti s rozšířením spektra služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby péče o dítě v dětské skupině se očekávají dopady na veřejný rozpočet v souvislosti s evidencí a kontrolou poskytovatelů služby, kterou bude zajišťovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, viz výše. Rovněž se očekává snížení ročních příjmů veřejného rozpočtu v souvislosti s daňovými úlevami pro zaměstnavatele zajišťující svým zaměstnancům péči o jejich děti a v souvislosti se slevami na dani pro rodiče-zaměstnance.

V případě uplatnění vynaložených nákladů zaměstnavatelem na zajištění péče o dítě zaměstnance do daňově účinných výdajů, a to i v případě nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na zajištění péče o dítě zaměstnance poskytované jiným subjektem než zaměstnavatelem, stává se na straně zaměstnance tento příspěvek, zdanitelným nepeněžním příjmem, tj. příspěvek formou nepeněžního plnění na straně zaměstnance vstupuje do vyměřovacích základů pojistného a rovněž je odváděna daň z příjmů, v této souvislosti tedy

jde o příjem do veřejného rozpočtu. V konečném důsledku se ovšem zaměstnavateli zvýší daňově uznatelné náklady v souvislosti se zdaněním a zpojistněním poskytnutého nepeněžního příspěvku zaměstnanci, což je tedy dalším dopadem na veřejný rozpočet.

Vzhledem k tomu, že službu péče o dítě v dětské skupině bude moci poskytovat jménem České republiky též organizační složka státu, která jménem České republiky zaměstnává rodiče dítěte, bude tato služba činností organizační složky státu. Výdaje za službu péče o děti budou tedy výdaji státního rozpočtu.

3. 4. Přínosy 3.4.1. Jednotlivé subjekty Rodiče s dětmi (potencionální rodiče)

Náklady, které mohou vzniknout rodičům dětí v důsledku využití služeb, budou do jisté míry kompenzovány příjmy z výdělečné činnosti, neboť se předpokládá, že tuto službu budou využívat rodiče participující na trhu práce, kteří mj. zároveň uplatní slevu na dani z příjmů. Kvalitativním přínosem, který není finančně ocenitelný, je prevence sociální izolace rodičů pečujících o děti. Přínosem je rovněž stanovení jasných podmínek pro poskytování služby a možnost zvolit strategii sladění pracovního, rodinného a osobního života, zlepšení finanční situace, jistota udržení pracovní pozice, zajištění hlídání dítěte po dobu časově kompatibilní s pracovní dobou a dostupnost služeb. Přínosem je rovněž v případě poskytování služby zaměstnavatelem umístění dětské skupiny v budově zaměstnavatele, resp. v její blízkosti a zajištění péče o dítě po dobu kompatibilní s pracovní dobou, což je přínosem i pro děti. Zároveň je pro děti přínosem i individuální přístup pečujících osob v případě nižšího počtu dětí a pobyt dětí v kolektivu. Přínosem pro potencionální rodiče je především možnost využití služby péče o děti, které pro ně zřizuje zaměstnavatel. V případě, že zaměstnavatel umožní rodiči využít takovéto zařízení, má rodič snazší volbu při sladění profesního, rodinného a osobního života (tj. nebude muset do jisté míry volit mezi pracovní kariérou a rodičovstvím).

Pečující osoby

Pro pečující osoby je přínosem nabídka nových pracovních míst. Co se týče požadavků na odbornou způsobilost těchto osob, návrh zákona stanoví okruh možných odborných způsobilostí pečujících osob, není tedy striktně vyžadována pouze jedna odborná způsobilost. To znamená, že se umožní většímu okruhu osob stát se pečující osobou v dětské skupině bez nutnosti doplňovat či měnit odbornou způsobilost.

Poskytovatelé služby

Pro všechny poskytovatele služeb je kvalitativním přínosem možnost variability při zřizování služeb péče o děti vzhledem k jejich možnostem a aktuální i měnící se poptávce. Přínosem je rovněž stanovení jasných podmínek pro poskytování služby zákonem.

Zaměstnavatelé

Přínosem je pro zaměstnavatele větší zapojení rodičů na trh práce. Náklady vzniklé na straně zaměstnavatelů jakožto poskytovatelů služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině budou do jisté míry kompenzovány zavedením daňové uznatelnosti nákladů, tj. mezi náklady, které lze uznat jako výdaje použité na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a které se odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené zákonem o daních z příjmů, budou zahrnuty i výdaje na zajištění služeb péče o děti. Přínosem na straně zaměstnavatele je úspora v podobě udržení kvalifikované pracovní síly bez nutnosti investování do kvalifikace nového zaměstnance ve výši až 300 000 Kč/osobu a možnost udržení si zkušených zaměstnanců. Dále lze uvést rovněž motivaci a vyšší loajalitu zaměstnanců a zvýšení prestiže firmy.

Územní samosprávné celky

Územní samosprávné celky budou moci být jedny z poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině. Přínosem je větší dostupnost služeb péče o děti v daném regionu a nulová administrativní a finanční zátěž v případě, kdy bude zajištěna dostupnost služeb péče o děti skrze dětské skupiny dalšími subjekty, kterými jsou např. nestátní neziskové organizace či zaměstnavatelé.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvu práce a sociálních věcí vznikají přínosy v souvislosti s ukotvením nové služby péče o dítě v dětské skupině v právním řádu. Za současného stavu rovněž formou informačního materiálu a poskytnutí informací se sníží administrativní zátěž, která je způsobena nedostatečnou informovaností veřejnosti o službách péče o děti a roztříštěností této problematiky mezi více rezorty. (Přínosy vznikají také poskytováním služby péče o děti jakožto zaměstnavatelem, viz výše).

Orgány státní správy a samosprávy

Přínosem pro tyto subjekty je jasné nastavení podmínek poskytování péče, včetně požadavků na zřízení a prostory, a stanovení povinností pro jednotlivé subjekty.

3.4.2. Veřejné rozpočty

Základním přínosem rozšíření spektra služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby péče o dítě v dětské skupině je skutečnost, že se díky rozšíření nabídky služeb péče o děti umožní širší zapojení rodičů, především matek, na trh práce coby daňových poplatníků a poplatníků pojistného na sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění a snížení deficitu PAYG penzijního systému. Rovněž vzniknou nová pracovní místa v souvislosti s poskytováním nového typu služby péče o dítě v dětské skupině, a díky tomu dojde k zapojení nových pečujících osob do pracovního procesu. Je ovšem třeba předpokládat, že část rodičů navracejících se na trh práce obsadí místa těchto pečujících osob.

Variantní kvalifikovaný odhad vychází z modelové situace 1 a celkového počtu rodičů i s dětmi od jednoho roku věku do dvou let ve výši podle následující tabulky. V tabulce je variantně zohledněn návrat rodiče buď na volné místo, nebo na místo, které je po dobu jeho absence na trhu práce obsazeno jinou osobou. Ve výsledných číslech je rovněž započítán přínos z daní a pojistného za nové pečující osoby, které obsadí vždy nová volná místa. Tabulka zároveň předpokládá, že desetina pečujících osob v dětských skupinách jsou rodiče vracející se na trh práce a tato desetina rodičů tedy také vždy obsadí volná pracovní místa.

Míra obsazení pracovních míst, dosud neobsazených, rodiči vstupujícími do pracovního procesu

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

4 889 129,5 155,3 190,6 225,8 261,0 296,3 331,5 366,7 402,0 437,2

9 778 240,2 310,7 381,2 451,6 522,1 592,5 663,0 733,4 803,9 874,4

11 733 288,3 372,8 457,4 541,9 626,5 711,0 795,6 880,1 964,7 1 049,2

14 667 360,4 466,0 571,7 677,4 783,1 888,8 994,5 1 100,2 1 205,9 1 311,5

16 622 408,4 528,2 648,0 767,7 887,5 1 007,3 1 127,1 1 246,9 1 366,6 1 486,4

24 444 600,6 776,7 952,9 1 129,0 1 305,2 1 481,3 1 657,5 1 833,6 2 009,8 2 185,9

pečujících osob*)

31 289 768,8 994,2 1 219,7 1 445,2 1 670,6 1 896,1 2 121,6 2 347,0 2 572,5 2 798,0

43 022 1 057,0 1 367,0 1 677,1 1 987,1 2 297,1 2 607,1 2 917,1 3 227,2 3 537,2 3 847,2

48 889 1 201,2 1 553,5 1 905,8 2 258,0 2 610,3 2 962,6 3 314,9 3 667,2 4 019,5 4 371,8

Počet rodičů nově zapojených na trh práce a využívajících dětskou skupinu (bez jedné desetiny

58 667 1 441,4 1 864,2 2 286,9 2 709,7 3 132,4 3 555,2 3 977,9 4 400,7 4 823,4 5 246,2

Roční příjem veřejného rozpočtu je vyčíslen v mil. Kč. * Jednu desetinu pečujících osob v dětských skupinách tvoří rodiče nově zapojení na trh práce.

V souvislosti s uvedenými propočty je dále třeba uvažovat současnou míru nezaměstnanosti a situaci na trhu práce obecně.

Podle realisticky stanoveného odhadu podle údajů uvedených v kapitole 3. 2., tj. modelové situace, kdy při určitém počtu dětských skupin se navrátí určitý počet rodičů, z nichž 30% obsadí volná pracovní místa, a při zapojení úměrného počtu nových pečujících osob, lze odhadovat přínosy v následujících čtyřech letech podle níže uvedené tabulky:

Rok Počet rodičů, kteříPočet dětskýchPřínos do státního

budou nověskupinrozpočtu využívat dětské skupiny (tj. roční nárůst)

2014 5 000 556 191 mil Kč 2015 10 000 1111 382 mil. Kč 2016 12 000 1333 457 mil. Kč 2017 10 000 1111 382 mil. Kč

Reálný stanovený odhad vychází z předpokládaného vývoje zájmu a možností při zřizování a poskytování služby péče o dítě v dětské skupině ze strany zřizovatelů. Současně reflektuje snížení porodnosti a v důsledku toho také možnost umísťování dětí do předškolních zařízení typu mateřských škol a využití jiných typů služeb péče o děti.

Rok Počet rodičůPřínos do státního celkem, kteřírozpočtu budou využívat dětské skupiny 2014 5 000 191 mil. Kč 2015 15 000 573 mil. Kč 2016 27 000 1,03 mld. Kč 2017 37 000 1,41 mld. Kč

Rovněž lze očekávat, že se sníží počet příjemců dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, neboť si rodič zvýší svůj příjem, který je posuzován jako rozhodný příjem pro posouzení nároku na tyto dávky. Vzhledem k tomu, že službu péče o dítě v dětské skupině bude moci poskytovat jménem České republiky též organizační složka státu, která jménem České republiky zaměstnává rodiče dítěte, bude tato služba činností organizační složky státu. Úhrada za službu tedy bude příjmem státního rozpočtu. Přínosem v souvislosti s realizací informačního materiálu je zvýšení jistoty při poskytování služby tím, že poskytovatelé i rodiče budou mít k dispozici modelové příklady i výklad některých stěžejních ustanovení.

3. 5. Souhrnné vyhodnocení nákladů a přínosů

Vyhodnocení nákladů a přínosů navrhované regulace obsahuje vyhodnocení výše zmíněných nákladů a přínosů dotčených subjektů a zároveň specifických dopadů, především ve vztahu k mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a z pohledu dopadů na podnikatelské subjekty. Vyhodnocení reflektuje rovněž sociální dopady, dopady na životní prostředí a dopady na rovnost žen a mužů.

Subjekt Náklady Přínosy

Rodiče - úhrada za službu péče o dítě- kompenzace nákladů na služby

v dětské skupiněpříjmy z výdělečné činnosti, zároveň uplatnění slevy na dani

- příspěvek formou nepeněžního z příjmů v souvislosti s využitím plnění na služby péče o děti na služby péče o děti (daňové straně rodiče -zaměstnance úlevy) vstupuje do vyměřovacích základů pojistného a rovněž je- větší dostupnost služby díky odváděna daň z příjmůjasným podmínkám na zřízení a provoz

- možnost širšího zapojení rodičů na trh práce

- snížení rizika sociální izolace rodičů

- sladění pracovního a rodinného života (nebude třeba do jisté míry volit mezi profesní kariérou a rodičovstvím)

- právní jistota v souvislosti s nastavením podmínek služby

- větší jistota udržení pracovní pozice

- umístění dětské skupiny přímo v budově zaměstnavatele, resp. v její blízkosti

- zajištění péče o dítě po dobu časově kompatibilní s pracovní dobou

Pečující osoby - náklady spojené s prokázáním a- nabídka nových pracovních

doložením osobní a odbornémíst způsobilosti v souvislosti s péčí- více možných odborných o dítě v dětské skupinězpůsobilostí pro poskytování péče o děti v dětské skupině

Poskytovatelé- možnost variability při

- náklady se zřízením a

služby zřizování služeb péče o děti

poskytování služby péče o dítě v vzhledem k jejich možnostem a dětské skupině (úprava prostor, aktuální i měnící se poptávce náklady na provoz (energie,

- stanovení jasných podmínek úklid apod.), náklad spojené pro poskytování služby s personálním zabezpečením zákonem služby (především mzdy) a náklady na pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku (dle modelové situace by náklady na zřízení mohly činit 500 000 Kč, v případě provozu 456 000 Kč)

- administrativní náklady spojené s povinností se zaevidovat a v souvislosti s povinností vést evidenci dětí, zpracovat vnitřní předpis a zajistit pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku

Zaměstnavatelé - daňová uznatelnost nákladů

- náklady v souvislosti spojená s poskytováním služby s nepeněžním plněním, které péče o děti či nákladů spojených poskytují svým zaměstnancům s nepeněžním plněním na zajištění služeb péče o děti zaměstnanci v souvislosti se (příspěvek je na straně zajištěním služby péče o děti zaměstnance zdanitelným nepeněžním příjmem)- možnost širšího zapojení rodičů na trh práce

- dřívější návrat kvalifikovaného personálu na trh práce

- snížení nákladů na zaškolování nových pracovníků až o 300 000 Kč/osobu

- možnost udržení nadaných a zkušených zaměstnanců-rodičů

- zvýšení prestiže firmy

- motivace a vyšší loajalita pracovníků

Územní- nulová administrativní,

- případné náklady spojené

samosprávné celky případně finanční zátěž

s rozhodnutím obce či kraje podporovat jiné subjekty v- větší dostupnost služeb péče o poskytování služby péče o dítě vděti v daném regionu dětské skupině

Ministerstvo práce- náklady spojené- snížení administrativní zátěže, a sociálních věcís personálním a provoznímkterá je způsobena

zabezpečením agendy evidencenedostatečnou informovaností poskytovatelů dětských skupinveřejnosti o službách péče o děti (cca 1,5 mil. Kč)a roztříštěností této problematiky

- informační manuál promezi více rezorty potencionální poskytovatele (hrazeno z projektu)

Orgány státní- náklady se školením- přínosem je, že orgánům správy ainspektorů příslušnýchochrany veřejného zdraví, samosprávyinspektorátů práce cca. 80 tis.orgánům, které mají

ročně.v kompetenci posuzovat soulad se stavebními a požárním, případně dalšími předpisy, nebudou vznikat významné náklady

- jasně nastavení podmínek poskytování péče, včetně požadavků na zřízení a prostory, a stanovení povinností pro jednotlivé subjekty

Veřejné rozpočty Náklady Přínosy

- náklady na státní rozpočet- při počtu rodičů, kteří vstupují na v souvislosti s evidencí a kontroloutrh práce (30 % obsadí volná pracovní poskytovatelů služby péče o dítě vmísta), a pečujících osob na nově dětské skupině budou činitvzniklá pracovní místa, přínos do cca1,5 mil. Kčveřejného rozpočtu podle realisticky

- náklady na státní rozpočetstanoveného odhadu v následujících v souvislosti s výdaji spojenýmičtyřech letech: s poskytováním služby státem

2014 191 mil. Kč

- náklady na vydání informačního

2015 573 mil. Kč

materiálu týkajícího se služeb péče o

2016 1,03 mld. Kč

děti ve výši 500 000 Kč (hrazeno

2017 1,41 mld. Kč

z projektu)

- snížení ročních příjmů veřejného- přínos do veřejného rozpočtu rozpočtu v souvislosti s daňovýmiv souvislosti s tím, že příspěvek úlevami pro zaměstnavatele zajišťujícíformou nepeněžního plnění na straně svým zaměstnancům péči o jejich dětizaměstnance vstupuje do a v souvislosti se slevami na dani provyměřovacích základů pojistného a rodiče-zaměstnancerovněž je z něj odváděna daň z příjmů

- očekávané snížení počtu příjemců dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi

- přínosy do veřejného rozpočtu v souvislosti s úhradou od rodičů za využití služby jakožto zaměstnanců České republiky, snížení deficitu PAYG penzijního systému

Vzhledem k tomu, že službu péče o dítě v dětské skupině pro své zaměstnance bude moci poskytovat i organizační složka státu, bude tato služba činností organizační složky státu. Úhrada za službu tedy bude příjmem státního rozpočtu a výdaje za službu budou výdaji státního rozpočtu. Vše, co bude souviset s činností dětské skupiny, bude muset být narozpočtováno jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Navrhovaná regulace přispívá v jistém smyslu k posílení konkurenceschopnosti ČR v souladu s vládou schválenou Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, kde je v části „Zvýšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání“ řečeno, že systém mateřských škol bude Ministerstvo práce a sociálních věcí doplňovat systémem alternativních forem. Zároveň v části Sladění rodinného života a pracovní kariéry ČR vykazuje v EU nejvyšší pokles zaměstnanosti žen v případě, že mají malé děti. Příčinou je nevhodně nastavená prorodinná politika a nedostatek dostupných a kvalitních služeb předškolní výchovy. Důsledkem je nevyužití lidského kapitálu žen, vysoká mzdová mezera mezi muži a ženami, snížený zájem o rodičovství obecně, což má jako celek i negativní dopady na fiskální rovnováhu. Cílem tohoto projektu je zvýšit nabídku alternativních forem předškolní výchovy a tím podpořit sladění pracovního a rodinného života rodičů, udržení kontaktu s profesí v době péče o dítě a hladký návrat na trh práce podle osobních preferencí. Zavedení nového typu služby péče o dítě v dětské skupině bude mít spíše pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Jak bylo výše uvedeno, zaměstnavatel si poskytnutím služby zaměstnanci udrží kvalifikovanou pracovní sílu, nebude nucen investovat nemalé finanční prostředky do kvalifikace nového zaměstnance a snáze si zajistí motivaci k práci a vyšší loajalitu těchto pracovníků. Zaměstnavatel poskytující služby péče o děti bude zároveň pro rodiče atraktivnější. Co se týče sociálních dopadů, tak navrhovaná regulace bude mít pozitivní dopad na sociální prostředí. Vzhledem k definování podmínek poskytování služby budou nastavena jasná pravidla poskytování služby upravené regulací. Tím, že se rozšíří spektrum a snazší dostupnost služeb péče o děti, nebudou rodiče ohroženi ztrátou zaměstnání v případě, kdy nemají možnost využít služby péče o děti či zařízení typu mateřské školy. Navrhovaná regulace nemá přímé dopady na životní prostředí. V jistém smyslu může mít pozitivní dopad na životní prostředí v případě umístění služby péče o dítě v dětské skupině na pracovišti rodiče. Návrh zákona má za cíl rozšířit možnosti a škálu služeb péče o děti. Díky tomu budou moci rodiče lépe slaďovat svůj pracovní, soukromý a rodinný život. Ženy jsou v naprosté většině pečovatelkami o malé děti (např. rodičovský příspěvek pobíralo v roce 2010 pouze 1,6 % mužů), zároveň je zaměstnanost žen nižší než zaměstnanost mužů a rovněž rozdíl v odměňování žen a mužů v České republice je druhý nejvyšší v Evropské unii (dle údajů Eurostat je to 25,5 %). Tím, že bude ženám umožněno lépe slaďovat svůj pracovní, soukromý a rodinný život a rychleji se vracet na trh práce, zlepší se také jejich postavení na trhu práce, což bude mít pozitivní dopad na rovnost žen a mužů.

V rámci ESF OP Lidské zdroje a zaměstnanost se mezi podporovanými aktivitami

objevuje podpora slaďování pracovního a rodinného života. Jedná o podporu a rozvoj služeb péče o děti za účelem sladění pracovního a rodinného života jejich rodičů. Mělo by jít o financování personálního zajištění finančně a teritoriálně dostupných služeb péče o děti předškolního a mladšího školního věku. Negativní dopady, které vzniknou zavedením opatření v oblasti daňové, tj. budou ovšem kompenzovány zaměstnáním většího počtu rodičů za strany těchto zaměstnavatelů, kteří budou poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině, jakožto poplatníků daní a pojistného.

Při hodnocení nákladů a přínosů vyvstává rovněž otázka porovnání poskytované péče v dětské skupině a poskytování vzdělávání v mateřské škole v souvislosti s tím, jaké náklady přináší „poskytování vzdělávání“ oproti poskytování péče. Vzhledem

k nákladům, které byly zmíněny v předchozí kapitole, vychází částka na zabezpečení péče v dětské skupině cca 456 tis. ročně při péči o 12 dětí, tj. přibližně 40 tis. ročně na dítě. Podle údajů obsažených v Hodnocení dopadů regulace k návrhu věcného záměru zákona vychází částka na jedno dítě v MŠ cca 55 tis. (při součtu výdajů státního a rozpočtu a zřizovatelů). Nicméně třídy mateřských škol bývají naplněny do počtu 24 dětí (případně 28). Při současné situaci je takovýto počet dětí v jedné třídě standardem.

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020.

4. Návrh řešení Vzhledem k tomu, že vláda svým usnesením ze dne 22. března 2012 č. 607 schválila návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, rozhodla realizovat rozšíření spektra péče o děti formou nové právní úpravy služby péče o dítě v dětské skupině.

Návrh regulace zahrnuje nový typ služby péče o dítě v dětské skupině, upravujícího podmínky pro činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Zároveň tím, že se vymezují požadavky na poskytování služby, budou mít poskytovatelé i rodiče právní jistotu při provozování i využívání této služby.

Tím, že se stanoví hygienické a provozní požadavky s definováním minimálního standardu a tyto požadavky porostou úměrně počtu dětí, bude pro poskytovatele snazší tuto službu zřídit a provozovat. Rozšiřuje se tak spektrum služeb péče o děti a

poskytovatelům se zajišťuje větší variabilita a rodičům s malými dětmi se umožňuje snadnější zapojení do pracovního procesu. Evidenci poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině povede Ministerstvo práce a sociálních věcí a kontrolu plnění podmínek poskytování služby bude zajišťovat Státní úřad inspekce práce, příslušný oblastní inspektorát práce nebo krajské hygienické stanice. Výdaje na zajištění těchto činností budou činit cca 1,5 mil Kč ročně.

Součástí je zároveň novelizace zákona o daních z příjmů v podobě zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele vynaložených na zajištění služeb péče o děti svých zaměstnanců a v podobě slevy na dani z příjmů pro rodiče, kteří využijí služeb péče o děti v souvislosti se zapojením na trh práce.

Zároveň bude za účelem posílení právní jistoty poskytovatelů i rodičů, jakožto příjemců služby při dosavadním právním stavu v oblasti služeb péče o děti, podporováno rozšíření služeb péče o děti prostřednictvím nelegislativních opatření, a to formou poskytování informací a metodického vedení pro služby péče o děti poskytované pouze v režimu obecných právních předpisů.

Přijetí právní úpravy poskytování služby péče o dítě v dětské skupině si vyžádá v nové právní úpravě vymezení

- pojmu „služba péče o dítě v dětské skupině“,

- poskytovatele služby,

- úhrady služby,

- vznik, změna a zánik oprávnění,

- podmínek pro získání oprávnění,

- evidence poskytovatelů,

- povinností poskytovatele,

- podmínek poskytování služby,

- pečujících osob,

- počtu pečujících osob v dětské skupině,

- počtu dětí v dětské skupině a počet dětských skupin,

- stravování,

- ochrany zdraví,

- vnitřních pravidel a plánu výchovy a péče,

- pojištění odpovědnosti za škodu,

- smlouvy mezi poskytovatelem a rodičem,

- evidence dětí,

- kontroly,

- správních deliktů,

- hygienických požadavků stanovených na prostorové a provozní podmínky v prostorech, v nichž bude služba péče o dítě v dětské skupině poskytována (bude upraveno prováděcím právním předpisem). Úprava hygienických požadavků stanovených na prostorové a provozní podmínky v prostorech, v nichž bude služba péče o dítě v dětské skupině poskytována, si vyžádá také novelizaci ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se zákazem kouření ve všech místnostech, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, v souvislosti s doplněním prostor, kde je stanoven zákaz vstupu pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, o prostory, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině je třeba novelizovat ustanovení § 8 a § 15 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s úpravou situace při výskytu zdravotních problémů nebo příznaků onemocnění dítěte je nezbytné novelizovat ustanovení § 7 odst. 3 a § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vymezení týkající se kontroly poskytování péče a povinností poskytovatele si vyžádá novelizaci zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Přehled níže uvádí zakotvení služby péče o dítě v dětské skupině v systému služeb péče o děti v České republice, současně s vymezením okruhů poskytovatelů a podmínek, za kterých je možné služby poskytovat. Přehled uvádí definici služby, účel služby, podmínky poskytování péče, okruh zřizovatelů a poskytovatelů, povinnosti zřizovatelů a poskytovatelů péče, evidenci, kontrolu, případné sankce apod.

Název opatření Služba péče o dítě v dětskéMateřská škola Vázaná živnost „Péče oVolná živnost, oborVolná živnost, obor

skupinědítě do tří let věkučinnosti č. 72 „Mimoškolníčinnosti č. 79 v denním režimu“výchova a činnost,„Poskytování služeb pořádání kurzů, školení,pro rodinu a včetně lektorské činnosti“domácnost“

Právní úprava Samostatná nová právníZákon č. 561/2004 Sb., oZákon č. 455/1991 Sb., oZákon č. 455/1991 Sb., oZákon č. 455/1991 Sb.,

úpravapředškolním, základním,živnostenském podnikání,živnostenském podnikání, veo živnostenském středním, vyšším odbornémve znění pozdějšíchznění pozdějších předpisůpodnikání, ve znění a jiném vzdělávání, ve zněnípředpisů (živnostenský(živnostenský zákon)pozdějších předpisů pozdějších předpisůzákon)(živnostenský zákon) (školský zákon)

Věková kategorieOd jednoho roku věku dítěteZpravidla od tří let věkuOd 0 let věku dítěte do tříOd tří let věku dítěte,Individuální péče o děti dětí/ péčedo zahájení povinné školnídítěte do zahájení povinnélet věku dítěte, v zařízenív zařízení (provozovně)nad tři roky věku dítěte v domácnosti čidocházky dítěte, v kolektivuškolní docházky dítěte,(provozovně) iv rodinách, dále v zařízenídětí, mimo domácnost dítětev zařízenív domácnosti dítětepříležitostné, krátkodobé

hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku)

Hlavní účelProvozována neziskově,Provozována neziskově,Ziskově Ziskově Ziskově zřizování aúčelem je poskytování službyúčelem je poskytování provozování (zhlídání a péče o dětivzdělávání pohledu vytváření zisku) FinancováníPoskytovatel, rodičZřizovatel, stát (tj.Ten, kdo službu využíváTen, kdo službu využíváTen, kdo službu využívá službyneinvestiční dotace MŠMT),(zpravidla rodič)(zpravidla rodič)(zpravidla rodič)

(plánovaná daňovárodič, uznatelnost nákladů)možná daňová uznatelnost nákladů

ZřizovateléFyzické osoby a právnickéKraje, obce a dobrovolnéFyzické a právnické osobyFyzické a právnické osobyFyzické a právnické (provozovatelé)osoby jakožtosvazky obcí, registrované(s výjimkou subjektů,(s výjimkou subjektů,osoby (s výjimkou

zaměstnavatelé (tj. i fyzickécírkve a náboženskékterým zákon neumožnujekterým zákon neumožnujesubjektů, kterým zákon

osoby a právnické osoby,společnosti a ostatnípodnikání dlepodnikání dleneumožnuje podnikání které jsou podnikateli dleprávnické nebo fyzickéživnostenského zákona,živnostenského zákona,dle živnostenského obchodního zákoníku), kteříosoby. Zřizovatelem můženapř. organizačních složeknapř. organizačních složekzákona, např. zřizují dětskou skupinu probýt také stát; v takovémstátu)státu)organizačních složek děti svých zaměstnanců, obce,případě plní funkcistátu) kraje, nestátní neziskovézřizovatele jménem státu organizacek tomu určené ministerstvo (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Ministerstvo zahraničních věcí)

Vznik oprávnění Oprávnění poskytovateliOprávnění vzniká zápisemOprávnění provozovatOprávnění provozovatOprávnění provozovat

vzniká dnem zápisu dodo rejstříku škol a školskýchživnost vzniká dnemživnost vzniká dnemživnost vzniká dnem evidence poskytovatelů.zařízení, tj. vzniká právoohlášením živnostiohlášením živnostiohlášením živnosti poskytovat vzdělávání a školské služby a vydávat doklady o vzdělání

Evidence Evidenci poskytovatelů vedeKrajský úřad vede vŽivnostenský rejstřík vedeŽivnostenský rejstřík vedeŽivnostenský rejstřík

Ministerstvo práce arejstříku škol a školskýchživnostenský úřad.živnostenský úřad.vede živnostenský úřad. sociálních věcí.zařízení údaje o mateřských školách s výjimkou níže uvedených. MŠMT vede v rejstříku škol a školských zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních zřízených ministerstvem a registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy. Rejstřík školských právnických osob vede MŠMT.

Úhrada od rodičů Úhrada ze strany rodičeStanovena prováděcímSmluvně. Smluvně. Smluvně.

stanovená poskytovatelem apředpisem. Rodič max. 50 ošetřená smluvně, maximálně% skutečných průměrných však ve výši zřizovacích aneinvestičních nákladů provozních nákladů naprávnické osoby. Předpis poskytnutí služby, s možnostístanovuje možnosti nestanovení úhrady.osvobození od úplaty.

PersonálníPečující osoby splňujícíPedagogové s kvalifikacíFyzické osoby,Není stanoveno. Není stanoveno. zabezpečeníosobní způsobilost, součástíučitel předškolní výchovy.prostřednictvím kterých je

níž je i odborná způsobilostpodnikatel povinen zajistit (tj. vzdělání všeobecné sestry,výkon živnosti, musí splnit zdravotnického asistenta,odbornou způsobilost (tj. ošetřovatele, porodnívzdělání všeobecné sestry, asistentky nebozdravotnického asistenta, zdravotnického záchranáře,ošetřovatele, porodní sociálního pracovníka,asistentky nebo pracovníka v sociálníchzdravotnického službách, učitele mateřskézáchranáře, sociálního školy, profesní kvalifikacepracovníka, pracovníka chůvy pro děti do zahájenív sociálních službách). povinné školní docházky, odborná kvalifikacepodle zvláštního právního předpisu, lékaře, psychologa ve zdravotnictví, klinického psychologa, vychovatele).

Počet pečujícíchO nejvíce 6 dětí současněPočet je stanoven tak, abyNení stanoven. Není stanoven. Není stanoven. osobv dětské skupině pečujena jednoho pedagogického

nejméně 1 pečující osoba, o 7pracovníka připadalo 20 dětí až 24 dětí současně v dětskéz běžných tříd či 12 dětí ve skupině pečují nejméně 2třídě, kde jsou zařazeny děti pečující osoby.se zdravotním postižením. V případě, že se v dětské skupině pečuje o nejméně13 nejvíce 24 dětí současně a alespoň jedno z těchto dětí je mladší dvou let, pečují v dětské skupině nejméně 3 pečující osoby.

Počet dětí ve Počet dětí stanovuje Třída se naplňuje do počtu Není stanoven. Je však Není stanoven. Je však třeba Není stanoven.

Podle novely živnostenského zákona, která se nyní nachází ve třetím čtení, se doplňuje další odborná způsobilost podnikatele i osob, kterými je podnikatel povinen zajistit výkon živnosti, a to o učitele mateřské školy a o profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky.

skupiněposkytovatel. Počet dětí je24 dětí (lze navýšit až natřeba dodržet příslušnédodržet příslušné (kolektivu)limitován hygienickými,28), v případě dětíhygienické, provozní ahygienické, provozní a

provozními a prostorovýmis postižením do počtu 19prostorové požadavkyprostorové požadavky (např. požadavky. V jedné dětskédětí (lze pak navýšit na 24(např. minimální počet mminimální počet mna 1 skupině může být nejvíce 24dětí). MŠ s jednou třídou mána 1 dítě), které do určitédítě), které do určité míry dětí.nejméně 15 dětí, MŠ semíry mohou ovlivnit početmohou ovlivnit počet dětí. Poskytovatel má možnostdvěma a více třídami mádětí. s ohledem na aktuální i měnícínejméně v průměru 18 dětí se poptávku poskytovat službuve třídě. Je-li v obci pouze péče o dítě v dětské skupinějedna mateřská škola ve více dětských skupináchs jednou třídou, má nejméně současně.13 dětí, jediná MŠ v obci se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 16 dětí ve třídě. Nejvyšší povolený počet dětí se zapisuje do rejstříku škol a školských zařízení.

Hygienické,Konkrétní požadavky

Stanoven minimální standardKonkrétní požadavkyKonkrétní požadavkyKonkrétní požadavky

prostorové anejsou stanoveny.

(při počtu do 4 dětí), přičemžstanovuje vyhláškastanovuje vyhláškastanovuje vyhláška

provozní

v závislosti na zvyšujícím seč. 410/2005 Sb.,č. 410/2005 Sb.,č. 410/2005 Sb.,

požadavky

počtu dětí se zvyšují nárokyo hygienických požadavcícho hygienickýcho hygienických požadavcích na hygienické, prostorové ina prostory a provozpožadavcích na prostory ana prostory a provoz zařízení provozní požadavky (při počtuzařízení a provozoven proprovoz zařízenía provozoven pro výchovu do 12 dětí budou upravenyvýchovu a vzdělávání dětí aa provozoven pro výchovua vzdělávání dětí a v prováděcím právnímmladistvých, ve zněnía vzdělávání dětí amladistvých, ve znění předpise), při počtu od 13 dovyhlášky č. 343/2009mladistvých, ve zněnívyhlášky č. 343/2009 24 dětí se bude na prostory(hygienická vyhláška).vyhlášky č. 343/2009(hygienická vyhláška). vztahovat vyhláška(hygienická vyhláška). č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 (hygienická vyhláška).

Stravování Zajištěno poskytovatelem Organizace a rozsah V případě zajištění V případě zajištění V případě zajištění

v dohodě s rodičem dítěte,školního stravování dětí astravování dětístravování dětí podnikatelemstravování dětí včetně dohody o způsobuúplata za školní stravovánípodnikatelem musí být tatomusí být tato činnostpodnikatelem musí být zajištění stravy (individuálněse řídí vyhláškou č.činnost v souladuv souladu s požadavkytato činnost v souladu ze strany rodiče, nebo ze107/2005 Sb., o školníms požadavkypotravinového práva.s požadavky strany poskytovatele).stravování.potravinového práva.potravinového práva. V případě zajištění stravování dětí poskytovatelem musí být tato činnost v souladu s požadavky potravinového práva.

Péče o zdraví Péči lze poskytovat pouzeMateřská škola můžePovinnost přijmout dítě,Povinnost přijmout dítě,Není stanoveno. Péče

dítěti, které se podrobilopřijmout pouze dítě, které sekteré se podrobilokteré se podrobilo zákonemv rámci této živnosti je zákonem uloženýmpodrobilo zákonemzákonem uloženýmuloženým pravidelnýmposkytována zpravidla pravidelným očkováním, nebouloženým pravidelnýmpravidelným očkováním,očkováním, nebo které máv domácnosti dítěte. které má doklad, že je protiočkováním, nebo které mánebo které má doklad, žedoklad, že je proti nákazePokud je tato živnost nákaze imunní nebo sedoklad, že je proti nákazeje proti nákaze imunníimunní nebo se nemůžeprovozována jinde než nemůže očkování podrobit proimunní nebo se nemůženebo se nemůže očkováníočkování podrobit prov domácnosti dítěte, trvalou kontraindikaci.očkování podrobit propodrobit pro trvaloutrvalou kontraindikaci, nenínení stanovena Při výskytu zdravotníchtrvalou kontraindikaci.kontraindikaci, neníuložena.povinnost přijmout dítě, problémů nebo příznakůK předcházení vzniku auložena.Zákaz kouření v provozovněkteré se podrobilo onemocnění musí pečujícíšíření chorob je zařízeníZákaz kouřeníani zákaz vstupu pro osoby,zákonem uloženým osoba zajistit bezodkladněpovinno zajistit oddělenív provozovně ani zákazkteré jsou zjevně pod vlivempravidelným informování a předání dítětedítěte, které vykazujevstupu pro osoby, kteréalkoholu, nebo jinýchočkováním, nebo které rodiči dítěte nebo zajistit jehoznámky akutníhojsou zjevně pod vlivemnávykových látek tentomá doklad, že je proti lékařské ošetření.onemocnění a zajistit dohledalkoholu, nebo jinýchzákon explicitněnákaze imunní nebo se Ve všech místnostech, vezletilé fyzické osoby.návykových látek tentonestanovuje.nemůže očkování kterých je poskytována službaZákon č. 379/2005 Sb.zákon explicitněpodrobit pro trvalou péče o dítě v dětské skupině,zakazuje ve všech vnitřníchnestanovuje.kontraindikaci, není je zakázáno kouření.a vnějších prostorách škol auložena. Stanovuje se zákaz vstupuškolských zařízení kouření.Zákaz kouření osob, které jsou zjevně podZákaz vstupu pro osoby,v provozovně ani zákaz vlivem alkoholu nebo jinýchkteré jsou zjevně pod vlivemvstupu pro osoby, které návykových látek, do prostor,alkoholu, nebo jinýchjsou zjevně pod vlivem v nichž je poskytována službanávykových látek tentoalkoholu, nebo jiných

MZ uvažuje v připravované novele zákona č. 258/200 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, o zavedení stejné povinnost co se týče očkování jako u mateřských škol. Současně se plánuje zrušit povinnost zajistit oddělení nemocného dítěte a plánuje se zavedení povinnosti informovat zákonného zástupce a předat mu nemocné dítě.

péče o dítě v dětské skupině. zákona explicitněnávykových látek tento nestanovuje.zákon explicitně nestanovuje.

Vnitřní pravidla Poskytovatel je povinen mítMateřská škola je povinnaNení stanoveno. Není stanoveno. Není stanoveno.

zpracovaná a zveřejněnávést dokumentaci, jejíž vnitřní pravidla pro provoz asoučástí je i školní řád nebo poskytování služby.vnitřní řád, výroční zprávy o činnosti.

Program Péče je poskytována naVzdělávání se uskutečňujeNení stanoveno. Není stanoveno. Není stanoveno.

základě plánu výchovy a péče,podle školních (rámcových) který poskytovatel musíprogramů. zpracovat a zveřejnit na přístupném místě.

Přijetí dítětePoskytovatel uzavíráRozhodnutí o přijetí dítěteNení stanoveno. Není stanoveno. Není stanoveno. (smlouva,s rodičem písemnou smlouvudo mateřské školy je rozhodnutí)o poskytování péče.vydáváno zákonnému

zástupci na základě žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání.

Evidence dětí Poskytovatel je povinen véstDokumentace mateřskéNení povinností.Není povinností. Není povinností.

evidenci dětí v dětské skupině.školy mimo jiné obsahuje(Pro účely daňové postačí evidenci dětí.doklady o příjmu od rodičů).

Kontrola Kontrolu plnění podmínekHodnocení mateřské školyŽivnostenský úřad provádíŽivnostenský úřad provádíŽivnostenský úřad

provádí Státní úřad inspekcese uskutečňuje jako vlastníkontrolu pouze z hlediskakontrolu pouze z hlediskaprovádí kontrolu pouze práce, oblastní inspektorátyhodnocení a hodnoceníživnostenského zákona.živnostenského zákona.z hlediska práce nebo krajské hygienickéČeskou školní inspekcí.Kontrola poskytování péčeKontrola poskytování péčeživnostenského zákona. stanice. Pro účely zápisu doKontrolu hygienickýchnení prováděna. Kontrolunení prováděna. KontroluKontrola poskytování evidence bude orgán ochranypodmínek provádí orgánhygienických podmínekhygienických podmínekpéče není prováděna. veřejného zdraví vydávatochrany veřejného zdraví.provádí orgán ochranyprovádí orgán ochrany stanovisko, že prostory dětskéveřejného zdraví.veřejného zdraví. skupiny jsou upraveny v souladu s požadavky zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině či hygienické vyhlášky.

Delikty a sankceStanoví se správní delikty aDelikty a sankce stanovenyDelikty a sankce jsouDelikty a sankce jsouDelikty a sankce jsou v souvislostisankce za porušení podmínekve školském zákoně, dálestanoveny pouzestanoveny pouzestanoveny pouze s poskytovánímposkytování služby.např. ve smyslu zákona ov souvislostiv souvislostiv souvislosti službySprávní delikty projednávásociálně právní ochraně, čis provozováním živnostis provozováním živnostis provozováním živnosti

Státní úřad inspekce práce ave smyslu zákona opodle živnostenskéhopodle živnostenskéhopodle živnostenského oblastní inspektoráty práce apřestupcích.zákona či v souvislostizákona či v souvislostizákona či v souvislosti krajské hygienické stanice.s dalšími právnímis dalšími právními předpisys dalšími právními předpisy (např. zákon o(např. zákon o přestupcích).předpisy (např. zákon o přestupcích, přestupky napřestupcích). úseku).

Daňový režim Náklady na provoz vlastníchV současné době je daňovýV současné době je daňovýV současné době je daňovýV současné době je

zařízení na poskytovánírežim podle tabulky níže.režim podle tabulky níže.režim podle tabulky níže.daňový režim podle služby péče o dítě v dětskéV rámci návrhu novelyV rámci návrhu novelyV rámci návrhu novelytabulky níže. skupině budou daňovězákona o daních z příjmů,zákona o daních z příjmů,zákona o daních z příjmů,V rámci návrhu novely uznatelné, daňově uznatelnérealizované v souvislostirealizované v souvislostirealizované v souvislostizákona o daních budou rovněž nepeněžnís návrhem věcného záměrus návrhem zákona o dětskés návrhem zákona o dětskéz příjmů, realizované příspěvky zaměstnavatele nazákona o dětské skupině, seskupině, se navrhujeskupině, se navrhujev souvislosti s návrhem zajištění péče o dítěnavrhuje mezi nákladyv případě využitív případě využitízákona o dětské zaměstnance poskytovanédaňově uznatelné zahrnoutnepeněžních příspěvků unepeněžních příspěvků uskupině, se navrhuje jiným subjektem nežrovněž náklady na zřízenítéto služby stejný daňovýtéto služby stejný daňovýv případě využití zaměstnavatelem podlevlastní firemní mateřskérežim na straněrežim na straněnepeněžních příspěvků u návrhu zákona o poskytováníškoly a i v případě využitízaměstnavatelů jako uzaměstnavatelů jako utéto služby stejný služby péče o dítě v dětskénepeněžních příspěvků udětské skupiny.dětské skupiny.daňový režim na straně skupině.této služby bude stejnýzaměstnavatelů jako u V případě uplatněnídaňový režim na stranědětské skupiny. vynaložených nákladůzaměstnavatelů jako u zaměstnavatelem na zajištěnídětské skupiny. péče o dítě zaměstnance do daňově účinných výdajů, a to i v případě nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na zajištění péče o dítě zaměstnance poskytované jiným subjektem než zaměstnavatelem, stává se na straně zaměstnance tento příspěvek zdanitelným nepeněžním příjmem.

Služby péče o děti z hlediska zákona o daních z příjmů:

paragraf forma plnění zaměstnanec zaměstnavatel zařízenípozn.

(provoz)

6 odst. 9Nepeněžní osvobozen není daňovězařízení službyFKSP písm. d)uznatelnýmpéče o děti

výdajem (§ 25smluvně od odst. 1 písm. h)jiného subjektu bod 2

6 odst. 9Nepeněžní osvobozen není daňověvlastníFKSP písm. d)uznatelnýmfiremní zařízení(kolektivní

výdajem (§ 25služby péče osmlouva)

odst. 1 písm. h)děti, nikoli bod 2mateřská škola dle

školského zákona

§ 24 odst.Nepeněžní nebude osvobozenje daňověvlastní firemnízam. výhoda § 3 2 písm. j/jedná se o zdanitelnýuznatelnýmmateřská školaodst. 3 a § 6, tzv. bod 3příjem dle § 6 odst. 1výdajem (§ 24podle školskéhocena obvyklá

písm. d), vstupuje doodst. 2 písm. jzákona vyměř. základů nabod 3) pojistné/

§ 25 odst.Peněžní zdanitelný příjem zenení daňovězařízení služby(např. ze 1 písm. h)závislé činnostiuznatelnýmpéče o dětisociálního fondu) bod 2/poplatek považovánvýdajem (§ 25provozované

za zdanitelný příjemodst. 1 písm. h)jinými subjekty dle § 6 odst. 1 písm.bod 2 d), vstupuje do vyměř. základů na pojistné/

pouze§ 24Peněžní zdanitelný příjem zeje daňovězařízení služby

odst. 2závislé činnostiuznatelnýmpéče o děti písm. j)/poplatek považovánvýdajem pouzeprovozované bod 5za zdanitelný příjempodle § 24 odst.jinými subjekty

dle § 6 odst. 1 písm.2 písm. j) bod 5 d), vstupuje do vyměřovacích základů na pojistné/

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Orgánem, který je určen k implementaci předmětného návrhu, je Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví. Dopad regulace se dotkne především rodičů dětí tím, že se jim umožní udržet si kontakt se zaměstnáním po dobu mateřské a rodičovské dovolené a rychlejší vstup nebo návrat na trh práce, včetně možnosti zvolení strategie při sladění profesního, rodinného a osobního života. Dojde rovněž ke zlepšení jejich finanční situace a snížení rizika jejich sociální izolace v době mateřské a rodičovské dovolené. Vzhledem k tomu, že předložená úprava je navrhována s cílem umožnit rodičům udržet si kontakt se zaměstnáním v době péče o dítě a umožnit jim vstup nebo návrat na trh práce a volbu strategie v oblasti slaďování profesního, rodinného a osobního života tím, že se rozšíří spektrum služeb péče o děti, je rodičům ponechána svobodná volba rozhodnutí, zda službu využijí. Rovněž je na rozhodnutí subjektů, zda budou služby poskytovat. Co se týče daňových opatření, je taktéž na rozhodnutí subjektů, jimž jsou určena, zda jich využijí.

6. Přezkum účinnosti regulace

Z hlediska kritérií přezkumu účinnosti, která jsou dána Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace, bude přezkum účinnost regulace proveden po 3 letech po účinnosti zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Služba péče o dítě v dětské skupině bude rovněž předmětem statistického zjišťování.

7. Konzultace a zdroje dat

V oblasti koncipování opatření a Hodnocením dopadů regulace k návrhu věcného záměru zákona probíhala průběžně konzultační jednání se všemi aktéry v oblasti rodinné politiky a dalších souvisejících politik. Konzultace byly realizovány zejména se zástupci ostatních rezortů (mj. Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví), rodičů, zaměstnavatelů, územních samosprávných celků a nestátních neziskových organizací. Připomínky byly dále uplatněny a návrhy vzneseny na jednáních v rámci kulatých stolů, konference k rodinné politice dne 30. listopadu 2010 a v rámci dalších jednání s jednotlivými subjekty všech výše zmíněných aktérů. Obdržené podněty a připomínky byly průběžně vyhodnocovány. Tato problematika byla zpracována nejprve v návrhu věcného záměru zákona o službách péče o děti a následně v návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a chůvě a o změně souvisejících zákonů, který obsahoval následující opatření: I. Poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci – vytvoření nového typu služby péče o

děti poskytované rodičem, který zároveň osobně, celodenně a řádně pečuje o vlastní dítě do 7 let věku;

II. Dětská skupina – vytvoření nového typu služby nepříležitostné a nekrátkodobé péče

o děti poskytované v režimu i mimo režim zákona o živnostenském podnikání v zařízení péče o děti;

III. Úprava odborné způsobilosti osob pečujících v režimu zákona o živnostenském

podnikání nepříležitostně a nekrátkodobě o děti do zahájení povinné školní docházky v jejich domácnosti-chůva;

IV. Podpora služeb v rámci vázané živnosti péče o děti; V. Zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním

služeb péče pro děti svých zaměstnanců a podpora rodičů v oblasti zdaňování příjmů v podobě slevy na dani z příjmů při zajištění péče o děti v souvislosti s návratem na trh práce;

VI. Zrušení bezplatnosti posledního roku předškolního vzdělávání; VII. Zvýšení procenta maximální možné finanční spoluúčasti zákonných zástupců dítěte

na úhradě neinvestičních nákladů na předškolní vzdělávání.

Materiál byl zpracován ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením v termínu od 10. 3. do 31. 3. 2011. Projednávání návrhu věcného záměru zákona o službách péče o děti na 81. zasedání Legislativní rady vlády (dále jen „LRV“) dne 9. 6. 2011 bylo, na základě návrhu stanoviska LRV a zpravodajské zprávy přednesené v úvodu jednání, přerušeno na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí za účelem rozhodnutí o dalším postupu. LRV doporučila následující dvě varianty řešení: 1. návrh věcného záměru zákona v této podobě nepředkládat a zvolit cestu novelizace stávajících právních předpisů, nebo 2. návrh věcného záměru zákona přepracovat ve smyslu uvedených připomínek a přepracované znění návrhu znovu předložit LRV. Z následných jednání Ministerstva práce a sociálních věcí s příslušnými rezorty v záležitosti realizace opatření novelizací stávajících právních předpisů vyplynulo, že opatření IV., V. VI. a VII. lze realizovat novelizací stávajících právních předpisů, nicméně realizace opatření I., II. a III. vyžaduje novou právní úpravu. Opatření IV. je řešeno v rámci již schválené novely zákona o živnostenském podnikání, která se v současné době nachází ve druhém čtení PSP ČR (účinnost novely byla stanovena prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení). Opatření V. však vzhledem k fázi projednávání návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa již nebylo možné do tohoto návrhu zákona začlenit. Realizace opatření VI. a VII. byla projednávána s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, přičemž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předložilo varianty řešení těchto opatření a navrhlo dále o těchto opatřeních jednat. Opatření VI. bylo následně realizováno pozměňovacím poslaneckým návrhem k novele školského zákona, ovšem pouze dílčím způsobem, tj. zpoplatněním předškolního vzdělávání dětí v posledním ročníku MŠ, které mají odklad povinné školní docházky. Realizace opatření VII. byla následně Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy odmítnuta. V souladu s připomínkami LRV bylo ustoupeno od realizace opatření I. vzhledem ke skutečnosti, že takovýto soukromoprávní vztah lze uzavřít již dnes podle občanského zákoníku, a bez nastavení mechanismu veřejnoprávní kontroly tedy postrádá zavedení nového opatření smysl. Opatření II., III. a rovněž opatření V. z důvodu výše uvedeného bylo realizováno prostřednictvím nového návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a chůvě a o změně souvisejících zákonů. Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a chůvě a o změně souvisejících zákonů byl dne 11. září 2011 předložen vládě k projednání a rovněž zaslán předsedkyni LRV. Návrh věcného záměru zákona obsahoval tato opatření: I. Dětská skupina – nová služba nepříležitostné a nekrátkodobé péče o děti poskytované v režimu i mimo režim zákona o živnostenském podnikání v zařízení; II. Chůva - úprava odborné způsobilosti osob pečujících v režimu zákona o živnostenském podnikání nepříležitostně a nekrátkodobě o děti do zahájení povinné školní docházky v jejich domácnosti; III. Daňová opatření - zavedení daňové uznatelnosti nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním služeb péče pro děti svých zaměstnanců a podpora rodičů v oblasti zdaňování příjmů v podobě slevy na dani z příjmů při zajištění péče o děti v souvislosti s návratem na trh práce. Projednávání návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a chůvě a o změně souvisejících zákonů bylo na 88. zasedání LRV konaném dne 6. října 2011 na základě návrhu stanoviska LRV přerušeno za účelem přepracování materiálu ve smyslu připomínek LRV. LRV uplatnila připomínku k tomuto věcnému záměru zákona zejména v tom smyslu, že upravuje podmínky pro dva odlišné režimy činností, tj. v režimu i mimo režim zákona o živnostenském podnikání. LRV doporučila následující varianty řešení: 1. vyjmout služby péče o děti z režimu živností a upravit je samostatně jako služby svého druhu na komerční i nekomerční bázi v nové právní úpravě, nebo 2. služby péče o děti upravit zvlášť pro oblast mimo režim živnostenského zákona, a dále upravit stávající podmínky služeb péče o děti v režimu živnostenského zákona (např. živnost vázanou „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ upravit na živnost vázanou „Péče o dítě do zahájení povinné školní docházky v denním režimu“), nebo 3. služby péče o děti upravit pouze pro oblast mimo režim zákona o živnostenském podnikání, zatímco na bázi živností je ponechat ve stávající úpravě. Po konzultaci se zástupci LRV byl návrh věcného záměru zákona upraven a v souladu s novým obsahem tento návrh nazván „Věcný záměr zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů“ a přeložen vládě k projednání. Vládou byl předložený návrh schválen. Navrhovaná opatření byla rovněž projednávána na zasedání Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, který je pracovním orgánem Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Při koncipování opatření a Hodnocení dopadů regulace k návrhu věcného záměru zákona byla využita data Eurostatu, ÚIV, ÚZIS, ČSÚ, výzkumy VÚPSV, vládní materiály (schválené usnesením vlády, Národní program reforem na rok 2013, Strategie Evropa 2020 apod.) a materiály jiných příslušných rezortů, platné právní předpisy apod. Návrh zákona prošel mezirezortním připomínkovým řízením v termínu od 22. 1. do 18. 2. 2013. V rámci tohoto řízení byly uplatněny zásadní i doporučující připomínky. Do upraveného návrhu zákona byly z velké části zapracovány připomínky Odboru kompatibility ÚV, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Ministerstva financí, Ministerstva kultury, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství, Ministerstva vnitra, Karlovarského kraje, Jihomoravského kraje. Rovněž v rámci tohoto řízení proběhly konzultace s některými nepovinnými připomínkovými místy. Byly akceptovány některé připomínky například Národního centra pro rodinu, společnosti Edenred, Národního institutu pro děti a rodinu a Zdravotnického zařízení městské části Praha 4.

Vyhodnocení dopadů návrhu zákona

Soulad s ústavním pořádkem ČR Návrh zákona je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s článkem 32 odst. 1, 5 a 6 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb.), podle kterého jsou rodičovství a rodina pod ochranou zákona. Rodičům, kteří pečují o děti, je zaručeno právo na pomoc státu, přičemž podrobnosti stanoví zákon. Návrh zákona přispívá k naplnění zásad stanovených v čl. 26, 29, 30 a 32 Listiny základních práv a svobod.

Soulad s mezinárodními smlouvami a právem EU Návrh zákona reflektuje závazky České republiky vyplývající z Úmluvy OSN o právech dítěte (vyhlášena pod č.104/1991 Sb.) zejména čl. 18 odst. 2 a 3, podle kterých jsou smluvní státy povinny poskytovat rodičům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolů výchovy dětí, zabezpečovat rozvoj institucí, zařízení a služeb péče o děti a činit všechna potřebná opatření k tomu, aby bylo zabezpečeno právo dětí pracujících rodičů využívat služeb a zařízení péče o

děti. K tomuto článku lze odkázat i na aktuální Závěrečná doporučení Výboru OSN pro práva dítěte, která byla přijata po projednání Třetí a čtvrté periodické zprávy České

republiky o plnění závazků vyplývajících z Úmluvy o právech dítěte v Ženevě dne 31. 5. 2011. Výbor pro práva dítěte ve svých závěrečných doporučeních kromě jiného vyzval, aby Česká republika poskytla nezbytné služby pro rodiče s malými dětmi a potřebnou sociální podporu rodičům tak, aby všichni rodiče mohli realizovat svou primární odpovědnost za výchovu dítěte. Návrh věcného záměru zákona koresponduje současně s Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (vyhlášena pod č. 62/1987Sb.). Předložený návrh zákona koresponduje také s článkem 10 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), podle něhož by nejširší možná ochrana a pomoc měla být poskytnuta rodině, která je přirozenou a základní jednotkou společnosti, zvláště k jejímu založení a po dobu, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí. Návrh věcného záměru zákona dále přispívá k naplnění závazků, které Česká republika převzala ratifikací Evropské sociální charty (č. 14/2000 Sb. m. s.), konkrétně článku 16 a článku 17 této charty. Podle článku 16 Evropské sociální charty se smluvní státy s cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny, která je základní jednotkou společnosti, zavazují podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného života takovými prostředky, jako jsou rodinné dávky, daňová opatření, poskytování bydlení pro rodiny, dávek novomanželům, a jinými vhodnými prostředky. Článek 17 pak speciálně upravuje právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu, když stanoví, že s cílem zajistit účinné uplatnění práva matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu se smluvní strany zavazují přijmout všechna vhodná a potřebná opatření vedoucí k tomuto cíli, včetně zřizování nebo provozování vhodných institucí nebo služeb. Konkrétně se v čl. 11 odst. 2 písm. c) Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen

ukládá smluvním státům povinnost přijmout potřebná opatření k prosazení poskytování nezbytných doplňkových sociálních služeb, umožňujících rodičům spojovat rodinné povinnosti s pracovními povinnostmi a účastí na veřejném životě, zejména podporováním zřizování a rozvoje sítě zařízení péče o děti, a to za účelem zabránění

diskriminace žen z důvodů manželství nebo mateřství a zajištění jejich reálného práva na práci.

Předmětná problematika se dotýká ochrany osobních údajů, kterou upravuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Předložený návrh věcného záměru zákona je s touto směrnicí v souladu. Návrh zákona je rovněž v souladu se Směrnicí Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS; návrh zákona přispívá k naplnění cílů směrnice, zejména k rozvoji příležitostí pro částečný pracovní úvazek na základě přijatelném pro zaměstnavatele i zaměstnance a usnadnění přístupu k částečnému pracovnímu úvazku na všech úrovních v podniku. Návrh zákona je rovněž v souladu se Směrnicí Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení. Návrh zákona současně není v rozporu s ustanoveními práva EU upravujícími hospodářskou soutěž (Pravidla hospodářské soutěže čl. 101 a násl. Smlouvy o fungování EU), neboť upravuje službu péče o dítě v dětské skupině představující nový typ činnosti, který v České republice není dosud právně upraven. Předmětem činnosti je výchovná péče zaměřená na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte, nikoli vzdělávání dětí, jako je tomu v rámci mateřských škol. Služba bude poskytována na nekomerčním základě a jejím účelem nebude generování zisku, jak je tomu v rámci provozování živností péče o děti. Služba má tedy jiný charakter činnosti než vzdělávací služba dítěte v rámci mateřské školy a než komerční služba v rámci živností péče o děti. Daňová opatření jsou zaváděna pro všechny právně upravené typy služeb péče o děti v České republice, nezakládají tedy veřejnou podporu. V rámci práva EU se na upravovanou oblast dále vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a dále Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Předložený návrh zákona není s těmito směrnicemi v rozporu. Návrh zákona je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin a s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána; návrh zákona přispívá k naplnění cílů obsažených v Úmluvě MOP č. 122 o politice zaměstnanosti (č. 490/1990 Sb.).

Předložený návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je České republika

vázána a není v rozporu s právem Evropské unie. Přijetí návrhu zákona přispěje

k naplňování mezinárodních závazků České republiky. Mezinárodní smlouvy a právní předpisy EU, kterých se předmětná problematika týká, jsou:

 Sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte  Vyhláška č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech  Sdělení č. 14/2000 Sb. m. s., o Evropské sociální chartě  Vyhláška č. 62/1987 Sb., o Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen  Sdělení č. 57/2001 Sb. m. s., o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,  Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS,  Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení,  Pravidla hospodářské soutěže (čl. 101 a násl. Smlouvy o fungování EU).  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin,  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin.

Ekonomické dopady V souvislosti se zavedením služby péče o dítě v dětské skupině se očekávají náklady na státní rozpočet především v souvislosti s evidencí poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině, které bude zabezpečovat Ministerstvo práce a sociálních věcí, budou činit cca

1,5 mil. Kč a s kontrolou podmínek poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, která

bude svěřena Státnímu úřadu inspekce práce a příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, přičemž tato činnost bude zajištěna ze stávajících personálních zdrojů. Předpokládají se

náklady se školením inspektorů příslušných inspektorátů práce cca 80 tis. ročně. Výdaje na

vytvoření a provoz evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině budou hrazeny ze zdrojů MPSV. Současně tyto výdaje nebudou důvodem k požadavku na navýšení rozpočtu kapitoly 313 – MPSV a budou hrazeny v rámci schváleného výdajového rámce a střednědobého výhledu. Současně v případě, že se službu hlídání a péče o dítě v dětské skupině rozhodne poskytovat organizační složka státu, případně státní příspěvková organizace, příslušné výdaje budou hrazeny v rámci jejího schváleného rozpočtu a nebude žádat o navýšení rozpočtu příslušných kapitol. Náklady na státní rozpočet v souvislosti s výdaji spojenými s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině organizačními složkami státu není možné blíže specifikovat. Rovněž se očekává snížení ročních příjmů veřejného rozpočtu v souvislosti s daňovými úlevami pro zaměstnavatele zajišťující svým zaměstnancům péči o jejich děti a v souvislosti se slevami na dani pro rodiče-zaměstnance. Rodičům vznikají náklady za úhradu za službu péče o dítě v dětské skupině a v souvislosti s příspěvkem formou nepeněžního plnění na služby péče o děti od zaměstnavatele, kdy tento příspěvek na straně rodiče-zaměstnance vstupuje do vyměřovacích základů pojistného a rovněž je odváděna daň z příjmů. Pečujícím osobám vznikají náklady spojené s prokázáním a doložením osobní a odborné způsobilosti v souvislosti s péčí o dítě v dětské skupině. Poskytovatelům služby vznikají náklady se zřízením a poskytování služby hlídání a péče o děti v dětské skupině (úprava prostor, náklady na provoz (energie, úklid apod.), náklady spojené s personálním zabezpečením služby (především mzdy) a náklady na pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku (dle modelové situace by náklady na zřízení mohly činit 500 000 Kč, v případě provozu 456 000 Kč), administrativní náklady spojené s povinností se zaevidovat a v souvislosti s povinností vést evidenci dětí, zpracovat vnitřní předpis a zajistit pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku. Zaměstnavatelům vznikají náklady v souvislosti s nepeněžním plněním, které poskytují svým zaměstnancům na zajištění služeb péče o děti (příspěvek je na straně zaměstnance zdanitelným nepeněžním příjmem).

V souvislosti se zavedením služby péče o dítě v dětské skupině se očekávají také přínosy do veřejných rozpočtů.

Co se týče přínosů do veřejných rozpočtů, jsou brány v úvahu počty rodičů, kteří vstoupí nebo se navrátí na trh práce jakožto plátci daní a pojistného a rovněž nové pečující osoby v dětských skupinách. Pro stanovení reálného odhadu je použita modelová situacepři kapacitě dětské skupiny 12 dětí (tj. navrácení 9 rodičů na trh práce s danými úvazky a mzdou, včetně uplatnění slevy na vyživované dítě). Rovněž se předpokládá, že 30 % rodičů, kteří se zapojí na trh práce, obsadí volná pracovní místa (jedná se o zprůměrovaný odhad, neboť míra obsazenosti pracovních míst rodičů na rodičovské dovolené je velmi odlišná, co se týče pracovních odvětví). Pečující osoby v dětské skupině nebo personál mateřské školy obsadí vždy nová volná pracovní místa. V souvislosti s možným zapojením rodičů na trh práce je třeba brát v úvahu počty rodičů, které vychází z počtu odmítnutých žádostí o umístění dítěte v mateřské škole, které byly uvažovány pro děti starších tří let, a z počtu příjemců rodičovského příspěvku ve zvýšené

výměře. Tzn., předpokládá se, že by se na trh práce nově zapojilo 55 000 rodičů.

V souvislosti s tím, že služba péče o dítě v dětské skupině bude poskytována dětem od 1 roku, je třeba vzít v úvahu počet dětí v populačním ročníku od jednoho do dvou let věku, tj. celkem cca 120 000dětí. Pokud bychom předpokládali, že více než desetina rodičů těchto dětí by

vstoupila na trh práce, jedná se o dalších cca 12 000 rodičů.

Celkový počet rodičů, kteří by se mohli nově zapojit na trh práce, činí podle stanoveného

odhadu cca 67 000. Nicméně je nezbytné vzít v potaz, že určitá část rodičů má více dětí do věku 7 let. Počet rodičů, kteří by se na trh práce zapojili, je z tohoto důvodu nižší.

Toto zohledňuje modelová situace, která předpokládá, že třetina rodičů umístí do dětské skupiny dvě děti ve věku do 7 let.

Zaměstnavatel bude poskytovat službu hlídání a péče o dítě v dětské skupině pro 12 dětí. Díky využití služby se bude moci vrátit do pracovního procesu 9 rodičů (6 rodičů s 1 dítětem, 3 rodiče se 2 dětmi) s tím, že 4 rodiče s 1 dítětem a 2 rodiče se 2 dětmi se vrátí na plný úvazek (měsíční hrubá mzda 20 000 Kč), 2 rodiče s 1 dítětem a 1 rodič se 2 dětmi se vrátí na částečný úvazek 0,4 (měsíční hrubá mzda 8 000 Kč). 3 z rodičů nově uplatní slevu na vyživované dítě. Modelová situace vychází ze současných statistických údajů a dostupných výzkumů ohledně rodinného chování českých rodičů a podpory zaměstnavatelů při sladění pracovního a rodinného života svých zaměstnanců. Odhady byly propočítány za podmínek podle platné legislativy v roce 2012 a konzultovány s Ministerstvem financí.

Podle realisticky stanoveného odhadu podle uvedené modelové situace, kdy při určitém počtu dětských skupin se navrátí určitý počet rodičů, z nichž 30% obsadí volná pracovní místa, a při zapojení úměrného počtu nových pečujících osob, lze odhadovat přínosy v následujících čtyřech letech podle níže uvedené tabulky:

Rok Počet rodičů, kteříPočet dětskýchPřínos do státního

budou nověskupinrozpočtu využívat dětské skupiny (tj. roční nárůst)

2014 5 000 556 191 mil Kč 2015 10 000 1111 382 mil. Kč 2016 12 000 1333 457 mil. Kč 2017 10 000 1111 382 mil. Kč

Reálný stanovený odhad vychází z předpokládaného vývoje zájmu a možností při zřizování a poskytování služby hlídání a péče v dětské skupině ze strany zřizovatelů. Současně reflektuje snížení porodnosti a v důsledku toho také možnost umísťování dětí do předškolních zařízení typu mateřských škol a využití jiných typů služeb péče o děti.

Rok Počet rodičůPřínos do státního celkem, kteřírozpočtu budou využívat dětské skupiny 2014 5 000 191 mil. Kč 2015 15 000 573 mil. Kč 2016 27 000 1,03 mld. Kč 2017 37 000 1,41 mld. Kč

Přínos do veřejného rozpočtu vzniká také v souvislosti s tím, že příspěvek formou nepeněžního plnění na straně zaměstnance vstupuje do vyměřovacích základů pojistného a rovněž je z něj odváděna daň z příjmů. Přínosem je také očekávané snížení počtu příjemců dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Přínosy do veřejného rozpočtu v souvislosti s úhradou od rodičů za využití služby jakožto zaměstnanců organizační složky státu. V souvislosti s výše uvedenými propočty je dále třeba uvažovat současnou míru nezaměstnanosti v ČR a situaci na trhu práce v ČR obecně. Ekonomickým přínosem na straně rodičů je možnost zvýšení příjmu v případě návratu na trh práce při možnosti využití služby péče o dítě v dětské skupině a zároveň uplatnění slevy na dani z příjmů v souvislosti s využitím služby péče o děti (daňové úlevy). Současně rodičům vznikají i přínosy neekonomického charakteru. Pečujícím osobám vznikají ekonomické přínosy v souvislosti s nabídkou nových pracovních míst a v souvislosti s lepším uplatněním skrze více možných odborných způsobilostí pro poskytování péče o děti v dětské skupině.

Přínosem pro poskytovatele je možnost variability při zřizování služeb péče o děti vzhledem k jejich možnostem a aktuální i měnící se poptávce a stanovení jasných podmínek pro poskytování služby zákonem, což povede k finanční úspoře. Přínosem pro zaměstnavatele je daňová uznatelnost nákladů spojená s poskytováním služby péče o děti či nákladů spojených s nepeněžním plněním zaměstnanci v souvislosti se zajištěním služby péče o děti, dřívější návrat kvalifikovaného personálu na trh práce, snížení nákladů na zaškolování nových pracovníků až o 300 000 Kč/osobu a mimo jiné možnost udržení nadaných a zkušených zaměstnanců-rodičů. Přínosem na straně orgánů státní správy je snížení administrativní zátěže, která je způsobena nedostatečnou informovaností veřejnosti o službách péče o děti a roztříštěností této problematiky mezi rezorty a na straně orgánů státní správy a samosprávy nebudou vznikat významné náklady s posuzováním podmínek poskytování péče, včetně požadavků na zřízení a prostory. Vzhledem k tomu, že službu péče o dítě v dětské skupině pro své zaměstnance bude moci poskytovat i organizační složka státu, bude tato služba činností organizační složky státu. Úhrada za službu tedy bude příjmem státního rozpočtu a výdaje za službu budou výdaji státního rozpočtu. Vše, co bude souviset s činností dětské skupiny, bude muset být narozpočtováno jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nekonkuruje jiným hospodářským činnostem, neboť upravuje službu péče o dítě v dětské skupině představující nový typ činnosti, který v České republice není dosud právně upraven. Předmětem činnosti je výchovná péče zaměřená na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte, nikoli vzdělávání dětí, jako je tomu v rámci mateřských škol. Služba péče o dítě v dětské skupině bude poskytována na nekomerčním základě a jejím účelem nebude generování zisku, jak je tomu v rámci provozování živností péče o děti. Služba péče o dítě v dětské skupině má tedy jiný charakter činnosti než vzdělávací služba dítěte v mateřské škole a než komerční služba v rámci živností péče o děti.

Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Návrh zákona představuje nový zvláštní zákon, na jehož základě bude pro zákonem vymezený účel prováděno v nezbytném rozsahu zpracování osobních údajů, včetně citlivých údajů, a to při zohlednění práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů (§ 5 odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Veřejné zpracování osobních údajů bude prováděno pouze v rámci vedení evidence poskytovatelů, která bude podle zákona zpřístupněna rovněž v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, avšak s výjimkou osobních údajů, jejichž zveřejnění by mohlo nepřiměřeně narušit soukromí a osobní život subjektu údajů (zejména s výjimkou údaje o místě trvalého pobytu poskytovatele). Návrh zákona upravuje povinnost poskytovatelů vést evidenci dětí. Poskytovatel vede evidenci dětí za účelem zajištění kvality poskytované péče, provozních a organizačních záležitostí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a pro účely kontroly podmínek poskytování péče podle tohoto zákona a jiných právních předpisů. Návrh zákona upravuje situaci, kdy je nezbytné poskytnout údaje o zdravotním stavu dítěte. Pokud by informace nebyly personálu dětské skupiny známy, mohlo by dojít k ohrožení zdraví dětí, o které je pečováno. Vzhledem k tomu, že poskytovatel přebírá po dobu péče o dítě odpovědnost za zajištění bezpečnosti a zdraví dítěte, je nezbytné, aby o zdravotním stavu měl odpovídající informace, zejména zásadní zdravotní informace (př. diabetes, alergie, epilepsie). Může nastat i situace, kdy se musí řešit akutní stav (tj. vitální indikace) a tyto informace jsou pro poskytnutí neodkladné péče nezbytné (a jejich neznalost by mohla být pro dítě život ohrožující). V těchto případech není možné spoléhat se na to, že rodiče budou pokaždé k zastižení. V případě, že by toto nebylo v právní úpravě obsaženo, každý poskytovatel i rodič by přistupoval k řešení zajištění bezpečnosti dětí rozdílně. Informace o zdravotním stavu dítěte bude poskytovat rodič, a to především na základě vyjádření lékaře. Ačkoli poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se odlišuje od poskytování vzdělávání v mateřské školy, zajištění bezpečnosti a zdraví dětí musí být zajištěno obdobně (viz ustanovení týkající se obsahu školní matriky - školský zákon § 28 odst. 2 g) a § 28 odst. 3 c). Pokud jde o údaj o zdravotním stavu dítěte, je nezbytné, aby byl tento údaj dostupný též pečující osobě, která pak může s plným vědomím potřeb dítěte poskytovat dítěti adekvátní péči, a nikoli pouze ve smlouvě, jelikož smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a její obsah je přístupný toliko smluvním stranám, tzn. poskytovateli a rodiči dítěte.

Zhodnocení korupčních rizik. Tato úprava nepředpokládá žádná korupční rizika.

Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Návrh zákona není v rozporu s principem rovného zacházení s muži a ženami, neboť se

vztahuje na ženy i muže rovnocenně. Z hlediska principů rovnosti mužů a žen je návrh zákona neutrální (návrh respektuje směrnici Rady 79/7/EHS a směrnici Evropského

parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání) a vztahuje se stejně na obě pohlaví. Návrh zákona má za cíl rozšířit možnosti a škálu služeb péče o děti. Díky tomu budou moci rodiče lépe slaďovat svůj pracovní, soukromý a rodinný život. Ženy jsou v naprosté většině pečovatelkami o malé děti (např. rodičovský příspěvek pobíralo v roce 2010 pouze 1,6 % mužů), zároveň je zaměstnanost žen nižší než zaměstnanost mužů a rovněž rozdíl v odměňování žen a mužů v České republice je druhý nejvyšší v Evropské unii (dle údajů Eurostat je to 25,5 %). Tím, že bude ženám umožněno lépe slaďovat svůj pracovní, soukromý a rodinný život a rychleji se vracet na trh práce, zlepší se také jejich postavení na trhu práce, což bude mít pozitivní dopad na rovnost žen a mužů.

Ostatní dopady Zavedení nového typu služby péče o dítě v dětské skupině bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Zaměstnavatel si poskytnutím služby zaměstnanci udrží kvalifikovanou pracovní sílu, nebude nucen investovat nemalé finanční prostředky do kvalifikace nového zaměstnance a snáze si zajistí motivaci k práci a vyšší loajalitu těchto pracovníků. Zaměstnavatel poskytující služby péče o děti bude zároveň pro rodiče atraktivnější. Návrh zákona podporuje umožnění vstupu nebo návratu zaměstnance/zaměstnankyně po mateřské či rodičovské dovolené na trh práce zavedením daňových zvýhodnění, kterými budou zaměstnavatelé motivováni k zaměstnávání těchto skupin zaměstnanců, a zavedením slev na dani pro rodiče jakožto kompenzace nákladů, které rodiče vynaloží na služby péče o děti. Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí.

V rámci ESF OP Lidské zdroje a zaměstnanost se mezi podporovanými aktivitami

objevuje podpora slaďování pracovního a rodinného života. Jedná o podporu a rozvoj služeb péče o děti za účelem sladění pracovního a rodinného života jejich rodičů. Mělo by jít o financování personálního zajištění finančně a teritoriálně dostupných služeb péče o děti předškolního a mladšího školního věku.

II.

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA) k zavedení slevy na dani z titulu

umístění dítěte v mateřské škole a v zařízení péče o děti předškolního věku

Identifikace problému a cílů, kterých má být dosaženo a dále rizik spojených s nečinností.

Cílem návrhu je daňově podpořit rychlejší návrat rodiče pečujícího o dítě předškolního věku na trh práce formou roční slevy na dani limitované aktuální výší minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zákoníku práce. Sleva na dani má podpořit rodiče dítěte, kteří za účelem zapojení se do výdělečné činnosti využijí služeb péče o děti předškolního věku - mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny. Je koncipována jako podpora rodin s dětmi nikoliv jako selektivní podpora pouze toho z rodičů, který se na trh práce vrací. I s ohledem na situaci na trhu práce není tedy podmínkou pro uplatnění slevy na dani ekonomická aktivita obou rodičů dítěte.

A. Návrh variant řešení Varianta 0:

Podle této varianty nebude na straně rodiče pečujícího o dítě předškolního věku splněn cíl daňově podpořit jeho návrat na trh práce, využije-li přitom služeb péče o děti předškolního věku - mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny

Varianta 1:

Tato varianta umožní daňově podpořit návrat rodiče pečujícího o dítě předškolního věku na trh práce, který přitom využije služeb péče o děti předškolního věku - mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny

B. Zhodnocení variant (přínosů a nákladů) a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta 0:

Klady: Nedojde ke zvýšení administrativní náročnosti na straně zaměstnavatelů při ročním vypořádání daňové povinnosti resp. u finančních úřadů možným nárůstem počtu podaných přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zápory: Při zachování stávajícího znění nebude na straně rodiče pečujícího o dítě předškolního věku daňově podpořen jeho návrat na trh práce.

Varianta 1:

Klady: Zavedením slevy na dani bude rodič pečující o dítě předškolního věku daňově podpořen jeho návrat na trh práce.

Zápory: Dojde ke zvýšení administrativní náročnosti na straně zaměstnavatelů při ročním vypořádání daňové povinnosti resp. u finančních úřadů možným nárůstem počtu podaných přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Zavedení slevy na dani by mělo mít mírně negativní dopad na veřejné rozpočty, které však nelze kvantifikovat. Snížený výběr daně z důvodu zavedení slevy na dani bude kompenzován zvýšením výběru daně z příjmů fyzických osob souvisejícím s návratem rodiče pečujícího o dítě na trh práce.

C. Vyhodnocení

Ministerstvo financí doporučuje variantu 1.

Dopady Varianta 1

Přínosy

Daňová podpora návratu rodiče na pracovní trh +

Náklady

Vzroste administrativní náročnost -

Pozn.: Znaménko + znamená pozitivní hodnocení varianty, znaménko – znamená negativní hodnocení varianty

Hlavním důvodem pro přijetí varianty 1 je splnění cíle tj. daňově podpořit návrat rodiče pečujícího o dítě předškolního věku na trh práce, který přitom využije služeb péče o děti předškolního věku - mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny.

Možné dopady na veřejné rozpočty:

Pro výpočet předpokládaných dopadů do veřejných rozpočtů byl jako základní výchozí propočet zvolen určitý „mix“ vstupů v rámci modelové situace pro dětskou skupinu (9 rodičů, 12 dětí ve skupině), tj. s určenou výší příjmů, počtu umístěných dětí od jednoho rodiče, různými variantami uplatnění slev na dani včetně daňového zvýhodnění na dítě a přechodu do daňového bonusu a u OSVČ i výši výdajů ovlivňujících základ daně. Zaměstnavatel bude poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině pro 12 dětí. Díky využití služby se bude moci vrátit do pracovního procesu 9 rodičů (6 rodičů s 1 dítětem, 3 rodiče se 2 dětmi) s tím, že 4 rodiče s 1 dítětem a 2 rodiče se 2 dětmi se vrátí na plný úvazek (měsíční hrubá mzda 20 000 Kč), 2 rodiče s 1 dítětem a 1 rodič se 2 dětmi se vrátí na částečný úvazek 0,4 (měsíční hrubá mzda 8 000 Kč). Modelová situace vychází ze současných statistických údajů a dostupných výzkumů ohledně rodinného chování českých rodičů a podpory zaměstnavatelů při sladění pracovního a rodinného života svých zaměstnanců.

---------------------------------------------- Modelová situace vychází ze stejného počtů rodičů a dětí v dětské skupině (9 a 12) s tím, že počítá se dvěma rodiči jako s osobami samostatně výdělečně činnými s jedním dítětem a s ročním příjmem 480 000 Kč a 750 000 Kč.

Zadání:

9 rodičů z toho:

3 rodiče 1 dítě - měsíční mzda 20 000 Kč 2 rodiče 2 děti - měsíční mzda 20 000 Kč 1 rodič 1 dítě - měsíční mzda 8 000 Kč 1 rodič 2 děti - měsíční mzda 8 000 Kč 1 rodič 1 dítě - osoba samostatně výdělečně činná - roční příjem 480 000 Kč 1 rodič 1 dítě - osoba samostatně výdělečně činná - roční příjem 750 000 Kč

Rodič uplatňuje základní slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na dítě a za rok 2014 nově slevu na úhradu nákladů na péči o dítě předškolního věku, přičemž ve všech modelových příkladech činí tato úhrada více než 8 000 Kč, resp. ve všech případech je čerpáno 8 000 Kč.

Srovnání výpočtu roční daně u rodiče s 1 dítětem při měsíční mzdě 20 000 Kč :

Výpočet roční daně: Před (za rok 2013) Po (za rok 2014)

Hrubá mzda ….……….….............240 000 Kč Hrubá mzda ….……….…........240 000 Kč

plus pojistné 25 % ...........................60 000 Kč plus pojistné 25 % .....................60 000

Kč

plus pojistné 9 % .............................21 600 Kč plus pojistné 9 % .......................21 600

Kč Superhrubá mzda (ZD) ................. 321 600 Kč Superhrubá mzda (ZD) ............321 600 Kč Základ daně (zaokrouhl.) ...............321 600 Kč Základ daně (zaokrouhl.) .........321 600 Kč Vypočtená daň 15 % ........................48 240 Kč Vypočtená daň 15 % ..................48 240 Kč

mínus sleva na poplatníka ...............24 840 Kč mínus sleva na poplatníka .........24 840 Kč

xxxxxxxxxx mínus sleva na výdaje .................8 000 Kč

Daň. zvýhod. (sleva na dani)............13 404 Kč Daň. zvýhod. (sleva na dani).......13 404 Kč

Skuteč. sražená daň ………..........11 346 Kč Skuteč. sražená daň ……….......3 346 Kč

Daň. zvýhod.(daňový bonus) ....................0 Kč Daň. zvýhod.(daňový bonus) .............. 0 Kč

Srovnání výpočtu roční daně u rodiče se 2 dětmi při měsíční mzdě 20 000 Kč :

Výpočet roční daně: Před (za rok 2013) Po (za rok 2014)

Hrubá mzda ….……….….............240 000 Kč Hrubá mzda ….……….…..........240 000 Kč

plus pojistné 25 % ...........................60 000 Kč plus pojistné 25 % .......................60 000

Kč

plus pojistné 9 % .............................21 600 Kč plus pojistné 9 % .........................21 600

Kč Superhrubá mzda (ZD) ................. 321 600 Kč Superhrubá mzda (ZD) ............. 321 600 Kč Základ daně (zaokrouhl.) ...............321 600 Kč Základ daně (zaokrouhl.) ...........321 600 Kč Vypočtená daň 15 % ........................48 240 Kč Vypočtená daň 15 % .................. 48 240 Kč

mínus sleva na poplatníka ...............24 840 Kč mínus sleva na poplatníka ..........24 840 Kč

xxxxxxxxxx mínus sleva na výdaje z 16 000 Kč............0 Kč

Daň. zvýhod. (sleva) z 26 808 Kč.........23 400 Kč Daň. zvýhod. (sleva) z 26 808 Kč..............0 Kč Skuteč. sražená daň ………...................0 Kč Skuteč. sražená daň ………................0 Kč

Daň. zvýhod.(daňový bonus) .............3 408 Kč Daň. zvýhod.(daňový bonus)........26 808 Kč

Srovnání výpočtu roční daně u rodiče s 1 dítětem při měsíční mzdě 8000 Kč :

Výpočet roční daně: Před (za rok 2013) Po (za rok 2014)

Hrubá mzda ….……….…...............96 000 Kč Hrubá mzda ….……….…..........96 000 Kč

plus pojistné 25 % ...........................24 000 Kč plus pojistné 25 % .....................24 000

Kč

plus pojistné 9 % .............................. 8 640 Kč plus pojistné 9 % .........................8 640

Kč Superhrubá mzda (ZD) ..................128 640 Kč Superhrubá mzda (ZD) .............128 640 Kč Základ daně (zaokrouhlený) ..........128 600 Kč Základ daně (zaokrouhl.) ..........128 600 Kč Vypočtená daň 15 % ........................19 290 Kč Vypočtená daň 15 % ..................19 290 Kč

mínus sleva na popl. z 24 840 Kč.........19 290 Kč mínus sleva na popl. z 24 840 Kč....19 290 Kč

xxxxxxxxxx mínus sleva na výdaje z 8000 Kč............0 Kč

Daň. zvýhod. (sleva)................................. 0 Kč Daň. zvýhod. (sleva)........................... 0 Kč

Skuteč. sražená daň ………...................0 Kč Skuteč.. sražená daň ……….............0 Kč

Daň. zvýhod.(daňový bonus) ...........13 404 Kč Daň. zvýhod.(daňový bonus) ......13 404 Kč

Srovnání výpočtu roční daně u rodiče se 2 dětmi při měsíční mzdě 8000 Kč :

Výpočet roční daně: Před (za rok 2013) Po (za rok 2014)

Hrubá mzda ….……….…............. 96 000 Kč Hrubá mzda ….……….….............96 000 Kč

plus pojistné 25 % .........................24 000 Kč plus pojistné 25 % ........................24 000

Kč

plus pojistné 9 % .............................8 640 Kč plus pojistné 9 % .............................8 640

Kč Superhrubá mzda (ZD) .................128 640 Kč Superhrubá mzda (ZD) ................128 640 Kč Základ daně (zaokrouhlený) .........128 600 Kč Základ daně (zaokrouhl.) .............128 600 Kč Vypočtená daň 15 % .......................19 290 Kč Vypočtená daň 15 % .....................19 290 Kč

mínus sleva na poplat. z 24 840 Kč ....19 290 Kč mínus sleva na poplat. z 24 840 Kč ...19 290 Kč

xxxxxxxxxx mínus sleva na výdaje z 16 000 Kč.............0 Kč

Daň. zvýhod. (sleva) z 26 808 Kč.................0 Kč Daň. zvýhod. (sleva) z 26 808 Kč................ 0 Kč Skuteč. sražená daň ………..................0 Kč Skuteč.. sražená daň ………................0 Kč

Daň. zvýhod.(daňový bonus) ..........26 808 Kč Daň. zvýhod.(daňový bonus)..........26 808 Kč

Srovnání výpočtu roční daně u rodiče (OSVČ)s 1 dítětem při ročním příjmu 480 000 Kč:

Výpočet roční daně: Před (za rok 2013) Po (za rok 2014)

Příjem ….……….….................... 480 000 Kč Příjem ….……….….......................480 000 Kč

mínus paušál. náklady 60% .......288 000 Kč mínus paušál. náklady 60% .........288 000

Kč Základ daně ..................................192 000 Kč Základ daně ....................................192 000 Kč Základ daně (zaokrouhlený) .........192 000 Kč Základ daně (zaokrouhl.) ...............192 000 Kč Vypočtená daň 15 % .......................28 800 Kč Vypočtená daň 15 % ........................28 800 Kč

mínus sleva na poplatníka ............ 24 840 Kč mínus sleva na poplatníka ...............24 840 Kč

xxxxxxxxxx mínus sleva na výdaje z 8 000 Kč..........3 960 Kč

Daň. zvýhod. (sleva) z 13 404 Kč...........3 960 Kč Daň. zvýhod. (sleva) z 13 404 Kč ...................0 Kč Skuteč. sražená daň ……….................. 0 Kč Skuteč. sražená daň ………...................0 Kč

Daň. zvýhod.(daňový bonus) .............9 714 Kč Daň. zvýhod.(daňový bonus)............13 404 Kč

Srovnání výpočtu roční daně u rodiče (OSVČ) s 1dítětem při ročním příjmu 750 000 Kč:

Výpočet roční daně: Před (za rok 2013) Po (za rok 2014)

Příjem ….……….….....................750 000 Kč Příjem ….……….….......................750 000 Kč

mínus skuteč. náklady ...............350 000 Kč mínus skuteč. náklady ................350 000

Kč Základ daně ..................................400 000 Kč Základ daně ................................... 400 000 Kč Základ daně (zaokrouhl.) ..............400 000 Kč Základ daně (zaokrouhl.) ...............400 000 Kč Vypočtená daň 15 % .......................60 000 Kč Vypočtená daň 15 % ........................60 000 Kč

mínus sleva na poplatníka ............. 24 840 Kč mínus sleva na poplatníka ...............24 840 Kč

xxxxxxxxxx mínus sleva na výdaje........................8 000 Kč

Daň. zvýhod. (sleva) z 13 404 Kč........13 404 Kč Daň. zvýhod. (sleva)z 13 404 Kč ..........13 404 Kč Skuteč. sražená daň ……….........21 756 Kč Skuteč. sražená daň ……….......... 13 756 Kč

Daň. zvýhod. (daňový bonus) ..................0 Kč Daň. zvýhod. (daňový bonus)....................0 Kč

Závěr:

Vzhledem ke konstrukci slevy na dani lze konstatovat, že nízkopříjmoví poplatníci (např. se mzdou 10 300 Kč měsíčně) za určitých okolností nebudou (ani částečně) z této slevy profitovat. Je však třeba vzít v úvahu i to, že vzhledem k tomu, že ti z rodičů, kteří se i přes tuto okolnost vrátí na trh práce, získají nárok na daňové zvýhodnění na dítě (týká se zejména rodičů samoživitelů, protože v úplných rodinách může nastat situace, kdy si daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje druhý z manželů za předpokladu, že je na trhu práce), které může nabývat (zejména u nízkopříjmových skupin poplatníků) podoby daňového bonusu.

V rámci modelové situace při návratu 9 rodičů do pracovního procesu bude v roce 2014 v rámci jedné dětské skupiny se 12 dětmi při uplatnění slevy na úhradu nákladů na péči odvedeno na dani z příjmů fyzických osob o 16 000 Kč méně než v roce 2013. Na daňovém bonusu v této dětské skupině bude v roce 2014 oproti roku 2013 čerpáno ze státního rozpočtu o 23 400 Kč více. Celkově je tedy ve vztahu k jedné dětské skupině předpokládán dopad do rozpočtů v částce 39 400 Kč, přičemž při předpokládaném počtu zřízených dětských skupin v roce 2014 v počtu 556 lze určit celkový dopad za první rok realizace ve výši 21 906 400 Kč. Tento dopad, vzhledem k tomu, že daňové zvýhodnění, resp. čerpání bonusu se zohledňuje v rámci měsíčních záloh a sleva na dani v rámci daňového přiznání, promítá se v prvním roce realizace zhruba stejným poměrem do roku 2014, tak do roku 2015. Pro stanovení odhadovaného celkového dopadu v roce 2015 pak je nutné zohlednit jak další nárůst v počtu dětských skupin (odhadován na počet 1111), tak i uplatnění slevy rodiči již zapojenými na trhu práce, kterým je rovněž umožněno návrhem slevu uplatnit (sleva na dani není selektivní, tudíž není poskytována pouze rodičům, kteří umístí dítě pouze v zařízení, které je zřizováno podle zákona o dětské skupině, ale je plošná, tzn. tuto slevu uplatní i poplatníci, kteří využijí nebo již využívají jiné zařízení péče o dítě předškolního věku).

Pro stanovení výše možných odpočtů části skupiny rodičů chystajících se, nebo již využívajících jiných zařízení péče o dítě, je vycházeno ze statistického údaje kdy pro rok 2011 bylo ve věku 0-7 let 885 120 dětí předškolním věku. Při uplatnění max. možné slevy, tj. 8 000 Kč a s ohledem na aktuální obsazenost stávajících kapacit zařízení péče na úrovni cca. 2 %, je pak předpoklad rozpočtového dopadu této části v objemu 141 619 200 Kč.

Celkově pak lze předpokládat rozpočtovaný dopad v roce 2015 v částce 174 459 100 Kč. tj. zhruba 174,5 mil. Kč. Tento dopad bude v následujících letech (2016 a 2017) v závislosti s rostoucím počtem zřizovaných dětských skupin mírně růst.

D. Implementace a vynucování

Navrhované změny budou provedeny formou novely zákona o daních z příjmů. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušní správci daní z příjmů.

E. Přezkum účinnosti

Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna pracovníky finančních úřadů.

F. Dotčené subjekty

Fyzické i právnické osoby.

G. Konzultace

Problematika byla konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

III.

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace (RIA) k zavedení daňové uznatelnosti

výdajů/nákladů na provoz zařízení péče o děti předškolního věku

u zaměstnavatele

Identifikace problému a cílů, kterých má být dosaženo a dále rizik spojených s nečinností.

Cílem návrhu je daňově podpořit rychlejší návrat rodiče pečujícího o dítě předškolního věku na trh práce. Tomu se přizpůsobuje daňové řešení na straně zaměstnavatele.

A. Návrh variant řešení

Varianta 0:

Výdaje (náklady), popř. příspěvky poskytované zaměstnavatelem na provoz zařízení péče o děti předškolního věku jeho zaměstnanců při zachování současně platné úpravy nejsou daňově uznatelné. U zaměstnance se v daném případě jedná o příjem osvobozený od daně.

Varianta 1:

Výdaje (náklady), popř. příspěvky poskytované zaměstnavatelem na provoz zařízení péče o děti předškolního věku jeho zaměstnanců budou v případě navrhované úpravy daňově uznatelné. U zaměstnance se bude jednat o příjem, který obdobně jako mzda bude podléhat dani z příjmů a zpojistnění (sociální a zdravotní). I v případě této legislativní úpravy zůstává zaměstnavateli možnost uplatnit tyto výdaje (náklady) či příspěvky na provoz zařízení péče o děti předškolního věku jako nedaňové.

Varianta 2:

Legislativní úprava ustanovení § 24 odst. 2 písm. zw) umožňující daňovou uznatelnost výdajů/nákladů na provoz zařízení péče o děti předškolního věku, případně příspěvků na provoz těchto zařízení u zaměstnavatele a současně u zaměstnance tento příjem osvobodit od daně, by založila výjimku z platné právní úpravy, aniž k tomu vláda dala pokyn. Na vládní prioritu uvedené oblasti je reagováno slevou na dani z tohoto titulu u zaměstnance. Toto řešení tak zajišťuje, aby u zaměstnavatele dotčené plnění vedle mzdy, pokud je hrazeno z daňových výdajů, mělo shodný daňový a pojistný režim jako mzdové plnění.

B. Zhodnocení variant (přínosů a nákladů) a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta 0:

Klady: Žádné.

Zápory: U zaměstnavatele se bude nadále jednat o výdaje, o které si nelze snížit základ daně a nedojde k vytvoření podmínek pro rozvoj pracovního trhu (zejména pro návrat rodiče pečujícího o dítě v předškolním věku).

Varianta 1:

Klady: U zaměstnavatele se jedná o formu podpory zaměstnanců pracovat. Jedná se o výdaje, které jsou daňově uznatelné a budou snižovat základ daně.

Zápory: U zaměstnance se jedná o příjem, který podléhá zdanění a zpojistnění.

Varianta 2:

Klady: Pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodná varianta řešení.

Zápory: Nevýhodné z hlediska dopadů na státní rozpočet.

Dopady Varianty

varianta 0 varianta 1 varianta 2

cash flow zaměstnavatele 0 - +

cash flow zaměstnance 0 - +

administrativní náročnost 0 + +

podpora zaměstnanosti-programové prohlášení vlády

0 + +

státní rozpočet 0 + -

výjimky v ZDP 0 + -

Pozn.: Znaménka +, – a 0 znamenají intenzitu dopadu ve srovnání s nulovou variantou, v případě dopadů na cash flow znaménko - znamená vyšší zatížení, varianta + znamená nižší zatížení. V případě podpory zaměstnanosti a výjimek znaménko + označuje výhodnější variantu oproti stávající úpravě, naopak znaménko – znamená méně výhodnou variantu.

C. Vyhodnocení

Ministerstvo financí doporučuje variantu 1.

Variantu 2 zamítá ze dvou důvodů

1. negativní dopad na SR a

2. zamezení nežádoucí výjimky.

Možné dopady na veřejné rozpočty:

Propočet nákladů a inkasa veřejných rozpočtů vychází z předpokladu, že:

- roční provozní náklady činí 456 000 Kč (viz bod 3.3.1. důvodové zprávy) a celkové investiční náklady činí 500 000 Kč;

- pořizovaný hmotný majetek, resp. jeho technické zhodnocení bude zařazeno v 5. odpisové skupině (doba odpisování 30 let) a ostatní inventář nesplňuje hranici pro hmotný majetek, tj.

částka vyšší než 40 tis. Kč, roční odpisy jsou pak při rovnoměrném způsobu odpisování od 2. roku 17 000 Kč. Celková výše nákladů souvisejících s provozem jedné dětské skupiny (12 dětí) činí 473 000 Kč;

- při 100% obsazenosti činí měsíční náklady na 1 dítě 3 285 Kč, což lze považovat za cenu obvyklou pro účely § 6 odst. 3 ZDP.

1. Pouze z hlediska dopadů na cash flow zaměstnavatele daňová uznatelnost výdajů/nákladů na dětskou skupinu znamená zvýšení celkového inkasa veřejných rozpočtů včetně inkasa pojistného z každých 100 Kč o 8,54 Kč (viz tabulka). Snížení inkasa DPPO nahrazuje a celkové kladné saldo zajišťuje pojistné hrazené zaměstnavatelem. Předpokládané zvýšení inkasa veřejných rozpočtů při počtu 1000 dětských skupin (po 12 dětech) v případě, že rodiče nebudou hradit žádné náklady, by činilo 40 394 200 Kč. Z toho vyplývá, že při 50% spoluúčasti rodičů, tj. 1 643 Kč měsíčně, by zvýšení inkasa činilo polovinu uvedené částky, tj. 20 197 100 Kč. V prvním roce účinnosti zákona, kdy se předpokládá 556 dětských skupin, by se jednalo o částku 22 459 175 Kč, při výše uvedené spoluúčasti rodičů 11 229 588 Kč, tj. cca. 11,3 mil. Kč s rozpočtovým dopadem do roku 2015.

2. a) Z hlediska celkových dopadů na veřejné rozpočty, tj. včetně DPFO a pojistného hrazené zaměstnanci je celkové inkaso z každých 100 Kč vyšší o 20,64 Kč, oproti variantě daňové neuznatelnosti dotčených výdajů/nákladů, a to za předpokladu, že u zaměstnance bude také efektivně dodaněno, tzn., že nebude pokryto základní slevou na dani. Za tohoto předpokladu činí zvýšení inkasa 97 627 200 Kč v situaci, kdy se rodiče nepodílejí na úhradě nákladů. V prvním roce účinnosti zákona, kdy se předpokládá 556 dětských skupin, by se jednalo o částku 54 280 723 Kč, tj. cca. 54,3 mil. Kč s rozpočtovým dopadem do roku 2015.

b) Pokud by var. a) byla pokryta základní slevou na dani, je stále efekt kladný a to částkou 0,54 Kč na každých 100 Kč výdajů/nákladů; tj. z výše předpokládané částky provozních výdajů (po zahrnutí odpisů) a počtu dětských skupin by se jednalo o částku 2 554 200 Kč. V prvním roce účinnosti zákona, kdy se předpokládá 556 dětských skupin, by se jednalo o částku 1 420 135 Kč, tj. cca. 1,4 mil Kč s rozpočtovým dopadem v roce 2015.

Lze shrnout, že navrhovaná daňová uznatelnost dotčených výdajů/nákladů u zaměstnavatele zajišťuje za předpokladu 100% využití kapacity dětských skupin vyšší inkaso daní a pojistného než v případě jejich daňové neuznatelnosti.

Zaměstnavatel Zaměstnanec Celkem

4,5 %6,5 % PojistnéNákladyVliv nazdravotnísociální

Náklady daňového subjektu34 %celkemDPPO 15 % SHM daňpojištěnípojištění

100 34 134 -25,46 20,1 (134*0,15) 4,5 6,5 39,64

Nedaňové 0 0 19 0 0 0 19

-25,46

Daňové náklady var. I(rozdíl zaměstnanec finálně daní 34+8,54) 20,1 4,5 6,5 39,64

-25,46

Daňové náklady var. II(rozdíl zaměstnanec finálně nedaní 34+8,54) 0 4,5 6,5 19,54

D. Implementace a vynucování

Navrhované změny budou provedeny formou novely zákona o daních z příjmů. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím správce daně. Ke kontrole dodržování povinností stanovených právním předpisem jsou příslušní správci daní z příjmů.

E. Přezkum účinnosti

Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna pracovníky finančních úřadů.

F. Dotčené subjekty

Právnické i fyzické osoby.

G. Konzultace

Problematika byla konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí.