zákon č. 248/2021 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy, do jehož kompetence z věcného hlediska patří také oblast zaměstnanosti včetně aktivní politiky zaměstnanosti. Proto MPSV i v těchto oblastech analyzuje dosahované výsledky, činí opatření k řešení aktuálních otázek, dbá o náležitou právní úpravu včetně přípravy návrhů zákonů a jiných právních předpisů.

Na základě vyhodnocení praktických zkušeností souvisejících s celosvětovou pandemií nemoci COVID-19 a nouzovým stavem vyhlášeným na území České republiky vyvstala potřeba přijmout adekvátní právní úpravu zákona o zaměstnanosti, která zohlední potřeby trhu práce ve vztahu k podpoře zaměstnanců těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory. Šíření nemoci Covid-19 a související ochranná opatření zásadním způsobem totiž ovlivnily činnost většiny zaměstnavatelů v České republice. Ochranná opatření včetně karanténních opatření způsobily překážky v práci, čímž zaměstnavatelům vznikaly náklady nekompenzované jejich činností. Hospodářské ztráty zaměstnavatelů ohrožují vývoj na trhu práce a mohou vést k zániku pracovních míst. Po vyhlášení ochranných opatření v březnu letošního roku bylo potřeba operativně reagovat na omezení činnosti zaměstnavatelů poskytnutím podpory na náhrady mezd, které jsou zaměstnavatelé v případě příslušných překážek v práci povinni zaměstnancům vyplatit.

Aktuální právní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v § 115 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), nebyla z hlediska nastavených parametrů v případě koronavirové krize využitelná. Hlavní bariérou pro využívání tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti byla výše příspěvku, která nemotivuje zaměstnavatele ponechat si zaměstnance v pracovním poměru. Výše tohoto příspěvku je stanovena zákonem o zaměstnanosti a činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, maximálně 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, což aktuálně je 4 179 Kč. Pokud by tedy výdělek zaměstnance odpovídal průměrné mzdě 33 429 Kč, zaměstnavatel by byl povinen v případě překážky v práci z důvodu omezení odbytu vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 20 057 Kč, přičemž příspěvek od státu by činil 4 179 Kč, což bylo vyhodnoceno jako nedostatečná podpora.

Další bariérou pro využívání stávajícího příspěvku v době částečné nezaměstnanosti je podmínka předchozího souhlasu vlády ke každé žádosti konkrétního zaměstnavatele. V situaci, kdy se o podporu v období koronavirové krize ucházelo 57 tis. zaměstnavatelů, nebylo možné postupovat tímto způsobem, tj. řešit individuálně každou žádost na úrovni vlády.

MPSV proto přistoupilo k realizaci podpory zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí prostřednictvím cíleného programu podle § 120 zákona o zaměstnanosti, tj. programu schváleného vládou. Jednalo se o cílený program Antivirus. Realizace programu Antivirus se ukázala jako velice úspěšná, a to jak z hlediska efektivity, tak z hlediska administrativní nenáročnosti realizace této podpory. Úspěšnost programu Antivirus ilustruje počet zaměstnavatelů využívajících tento program, mezinárodní porovnání podílu nezaměstnaných osob, kde Česká republika stále figuruje na prvním místě ve střední Evropě, a dále ohlasy zaměstnavatelů. Podle dostupných statistik pouze 7,3 % z nově evidovaných uchazečů o zaměstnání zařazených do evidence uchazečů o zaměstnání vedené Úřadem práce České republiky byly osoby, na které byl zaměstnavatelem čerpán příspěvek z programu Antivirus. V rámci programu Antivirus bylo podpořeno více než 57 tis. zaměstnavatelů a 769 tis. zaměstnanců.

S ohledem na získané zkušenosti s realizací podpory v rámci programu Antivirus a s ohledem na obtížnou realizaci stávajícího příspěvku v době částečné nezaměstnanosti bylo vyhodnoceno, že je potřeba legislativně ukotvit systémovou podporu, která bude schopna operativně a efektivně reagovat na všechny nepředvídatelné události nezaviněné zaměstnavatelem (ekonomická recese, pandemie, živelní události, kyberútok apod.), a která v těchto případech podpoří zachování pracovních míst.

Do zákona o zaměstnanosti se proto navrhuje zakotvit nový institut – podporu v době částečné zaměstnanosti. Navrhovaná právní úprava přebírá parametry a postupy osvědčeného programu Antivirus a doplňuje je o některé další podmínky poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti, které jsou kompromisem jednání mezi sociálními partnery.

Základním právním předpisem v oblasti zaměstnanosti je zákon o zaměstnanosti. Navrhovaná právní úprava se dotýká právě tohoto zákona, a to konkrétně oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.

Přehled stávajících právních předpisů pro oblast aktivní politiky zaměstnanosti v gesci Ministerstva práce a sociálních věci

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

• Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Na rovnost mužů a žen nemá platná právní úprava přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá negativní dopad.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Oblast zaměstnanosti je vystavena působení určitých vnějších faktorů, které aktéři trhu práce nemohou ovlivnit. Tyto faktory mohou vyvolat zhoršení situace na trhu práce a zvyšování podílu nezaměstnaných osob. Jsou-li tyto faktory neovlivnitelné zaměstnavateli a lze-li předpokládat jejich dočasné trvání, je výhodné podpořit zachování pracovních míst a setrvání zaměstnanců u zaměstnavatelů, přestože pro ně zaměstnavatel nemá po určitou dobu práci. Jedná se o faktory jako jsou ekonomická recese, pandemie, živelní události, kyberútok apod.

Navrhovaná právní úprava tedy reaguje na tyto situace a upravuje podporu v době částečné zaměstnanosti. Institut podpory v době částečné zaměstnanosti umožní státu, aby při splnění podmínek aktivace důvodů pro její poskytování přebral za zaměstnavatele mzdové náklady za dobu „nepráce“. V případě aktivace podpory v době částečné zaměstnanosti tedy zaměstnavatel nebude za hodiny „nepráce“ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak, jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat Úřad práce České republiky prostřednictvím jejich zaměstnavatele. Jedná se tedy o podporu zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Zaměstnavateli právní úprava pouze poskytuje prostor pro řešení vzniklé situace ve smyslu návratu jeho zaměstnanců k plné práci.

Návrhem zákona bude tedy legislativně upravena systémová podpora, která by měla mít potenciál efektivně podpořit zachování pracovních míst v případě jejich ohrožení vnějšími faktory. Aktivace poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti nastane na základě nařízení vlády, jehož vydání vláda projedná v Radě hospodářské a sociální dohody. Tímto postupem bude zajištěna participace všech sociálních partnerů při využití tohoto institutu.

Podpora v době částečné zaměstnanosti bude náležet zaměstnancům zaměstnavatele, na kterého se budou vztahovat zákonem o zaměstnanosti stanovená opatření a zaměstnancům ji bude poskytovat Úřad práce České republiky prostřednictvím zaměstnavatele.

Navrhovaná právní úprava si vyžádá také změnu vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, která se bude týkat její šesté části. Konkrétně se bude jednat o zrušení § 27, který se týká způsobu poskytování příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115 zákona o zaměstnanosti). Zároveň se provádějí navazující úpravy v oblasti sociálního pojištění. Zařazení zaměstnance do režimu podpory v době částečné zaměstnanosti by mělo bez opatření v oblasti sociálního pojištění za následek snížení dávek nemocenského pojištění v období po ukončení režimu podpory v době částečné zaměstnanosti a malé snížení důchodových nároků. K eliminaci těchto negativních dopadů se navrhuje příslušná úprava • v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, • v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, • v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, • v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Dále si navrhovaná právní úprava vyžádá dílčí změny těchto právních předpisů:

➢ zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ➢ zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů ➢ zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ➢ zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ➢ zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů ➢ zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů ➢ zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava zavádí protikrizové opatření – podpora v době částečné zaměstnanosti, veřejnosti známé pod názvem „kurzarbeit“. Česká republika nemá v současné době legislativně upravenou systémovou podporu, která by měla potenciál efektivně podpořit zachování pracovních míst v případě jejich ohrožení vnějšími faktory. To se potvrdilo v březnu letošního roku, kdy ochranná opatření z důvodu šíření nákazy Covid-19 začala zásadním způsobem ovlivňovat činnost zaměstnavatelů. Aktuální právní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti obsažená v § 115 zákona o zaměstnanosti nebyla z hlediska nastavených parametrů v případě koronavirové krize využitelná (nízká míra podpory a schválení každé žádosti vládou). MPSV tedy přistoupilo k realizaci podpory zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí prostřednictvím cíleného programu podle § 120 zákona o zaměstnanosti, tj. programu schváleného vládou (Program Antivirus). Pokud jde o poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti, změna právní úpravy je nezbytná z důvodu zmírnění dopadů krizových situací na trh práce. Podpora v době částečné zaměstnanosti zajistí příjem zaměstnanců i v případech, kdy zaměstnavatel pro ně nemá z objektivních jím ovlivnitelných příčin práci a současně poskytne zaměstnavateli dostatečný časový prostor k řešení jeho aktuální situace, popř. k rozhodnutí, zda je skutečně nezbytné se zaměstnanci pracovní poměr ukončit.

Navrhovaná právní úprava byla konzultována a zpracovaná ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty, a to v rámci pracovní skupiny k problematice podpory v době částečné zaměstnanosti působící při MPSV. V této pracovní skupině byli zástupci ČMKOS, ASO, Hospodářské komory, SPČR, KZPS, MPSV, Úřadu práce České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zdravotnictví. Návrh právního předpisu byl následně projednán se zástupci Ministerstva financí s tím výsledkem, že Ministerstvo financí zásadně nesouhlasilo zejména s navrhovaným rozsahem doby „nepráce“, s odstupňováním výše podpory a její samotnou výší a s navýšením podpory na 80 % pro zaměstnance účastnícího se aktivit jako zájemce o zaměstnání.

Ve zpracovaném návrhu byla zohledněna stanoviska, připomínky a návrhy výše uvedených subjektů, které vyplynuly z uskutečněných jednání.

Na návrhu právního předpisu v obecné rovině se zástupci jednotlivých subjektů shodli, a tudíž došlo ke shodě i na úrovni tripartity.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie a aktuální judikaturou soudních orgánů Evropské unie.

Navrhované právní úpravy v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti – podpory v době částečné zaměstnanosti se dotýkají tyto právní akty Evropské unie:

• Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se Směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a navrhovanou úpravou není snížena nezbytná míra implementace ve vnitrostátním právním řádu.

V oblasti ochrany soukromí zaměstnance představuje mezinárodní a evropskou úpravu na tomto poli zejména Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Charta základních práv Evropské unie; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. Návrh zákona předmětným předpisům neodporuje a je s nimi v souladu, naopak posiluje ochranu zaměstnanců.

Poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti bude uvedeno do souladu s právem EU v oblasti hospodářské soutěže, přičemž proces oznámení navrhované podpory Evropské komisi ve smyslu její notifikace bude zahájen. Výjimky v oblasti veřejné podpory (obecné nařízení o blokových výjimkách GBER, režim de minimis) nejsou pro navrhovanou podporu použitelné.

F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

G. Předpokládané dopady navrhované právní úpravy

Hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaná právní úprava bude mít finanční dopad na státní rozpočet. Vzhledem k mnoha proměnným parametrům podpory v době částečné zaměstnanosti lze tyto náklady vyčíslit jen velmi obtížně.

Rozsah poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti bude záviset na důvodu aktivace, přičemž podpora může být aktivována plošně, regionálně či omezena sektorově. Zároveň lze jen těžko odhadovat míru využití podpory v době částečné zaměstnanosti v případě jednotlivých možností aktivace.

Při odhadování nákladů státního rozpočtu lze vycházet z dosavadních zkušeností, tj. v případě plošného uzavření provozů využít statistiky dosavadního čerpání programu Antivirus a v případě hospodářské recese kalkulovat s počtem uchazečů o zaměstnání odpovídajícímu krizovému období v letech 2009 až 2014:

V případě plošného uzavření provozů – opatření proti šíření nemoci COVID-19:

o v rámci programu Antivirus jsou průměrně měsíčně vyplaceny 4 mld. Kč

(průměr za březen, duben, květen a červen 2020),

o podpora v době částečné zaměstnanosti bude činit 70 % průměrného čistého

výdělku; v případě programu Antivirus činí výše příspěvku 60 % průměrného výdělku v režimu B a 80 % v režimu A, tj. průměrně rovněž 70 %,

o odhad nákladů tedy odpovídá průměrnému čerpání příspěvku v rámci

programu Antivirus zkráceného o podmínku minimální doby práce 20 % stanovené týdenní pracovní doby – tj. 4 mld. Kč x 0,8 = 3,2 mld. Kč měsíčně,

o jedná se o odhad maximální částky, konkrétní náklad bude ovlivněn rozsahem

krizových opatření

V případě závažné hospodářské recese:

o při výpočtu nákladů lze vycházet z poslední závažné ekonomické recese v roce

2009, která vyvrcholila v roce 2014,

o v dubnu 2009 bylo v evidenci 456 726 uchazečů o zaměstnání, o následně došlo k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání až na přibližně 600 tis.

v roce 2014,

o pokud by tedy v dubnu 2009 došlo ke spuštění poskytování podpory v době

částečné zaměstnanosti, mohla by se tato podpora týkat až cca 150 tis. zaměstnanců,

o pokud by byli podpořeni všichni zaměstnanci, kteří v této době ztratili

zaměstnání, vycházejí náklady následovně – 150 tis. osob x 25 101 Kč průměrná čistá mzda (33 429 Kč průměrná mzda po odečtení 11 % pojistného a daně) x 0,7 (výše příspěvku) x 0,8 (podmínka minimální doby práce) = 2,1 mld. Kč měsíčně

o jedná se o odhad maximální částky; reálně lze odhadovat, že podpora v době

částečné zaměstnanosti by byla využita 10 % ohrožených zaměstnanců – v takovém případě by náklad činil 210 mil. Kč měsíčně.

Institut podpory v doběčástečné zaměstnanosti nebude mít v zásadě žádný vliv na výdaje na dávky nemocenského pojištění. Výše dávky se bude počítat stejným postupem z denního vyměřovacího základu (DVZ), pouze dojde k technické úpravě u rozhodného období, za které se DVZ stanoví a může mít na samotnou výši DVZ pouze zanedbatelný efekt (jak pozitivní, tak i negativní). Institut podpory v době částečné zaměstnanosti s cílem udržení pracovních míst u osob, které jsou ve zvýšené míře v konkrétních situacích ohroženi nezaměstnaností, má potenciál pozitivního dopadu do výběru pojistného na sociální zabezpečení. Tento potenciál je dán tím, že tyto osoby se udrží na trhu práce a budou pobírat část mzdy, která bude podléhat i pojistnému. Vycházeje z výše uvedeného odhadu zapojení osob do tohoto režimu lze odhadnout, že v případě plošného uzavření provozů – opatření proti šíření nemoci COVID-19 by maximální pozitivní dopad mohl činit zhruba 1 545 mil. Kč měsíčně s tím, že samozřejmě bude ovlivněn rozsahem krizových opatření. V případě závažné hospodářské recese by se potom potenciálně maximální dopad pohyboval na úrovni cca 1 042 mil. Kč měsíčně a reálný pak kolem 105 mil. Kč měsíčně.

Pokud jde o finanční dopad na státní rozpočet v souvislosti se zajišťováním chodu agendy posuzování oznámení zaměstnavatelů týkajících se podpory v době částečné zaměstnanosti a poskytováním této podpory příslušnými krajskými pobočkami Úřadu práce České republiky jednotlivým zaměstnavatelům, budou náklady hrazeny z rozpočtové kapitoly MPSV a nebudou nárokovány ani další finanční prostředky na pracovní či služební místa a ani navýšení objemů prostředků na platy.

V souvislosti s identifikací administrativních nákladů při aktivaci poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti lze dopady na státní správu a na malé a střední podniky odhadnout následovně:

Dopady na státní správu, resp. Úřad práce České republiky:

Bude-li zprocesování oznámení zaměstnavatelů týkajících se podpory v době částečné zaměstnanosti a poskytování, resp. vyplácení této podpory, uchopeno obdobně, jako tomu bylo u Cíleného programu Antivirus, budou zvýšené administrativní náklady tvořit:

• Tvorba rozvoje IT (OKpráce, JVM, IPPD a následně také IS ZAM) • Další požadavky na B2B rozhraní na správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) • Náklady na zajištění zaměstnanců Úřadu práce České republiky (pro výplatu podpory v době částečné zaměstnanosti v místech, kde jsou převážně sídla firem – možno odvodit od Cíleného programu Antivirus a také na realizaci školení) a následně náklady spojené s nárůstem počtu kontrol příjemců podpory v době částečné zaměstnanosti – tedy zaměstnavatelů, prostřednictvím kterých byla podpora v době částečné zaměstnanosti poskytnuta jejich zaměstnancům.

Dopad na podnikatelské prostředí České republiky

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou lze očekávat pozitivní dopady na zaměstnanost, podnikatele a zaměstnavatele. Pokud se podnikatel dostane do ekonomických potíží z důvodu vnějších faktorů, podpora v době částečné zaměstnanosti přebírá po určitou omezenou dobu náklady na mzdy, resp. na náhrady mezd, které by byl zaměstnavatel jinak povinen vyplatit zaměstnancům v případě příslušných překážek v práci. Podpora v době částečné zaměstnanosti poskytne podnikům dostatečný časový prostor k řešení situace, popř. k rozhodnutí, zda je skutečně nezbytné zaměstnance propustit.

Pokud jde o administrativní dopady, bude-li většina komunikace mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce České republiky probíhat elektronicky, bude pro podnikatelskou sféru nutné mít zajištěn software kompatibilní pro vyplňování příslušných formulářů.

Sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou lze očekávat pozitivní dopady na zaměstnance, specifické skupiny obyvatel a jejich rodiny. Podpora v době částečné zaměstnanosti bude sloužit k zachování určité úrovně příjmu zaměstnanců i za dobu, kdy jim zaměstnavatel není schopen z objektivních důvodů přidělovat práci. Současně navrhovaná právní úprava počítá s tím, že zaměstnanec může v době „nepráce“ vyvíjet aktivity, které přispějí ke zvýšení jeho uplatnitelnosti na trhu práce. Právní úprava tedy tímto může přispět ke zlepšení postavení zaměstnanců na trhu práce.

Dopady na životní prostředí

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí.

H. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Předkládaný návrh zákona se týká postavení fyzických osob a nezakládá žádnou diskriminaci ve smyslu antidiskriminačního zákona, podle jehož úpravy jde o nerovné zacházení nebo znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

I. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Oblast ochrany osobních údajů fyzických osob je v rámci navrhované novely potřeba posoudit ve vztahu k ustanovením týkajícím se zpracování identifikačních údajů zaměstnanců, kterým vznikl nárok na podporu v částečné zaměstnanosti, v oznámení zaměstnavatelů týkajících se této podpory.

Podle článku 35 odst. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – tzv. GDPR, bylo provedeno posouzení vlivu operací zpracování na ochranu osobních údajů fyzických osob – DPIA. V konkrétně posuzovaném případě se jedná o ochranu osobních údajů zaměstnanců zaměstnavatele, který žádá o podporu v době částečné nezaměstnanosti.

Výše uvedené osobní údaje budou zpracovávány Úřadem práce České republiky výhradně pro účely posouzení oprávněnosti oznámení zaměstnavatele týkající se podpory v době částečné zaměstnanosti a pro účely průběžných a následných kontrol. Správcem osobních údajů bude Úřad práce České republiky, resp. jeho příslušná krajská pobočka. Operace zpracování osobních údajů budou spočívat ve shromažďování identifikačních údajů zaměstnanců zaměstnavatele, které jsou povinnou náležitostí oznámení zaměstnavatele týkající se podpory v době částečné zaměstnanosti, pouze na základě podání tohoto oznámení zaměstnavatele a pro účely zpracování tohoto oznámení, přičemž tyto údaje budou označeny jako velmi citlivé. Následně budou osobní údaje zaměstnanců zaneseny do informačního systému správce – Úřadu práce České republiky, a to opět pouze v rámci operací určených k posouzení konkrétního oznámení zaměstnavatele.

Pro posouzení vlivu zpracování osobních údajů v rámci navrhované legislativní úpravy na ochranu osobních údajů byla zhodnocena rizikovost pro subjekty údajů – tj. fyzické osoby - zaměstnance, jimž bude na základě oznámení jejich zaměstnavatele a následně jeho prostřednictvím poskytnuta podpora v době částečné zaměstnanosti, a zároveň byla vyhodnocena opatření k zabezpečení osobních údajů, pokud jde o volbu okruhu oprávněných osob přistupovat k osobním údajům a tyto údaje návazně zpracovat nebo jinak využívat.

Navrhovaná právní úprava, včetně doplnění důvodové zprávy, byly z hlediska dodržení zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a z hlediska souladu s GDPR, konzultovány s pověřencem pro ochranu osobních údajů MPSV. Zpracování osobních údajů se provádí na základě článku 6 odst. 1 písm. c) GDPR, tzn., že zpracování osobních údajů je zákonné, protože zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, a v duchu recitálu 50 GDPR o slučitelnosti účelů i podle článku 6 odst. 1 písm. e) GDPR, tedy jedná se o zpracování, které je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce – Úřad práce České republiky.

DPIA bylo provedeno na základě schématu „Návod na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů u návrhů právních předpisů (DPIA)“ dostupného na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů: https://www.uoou.cz/navod-k-posouzeni-vlivu-na- ochranu-osobnich-udaju-u-navrhu-pravnich-predpisu-dpia/ds-5344, jakož i s využitím dokumentu „Pokyny pro posouzení vlivu na ochranu údajů a stanovení, zda „je pravděpodobné, že zpracování údajů bude mít za následek vysoké riziko“ pro účely nařízení 2016/679“ (https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=31892) – dále jen „Pokyny“ a dokumentu „Seznam druhů operací zpracování (ne)podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů – Verze 1.0“ (https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=38940) - dále jen „Seznam druhů operací“.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů MPSV konstatoval, že navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti přináší reálnou změnu dosavadního zpracování osobních údajů fyzických osob jen v minimální míře. Správce osobních údajů – Úřad práce České republiky – bude na základě navrhované novely nově zpracovávat osobní údaje zaměstnanců zaměstnavatele, který podává oznámení týkající se podpory v době částečné zaměstnanosti k příslušné krajské pobočce Úřadu práce České republiky, avšak vzhledem k tomu, že toto zpracování bude založeno na obdobném principu jako u ostatních zpracování osobních údajů v rámci zaměstnavatelů o příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti, bude ve smyslu uvažované novelizace probíhat v podstatě bez výrazných změn z pohledu samotných operací zpracování (sběru a provádění operací v nezbytně nutném rozsahu a po nezbytně nutnou dobu) a rovněž jejich zabezpečení. V tomto smyslu se proto nejedná o nový typ zpracování osobních údajů subjektů údajů v resortu práce a sociálních věcí.

Z pohledu způsobu a organizace zpracování osobních údajů bude využíván stejný informační systém jako pro obdobné příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti, kde jsou osobní údaje o fyzických osobách uloženy/zpracovávány pouze pro účely posouzení oprávněnosti těchto žádostí a pro účely průběžných a následných kontrol. Zachován bude také okruh oprávněných osob, které budou s osobními údaji pracovat, resp. přístupových práv k nim. Také vzhledem k tomu, že za dosavadní období nejsou známy žádné incidenty týkající se újmy na právech a svobodě fyzických osob v této oblasti, neshledává pověřenec ani po aktivaci účinnosti předkládané novelizace v tomto směru žádné další, silnější nebo modifikované hrozby pro bezpečnost zpracovávaných osobních údajů klientů. Z toho plyne, že dosud realizovaná technická a organizační opatření na zabezpečení a ochranu osobních údajů jsou dostatečně přiměřená a účinná.

V rámci prověření, respektive analýzy provedené předkladatelem, zda v současnosti zavedená technická a organizační opatření zaručují v dostatečné míře bezpečnost osobních údajů i pro zamýšlené a v novele popsané zpracování osobních údajů, resp. zda se v dostatečné míře aplikovaly povinnosti správce v podobě jak tzv. záměrné („by design“), tak i standardní („by default“) ochrany dle článku 25 GDPR, bylo předkladatelem vyhodnoceno, že ke zpracování osobních údajů fyzických osob -zaměstnanců, které budou uváděny jako identifikační údaje v oznámení zaměstnavatele týkající se podpory v době částečné zaměstnanosti, bude využíván informační systém v oblasti státní politiky zaměstnanosti, který je Úřadem práce České republiky používán při plnění jeho povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k němuž mají přístup výhradně zaměstnanci a státní zaměstnanci Úřadu práce České republiky s uživatelským oprávněním, přičemž se jedná o osoby, které zabezpečují příslušnou agendu. Bez uživatelské role a oprávnění pro práci s daty subjektů údajů nelze s daty v informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti pracovat a ani do informačního systému vstupovat. Uvedený postup ochrany osobních údajů je standardní součástí již zavedené dosavadní praxe Úřadu práce České republiky.

Závěr:

Vzhledem k provedenému zhodnocení všech rizik v oblasti nakládání s osobními údaji dotčených fyzických osob, která předkladatel identifikoval jako možná v souvislosti s navrhovanou právní úpravou, a vzhledem ke skutečnosti, že zabezpečení osobních údajů dotčených fyzických osob – zaměstnanců, kterým vznikne nárok na poskytnutí podpory v době částečné zaměstnanosti, bude ze strany Úřadu práce České republiky jako příslušného orgánu pro její poskytování zajištěno stejným způsobem jako při poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti, protože se jedná o obdobný postup, předkladatel konstatuje, že práva fyzických osob v oblasti ochrany osobních údajů nebudou navrhovanou novelou negativně dotčena. Úřad práce České republiky bude nakládat s údaji, které mu o svých zaměstnancích poskytne zaměstnavatel, výhradně pro účely poskytnutí podpory v době částečné zaměstnanosti. Zaměstnanci Úřadu práce České republiky budou při posuzování nároku na podporu v době částečné zaměstnanosti respektovat pravidla ochrany osobních údajů a při své činnosti budou postupovat plně v souladu s pravidly důvěrnosti, mlčenlivosti a ochrany osobních údajů.

J. Zhodnocení korupčních rizik

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. Návrh zákona odpovídá cílům, k jejichž dosažení je předkládán.

Navrhovaná právní úprava zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Předmětná sféra práva je doménou rozhodování orgánů veřejné správy. Tato skutečnost přináší nebezpečí nárůstu případných korupčních rizik, nikoliv však v oblasti upravené návrhem zákona.

Navrhovaná právní úprava nepřináší zvláštní korupční rizika. Podpora v době částečné zaměstnanosti bude Úřadem práce České republiky vždy poskytována v návaznosti na nařízení vlády, kterým bude její poskytování spuštěno. Tímto postupem jsou významně eliminována možná korupční rizika. Zároveň zákon přesně stanoví podmínky poskytování této podpory, dobu, po kterou bude zaměstnanci náležet a její výši včetně stanovení maximální částky podpory. O poskytnuté podpoře bude Úřad práce České republiky vydávat zaměstnavateli oznámení. Tato forma byla zvolena z důvodů zjednodušení celého procesu poskytování podpory v době částečné zaměstnanosti, a to zejména s ohledem na situace, ve kterých bude poskytována (hospodářské problémy, živelní události, pandemie, krizové nebo mimořádné události apod.).

Navrhovaná úprava rovněž neúměrně nerozšiřuje kompetence krajských poboček Úřadu práce České republiky, protože se bude jednat o podporu, která bude poskytována v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, a tudíž při jejím poskytování budou využity dosavadní postupy a zkušenosti, které Úřad práce České republiky při této činnosti aplikuje.

Navrhovaný zákon předpokládá využití fungujících mechanismů ze strany Úřadu práce České republiky, včetně mechanismů kontroly řádného výkonu veřejné moci, a nezavdává tak příčinu k zvýšenému riziku korupce.

K. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

L. Způsob projednání návrhu zákona

Současně s předložením návrhu zákona se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to vzhledem k výše uvedeným důvodům.