zákon č. 248/2022 Sb.

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Oblast označování a ověřování chmele, kontrola zpracování, mísení, ošetřování a uvádění do oběhu chmele a chmelových produktů, evidence chmelnice a stanovení chmelařských oblastí a poloh je v současnosti upravena těmito zvláštními právními předpisy:

- zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně chmele),

- vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele, ve znění vyhlášky č. 179/2012 Sb. (dále jen „vyhláška“).

Celá oblast a problematika chmele je v rámci Evropské unie upravena nařízeními, která jsou pro jednotlivé členské státy přímo použitelná.

Věcně příslušným správním úřadem, který má kompetence v oblasti ochrany chmele, je na základě § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a dále na základě § 6 zákona o ochraně chmele, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ÚKZÚZ“). Při kontrolní činnosti se postupuje podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

ÚKZÚZ je správním úřadem a organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu zemědělství. Stávající právní úprava oblasti ochrany chmele není v žádném případě diskriminační a neupravuje rozdílným způsobem práva a povinnosti mužů a žen. V tomto směru má pro muže a ženy naprosto rovnocenné postavení.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

ÚKZÚZ je jako správní orgán odpovědný za řádnou aplikaci právní úpravy a dodržování povinností soukromoprávních subjektů, stejně jako za postihování případných porušení zákona.

Od přijetí zákona o ochraně chmele až po současnost proběhla nejen v celém českém zemědělství řada změn, které se dotkly i výroby chmele a na které zákon v okamžiku svého vzniku nemohl reagovat. Proto je potřeba reakce na ně stále aktuálnější a naléhavější. Zejména pro zachování odrůdové pravosti a kvality chmele je nezbytné modernizovat evidenci chmelnic a vést v ní podrobnější údaje včetně skladby chmelových odrůd. Přesná identifikace chmele, o kterou se opírá pěstitel ve svém dokumentu „Prohlášení producenta“, je rovněž základní podmínkou ověření chmele a chmelových produktů, kterou požaduje Evropská unie ve svých nařízeních.

Návrh pokračuje v adaptaci na nařízení Komise (ES) č. 1850/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, v platném znění, především s cílem zakotvit úpravu oblasti týkající se ověřování chmele a chmelových produktů přímo v zákoně, nikoliv jen v předpise nižší právní síly.

Mezi hlavní cíle předkládaného návrhu patří:

 Modernizace evidence chmelnic.

Jedná se o nově definované požadavky důležité pro správnou evidenci chmelnic v návaznosti na úpravy ověřovacího procesu chmele a chmelových produktů. Pro nové výsadby i dosadbu chmele ve chmelnicích musí být použita uznaná nebo standardní sadba podle zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. Nebude již umožněna nová výsadba ani dosadba ve chmelnicích tzv. vlastní sadbou, která nebyla uznaná nebo vyrobená v odpovědnosti dodavatele (sadba standardní). Tím bude také zajištěna odrůdová pravost a čistota chmele, nezanedbatelný přínos bude i v pěstování ozdraveného chmele.

 Modernizace vazby evidence chmelnic na kontrolní procesy.

Do evidence chmelnic je nutné nově zahrnout informaci o identitě dodavatele sadby. Je to nutné především z důvodu rozdílných metod výroby rozmnožovacího materiálu chmele, kdy vedle výroby sadby chmele řízkováním ze sádí, používané jedním z dodavatelů sadby, je dnes již většina sadby vyráběna metodou „in vitro“. A právě tento nový způsob výroby rozmnožovacího materiálu chmele nově definuje novela zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů. Je tedy nezbytné, aby na sebe tyto právní předpisy navazovaly. Proto je také informace o dodavateli sadby pro řádné vedení evidence chmelnic nezbytná.

 Nově jsou formulovány požadavky na podání žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic.

Kromě stávajících požadavků je nově upraven i požadavek na informaci o vysázené odrůdě chmele, doložené doklady o původu sadby.

 Zařazení dosadby chybějících rostlin ve chmelnici, jedná-li se o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnici, mezi povinně ohlašované údaje.

Je nezbytné evidovat a kontrolovat i následné změny, ke kterým dochází ve chmelnicích, a to zejména při dosadbách. Jen při znalosti celé historie dané chmelnice od jejího založení přes proběhlé dosadby může jak ÚKZÚZ, tak i pěstitel jednoznačně ručit za odrůdovou čistotu a pravost porostu chmele a tím i za certifikaci výsledného produktu – ověřeného chmele. Proto je doložení dokladu o původu sadby chmele naprosto nezbytné.

 Explicitní zakotvení podmínky, že ověřit lze jen chmel pocházející z evidovaných chmelnic.

Jde o ustanovení, které ve stávajícím zákoně o ochraně chmele absentuje a je nezbytné k zajištění správného ověření chmele.

 Oprávnění ÚKZÚZ k provádění kontroly evidovaných chmelnic zaměřené na ověření údajů vedených v evidenci chmelnic.

Potřeba jasně formulované pravomoci ústavu vstupovat na pozemky a produkční plochy chmelnic, kdykoliv je to nutné, vyplynula z praxe minulých let, kdy někteří producenti zpochybňovali právo vstupu zaměstnanců ÚKZÚZ na jejich pozemky za účelem provedení šetření a zjištění skutečného stavu věci.

 Zakotvení oprávnění ÚKZÚZ zahájit řízení o provedení aktualizace evidence z moci úřední v případě, že zjistí nesoulad mezi údaji uvedenými v evidenci a skutečností.

Tato pravomoc ÚKZÚZ v zákoně doposud chyběla a do návrhu novely je doplněna analogicky podle již platné právní úpravy vedení Registru vinic podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. Praxe minulých let však ukázala, že je nezbytné mít možnost zahájit řízení z moci úřední, tedy nikoli výhradně až na základě producentem podané žádosti.

 Umožnit ÚKZÚZ při provádění kontrolních činností součinnost se Státním zemědělským a intervenčním fondem (kontroly poskytování dotací na chmel).

Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné rozšířit definice ploch ve chmelnicích o plochu sklizňovou. Další zpřesnění definic vychází ze skutečnosti, že v praxi evidence chmelnic jsou běžně známy případy, kdy se chmelnice nenachází ve stavu, který odpovídá definici pojmu „chmelnice“ (např. je dočasně bez sazenic nebo konstrukce či se jen v daném roce nesklízí) a přesto je v zájmu pěstitelů, kontrolních orgánů i pro zdokumentování historie chmelnice tyto plochy evidovat ve stavu, v jakém se právě nachází.

 Aktualizace ustanovení zákona a přenesení některých ustanovení z vyhlášky.

Upravená ustanovení jsou doplněna některými povinnostmi přenesenými z vyhlášky do zákona o ochraně chmele. Vzory dokumentů potřebných k naplnění ustanovení zákona budou zveřejněny na internetových stránkách ÚKZÚZ. Tím bude zajištěna i jejich snadnější aktualizace.

Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky. Lze pouze konstatovat, že obdobně jako stávající právní úprava i předkládaný návrh právní úpravy není v žádném případě diskriminační a neupravuje rozdílným způsobem práva a povinnosti mužů a žen. Z předkládané právní úpravy v tomto směru vyplývá pro muže i ženy naprosto rovnocenné postavení.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Cílem předloženého návrhu zákona o ochraně chmele je především potřeba nově upravit požadavky na vedení evidence chmelnic, zařazování chmelnic do evidence, certifikaci chmele, potřeby kontrolní činnosti ÚKZÚZ za účelem udržení kvalitní produkce chmele a navázat tak na vydání zákona č. 334/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jímž byla upravena oblast rozmnožovacího materiálu. Zamýšleného cíle nelze dosáhnout jinak než úpravou zákona o ochraně chmele.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti nejdou nad rámec Ústavy a Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie.

Z předpisů Evropské unie se oblasti chmele bezprostředně týkají následující komunitární právní předpisy:

- Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, v platném znění,

- Nařízení Komise (ES) č. 1299/2007 ze dne 6. listopadu 2007 o uznání seskupení producentů v odvětví chmele, v platném znění,

- Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008 ze dne 18. prosince 2008 o dovozu chmele ze třetích zemí, v platném znění,

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.

- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise, v platném znění.

Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Předkládaný návrh zákona nepředpokládá negativní hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

Pro producenty chmele představuje předkládaný návrh zakotvení nových povinností, které budou muset plnit, tedy i vyšší administrativní náročnost při předkládání žádostí směrem k ÚKZÚZ. Z výše uvedených důvodů je toto považováno, v zájmu zajištění kvality českého chmele a potažmo kvality českého piva, za žádoucí a nezbytné.

Finanční dopad pro podnikatelské prostředí související s novými povinnostmi se nepředpokládá.

Navrhovaná úprava nepředpokládá sociální dopady ani žádné negativní dopady na životní prostředí.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve zmíněných oblastech žádné negativní dopady.

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

i) Zhodnocení korupčních rizik

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko.

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika. Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky.

Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává.

k) Hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad

Vláda České republiky na svém jednání dne 9. prosince 2019 usnesením č. 870 schválila Plán legislativních prací vlády na rok 2020, v rámci kterého byla předkládanému návrhu zákona udělena výjimka z povinnosti zpracovat Hodnocení dopadů regulace (RIA).