1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh představuje změnu zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, která vychází z návrhu novely tohoto zákona předložené jako sněmovní tisk č. 699/0 a těch pozměňovacích návrhů, které byly v rámci legislativního procesu k tisku 699/0 schváleny Sněmovnou i Senátem.
Cílem předkládané novely zákona je zajištění fungování zákona o registru smluv (dále také
ZRS) v praxi s ohledem na zjištěné problémy při aplikaci zákona od doby jeho účinnosti, jež nastala 1. 7. 2016. Jedná se o úpravy týkající se jak legislativních a výkladových nedostatků, tak určité dílčí úpravy v rozsahu zveřejňovaných smluv. Návrh směřuje jen k nezbytným a široce akceptovaným změnám zákona, a to jen v takovém rozsahu, aby nedošlo k narušení základních principů zákona. Návrh ctí klíčový princip zákona, že všechny subjekty nakládající s veřejnými prostředky zveřejňují smlouvy v registru smluv. Vzhledem k tomu veškeré úpravy obsažené v návrhu nevedou k vynětí povinných subjektů ze zákona o registru smluv, ale pouze k úpravě režimu zveřejňování u některých smluv či vynětí určitých typů smluv, u kterých byly identifikovány nežádoucí dopady z hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví či ochrany citlivých informací.
Výjimka pro národní podnik Budějovický Budvar, n.p., která byla jádrem poslanecké novely v tisku 699/0 v návrhu obsažena není, a to pro její výlučnost de facto na jediný subjekt, což není odůvodnitelné například při srovnání s postavením Měšťanského pivovaru Strakonice, a.s., který rovněž spadá do okruhu povinných subjektů ve smyslu § 2 odst. 1 ZRS, avšak který by musel – na rozdíl od svého přímého konkurenta – strpět uveřejňování svých smluv v registru smluv. Místo této výjimky pro národní podnik je navržena systémovější úprava, která vychází z platného znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a zajišťuje speciální režim zveřejňování pro povinné subjekty, které nejsou veřejnými zadavateli ve smyslu tohoto zákona. Návrh totiž počítá s tím, že povinné subjekty založené za účelem uspokojování potřeb, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu, nemusí zveřejňovat ty smlouvy, které byly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku v rozsahu předmětu jejich podnikání. Právě u těchto smluv povinných subjektů byly v praxi zjištěny problémy s ochranou obchodně citlivých informací a navrhovaná novela potřebnou ochranu zajišťuje. Totožnou ochranu návrh zajišťuje také u právnických osob založených za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, a to především z důvodu vážných praktických obtíží státních zkušebních ústavů při aplikaci zákona. Dále návrh zajišťuje rovnoprávné postavení České televize a Českého rozhlasu s dalšími podnikajícími subjekty ohledně možnosti nezveřejňovat smlouvy uzavřené adhezním způsobem a také ohledně možnosti nezveřejnit v metadatech cenu a druhou stranu smlouvy, pokud se jedná o obchodní tajemství. Návrh také přináší výjimku pro smlouvy České televize a Českého rozhlasu, které se týkají výroby nebo užití pořadu, což se v praxi ukázalo jako nezbytné pro zachování jejich veřejné služby v současném rozsahu. Návrh reaguje také na negativní dopady namítané vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi u zveřejňování některých jejich smluv a rizika spjatá se zveřejňováním smluv týkajících se výbušnin, činnosti Správy státních hmotných rezerv a kolektivních smluv. Návrh rovněž výslovně zajišťuje ochranu bankovního tajemství.
Speciální režim návrh zavádí pro zveřejňování smluv uzavřených za účelem zajištění dodávek léčiv nebo zdravotnických prostředků. Aby plnění z těchto smluv nebylo ohroženo praktickými problémy spjatými se zveřejněním smlouvy, zajišťuje návrh, že u těchto smluv není jejich účinnost podmíněna zveřejněním. Pro odstranění problémů spjatých s povinnou písemnou formou všech zveřejňovaných smluv, návrh umožňuje i uzavření smlouvy jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, což zajišťuje možnost uchování současné praxe uzavírání smluv, která mnohdy nebyla postavena na písemné formě.
Ostatní úpravy obsažené v návrhu pak odstraňují výkladové či legislativně technické nedostatky.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Relevantní jsou v tomto ohledu zejména čl. 11, čl. 17 odst. 5 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Návrh zajišťuje ochranu obchodního tajemství, know-how, duševního a průmyslového vlastnictví a jiných citlivých informací v souladu s ústavním pořádkem, a to s ohledem na řadu ochranných ustanovení nad rámec platného znění zákona o registru smluv i zákona o svobodném přístupu k informacím. Návrh nezasahuje ani do práv obsažených v čl. 26 odst., jelikož nestanoví žádné podmínky omezující výkon práva podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost, ani ji nezakazuje. Vyžaduje pouze uveřejňování některých smluv, jejichž smluvní stranou je alespoň jedna z právnických osob uvedených v § 2 odst. 1 ZRS, v registru smluv, pokud jsou splněny další zákonem stanovené podmínky (tj. pokud smlouvu nelze podřadit pod některou z výjimek v § 3 odst. 2 ZRS).
Navržená právní úprava přitom mění zákon o registru smluv tak, že redukuje okruh smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv o ty smlouvy, které uzavírají podnikající právnické osoby, které nejsou veřejným zadavatelem, v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu jejich podnikání či jiné činnosti zapsané ve veřejném rejstříku. Tím je tedy možné riziko dotčení čl. 26 Listiny oproti platnému právnímu stavu sníženo.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie
Na právní úpravu obsaženou v předloženém návrhu se právní předpisy Evropské unie nevztahují.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami dle článku 10 Ústavy České republiky.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a dále sociální dopady a dopady na životní prostředí
S přijetím navrhované právní úpravy není spojeno zvýšení nákladů státního rozpočtu, ani ostatních veřejných rozpočtů, jelikož novela zákona nezasahuje do hospodaření povinných subjektů při nakládání s veřejnými rozpočty. Naopak je zde důvodný předpoklad, že navrhovaná úprava povede k pozitivním dopadům na podnikatelské prostředí České republiky, jelikož u podnikajících subjektů vede návrh k eliminaci v praxi zjištěných problémů a ke snížení jejich administrativní zátěže spojené s uveřejňováním smluv ve srovnání se stávající právní úpravou. Navržená právní úprava nemá žádné sociální dopady, ani dopad na životní prostředí.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předložený návrh v této oblasti stávající úpravu nikterak nemění, tudíž se dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních dopadů nepředpokládají.
7. Zhodnocení korupčních rizik
V důsledku přijetí navrhovaných změn nedojde ke změně z hlediska korupčních rizik, jelikož nedochází k vynětí povinných subjektů z působnosti zákona, ani omezení transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky u těch smluvních vztahů, kde transparentnost možná je. Návrh vede pouze k vynětí určitých smluv povinných subjektů, u nichž je zveřejňování spojeno se značnými riziky z hlediska podnikání těchto subjektů a u kterých tedy veřejný zájem na jejich zveřejnění není dán. Všechny tyto smlouvy však nadále podléhají dalším kontrolním mechanismům.
8. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti nejpozději s účinností § 6 a 7 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Čl. I
K bodu 1:
Tento bod zajišťuje, aby nenastávaly interpretační problémy, které vyplývají ze stávajícího znění zákona, který sice obsahuje výjimku pro smlouvy v oblasti bezpečnosti nebo obrany České republiky, ale zřejmě ji lze vyložit jen pro uvedené organizační složky státu, mezi kterými chybí Správa státních hmotných rezerv. Návrh zajišťuje, aby výjimka mohla být vztažena i na činnost Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami, což je z hlediska bezpečnosti České republiky potřebné. Činnost Správy státních hmotných rezerv definuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.
K bodu č. 2:
Ustanovení doplňuje do výčtu povinných subjektů, které mohou využívat výjimku z uveřejňování smluv uzavřených adhezním způsobem, také Českou televizi a Český rozhlas, uvedenou v § 2 odst. 1 písm. m) ZRS. Důvodem je množství smluv, které tyto subjekty uzavírají právě adhezním způsobem, tj. kdy jedna ze stran určuje základní podmínky smlouvy, aniž by druhá smluvní strana měla reálnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Druhá smluvní strana je v pozici, kdy buď akceptuje znění smlouvy navržené druhou smluvní stranou, anebo smlouvu neuzavře vůbec.
Stávající znění § 3 odst. 2 písm. e) ZRS umožňuje využívat výjimku z uveřejnění smluv uzavřených adhezním způsobem těm povinným subjektům, které podnikají nebo podnikat mohou (ať už se jedná o jejich hlavní či vedlejší činnost). Z tohoto hlediska je doplnění České televize a Českého rozhlasu logickým krokem, neboť oba tyto subjekty mohou podnikat. V případě České televize to výslovně předpokládá § 10 písm. b) a § 11 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, přičemž Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její úkoly, vymezené v § 2 a 3 téhož zákona. V případě Českého rozhlasu je právní úprava téměř totožná: podle § 10 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, je Český rozhlas oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly, uvedené v § 2 téhož zákona.
K bodu č. 3:
Nejrozsáhlejší novelizační bod obsahuje řadu dílčích výjimek z okruhu smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv. Pro větší přehlednost je odůvodnění tohoto bodu strukturováno dle jednotlivých, do § 3 odst. 2 ZRS nově doplněných písmen.
K písmeni m)
Nově navržená úprava vyjímá z okruhu smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv ty smlouvy, které veřejná vysoká škola či veřejná výzkumná instituce uzavírají v rámci své doplňkové, resp. jiné činnosti. Doplňková činnost veřejných vysokých škol je definována v § 20 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Jiná činnost veřejných výzkumných institucí je definována v § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. Úprava vyjímá smlouvy, které se týkají uzavírání smluv se soukromými společnostmi v oblastech vědy, výzkumu, inovací a patentů, vysokých škol a veřejných výzkumných institucí a u kterých je těmito povinnými subjekty namítána hrozba ztráty zájmu smluvních partnerů. Tyto projekty jsou plně hrazeny ze soukromých prostředků a nejedná se o finanční prostředky veřejných rozpočtů. Výjimka se týká pouze malého množství smluv ve srovnání s celkovým počtem smluv, které budou muset jak veřejné vysoké školy, tak veřejné výzkumné instituce i nadále uveřejňovat v registru smluv.
K písmeni n)
Tato výjimka je odůvodněna bezpečností České republiky a jejích občanů. Návrh vyjímá z působnosti zákona smlouvy, jejichž předmětem je nakládání s výbušninami. Zveřejnění takových smluv totiž představuje potenciální ohrožení České republiky a jejích občanů, neboť veřejně přístupnými se za stávající právní úpravy mohou stát údaje o tom, kde se výbušnina vyrábí, o jaký druh jde, komu se prodává či kam a kdy se dopravuje. Nakládání s výbušninami je definováno v § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Ze stejných důvodů pak návrh vyjímá z uveřejnění i smlouvy týkající se zařízení nebo objektů určených k výrobě nebo skladování výbušnin.
K písmeni o)
Tato výjimka je s ohledem na potřeby České televize a Českého rozhlasu vztažena ke smlouvám týkajícím se výroby nebo užití pořadu. Pořadem se podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen „ZRTV“) rozumí v případě rozhlasového vysílání „část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje samostatnou položku rozhlasového programu.“ V případě televizního vysílání se pořadem rozumí „pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje samostatnou položku televizního programu.“ Výjimka zajistí, aby Česká televize a Český rozhlas mohly zajistit v plném rozsahu například zpravodajství či sportovní přenosy.
Česká televize a Český rozhlas však nadále budou muset zveřejňovat smlouvy, kterými např. prodávají prostor pro obchodní sdělení, smlouvy týkající se nájemních vztahů a správy majetku, smlouvy týkající se komunikace a mediálních výstupů, licencování ochranných známek a všechny smlouvy podléhající zadávacímu řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek ad.
K písmeni p)
Tato výjimka vylučuje z okruhu smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv smlouvy chráněné bankovním tajemstvím, vyjma smluv uzavřených mezi bankou a jiným „povinným subjektem“, pokud se smlouva týká používání veřejných prostředků. Pokud by ani banka ani klient nebyli povinnými subjekty, pak jejich smlouva nepodléhá uveřejnění v registru smluv. Podle navrženého vymezení pak nebudou uveřejnění v registru smluv podléhat ani smlouvy, jejichž smluvní stranou bude banka coby povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 ZRS (např. ČMZRB a.s. či ČEB a.s.) a soukromá právnická či podnikající fyzická osoba coby druhá smluvní strana.
Podle § 38 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, se bankovní tajemství vztahuje „na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit“. Jakákoli činnost banky včetně smluv spadající do rámce činností bank dle § 1 zákona o bankách je z důvodu definice bankovního obchodu považována za bankovní tajemství podle § 38 odst. 1 zákona o bankách, příp. dle § 49 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Proto, a to i podle názoru České národní banky, smlouva, na základě které je bankovní obchod realizován a která obsahuje identifikaci druhé smluvní strany, podmínky obchodu, práva a povinnosti stran, požívá jako celek ochrany bankovního tajemství.
S ohledem na absenci úpravy v současné legislativě a na specifický, jednostranný charakter povinnosti ochrany obchodního tajemství uložené zvláštními zákony pouze bankám a osobám, kterým bylo bankovní tajemství ze zákonných důvodů předáno, ale nikoli osobám v postavení klientů banky, pro které jde o běžné osobní či korporátní informace, chrání předložený návrh bankovní tajemství pouze na úrovni bank a jejich smluv navzájem a smluv, které se netýkají používání veřejných prostředků, a naopak jej výslovně připouští uveřejňovat v případech, kdy jde o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků.
K písmeni q)
Výjimka v § 3 odst. 2 písm. r) ZRS vylučuje z okruhu smluv podléhajících uveřejnění v registru smluv veškeré kolektivní smlouvy. Důvodem je namítaný rozpor znění § 6 odst. 1 ZRS, podle kterého smlouva podléhající uveřejnění v registru smluv nenabývá účinnosti dříve, než okamžikem uveřejnění, s ustanovením § 26 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů podle kterého „účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně.“
K písmeni r)
Tento bod reaguje na námitky povinných subjektů, které se pohybují v konkurenčním prostředí, přičemž vychází z již existujícího kritéria podle zákona o zadávání veřejných zakázek, zda je subjekt založen za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu či nikoli. Jde o výjimku pro smlouvy všech státních podniků (§ 2 odst. 1 písm. k) ZRS) a dále státem nebo územními samosprávnými celky vlastněnými podniky (§ 2 odst. 1 písm. n) ZRS), které uspokojují potřeby mající průmyslovou nebo obchodní povahu.
Znění výjimky vychází z definice veřejného zadavatele obsažené v z § 4 odst. 1 písm. e) bod č. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, konkrétně z formulace, podle které se jedná o právnickou osobu založenou za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu. Ačkoli ustanovení § 3 odst. 2 písm. r) ZRS nepřebírá kompletní definici tzv. veřejného zadavatele a nezohledňuje, zda byla právnická osoba v § 2 odst. 1 písm. k) nebo
n) ZRS založena za účelem spokojování potřeb veřejného nebo soukromého zájmu, lze při jejím výkladu z definice veřejného zadavatele vyjít. Okruh právnických osob, které mohou výjimku využít tak lze odvozovat z rozhodovací praxe u výkladu pojmu veřejný zadavatel v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Osoby, které nejsou veřejným zadavatelem, tj. nedotované podnikající osoby vystupující v konkurenci na volném trhu, nebudou mít povinnost uveřejňovat smlouvy v registru, aby nedocházelo ke zneužívání těchto informací konkurencí.
Výjimku lze aplikovat pouze, pokud byla smlouva uzavřena v rozsahu předmětu činnosti anebo podnikání uvedené právnické osoby, zapsaném v obchodním rejstříku či jiném veřejném rejstříku, jelikož u smluv mimo předmět podnikání nejsou dány důvody pro nezveřejnění z hlediska konkurenčních rizik. Výjimka nelze využít také, jde-li o uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1., která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví. Tím je zajištěno, aby naopak povinný subjekt neměl neoprávněnou výhodu oproti svým konkurentům, kteří nejsou povinnými osobami a smlouvy s povinnými subjekty zveřejňovat musí.
S ohledem na namítané problémy státních zkušeben při zveřejňování smluv je totožný speciální režim zveřejňování doplněn také pro povinné subjekty založené za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.
K bodu č. 4
Ustanovení § 5 odst. 6 ZRS, které obsahuje výjimku z povinného uveřejnění metadat (a jim odpovídajících informací v textovém obsahu smlouvy dle § 5 odst. 8 ZRS) uvedených v § 5 odst. 5 písm. a) a c) ZRS, tedy identifikace smluvních stran a informaci o celkové ceně, resp. hodnotě předmětu plnění smlouvy, pokud jsou tyto informace buď samy o sobě, nebo ve svém souhrnu obchodním tajemstvím některého z taxativně uvedených povinných subjektů. Tento výčet, zahrnující veřejné výzkumné instituce a veřejné vysoké školy, státní podniky, zdravotní pojišťovny a právnické osoby podřaditelné pod „zbytkovou kategorii“ § 2 odst. 1 písm. n) ZRS, je nově doplněn o Českou televizi a Český rozhlas. Tím by měl být vyřešen namítaný problém odkrytí struktury dodavatelsko-odběratelských vztahů České televize (a Českého rozhlasu), způsobený uveřejňováním cen a smluvních stran ve smlouvách.
K bodu č. 5
Do § 6 odst. 2 se pro zvýšení právní jistoty doplňuje, že nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi. Krajní nouze je tradiční občanskoprávní institut, který je definován v § 2906 občanského zákoníku tím, že někdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak; to neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající.
K bodu č. 6
Navržené ustanovení § 6 odst. 3 ZRS rozšiřuje okruh smluv, na které nedopadá ustanovení § 6 odst. 1 ZRS (podmiňující účinnost smlouvy podléhající uveřejnění v registru smluv předchozím uveřejněním smlouvy v registru smluv) o smlouvy, jejichž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky.
Léčivy se podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech (dále jen „ZOL“), rozumí léčivé přípravky, podrobně vymezené v § 2 odst. 1 a 2 ZOL a léčivé látky, definované v § 2 odst. 4 písm. a) ZOL. Zdravotnickými prostředky se podle § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích (dále jen „ZZP“) rozumí nástroj, přístroj, zařízení, programové vybavení včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití pro diagnostické nebo léčebné účely a nezbytného ke správnému použití zdravotnického prostředku, materiál nebo jiný předmět, určené výrobcem pro použití u člověka za účelem stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění onemocnění; stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení; vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu, nebo kontroly početí, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v lidském těle nebo na jeho povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem (tj. nejedná se o léčiva); jejich funkce však může být takovými účinky podpořena.
Definice zdravotnických prostředků v sobě zahrnuje prakticky veškerou zdravotnickou techniku v obecném smyslu toho slova. Jde např. o materiál užívaný při lékařských výkonech (krycí materiál, stříkačky, jehly), poukazové zdravotnické prostředky (inkontinenční pomůcky, glukometry, invalidní vozíky, oční čočky, sluchadla), aktivní implantabilní zdravotnické prostředky (kardiostimulátory a další implantáty definované v § 2 odst. 4 a 5 ZZP), in vitro diagnostika (testy na vyšetření krve, moči, stolice) nebo velká přístrojová technika (rentgeny, CT aparatury, mamografy, magnetická rezonance).
Důvodem speciálního režimu je zajištění plnění z výše definovaného okruhu smluv bez prodlev spojených se zveřejněním smlouvy, jelikož zejména v urgentních případech je nezbytné neodkladně poskytnout potřebnou péči, přičemž by zřejmě v některých případech nebylo možné souběžně dostát povinnosti uveřejnění smlouvy před jejím plněním.
Každá smlouva uzavřená podle tohoto bodu ovšem bude muset být zveřejněna do 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, jinak bude platit, že je od počátku zrušena. Nejedná se tedy o výjimku ze zveřejňování pro tyto smlouvy, ale jen o umožnění plnění podle smlouvy před jejím uveřejněním, a to v souladu se zákonem.
K bodu č. 7
Nad rámec dosavadních návrhů, které byly podány v rámci projednávání sněmovního tisku č. 699/0, je vhodné touto novelou opravit chybu, kterou je nesprávná formulace návětí v § 7 odst. 1 ZRS. Její stávající znění „Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna…“ totiž dopadá pouze na ty smlouvy podléhající uveřejnění v registru smluv, které jsou podřaditelné pod § 6 odst. 1 ZRS. Smlouvy podléhající uveřejnění v registru smluv, které nabývají účinnosti bez ohledu na to, zda jsou uveřejněny (viz § 6 odst. 2 ZRS a nově navržený § 6 odst. 3 ZRS), tak nejsou v případě jejich nesprávného či neúplného (nebo dokonce žádného) uveřejnění v registru smluv sankcionovány zrušením od samého počátku. Z registru smluv se tak vůči těmto smlouvám stává imperfektní právní norma, jejíž dodržování bude de facto dobrovolné. Tato výjimka ze samovynutitelného mechanismu ZRS vznikla při projednávání a nejednalo se o úmysl zákonodárce, který předpokládal, že se § 7 odst. 1 ZRS bude vztahovat na všechny smlouvy podléhající uveřejnění.
K bodu č. 8
Nově doplněné ustanovení § 7 odst. 3 reaguje na doplnění výjimky v § 3 odst. 2 písm. r) ZRS, uvedené výše v novelizačním bodu č. 2. Důvodem pro tuto novou výjimku ze sankce zrušení v registru smluv neuveřejněné smlouvy od počátku, obsažené v § 7 odst. 1 ZRS, je zejména fakt, že pojem „běžný obchodní styk“, který je klíčový z hlediska určení smluv nepodléhajících uveřejnění v registru smluv dle § 3 odst. 2 písm. s) ZRS, představuje tzv. neurčitý právní pojem, který nemá exaktní definici, ale který bude třeba vymezit ad hoc, na základě faktické činnosti povinného subjektu. Protože aplikace § 3 odst. 2 písm. r) ZRS může být pro některé povinné subjekty obtížná, obsahuje nově doplněné ustanovení § 7 odst. 3 ZRS výjimku ze sankce v § 7 odst. 1 ZRS pro případ, že by povinný subjekt smlouvu neuveřejnil v dobré víře, že jsou podmínky pro aplikaci výjimky dle § 3 odst. 2 písm. r) naplněny.
K bodu č. 9
Doplnění § 8 odst. 2 ZRS řeší stávající - ne zcela vyhovující stav – kdy smlouvy podléhající uveřejnění v registru smluv musí být uzavírány výhradně písemně a v případě nedodržení zákonem požadované formy je sankcí neplatnost takové smlouvy. Požadavek písemné formy přitom komplikuje stávající „flexibilní“ způsoby uzavírání smluv, které podléhají uveřejnění v registru smluv, typicky jejich uzavírání tzv. smíšenou formou, kdy návrh na uzavření smlouvy má písemnou podobu a jeho potvrzení jen ústní či konkludentní, zejména ve smyslu § 1744 občanského zákoníku. Navržené ustanovení umožňuje uzavřít smlouvu i jinak než písemně, pokud tento jiný způsob uzavření smlouvy bude umožňovat uveřejnění v registru smluv. V praxi to znamená, že smlouvu bude možné uzavřít ve smíšené formě, kdy písemně bude jednat pouze jedna ze smluvních stran (pak bude v registru smluv uveřejněn textový obsah smlouvy ve znění odpovídající přijatému návrhu). Jedná se v podstatě o technickou změnu bez věcných dopadů do smyslu a účelu zákona. Zájmy chráněné zákonem o registru smluv na transparentnosti a uveřejnění obsahu smluv tím nebudou nijak dotčeny, vyjde se tím vstříc požadavkům smluvní praxe a ústavně zaručené smluvní svobodě.
K bodu č. 10
Jednoduchou změnou ustanovení § 8 odst. 5 ZRS, totiž zrušením písmene d), dochází ke zrušení výjimky z uveřejnění kolektivních smluv vyššího stupně v registru smluv namísto na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí dle § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem pro tuto změnu je doplnění kolektivních smluv do § 3 odst. 2 ZRS, tedy do okruhu smluv, které nepodléhají uveřejnění v registru smluv (viz výše novelizační bod č. 2), takže již není důvod pro řešení původní duplicitní povinnosti uveřejnění kolektivní smlouvy vyššího stupně. Kolektivní smlouvy vyššího stupně tak budou uveřejňovány již jen podle zákona o kolektivním vyjednávání.
Čl. II
Navrhuje se přechodné ustanovení ke změně v § 7 odst. 1, jíž se rozšiřuje dopad sankce zrušení smlouvy od počátku i na smlouvy, které dosud touto sankcí nebyly stiženy. Z hlediska ochrany práv nabytých v dobré víře je žádoucí, aby tento sankční následek platil až pro smlouvy uzavřené za účinnosti nové právní úpravy.
Čl. III
Účinnost zákona je navržena tak, aby byl zákon účinný v nejkratším možném čase, což je potřebné v souvislosti z výše odůvodněnou urychlenou potřebou přijetí této novely.
Praha 18. května 2017
Radek Vondráček, v.r. Roman Sklenák, v.r. Jiří Mihola, v.r. Pavel Kováčik, v.r. Zbyněk Stanjura, v.r. Marek Černoch v.r.
Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn (změny jsou uvedeny tučně)
340/2015 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. listopadu 2015
o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv
(zákon o registru smluv)
§ 3
Výjimky z povinnosti uveřejnění
(1) Prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
(2) Povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na
a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci,
b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet,
c) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo
odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami nebo zajišťování bezpečnosti
nebo obrany České republiky,
d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky,
e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2
odst. 1 písm. e), k), l), m) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle
zákona o veřejných zakázkách,
f) smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol,
g) smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva,
h) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby,
i) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší,
j) smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem,
k) smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
l) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s
jinými takovými obcemi většinovou účast,
m) smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,
n) smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování,
o) smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas,
p) smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků,
q) kolektivní smlouvu,
r) smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.
§ 5
Způsob uveřejnění
(1) Uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.
(2) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
(3) Zaslání smlouvy správci registru smluv se provede na elektronickém formuláři do datové schránky zřízené správci registru smluv pro tento účel. Správce registru smluv uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy.
(4) V případě, že je prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, správce registru smluv potvrdí uveřejnění potvrzením, které zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouva zaslána k uveřejnění prostřednictvím registru smluv; zaslání potvrzení se provádí zpravidla automatizovaně. Správce registru smluv v potvrzení uvede metadata smlouvy podle odstavce 5 a potvrzení zabezpečí způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat.
(5) Smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují
a) identifikaci smluvních stran,
b) vymezení předmětu smlouvy,
c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,
d) datum uzavření smlouvy,
se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.
(6) Z uveřejnění prostřednictvím registru smluv lze vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a)
nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l), m)
nebo n), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň.
(7) Osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo smluvní strana smlouvy může uveřejněnou smlouvu nebo metadata smlouvy po jejich uveřejnění opravit; přitom postupuje podle odstavců 2 až 4 obdobně. Původní smlouva nebo metadata zůstávají v registru smluv uchovány.
(8) V případě, že mají být z uveřejnění vyloučeny informace postupem podle § 3 odst. 1 anebo § 5 odst. 6, musí být v elektronickém obrazu textového obsahu smlouvy zaslaném správci registru smluv tyto informace znečitelněny tím, kdo zaslal smlouvu k uveřejnění prostřednictvím registru smluv.
§ 6
Následky uveřejnění
(1) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění.
(2) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv nabývá účinnosti smlouva, která byla
uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v
souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí.
(3) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv dále nabývá účinnosti smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky.
§ 7
Zrušení smlouvy
(1) Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří
měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6,
a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem, nebo
b) uveřejní-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana neuveřejněnou část smlouvy nebo dotčená metadata prostřednictvím registru smluv jako opravu podle § 5 odst. 7 do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
(3) Odstavec 1 se dále nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, o níž je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) v dobré víře, že splňuje podmínky podle § 3 odst. 2 písm. r). Dozví-li se právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo
n) o tom, že neuveřejnění smlouvy podle věty první není v souladu s tímto zákonem, a není-li smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do 30 dnů, platí, že je zrušena od počátku.
(34) Jiná metadata než podle odstavce 2 lze opravit pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla
uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují; to neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech.
§ 8
Společná a přechodná ustanovení
(1) Tento zákon se použije bez ohledu na právo, které je podle mezinárodního práva soukromého pro smlouvu právem rozhodným.
(2) Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být
uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv.
(3) Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a po nabytí účinnosti tohoto zákona byla uzavřena dohoda, kterou se taková smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší, uveřejní se prostřednictvím registru smluv spolu s touto dohodou i dotčená smlouva.
(4) Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
(5) Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle jiného zákona nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle takového jiného zákona; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona. Pro účely věty první se jiným zákonem rozumí
a) zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jde-li o smlouvu, která má být zveřejněna podle jeho § 10d,
b) zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
c) koncesní zákon, jde-li o smlouvu, o níž mají být informace veřejně přístupné prostřednictvím
rejstříku koncesních smluv.,
d) zákon o kolektivním vyjednávání, jde-li o kolektivní smlouvu vyššího stupně, která má být zpřístupněna Ministerstvem práce a sociálních věcí na jeho internetových stránkách; povinnost oznámit uložení takové kolektivní smlouvy ve Sbírce zákonů tím není dotčena.
(6) Plnění povinností podle tohoto zákona nepodléhá dozoru nebo kontrole vykonávaným podle zákonů o územních samosprávných celcích.