zákon č. 25/2015 Sb.

Čl. I

Bod 1 Pozemkový fond České republiky byl na základě zákona č. 503/2012 Sb. nahrazen s účinností od 1. ledna 2013 Státním pozemkovým úřadem, který je organizační složkou státu.

Bod 2 Návrh reaguje na zrušení předpisů Evropského práva, na které je odkazováno, a jejich nahrazení jinými právními předpisy.

Bod 3 Navrhované nahrazení spojení „obsluha a umořování státního dluhu“ pojmem „řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny“ zajišťuje terminologickou konzistenci se zněním rozpočtových pravidel, které se týká řízení likvidity státní pokladny (§ 34) a řízení státního dluhu (§ 35) a koresponduje také s novou definicí peněžních prostředků státní pokladny a účtů ministerstva zřízených pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu (§ 3). Veškeré operace probíhající na těchto účtech bude možno zahrnout pod tuto obecnou formulaci, přičemž veškeré příjmy a výdaje spojené s těmito operacemi jsou realizovány v rámci kapitoly Státní dluh.

Bod 4 Na účtech státních finančních aktiv reálně probíhají i peněžní operace finančního investování prostředků jaderného účtu a účtu rezervy pro důchodovou reformu, které nejsou a nemohou být příjmovými ani výdajovými operacemi státního rozpočtu v rámci kapitoly Operace státních finančních aktiv, protože se jedná o financující operace na straně aktiv. Jejich zahrnutím do kapitoly OSFA by došlo ke zkreslení celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu v řádu desítek miliard Kč. Dále pro případ, že není na některém účelově určeném běžném účtu státních finančních aktiv dostatek volných peněžních prostředků a je nezbytné realizovat narozpočtovaný výdaj z tohoto účtu, jsou chybějící prostředky doplněny z účtu č. 1978-23820001/0710, na kterém jsou soustřeďovány peněžní prostředky státních finančních aktiv bez konkrétního účelu použití. Zahrnutím těchto operací do státního rozpočtu v rámci kapitoly Operace státních finančních aktiv by také došlo ke zkreslení celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu v řádu desítek miliard Kč. Navrhovaná změna slovního spojení „obsluha a umořování státního dluhu“ pojmem „řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny“ vychází z terminologické změny v předchozím bodu. Bodem 5 se zpřesňuje dosavadní § 10 odst. 5 (dříve odstavec 6), který po celou dobu existence zákona č. 218/2000 Sb. zní: „Peněžní operace na účtech státních finančních aktiv s výjimkou operací spojených s obsluhou a umořováním státního dluhu tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv, jejímž správcem je ministerstvo.“ Stejně jako před rokem 2001 podle něj platí, že účty státních finančních aktiv (SFA) nejsou účty státního rozpočtu [to vyplývá i z § 3 písm. h) bodů 1 a 2], ale na rozdíl od stavu do roku 2000 podle něj platí, že příjmy a výdaje těchto účtů, s výjimkou příjmů a výdajů spojených s obsluhou a umořováním státního dluhu, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (OSFA), tedy kapitolu státního rozpočtu, a jsou tak součástí příjmů a výdajů státního rozpočtu. Na tom navržená novela nic nemění a jen v novém znění § 10 odst. 5 zpřesňuje, které příjmy a výdaje účtů SFA jsou příjmy a výdaji kapitoly OSFA a které jimi nejsou. Příjmy a výdaje, které jimi nejsou, vyjmenovává věta druhá tohoto odstavce, v níž se skrývá výjimka pro výnosy z investování prostředků některých účtů SFA. Tyto výnosy tedy naopak příjmy státního rozpočtu jsou. Neznamená to ale, že by měly být převáděny na některý příjmový účet státního rozpočtu. Inkasují se na účet, z investování jehož prostředků vznikly [na jaderný účet podle § 27 odst. 1 písm. c) atomového zákona, na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu podle předposlední věty § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel], to však také znamená, že se inkasují jakožto příjmy státního rozpočtu.

Bod 5 V § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel byl vypuštěn bod 4, jehož výklad byl nejednoznačný a aplikace v praxi byla problematická.

Body 6 a 7 Navrhuje se, aby mohly být stanoveny snížené odvody za porušení rozpočtové kázně stejným způsobem u všech dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Navíc kromě procentního rozmezí je umožněno odvod stanovit i pevným procentem vztaženým k celkové částce dotace, nebo k částce, v níž případně bude porušena rozpočtová kázeň, a také pevnou částkou stanovenou poskytovatelem.

Body 8 a 9 Navržená úprava reaguje na zrušení odstavce 6 v § 14 rozpočtových pravidel a odstraňuje legislativně technickou chybu v § 14 odst. 14.

Bod 10

Navrhuje se, aby poskytovatel dotace ze státního rozpočtu mohl nevyplatit dotaci

nebo její část v případě, že se domnívá, že ze strany příjemce dotace došlo k porušení povinností, které vyplývají z rozhodnutí o poskytnutí dotace pro poskytovatele. Toto se týká všech dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Nevyplacení může činit 100 % dotace, anebo musí odpovídat výši částek odpovídajících § 14 odst. 6. Dosavadní ustanovení, které platilo jen pro porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, se tak rozšiřuje na porušení jakýchkoli povinností souvisejících s dotací.

Bod 11 Navrhované ustanovení má za cíl další posílení pravomocí poskytovatele dotace ze státního rozpočtu. Poskytovatel bude v případě, že se domnívá, že došlo ze strany příjemce dotace k porušení povinností vyplývajících z rozhodnutí o poskytnutí dotace, oprávněn požadovat splnění opatření k nápravě, nebo žádat vrácení poskytnuté dotace nebo její části. V případě porušení podmínek, které stanovil poskytovatel podle § 14 odst. 4 písm. g), je vhodné v případě postupu poskytovatele podle § 14f preferovat provedení nápravy před finančním postihem příjemce. Stanovení opatření k nápravě přichází samozřejmě v úvahu pouze v případě stanovení nižšího odvodu podle § 14 odst. 6 a objektivní možnosti nápravu sjednat. V případě, že není možné provést opatření k nápravě, poskytovatel dotace vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě. Typickým příkladem opatření k nápravě nefinanční povahy je doplnění chybějících informačních a propagačních opatření pro veřejnost, vyžadovaných evropskými právními předpisy (Nařízení Komise (ES) ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj), tedy např. vyvěšení dobře viditelné a dostatečně velké informační tabulky nebo umístění velkoplošného informačního panelu, resp. provedení opravy v případě nedodržení technických vlastností těchto opatření. Dalšími příklady jsou i dodatečné zaslání monitorovacích zpráv, jež nebyly zaslány včas, dodatečné splnění povinnosti pojistit majetek pořízený z poskytnuté dotace nebo v případě pronajmutí majetku pořízeného z dotace v rozporu se zákazem stanoveným v právním aktu o poskytnutí dotace může opatření k nápravě nefinanční povahy představovat např. ukončení tohoto smluvního vztahu ve formě výpovědi smlouvy nebo odstoupení od smlouvy. Uložením opatření k nápravě nefinanční povahy mohou být řešeny i tzv. „mylné platby“, tedy provedení neoprávněného výdaje ze zvláštního projektového účtu, přičemž opatření k nápravě bude spočívat v neprodleném návratu mylně odeslané částky zpátky na projektový účet. Opatření k nápravě nefinanční povahy lze použít i v případě nesplnění povinnosti příjemce dotace poskytnout poskytovateli dotace na jeho výzvu dodatečné informace související s projektem, kdy opatření k nápravě bude představovat dodatečné poskytnutí požadovaných informací, resp. poskytnutí úplných informací. Je-li příjemci dotace stanovena poskytovatelem dotace povinnost zavázat partnery projektu k poskytování součinnosti nebo ke zřízení zvláštního projektového účtu, lze nesplnění těchto podmínek napravit např. uzavřením dodatku ke smlouvě s partnerem obsahující výše zmíněnou povinnost. Prostředky, které budou vráceny, přijme poskytovatel dotace na účet cizích prostředků a poté je rozdělí na příslušné účty v souladu s § 44a odst. 2 a 3. Při převodu peněz z účtu

cizích prostředků do státního rozpočtu je třeba respektovat lhůtu stanovenou v § 45 odst. 10,

která se podle bodu 42 prodlužuje. Ustanovení neobsahuje možnost pro příjemce požádat o kontrolu, protože není povinen výzvě k provedení opatření k nápravě ani vrácení dotace či její části vyhovět.

Body 12 a 13 Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje rozpočtovým opatřením, může stanovit účel, podmínky poskytnutí prostředků i nižší odvod za porušení rozpočtové kázně. Přes odkaz na obdobný postup dle § 14 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb. nebylo dosud zcela jasné, zda tato organizační složka může též stanovit, že porušení některých podmínek či povinností, daných právním předpisem, není neoprávněným použitím dle § 3 písm. e). V navrhované úpravě je toto explicitně uvedeno. Jak tzv. snížený odvod za porušení rozpočtové kázně dle § 14 odst. 6, tak uvedení, že některá porušení pravidel nepředstavují neoprávněné použití peněžních prostředků, stanoví Ministerstvo financí v rozpočtovém opatření na podkladě žádosti dle § 26 odst. 2. V případě, že Ministerstvo financí této žádosti o rozpočtové opatření vyhoví, náležitosti stanovené organizační složkou státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje, dle § 26 odst. 2 se již nemění. Možnost poskytovatele stanovit, že porušením některé vymezené podmínky či porušení pravidel stanovených právními předpisy nepředstavuje neoprávněné použití dle § 3 písm. e) z. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v případě dotací fyzickým a právnickým osobám již v současné době umožňuje §14 odst. 4 písm. k). Především v případě porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, může velmi často docházet k situacím, kdy je tento zákon porušen pouze formálním způsobem bez dopadu na výběr nejvhodnější nabídky či cenu zakázky a sankcionovat takováto porušení v režimu porušení rozpočtové kázně by bylo nepřiměřeně tvrdé. Cílem předmětného návrhu není vyjímat určitá jednání z dosahu právních norem. Porušení pravidla stanoveného právními předpisy je nadále sankcionovatelné v režimu tohoto zvláštního zákona (například jako správní delikt dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), pouze okrajové porušení zákonem stanovených povinností nebude představovat porušení rozpočtové kázně s postihem odvodu a případné penále za porušení rozpočtové kázně. Využití možnosti stanovit, že porušením některé povinnosti se příjemce nedopouští neoprávněného použití peněžních prostředků, je odůvodnitelné v případech, že se jedná o porušení pouze okrajových povinností s nulovým dopadem na úspěšnost a správnost implementace daného projektu a nulovým finančním dopadem.

Bod 14 Zákon č. 218/2000 Sb. možnost stanovit podmínky a účel zařazení prostředků do státního rozpočtu pro situace, kdy si prostředky rozpočtuje organizační složka státu sama, explicitně neuvádí. Z § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. však bylo možné dovodit, že lze tyto podmínky a účel ze strany organizační složky státu, která uvolňuje prostředky ze své kapitoly, stanovit. Taktéž možnost stanovit za porušení rozpočtové kázně odvod v částce nižší, než kterou činí celková částka dotace, případně stanovit, že porušení některých podmínek či povinností, daných právním předpisem, není neoprávněným použitím dle § 3 písm. e), byla dosud řešena pouze analogicky. Navrhovaná úprava opět odstraňuje případné výkladové nejasnosti, které mohly v této oblasti panovat.

Bod 15 Obdobně jako se posiluje postavení poskytovatele dotace v § 14e a 14f, tak se posiluje i postavení organizační složky státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje.

Bod 16 Účty podřízené státní pokladně nejsou v současnosti termínované, je proto zcela bezdůvodné rozlišovat termínované a netermínované prostředky či účty a vhodné je ponechat obecně pojem peněžní prostředky. Navíc pojmy „termínovaný“ a „netermínovaný“ zákon ve více případech neužívá. Navržená změna na „peněžní prostředky“ je proto také vhodná pro zajištění terminologické konzistence pojmů. Navíc ani celkový součet případných termínovaných peněžních prostředků v praxi nemůže být záporný, a proto stávající ustanovení, které hovoří pouze o netermínovaných prostředcích, postrádá již v současnosti opodstatnění.

Body 17 a 18 Navrhuje se doplnit k opatřením k překonání pokladního nesouladu také přijetí zápůjček, neboť může nastat situace, kdy k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu postačí krátkodobá zápůjčka na finančním trhu či se státu poskytne jednorázová zápůjčka na základě bilaterální nebo multilaterální mezinárodní dohody. K prodeji státních dluhopisů se doplňuje i jejich vydání, aby se předešlo případné nejednoznačnosti výkladů, zda je Ministerstvo financí oprávněno státní dluhopisy vydávat za účelem překonání pokladního nesouladu. Aby bylo možné státní dluhopisy prodávat, právně musí být nejprve vydány, a tímto doplněním bude zajištěna explicitní konzistence se zákonem o dluhopisech.

Bod 19 U operací, které souvisejí s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu může nastat situace, že ačkoliv se jedná o příjem či výdaj státního rozpočtu, primárně jsou tyto operace realizovány mimo příjmový a výdajový účet státního rozpočtu a až následně dochází k vypořádání se státním rozpočtem. Důvodem jsou například podmínky protistran v oblasti platebního styku, kdy mnohdy není možné nastavit u protistran dva bankovní účty, apod. Dále z důvodu snížení počtu transakcí a zároveň snížení měnových konverzí, které souvisejí s řízením státní pokladny a řízením státního dluhu, se umožňuje u těchto operací sčítání a vzájemné započtení a vypořádání až výsledné částky s příjmy nebo výdaji státního rozpočtu. S postupným zaváděním souhrnných účtů státní pokladny v jednotné evropské měně a dalších cizích měnách bude docházet k efektivnějšímu řízení cizoměnové likvidity státu, aby stát minimalizoval počet konverzních operací a z nich plynoucí dopad na státní rozpočet. Doposud byly tyto cizoměnové platby realizovány z korunových účtů a docházelo tak k nákupu cizích měn. Z tohoto důvodu se navrhuje možnost zprostředkovávat cizoměnové platby jiných kapitol státního rozpočtu prostřednictvím účtů pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů u zahraničních bank. Následně bude docházet k vypořádání příjmů a výdajů se státním rozpočtem. V případě, že by se například měla uhradit cizoměnová platba ze státního rozpočtu a zároveň na cizoměnovém účtu pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů u zahraničních bank byly k dispozici finanční prostředky v požadované cizí měně, z hlediska efektivního řízení se nabízí řešení uhradit tuto cizoměnovou platbu z cizoměnového účtu pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů u zahraničních bank a následně vypořádat operaci se státním rozpočtem. V takovýchto případech budou realizovány úspory ve státním rozpočtu, neboť nebude docházet k nákupu cizích měn i přesto, že jsou k dispozici v rámci výše zmíněných účtů.

Bod 20 a 21 Ministerstvo již od 1. 9. 2011 vede evidenci státních dluhopisů v souladu s § 35 odst. 1 písm. d), a to v současnosti státních dluhopisů, jež mohou upisovat pouze osoby určené v emisních podmínkách těchto dluhopisů. Jelikož ministerstvo může vést evidenci zaknihovaných státních dluhopisů nebo vést evidenci o listinných státních dluhopisech určených pro jakýkoli okruh osob, není nutné explicitně uvádět, že tyto dluhopisy mohou být také pro fyzické osoby. Obecná úprava vedení evidence dluhopisů v obecné rovině je plně dostačující, nikterak nevylučuje možnost vedení evidence zaknihovaných státních dluhopisů nebo evidenci o listinných státních dluhopisech pro fyzické osoby ministerstvem, a proto se doporučuje vsuvku „včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby“ pro nadbytečnost bez náhrady vypustit.

Bod 22 Zpřesnění formulace tak, aby lépe odpovídala zavedené terminologii. Nově se výslovně uvádí, že může být tvořena také z přijatých úvěrů a ze sjednaných finančních zajištění (v případě přijatých finančních kolaterálů v podobě peněžních prostředků). Ministerstvo se dále výslovně opravňuje k nakládání s peněžními prostředky rezervy za účelem lepšího a efektivnějšího řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, s čímž souvisí také nezbytnosti přijímání a poskytování finančních kolaterálů v podobě peněžních prostředků v rámci sjednaných finančních zajištění. K prodeji státních dluhopisů se doplňuje i jejich vydání, aby se předešlo různým výkladům, stejně jako v ustanovení § 34 odst. 1. Navrhuje se zároveň odstranit slova „a jako zdroje pro poskytování půjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5“ v § 35 odst. 4. Současně je navržena úprava oprávnění ministerstva k vydávání státních dluhopisů jako zdroje pro poskytování půjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5. Tímto způsobem se oddělí prostředky pro půjčování právnickým osobám od rezervy peněžních prostředků, která bude určena výhradně pro účely řízení rizik spojených se zajištěním hladkého financování schodku státního rozpočtu a státního dluhu. K možnosti půjčování peněžních prostředků se navrhuje oprávnit ministerstvo také k poskytování úvěrů, neboť zápůjčka a úvěr jsou rozdílné instrumenty. V některých případech je vhodné poskytnutí jednorázové zápůjčky (jednorázovost zápůjčky je jejím pojmovým znakem) a v jiných je naopak potřebné poskytovat úvěry, které více odpovídají průběžnému financování např. potřeb státních fondů. Zápůjčky lze poskytnout úročené i bezúročně, úvěry musí být vždy úročené. V případě úvěrů a úročených zápůjček se analogicky doplňuje, že úroky a jiné příjmy jsou příjmem státního rozpočtu. Jiným příjmem pak mohou být jakákoliv jiná plnění ze smluv o zápůjčkách či úvěrech, např. smluvní pokuty, penále nebo poplatky za poskytnutí úvěrové facility příslušné právnické osobě.

Poslední věta § 35 odst. 4 je převzata z dosavadního znění. Znamená, že prostředky, které jde, jsou na účtech, které nespadají do SFA, ale operace na nich součástí SFA jsou. Vychází se z toho, že prostředky na účtech MF pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu jsou podle § 3 písm. c) jinými peněžními prostředky státu a v rámci nich nemohou být ničím jiným než peněžními prostředky SFA.

Bod 23 Vydávání státních dluhopisů (včetně státních pokladničních poukázek) na splácení jistin státního dluhu, včetně předčasného splacení jistin státního dluhu i úhrady jistin státního dluhu odkupovaných z trhu, muselo být vždy opakovaně řešeno navrhováním zákonů o státních dluhopisových programech zmocňujících ministerstvo k vydání státních dluhopisů za uvedeným účelem. Jako zákon však takové zákonné povolení musí vždy projít celým legislativním procesem, ačkoliv se jedná jen o vydání státních dluhopisů na splacení již v souladu se zákonem přijatých závazků České republiky a vydaných státních dluhopisů, které se Česká republika jako emitent (prostřednictvím ministerstva) zavázala splatit v emisních podmínkách příslušného státního dluhopisu, případně ve smluvní dokumentaci v případě jiných instrumentů, např. přijatých úvěrů. Vedle skutečnosti, že takový postup je pouhou časově náročnou a zbytečnou formalitou, existuje také riziko, že zákon opravňující ministerstvo k vydávání státních dluhopisů nebude schválen. Česká republika by pak neměla prostředky na splacení závazků, ke kterým se zavázala, což by pro ni mělo nedozírné důsledky z národního i z mezinárodního pohledu. Ze stejných důvodů je do navrhovaného ustanovení vloženo i oprávnění ministerstva vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu. Zákon o státním rozpočtu musí projít legislativním procesem a tvorba dalšího zákona, který by kryl schodek, je jen nadbytečným procesem. V případě vyšších skutečných schodků státních rozpočtů než těch rozpočtovaných se bude postupovat cestou jednotlivých zákonných zmocnění jak je tomu dosud, čímž bude zachován zpětný kontrolní mechanismus Parlamentu ČR vůči vládě. Vzhledem k blížícímu se zavádění nové evropské bankovní regulace (zejména tzv. Basel III), která mimo jiné zvyšuje kapitálové požadavky z titulu derivátových operací nezajištěných zástavou ve formě hotovosti nebo cenných papírů, bude si muset ministerstvo, pokud bude chtít do takovýchto operací, sloužících k zajištění zejména měnového rizika u emisí státních dluhopisů vydávaných na zahraničním trhu, vstoupit, opatřit dostatečné hotovostní krytí takovýchto zástav emisí státních dluhopisů, pro jejichž vydání musí mít zákonné povolení. Běžně se používá zajištění formou zástavy cenných papírů, nicméně samozřejmě lze použít i jiný zajišťovací právní institut. Tato praxe je v současnosti již zavedena při řízení státního dluhu ve většině zemí Evropské unie. Současně se navrhuje oprávnění ministerstva k vydávání státních dluhopisů jako zdroje pro poskytování zápůjček právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a oddělit tak prostředky pro půjčování právnickým osobám od rezervy peněžních prostředků. Portfolio státních dluhopisů ministerstva se vytváří zejména za účelem půjčování státních dluhopisů primárním dealerům jako účinného nástroje podpory likvidity trhu státních dluhopisů. Všechny výše uvedené činnosti (vyjma rozpočtovaného schodku státního rozpočtu a úhrady jistin státního dluhu) nelze předvídat v předstihu a je na ně nezbytné reagovat prakticky okamžitě. Zvláště v případě možnosti předčasného splácení státních dluhopisů v souladu s emisními podmínkami může být jejich celková jmenovitá hodnota vysoká a obtížně předvídatelná. Cesta klasickým zákonným povolením k vydávání dluhopisů, které musí být schváleno jako každý jiný zákon, je v těchto případech natolik zdlouhavá, a predikovatelnost potřeby vydávání dluhopisů tak malá, že to ohrožuje výkon činností ministerstva. Z výše uvedených důvodů a pro jasný výklad a aplikaci příslušných ustanovení zákona je třeba, aby bylo jasně stanoveno povolení k vydávání dluhopisů k výše uvedeným účelům ve zvláštním zákoně v souladu se zněním zákona o dluhopisech.

Bod 24 Místo „oprávněn hospodařit“ bude „příslušný hospodařit“, jak je tomu v zákoně o majetku státu (zákon č. 219/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Bod 25 Vzhledem k tomu, že slovní spojení „jiné pohledávky“ je neurčité, doplňuje se, o jaké „jiné pohledávky“ přesně jde.

Bod 26 V § 36 odst. 3 se kromě upřesnění formulací doplňuje možnost investovat volné prostředky formou depozita.

Bod 27 Pohledávky definované v § 36 odst. 4 jsou vedeny mimo státní finanční aktiva, nikoliv mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv.

Bod 28 Navrhuje se úprava odkazů na ustanovení § 14 rozpočtových pravidel, která se použijí při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státních finančních aktiv.

Bod 29 Jedná se o duplicitu; že se jedná o operace státního rozpočtu, lze jednoznačně dovodit z ustanovení § 10 odst. 5.

Bod 30 Nové znění upravuje nedostatky znění předchozího. Není důvod, aby mezi státní finanční pasiva byly zahrnuty pouze zahraniční půjčky a nikoli domácí, a obdobně ani úvěry nemusí být poskytnuty pouze bankami. Státní dluhopisy, které nabylo ministerstvo před datem splatnosti, se nezahrnují do státního dluhu, neboť z nich ministerstvo neposkytuje plnění osobám z dluhopisů oprávněným. Dále jsou doplněny směnky, které jsou cenným papírem a mohou být ministerstvem také vystavovány. Do státního dluhu se v souladu s rozpočtovými pravidly započítávají jen závazky z jistin (jmenovitých hodnot), včetně závazků z jistin souvisejících derivátů. Úrokové platby se každoročně vypořádávají ve státním rozpočtu. Zvolený pojem dluh značí původní dlužnou částku. V případě zápůjček a úvěrů se jedná o částku bez úroků, stejně jako v případě směnek, kde se jedná o směnečnou sumu. Navržené znění § 36 odst. 7 písm. a) odpovídá přesněji vymezení státního dluhu v souladu s účetní praxí a mezinárodní metodikou vládní finanční statistiky. Znění bylo konzultováno s Českým statistickým úřadem, a zohledňuje metodiky výpočtu výše státního dluhu (ESA 95, Eurostat, ČSÚ). Státní dluh představuje souhrn přímých závazků státu vůči tuzemským a zahraničním osobám, tj. závazků, u kterých je ze strany státu zřejmá povinnost úhrady v určené lhůtě. Tato povinnost však u některých státních finančních pasiv nenastává. Jedná se například o případy nesplaceného upsaného kapitálu u mezinárodních finančních institucí, jehož úhrada s nejvyšší pravděpodobností nebude požadována. Z tohoto hlediska se v těchto případech jedná o pasivum blízké svým charakterem podmíněným závazkům, které nejsou do státního dluhu zahrnovány. Obdobně jako u státních finančních aktiv (jiné pohledávky) se i u státních finančních pasiv pro neurčitost vypouští pojem „jiné závazky státu“.

Bod 31 Zpřesňuje se, jaké peněžní prostředky se zahrnují do Národního fondu.

Bod 32 Jde o úpravu odkazu v souvislosti se zrušením dosavadního odstavce 6 v § 14.

Body 33 až 35 Prostředky poskytnuté z rozpočtu státního fondu byly doposud, bez ohledu na původ těchto prostředků, považovány čistě za prostředky státního fondu a v případě neoprávněného použití nebo zadržení prostředků poskytnutých ze státního fondu byly též tyto prostředky do státního fondu prostřednictvím finančního úřadu odváděny. Avšak v případě, že státní fond poskytuje prostředky na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a část takto poskytnutých prostředků je označena jako prostředky spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, tedy na toto spolufinancování byly využity prostředky poskytnuté státnímu fondu ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu (§ 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb.), je vhodné, aby byly tyto prostředky, v případě, že jsou z důvodu porušení rozpočtové kázně odváděny, odvedeny přímo do Národního fondu, jak je tomu u ostatních prostředků, které mají být kryty prostředky z Národního fondu.

Bod 36 a 37 Navrhovaná ustanovení jsou odrazem záměru, aby se uplatňovaly stejné odvody u všech dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Dále se zde odráží fakt, že kromě procentního rozmezí vztaženého k celkové částce dotace, nebo k částce, v níž bude porušena rozpočtová kázeň, se navrhuje možnost stanovit odvod ve výši pevného procenta vztaženého k výše uvedeným částkám a rovněž se umožňuje stanovit pevnou částku odvodu.

Bod 38 V tomto ustanovení se navrhuje, aby poskytovatel dotace mohl v případě, že dojde k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek rozhodnout o tom, že se stanoví odvod ve výši nejzávažnějšího porušení, nebude-li v rozhodnutí o poskytnutí dotace, případně v podmínkách rozpočtového opatření stanoveno výslovně jinak. Úprava uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného v § 14 odst. 6 v případě vícenásobného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek reaguje na potřebu sjednotit přístup pro vyměřování odvodů.

V navrhovaném ustanovení se rovněž stanoví částka porušení rozpočtové kázně, při

jejímž nepřekročení v souhrnu za celou dotaci, případně za prostředky převáděné rozpočtovým opatřením se odvod za porušení rozpočtové kázně neukládá.

Bod 39 Z rozpočtových pravidel se vypouští ustanovení o tom, že do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití dotace, se započítávají částky, které poskytovatel dosud nevyplatil, protože se domnívá, že byla porušena rozpočtová kázeň. Nově se navrhuje, aby poskytovatel dotace mohl nevyplatit její část, pokud se domnívá, že příjemce porušil rozpočtovou kázeň, u všech dotací nejen u dotací spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Proto vypouštěné ustanovení ztrácí opodstatnění.

Bod 40 Vzhledem k tomu, že u všech dotací se při porušení rozpočtové kázně navrhuje stejný postup, ztrácejí vypouštěná slova své opodstatnění.

Bod 41 Navrhovaným vypuštěním slov „, kterým byla zřízena“ dojde k zajištění souladu ustanovení § 45 odst. 1 s praxí. Důvodem je to, že činnosti jsou organizačním složkám státu vymezovány nejen zákonem, kterým byly zřízeny, ale i jinými zákony.

Bod 42 Lhůta pro převody peněžních prostředků z běžných účtů do příjmů státního rozpočtu se prodlužuje na základě zkušeností ukazujících, že v některých případech si převod, zejména ze zahraničí, vyžaduje i několik týdnů.

Bod 43 V případě, že existuje zákonem daná povinnost organizační složky státu vrátit do konce rozpočtového roku určité peněžní prostředky na účty, které nejsou účty státního rozpočtu (např. § 50 odst. 2), není v případě nesplnění této povinnosti v souladu se smyslem právní úpravy nároků, aby z takto protiprávně nevrácených peněžních prostředků vznikaly nároky, které by pak byly používány k překročení rozpočtu výdajů.

Bod 44 V současné době je v § 54 odst. 1 obsažen nesoulad mezi formulací písmene e), které v případě dotací, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, výslovně počítá i se stanoveným podílem ze státního rozpočtu na spolufinancování těchto výdajů, a formulací písmene f), kde v případě dotací z finančních mechanismů (zejména EHP Norsko) není s tímto spolupodílem počítáno. A to přesto, že pro současné programovací období je spolupodíl ze státního rozpočtu v podmínkách těchto programů požadován. Z důvodů předcházení zbytečným výkladovým obtížím se výslovně doplňuje § 54 odst. 1 písm. f).

Bod 45 Nový občanský zákoník, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014, definuje nemovitost jinak, než tomu bylo do konce roku 2013. Na novou definici nemovitosti reaguje navržená změna v § 66 odst. 2.

Čl. II

Na dotace ze státního rozpočtu poskytnuté před nabytím účinnosti navrhované novely rozpočtových pravidel se použijí ustanovení rozpočtových pravidel, která se touto novelou zrušují. Jde zejména o ustanovení dosavadního § 14 odst. 6 a s ním souvisejícího § 44a odst. 4 písm. a), která upravují odvod za porušení rozpočtové kázně v případě porušení méně závažných podmínek, za kterých byly poskytnuty dotace neobsahující prostředky z rozpočtu Evropské unie.

Čl. III

Nabytí účinnosti se navrhuje dnem 1. ledna 2015. Z rozpočtového hlediska je nejpřijatelnější, aby veškeré změny byly účinné od 1. ledna.

V Praze dne 27. srpna 2014

předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.

1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Ing. Andrej Babiš, v. r.