zákon č. 250/2021 Sb.

A. Zhodnoce ní platného právního stavu

V současné době je nedostatečně vyjasněno vymezení působností ve vztahu k předpisům určeným pro regulaci vnitřního trhu, ale i nesoulad současné právní úpravy s rozvojem nových technických předpisů, a to jak s ohledem na používané pojmy, tak s požadavky na bezpečnost technických zařízení a odbornou způsobilost osob těmito předpisy zmiňovanými. To vedlo k potřebě vytvořit novou právní úpravu v dané oblasti s přihlédnutím k technickému pokroku.

Z tohoto důvodu byla Ministerstvem práce a sociálních věcí sestavena pracovní skupina ze zástupců Hospodářské komory České republiky, asociací vyhrazených technických zařízení a zástupců provozovatelů vyhrazených technických zařízení, aby mohla být problematika podrobena hluboké odborné diskusi a ze vzniklých podkladů a závěrů byl Státní úřad inspekce práce pověřen Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě výsledků z pracovních skupin vytvořit věcný návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.Z hlediska nového zakotvení dané problematiky v rámci právního řádu, byl zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí předpisy k němu, podrobeny konstruktivní kritice. Byla vyhodnocována efektivita těchto předpisů, zda splňují požadavky kladené odbornou praxí na moderní úpravu této problematické oblasti, a zda je možné alespoň dílčím způsobem navázat na dosavadní úpravu.

Příprava nové právní úpravy je aktuální v souvislosti s právními předpisy přijatými v posledních deseti letech, které upravují zajišťování dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a výkon inspekce práce. Odborná veřejnost oprávněně očekává, že ruku v ruce s těmito právními předpisy se promítnou nezbytné změny i do právní úpravy stanovující povinnosti subjektům v oblasti vyhrazených technických zařízení a že také dále dojde k úpravě podmínek pro jejich obsluhu a ověřování jejich technické bezpečnosti spolu s podmínkami provozu.

Předkládaný návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vychází ze zhodnocení stávajícího právního stavu a z poznatků získaných praktickou aplikací zastaralých pravidel při zajišťování bezpečnosti provozu výše uvedených technických zařízení, tj. zařízení, která při nesprávném použití, výskytu provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nevhodném provozování, představují závažné nebo vysoké riziko ohrožení životů a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí.

V oblasti bezpečnosti provozu technických zařízení jde především o velmi specifické druhy zařízení, a to technická zařízení s vyšší mírou ohrožení života a zdraví. Tato specifická skupina zařízení (jinak „vyhrazená“, „určená“ či „vybraná“) je předmětem právních úprav v gesci několika rezortů (Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy) a ústředních správních orgánů (Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Český báňský úřad). Bližší specifikace a jejich určení stanovují především prováděcí právní předpisy k zákonu č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákonu č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších přepisů, zákonu č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákonu č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Společným jmenovatelem všech takových zařízení je jednotné stanovení jejich druhů, pro které jsou rezortními právními předpisy určovány závazné požadavky a podmínky pro jejich bezpečný provoz. Jedná se o elektrická, zdvihací, plynová a tlaková zařízení. Pro úplnost je vhodné dodat, že v právních předpisech v působnosti Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany, Českého báňského úřadu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je tato skupina zařízení ještě rozšířena o další druhy zařízení určených pro specifické účely a prostředí.Na tato vyhrazená technická zařízeníse vztahuje povinnost provádět pravidelné revize a kontroly v periodických cyklech, které blíže specifikují další legislativní požadavky a normy. O vykonaných revizích je vystavena revizní zpráva, která musí být uchována a na vyžádání kontrolního orgánu předložena. Revize a zkoušky smí provádět pouze příslušný

10)

revizní technik .

V rámci vývoje legislativy upravující veřejný zájem v této oblasti došlo postupně k výrazné diferenciaci podmínek a požadavků pro provoz zmiňovaných druhů technických zařízení a podmínek režimu ověřování jejich bezpečnosti.

Základním impulsem změn v oblasti jejich provozu bylo přijetí nové právní úpravy v oblasti uvádění výrobků na trh, kterou byly transponovány předpisy Evropského společenství (dnes předpisy Evropské unie) harmonizované podle článku 100a Smlouvy o založení EHS (dnes lze sbližování právních předpisů členských zemí najít ve Smlouvě o fungování Evropské unie v čl. 114).

Transpozice těchto změn, provedená zejména zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 22/1997 Sb.“), a jeho prováděcími právními předpisy, měla významný dopad i na obsah činností vykonávaných při ověřování stavu bezpečnosti technických zařízení v provozu. Zejména v praxi to znamenalo významnou změnu pojetí ochrany tohoto veřejného zájmu.

Stanovený výrobek (technické zařízení), který naplnil definiční znaky a požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a jeho prováděcích předpisů, a je uveden na trh nebo do provozu a provozován v souladu s návodem k použití, je považován za výrobek pro jeho uživatele bezpečným. Nutno zdůraznit, že pro jeho bezpečné používání je zde důležitou podmínkou dodržení účelu a podmínek zacházení a užití stanovených výrobcem v návodu na použití, který je součástí

11)

průvodní dokumentace výrobku(dále jen „průvodní dokumentace“) . Tyto nové principy však nebyly plně respektovány právní úpravou v oblasti vyhrazených technických zařízení. Zejména se jedná o jejich nedostatečné provázání s názvoslovím, definicemi a požadavky technických předpisů, včetně implementace pravidel pro volný pohyb zboží a nově i služeb v rámci jednotného evropského trhu.

Dne 31. 3. 2016 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 90/2016 Sb., zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

10) Viz KUDA, F., BERÁ NKOVÁ, E., Facility management v technické správě a údržbě budov, 2012, 1. Vyd., 252 s., ISBN 978-80-7431-114-7. 11) Průvodní doku mentace je vhodně definována v § 2 písm. e) nařízení vlády č. 378/ 2001 Sb.

„zákon č. 90/2016 Sb.“). Tento zákon s účinností od 15. 4. 2016 zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Navazuje přitom na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, ale především je určen k transpozici evropských směrnic nového legislativního rámce (tzv. NLF) z oblasti dodávání výrobků na trh.

Zmíněná evropská legislativa, na níž ta česká navazuje, je reálným projevem NLF pro oblast uvádění výrobků na trh. Změny, které měly být do českého právního řádu v souvislosti se směrnicemi NLF implementovány, byly vyhodnoceny před zahájením prací nad zákonem č. 90/2016 Sb., jako změny koncepčního charakteru a překračující možnosti pouhé novely zákona č. 22/1997 Sb. Cílem bylo vytvořit vhodný a účinný regulační model umožňující inovaci technologií a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

V této souvislosti jsou klíčová evropská nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. I jejich prostřednictvím má docházet ke zlepšení kvality prací prováděných subjekty působícími při zkoušení a certifikaci výrobků. Rámec dále přináší větší konzistenci celému regulatornímu rámci pro výrobky, a zjednodušuje jeho aplikaci.

Přijetím zákona č. 124/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, započal vzájemně odlišný vývoj úprav požadavků pro různé rezorty. Přijetím tohoto změnového zákona dochází k rozdělení původně společných vyhlášek Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, které určovaly vyhrazená technická zařízení a stanovovaly podmínky pro zajištění jejich bezpečnosti. Příslušnou novelou zákona bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český báňský úřad zmocněno upravit svými vyhláškami předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací a fyzických osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a upravit způsoby prověřování jejich odborné způsobilosti.

Český báňský úřad vydal na základě nového zmocnění prováděcí právní předpisy - vyhlášky č. 74/2002 Sb. a č. 392/2003 Sb. - jimiž reagoval v rámci své působnosti na potřeby regulace podmínek a požadavků bezpečného provozu zařízení. Současně s těmito novými právními předpisy byly vydány vyhlášky č. 393/2003 Sb., č. 394/2003 Sb. a č. 395/2003 Sb., novelizující původní prováděcí právnípředpisy k zákonu č. 174/1968 Sb., kterými se určují vyhrazená technická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Cílem těchto novel bylo nově upravit jak vztah vůči vyhrazeným technickým zařízenímpodléhajícím státnímu odbornému dozoru podle zvláštních právních předpisů, tak vůči postupům posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb. Jedná se však o úpravu, která nemění principy prováděných činností organizace státního odborného dozoru a zachovává je. K zásadnímu přepracování těchto vyhlášek již nedošlo, a to zejména z důvodu nedostatečného zmocnění v zákoně č. 174/1968 Sb., a nastavené právní úpravě, která v prováděcích právních předpisech ukládá povinnosti právnickým a podnikajícím fyzickým osobám nad rámec tohoto zákona.

V rámci vývoje právních předpisů v oblasti uvádění výrobků na trh, kterými byly transponovány předpisy Evropské unie, byly po roce 2000 eliminovány případné duplicity činností v technických předpisech ve vztahu k zákonu č. 22/1997 Sb. Konkrétně byly vyňaty technické požadavky a duplicitní postupy při ověřování stavu technického zařízení při jejich uvádění do prvního provozu, a to u technického zařízení, které splňuje parametry výrobku podle zákona č. 22/1997 Sb., a nebylo- li nutné z hlediska tehdejšího čl. 30 Smlouvy o založení EHS (nyní čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie) upravit zvláštní požadavky pro ochranu veřejného zájmu.

I přes změny, které se promítly do právních předpisů v oblasti bezpečnosti vyhrazených, určených nebo vybraných technických zařízení, nebyl novou právní úpravou dále důsledně sledován a prosazován nový koncept, a to stanovit obecnou povinnost jejich provozovatelů (právnických a fyzických podnikajících osob) vyhledávat a analyzovat rizika při používání těchto specifických zařízení s cílem minimalizace nebo dokonce možné eliminace takových rizik. Změny právních předpisů se tedy již nepromítly do modifikace věcného obsahu činností revizního technika, ani nebyl navržen či prosazen posun od ověřování konstrukční bezpečnosti k ověřování komplexní bezpečnosti spojené s provozem zařízení.

Rozdílný vývoj legislativy v působnosti jednotlivých rezortů měl zároveň dopad na tvorbu nesourodých systémů, které se postupně staly překážkou pro „přenositelnost" osvědčení vydaných v působnosti jednotlivých ministerstev a orgánů státní správy, jakož i zpráv o inspekcích, revizích a zkouškách zařízení. Vyplývá to nejen z odlišně nastavených a předpisy upravených podmínek pro jejich získání, popř. provádění, ale i odlišných systémů a rozdílného přístupu rezortů ke státem vykonávaným dozorovým činnostem. Důsledkem je například duplicitní vyžadování obdobných postupů napříč příslušnými rezorty.

Novelou zákona č. 174/1968 Sb., provedenou zákonem č. 253/2005 Sb., byla vyjmuta činnost zrušeného orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce a ustanovení k výkonu státního odborného dozoru nad bezpečností technických zařízení v jaderné energetice. Zřízením Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, provádějícím kontrolu dodržování povinností vyplývající z předpisů pro provoz vyhrazených technických zařízení, a tedy i povinnosti provozovatelů podle zákona č. 174/1968 Sb., došlo k vytvoření systému, kdy činnosti podle tohoto zákona nyní vykonává za úplatu organizace zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí. Předmětná novela vyvolává potřebu teleologického výkladu dosud platných ustanovení tohoto právního předpisu, a to vzhledem k nedostatečně novelizovaným prováděcím právním předpisům a k novému postavení zřízené organizace, která přejímá další úkoly původně zajišťované orgánem státního odborného dozoru. Tento stav vytvořil větší prostor pro uvážení správního úřadu, jehož důsledkem je ale snížení právní jistoty účastníků regulovaných vztahů.

Prováděcí předpisy (vyhlášky) k zákonu č. 174/1968 Sb., jakož i k dalším zákonům (např. zákon č. 61/1988 Sb.) určují, která technická zařízení jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a podléhají zvláštnímu režimu. Tyto předpisy dále stanoví, pro které činnosti vykonávané na úseku vyhrazených technických zařízení jsou vyžadována osvědčení, a to zkouškou před zkušební komisí organizace státního odborného dozoru (orgánu vrchního dozoru báňské správy) nebo před zkušební komisí zaměstnavatele, nebo též pro které činnosti jsou vyžadována oprávnění k činnosti právnických a podnikajících fyzických osob.

Souběžně s touto regulací výkonu odborných činností již od roku 2000 koexistovalo ustanovení § 134 písm. b) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a od 1. 1. 2007, kdy byl tento zákon zrušen, ustanovení § 11 zákona č. 309/2006 Sb., stanovující požadavky na zvláštní odbornou způsobilost. Požadavky na způsobilost podle zákona č. 309/2006 Sb., a např. zákona č. 174/1968 Sb., jsou dvě systémově odlišné úpravy, které, není- li dále vyřešen jejich vzájemný vztah, se stávají překážkou pro tvorbu prováděcího předpisu stanovícího bližší specifikaci požadavků a postupů osvědčování zvláštní odborné způsobilosti.

Proto je cílem navrhované právní úpravy sjednocení předpokladů a požadavků kladených na způsobilost k vykonávání dotčených činností. V souladu s ustanovením § 9 až 11 zákona č. 309/2006 Sb.kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, je přitom nezbytné odlišit odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost při činnostech na vyhrazených technických zařízeních. Na rozdíl od prací zahrnujících obsluhu, montáž, instalaci či opravy, je provádění revizí a zkoušek specifickou činností vyžadující odbornou způsobilost, a to obdobně jako v případě odborné způsobilosti osob pro prevenci rizik. V tomto případě, u vyhrazených technických zařízení, se jedná o tzv. provozně-technická rizika.

Účelem stanovování předpokladů a dalších požadavků pro zvláštní odbornou způsobilost není nahrazovat odbornou kvalifikaci k řemeslné činnosti vyplývající z obecného systému vzdělávání, ale vyžadovat specifickou znalost a dovednost při provádění nebezpečných činností bezpečným způsobem, a to při dodržení ověřených bezpečných postupů, které neohrožují samu osobu, která na zařízení nebo s ním pracuje, ani další dotčené osoby (jak ve stejném, tak i v navazujícím časovém okamžiku).

Technická bezpečnost upravená prostřednictvím technických specifikací prováděcích předpisů k zákonu č. 22/1997 Sb., resp. č. 90/2016 Sb., neupravuje oblast bezpečnosti provozu technických zařízení. Zmíněné technické specifikace, i když vychází z předpokládaných podmínek účelu a použití, slouží především k volbě vhodného návrhu konstrukčního řešení zařízení, jako je návrh konstrukčních materiálů, výpočtových metod, ochranných zařízení, kvality výroby a správných zkušebních metod a konečných zkoušek. Uvedené technické specifikace (technické požadavky) v duchu evropské právní úpravy a vnitrostátních harmonizovaných právních předpisů řeší příslušná rizika s využitím normových hodnot.

Základní podmínkou volného pohybu zboží v Evropské unii bylo jednotně stanovit podmínky pro vybraná nebezpečná zařízení a harmonizovat technické požadavky na jejich bezpečnost pro všechny členské státy. Jako součást procesu technické harmonizace byl implementován tzv. „Nový přístup“ zavádějící nový koncept uplatňování technických norem jako specifikaci základních technických požadavků právních předpisů a tzv. „Globální přístup“ zavádějící modulový systém ověřování shody výrobků s požadavky stanovenými technickými předpisy.

Platí, že ne všechna vyhrazená technická zařízení jsou však stanovenými výrobky, proto se ukazuje jako nezbytné sjednotit odbornou terminologii a požadavky na bezpečnost provozu, popřípadě uvedení do provozu těchto zařízení tak, aby navazovaly vyhovujícím způsobem na platnou úpravu danou souvisejícími právními předpisy pro fázi před uvedením do provozu. Zejména se jedná o nedostatečné provázání stávající právní úpravy s názvoslovím, definicemi a požadavky technických předpisů, včetně implementace pravidel pro volný pohyb zboží a nově i služeb v rámci jednotného evropského trhu. Mohlo by se zdát, že navrhovaná právní úprava by mohla nepříznivě regulovat provoz dříve vyrobených zařízení především ve vlastní konstrukci zařízení, jejich vybavení ochranným zařízením apod. K tomuto problému je třeba zdůraznit, že návrh zákona vylučuje nutnost neopodstatněných úprav již dříve vyrobených zařízení.

Současná právní úprava pro oblast bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení tedy nereagovala dostatečně na změnu technickoekonomických podmínek a na technický pokrok promítající se do zlepšení spolehlivosti zařízení a jejich vybavení novými indikačními prostředky umožňujícími signalizaci a automatizované vyhodnocování poruchových dějů. Monitorování úrovně bezpečnosti technických zařízení, které nebylo dosud realizováno ekonomicky efektivnější cestou, by mělo směřovat k ověřování (prokazování) jejich bezpečnosti prostřednictvím inspekčního plánu založeného na kontinuálním shromažďování a vyhodnocování informací a dat, které dostatečně vypovídají o jejich stavu.

Přehled stávajících právních předpis ů pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vyhrazených technických zařízení v gesci Ministerstva práce a sociálních věci

• Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. • Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. • Vyhláška ČÚBP č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. • Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

• Vyhláška ČÚBP č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. • Vyhláška MPSV č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních).

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Tak jako v České republice, i ostatní státy řeší problematiku provozování technických zařízení či některých skupin technických zařízení v souladu se svými historickými zkušenostmi a podle svých zvyklostí. Ve srovnání s naším členěním vyhrazených technických zařízení některé státy Evropské unie v rámci své legislativy řeší jen některé z našich 4 druhů technických zařízení, jiné státy řeší větší skupinu zařízení; navíc vymezení druhů podle technických charakteristik pojímají různě. U unijních států je viditelná návaznost

12)

na evropskou legislativu a zdůraznění problematiky uvedení výrobku na trh. Nejbližší rozdělení vyhrazených technických zařízení v rámci Evropské unie mají Slovensko, Polsko, Rumunsko, kdy dělení vyhrazených technických zařízení je stejné jako v České republice, a to na 4 druhy-tlakové, zdvihací, elektrické a plynové.

Účelem návrhu zákona je tedy zakotvení nové moderní úpravy problematiky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení v českém právním prostředí. Při zpracování zákona byl kladen důraz na jasné stanovení základních požadavků a povinností právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, činností v rámci oprav, údržby a revizní činnosti, včetně požadavku na zajištění bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení. Je zde jednoznačně a zcela jasně vymezeno postavení kontrolního orgánu (Státního úřadu inspekce práce) a tzv. pověřené organizace (v současnosti Technické inspekce České republiky).

Zásadní navrhované věcné změny se týkají zejména vymezení pojmu vyhrazené technické zařízení a členění jejich jednotlivých druhů, tedy stanovení, že se dělí na zdvihací, elektrická plynová a tlaková, dále stanovení pravidel pro odbornou způsobilost osob v této oblasti, stanovení povinnosti orgánů státní správy, vymezení povinností právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob dotčených materií zákona, formálního zakotvení evidence odborně způsobilých osob a oprávnění.

Způsobprovozování vyhrazených technických zařízení je v České republice na dostatečně vysoké úrovni, o čemž svědčí i statistiky Hasičského záchranného sboru České republiky, v nichž vyhrazená technická zařízení (snad vyjma elektrických rozvodů) hrají minimální roli. V České republice není dlouhodobě sledována a vyhodnocována statistika nehod vyhrazených technických zařízení. Zdrojem dat je statistika Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Z této statistiky lze jen poměrně složitým způsobem dohledávat některé údaje o nebezpečnosti technických zařízení.

Zpracováním dat této statistiky z období let 2010-2014 lze prezentovat některé výstupy, které mohou být vzaty k podpoře vyjádření o bezpečnosti či nebezpečnosti provozování konkrétní skupiny technických zařízení. Např. bylo zaznamenáno pouhých 56 případů požárů s podílem tlakových zařízení v 5letém období (tj. s výskytem tlakových zařízení, nikoli nutně z důvodu

12) Viz Vý zku mný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Tilhon, J. Vyhrazená technická zařízení aneb lze se inspirovat v zahraničí? Verlag Dashöfer, [online]. 2017 [citováno 25. 2. 2018] Dostupné z: https://www.bo zpprofi.cz/ 33/vyhrazena-technicka-zarizeni-aneb-lze-se-inspirovat-v-zah ranici- uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuo x_Z8-CxoHCwJKsIY2IbnD30wM/.

jejich selhání), 31 případů s výskytem plynových vyhrazených technických zařízení. Obdobně dobře vypadá i statistika požárů s podílem elektrického zařízení. Celkem bylo za 5leté období zaznamenáno 1.614 případů s podílem elektrických zařízení, nebo 26 případů s podílem fotovoltaických elektráren – budeme- li vycházet z celkového počtu 28.031 fotovoltaických

13)

elektráren (údaj k srpnu 2014), činí uvedených 26 případů nepatrný zlomek .

Návrh zákona vymezuje, která vyhrazená technická zařízení při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií (tzv. specifická rizika), při nesprávném použití, popř. výskytu provozních rizik, vyvolávají nebezpečné situace nebo při nevhodném provozování představují závažné nebo vysoké riziko ohrožení životů a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí, a stanoví obecný rámec požadavků na bezpečnost jejich provozu po celou dobu používání.

Při zpracování návrhu zákona byl po důkladné analýze dopadů (zejména finančních), k dalšímu rozpracování do podrobností zvolen níže rozváděný koncept, protože například varianta, která by předpokládala zřízení dalšího úřadu státní správy, by vyžadovala vysoké finanční náklady na samotné zřízení úřadu a jeho personálního obsazení, což by mělo zásadní dopady, zcela neúměrné svému efektu, i do státního rozpočtu.

Oproti věcnému záměru zákona je s ohledem na značné finanční náklady navrženo nevytvářet samostatný orgán státní správy, který by řešil bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení.

Aby došlo k minimalizaci nákladů, byl koncept pojat tak, že předpokládané činnosti budou rozděleny mezi Státní úřad inspekce práce a pověřenou organizaci. Státní úřad inspekce práce bude vykonávat kontrolní činnost na úseku vyhrazených technických zařízení (mírně modifikovanou nad současný rozsah kompetencí). Pověřená organizace, kterou návrh zákona předpokládá a která jakožto právní institut není v českém právu ničím novým, bude zřizována Ministerstvem práce a sociálních věcí jako státní příspěvková organizace s jasně daným účelem a rámcem své činnosti v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, bude vykonávat činnosti, jež pověřené organizaci, v případě jejího zřízení, stanoví zákon.

Vzhledem k existenci Technické inspekce České republiky, která je Ministerstvem práce a sociálních věcí již zřízena a může sloužit účelu, jež návrh zákona pro pověřenou organizaci předpokládá, nemusela by být zřizována žádná další pověřená organizace a rapidně by se tím snížily případné náklady na implementaci právního předpisu nad míru vynakládanou Ministerstvem práce a sociálních věcí již v současnosti, protože se jako zřizovatel podílí v rámci svého rozpočtu na financování Technické inspekce České republiky.

V případě nově navrhovaného uspořádání se tedy nepředpokládá navýšení počtu pracovníků na oblastních inspektorátech práce, u Technické inspekce České republiky by se jednalo s ohledem na její současný personální stav o navýšení maximálně o 2 zaměstnance na pobočku. Současně platí, že i v případě, že taková organizace z nějakého důvodu nebude existovat, bude Ministerstvo práce a sociálních věcí garantovat plnění zákonem předpokládaných povinností buď samo, nebo prostřednictvím jiné zřízené pověřené organizace.

13) Viz Vý zku mný ústav bezpečnosti práce, v.v. i., Tilhon, J.Vyh razená technická zařízení aneb lze se inspirovat v zahraničí? Verlag Dashöfer, [online]. 2017 [citováno 25. 2. 2018]. Dostupné z: https://www.bo zpprofi.cz/33/vyhrazena-technicka-zarizeni-aneb-lze-se-inspirovat-v-zahranici- uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuo x_Z8-CxoHCwJKsIY2IbnD30wM/.

Využití a rozpracování tohoto konceptu bylo komunikováno v úzké spolupráci se zástupci Hospodářské komory České republiky a jejich členů, především profesních spolků. Po velmi dlouhém vyjednávání tito zástupci ustoupili od té části varianty, která umožňovala provádět inspekce na vyhrazených technických zařízeních I. a II. kategorie dalším autorizovaným subjektům z důvodů složitosti problematiky a komplikovanosti úkolů, které nebylo reálné ze strany Hospodářské komory České republiky a spolků zajistit. Přezkušování revizních techniků a udělování oprávnění z důvodu kontinuity činnosti je výhodné ponechat v působnosti jediné pověřené organizace.

Pro zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení je tedy nutno zákonem z hlediska veřejného zájmu na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro snížení míry nebezpečí vyplývající z povahy těchto technických zařízení vymezit technická zařízení včetně požadavků na jejich bezpečnost při provozu a stanovit postup jejich ověřování při uvedení do provozu, a to po celou dobu jejich provozu, stanovit práva a povinnosti právnickým a fyzickým osobám k zajištění bezpečnosti provozu těchto technických zařízení při jejich uvedení do provozu, při jejich používání a při jejich trvalém vyřazení z provozu, stanovit kompetentní orgán (organizaci) k provádění činností při ověřování stavu bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, které byly vykonávány organizací státního odborného dozoru podle dosavadních právních předpisů, zajistit provoz zařízení neohrožující bezpečnost práce.

Za stav ohrožující bezpečnost práce se především považuje:

a) provoz zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi, která byla provedena ve lhůtách a v rozsahu stanoveném příslušným prováděcím předpisem, případně jiným způsobem dle stanovených podmínek nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu, vydaný pověřenou organizací,

b) zařízení, které je provozováno v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací,

c) zařízení, u kterého chybí průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace, pokud měla být vydána.

Návrh zákona si tedy mimo jiné klade za cíl vyjasnit a vhodně regulovat vliv státu na provoz vyhrazených technických zařízení a stanovení jasných kompetencí dotčeným subjektům. Stát stanoví pravidla zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a v rámci působnosti svých kontrolních orgánů a případné pověřené organizace bude dozírat na výkon daných činností v souladu se zákonem.

Vyhrazená technická zařízení

Předmětem navrhované úpravy je zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Pod pojmem vyhrazeného technického zařízení se zde rozumí soubor vzájemně funkčně propojených nebo na sebe funkčně navázaných konstrukčních prvků, přístrojů, mechanismů, pohonů, ovládacích a silových obvodů apod., které při provozu závislém na energetickém zdroji (vyjma lidské síly) vykonávají určité předem definované činnosti, nebo slouží k přepravě energií, kapalných nebo plynných medií, výrobků nebo osob. Jedná se o zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

Navrhovaná právní úprava se vztahuje na provoz vyhrazených technických zařízení, u nichž je vzhledem k jejich charakteru a akumulované energii stanoven zvláštní režim předepisující požadavky na zajištění bezpečnosti provozu a provozní spolehlivosti technických zařízení v prostředí, ve kterém jsou instalovány, a opatření k eliminaci rizik souvisejících s jejich nesprávným a neodborným provozováním a používáním. Úprava bude mít obecnou platnost, přičemž bližší specifikace s ohledem na zvláštní úpravu provozu vyhrazeného technického zařízení vzhledem k prostředí, ve kterém je provozováno, či způsobu jeho užití, bude řešena právním předpisem v působnosti ministerstva nebo ústředního správního orgánu, který ji uplatní vzhledem ke své působnosti a k míře ohrožení bezpečnosti a zdraví osob při specifických podmínkách jeho provozu.

Nutno zdůraznit, že návrh zákona a pravidla v něm navržená se nevztahují na ověřování stavu vyhrazeného technického zařízení před jeho uvádění do provozu, stanoví- li tak zvláštní právní předpis (zákon č. 22/1997 Sb.). Návrh zákona respektuje působnost jiných právních předpisů v oblasti bezpečnosti technických zařízení stanovenou zákonem č. 22/1997 Sb. a zákonem č. 90/2016 Sb. Dozor nad uváděním výrobků na trh, a to včetně skupin vyhrazených technických zařízení, vykonává Česká obchodní inspekce, popřípadě orgán stanovený zvláštním zákonem.

Proto i v návaznosti na zákon o technických požadavcích je bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení, které jsou podle výše uvedeného zákona stanovenými výrobky, nutné řešit jen od jejich uvedení do provozu, a to při jejich používání, jejich přemístění, odstavení po závažných nehodách, rekonstrukcích, modernizacích a opravách a předání do opakovaného používání, a to po celou dobu provozování až po jejich trvalé vyřazení demontáží.

Na druhé straně je však nutné zachovat ověřování stavu bezpečnosti technických zařízení při jejich uvedení do provozu (předání do prvního užívání) revizí a zkouškou, a to těch, které nejsou stanovenými výrobky podle zákona o technických požadavcích, případně na které se nevztahují postupy podle jiných zvláštních právních předpisů.Takovými vyhrazenými technickými zařízeními jsou zde především míněny technické instalace rozvodů, jež jsou součástí kolaudace objektu. Vzhledem k působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního úřadu inspekce práce se návrh zákona a navrhovaná pravidla nevztahují na zařízení využívaná pro volný čas (prostředky lidové zábavy), na zařízení společné části domu v bytovém domě a na nebytové prostory včetně bytů a rodinných domů v osobním vlastnictví.

Prostřednictvím návrhu zákona je nastaven systém členění vyhrazených technických zařízení v souladu s moderními trendy v této oblasti s přihlédnutím k zaběhlé praxi, a to i s ohledem na současný technický vývoj a evropské předpisy. I v souladu s názorem Státního úřadu inspekce práce bylo toto členění nastaveno dle fyzikálních parametrů jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení.

Současně návrh zákona předpokládá, že rozsah, obsah a lhůty jednotlivých inspekcí, kontrol, revizí a zkoušek s přihlédnutím ke skutečnosti, že do pracovního procesu vstupují bezpečné výrobky v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. budou v podrobnostech stanoveny prováděcími právními předpisy. Zejména proto, že tyto skutečnosti podléhají modernizaci v závislosti na technický pokrok vyhrazených technických zařízení a vývoji českých technických norem a je zde snaha nezatěžovat zákon takovými ustanoveními, kteréby bylo třeba příliš často novelizovat v případech, kdy to neodporuje ústavnímu pořádku a lze tak učinit proto, že prováděcí právní předpisy nebudou upravovat záležitosti nad rámec zákona.

Současná terminologie oboru je svázána s názvoslovím vycházejícím z českých technických norem. Jejich rozsah a smysl je však pro různá vyhrazená technická zařízení odlišný. Především je v návrhu nově vymezován pojem provoz vyhrazeného technického zařízení a jeho předání do používání. Respektuje se zde přitom definice používání jako využívání funkce, vlastností a technických parametrů zařízení k účelům a za podmínek specifikovaných průvodní dokumentací, přičemž tyto činnosti jsou spojeny zejména se spouštěním, zastavováním, odstavováním, dopravou, úpravou, seřizováním, manipulací, opravou, údržbou a čištěním technického zařízení po celou dobu jeho používání.

Pro určení adresátů povinností je zmíněn i pojem výrobce. Pojem výrobce vychází z definic použitých v zákoně o technických požadavcích na výrobky.Základním právním předpisem pro danou oblast je zmiňovaný zákonč.22/1997Sb. Vyhrazená technická zařízení mohou a často jsou kompletována z prvků (výrobků) několika výrobců a zprovozněna třetí osobou, jíž může být jeden z výrobců, provozovatel anebo osoba se zvláštní odbornou způsobilostí, která k takové činnosti má kvalifikaci a oprávnění podle živnostenského zákona. Jedná se tak o možné sestavy jednotlivých výrobků, které jsou kompletovány v jeden výsledný celek- např. bioplynová stanice, parní kotel, fotovoltaika apod.

Návrh zákona stanoví, jaké zařízení lze předat do užívání provozovatelem, dále požadavek na zajištění bezpečnosti vyhrazených technických zařízení v provozu, a to po celou dobu jejich užívání. Při zajištění bezpečnosti provozu vyhrazeného technického zařízení se nově do právní úpravy promítají další aspekty, které je nutné vyhodnocovat při předávání do užívání a při provozování, a to podmínky prostředí, ve kterém je zařízení umístěno, provozní režim (organizace práce) a podmínky pro obsluhu zařízení.

Vyhrazené technické zařízení smí být provozováno k účelům a za podmínek stanovených v příslušné průvodní dokumentaci, splňuje- li požadavky na předání do jeho prvního používání a na bezpečnost jeho provozu stanovené tímto zákonem, popřípadě zvláštním právním předpisem.

Do provozu (prvního používání) nesmí být předáno vyhrazené technické zařízení, které nevyhoví požadavkům na posouzení shody s technickými předpisy, je- li zařízení stanoveným výrobkem podle zvláštního zákona (zákon č. 22/1997 Sb.),nebo u zařízení, které nepodléhají technickým předpisům, ověření jeho výchozího bezpečného stavu revizí a zkouškou, stanoví- li tak prováděcí právní předpis k navrhovanému zákonu. Za bezpečný se považuje provoz vyhrazeného technického zařízení, jehož stav je v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými zejména prováděcími právními předpisy nebo technickými předpisy (např. nařízení vlády č. 122/2016 Sb., nařízení vlády č. 219/2016 Sb., nařízení vlády č. 119/2016 Sb.), popřípadě normovými hodnotami, a který je způsobilý zajistit bezpečnost práce a bezpečnost provozu zařízení pro obsluhu a bezpečnost třetích osob, které se nacházejí v blízkosti zařízení, při dodržení pracovního režimu, určeného užití a prostředí, kde je umístěno, a to po celou dobu jeho provozování nebo používání.

Kritériem pro hodnocení stupně nebezpečnosti vyhrazených technických zařízení jsou v závislosti na charakteru jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení buď jejich fyzikální a technické vlastnosti, závažnost možných následků nehodové události pro lidské zdraví a životy, nebo počet osob v ohrožení. Rozdělení vyhrazených technických zařízení a jejich případné zařazení do jednotlivých tříd, skupin, popřípadě podskupin stanoví prováděcí právní předpisy na základě parametrů navrhovaného zákona.

Vyhrazená technická zařízení se tedy zařazují podle míry rizika vyplývající z hodnocení rizik zařízení při provozu, tj. míry ohrožení specifickým rizikem při jeho provozování, které svým provozem vyvolávají, do tříd, skupin a podskupin. Provozovatel vyhrazených technických zařízení musí vést přehled o provozovaném vyhrazeném technickém zařízení, ve kterém bude vyznačeno, o jaké zařízení se jedná, kde jsou instalována, kdy u nich byly provedeny poslední revize a jaká je lhůta pro následující revize.

Rozdělení vyhrazených technických zařízení podle míry rizika z hlediska jejich provozu do tříd a skupin patří k základním prvkům návrhu zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Je nutno určit, u kterých vyhrazených technických zařízení může jejich používání představovat riziko pro bezpečnost nebo ochranu zdraví zaměstnanců a jak velké toto riziko je. Vychází se přitom z obecných požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Za vyhrazená technická zařízení třídy a popř. skupin s nejvyšší mírou nebezpečí jsou považována zařízení, u nichž selhání ochranných a bezpečnostních prvků nebo porušení předepsané technologické kázně představuje vysoké riziko ohrožení života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí, případně ohrožující velký počet osob. Vyhrazenými technickými zařízeními třídy a popř. skupin se zvýšenou mírou nebezpečí jsou zařízení, u nichž selhání ochranných a bezpečnostních prvků nebo porušení předepsané technologické kázně představuje zvýšené riziko ohrožení života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí. Jedná se zároveň o zařízení, u nichž je vyžadováno, aby jejich připojení (instalaci) a předání do používání prováděla osoba se zvláštní odbornou způsobilostí, a pro něž jsou stanoveny pravidelné úkony, popřípadě funkční zkoušky, které může vykonávat pouze osoba odborně způsobilá.

Stanovením povinnosti ověřování bezpečného stavu zařízení se také naplňuje požadavek výše uvedené směrnice. Vzhledem k technické povaze a určité „výčtovosti“ problematiky budou rozsah, parametry, třídy a popř. skupiny a kritéria vyhrazených technických zařízení podléhajících ověřování bezpečného stavu stanoveny prováděcím právním předpisem v mezích navrhovaného zákona. Tímto se reaguje na mezinárodní změny a na potřeby zajištění bezpečnosti provozu zařízení v České republice, v důsledku zavádění nových technologií či poznatků vědy a techniky.

Stanovený požadavek na vedení aktuálního seznamu používaných vyhrazených technických zařízení s údaji o instalaci, revizích, kontrolách a termínu následujícího ověřování jeho stavu bude především sloužit jak provozovateli, tak orgánu inspekce práce a případné pověřené organizaci pro oblast činností vyhrazených technických zařízení. Požadavek vychází i ze stávajících předpisů provádějících zákon č. 309/2006 Sb.,kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

Ověřování stavu bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení se provádí předepsanou prohlídkou, revizí, kontrolou a zkouškou technického zařízení, a to po montáži, instalaci, opravě, přestavbě, po odstavení zařízení (např. po závažných nehodách) při jeho předání do používání, dále ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem a v případech, kdy to nařídí orgán inspekce práce, kdy se zkoumá, zda zařízení splňuje požadavky příslušných právních předpisů, popřípadě normových hodnot a požadavků průvodní dokumentace výrobce popř. provozní dokumentace zařízení. Regulací ověřování stavu bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení naplňuje stát své povinnosti k zajištění občanských práv na předcházení ohrožení zdraví a života a současně čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky o tom, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Účelem těchto činností je ověřit, zda je zařízení schopno plnit svůj účel a neohrožuje bezpečnost práce a provozu, zda odpovídá provozním podmínkám a je ve shodě jeho skutečné provedení s průvodní či provozní dokumentací. S ohledem na rizika, s nimiž je spojeno provozování vyhrazených technických zařízení, návrh zákona stanoví, kdo je oprávněn provádět revize a zkoušky podle tohoto zákona. Navrhuje se, aby ověřování stavu bezpečnosti vyhrazených technických zařízení revizí a zkouškou mohl provádět u vyhrazených technických zařízení jen:

a) zaměstnanec, který je odborně způsobilý k ověřování stavu vyhrazeného technického zařízení revizí a zkouškou (revizní technik),

b) podnikající fyzická osoba a právnická osoba, které vyhoví požadavkům tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů (oprávněná osoba),

c) pověřená organizace ve smyslu návrhu zákona.

Podle míry rizika je stanoven stupeň ověřování a lhůta jeho provádění. Lhůtu podle druhu technického zařízení stanoví příslušný prováděcí právní předpis k návrhu zákona. U přenosových a distribučních soustav je s ohledem na zabezpečení integrity technických zařízení připuštěn odchylný postup ověřování jejich stavu. Podmínkou tohoto odchylného postupu je zavedení systému komplexního sledování bezpečného stavu zařízení. Je na volbě provozovatele, aby si vybral v těchto případech vhodný způsob vyhovující jeho konkrétním potřebám.

Vlastní postup ověřování stavu bezpečnosti stanoví navrhovaný zákon, jeho prováděcí předpisy, průvodní dokumentace technického zařízení výrobce, případně technické normy. Stanoví se, které třídy, popřípadě skupiny, vyhrazených technických zařízení může ověřovat revizí a zkouškami výhradně pověřená organizace podle navrhovaného zákona. Kritériem pro jejich určení je jak složitost konstrukce vyhrazeného technického zařízení a zajišťování zkoušky jeho bezpečné funkce, tak nároky na technické vybavení a personální zabezpečení celkového ověřování stavu. Od stanovených postupů ověřování prohlídkou, zkouškou a revizí ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem k návrhu zákona se lze v případech přenosových a distribučních soustav, jejichž součástí jsou vyhrazená technická zařízení, odchýlit v souladu s postupem v navrhovaném zákoně.

Pověřená organizace

Jak již bylo několikrát zmíněno, návrh zákona předpokládá, že část činností může provádět pověřená organizace. Ministerstvo práce a sociálních věcí v souladu s ustanoveními § 54 odst. 2 a § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II zákona č. 47/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, má možnost zřídit organizaci v rámci své rezortní působnosti a vymezit její účel i předmět činnosti, a to i v oblasti bezpečnosti vyhrazených technických zařízení.

V souladu s touto koncepcí je do návrhu zákona vtělen požadavek, aby jednak Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo za níže rozvedeným účelem zřídit takovou pověřenou organizaci v podobě státní příspěvkové organizace i po zrušení zákona o odborném dozoru, a také aby ve stanovených případech prováděla vyjmenované činnosti na úseku vyhrazených technických zařízení pověřená organizace, zřízená výhradně k tomuto účelu podle tohoto zákona Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Základní účel této organizace lze vymezit jako výkon taxativně stanovených činností na úseku bezpečností vyhrazených technických zařízení v rozsahu, jež nově upravuje návrh zákona. Jako nejvhodnější koncept definující předmět činnosti pověřené organizace se jeví rámcové zachování současného rozsahu a obsahu činností, které nyní vykonává Technická inspekce České republiky, a které představují vysoce profesionální posuzování stavu bezpečnosti vyhrazených technických zařízení. Nedojde ani ke změně její právní formy.

Svým charakterem se jedná o expertní činnost, konanou převážně v prostředí vyhrazených tlakových, zdvihacích, elektrických a plynových zařízení. Výkon těchto činností v oblasti bezpečnosti vyhrazených technických zařízeních je nyní prováděn jednotlivými úkony v rozsahu zákona č. 174/1968 Sb. za úhradu stanovenou vyhláškou č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru, ve znění pozdějších předpisů.

Činnost Technické inspekce České republiky spočívá v současnosti tedy zejména v podávání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky stanovené pro taková zařízení.

Ve stanovených případech také provádí prohlídky, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály, použité k jejich zhotovení, splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti těchto zařízení, ve stanovených případech též potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek. Aktivně se zapojuje do procesu ověřování odborné kvalifikace osob v dané oblasti, protože ve stanovených případech prověřuje odbornou způsobilost právnických a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny, včetně toho, že takovým osobám uděluje příslušná osvědčení. Dále prověřuje odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a udělujepatřičné osvědčení.

Odborná stanoviska Technické inspekce České republiky slouží jako podklad a někdy také jako důkazní prostředek pro kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce a jeho oblastních inspektorátů.

S ohledem na uvedené lze tedy konstatovat, že návrh zákona zakotvuje možnost Ministerstva práce a sociálních věcí zřídit pověřenou organizaci a svěřit jí určitou zákonem předpokládanou působnost. V rámci zákonem dané působnosti budou jednotlivými nařízeními dle druhu vyhrazených technických zařízení specifikovány konkrétnější postupy v mezích zákona.

Odborná způsobilost pro vyhrazená technická zaříze ní

Základní podmínkou bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení je, aby do používání bylo předáno pouze takové zařízení, které splňuje zákonem stanovené podmínky. Protože ve většině případů je jak předání, tak i provoz spojen s prováděním odborných postupů, u kterých je vyžadována odborná garance za jejich provedení a bezpečnou funkci, stanovuje návrh zákona předpoklady k získání odborné způsobilosti fyzických osob. Jedná se o institut, jehož cílem je osvědčit, že u těchto osob byla prokázána, vzhledem ke stanoveným kritériím posuzování, odborná způsobilost k prováděným činnostem na vyhrazených technických zařízeních. Postupy podle zákona o technických požadavcích na výrobky tím nejsou dotčeny.

Touto úpravou se navazuje na předchozí požadavky stanovené zákonem č. 174/1968 Sb. Návrh zákona tedy stanoví kvalifikační předpoklady a další požadavky na odbornou způsobilost s ohledem na jednotlivá specifika vyhrazených technických zařízení, a to podle případných skupin nebo tříd. Další podrobnější požadavky pro získání odborné způsobilosti nad rámec toho, co je třeba uvádět v zákoně, budou (zejména výčtově) vyjmenována v prováděcích právních předpisech.

Některá technická zařízení a činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví osob. Je proto třeba, aby fyzické osoby, jež tato zařízení obsluhují nebo vykonávají výše uvedené činnosti, měly ve stanovených případech, konkrétně se jedná o montéry plynových zařízení a obsluhy kotlů, k tomu vhodné odborné předpoklady. Uvedená odborná způsobilost je v současné době přezkušována na Technické inspekci České republiky a na základě kladného přezkoušení uděluje osvědčení pro dané činnosti. Další odborná způsobilost je zajišťována v rámci komisí zaměstnavatele, kdy jedním z členů komise musí být revizní technik. Takové komise a způsob přezkušování známe např.v oblasti elektro.

Návrh zákona uvádí, která technická zařízení a činnosti představují zvýšenou míru ohrožení, a rámcově, přesto zcela určitě, stanoví předpoklady a způsob získání odborné způsobilosti. Dosavadní právní úprava řešící odbornou způsobilost k výkonu činností na vyhrazených technických zařízeních je zastaralá, mnohé obory již nejsou akreditovány, mnohé jsou překonány. Tímto právním předpisem s podrobnostmi stanovenými v jeho prováděcích právních předpisech budou moci být nahrazeny dosavadní prováděcí právní předpisy (vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních), vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.), pokud jde o odbornou způsobilost zaměstnanců při odborných činnostech v oblasti vyhrazených technických zařízení, a také vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona vytváří základní předpoklady i pro výkon kontrolní činnosti a garanci odborné způsobilosti s akcentem na její kvalitu a moderní přístup k novým technickým trendům a zařízením. Cílem je zajištění základních znalostí, dovedností a návyků při činnostech na úseku vyhrazených technických zařízení. Návrh zákona také jednoznačně specifikuje, kdo je oprávněn provádět zkoušky odborné způsobilosti – tzv. pověřená organizace, případně u práce na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím, na elektrických zařízeních pod napětím pak revizní technik a další osoby znalé.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Podmínky pro získání odborné způsobilosti jsou v souladu s čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V souladu s čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se veškerých práv uvedených v čl. 26 lze domáhat jen v mezích zákonů, které je provádějí, což navrhovaná úprava zcela umožňuje.

Nutno znovu zdůraznit, že důvodem pro regulaci předpokladů pro výkon uvedené odbornosti je nebezpečná povaha vyhrazených technických zařízení a veřejný zájem na ochraně bezpečnosti a zdraví při činnostech v dané oblasti. Byl stanoven rámec nezbytný k dosažení cíle s tím, že stanovené podmínky nejsou v žádném ohledu diskriminační, protože jsou dány pro všechny subjekty shodné. Současně se předpokládá, že seznam oborů a stupňů vzdělání a rozsahu požadované praxe bude, vzhledem k rozmanitosti vyhrazených technických zařízení, vyjmenován vždy v konkrétním prováděcím právním předpise dle druhu vyhrazených technických zařízení.

Jedná se o praktické řešení, kdy přestože je naplněn požadavek Listiny základních práv a svobod omezit předpoklady pro výkon daných profesí zákonem, technické parametry omezení, které podléhají častějším změnám (obory se mění dle udělených akreditací, dochází u nich k vývoji a úpravám), budou vyjmenovány výčtem pro každou činnost v oblasti vyhrazených technických zařízení v prováděcím právním předpise, a při změně oboru, jeho názvu či rozšíření o nové obory nebude zatěžován zákon technickými novelami.

Návrh zákona předpokládá mezi dalším také zakotvení pojmů osvědčení a oprávnění. Tyto pojmy dané oblasti nejsou ani dnes cizí, nicméně je třeba je řádně institucionalizovat v rámci nově nastavovaných zákonných parametrů ohledně získání oprávnění vykonávat odborné činnosti na úseku vyhrazených technických zařízení. Záměrem není stanovit proces vydání oprávnění a osvědčení, nýbrž z technického hlediska přiblížit obecně stanovené zákonné předpoklady dle jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení.

V souladu s obecným přístupem k právní terminologii i v tomto návrhu zákona má pojem osvědčení charakter listiny veřejné a potvrzuje určité významné skutečnosti, které jsou nesporné. Má informační funkci, zejména vůči orgánům veřejné moci. Osvědčení, též potvrzení, úředně potvrzuje skutečnosti, které jsou v něm uvedeny. Osvědčení je veřejnou listinou. Platí pro ně presumpce správnosti. Proti osvědčení se lze bránit toliko důkazem 14) opaku.

Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem revizního a zkušebního technika vydává pověřená organizace na základě ověření splnění předpokladů kladených na odbornou praxi a vzdělání a na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Pro vykonávání

14) Viz Hendrych, D. a kol. Právnický slovník, Praha 2009.

prací ve specifických podmínkách a pracovních prostředích za používání vyhrazených technických zařízení dle parametrů navrhovaných právních předpisů (viz návrh zákona s prováděcími právními předpisy) budou vyžadovat ověření odborné způsobilosti pověřenou organizací v rozsahu navrhovaných právních předpisů. Osvědčení o odborné způsobilosti má platnost pět let.

Osvědčení bude obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození osvědčené osoby, kategorii, třídě, skupině, druhu a rozsahu vyhrazeného technického zařízení, na kterém může provádět ověřování stavu bezpečnosti, evidenční číslo osvědčení s rozlišovacími znaky rozsahů, datum úspěšného vykonání zkoušky a datum skončení platnosti osvědčení.

Návrh zákona také stanoví způsob provozovaného informačního systému s údaji o revizních technicích a vydaných oprávněních různého druhu. Na evidence upravené v návrhu zákona se vztahuje působnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (dále také „GDPR“), v souladu s čl. 3 nařízení, protože pověřená osoba bude správcem a zpracovatelem evidovaných osobních údajů. Evidence splňují definici evidence dle GDPR, tj. jedná se o strukturovaný soubor osobních údajů centralizované povahy přístupných dle zvláštních kritérií.

Osobní údaje budou ve vztahu k subjektům zpracovávány zákonně, korektně i transparentně, ke shromažďování těchto údajů bude docházet ve snaze chránit veřejný zájem v podobě ochrany bezpečnosti a zdraví při činnosti zahrnující vyhrazená technická zařízení, což lze považovat za zcela legitimní účel shromažďování.

Jsou požadovány pouze takové údaje, které jsou k naplnění účelu shromažďování nezbytné a relevantní, a to mimo jiné v souladu s čl. 6 odst. 1. písm. c) GDPR. Jedná se o zcela jednoznačně stanovený rozsah údajů, který je zákonem přesně vymezen a aktualizovatelný.Vzhledem k dosavadní praxi a zkušenostem, jak rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, tak Technické inspekce České republiky, s vedením různých druhů evidencí lze předpokládat, že osobní údaje budou zpracovávány způsobem, který zajistí náležité zabezpečení osobních údajů, včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických a organizačních opatření před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením.

Současně platí, že nařízením jsou správci (pověřené organizaci) stanoveny informační povinnosti ve smyslu Kapitoly III GDPR. Osobní údaje budou evidovány v délce 20 let, jedná se o délku přiměřenou danému účelu zpracování i se zohledněním obdobnosti ve vztahu k jiným evidencím (např. evidence odborně způsobilých osob podle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní právní úprava umožňuje zveřejňovat údaje pouze o těch odborně způsobilých fyzických osobách, které s tímto uveřejněním vyslovily souhlas. Tento způsob vedení evidencí je neúplný a pro potřeby praxe (tj. aby se zabránilo výkonu vysoce odborné a ze své povahy často vysoce nebezpečné činnosti po skončení platnost daných osvědčení či oprávnění, v některých případech dokonce bez vydaného osvědčení nebo oprávnění) a orgánů veřejné správy (např. živnostenských úřadů nebo orgánů inspekce práce) nevyhovující.

Jak je již výše zmíněno, vzhledem k účelu, pro který je evidence vedena (mít jednoduchý a úplný seznam osob, které mají, popř. měly, v určitém období způsobilost k výkonu činnosti, která má bezprostřední vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci), a k možnosti využití těchto údajů při různých druzích řízení, byla zvolena doba 20 let od skončení platnosti osvědčení, popř. oprávnění. Byly zvažovány jak potřeby kontrolních orgánů (např. možnost orgánu inspekce práce a živnostenské kontroly trestat za přestupky až do 3 let ode dne, kdy byly spáchány), tak konsenzus odborné veřejnosti na dostatečné délce evidence daných údajů. Je zde tedy snaha, aby v případě pochybení evidovaných osob s odbornou způsobilostí, i po delším časovém období, bylo možné dohledat základní údaje související s jejich činností.

Pro úplnost je třeba závěrem shrnout, že navrhovaná ustanovení týkající se evidovaných údajů lze považovat za souladné s nařízenímGDPR. Zpracování osobních údajů je v tomto případě totiž nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu a při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce nebo třetí osoba, které jsou údaje sdělovány (důvody, pro něž dochází ke sdělení osobních údajů třetím osobám, jsou popsány výše v odůvodnění).

Povinnosti právnických a fyzických osob po dobu provozu vyhrazeného technického zařízení

K naplnění čl. 4 Ústavy České republiky je nutno přímo do zákona uvést základní povinnosti osob ve vztahu k zajištění bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Novou povinností je ohlašování závažných nehodových situací u technických zařízení, kde je předpoklad škody minimálně 5 miliónů Kč (havárie). Jedná se o povinnost, která je ukládána provozovateli v podobě nezbytnosti oznamování závažných nehod vyhrazených technických zařízení způsobující závažné selhání jejich bezpečnosti mající významný dopad na poškození (destrukce) konstrukce zařízení nebo způsobující smrt při jejich používání.

Zároveň je ukládána povinnost provedení nezbytných opatření na ochranu života a zdraví a k zabránění dalších škod. Cílem ohlašování je umožnit orgánuinspekce práce zvážit skutečnost pro využití kontrolní působnosti, provést v aktuálním čase šetření příčin a zdrojů závažné provozní nehody.

Orgán inspekce práce může provozovatele vyzvat, aby událost, na kterou se vztahuje ohlašovací povinnost, nechal z bezpečnostně technického hlediska na své náklady posoudit autorizovanou právnickou osobou- znalcem a výsledek tohoto posouzení pak orgánu předložil. Posouzení technické bezpečnosti musí obsahovat písemnou, případně obrazovou, dokumentaci o zjištěném stavu vyhrazeného technického zařízení způsobené závažnou provozní nehodou a příčinách nehodové události.

Ostatní navrhované povinnosti souvisí bezprostředně s veškerými možnými činnostmi na vyhrazených technických zařízeních a vychází z potřeb praxe s tím, že navazují na současný právní rámec. Návrh zákona tedy stanoví povinnosti osob k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení, a to s ohledem na míru jejich zbytkového rizika.

Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce na úseku vyhrazených technických zařízení

Jak již bylo zmíněno, návrh zákona předpokládá, kromě již dnes možných kontrolních mechanismů, také možnost provádění kontrol v oblasti v případě vzniku havárií, kdy došlo k vážnému ohrožení života a zdraví lidí. Za havárii se zde považuje mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, v jejímž důsledku dojde k bezprostřednímu ohrožení života a zdraví osob, ztrátě na životě nebo škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 milionů Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení. Tato kontrolní pravomoc bude provázána se zmíněnou povinností provozovatele technického zařízení tuto událost nahlásit místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, a to bez zbytečného odkladu.

Kontrola této povinnosti se navrhuje doplnit jako další z kontrolních činností Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce a bude organicky včleněna do zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů k dalším přestupkům na úseku bezpečnosti práce.Zajištění bezpečnosti při provozu technických zařízení musí být vymahatelné, což zákon zajistí také tím, že umožní uplatňovat sankce při jeho porušování.

Za neplnění požadavků stanovených v zákoně bude možno udělit sankce právnické, podnikající fyzické i fyzické osobě v souladu s přestupkovým zákonem a zákonem o inspekci práce v rozsahu, jak je v návrhu stanoveno.

Dotčené právní předpisy

V souvislosti s jednotlivými návrhy, a to jak s přijetím návrhu zákona o bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, tak i v souvislosti s vydáním prováděcích právních předpisů, dojde ke změně nebo zrušení zejména níže uvedených právních předpisů:

• Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů; • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů; • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů; • Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; • Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.; • Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů; • Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů; • Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů;

• Vyhláška č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, • Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti; • Vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.; • Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů část sedmá „Tlakové zařízení“ první oddíl, druhý oddíl, • Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů část devátá „Plynová zařízení“, • Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů část devátá až jedenáctá “Elektrické zařízení“.

Ustanovení přechodná a závěrečná, zmocnění k vydávání prováděcích právních předpisů

Doposud vydaná osvědčení o odborné způsobilosti bude možno využívat po dobu v nich stanovenou, což zajistí dostatečný počet oprávněných osob k provádění revizí a zkoušek a dalších regulovaných činností na vyhrazených technických zařízeních. Zajistí se tím současně i kontinuita mezi současným a nově upravovaným stavem. Tento postup bude realizován jen u vyhrazených technických zařízení, u kterých byla odborná způsobilost již osvědčována. Osvědčení vydaná před nabytím účinnosti tohoto předpisu tedy budou platná v rozsahu a po dobu jejich platnosti.

V případě stanovení zařízení, která budou zařazena mezi vyhrazená technická zařízení I a II třídy jako nová, bude stanovena lhůta pro zavedení povinnosti jejího ověřování v návaznosti na termínovém zajištění procesu zkoušek příslušných odborných způsobilostí.

Platnost oprávnění vydaných organizací státního odborného dozoru (Institut technické inspekce Praha - ITI) organizacím a podnikajícím fyzickým osobám končí uplynutím tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto předpisu; oprávnění vydaná Technickou inspekcí České republiky zůstávají v platnosti nejvýše po dobu 5 let ode dne nabytí účinnostizákona.

Návrh zákona předpokládá, že v jeho mezích bude vydána řada prováděcích právních předpisů, které v podrobnostech upraví další podmínky na bezpečnost vyhrazených technických zařízení.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Bezpečnost osob, ochrana majetku a životního prostředí patří k základním lidským právům a svobodám občanů, a jsou proto garantována Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod.

Tato práva mohou být vážně omezena případně i porušena provozovanými technickými zařízeními, obzvláště těmi, která svým charakterem nebo akumulovanou energií, při nesprávném používání nebo nevhodném provozování, představují zvýšenou nebo i vysokou míru ohrožení života a zdraví, např. parní kotel, tlaková nádoba, potrubní rozvody, výtah, jeřáb, plynovody, elektrické zařízení apod.

V zájmu preventivního zajištění bezpečnosti technických zařízení při provozu je nutno vymezit co do druhu tato zařízení, stanovit jejich rizikovosti zákonem, stanovit práva a povinnosti k zajištění bezpečnosti jejich provozu po celou dobu životnosti, a to včetně vyhrazených technických zařízení, uvedených do provozu před případným nabytím účinnosti tohoto návrhu zákona, a stanovit postup v případech, kdy požadavkům a podmínkám právních předpisů nevyhoví. Navrhovaná právní úprava řeší problémy, které vznikají při aplikaci v praxi a reaguje rovněž na oprávněné, zatím neupravené, potřeby praxe.

Současná právní úprava je nevyhovující z pohledu vývoje vědy a techniky především s ohledem na aplikaci nových materiálů, nových metod výpočetní techniky a nedestruktivního zkoušení jako součást ověřování technického stavu apod. Rovněž postrádá moderní pojetí technické bezpečnosti určované komplexním hodnocením bezpečnostních rizik, které se vyskytují při provozu vyhrazených technických zařízení. Většinou již nelze stávající právní úpravu řešit změnami vyhlášek, které upravují i předpoklady k výkonu vysoce odborných činností, a s tím související primární povinnosti, které nelze ukládat jinak než zákonem.

Věcný záměr zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení schválený vládou v roce 2008 obsahuje zásady pro tvorbu nové legislativní úpravy příslušné oblasti veřejného zájmu, který při respektování kontinuity vykonávaných činností podle dosud platných právních předpisů uplatňuje nové prvky a změny vyvolané rozvojem vědy, technického poznání a pokrokových technologií a zajišťuje soulad s legislativními úpravami pro volný oběh zboží a služeb v rámci jednotného evropského trhu a pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Věcný záměr vycházel z analýzy tehdejšího právního stavu a ze stavu praktického naplňování podmínek při zajišťování bezpečnosti provozu technických zařízení s vyšší mírou nebezpečí ohrožení života a zdraví osob a majetku a kontrolních postupů ověřujících jejich dodržování.

Ve vztahu k předmětnému návrhu zákona jetřeba poukázat na fakt, že v průběhu času došlo k odlišnému vývoji právních úprav v působnosti rezortů, jehož důsledkem je nedostatečně vyjasněné vymezení působností k předpisům určeným pro regulaci vnitřního trhu, ale i nesoulad současné úpravy s rozvojem nových technických norem, a to s jejich používanou terminologií, s požadavky na bezpečnost technických zařízení a odbornou způsobilostí osob těmito normami zmiňovanými.

Je třeba danou oblast komplexně a moderně regulovat a provázat ji s ostatními právními předpisy v této oblasti, zejména se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, jehož prostřednictvím stát kontroluje plnění ukládaných povinností na úseku vyhrazených technických zařízení, ale i s dalšími právními předpisy z oblasti ochrany bezpečnosti a zdraví při práci.

Odborná veřejnost oprávněně očekává, že ruku v ruce s těmito právními předpisy se promítnou nezbytné změny i do právní úpravy stanovující povinnosti provozovatelů a dodavatelů vyhrazených technických zařízení (tj. právnických a podnikajících fyzických osob) a podmínky pro jejich obsluhu a ověřování jejich technické bezpečnosti a podmínek provozu. Byla také vymezena technická zařízení, v souladu s rozvojem nových technologií a jejich bezpečnostních prvků a vzhledem k míře ohrožení života a zdraví, vyžadující zvýšenou pozornost státu z důvodu ochrany veřejného zájmu v podobě ochrany lidského života a zdraví.

Navrhovaná právní úprava má stanovovat obecné požadavky a postupy platné pro provoz vybraných technických zařízení, přičemž požadavky na vlastní provoz technického zařízení pro specifické podmínky a prostředí a specifický účel budou uvedeny v prováděcích právních předpisech vydaných posléze ke schválenému zákonu (pozn. přílohou materiálu jsou k informaci i navrhované prováděcí právní předpisy).

Cílem návrhu zákona je v souladu s koncepcí bezpečnosti provozu technických zařízení projednanou Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zásadu vytvořit právní úpravu, která stanoví obecné požadavky a postupy platné pro provoz vyhrazených technických zařízení ve všech oborech ekonomické činnosti spadající pod systém kontroly Státního úřadu inspekce práce. Ze strany ostatních rezortů nedošlo ke shodě na společném řešení dané problematiky, proto tedy návrh zákona řeší problematiku pouze v působnostiMinisterstva práce a sociálních věcí.

Z důvodu zpřehlednění a zjednodušení navrhované právní úpravy bylo na základě vypořádání připomínek v rámci vnějšího připomínkového řízení přesunuta část úpravy z návrhu do podzákonných právních předpisů. Jedná se o přílišné podrobnosti, rámcově stanovené již návrhem, které by neúměrně zatěžovaly návrh.

D. Zhodnoce ní souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádke m České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky, jak je ostatně v odůvodnění jednotlivých ustanovení ve Zvláštní části důvodové zprávy konstatováno a předvedeno na praktických příkladech.

E. Zhodnoce ní souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními s mlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Materii, kterou upravuje návrh právního předpisu, neregulují mezinárodní smlouvy, jimiž by byla Česká republika vázána. Návrh zákona je v souladu se závazky přijatými členstvím České republiky v Evropské unii. Vychází z požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Touto směrnicí je ponecháno na členských státech Evropské unie, jak upraví ve smyslu národních právních předpisů nebo zvyklostí postupy a systém ověřování, za účelem zajištění správné instalace a fungování zařízení před jejich předáním do používání. Návrh zákona také stanoví způsob provozovaného informačního systému s údaji o revizních technicích a udělených oprávněních různého druhu.

Návrhu se týkají také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnic 2006/100/ES, 2013/25/EU, 2013/55/EU, ve znění nařízení č. 1430/2007, č. 755/2008, č. 1137/2008, č. 279/2009, č. 213/2011, č. 623/2012 a ve znění rozhodnutí Komise 2016/790, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.

Na evidence upravené v návrhu zákona se vztahuje působnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). I s tímto nařízením je návrh zákona v souladu.

F. Předpokládané dopady navrhované právní úpravy

Vliv na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí

Vliv na státní rozpočet může mít rozšíření povinností pověřené organizace vést evidence odborně způsobilýchprávnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, tyto prostředky však budou vyčleněny v rámci rozpočtové kapitoly zřizovatele, tj. Ministerstva práce a sociálních věcí.V souvislosti s novými povinnostmi vyplývajícími z navrhovaného zákona nevzniknou další požadavky nad rámec schváleného zákona o státním rozpočtu a střednědobého výhledu a nevzniknou ani žádné personální požadavky.

Vliv na podnikatelské prostředí České republiky mohou mít navrhovaná řešení, která se týkají snížení provozních nákladů velkých technologických celků, které v rámci své činnosti provozují vyhrazená technická zařízení. Přímá finanční zátěž podnikatelů, která je spojena s ukládaným ověřováním stavu bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení prostřednictvím revizí a zkoušek podle současné právní úpravy, tedy objem prostředků, které jsou výdajem provozovatele, vytváří prostor pro podnikatelskou činnost osob poskytujících služby provozovatelům.

Tento ekonomický prostor služeb representuje i nyní činnosti oprávněných osob vykonávajících montáž a opravy vyhrazeného technického zařízení. Navrhovanou právní úpravou dojde k mírnému snížení nákladů provozovatelů odstraňováním duplicit úkonů, vzhledem k činnostem prováděným podle zákona o technických požadavcích na výrobky.

Současně jsou novým věcným řešením navrhovány kroky, jak aplikovat postupy, které by snižovaly ekonomické provozní náklady velkých technologických celků, jejichž součástí jsou vyhrazená technická zařízení. Vzhledem k nynějšímu technickému rozvoji zabezpečení technických zařízení, vedoucímu k jejich vyšší provozní spolehlivosti a bezpečnosti obsluhy, není nadále nutné provádět řadu činností při ověřování stavu zařízení tak, jak je uvedeno v právních předpisech z osmdesátých let minulého století.

Snížení nákladů subjektů podnikatelského prostředí bude dosaženo eliminací vynucené provozní odstávky průmyslových výrobních celků, jejichž součástí jsou vyhrazená technická zařízení, současně s realizací dříve nerealizované výroby (pro provádění periodických revizí a zkoušek individuálně u jednotlivých zařízení a ve lhůtách stanovených jim předpisem). Ke snížení nákladů podnikatelských subjektů dojde i cestou zhodnocování zařízení prostřednictvím nových postupů posuzování plánované životnosti zařízení.

Zhodnoce ní dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. Analýza dopadů zřizovaných evidencí v oblasti ochrany osobních soukromí a osobních údajů je podrobně popsána v rámci kapitoly B.

Nepředpokládají se sociální dopady, dopady na spotřebitele ani dopady na životní prostředí, ani na rovnost žen a mužů.Navrhovaná úprava nebude mít dopad na výkon státní statistické služby, ani na územně samosprávné celky.

G. Zhodnoce ní korupčních rizik

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. Návrh je svým rozsahem přiměřený cílům, k nimž je předkládán.

1. Přimě řenost

Zvolená opatření se, jak by mělo být patrno již z hodnocení dopadů regulace, snaží nevytvářet zbytečně invazivní regulaci. Rozsah ukládaných povinností by neměl pro adresáty představovat nadměrnou zátěž. V případě, že bude zvolena varianta I, nedojde ani k excesivnímu rozšiřování kompetencí orgánů veřejné správy, jelikož bude problematika institucionálně zajištěna v rámci existujících struktur rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ohledně činnosti orgánů inspekce práce lze konstatovat, že předloženým návrhem dochází pouze ke zpřesnění a mírnému rozšíření skutkových podstat v míře, která je přiměřená a nezbytná k řádnému provedení kontroly nově zaváděných skutkových podstat na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

2. Efektivita

Opatření navrženého zákona odpovídají požadavku na efektivitu. Ke kontrole dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají dotčeným subjektům práva nebo povinnosti v oblasti vyhrazených technických zařízení, je podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, příslušný Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Vynucování plnění výše uvedených povinností bude ponecháno na soudech, protože pracovněprávní vztahy a odpovědnostní vztahy jsou součást soukromoprávních vztahů.

3. Odpovědnost

Navrhovaným zákonem nedochází k hlubší změně vymezení odpovědnosti. Je z něho zřejmé, kdo je v dané věci kompetentní rozhodovat a provádět kontroly. Navrhovaná právní úprava činí odpovědnými v pracovněprávních vztazích i nadále zaměstnavatele i zaměstnance, a další odpovědnostní vztahy jsou návrhem zákona zcela jednoznačně stanoveny ve vzájemných souvislostech. Nedochází ke koncentraci moci u jednoho či více obtížně kontrolovatelných orgánů ani ke zbytečnému rozdělení pravomocí mezi větší množství orgánů veřejné správy.

Odpovědnými v případě navrhované právní úpravy jsou především subjekty pracovněprávních vztahů, zejména tedy zaměstnavatelé a zaměstnanci, provozovatelé a případně též odborně způsobilé osoby pro dané činnosti na vyhrazených technických zařízeních. V rámci kontrolní činnosti jsou odpovědné příslušné inspektoráty práce, při posuzování pracovněprávních sporů, obchodních, či při kontrole rozhodnutí správních orgánů, pak příslušné soudy.

Z uvedeného je zřejmé, že nemůže docházet k žádnému soustřeďování pravomocí u jakéhokoliv orgánu.

4. Opravné prostředky

Jako prostředek ochrany proti porušení zákonné úpravy v soukromoprávních vztazích slouží poškozené straně řádné či mimořádné opravné prostředky uplatněné u věcně a místně příslušného soudu.

V případě, že orgány inspekce práce shledají při kontrole u zaměstnavatele porušení ustanovení navrhovaného zákona, pak tato skutečnost je konstatována v kontrolním protokolu, který je podkladem ve správním řízení o uložení pokuty za případný přestupek.

Proti kontrolnímu protokolu může kontrolovaná osoba podat námitky, jež vyřizuje vedoucí kontrolní skupiny, kontrolující nebo nadřízený kontrolujícího. V případě, kdy orgán kontroly zahájí správní řízení a rozhodnutím uloží danému subjektu pokutu za porušení ustanovení, případně, považuje- li orgán inspekce práce skutkové zjištění za dostatečné a vydá příkaz, lze proti těmto individuálním správním aktům brojit řádným opravným prostředkem. V případě vyčerpání těchto prostředků lze uplatnit správní žalobu, případně též kasační stížnost.

5. Kontrolní mechanis my

Návrh zákona posiluje kontrolní mechanismy, které souvisejí s dodržováním právních předpisů dotčenými subjekty v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Návrh zákona posiluje právní jistotu, která souvisí s dodržováním právních předpisů dotčenými subjekty v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Ke kontrole dodržování povinností vyplývajících z navrhovaného právního předpisu, z nichž vznikají dotčeným subjektům práva nebo povinnosti je podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, příslušný Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.

Krité rium korupčních příle žitostí

Navrhovaná úprava nepřináší žádná nová korupční rizika či příležitosti.

Transparence a otevřená data

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Srovnání se stávající legislativou

Při přípravě tohoto návrhu zákona byl brán též zřetel na aktuální poznatky z praxe, společenský diskurz a na názory odborné veřejnosti a sociálních partnerů. Nová právní úprava umožní správním orgánům efektivněji postihnout porušování právních předpisů.

Systematický sběr dat

Data o zjištěných korupčních rizicích budou průběžně vyhodnocována.

Závěr

Vyhodnocením poznatků podle metodiky CIA bylo zjištěno, že vzhledem k charakteru právního předpisu a jeho zamýšlenému obsahu, nedojde ke vzniku žádných korupčních rizik. Při existenci základních principů správního řízení, při důsledném uplatňování rozhodovacích a kontrolních mechanismů dotčenými organizacemi a při nezávislosti a nestrannosti justice lze předpokládat, že dojde k minimalizaci potenciálních korupčních rizik.

H. Zhodnoce ní dopadů na be zpečnost nebo obranu státu

Vzhledem k povaze výše navrhované právní úpravy lze konstatovat, že návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu, a to i s odkazem na dotčené subjekty.

Zv láš t ní č ás t

Návrh zákona o be zpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

K § 1

Ustanovení vymezuje předmět nové právní úpravy jak pozitivně, tak i negativně, protože je třeba se vymezit vůči právním úpravám v působnosti ostatních rezortů, které spravují zařízení, jež představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví. Ustanovení je také referenční a konstatuje, že jsou některými ustanoveními zákona zapracovávány příslušné předpisy Evropské unie.

K § 2

V tomto ustanovení jsou pro účely zákona jednotně definovány potřebné základní pojmy užívané v oblasti vyhrazených technických zařízení. Historickým vývojem celé oblasti u jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení (a také pro odlišné vlastnosti jednotlivých druhů těchto zařízení) totiž došlo k vytvoření různých odchylek u určitých pojmů. Avšak tam, kde to bylo možné a vhodné, došlo pro účely zákona k vytvoření příslušné definice.Účelem zaváděných definic je jednotný výkon veřejné správy nejen na úseku vyhrazených technických zařízení, ale i na navazujících úsecích.

K § 3

Ustanovení rozděluje jednotlivá vyhrazená technická zařízení dle jejich vlastností a vzájemných odlišností. Nutno zdůraznit, že se jedná o velmi různorodá zařízení a nebylo účelné, mimo jiné i pro pokračující rychlý technický pokrok v dané oblasti, je vyjmenovávat jednotlivě přímo v zákoně.

V rámci oblasti vyhrazených technických zařízení jsou velké rozdíly v nebezpečnosti těchto zařízení, proto se předpokládá jejich dělení podle míry rizika. Dělení do tříd, skupin a podskupin je dáno historicky již dnes platnými právními předpisy s tím, že se jedná o určitou systemizaci zařízení podle jejich vlastností a parametrů.

K § 4 až 6

Předmětem navrhovaného předpisu je právní úprava rozsáhlé oblasti, kde je nejvyšším chráněným veřejným zájmem bezpečnost a ochrana života a zdraví při nebezpečných činnostech na vyhrazených technických zařízeních. Je třeba upravit výkon státní správy v dané oblasti. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že k výkonu kontroly je oprávněn Státní úřad inspekce práce v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, když uvádí, že „Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení“. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu o inspekci práce, jedná se v případě § 3 o taxativně vymezené úkoly úřadu a inspektorátů, což odpovídá čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky.

Institut pověřené organizace se osvědčil napříč různými rezorty (např. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jej využilo v zákoně č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů).

Ministerstvo práce a sociálních věcí v souladu s ustanoveními § 54 odst. 2 a § 55 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a článku II zákona č. 47/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, má možnost zřídit organizaci v rámci své rezortní působnosti a vymezit její účel i předmět činnosti, a to i v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Aby bylo možné zachovat daný koncept i po zrušení zákona o státním odborném dozoru, byla úprava zakotvena do navrhovaného zákona. Pověřená organizace bude stejně jako dosud ve stanovených případech provádět vyjmenované činnosti na úseku vyhrazených technických zařízení. Je tím dán právní rámec a kontinuita v předmětné oblasti a Technická inspekce České republiky bude jediný subjekt, který činnosti pověřené organizace bude vykonávat. Povaha pověřené organizace je taktéž upravena v návrhu zákona.

Ustanovení § 6 konkretizuje povinnosti pověřené organizace v oblasti vyhrazených technických zařízení, v mnohém navazuje, i když jen dílčím způsobem, na sice platnou, ale dnes již zastaralou a překonanou právní úpravu v podobě zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

Nově se zavádí formalizované evidence odborně způsobilých osob, držitelů oprávnění a osvědčení. Institut evidence odborně způsobilých osob se osvědčil u odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

K § 7

Ustanovení upravujevýkon vysoce odborné činnosti na vyhrazených technických zařízeních, zejména konstatuje, že je mohou vykonávat jen odborně způsobilé osoby a že tyto osoby musí splnit zákonné předpoklady, aby byla řádně zajištěna jejichbezpečná činnost.

K § 8

Ustanovení reguluje postup žádosti o oprávnění, proces jejího posuzování a následné vydání oprávnění tak, aby byly jasně nastaveny zákonné podmínky získání oprávnění. Dále ukládá držiteli oprávnění aktualizaci údajů příslušné evidence.Pověřená organizace nebude rozhodovat ve správním řízení podle části druhé a třetí správního řádu. Oprávnění ve smyslu návrhu zákona je v dané oblasti používáno již dnes, a to pro stejnou problematiku, tj. aby mohly právnické a podnikající fyzické osoby vykonávat po prověření způsobilosti předmětné regulované činnosti. Návrh se snaží udržet kontinuitu se zažitou praxí, a proto zachovává i zažité oddělení oblasti, pro něž se uděluje osvědčení, a pro ty, pro které se vydává oprávnění.

K § 9

Ustanovení upravuje oprávnění jako doklad o způsobilosti právnických a podnikajících fyzických osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a jako dokladu o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních. Při přípravě návrhu se vycházelo ze základních parametrů oprávnění a osvědčení podle platného a účinného právního stavu.

K § 10 a 18

Předmětná ustanovení zavádí evidence odborně způsobilých osob v souladu s povinností pověřené osoby tyto evidence vést.Navrhuje se v evidenci odborně způsobilých osob sledovat pouze údaje o odborně způsobilých osobách stanovené v tomto zákoně, a dále stanovit, že vybraná část údajů bude veřejná a dostupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K § 11 a 12

Ustanovení regulují odbornou způsobilost při montáži, opravách, revizích a zkouškách vyhrazených technických zařízení. Vzhledem k odbornosti a nebezpečnosti návrhem regulovaných profesí Ministerstvo práce a sociálních věci považovalo za nezbytné zařadit mezi odborné předpoklady též zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem. Obecně zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, předpokládá, že zaměstnavatel nepřipustí, aby jakýkoliv druh práce vykonával zaměstnanec, který nemá zdravotní způsobilost k dané práci. V oblasti vyhrazených technických zařízení řada odborně způsobilých osob podniká jako osoba samostatně výdělečně činná. Účelem navržené úpravy je snaha státu zajistit, aby ani v tomto případě nebyla zdravotní způsobilost k vysoce nebezpečným činnostem podceňována, a proto byla učiněna jednou z esenciálních součástí odborné způsobilosti.

Upravuje se i institut zkoušky z odborné způsobilosti v obecné rovině. Vzhledem k různorodé povaze jednotlivých vyhrazených technických zařízení je zákonem stanoven jednotný rámec pro výkon dané zkoušky s tím, že bližší požadavky na obsah zkoušky bude stanoven v závislosti na druhu vyhrazeného technického zařízení, a to včetně zkoušené materie, příslušným prováděcím právním předpisem.

K § 13 až 16

Navrhuje se, aby došlo k narovnání současného nevyhovujícího právního stavu a poplatky nebyly stanoveny bez dalšího podzákonným předpisem, jak tomu je v případě dosavadní platné a účinné právní úpravy, tj. vyhláškou č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na uvedené dochází k zakotvení rámce sazebníku do zákona a je předpokládána konkretizace prováděcím právním předpisem. Nepředpokládá se změna výše poplatků a ani rámec zpoplatněného není rozšiřován.

K § 17

Ustanovení upravuje, kdo může provádět revize vyhrazených technických zařízení.

K § 19

Ustanovení stanoví odbornou způsobilost k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím a základní parametry, které budou blíže rozvedeny v příslušném prováděcím právním předpisu.

K § 20 a 22

Zakotvují se povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob, které provádí montáž, opravy, plnění nádob plyny nebo provozuje vyhrazená technická zařízení, kdy se předpokládá, že musí při těchto činnostech postupovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tak, aby se vyhrazené technické zařízení nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí.

Současně se jedná o transpoziční ustanovení, kterým je do našeho právního řádu promítnuta směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

K § 23

Navrhované povinnosti budou konkretizovány v příslušném prováděcím právním předpisu podle jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení. Některé prováděcí právní předpisy (vyhlášky) vydané podle příslušných ustanovení dosavadní platné právní úpravy se navrhuje na přechodnou dobu (do vydání nových prováděcích právních předpisů) uznat za prováděcí právní předpisy podle navrhovaného zákona a zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

K § 24

Navrhují se přechodná ustanovení v klíčových oblastech, kde současná právní úprava navazuje na navrhovanou. Jedná se o zakotvení pravidla, jak posuzovat stav vyhrazených technických zařízení, které byly uvedeny do provozu před případnou účinností tohoto navrhovaného zákona.

Osvědčení získaná podle nynějších právních předpisů budou platit po celou dobu v nich stanovenou a také je regulován způsob ukončení platnosti oprávnění vydaných podle současných právních předpisů, dnes již i neexistující organizací, či za jiného režimu vydávání. Ukončení platnosti „starých“ oprávnění je rozděleno do dvou etap, a to zejména s ohledem na personální a technické možnosti pověřené organizace, která bude tím subjektem, jenž bude vyřizovat žádosti o oprávnění nové. Lze předpokládat, že vzhledem k počtu subjektů s těmito „starými“ oprávněními bude žádostí v obou etapách velké množství.

K § 25

Navrhuje se, aby zákon o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení nahradil dosavadní zastaralé a překonané právní předpisy, nebo jejich části.

K § 26

Změ na zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdě jších předpisů

K bodům 1 až 3

S ohledem na vypořádání zásadní připomínky Ministerstva vnitra v rámci vnějšího připomínkového řízení došlo k přesunu institutu odnětí oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, pokud neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku ve stanoveném rozsahu tak, aby byl tento institut zakotven v souladu s moderní koncepcí správního trestání.

K bodům 4 až 10 (§ 20 a 33)

Navrhuje se v souvislosti případným přijetím navrhovaného právního předpisu upravit zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby odpovídal nové koncepci. Navrhovaná podoba změn byla stejně jako ostatní části navrhovaného právního předpisu konzultována v rámci pracovní skupiny, která návrh zákona připravovala, i s odbornou veřejností. Nedochází k navýšení hranic sankcí a vychází se z dosavadní koncepce sankcionovaných jednání (opomenutí).

Koncepce zákona o inspekci práce je považována za odůvodněnou odchylku od Zásad tvorby právní úpravy přestupků, protože shromažďuje přestupky za porušení povinností z několika právních předpisů. Změna dané koncepce by způsobila zmatečnost a nepřehlednost pro uživatele předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Státní úřad inspekce práce je oprávněn vykonávat kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí, že „Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení“. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu o inspekci práce, jedná se v případě § 3 o taxativně vymezené úkoly úřadu a inspektorátů, což odpovídá čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky.

Již od účinnosti zákona o inspekci práce je oblast vyhrazených technických zařízení (včetně skutkových podstat přestupků) součástí tohoto právního předpisu. Předkládaný návrh je pouze dílčím doplněním stávající právní úpravy přestupků a záměrem předkladatele není komplexnější úprava těchto ustanovení. V navrhované právní úpravě se doplňují nové skutkové podstaty přestupků a v návaznosti na to i správní tresty za jejich spáchání, jimiž jsou pokuty. Pokud jde o zvolený druh správního trestu, je třeba konstatovat, že nebyl identifikován jiný nástroj, který by byl k dosažení daného cíle stejně vhodný nebo vhodnější (efektivita) a který by současně představoval méně intenzivní zásah do právního postavení adresáta veřejné správy (subsidiarita). Na druhou stranu se však nejedná o jednání natolikspolečensky škodlivé, aby vyžadovalo formulovat v tomto směru skutkovou podstatu do trestního zákona.Druh (pokuta) a výše správního trestu se odvíjí od typové závažnosti jednotlivých skutkových podstat přestupků a zohledňuje také osobu pachatele.

Výše pokut vychází z dosavadní koncepce. Návrhem zákona dochází spíše k úpravě a precizaci skutkových podstat. Z praxe kontrolních orgánů zohledňující judikaturní činnost soudů, která je usměrňuje, co se stanovování výše pokut v individuálních případech týče, nelze mít navrhované výše pokut za neadekvátní. Ve smyslu zmíněného soudního rozhodování se aplikuje zásada individualizace sankce a správní uvážení kontrolního orgánu. Současně je zohledňována i škodlivost konkrétního porušení tak, aby trest nebyl neadekvátní. Stanovení výše pokuty je tedy vždy průsečíkem více faktorů, při zvažování všech relevantních kritérií, kdy je návrhem zvolený přístup odůvodněný zejména v tom smyslu, že oblast, kde dochází k ohrožení života a zdraví fyzických osob, resp. povinností v této oblasti, musí být sankce, i. její maximální výše, dostatečně odrazující.Maximální výše pokuty zohledňuje v souladu se zásadou proporcionality jak typovou závažnost takového protiprávního jednání, tak především osobu pachatele přestupku a jeho ekonomickou sílu.

Velké rozpětí sazby pokut je nezbytné i s ohledem na skutečnost, že v dané oblasti podnikají subjekty, které při své činnosti disponují s velkými finančními prostředky a mají velmi významnou, i když rozdílnou ekonomickou sílu. Při rozhodování o uložení adekvátního správního trestu má, jak již bylo zmíněno, klíčovou roli správní uvážení. Je třeba zvážit nejen konkrétní závažnost porušení stanoveného pravidla, ale i typ a ekonomickou sílu provinivšího se subjektu. Riziko, že bude docházet k excesům při ukládání správního trestu, je eliminováno jednak skutečností, že subjektem jej ukládajícím je vždy oblastní inspektorát práce, jež bude mít vždy srovnání s typově obdobnými případy, a tudíž je zde předpoklad, že použije při správním trestání „stejný metr“.S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze považovat maximální výši pokuty za dostatečně vysokou z hlediska způsobilosti odrazovat od protiprávního jednání, nikoliv však obecně za likvidační; při určení konkrétní výše pokuty v daném konkrétním případě pak je v souladu se zásadou proporcionality zohledněna ekonomická síla daného subjektu.

K § 27

Změ na zákona č. 309/2006 Sb.,kte rým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek be zpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpis ů.

K bodu 1 (§ 10)

Navrhuje se stanovit právním předpisem možnost odejmutí osvědčení v případě, že bylo získáno v rozporu s právními předpisy. Praktické zkušenosti Ministerstva práce při činnosti v oblasti akreditovaných osob a vydávaných osvědčení ukazují, že se množí případy jednotlivců, kteří se snaží osvědčení získat protiprávně. Navrhovaným krokem má dojít k efektivnímu postihu takových osob.

K bodům 2 až 4(§ 10a)

Navrhuje se doplnění ustanovení tak, aby bylo sladěno s úpravou evidence, která je obsažena v návrhu zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Jde o vyřešení výkladových problémů v dané oblasti.

K bodům 5 až 8 (§ 11 a 21)

V duchu navrhovaného zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení se navrhuje úprava dotčených ustanovení. Dojde k zachování úpravy technických zařízení, tj. zařízení s nižší mírou ohrožení života a zdraví osob.

K § 28

V souladu s Plánem legislativních prací pro zbývající část roku 2018 se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2020.

V Praze dne 17. června 2019

Předseda vlády: Ing. Andrej Babišv. r.

Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.,v. r.