zákon č. 250/2025 Sb.

„Příloha k zákonu č. 289/1995 Sb.

VÝPOČET POPLATKU

I. Výpočet poplatku za dočasné odnětí

1. Výše ročního poplatku za dočasné odnětí se stanoví podle následujícího vzorce:

PDO = ZP x (1+K1+K2+K3), kde:

• PDO je poplatek za dočasné odnětí (v Kč.ha/rok), • ZP je základní poplatek (v Kč.ha/rok), • K1 je koeficient ochrany vodních, léčivých a minerálních zdrojů, • K2 je koeficient pro zvýšené poskytování regulačních a přírodoochranných služeb a • K3 je koeficient pro zvýšené poskytování kulturních ekosystémových služeb.

2. Koeficient K1 se použije pro lesy

a) v ochranných pásmech vodního zdroje I. stupně [(§ 8 odst. 1 písm. a)],

b) v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod [(§ 8 odst. 1 písm. b)] a

c) na území chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

3. Koeficient K2 se použije pro lesy

a) na mimořádně nepříznivých stanovištích [(§ 7 odst. 1 písm. a)],

b) vysokohorské pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech [(§ 7 odst. 1 písm. b)],

c) v klečovém a alpínském lesním vegetačním stupni [§ 7 odst. 1 písm. c)],

d) na území národních parků, prvních a druhých zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek [§ 8 odst. 1 písm. c)],

e) v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích [§ 8 odst. 2 písm. a)],

f) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou [§ 8 odst. 2 písm. e)],

g) potřebné pro zachování biologické různorodosti [§ 8 odst. 2 písm. f)],

h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření [§ 8 odst. 2 písm. h)] a

i) v rámci územních systémů ekologické stability (§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).

4. Koeficient K3 se použije pro lesy

a) na území kulturních památek a národních kulturních památek [§ 8 odst. 1 písm. d)],

b) lázeňské [§ 8 odst. 2 písm. b)],

c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí [§ 8 odst. 2 písm. c)],

d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce [§ 8 odst. 2 písm. d)] a

e) v uznaných oborách a v bažantnicích [§ 8 odst. 2 písm. g)].

5. Každý z koeficientů K1 až K3 se pro jednotlivou jednotku prostorového rozdělení lesa použije nejvýše jednou.

6. Výše základního poplatku je 39 000 Kč.ha.

7. Výše koeficientu K1 je 0,40.

8. Výše koeficientu K2 je 0,50.

9. Výše koeficientu K3 je 0,35.

10. Výše poplatku pro jednotlivé jednotky prostorového rozdělení lesa se stanoví podle kategorie lesa, chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo územního systému ekologické stability a podle odnímané plochy jednotky prostorového rozdělení lesa nebo plochy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod nebo v územním systému ekologické stability. Celková výše poplatku za odnětí je součtem výše poplatků pro jednotlivé jednotky prostorového rozdělení lesa.

11. V případě, že dočasné odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny výše poplatku za roční dočasné odnětí, a to za každý i započatý měsíc.

II. Výpočet poplatku za trvalé odnětí

Výše poplatku za trvalé odnětí se stanoví jako násobek poplatku za dočasné odnětí podle následujícího vzorce:

PTO = 50 x PDO, kde

• PTO je poplatek za trvalé odnětí (v Kč.ha) a • PDO je poplatek za dočasné odnětí (v Kč.ha/rok).“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Řízení zahájená podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při správě placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Orgán státní správy lesů příslušný k vydávání rozhodnutí o zařazení do kategorie lesů podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zašle Národnímu lesnickému institutu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnutí o zařazení do kategorie lesů jím vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která jsou v den nabytí účinnosti tohoto zákona platná.

3. Osoba, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem více než 1 licence podle § 26 odst. 1 nebo více než 1 licence podle § 37 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaslat orgánu státní správy lesů příslušnému k udělení licence podle § 26 odst. 1 nebo § 37 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, licence, jejichž držitelem již nehodlá být. Tyto licence zaniknou uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud osoba nezašle podle věty první tolik licencí, jichž je držitelem, aby byla držitelem nejvýše 1 licence podle § 26 odst. 1 nebo nejvýše 1 licence podle § 37 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniknou jí držené licence uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Vlastníci lesů, s výjimkou lesů ve vlastnictví státu, kteří hospodaří podle lesního hospodářského plánu schváleného podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinni dodržovat jeho závazná ustanovení, s výjimkou ustanovení upravujících celkovou výši těžeb. Nárok na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vzniklý podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Vlastníci lesů, kteří podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, protokolem o převzetí převzali lesní hospodářskou osnovu, nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinni dodržovat její závazná ustanovení, s výjimkou ustanovení upravujících celkovou výši těžeb. Nárok na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vzniklý podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ochraně přírody a krajiny

Čl. III

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření

předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 182/2024 Sb. a zákona č. 196/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 a 5 se slova „protokolárnímu předání“ nahrazují slovem, „převzetí“ a slovo „protokolárně“ se zrušuje.

2. V § 4 odst. 3 se na konci textu věty třetí doplňují slova „nebo Národního lesnického institutu“.

3. V § 4 odst. 4 se slova „modřínu opadavého“ zrušují.

4. V § 5 odst. 4 se slova „nebo vlastníkem lesa“ zrušují.

ČÁST TŘETÍ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. IV

Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, se zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025, s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodů 66 až 69 a 160 a čl. III, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,

b) čl. I bodů 21, 24, 62, pokud jde o § 23c a § 23d písm. d), bodů 125, 154, 155 a 185 a čl. III, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027, a

c) čl. I bodu 105, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2030.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

K bodu 23 - § 7 odst. 3 a 4 K odst. 3

Novela na základě poznatků z praxe nově doplňuje dosud chybějící ustanovení upravující minimální požadavky na věcný obsah žádosti o kategorizaci. Žádost tedy kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem musí obsahovat také náležitosti rozhodné pro posouzení předmětu podání, které není možné získat orgánem státní správy lesů z dostupných informačních zdrojů. Jedná se o přesné vymezení kategorizovaného území údaji katastru nemovitostí (katastrální území a číslo parcely) a jednotkami prostorového rozdělení lesa, včetně grafického obrazu pro přesné a bezchybné určení předmětu kategorizace (parcel a porostů). Podkladem pro toto grafické znázornění požadavku na kategorizaci lesa je běžná katastrální mapa a některá z map lesnických (§ 5 odst. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Formu grafického zpracování zákon nepředepisuje.

K odst. 4

Novela upravuje způsob bezodkladného zaslání pravomocného rozhodnutí o kategorizaci lesů na Institut, který je správcem informačního systému kategorizace lesů a jednotně edituje (vkládá) informace o kategorizaci do IS.

K bodu 24 - § 7 odst. 4

Legislativně technické opatření v souvislosti s prvním zavedením legislativní zkratky Institut.

K bodu 25 - § 8 odst. 1

Novela reaguje na změnu terminologie zavedenou zákonem č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Novela nově doplňuje výčet chybějících maloplošných zvláště chráněných území, ale také rozsáhlejší území I. zón chráněných krajinných oblastí, určených ke kategorizaci ze zákona, u kterých je zřejmý jejich potenciál k upřednostnění plnění mimoprodukčních funkcí lesa (environmentálních funkcí či kulturně ekosystémových služeb). Novela nově ze zákona zařazuje lesy vojenské do kategorie lesů zvláštního určení. Vojenské lesy (lesy potřebné pro obranu státu) opět silně nabývají na svém významu a způsob hospodaření v nich je významně upraven ve prospěch zajišťování jejich prioritní obranné funkce. V současné době je o jejich zařazení do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 písm. h) rozhodováno ve správním řízení. Vzhledem k významu těchto lesů se však zpravidla jedná pouze o formální administrativní postup, který lze zefektivnit zařazením do kategorie lesů zvláštního určení bez zbytné administrativní zátěže orgánů státní správy lesů. Současně je z důvodu jednoznačného výkladu stanoveno, co je obsahem pojmu vojenský les. Lesní zákon tento pojem užíval, aniž by však jednoznačně vymezil, o které lesy se má jednat. Praxe se s tímto deficitem právní úpravy dosud musela vypořádávat výkladem, což ovšem z hlediska právní jistoty nebylo optimální. Dále byla do výčtu kategorií ze zákona doplněna území kulturních památek a národních kulturních památek.

K bodu 26 - § 8 odst. 2

Novela odstraňuje nejasnosti správní praxe při rozhodování o kategorizaci lesů a zdůrazňuje již v současnosti obecně platnou skutečnost, že stejný porost nemůže být zároveň porostem kategorizovaným jako les ochranný a jako les zvláštního určení (nemožnost překryvu primárních funkcí). Preferovanou funkcí je z logiky věci funkce ochranná, jejíž preference (včetně vhodných hospodářských postupů) zajišťuje samotnou podstatu existence lesa a jeho zachování.

K bodu 27 - § 8 odst. 2 písm. a)

Novela doplňuje dosud chybějící subkategorie týkající se zpravidla velkoplošné ochrany přírody CHKO II. zóna a NATURA 2000 (evropsky významné lokality, ptačí oblasti) a také smluvně chráněná území (§ 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).

K bodu 28 - § 8 odst. 2 písm. g)

Novela reaguje na změnu terminologie zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

K bodu 29 - § 8 odst. 3

Novela zdůrazňuje vazbu mezi zájmy ochrany přírody chráněnými orgány ochrany přírody a kategorií lesů zvláštního určení vyhlašovanou podle odst. 2 písm. a) tím, že výslovně uvádí obecně platnou možnost podávat podněty k zahájení správního řízení o kategorizaci lesů z moci úřední (§ 42 zákona č. 500/2004 Sb., „Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední.“).

K bodu 30 - § 8 odst. 4 a 5 K odst. 4

Novela na základě poznatků z praxe nově doplňuje dosud chybějící ustanovení upravující minimální požadavky na obsah žádosti o kategorizaci. Žádost tedy kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem musí obsahovat také náležitosti rozhodné pro posouzení předmětu podání, které není možné získat orgánem státní správy lesů z dostupných informačních zdrojů. Jedná se např. o přesné vymezení kategorizovaného území včetně grafického obrazu pro přesné a bezchybné určení předmětu kategorizace pomocí označení parcel a porostů. Podkladem pro toto grafické znázornění požadavku na kategorizaci lesa je běžná katastrální mapa a některá z map lesnických (§ 5 odst. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb.)

K odst. 5

Novela upravuje způsob bezodkladného zaslání pravomocného rozhodnutí o kategorizaci lesů na Institut, který je správcem informačního systému kategorizace lesů a jednotně edituje (vkládá) informace o kategorizaci do IS.

K bodu 31 - § 10

Pásma ohrožení lesů a postup jejich stanovení je dlouhodobě předmětem sporů mezi vlastníky lesů a emitenty znečišťujících látek. Těchto sporů byl na žádost zástupců emitentů účasten také ombudsman (Zpráva o šetření veřejného ochránce práv č. j.: KVOP-22618/2018). Ze závěrů tohoto šetření lze citovat: Ministerstvo zemědělství má povinnost zkoumat společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzovat dosahované výsledky a činit opatření k řešení aktuálních otázek. Musí připravovat návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jeho působnosti, dbát o zachovávání zákonnosti v okruhu této působnosti a činit podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Ze šetření vyplynulo, že zonace prováděná na základě dynamiky zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizovaná stupněm poškození těchto porostů imisemi, je již delší dobu překonaná. V šetřeném případě jsem proto dospěl k závěru, že ministerstvo mělo postupovat proaktivněji, aby plně dostálo svým povinnostem činit opatření k řešení aktuálních otázek a připravovat odpovídající právní předpisy v jeho působnosti. V nedávné minulosti došlo k silnému omezení produkce emisí škodlivin na straně emitentů, kterou současný systém není schopen objektivně reflektovat. Ministerstvo tedy iniciovalo v rámci tvorby oblastních plánů rozvoje lesů (vyhláška č. 298/2018 Sb.) vznik objektivnějšího systému monitoringu ohrožení lesů s využitím prostředků dálkového průzkumu země. Novela tedy současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi zrušuje včetně zmocnění pro vyhlášku. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení A a B neplatí povinnost platit daň z nemovitých věcí (dotčené lesní pozemky jsou osvobozeny od platby daně z nemovitosti), má zrušení těchto pásem negativní finanční dopad na vlastníky lesů v celkové částce cca 400 tis. Kč za celou Českou republiku. Na druhé straně budou tyto prostředky ve formě daně z nemovitých věcí příjmem do rozpočtů příslušných obcí. Zrušení tohoto ustanovení se nikterak nedotkne povinnosti emitentů uhradit prokázané škody na lesích způsobené imisemi vlastníkům lesů.

K bodu 32 - § 11 odst. 4

Novela rozšiřuje okruh pozemků, pro které jsou stanoveny základní povinnosti (ochrana pozemků) z pozemků lesních na všechny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Dosavadní právní úprava nesystémově omezovala zákaz užívání pozemků k jiným účelům pouze na lesní pozemky.

K bodům 33 - § 12 odst. 1

Institut má nově plnit řadu úkolů (např. garantovat systém lesnické typologie prostřednictvím informačního systému na podkladě dat katastru nemovitostí, evidovat kategorizaci lesů prostřednictvím informačního systému na podkladě dat katastru nemovitostí, zpracovávat podklady pro zadání a zadávat zpracování lesních hospodářských osnov atd.), které budou vyžadovat plný přístup k popisným i grafickým informacím katastru nemovitostí. Pro plnění těchto úkolů je nutné zajistit bezplatný přístup do katastru nemovitostí i pro zaměstnance této organizační složky státu.

K bodu 34 - § 12 odst. 2

Dosavadní ustanovení odstavce 2 se ve správní praxi ukázalo jako nefunkční. S ohledem na snižování administrativních povinností a byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů proto dochází k vypuštění celého ustanovení.

K bodu 35 - § 12 odst. 3

Legislativně technická úprava chybného odkazu.

K bodu 36 - § 13 odst. 1

Nově vložený text specifikuje okruh žadatelů a zdůrazňuje nutnost poměřování veřejných zájmů při rozhodování o žádostech o výjimku. Vydání výjimky ze zákazu je možné jen pokud jiný veřejný zájem skutečně převáží nad zájmem na ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesa.

K bodu 37 - § 15 odst. 2

Dosavadní právní úprava nesystémově omezovala působnost tohoto ustanovení pouze na stavby pro rekreaci (rekreační chaty či sportoviště). Novela stanovuje povinnost, aby veškeré stavby vyžadující odnětí nebo omezení plnění funkcí lesů byly v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, tedy v souladu s veřejným zájmem. Tímto postupem se předchází potenciálním sporům mezi soukromými a veřejnými zájmy při výstavbě v lesích, investory stavebních záměrů, vlastníky lesů a orgány státní správy. Zvláštní úpravu od tohoto ustanovení mají objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese, které může být nutné realizovat operativně bez předchozího územního plánování, např. v návaznosti na hospodářské nutnosti jako je výstavba či rekonstrukce lesní cesty v souvislosti s bezodkladnou likvidací nahodilých těžeb (větrné a jiné kalamity atd.) či odstranění škod takto způsobených. Podle ustanovení § 122 stavebního zákona z roku 2021 lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby pro lesnictví, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Je to logické, neboť tyto stavby jsou budovány za účelem hospodaření v lesích či plnění funkcí lesa a zůstávají také součástí pozemků určených k plnění funkci lesa jako jeden celek.

K bodu 38 - § 15 odst. 3 písm. a)

Dosavadní právní úprava nekorespondovala s ustanovením § 13 písm. o) stavebního zákona, který definuje zastavěnou plochu stavby a v lesním zákoně není důvod se od této obecné definice odchylovat.

K bodu 39 - § 15 odst. 3 písm. b)

Dosavadní právní úprava umožňovala zneužívání tohoto ustanovení pro stavbu rekreačních objektů (i komerčních) v lesích, vydávaných za stanice sloužící monitorování životního prostředí. Dosavadní právní úprava nekorespondovala s ustanovením § 13 písm. o) stavebního zákona, který definuje zastavěnou plochu stavby a v lesním zákoně není důvod se od této obecné definice odchylovat.

K bodu 40 - § 15 odst. 3 písm. c) a písm. d) K písm. c)

Novela si mimo jiné klade za cíl zlepšit hydrické funkce lesů a umožnit efektivní zadržování vody v lesích, v návaznosti na cíle Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 a adaptačních opatření na klimatickou změnu (aktivita A.3.3 Zadržování vody v lesích). Umožnění výstavby malých vodních prvků (tůní, hrázek či rybníčků) bez nutnosti jejich odnětí tuto výstavbu usnadní. Vždy se však musí jednat o stavby, které jako celek, tedy hráz, přepad apod. s plochou navazující hladiny při jejím maximálním vzdutí, jsou společně menší než uváděná plocha 1 000 m. Budování drobných vodních ploch je tedy žádoucí z hlediska zadržování vody v krajině, kdy současně tyto plochy, pokud jsou přístupné z lesních cest, slouží i jako protipožární nádrže. Je samozřejmé, že vlastník si musí při umisťování těchto drobných vodních ploch v lesích počínat tak, aby nedocházelo k ohrožení plnění funkcí lesa (§ 11 odst. 1), to platí zejména při budování suchých poldrů, u kterých lze v některých případech předpokládat, že zadržené přívalové srážky a následná stagnace vodní hladiny poldru může dlouhodobě ovlivnit hydrické poměry okolních lesních stanovišť natolik, že dojde k odumření sousedního lesního porostu.

K písm. d)

Návrh aktualizuje a zpřehledňuje současný stav v oblasti povolování výstavby objektů a zařízení budovaných bez nutnosti odnětí pozemků plnění funkcí lesa. V poslední době se v důsledku rozvoje nových typů staveb (např. stavby v korunách stromů nebo mobilní buňky) zvyšuje snaha o výstavbu těchto objektů a zařízení v lesích. Jediným způsobem, jak ochránit les před umisťováním těchto staveb, které jsou v něm nežádoucí a omezily by plnění jeho funkcí a ztížily hospodaření v lese, je vymezit pozitivním výčtem, které stavby do lesa umístit lze, a to bez nutnosti odnětí. Jedná se specificky o objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese, definované nově v § 2 a dále o stavby pro výkon práva myslivosti, tedy drobné stavby podle přílohy č. 1 stavebního zákona omezené jejich plochou do 30 m2 a výškou do 5 m. Umožnění budování těchto staveb zlepší podmínky pro provádění redukce stavů zvěře a snižování škod způsobených zvěří a je tedy také v souladu s cíli novely. V zájmu plnění rekreační funkce lesů je nutné upozornit na to, že drobné rekreační prvky sloužící plnění rekreační funkce lesa, pokud jejich umístěním nedochází k odnětí nebo omezení plnění funkcí lesa (např. lavičky, informační tabule, rozcestníky, altány či odpočívadla a herní prvky) lze budovat v lesích bez omezení.

K bodu 41 - § 16 odst. 2 písm. a)

Novela reaguje na úpravu § 11 odst. 4 a dává do souladu ustanovení o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa napříč celým zákonem. Požadavek na uvádění všech příslušných pozemků určených k plnění funkcí lesa do rozhodnutí souvisí i se změnou přístupu k poplatku za odnětí pozemku plnění funkcí lesa, který má být nově předepisován nejen pro lesní pozemky, ale i pro ostatní pozemky určené k plnění funkcí lesa.

K bodu 42 - § 16 odst. 4

Dosavadní znění tohoto ustanovení neumožňovalo změnu nebo zrušení rozhodnutí o odnětí v případech, kdy docházelo pouze ke změnám na straně plánu rekultivace dotčených pozemků. Novela tento nežádoucí stav odstraňuje.

K bodu 43 - § 16 odst. 5 písm. b)

Novela reaguje na nežádoucí až excesivní obcházení tohoto ustanovení formou fiktivního započetí využívání pozemku k danému účelu. Cílem je zajistit, aby využívání pozemku k danému účelu bylo skutečné (reálně plnilo účel rozhodnutí o odnětí nebo omezení) a nikoli předstírané pouze formálně, nebo aby došlo k navrácení pozemku plnění funkcí lesa.

K bodu 44 - § 16 odst. 8

Novela řeší nežádoucí stav, kdy dosavadní úprava neumožňovala v případech podání žádosti o změnu (prodloužení platnosti) rozhodnutí o odnětí nebo o omezení z důvodů uvedených pod písm. a) a b) tohoto ustanovení zastavení lhůt. V praxi tak často docházelo ke komplikacím z důvodu zániku platnosti rozhodnutí dříve, než orgán rozhodl o jeho prodloužení.

K bodu 45 - § 17 odst. 2

Ustanovení reaguje na rozšíření výčtu staveb a zařízení, které lze umístit na pozemcích určených k plnění funkcí lesa bez odnětí viz § 15 odst. 3 písm. c) a d) (stavby za účelem zadržování vody v krajině, jejichž celková rozloha včetně zatopené plochy nepřesáhne 1000 m, stavby pro výkon práva myslivosti, které jsou drobnými stavbami podle stavebního zákona, a objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese). U těchto staveb se poplatek nepředepisuje, protože po svém dokončení jsou součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Pro dobu výstavby těchto staveb a zařízení – tedy po dobu existence staveniště – se poplatek za dočasné odnětí rovněž nepředepisuje. Pozemky staveniště a souvisejících skladovacích a manipulačních ploch (např. skládky materiálu či zeminy) jsou dočasně odnímány na dobu určitou (po dobu výstavby), ale poplatek za odnětí se z tohoto odnětí nestanovuje. Novela si dále mimo jiné klade za cíl zlepšit zadržování vody v lesích, a proto ruší povinnost platby poplatku za odnětí pro celé záměry tvořené hrází i potenciálně zaplavovanou plochou sloužící tomuto účelu. Novela ruší finanční překážku při výstavbě objektů pro zadržování vody v krajině, čímž je mimo jiné posilován zájem o provádění adaptačních opatření proti dopadům klimatické změny (boj se suchem a protipovodňová opatření). V tomto smyslu novela přistupuje také k odpuštění poplatku za záměry pro zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů. V souvislosti s rostoucím rizikem vzniku lesních požárů lesní zákon odstraňuje ekonomické překážky pro budování specifických, často dočasných (např. po dobu letní sezóny) objektů (rezervoárů) pro zadržování vody určené pro hasební účely – protipožární opatření.

K bodům 46 a 47 - § 17 odst. 3 písm. a) a b)

Novela racionalizuje výběr poplatků a s tím spojenou efektivitu prováděné administrativy. Minimální výše pro předpis poplatku byla aktualizována s ohledem na růst administrativních nákladů spojených s vyměřením poplatku orgánem státní správy lesů a s provedením odvodu Celní správou v rámci dělené správy.

K bodu 48 - § 17 odst. 4

Legislativně technická oprava chybného vnitřního odkazu.

K bodu 49 - § 17 odst. 7

Legislativně technická úprava – doplnění chybějícího vnitřního odkazu.

K bodu 50 - § 19 odst. 1

Novela systematicky reaguje na aktuální sjednocení pojmů definujících vlastníka lesa a další možné formy užívání a správy lesního majetku.

K bodu 51 - § 20 odst. 1 písm. i)

V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů lesní porost a porost. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu lesní porost reprezentující stromy a keře lesních dřevin a pojmem porost reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 52 - § 20 odst. 1 písm. j)

Novela reaguje na výrazný nárůst masového využívání dalších alternativních dopravních prostředků jako např. elektrokola, e-bike, elektrokoloběžky, elektrické dvoukolky (segway) atd. V důsledku stále častějšího pohybu především nemotorových dopravních prostředků v lesích mimo lesní cesty a vyznačené (povolené) stezky a trasy může dojít k jejich neočekávanému střetu s lesní technikou s vážnými následky, ale také k poškození lesa např. erozí, oděrem stromů a kořenových náběhů či poškozením obnovy. Přeformulování dosud platného zákazu jednoznačně přispěje k jeho lepšímu pochopení veřejností, lepší vymahatelnosti, ochraně lesa a lesního provozního personálu, a také samotných jezdců a návštěvníků lesa.

K bodu 53 - § 20 odst. 1 písm. n)

Problematika pastvy v lesích je natolik specifická, že bylo nutné pro ni vytvořit vlastní právní úpravu (viz nový § 36a). Nově lesní zákon zakazuje poškozovat upravené lyžařské trasy. Z tohoto zákazu jsou vyjmuti vlastníci lesů (§ 20 odst. 3), kteří objektivně nejsou schopni při svém lesnickém hospodaření tento zákaz dodržet. Těžbu a transport některých cenných sortimentů lze realizovat pouze v zimním období a sněhová pokrývka také významně eliminuje škody na zmlazení způsobené pády stromů při těžbě.

K bodu 54 - § 20 odst. 2

Vzhledem k tomu, že vlastník lesa může podle § 20 odst. 4 povolit výjimku ze zákazu rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně v lesích – myšleno v lesích ve svém vlastnictví (§ 20 odst. 1 písm. k), je logické, aby tato možnost povolení výjimky byla obdobně zakotvena i pro rozdělávání nebo udržování otevřených ohňů do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Nebezpečí rozšíření ohně na okolní prostředí existuje v obou případech stejné. Není proto logické, aby přímo v lesích bylo rozdělávání ohně umožněno, byť se souhlasem vlastníka lesa, a mimo lesní porost až do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa byl zákaz rozdělávání a udržování otevřených ohňů absolutní. Výjimku ze zákazu je logicky možné udělit pouze ze strany dotčeného vlastníka lesa, tedy lesa přiléhajícího k pozemku, na kterém bude otevřený oheň rozděláván.

K bodu 55 - § 20 odst. 3

Navrhované nové znění zohlední nutnost provádění preventivních opatření nebo opatření souvisejících s prováděním hasebních aj. prací při zdolávání mimořádných událostí v lese, v rámci kterých může být žádoucí provádění činností, které zahrnuje stávající výčet § 20 odst. 1 coby činnosti zakázané. Pro úplnost je nutné dodat, že vlastní zásahy při hašení jsou prováděny v rámci krajní nouze a zejména se bude jednat o opatření nařízená velitelem zásahu, subjektu autorizovaného k hašení lesních požárů – Hasičský záchranný sbor ČR, případně sbory dobrovolných hasičů. Dále je nově uvedena výjimka pro vlastníky lesů z nového zákazu poškozovat upravené lyžařské trasy, viz § 20 odst. 1 písm. n).

K bodu 56 - § 20 odst. 5

Novela nově řeší postup spojený s pořádáním hromadných sportovních, kulturních a jiných společenských akcí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (organizovaných akcí). Tento postup novela výrazně zjednodušuje a ponechává celý proces na vzájemné dohodě mezi organizátorem akce a vlastníkem lesa. Ke konání organizované akce je vždy nutný prokazatelně ověřitelný souhlas vlastníka, který je také zasílán spolu s oznámením o konání akce orgánu státní správy lesů. Vzhledem k nutnosti oznámit konání akce orgánu státní správy s 30denním předstihem, je možné se ze strany orgánu na konání akce připravit a např. si naplánovat dozorovou činnost v místě konání akce. Platí, že všichni pořadatelé i účastníci akce musí dodržovat veškerá ustanovení lesního zákona, případně mít udělené patřičné výjimky ze strany dotčených vlastníků lesa. V souvislosti s tímto ustanovením je nutné si uvědomit, že vstup veřejnosti do lesů je ze zákona volný a na vlastní nebezpečí a není možné vyžadovat souhlas vlastníka s pobytem jakéhokoli množství osob v rámci konání jakékoli organizované akce v lese, kterou může být např. i rozcvička žáků školy či školní výlet. V případě těchto organizovaných akcí je souhlas vlastníka lesa nedůvodný. Z úřední praxe je zřejmé, že největší nebezpečí ohrožení plnění funkcí lesa a vznik potenciálních střetů lze očekávat při konání silně navštěvovaných, zejména sportovních akcí. Souhlas vlastníka je proto nezbytný v momentě, kdy lze předpokládat značný (hromadný) výskyt účastníků koncentrovaných v dané lokalitě, který se vymyká běžnému návštěvnickému režimu lesa. Běžný návštěvnický režim lesa pak může být zcela odlišný např. s ohledem na blízkost aglomerace, vyhlášenou kategorii lesa či přírodní podmínky. Organizátor organizované akce musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů a doložit souhlasy vlastníků lesa a její odpovídající organizační zajištění. Administrativní požadavky kladené na organizátory se tak snižují na minimum, ale orgán státní správy lesů má stále zajištěn dostatek času na případné ověření uváděných informací a naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.

K bodu 57 - § 20 odst. 6

Návrh reaguje na praktické problémy při výkonu státní správy např. podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Je žádoucí, aby např. lesní stráž měla možnost vjíždět a stát v lese, např. při následování automobilu pohybujícího se v lese. Omezeny by neměly být ani úřední osoby při výkonu svých zákonných pravomocí. S ohledem na pověření Institutu některými kompetencemi podle lesního zákona je třeba v zájmu plnění jejich úkolů např. ohledně sledování stavu a vývoje lesů umožnit jim ze zákona možnost vjezdu a stání v lese.

K bodu 58 - § 20 odst. 8

Zákaz jezdit a stát s motorovým vozidlem v lesích byl v praxi obcházen odkazem na osobu blízkou. Nové ustanovení proto odpovědnost za tento přestupek přenáší na provozovatele vozidla, pokud se neprokáže zavinění přímo řidiči vozidla.

K bodu 59 - § 21 odst. 4

Začlenění nových druhů škod do zmocnění k vydání škodní vyhlášky (vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, ve znění pozdějších předpisů) žádoucím způsobem přispěje k posílení právní jistoty vlastníků lesa při vzniku těch škod na lesích (na lesních porostech s jejich prostředím a na pozemcích určených k plnění funkcí lesa), které mají dopad i na lesní produkci (produkci zboží a ekosystémových služeb) nebo na ekonomiku hospodaření vlastníků lesů (zpravidla lesních podniků). Rozšířené zmocnění umožní ve vyhlášce řešit řadu nových druhů škod, které objektivně vlastníkům lesů vznikají, jako např. okrajové škody na lesních porostech vznikající otevřením porostních stěn při přetnutí lesa liniovými stavbami, škoda ze snížených čistých výnosů v důsledku ztráty pracovních příjmů při trvalém odnětí nebo trvalém omezení lesních pozemků, škody při těžbě a prodeji dřeva v nevhodný okamžik, škody při zhoršené sortimentaci surového dříví, škody při částečném nebo úplném omezení zužitkování lesních těžebních zbytků.

K bodu 60 - § 22 odst. 2

Novela reaguje na potřebu sladění zákonných nástrojů, kterými je vlastníku lesa možné uložit odlišný způsob hospodaření (opatření) s cílem zajistit bezpečnost provozu na silnicích a drahách. V rámci ujasnění kompetencí je výslovně uvedeno, že v případě postupu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 266/1994 Sb., o drahách a zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích) nerozhoduje orgán státní správy lesů. Rozhodování je ponecháváno v kompetenci věcně příslušných drážních a silničních správních úřadů, kterým je kompetenčně svěřena státní správa v oblasti drah a pozemních komunikací.

K bodu 61 - § 23 odst. 1

Novela dále na podkladě nových vědeckých poznatků vypouští modřín opadavý z procesu posuzování jeho uplatnění jako nepůvodní dřeviny, a to jak na úrovni oblastního dlouhodobého plánování (OPRL), tak samozřejmě také na úrovni lokálního střednědobého plánování při tvorbě lesních hospodářských plánů (§ 27 odst. 1 lesního zákona). U modřínu opadavého byla vědecky doložena jeho původnost na území ČR, a proto se ho již netýká dříve požadované posouzení jeho využití jako nepůvodní dřeviny v rámci procesu tvorby oblastních plánů rozvoje lesů a lesních hospodářských plánů. Dochází tak k významnému snížení administrativní zátěže kladené na vlastníky lesů a orgány státní správy v procesu schvalování obou těchto dokumentů.

K bodu 62 - § 23a až 23d

Novela přináší chybějící samostatnou úpravu lesnické typologie sloužící pro klasifikaci přírodních podmínek lesních stanovišť, dochází tak k její potřebné větší legitimizaci. Vzhledem k tomu, že jak koncepční rozhodnutí, tak také rozhodnutí orgánů státní správy lesů, včetně vyplácení podpor jsou velmi často argumentačně založena na podkladech lesnické typologie, je pro zachování právní jistoty vlastníků lesů nezbytné zabezpečit jednoznačnou povinnost a odpovědnost za věcnou správnost lesnického typologického systému, za způsob zařazování lesních pozemků do lesnického typologického systému, za evidenci těchto pozemků v rámci lesnického typologického systému a za vkládání aktuálních souborů lesních typů do registru RÚIAN Institutem. Sběrem potřebných dat se již celou řadu let zabývá Institut v rámci své odborné působnosti a prezentuje je v rámci procesu tvorby oblastních plánů rozvoje lesů. Novela řeší zásadní nedostatek současné právní úpravy v oblasti chybějících ustanovení pro provádění a způsob klasifikace stanovištních a růstových podmínek v lesích (věcná problematika lesnické typologie). Lesní pozemky je nutné odborně a jednotně klasifikovat tak, aby bylo možno v každém konkrétním případě posoudit, zda jsou pro své vlastnosti stanovištně vhodné pro navrhované lesnické využití. Výsledek této klasifikace bude vztažen ke konkrétnímu lesnímu pozemku v podobě souboru lesního typu určeného pro příslušnou část nebo celý pozemek. Novela legitimizuje typologický systém na potřebné úrovni zákona a definuje jeho obsah a proces zařazování pozemků do tohoto systému. Lesnická typologie je zásadní součástí lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a jejich základních hospodářských doporučení, slouží také jako podklad pro obnovu a pěstování lesa na stanovištních základech (trvale udržitelné hospodaření), ale má také dopad na oceňování lesních pozemků, výpočet výše daně z nemovitosti či případných škod na lesích. Na základě opakovaných podnětů z řad odborné lesnické veřejnosti, vědeckých pracovišť a orgánů statní správy je systém lesnické typologie nově legislativně upraven. Do systému jsou zařazovány (klasifikovány) lesní pozemky, ale nelze vyloučit, že předmětem klasifikace mohou být i pozemky jiných druhů, pokud je to účelné či nezbytné pro jejich obhospodařování. Může se jednat např. o samovolně zarostlé plochy dříve nelesních pozemků nebo z hlediska zemědělského hospodaření již nepotřebné pozemky (zemědělský půdní fond) určené k zalesnění (nově prohlášené za pozemky určené k plnění funkcí lesa). Pozemky do typologického systému zařazuje Institut. V případě nově zalesňovaných pozemků či pochybností o provedené typologické klasifikaci (např. v případě lokálních ekologických změn) má vlastník lesa možnost požádat pověřenou osobu o zařazení či přeřazení pozemků v rámci typologického systému a ověření správnosti současného zařazení. Proces zařazení či ověření správnosti zařazení Institutem je prováděn v terénu (v lese) a je odborně poměrně náročný a časově (termínově) silně závislý na vegetačním období a klimatických podmínkách (ležící sníh, chybějící vegetační markanty nutné pro klasifikaci, atd). Nelze proto jednoduše stanovit pevné lhůty pro tyto činnosti a pověřená osoba je řeší bez zbytečného odkladu v návaznosti na výše uvedené vegetační a klimatické podmínky nutné pro provádění terénního šetření. Typologický systém je nyní částečně upraven v § 4 až 6 vyhlášky č. 298/2018 Sb., novela ale předpokládá vydání samostatné vyhlášky pro stanovení podrobností o zařazování pozemků do systému a vedení informačního systému lesnické typologie. Novela nově zřizuje informační systém lesnické typologie, který je informačním systémem veřejné správy a pověřuje Institut správou tohoto systému. Tento systém není veřejně přístupný a bude sloužit pouze pro interní potřeby orgánů státní správy lesů a Institutu s cílem sjednotit proces zařazování pozemků do typologického systému a poskytnout orgánům veškeré dostupné informace pro jejich další rozhodování. Rozsah údajů evidovaných v tomto informačním systému bude upraven vyhláškou. Základní údaje o informačním systému lesnické typologie: IS lesnické typologie bude tvořit grafický a alfanumerický modul, který komplexně eviduje údaje o pozemcích týkající se jejich zařazení do jednotek lesnické typologie na podkladě informací katastru nemovitostí (SGI), doplněné o vybrané relevantní informace z lesních hospodářských plánů a osnov a oblastních plánů rozvoje lesů. Rozsah údajů evidovaných v informačním systému lesnické typologie stanoví ministerstvo vyhláškou. Přístup do IS bude pouze autorizovaný, a to pro orgány státní správy lesů a správce IS. Vybraná data z IS budou uveřejňována prostřednictvím základního registru RÚIAN.

Typ etapy životního cyklu: počáteční vývoj IS Způsob provozu ISVS: bez cloud computingu - bude rozhodnuto na základě provedení

marketingovéh

o průzkumu na základě detailní technické

specifikace.

Správce ISVS: Institut Provozovatel ISVS: Institut Uživatel ISVS:

Institut; orgány

státní správy lesů; Zpracovávají se osobní údaje: NE

Institut je nově také editorem údajů o lesních typologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) v rozsahu údajů vedených podle odst. 8. Účinnost ustanovení § 23c a § 23d písm. d) o informačním systému lesnické typologie a o uveřejňování v RÚIAN byla vzhledem k potřebnému času pro jeho vznik a otestování odložena až od 1. 1. 2027.

K bodu 63 - § 24 odst. 1 až 3 K odst. 1

Novela nově zavádí pojem lesní hospodářský celek, jako soubor pozemků ve vlastnictví jednoho vlastníka (či více spoluvlastníků v rámci jednoho listu vlastnictví), pro které se zpracovává jeden plán a tento pojem implementuje do tohoto ustanovení.

K odst. 2

Novela redukuje povinnosti kladené na vlastníky lesů hospodařící podle lesního hospodářského plánu na nezbytné minimum, zajišťující spolu s ostatními ustanoveními zákona trvalé plnění všech funkcí lesa (ekosystémových služeb). Ve vazbě na Programové prohlášení vlády změna lesního zákona umožní nastavení systému pozitivní motivace vlastníků lesů ve vztahu k hospodaření, a dále pro adaptaci lesů na změnu klimatu a zvyšování biodiverzity. Jediným závazným ustanovením pro všechny vlastníky lesů tak nadále zůstává maximální celková výše těžeb, omezující množství těžitelného dřeva v období platnosti plánu. Novela zachovává historicky daný rozdíl v přístupu k státnímu a nestátnímu vlastnictví lesů, což je plně v souladu se současnými přístupy a nároky kladenými společností na správu soukromých a státních lesů, coby veřejného statku. Novela pro lesy státní stanovuje další 2 závazná ustanovení, a to minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Jelikož ustanovení ukládající minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu bezpochyby má omezující dopad do hospodaření, náleží povinným subjektům (právnickým osobám a organizačním složkám státu, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy) alespoň částečná náhrada zvýšených nákladů s tím spojených. Podrobnosti ministerstvo upraví obdobně jako dosud vyhláškou (vyhláška č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů), nicméně s ohledem na uvedenou povinnost a z ní plynoucí újmu (zvýšené náklady na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin) nelze náhradu újmy nazývat podporou, jako tomu bylo nesprávně doposud, ale je nutné ji označovat za mandatorní výdaj.

K odst. 3

Novela zachovává povinnost zpracovat plán pro lesní majetky s výměrou nad 50 ha, ale zároveň ruší (racionalizuje) povinnost zpracování plánů pro drobné státní lesy o výměře menší než 50 ha. Podle dosavadní právní úpravy bylo nutné zpracovat plán pro jakoukoli výměru státního lesa. V praxi tak docházelo často k paradoxním situacím zpracování plánu i pro minimální (několika arové) výměry lesních hospodářských celků ve správě státních podniků. Tato zařizování plánů byla ekonomicky značně neefektivní a často pouze formální. Novela umožňuje nezařizovat pro tyto drobné státní lesy plán, ale nechat je zařídit lesní hospodářskou osnovou (§ 25). Dochází tak ke snížení byrokratické zátěže těchto státních subjektů i orgánů státní správy lesů a k pozitivnímu dopadu na státní rozpočet, díky úspoře prostředků na zpracování malých plánů při zachování nezbytných informací o těchto státních lesích. Možnost nechat si zpracovat plán dobrovolně i pro lesní majetky menší než 50 ha zůstává samozřejmě zachována pro všechny vlastníky i správce lesů. Tyto dobrovolně zpracované plány rovněž podléhají schvalovacímu procesu podle § 27 a vlastníci musí dodržovat jejich schválená závazná ustanovení. S ohledem na novou definici lesního hospodářského celku (viz § 2) je nutné upozornit na skutečnost, že v rámci jednoho zpracovaného plánu (jednoho LHC) nemohou být dohromady zařízeny (sloučeny), jak pozemky vlastní, tak pozemky propachtované. Vždy je nutné zařizovat tyto pozemky zvlášť, ať už se jedná o povinnost (vlastnictví nad 50 ha) či dobrovolné zpracování plánu.

K bodu 64 - § 24 odst. 5

Dosavadní ustanovení opomíjelo některé specifické právní formy vlastnictví, respektive správy majetku, které způsobovaly výkladové nejasnosti. Novela upřesňuje okruh osob, které jsou povinny dodržovat závazná ustanovení plánů. Zde považujeme za nutné také zdůraznit, že schválená závazná ustanovení plánu jsou stanovena in rem a nikoli in persona, tudíž jsou platná po celou dobu platnosti plánu bez ohledu na změnu vlastnických poměrů, a tedy i pro právního nástupce původního vlastníka lesního hospodářského celku.

K bodu 65 - § 24 odst. 6 a odst. 7 K odst. 6

Novela odstraňuje dosavadní nedostatek právní úpravy a ukládá vlastníkům lesů, kteří mají povinnost zabezpečit zpracování plánu (vlastní více než 50 ha lesa), povinnost informovat schvalující orgán státní správy lesů příslušného kraje o zásadních změnách ve vlastnictví, aby bylo zřejmé, jestli dotčený vlastník stále nebo naopak nově má či nemá povinnost mít zpracovaný plán.

K odst. 7

Novela přesouvá ustanovení pro zmocnění k vydání vyhlášky o lesním hospodářském plánování do významově přiléhavého § 24.

K bodu 66 - § 25 odst. 1

Novela ukládá povinnost zpracovat osnovy pro veškeré lesní majetky, pro které není (z pohledu zákona nemusí být) zpracován plán, a to bez ohledu na formu vlastnictví či správy lesního majetku (tedy včetně drobných státních lesů do 50 ha). Novela zásadně mění dosavadní způsob zadávání a přebírání zpracovaných osnov. Dosavadní způsob zadávání a převzetí osnov byl administrativně a odborně vysoce náročný, nepružný a negarantoval jednotnou úroveň jejich zpracování. Výběrová řízení na zpracovatele osnov se často neúměrně protahovala, kvalita osnov nebyla jednotná ani dostatečná a dosažení pozdější úpravy osnov bylo procesně značně náročné. Zpracování osnov bude nově zadávat v rámci celé České republiky Institut ve spolupráci s místně příslušným orgánem obce s rozšířenou působností. Dojde tak k jednotnému přístupu k jejich zpracování a kontrole jejich kvality zpracování napříč celou Českou republikou. Tato změna přinese značné snížení nárazové administrativy a byrokracie spojené se zadáváním osnov na straně orgánů státní správy lesů obcí s rozšířenou působností a ve výsledku zefektivnění celého procesu a úsporu finančních prostředků vydávaných ze státního rozpočtu. Nově bude osnovy zadávat a po jejich zpracování také přebírat Institut, který má pro tuto činnost vhodné odborné předpoklady. V souladu s tímto záměrem však bude nutné přistoupit také k optimalizaci procesu zadávání osnov a kontroly procesu jejich zpracování. V rámci procesu optimalizace se počítá s významným využitím výstupů odvozených z dat dálkového průzkumu Země (DPZ) pro účely verifikace vybraných parametrů zpracovaných osnov a kontrolu jejich kvality před jejich převzetím Institutem. V rámci zadávacího procesu bude samozřejmě možné v přiměřené lhůtě stanovené Institutem uplatnit připomínky ke zpracování osnov, jak ze strany vlastníků lesů, tak také ze stran orgánů a přímo dotčených osob (např. nevládních organizací). Institut při převzetí osnov prověří, jak se zpracovatel osnovy s těmito požadavky vypořádal.

K bodům 67, 68 a 69 - § 25 odst. 2 a 3

Novela ruší dosavadní administrativně náročný způsob zadávání osnov prostřednictvím orgánů státní správy lesů obcí s rozšířenou působností a způsob oznámení záměru na zpracování osnov. Možnost oznámení svých hospodářských záměrů či požadavků na zpracování osnov ze strany drobných vlastníků lesa či dotčených orgánů zůstane zachována (viz § 25 odst. 1 lesního zákona). Novela zcela redukuje povinnosti kladené na drobné vlastníky lesů v oblasti hospodářské úpravy lesů (ruší závazná ustanovení osnov). Praxe ukázala, že zejména pro drobné vlastníky lesů je stěžejní pro dosažení naplňování zásad správné lesnické praxe motivační prvek (dotace). Drobní vlastníci jsou tak ve svém hospodaření limitování pouze omezeními ze zákona (např. velikost a šířka holé seče, minimální věk lesního porostu pro začátek obnovy, povinnost obnovy a zajištění), které u malých výměr lesa dostatečně zajišťují plnění všech jeho funkcí v potřebném rozsahu. Zrušením závazných ustanovení také dojde k významné úspoře pracnosti při zpracování osnov a tím také k úspoře nákladů na jejich zpracování. Nové ustanovení odst. 2 upravuje postup zadavatele osnov (Institut), který osnovy také přebírá od vybraného zpracovatele plánu (po kontrole jejich kvality), pro jejich bezodkladné uveřejnění dálkovým přístupem. Uveřejňovány jsou veškeré údaje osnov, včetně osobního údaje (jména vlastníka lesa), bez kterého by nebylo možné osnovu ztotožnit, a dále mapové výstupy (lesnické mapy) tak, aby byly snadno dostupné a využitelné zejména pro orgány státní správy, odborné lesní hospodáře a drobné vlastníky lesů. Navržený způsob zpřístupnění je prověřený již současnou praxí. S ohledem na výše uvedenou změnu v zadávání a přebírání osnov a vypuštění jejich závazných ustanovení, bylo upraveno zmocnění pro příslušnou vyhlášku a bylo stanoveno odložení účinnosti § 25 až od 1. 1. 2026. Tato doba je nutná pro přípravu Institutu na nový způsob zadávání a přebírání osnov. Až do uplynutí této doby budou osnovy zadávány a přebírány orgány ORP dosud běžným způsobem (nutné dodržet minimální lhůtu pro zadávání stanovenou vyhláškou č. 84/1996 Sb., a to 18 měsíců před ukončením jejich platnosti). Veškeré platby za osnovy zadané či zpracované do konce roku 2025 budou rovněž proplaceny současným postupem. S ohledem na úpravu procesu přebírání osnov bylo nutné přijmout obdobnou procesní změnu v § 4 odst. 3 a 5 a v § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. Orgán ochrany přírody bude vydávat své závazné stanovisko v okamžiku převzetí osnov Institutem.

K bodu 70 - § 26 odst. 1

Novela odstraňuje zjevnou nesprávnost dosavadní právní úpravy – příslušnými orgány pro vydání licence jsou krajské úřady a nikoli ministerstvo (§ 48a odst. 1 písm. i lesního zákona).

K bodu 71 - § 26 odst. 3

Úprava spojená se změnou schvalovacího procesu lesních hospodářských plánů a zadávacího procesu lesních hospodářských osnov. Možnost vyjádřit své připomínky a uplatnit své podněty v těchto procesech zůstává zachována, ale byla přesunuta do zvláštních ustanovení (§ 25 odst. 1 a § 27 odst. 1).

K bodu 72 - § 27

Novela přináší podstatné změny, pokud se týká procesu schvalování a změn plánu, který byl dříve upraven v § 27. Současné znění § 27 upravuje pouze návrh plánu.

K odst. 1

Novela stanovuje, že lesní hospodářský plán musí být předkládán ke schválení pouze v elektronické podobě. Data plánů jsou dnes v naprosté většině zpracována digitálně pomocí SW technologií a naprostá většina vlastníků již dokonce předává digitální data plánu (údaje hospodářské knihy a lesnickou mapu) ve výměnném formátu dat podle informačního standardu lesního hospodářství. Vlastníci jsou k tomuto motivování poskytnutím dotace na digitální zpracování plánu ve standardizované, strojově čitelné podobě (nařízení vlády č. 30/2014 Sb.). Novela však nevyžaduje předání dat plánů přímo v této digitální (standardizované) formě - strojově čitelném formátu, podmíněném exportem dat plánu ze specializovaných SW do informačního standardu lesního hospodářství. Požadavkem novely na elektronické předání dat plánu (textová část, hospodářská kniha, plochová tabulka, lesnická mapa) je myšleno předání dat v nějakém běžném či otevřeném elektronickém formátu dat (např. oskenování papírové předlohy plánu či mapy nebo exportem dat do formátu PDF, ODT, DOCX, atd.). Tento postup není v dnešní době pro vlastníka významnou zátěží, a naopak je to pro něj výhodné z hlediska elektronického vedení spisu a pro rychlou komunikaci datovou zprávou s dotčenými úřady. Novela dále upřesňuje text ustanovení tak, aby odstranila současnou výkladovou nejasnost spojenou s nejzazší lhůtou pro předání nového návrhu plánu. Návrh plánu lze předat ke schválení až po ukončení platnosti předchozího plánu (tedy po 31. 12. posledního roku platnosti), a to ve lhůtě do 60 dnů od tohoto okamžiku. Orgán státní správy lesů je nově povinen zveřejnit informaci o tom, že bylo zahájeno řízení o schválení plánu a určit vyjmenovaným osobám a dotčeným orgánům lhůtu pro uplatnění připomínek. Zveřejnit informaci je možné např. na webových stránkách úřadu, úřední desce nebo portálu veřejné správy. Návrh plánu v elektronické podobě bude součástí spisového materiálu, nebude tak potřeba hradit náklady na pořízení jedné kopie.

K odst. 2

Novela vypouští nadbytečnou podmínku souvislosti lesního majetku a ustanovení zjednodušuje na posouzení převládající plochy části lesního hospodářského celku v rámci obvodu schvalovacího orgánu.

K odst. 3

Na řízení o schválení plánu a na změny plánu se nově vztahují ustanovení správního řádu, pokud lesní zákon nepřináší zvláštní právní úpravu. Předmětné ustanovení vylučuje ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu z důvodu zjednání právní jistoty, kdo je účastníkem řízení.

K bodu 73 - § 27a až 27d

Novela přináší novou přehlednější úpravu řízení před schválením plánu (§ 27a – základní šetření), řízení při schvalování plánu (§ 27b – závěrečné šetření; § 27c – rozhodnutí o plánu) a dále řízení o povolení změny plánu (§ 27d – změny plánu).

K § 27a

Základní šetření předchází správnímu řízení o schválení plánu a je svoláváno orgánem státní správy lesů. Základní šetření je fakultativní, ovšem musí být svoláno, jestliže vlastník lesa má v úmyslu zařídit svůj majetek metodou zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, která je popsána v § 7a až § 7d a v příloze č. 6 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 84/1996 Sb.“), a to z důvodu poskytnutí údajů z referenční inventarizační sítě, spravované Ministerstvem zemědělství, v rámci které probíhá zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše. Dále jsou mezi orgánem státní správy lesů a vlastníkem lesa (zpracovatelem plánu) dohodnuty podrobnosti o zjišťování stavu lesa. Základní šetření musí být taktéž svoláno, jestliže hrozí střet zájmů mezi vlastníkem lesa a dotčenými správními orgány, případně jinými vlastníky lesa. Smyslem základního šetření je ještě před započetím prací na vypracování plánu sladit zájmy vlastníka lesa s veřejnými zájmy, které chrání dotčené správní orgány, případně se zájmy jiných vlastníků lesa na hospodaření v lese v nadcházejícím decenniu. O průběhu základního šetření je veden protokol, který shrnuje výsledky ústního jednání včetně možného šetření v lese, proto novela stanoví obdobné použití § 18 (protokol), § 49 (ústní jednání) a § 54 (důkaz ohledáním) správního řádu.

K § 27b

Závěrečné šetření je tradiční právní institut v procesu schvalování plánu, který byl po úpravách novelou převzat z vyhlášky č. 84/1996 Sb., stejně jako institut základního šetření. Součástí závěrečného šetření je venkovní pochůzka, při které je zjišťována správnost popisu stavu lesa, případně správnost návrhu na stanovení závazných ustanovení plánu. Ke kancelářskému ověření úplnosti a správnosti plánu včetně odvození závazných ustanovení slouží počítačové programy vyvíjené v působnosti ministerstva a spravované Institutem.

K § 27c

Jestliže předložený návrh plánu příslušný orgán státní správy lesů schválí, nabývá rozhodnutí o schválení plánu právní moci za předpokladů stanovených správním řádem. Proti schvalujícímu rozhodnutí, i když se bude zřejmě jednat o výjimečné případy, lze na rozdíl od předchozí právní úpravy podat odvolání. Jestliže návrh plánu není schválen, stanoví orgán státní správy lesů lhůtu k předložení upraveného návrhu plánu. Délka stanovené lhůty musí být odůvodněna především s ohledem na předpokládanou náročnost úpravy plánu. Jestliže vlastník lesa nevyužije možnost předložit upravený návrh plánu, může podat odvolání. Předložení upraveného návrhu plánu způsobí, že rozhodnutí o neschválení plánu nenabude právní moci, protože předmětná lhůta neuplynula marně. Řízení tedy pokračuje, není však již možné svolat základní šetření, protože řízení je již zahájeno. Obvykle bude žádáno o zpracování nových závazných stanovisek případně stanovisek dotčených orgánů k upravenému návrhu a následně bude svoláno závěrečné šetření. Odvolací orgán postupuje v řízení o odvolání podle správního řádu, navíc novela zakotvuje stanovení lhůty pro předložení nového návrhu plánu při zamítnutí odvolání. Požadavek na předložení nového návrhu vyplývá ze skutečnosti, že vlastník lesa po dosažení určité výměry lesa (§ 24 odst. 3) je povinen hospodařit podle schváleného plánu. Orgán státní správy lesů by tak byl po pravomocném rozhodnutí o neschválení plánu povinen uložit vlastníkovi lesa opatření, aby předložil nový návrh plánu ke schválení, což je provedeno přímo v rozhodnutí o zamítnutí odvolání. Novela dále na podkladě nových vědeckých poznatků vypouští modřín opadavý z procesu posuzování jeho uplatnění jako tzv. nepůvodní dřeviny. U modřínu opadavého byla doložena jeho původnost na území ČR, a proto se ho již netýká dříve požadované posouzení jeho uplatnění v rámci schvalovacího procesu plánů, jinak řečeno modřín je původní domácí dřevina bez nutnosti zvláštního posuzování jeho uplatnění. Jestliže orgán státní správy lesů bude v rozhodnutí o schválení plánu povolovat vyjmenované výjimky, je nutné vzít zejména v poučení o odvolání do úvahy skutečnost, že výjimka podle § 33 odst. 6 je povolována v režimu správního řádu, zatímco na povolení výjimek podle § 31 odst. 2 a § 31 odst. 6 se správní řád nevztahuje.

K § 27d

Novela liberalizuje současné restriktivní ustanovení tím, že ruší omezující podmínku slučování dvou a více částí majetku do jednoho lesního hospodářského celku. Nově bude možné požádat orgán státní správy lesů o zkrácení platnosti plánu z celé řady dalších objektivních a praktických důvodů, zahrnutých pod pojem významné změny přírodních nebo hospodářských podmínek (např. významné změny vlastnictví nebo rozsáhlé kalamitní těžby či požáry mající vliv na změnu prostorového uspořádání lesa). Nicméně z pohledu lesnického plánování je předčasné ukončení platnosti plánu až posledním, krajním řešením a institut změny plánu, respektive jeho závazných ustanovení podle odstavce 1 zůstává i nadále prioritním způsobem řešení méně významných změn plánů a jejich závazných ustanovení.

K bodu 74 - § 28 odst. 1

Novela mění způsob provádění měření z periodického (jednou za deset let) na průběžný (sezónní) způsob. Změna způsobu měření zásadním způsobem usnadní plánování a efektivní využití všech potřebných kapacit a prostředků. Provádění periodického měření je zatíženo důsledky neefektivní jednorázové potřeby získání velkého objemu finančních prostředků na speciální přístrojové vybavení, ale hlavně na odborníky, kteří nejsou v daný okamžik v daném počtu snadno dostupní. Po ukončení měření vybavení morálně i fyzicky zastarává a odborné kapacity jsou neefektivně uvolněny (odborníci odcházejí). Naopak permanentní způsob umožní efektivně rozplánovat finanční, materiálové i lidské zdroje a jejich dlouhodobé uplatnění v oboru. Jedná se tedy o daleko efektivnější způsob provádění inventarizace. Měření bude nově prováděno permanentně (každoročně), a to na celém území České republiky, ale pouze na určité části všech současných inventarizačních ploch. K získání průkazných dat o sledovaném jevu v potřebném, statisticky významném rozsahu a k jejich vyhodnocení tedy může dojít až po získání údajů z potřebného počtu inventarizovaných ploch. To bude trvat několik sezón s ohledem na dostupné kapacity, sledovaný údaj (parametr) a zvolený design měření. K vyhodnocení údajů proto bude docházet periodicky, typicky v rozmezí 1–5 let.

K bodu 75 - § 28 odst. 2

Novela reaguje na pověření Institutu prováděním periodické inventarizace.

K bodu 76 - § 28 odst. 3

Novela ruší nadbytečnou povinnost uloženou vlastníkům lesů. Praxe ukázala, že pro provádění inventarizace je nutné ze strany vlastníků pouze pasivně strpět provedení venkovních neinvazivních měření.

K bodu 77 - § 28 odst. 4

Splněním takhle rozsáhlého úkolu lze pověřit pouze osobu odborně i materiálně vybavenou natolik, aby bylo možné zaručit bezproblémové provedení inventarizace lesů v celorepublikovém rozsahu. Touto osobou je v souladu se současnou praxí Institut. Institut je nositelem know-how pro provádění národní (celorepublikové) inventarizace lesů a má pro tuto vysoce sofistikovanou činnost také potřebné personální i přístrojové zajištění.

K bodu 78 - § 28a

Novela pověřuje Institut prováděním odborných činností ve vztahu k výskytu a působení invazních druhů dřevin v lesích, a to v rámci provádění národní inventarizace lesů.

K bodu 79 - § 28b

Legislativně technická úprava.

K bodu 80 - § 29 odst. 1

Novela liberalizuje postup uplatnění vlastního reprodukčního materiálu v případě vybraných lesních dřevin. Specifický postup pro uplatnění tohoto vlastního reprodukčního materiálu je uveden v odst. 6.

K bodu 81 - § 29 odst. 4

Technická úprava nahrazující pověřenou osobu.

K bodu 82 - § 29 odst. 5

Důvodem tohoto doplnění byla snaha o jednoznačnou identifikaci požadovaných dokladů, aby nedocházelo k mylné extenzivní interpretaci, že se jedná o jakýkoli průvodní list, který by mohl být vydán i pro jinou osobu, např. službový subjekt zajišťující pro vlastníka lesnické práce.

K bodu 83 - § 29 odst. 6

Ustanovení odstavce 6 nově stanovuje podmínky možnosti použití reprodukčního materiálu z vlastních lesů, pro umělou obnovu svého lesa, a to i v případě vybraných dřevin (odst. 1). Dochází tak k zásadnímu uvolnění nakládání s vlastními zdroji reprodukčního materiálu vybraných dřevin, u kterých bylo toto využívání při umělé obnově dříve zakázáno. Ustanovení však také jasně definuje, jaký reprodukční materiál nelze pro obnovu lesa a zalesnění použít, včetně zákazu používat reprodukční materiál z lesních dřevin fenotypové kategorie D, kterou s ohledem na kvalitu jedinců a jejich genetické vybavení je nevhodné dále rozmnožovat. Lesní porosty fenotypové kategorie D jsou zpravidla porosty určené k přestavbě, tzn. k nahrazení novým potencionálně kvalitnějším porostem. Ustanovení odstavce 6 bylo dále přeformulováno z důvodu jednotnosti terminologie předpisu a pravidel pro vedení evidence o původu.

K bodu 84 - § 29 odst. 6 písm. c)

Označení výškového pásma původu reprodukčního materiálu se nově uvádí pomocí lesního vegetačního stupně, který je hierarchicky nejvyšší jednotkou systému lesnické typologie (viz nový § 23a novely).

K bodu 85 - § 31 odst. 1

Novela zdůrazňuje potřebu přednostně využívat ve vhodných podmínkách obnovní postupy či přímo hospodářské způsoby (ve všech jejich formách a kombinacích), u kterých nedochází k úplnému odstranění lesního porostu a půdní povrch tak zůstává v různém rozsahu trvale chráněn (pokryt) lesním porostem v různé vývojové fázi, plnící alespoň částečně funkce lesa. Jedná se tedy o různé výběry (jednotlivé či skupinové), různé formy násečného a podrostního hospodaření, a to s ohledem na lokální přírodní podmínky a hospodářské záměry vlastníka. Novela dále upravuje dosavadní terminologii v oblasti využití reprodukčního materiálu vhodného pro obnovu. Fenotypová klasifikace je založena na vnějších pozorovatelných kritériích kvality jedince a následně i jedinců tvořících hodnocený lesní porost. Fenotypová klasifikace přímo souvisí i s genetikou jedinců. Pokud by měla být objektivně hodnocena a konstatována genetická nevhodnost, musely by být prováděny testy genotypů – genetickou vhodnost nebo nevhodnost nelze bez provedení takového testu průkazně určit. Z tohoto důvodu se přistoupilo k úpravě terminologie na fenotypovou klasifikaci, která je snáze definovatelná a v praxi uchopitelná. I v těchto fenotypově nevhodných lesních porostech (D) tvořených nevhodnými jedinci určitého druhu lesních dřevin je však možné přistoupit k přirozené obnově, nicméně tato obnova nemůže být prováděna reprodukčním materiálem dřeviny, jež byla hodnocena jako fenotypově nevhodná (D).

K bodu 86 - § 31 odst. 2

Novela mění a racionalizuje obsahovou náplň osnov, mimo jiné vypuštěním jejich současných závazných ustanovení a návrhů těžebních opatření, včetně povolování výjimek s tím spojených. Drobní vlastníci mají možnost v případě potřeby si výjimku obstarat na vlastní žádost.

K bodu 87 - § 31 odst. 2 písm. a)

Novela ruší možnost udělení výjimky z velikosti či šířky holé seče na lužních stanovištích. Vyšší ochrana vodou ovlivněných stanovišť je jednou z priorit této novely a Státní lesnické politiky do roku 2035.

K bodu 88 - § 31 odst. 2 písm. c)

Omezení šířky holé seče na dvě, resp. jednu výšku okolního porostu komplikovalo návrat k tradičnímu pěstování listnatých porostů ve tvaru lesa nízkého a středního. Jedná se přitom o způsob pěstování lesa, který může být na některých stanovištích ekonomicky efektivní zejména pro drobné vlastníky lesa a z pohledu zastoupení tvarů lesa přispívá k prostorové diverzitě a nárůstu biotopů v lese. Širší zavedení pěstování lesa středního a nízkého tvaru přispěje k zvýšení biologické rozmanitosti našich lesů. Na nutnost změny legislativy pro možnost využívat tvar lesa nízkého a středního se jednomyslně shodla Koordinační rada Národního lesnického programu, která dne 1.9.2011 přijala aktuální doporučení pro Opatření č. 6.12 Umožnit obhospodařování lesů ve tvaru lesa nízkého a středního Upravit omezující ustanovení zákona o lesích tak, aby nízký a střední les nebyl v rozporu s platnou legislativou (hranice obnovy, velikost a šířka seče). Zatímco věkovou hranici obnovy mohl orgán státní správy lesů povolit výjimkou, zákon mu neumožňoval vyhovět vlastníkovi nízkého lesa při stanovení takové šířky obnovy, která by umožňovala spolehlivou obnovu světlomilných dřevin. Novela nově připouští udělení výjimky z šíře (běžně 2násobek průměrné výšky porostu) holé seče v porostech tvaru lesa nízkého (pařeziny) či středního (nepravé pařeziny či pařeziny kombinované s horní etáží vzniklou generativně). Průměrná výška těchto porostů bývá obvykle velmi nízká, a naopak je obvyklá jejich urychlená obnova v krátkém intervalu (obmýtí) 10-30 let. Tyto vzájemně protichůdné požadavky na obnovu nízkých lesů jsou řešitelné pouze udělením výjimky v odůvodněných případech. Z důvodu nízké výšky mladých porostů do 40 let věku určených k rekonstrukci (předčasné obnově) je ustanovení doplněno rovněž o možnost udělení výjimky i pro tyto porosty. Bez tohoto opatření není možné tyto porosty efektivně přeměnit na stabilnější lesní porosty s vhodnější druhovou skladbou a zdravotním stavem.

K bodu 89 - § 31 odst. 3

Novela váže přednostní užití clonných sečí a výběrů také na exponované cílové hospodářské soubory podle vyhlášky. č. 298/2018 Sb. Jedná se o silně skeletovitá stanoviště na příkrých svazích, ohrožená půdní erozí, kde je žádoucí upřednostnit obnovní postupy preventivně chránící ohrožené lesní půdy a lesní prostředí.

K bodu 90 - § 31 odst. 4

Pojem zápoj nově nahrazuje dosud užívaný pojem zakmenění ve smyslu jeho užití v § 31 odst. 4. Důvodem je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých či mladých (tzv. bez hroubí) lesních porostů. Zakmenění však nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro odvození porostních zásob převážně stejnorodých a stejnověkých lesních porostů. Ve spojitosti s dosud uplatňovanou povinností udržení alespoň minimálního zakmenění lesního porostu v předmýtním věku (§ 31 odst. 4) však bylo zakmenění nově nahrazeno zápojem a jeho nový minimální (přípustný) limit byl stanoven ve výši 6 desetin. Jestliže dojde při stanovení zápoje k překryvu horizontálních korunových projekcí sousedních stromů, plocha tohoto překryvu vstupuje do výpočtu pouze jednou. Maximální (tzv. dokonalý) zápoj porostní skupiny tedy může dosahovat nejvyšší hodnoty 1 (lesní porost pokrývá 100 % plochy). Bližší podmínky jeho zjišťování (např. sezónnost způsobu měření) budou uvedeny ve vyhlášce č. 84/1996 Sb. Novelizované ustanovení má za cíl, obdobně jako dosavadní znění odst. 4, stanovit minimální hranici pro pomyslnou hustotu (dříve produkční základnu) lesního porostu, která ještě garantuje vlastní existenci lesa, tak jak ho vnímáme v obecném pojetí, a s tím spojené plnění všech jeho funkcí (ekosystémových služeb), zejména schopnosti vázat uhlík v nadzemní a podzemní biomase. V souvislosti s adaptačními opatřeními lze očekávat nárůst plochy lesů věkově strukturovaných, u kterých již nebude možné jednoznačně stanovit věk, a tedy ani určit jejich tabulkové zakmenění. Ve správní praxi již dnes často nelze zcela jednoznačně určit, zda se jedná o les stejnověký či věkově rozrůzněný (různé pěstební a hospodářské postupy a přechodové formy hospodaření). Vzhledem k tomu, že zákon by měl obsahovat restriktivní ustanovení pouze zcela jednoznačné, obecně platné a vymahatelné, bylo nutné specifické zakmenění vhodné pouze pro stejnorodé a stejnověké porosty, nahradit obecně platným zápojem. Zápoj je parametr aplikovatelný a určitelný u všech forem pěstování lesů a v tomto významu je využíván i v okolních vyspělých lesnických zemích (Rakousko, Německo). Je třeba připustit, že s využitím zápoje v lesním hospodářství České republiky zatím nejsou praktické zkušenosti, nicméně poznatky z okolních lesnicky srovnatelných států uvádí hranici minimálního, ještě bezpečného, zápoje na úrovni šesti desetin dokonalého (plného) zápoje (respektive 60 % dokonalého zápoje).

K bodu 91 - § 31 odst. 5

V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů lesní porost a porost. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu lesní porost, reprezentujícím stromy a keře lesních dřevin a pojmem porost, reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 92 - § 31 odst. 6

Novela s ohledem na požadavky vlastníků lesů a nevládních ekologických organizací prodlužuje dosavadní lhůtu pro založení lesního porostu ze 2 na 5 let. Důvodem tohoto požadavku má být potřeba zvýšeného uplatnění adaptačních opatření (porosty náhradních dřevin), přírodních procesů při vzniku lesních porostů (přirozená obnova) a tvorba růstově diferencovaných lesních porostů, nicméně je třeba uvést, že takto dlouhá lhůta se nevyskytuje v právní úpravě žádné z okolních lesnicky srovnatelných zemí. Současné poznatky dokazují, že v případě preferované přirozené obnovy je využitelnost semen semenné banky (osiva akumulovaného v půdě a čekajícího na vhodné podmínky k vyklíčení) pouze cca 3 roky. Po tomto okamžiku s ohledem na dané stanoviště již také zpravidla dochází k masivnímu zabuřenění holin s následky obtížné a finančně nákladné umělé výsadby a jejího zajištění. Nicméně pro dosažení srovnatelných výsledků mezi kvalitou (předpěstovaných) sazenic umělé výsadby a zmlazením či nárosty z přirozené obnovy novela stanovuje až 5letou lhůtu pro dosažení stavu, kdy obnovovaná plocha musí plnit podmínky obnoveného či zalesněného pozemku (srovnej § 2 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 456/2021 Sb.). Stanovená 5letá lhůta je lhůtou nejzazší a je zřejmé, že na určitých typech stanovišť (zejména stanovišť živnějších či vodou ovlivněných) nebo v některých specifických případech (malé plochy atd.) bude odpovědnější, a také efektivnější, přistoupit k provedení výsadby mnohem dříve, ještě před celkovým zabuřeněním holiny, významně znesnadňujícím následnou umělou obnovu. S ohledem na výše uvedenou aplikaci přírodních procesů v obnově a posun lhůt pro obnovu a zalesnění musí být logicky prodloužena o 3 roky i lhůta pro zajištění, a to celkově ze sedmi na deset let od vzniku holiny. Novela rovněž odstraňuje problém dosavadní správní praxe, při kterém docházelo k pozdnímu podání velkého množství žádosti o prodloužení těchto zákonných lhůt před koncem kalendářního roku a orgán státní správy nebyl v tomto termínu schopen veškerý nápad žádostí zúřadovat. Novela proto stanoví nejkratší přípustný termín pro podání žádostí na 60 dní před vypršením lhůty. Lhůta 60 dnů je prekluzivní lhůtou. Smyslem upřesnění lhůty je předejít zbytečnému prodlužování zákonem stanovených lhůt pro obnovu, zalesnění a zajištění. Na řízení o zvláštní žádosti vlastníka lesa o prodloužení lhůty k zalesnění a zajištění se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Opožděné žádosti se tak budou vyřizovat postupem mimo správní řád.

K bodu 93 - § 32 odst. 3 písm. c)

Vypouštěné ustanovení umožňující zničení napadených semen a sazenic je nahraditelné opatřeními podle písm. b) či e) a zejména opatřeními stanovenými na základě rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nově doplněné ustanovení naopak poskytne orgánu státní správy lesů vysoce potřebnou pravomoc, kterou v rámci stávajícího výčtu opatření dosud neměl, a umožní mu nařídit realizaci protipožárních opatření při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese, za které lze pokládat i situace s vysokým rizikem vzniku požárů a ohrožení nebo zasažení lesních porostů požárem. V kontextu § 32 odst. 3 se předpokládá nařízení realizace protipožárních opatření pouze takového charakteru, které aktivně reagují na bezprostřední konkrétní ohrožení lesních majetků s cílem zabránit vzniku nebo dalšímu šíření požárů a vzniku škod na lesích.

K bodu 94 - § 32 odst. 6

V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů lesní porost a porost. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu lesní porost, reprezentujícím stromy a keře lesních dřevin a pojmem porost, reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 95 - § 32 odst. 8

Novela reaguje na poznatky z praxe. Semenné sady jsou analogicky jako lesní školky nezbytné pro produkci kvalitního reprodukčního materiálu a také je nutné je oplotit z důvodu jejich ochrany před poškozováním a zničením. Oplocovat les je logicky nutné také v případě přezimovacích obůrek, které významně pomáhají při eliminaci škod zvěří v zimním období.

K bodu 96 - § 32 odst. 10

Novela na základě poznatků ze správní praxe upřesňuje adresáta povinností spojených s ochranou lesa před působením škodlivých organismů i na vlastníky vytěženého dřeva, skladovaného mimo les.

K bodu 97 - § 32 odst. 11 a odst. 12 K odst. 11

Novela reaguje na dosavadní nedostatečně upravenou odpovědnost osob nakládajících s vytěženým dřevem, pokud tyto nejsou zároveň vlastníkem lesa, a definuje adresáta povinností spojených s prováděním ochranných opatření (aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les) i na osoby vlastnící vytěžené dřevo. Dle stávajícího znění lesního zákona je za plnění povinností podle § 32 odst. 1 a 3 odpovědný pouze vlastník lesa. V praxi však běžně nastávají situace, kdy vlastník lesa již není vlastníkem dřeva, které se ještě nachází v jeho lesních porostech – není vlastníkem vytěženého dřeva po provedené těžbě (v případě prodeje dřeva při pni). Vytěžené dřevo, které může představovat riziko z hlediska ochrany lesa (např. v případě jeho napadení kůrovci), je v takových případech již ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka lesa. Je proto nutné, aby prodejem dřeva přešla odpovědnost za rizika, které toto dřevo představuje, z vlastníka lesa v obdobném rozsahu na faktického vlastníka dřeva, který by měl kontrakt na koupi dřeva realizovat s plným vědomím této odpovědnosti. Role vlastníka dřeva je z hlediska přijetí včasných opatření v ochraně předmětného lesa rozhodující, neboť je to on, kdo již rozhoduje o termínech veškerých operací

– monitoring vytěženého dřeva a jeho případného napadení, provedení včasné asanace, zajištění jeho včasného odvozu. Navržená právní úprava zajistí zodpovědnější přístup k zajištění ochrany lesa i ze strany skutečných držitelů vytěženého dřeva, které se však ještě nachází v lesích. Smlouvy o dílo mezi vlastníkem lesa a společností nabízející lesnické práce, včetně výkupu/zajištění prodeje dřeva, tak již nebudou muset obsahovat ustanovení o přechodu povinností v ochraně lesa z vlastníka lesa na vlastníka dřeva, toto bude platit ze zákona.

K odst. 12

Novela aktualizuje a zpřehledňuje současný stav v oblasti povolování výstavby objektů a zařízení, které je možno budovat na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. V případě odnětí pak na základě jiného veřejného zájmu lze budovat i jiné stavby, ale až po odnětí pozemků plnění funkcí lesa – tedy nejde již o umisťovaní staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. V poslední době se v důsledku rozvoje nových typů staveb (stavby v korunách stromů, včelíny, altány, mobilní buňky, …) zvyšuje snaha o výstavbu těchto objektů a zařízení v lesích. Jediným způsobem, jak ochránit les před umisťováním těchto staveb, které mohou být z pohledu plnění funkcí lesa nežádoucí a omezit plnění jeho funkcí a ztížit hospodaření v lese, je vymezit pozitivním výčtem, které stavby do lesa umístit lze. Jedná se specificky o objekty podle § 15 odst. 3, které pro svoji výstavbu nepotřebují odnětí a povolené druhy oplocení podle § 32 odst. 8 (oplocení lesních školek, semenných sadů, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor, přezimovacích obůrek nebo farmových chovů zvěře). V zájmu plnění rekreační funkce lesů je nutné upozornit na to, že drobné rekreační prvky sloužící plnění rekreační funkce lesa, pokud jejich umístěním nedochází k odnětí nebo omezení plnění funkcí lesa (např. lavičky, informační tabule, rozcestníky, altány či odpočívadla a herní prvky) lze budovat v lesích bez omezení.

K bodu 98 - § 33 odst. 1

Novela odstraňuje přílišnou byrokratickou zátěž kladenou na vlastníky lesů a nepružnost systému v situaci, kdy bylo nutné aktivně a urychleně zasáhnout proti ohrožení lesa nahodilou těžbou. Novela zvedá limit z 0,2 ha na 1 ha plochy pro plnění povinnosti informovat orgán státní správy alespoň 14 dní předem, že bude nutné nahodilou těžbu provést. Limit výměry souvislé holiny vzniklé v důsledku těžby nahodilé, u které má vlastník lesů oznamovací povinnost vůči orgánu státní správy lesů, se navrhuje sjednotit s maximální velikostí holé seče při mýtní těžbě úmyslné (§ 31 odst. 2), která činí 1 ha. Tato úprava zajistí snížení administrativní zátěže, kdy budou orgány státní správy lesů informovány o nahodilých těžbách pouze takového rozsahu, kterému je zákonem kladena mez při realizaci úmyslné těžby.

K bodu 99 - § 33 odst. 2

Novela reaguje na změnu obsahu (zejména vypuštění závazných ustanovení) lesních hospodářských osnov (§ 25) a dosud nijak neupravená lhůta pro podání žádosti o změnu plánu, která byla důvodem značných výkladových nejasností ze strany vlastníků lesů, je konkretizována lhůtou 15 dnů ode dne, kdy došlo k překročení celkové výše těžeb, zpravidla tedy vykázáním a zaevidováním vytěžené hmoty. Dříve než je hmota změřena a zaevidována většinou není možné určit (spočítat), zda došlo k překročení etátu či nikoliv. Nově se do ustanovení doplňuje, že se veškerá těžba nahodilá započítává také do těžebního limitu 50 m za rok, stanoveného pro drobné vlastníky lesů v § 33 odst. 4 lesního zákona.

K bodu 100 - § 33 odst. 3

Zmocnění pro vydání příslušné vyhlášky se přesouvá do odst. 8, ale obecně daná povinnost ponechávat těžební zbytky a určité množství stromů k zetlení zůstává v zákoně zachována.

K bodu 101 - § 33 odst. 4

Současná praxe u drobných vlastníků lesů běžně překračovala stanovený limit 3 m/ha/rok a toto ustanovení tak nebylo masově dodržováno. Novela tak dává do souladu praxi a zákonnou regulaci na úrovni 50 m/rok. Novela u drobných vlastníků lesů hospodařících bez zpracovaných plánů liberalizuje dosavadní omezení ve vztahu k prováděným těžbám a objemu těženého dřeva. Vlastník může bez vyjádření provádět veškeré těžby do výše 50 mza daný majetek a kalendářní rok. Pokud vlastník zamýšlí těžit více něž 50 m, je nutné pro tuto těžbu získat odborné vyjádření odborného lesního hospodáře. Ten, pokud shledá, že navržená těžba je v rozporu s lesním zákonem a navazujícími vyhláškami, musí o této skutečnosti informovat vlastníka i orgán státní správy lesů, nejedná se však o souhlas či nesouhlas k plánované těžbě (není to povolení či zákaz těžby). Vlastník je při provádění veškeré úmyslné těžby i nadále limitován ustanoveními lesního zákona (např. o maximální velikosti a šíři holé seče, o přiřazování holých sečí a o minimálním věku pro obnovu). Odpovědnost za hospodaření, respektive za provedenou těžbu, je tedy plně na samotném vlastníku lesa, nicméně je vhodné také upozornit, že OLH je nově odpovědný za škodu, kterou by vlastníku způsobil v souvislosti s nesprávným výkonem činnosti odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 1 lesního zákona). Nahodilou těžbu je vlastník povinen provádět vždy ve spolupráci s odborným lesním hospodářem [§ 37 odst. 8) písm. b)]. Novela tedy klade větší nároky na odborného lesního hospodáře, jeho odbornou pomoc vlastníkům lesů a na spolupráci s orgány státní správy, a naopak snižuje administrativní zátěž vlastníků lesů a ruší současné nadbytečné restriktivní omezení.

K bodu 102 - § 33 odst. 5

Vlastníci hospodařící podle předaných, ale dosud neschválených návrhů plánů pak mají možnost těžit dřevo v objemu do 8 mna hektar a kalendářní rok. Toto množství bylo stanoveno s ohledem na inventarizací zjištěný minimální celkový běžný přírůst dosažitelný na stanovištních a růstových podmínkách České republiky, tak aby nemohlo dojít k přetěžbám. Pokud toto množství nedostačuje k realizaci hospodářských záměrů, je možné požádat orgán státní správy lesů schvalující dotčený plán o navýšení tohoto množství. Veškeré tyto těžby se samozřejmě započítávají do objemu navrženého závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb schvalovaného plánu a jsou uváděny ve výkaznictví lesní hospodářské evidence (§ 40 lesního zákona). Přestože nově zpracované osnovy již pravděpodobně nebudou obsahovat konkrétní návrhy pěstebních a těžebních zásahů, orgán ochrany přírody má možnost posoudit osnovu, respektive její soulad se zákonem č. 114/1992 Sb. (§ 4 odst. 3) na základě prověření zpracovávaných základních hospodářských doporučení pro hospodářské soubory a vydat závazné stanovisko k přebíraným osnovám.

K bodu 103 - § 33 odst. 6

Novela s ohledem na požadavky vlastníků lesů a nevládních organizací snižuje dosavadní minimální hranici pro začátek obnovy z 80 na 60 let. Toto opatření má za cíl snížit byrokratickou zátěž při vydávání výjimek pro minimální věk obmýtí a umožnit rychlejší přeměnu stanovištně nevhodných porostů ohrožených klimatickou změnou.

K bodům 104 a 105 - § 33 odst. 8

Novela ruší překonané zmocnění pro vydání vyhlášky o označování a evidenci dříví. Namísto tohoto zmocnění se zavádí nové zmocnění pro vydání vyhlášky o minimálním množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů nebo jejich částí a způsobu jejich ponechání v lese. Dosavadní praxe a vědecké poznatky dokládají, že porostní charakteristiky a stanovištní podmínky v České republice jsou natolik diferencované, že bude nutné získat dostatečný časový prostor pro vydání této vyhlášky. Účinnost tohoto ustanovení proto byla stanovena až od 1. 1. 2030.

K bodu 106 - § 34 odst. 1

Formulační úprava vychází ze současné terminologie lesního hospodářství, kdy všechny fáze dopravy dříví z místa těžby na odvozní místo jsou souhrnně nazývány soustřeďováním dříví (dosavadní termín přibližování představuje jen jednu z jeho fází, vedle vyklizování, vynášení či vyvážení dříví). Pojem soustřeďování v sobě zahrnuje i činnost přibližování dřeva a je tedy širším a všestrannějším výrazem.

K bodu 107 - § 34 odst. 2

Novela klade větší důraz na zabránění ohrožení plnění funkcí lesů výstavbou lesních cest a ostatních zařízení.

K bodu 108 - § 34 odst. 3

Návrh předchází situacím, kdy vlastníci pozemků, kde má být realizována lesní doprava, navrhují technicky a finančně nepřiměřené alternativy řešení lesní dopravy (např. využití lanovky ve zcela únosných a rovinatých terénech) a zpochybňují tak reálnou aplikovatelnost § 34 odst. 4.

K bodům 109 a 113 - § 34 odst. 4 a § 35 odst. 4

Legislativně technická reakce na změnu terminologie občanského zákoníku. K § 35 odst. 4 je nutné podotknout, že se vždy nemusí jednat pouze o pozemky určené k plnění funkcí lesa, ale pro účely prováděných opatření a výstavby těchto objektů prováděných ve veřejném zájmu lze využít i pozemků nelesních. V souvislosti s aktuálním vymezením pojmů v současném občanském zákoníku pro oblast přenechání pozemku k užívání jinému subjektu je pojem nájem nahrazen širší definicí zahrnující i problematiku pachtu, výpůjčky atd.

K bodům 110 až 112 - § 35 odst. 1

Úprava první věty směřuje k výstižnější definici pojmu meliorace a hrazení bystřin v lesích, kdy řada příslušných opatření (zejména z oboru hrazení bystřin) má primárně spíše povahu prevence eroze. Novela dále přehledněji formuluje ustanovení týkající se opatření prováděných na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů ve veřejném zájmu. Náklady na tato opatření hradí stát a příslušní vlastníci lesa mají povinnost provedení tohoto opatření ve veřejném zájmu strpět. Provedení opatření realizuje subjekt, který podal podnět k prohlášení opatření za akci ve veřejném zájmu (zpravidla správce povodí, správce vodního toku, vlastník vodního díla nebo vlastník příslušných pozemků určených k plnění funkcí lesa). Do stávajícího znění je dále navrhována úprava kompetence k prohlášení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích za opatření ve veřejném zájmu, k němuž mohou být lesním zákonem zmocněny výhradně orgány státní správy lesů (krajské úřady). Úhrady na opatření (v rámci správy vodních toků a správy povodí) realizovaná ve veřejném zájmu sledovaném vodním zákonem souběžně řeší § 102 zákona č. 254/2001 Sb., za jehož současného znění není nutné tuto kompetenci vodoprávních úřadů řešit prostřednictvím lesního zákona.

K bodu 114 - § 35 odst. 5

Úpravou zmocňovacího ustanovení k vydání vyhlášky provádějící § 35 lesního zákona ministerstvo sleduje zájem na stanovení podrobností týkajících se výhradně opatření prováděných ve veřejném zájmu (předmět úhrady nákladů a postup při provádění úhrady nákladů). Původní zmocnění ke stanovení podrobností o melioracích a hrazení bystřin v lesích je dlouhodobě naplněno existencí vyhlášky, stanovující technické požadavky na stavby pro plnění funkcí lesa (lesní cesty, hrazení bystřin a strží, úprava vodního režimu lesních půd, malé vodní nádrže v lesích) na základě zmocnění ve stavebním zákoně; konkrétně se od roku 2002 do roku 2017 jednalo o vyhlášku č. 433/2001 Sb. (ve vztahu k zákonu č. 50/1976 Sb.) a následně od roku 2018 o vyhlášku č. 239/2017 Sb. (ve vztahu k zákonu č. 183/2006 Sb.), kterou k 1. 7. 2024 nahradila souhrnná vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (zahrnující i problematiku staveb pro plnění funkcí lesa).

K bodu 115 - § 36 odst. 1

V současné správní praxi nebylo zcela zřejmé, v jakém rozsahu lze uplatnit výjimku z ustanovení tohoto zákona ve prospěch účelového hospodaření. Mohlo tak dojít až k excesivnímu zneužití tohoto ustanovení. Novela proto omezuje rozsah uplatnění výjimky pouze na hlavu III. (obecné užívání lesů) a V. (hospodaření v lesích). Uvedené hlavy jsou stěžejní pro zákonem sledovaný cíl, poskytují dostatečné možnosti pro úpravu účelového hospodaření, a přitom nehrozí excesivní zneužití této poměrně silné výjimky. S ohledem na nutnost řádného zdůvodnění udělovaných výjimek k odchylným opatřením je nutné o nich nově vždy rozhodnout ve správním řízení a vše pečlivě odůvodnit (viz níže).

K bodu 116 - § 36 odst. 3

Novela sjednocuje a zjednodušuje současný komplikovaný systém poskytování náhrad zvýšených nákladů z omezeného způsobu hospodaření na opatření uložená orgánem státní správy lesů ve veřejném zájmu podle ustanovení odstavce 1. Novela v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení bez rozdílu důvodu jejich vyhlášení (tzn. stanovené subkategorie) ukládá objektivně danou povinnost kompenzovat vlastníkům újmu vzniklou v přímém důsledku uloženého opatření (omezení) podle odst. 1 ve veřejném zájmu, vyjma případů, kdy o tato opatření žádá vlastník sám. O povinném subjektu za náhradu újmy rozhoduje orgán podle odstavce 4. Tato úprava vyvolá nutnost změny vyhlášky č. 80/1996 Sb., případně také vyhlášky č. 55/1999 Sb.

K bodům 117 a 118 - § 36 odst. 4

Sjednocení textu s ohledem na předchozí úpravy. Újma je obecně širším pojmem než zvýšené náklady a o poskytovateli (povinném subjektu) této náhrady újmy rozhoduje orgán státní správy lesů.

K bodu 119 - § 36 odst. 5

Sjednocení textu zmocnění pro vyhlášku s ohledem na předchozí úpravy.

K bodu 120 - § 36a

Novela nově umožňuje průhon a pastvu hospodářských zvířat v lesích, ačkoli byla tato činnost dosud bezvýjimečně a dlouhodobě zakázaná, a to s ohledem na negativní historické zkušenosti a potenciální škody, které je především dobytek, podobně jako přemnožená lesní zvěř, schopen lokálně napáchat na lesních porostech. Pastva, výběh a průhon jsou nově umožněny se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod spojených s výskytem hospodářských zvířat v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Tyto funkce jsou zcela jistě odlišné např. u lesů hospodářských a lesů zvláštního určení a rovněž tak např. u mlazin či lesa v mýtném věku. Pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) a tím pádem zajištění plnění funkcí lesa pro širokou veřejnost, je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku. Za případně vzniklé škody je primárně odpovědný ten, kdo pastvu provádí. Novela také řeší případné sankce spojené s nedodržením těchto ustanovení, jelikož při pastvě hospodářských zvířat může reálně docházet k poměrně značnému ohrožení plnění funkcí lesů. Pro úplnost je nutné dodat, že mezi hospodářská zvířata je řazena např. i drůbež. Podle části šesté zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, má vlastník lesa vůči uživateli honitby nárok na náhradu škody na lesních pozemcích a lesních porostech způsobených zvěří. S cílem předcházení možných sporů ohledně vyčíslení výše způsobené škody se zavádí vyvratitelná právní domněnka, že na lesních pozemcích, na nichž v rozhodném období probíhala pastva v lese, škodu nezpůsobila zvěř. Bude tak na vlastníkovi lesa, aby prokázal, že případné škody nebyly způsobeny v důsledku pastvy v lese.

K bodu 121 - § 37 odst. 3

Novela současnou chybějící lhůtu pro oznámení jména odborného lesního hospodáře, která byla důvodem výkladových nejasností ze strany vlastníků lesů, nahrazuje konkrétní lhůtou 30 dnů ode dne výběru odborného lesního hospodáře.

K bodu 122 - § 37 odst. 8 písm. a)

Novela zdůrazňuje, že mezi povinnosti odborného lesního hospodáře patří také monitoring škod zvěří a pastvou a informační povinnost s tím spojená. Novela tak reaguje na stanovený cíl snížit dlouhodobě neudržitelnou výši škod na lesních porostech způsobovanou zvěří.

K bodu 123 - § 37 odst. 8 písm. d) a odst. 9 písm. d)

V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů lesní porost a porost. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu lesní porost reprezentujícím stromy a keře lesních dřevin a pojmem porost reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 124 - § 37 odst. 8 písm. e)

Ustanovení reaguje na změnu ve způsobu povolování těžeb u drobných vlastníků lesů (§ 33 odst. 4) a nové úloze odborného lesního hospodáře v tomto procesu.

K bodu 125 - § 37 odst. 8 písm. l)

Pro řádný výkon své činnosti (povinností podle odstavců 8 a 10) má mít odborný lesní hospodář přehled o změnách lesnické a další související legislativy, o podporách, poskytovaných vlastníkům lesa, i o nových poznatcích lesnické vědy a výzkumu. To konstatuje i opatření D.2 Zlepšit obsah a kvalitu všech stupňů lesnického vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání v Aplikačním dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, podle něhož má ministerstvo do roku 2026 realizovat legislativní a ekonomická opatření pro vybudování systému celoživotního vzdělávání v lesnictví, zejména zavést povinné periodické profesní vzdělávání pro odborné lesní hospodáře. V současné době probíhají tato školení pro odborné lesní hospodáře prostřednictvím Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (realizaci těchto seminářů zadává ministerstvo jako jeho zřizovatel), dále jsou pořádána lesnickými profesními organizacemi (často s podporou formou dotací poskytovaných ministerstvem nestátním neziskovým organizacím) i dalšími vzdělávacími subjekty. V souvislosti s navrhovanou povinností odborných lesních hospodářů ministerstvo předpokládá navýšení počtu a rozsahu realizovaných seminářů, aby odborní lesní hospodáři mohli absolvovat za dobu desetileté platnosti licence předepsané 2 vzdělávací akce (jednu akci za 5 let). Do požadovaného vzdělávání se bude započítávat i účast na vzdělávacích akcích pořádaných jiným subjektem, majícím k tomu příslušné živnostenské oprávnění (obor Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti), popř. akreditaci vzdělávací instituce podle § 30 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nesplnění této povinnosti během doby platnosti dosavadní licence odborného lesního hospodáře pak bude důvodem pro neudělení nové (navazující) licence. V případě, že držitelem licence je právnická osoba, vztahuje se uvedená povinnost na odpovědnou osobu podle § 41 odst. 3. Pro přípravu celého vzdělávacího procesu je nutné odložit účinnost tohoto ustanovení až od 1. 1. 2027.

K bodu 126 - § 37 odst. 9 písm. c)

Ustanovení reaguje na změnu ve způsobu povolování těžeb u drobných vlastníků lesů (§ 33 odst. 4) a nové úloze hospodáře v tomto procesu.

K bodu 127 - § 37 odst. 10

Novela s ohledem na novelizovaná ustanovení § 33 odst. 4 a další doplňuje okruh povinností stanovených odborným lesním hospodářům placeným vlastníky lesů o další důležité činnosti. Dochází tak k logickému sbližování rozsahu základního výkonu činnosti mezi hospodáři placenými státem a hospodáři placenými vlastníkem.

K bodu 128 - § 37 odst. 11

Úprava zmocnění k vydání vyhlášky provádějící odst. 11 (v současnosti vyhláška č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát, ve znění vyhlášky č. 58/2020 Sb.) poskytne ministerstvu možnost upravit další podrobnosti o způsobu poskytování úhrady nákladů na činnost odborného lesního hospodáře (zejména náležitosti uplatnění nároku na uvedenou náhradu, které má umožnit identifikaci příjemce náhrady a poskytnutí náhrady na jeho bankovní účet).

K bodům 129 a 134 - § 38 odst. 8 a § 41 odst. 4

Novela sjednocuje a aktualizuje pojmy v návaznosti na jiné předpisy.

K bodu 130 - § 40 odst. 1

Novela formálně precizuje znění ustanovení v rozsahu dosavadní praxe.

K bodu 131 - § 40 odst. 2

Novela formálně precizuje znění ustanovení v rozsahu dosavadní praxe.

K bodu 132 - § 40 odst. 3

Novela zpřehledňuje současný systém centrální správy a administrace údajů lesní hospodářské evidence a pověřuje správou informačního systému Institut. Institut již dnes tuto agendu vykonává v obdobném rozsahu vlastními zaměstnanci na základě pověření ministerstvem. Informační systém lesní hospodářské evidence je neveřejným informačním systémem státní správy, určeným pro digitální podávání souhrnných hlášení evidence podle odst. 2) vlastníky lesů a sdílení těchto informací pro potřeby správní a kontrolní činnosti orgánů státní správy lesů. Základní údaje o informačním systému lesní hospodářské evidence: IS lesní hospodářské evidence tvoří alfanumerický modul, který eviduje údaje o hospodaření vlastníků lesů hospodařících podle plánu a umožňuje jim podávat souhrnná hlášení digitálním způsobem. Rozsah údajů evidovaných v informačním systému lesní hospodářské evidence stanoví ministerstvo vyhláškou č. 202/2021 Sb. Přístup do IS je pouze autorizovaný, a to pro orgány státní správy lesů, správce IS a vlastníky lesů mající příslušné oprávnění pro přístup a podávání výkazů.

Typ etapy životního cyklu: rozvoj IS Způsob provozu ISVS: bez cloud computingu Správce ISVS: Institut Provozovatel ISVS: Ministerstvo zemědělství Uživatel ISVS:

Institut; orgány

státní správy lesů; autorizovaní vlastníci Zpracovávají se osobní údaje: ANO - nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve

veřejném

zájmu nebo při výkonu veřejné moci

K bodu 133 - § 40 odst. 4

Legislativně technická úprava.

K bodu 135 - § 42 odst. 2

Novela umožňuje zkrátit dosavadní praxi z 10 na 5 let z důvodu většího zatraktivnění výkonu činnosti zpracování plánů, a to bez dopadu na jejich kvalitu. Dále odstraňuje výkladové nejasnosti a upřesňuje podmínky praxe nutné pro udělení licence na zpracování plánů a deklaruje okamžik, od kterého se trvání vyžadované praxe počítá.

K bodu 136 - § 42 odst. 3

Novela odstraňuje výkladové nejasnosti a upřesňuje podmínky praxe nutné pro udělení licence k výkonu odborného lesního hospodáře a okamžik, od kterého se tato praxe počítá. Nezahrnuje se do ní zejména praxe vykonávaná v průběhu vzdělávacího procesu (nebo ještě před jeho započetím), kdy pro adekvátní výkon odborné lesnické praxe daná osoba ještě nedisponovala všemi příslušnými vědomostmi.

K bodu 137 - § 43 odst. 2

Praxe ukázala, že pro zákonné omezování možnosti získání licence pro vedoucí zaměstnance státních podniků nebo organizací není důvod. Novela řeší nežádoucí stav, při kterém bylo možné po odejmutí licence z důvodů závažného nebo opakovaného porušení některé z povinností stanovených tímto zákonem si neprodleně požádat o udělení nové licence.

K bodu 138 - § 44 odst. 1

Od 1. 1. 2001 došlo k převodu kompetence ohledně rozhodování o licenci pro vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov z Ministerstva zemědělství na krajské úřady, ministerstvo tedy již žádnou příslušnost nemá. K druhé části věty první je třeba uvést, že kompetenční ustanovení byla do zákonů zařazována v důsledku tehdejšího správního řádu (zákon č. 50/1976 Sb.), který odkazoval ve věci kompetencí na zvláštní zákony a řešení kompetenčních otázek obsahoval jen stručně v § 6 a § 7. S ohledem na to, že otázky místní příslušnosti řeší komplexním způsobem § 11 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, je kompetenční ustanovení již nadbytečné. Z uvedených důvodů se věta prvá v § 44 odst. 1 lesního zákona zrušuje.

K bodu 139 - § 44 odst. 2

Ustanovení omezuje současný nežádoucí stav, který umožňoval jedné osobě vydání více licencí pro stejnou činnost. Tento stav, zčásti způsobený také nepřehledným a nejednotným vedením evidence licencí (viz návrh na vznik centrálního registru licencí), způsoboval v praxi problémy. Držiteli více licencí bude poskytnut dostatečný čas na uvedení do souladu (viz přechodné ustanovení).

K bodu 140 - § 44 odst. 2 písm. a)

Doplňují se údaje nezbytné pro ztotožnění subjektu držitele licence při vkládání licence do veřejného registru licencí. Rodné číslo jako unikátní identifikátor používaný při ztotožňování subjektu je nahrazován kombinací jméno a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu, ve spojení s typem průkazu totožnosti (ID = občanský průkaz, P = cestovní pas, IR = povolení pobytu, VS = vízový štítek, PS = pobytový štítek) a číslem tohoto průkazu totožnosti.

K bodu 141 - § 44 odst. 3 písm. a)

Za současného stavu dostupnosti údajů o právnických osobách jsou dostatečně účelnými identifikátory právnické osoby její název, IČO a adresa sídla. Licence nemusí obsahovat údaj o statutárním orgánu právnické osoby, protože mu nejsou lesním zákonem ukládány žádné povinnosti ve vztahu k vydávané licenci (tyto povinnosti má odpovědný zástupce podle § 41 odst. 3).

K bodu 142 - § 44 odst. 3 písm. c)

Licence musí obsahovat podrobné údaje o odpovědném zástupci, protože mu jsou lesním zákonem ukládány povinnosti a požadavky ve vztahu k vydávané licenci (§ 41 odst. 3).

K bodu 143 - § 44 odst. 6 písm. a)

Nově se bude žadatel identifikovat některým z průkazů totožnosti (občanský průkaz, pas) a musí také doložit osvědčení o absolvování vzdělávacích akcí podle § 37 odst. 8 písm. l).

K bodu 144 - § 44 odst. 6 písm. b)

Licence musí obsahovat podrobné údaje o odpovědném zástupci, protože mu jsou lesním zákonem ukládány povinnosti a požadavky ve vztahu k vydávané licenci (§ 41 odst. 3). Nově musí žadatel také doložit osvědčení odpovědného zástupce o absolvování vzdělávacích akcí podle § 37 odst. 8 písm. l). Pokud v žádosti o prodloužení licence subjekt není schopen doložit příslušné osvědčení pro odpovědného zástupce, nejsou splněny náležitosti žádosti o prodloužení licence a licenci není možné vydat.

K bodům 145 a 146 - § 44 odst. 7

Novela sjednocuje a zpřehledňuje veškerá ustanovení, týkající se pověření k úkolům plněným nově Institutem. Institut povede registr licencí a bude moci pro plnění tohoto úkolu také využívat údajů vedených v základních registrech (ISVS). Oprávnění využívat při vedení registru licencí údaje vedené v informačních systémech veřejné správy je nezbytné pro správu licencí ve vztahu k výkonu státní správy lesů (zejména poskytování úhrady nákladů na výkon činnosti odborného lesního hospodáře hrazený státem – odborný lesní hospodář jako příjemce prostředků z veřejných rozpočtů musí být ztotožněn). Oprávnění jednotlivých orgánů veřejné moci k čerpání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se pak bude odvíjet od registrace agendy v registru práv a povinností a registrace působnosti konkrétního orgánu veřejné moci v agendě podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Základní údaje registru licencí: Registr licencí tvoří alfanumerický modul, který centrálně spravuje údaje o licencích vydaných podle lesního zákona. Přístup do IS je veřejný, vyjma vybraných osobních údajů účastníků řízení o udělení licence, které nejsou nezbytně nutné pro naplnění cíle informovanosti, a ke kterým bude přístup pouze autorizovaný na základě oprávnění spojeného s výkonem příslušné agendy. Typ etapy životního cyklu: rozvoj IS Způsob provozu ISVS: bez cloud computingu Správce ISVS: Institut Provozovatel ISVS: Institut Uživatel ISVS:

Institut; orgány

státní správy lesů; veřejnost Zpracovávají se osobní údaje: ANO - nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve

veřejném

zájmu nebo při výkonu veřejné moci

K bodu 147 - § 44 odst. 8

S ohledem na rozvoj veřejného registru údajů o vydaných licencích, který spravuje Institut, je nutné zajistit předávání vydaných nebo odňatých licencí (rozhodnutí) Institutu pro jejich zaevidování do registru licencí.

K bodům 148 a 149 - § 45 odst. 1 a § 45 odst. 1 písm. b)

Novela zjednodušuje podmínky pro odejmutí licence na žádost tím, že již umožňuje řešení této žádosti na kterémkoli věcně příslušném orgánu státní správy lesů. V případě zahájení z moci úřední se v otázkách místní příslušnosti postupuje podle správního řádu. Novela reaguje na v praxi velmi častý důvod změny na pozici odpovědného zástupce. Ustanovení odpovědného zástupce je nezbytnou podmínkou pro udělení licence; pokud odpovědný zástupce přestane svou funkci vykonávat, držitel vydané licence již neplní podmínky zvláštní způsobilosti a licence musí být odejmuta.

K bodu 150 - § 45 odst. 2

Novela reaguje na v praxi velmi častý problém s neuvedením změny povinných náležitostí licence či podmínek výkonu licencované činnosti. Nově je stanovena povinnost tyto změny ohlásit do 30 dnů od jejich vzniku. Doplňovaným ustanovením je řešena situace, kdy neoznámení vzniku skutečností podle odstavce 1 písm. a) až c) držitelem licence dosud nevedlo k ukončení platnosti licence a docházelo tak i k souběhu platnosti několika licencí stejné právnické osoby s různými odpovědnými zástupci. K uvedené povinnosti je rovněž nově stanovena sankce.

K bodu 151 - § 45 odst. 3

Legislativně-technická úprava odkazu a lhůty pro zahájení řízení.

K bodu 152 - § 45 odst. 4

Legislativně-technická úprava.

K bodu 153 – Hlava sedmá

Vzhledem k rozsahu změn navrhovaných v § 46 je navrhována jeho celková náhrada a doplnění ještě o § 46a. Ustanovení § 46 se nadále týká finančních příspěvků na hospodaření v lesích (vyjmenovaných v odst. 1) a služeb, poskytovaných vlastníkům lesů (vyjmenovaných v odst. 2). Nový § 46a obsahuje ustanovení, která se týkají finančních příspěvků na hospodaření v lesích poskytovaných podle § 46 odst. 1 lesního zákona i finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti poskytovaných podle § 62 odst. 1 zákona o myslivosti, v němž bude v této věci na hlavu sedmou lesního zákona odkazováno.

Navrhovaným postupem ministerstvo reaguje na poznatky z praktické aplikace stávajícího prováděcího předpisu, jmenovitě nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vzniklo v roce 2014 jako náhrada předchozího stavu, kdy podmínky poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti byly každoročně stanoveny v příloze zákona o státním rozpočtu. Počínaje rokem 2014 došlo k překlopení příslušných ustanovení z přílohy zákona o státním rozpočtu do nového nařízení vlády. Jeho praktickou aplikací bylo zjištěno, že takto překlopená procesní ustanovení by měla být uvedena spíše v zákoně než v nařízení vlády jako v podzákonném právním předpisu, a to pro lepší právní oporu žadatelů o finanční příspěvky i poskytovatelů těchto příspěvků. Na nutnost řešit tuto situaci pravidelně poukazuje i Legislativní rada vlády při novelizacích nařízení vlády č. 30/2014 Sb. Pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích jsou do § 46 lesního zákona proto z nařízení vlády č. 30/2014 Sb. přebírána především ustanovení § 2 odst. 1. Do nového § 46a lesního zákona jsou z nařízení vlády č. 30/2014 Sb. přebírána (s případnou úpravou formulace) ostatní ustanovení § 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb., která se již týkají nejen finančních příspěvků na hospodaření v lesích poskytovaných podle lesního zákona, ale i finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti poskytovaných podle zákona o myslivosti. K ponechání v § 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb. jsou uvažována jen některá ustanovení o specifických přílohách k žádosti.

Jmenovitě je ve vkládaném § 46 oproti jeho stávajícímu znění upraveno toto: • v úvodu odst. 1 je navrhováno ke zrušení omezení poskytování služeb nebo finančních příspěvků pouze na subjekty, které jsou vlastníky lesa (nebo osobami s právy a povinnostmi vlastníka lesa), což umožní některé specifické služby a příspěvky poskytovat i jiným subjektům (u služeb se jedná např. o poradenské subjekty v lesním hospodářství, u finančních příspěvků se jedná např. o kočí nebo o zhotovitele lesních hospodářských plánů); • úpravou odst. 1 písm. k) novela reaguje na potřeby praxe a zákonem danou podmínku předání dat plánů v digitální formě, když konkretizuje nutnou slučitelností těchto dat s . informačním standardem lesního hospodářství (dále jen „ISLH“). Novela v této oblasti pouze potvrzuje současnou 25letou praxi v předávání digitálních dat plánů a jejich souladu s ISLH, který každoročně vyhlašuje ministerstvo na svých webových stránkách. Praxe také ukázala, že ačkoli jsou plány hospodářským nástrojem vlastníků lesů (§ 24), mají nepostradatelný význam pro různé orgány státní správy. Doplňovaná podmínka (soulad s ISLH) zaručuje, že poskytnutá data lesního hospodářského plánu bude možné zpracovat a zobrazit v informačních systémech státní správy; bez toho by se jednalo o neefektivní vynakládání veřejných prostředků. Využívání dat lesních hospodářských plánů nejen státní správou lesů (ale i např. Českou inspekcí životního prostředí, Celní správou a nově také hasičským záchranným sborem) se odráží v rozšíření účelu využívání dat lesních hospodářských plánů na státní správu obecně (pokud to příslušný právní předpis týkající se dané správní agendy vyžaduje). Účelem ISLH je zajistit obsahovou i formální jednotnost výstupů digitálních formátů různých dokumentů, dat a informací (zejména lesních hospodářských plánů) a tím umožnit jejich další centrální zpracování a využití vlastníky lesů, orgány státní správy lesů i ostatními zainteresovanými subjekty; • do odst. 1 pod písm. l) je pro úplnost doplněn finanční příspěvek na ztížené hospodaření ve vojenských lesích, poskytovaný Ministerstvem obrany, a na konec výčtu je doplněno zmocnění k poskytování finančního příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, rozpracovaného Ministerstvem zemědělství; • podle odst. 2 písm. a) je možnost poskytnout službu na zajištění velkoplošné ochrany lesů proti hmyzím škůdcům rozšiřována na škodlivé organismy obecně. V souvislosti se změnou klimatu nelze vyloučit aktivizaci celé řady organismů, které dosud neměly potenciál působit významné hospodářské škody. Rozšířením účelu pro poskytnutí služby na ochranu proti škodlivým organismům obecně (tj. škodlivým činitelům biotického charakteru) získá stát možnost reagovat na situace, kdy by bylo nezbytné zajistit provedení zásahu i proti jiným než výslovně hmyzím škůdcům, přičemž z povahy věci by mělo jít o velkoplošný zásah – tedy řešení událostí většího rozsahu, obtížně účinně řešitelných jednotlivými vlastníky lesů – ať již z organizačních či ekonomických důvodů; • k odst. 2 písm. c) uvádíme, že součástí prevence a ochrany lesů před požáry je mimo jiné zajištění leteckého hašení lesních požárů. Jedná se o obligatorní službu, na jejíž poskytnutí nemají vlastníci lesů právní nárok. V dané oblasti nedochází ke změně podmínek dotýkajících se poskytování dané služby podle právních předpisů účinných před nabytím účinnosti tohoto zákona. Letecká hasičská služba bude zajišťována v rozsahu zpracovaných koncepčních materiálů. • v odst. 2 písm. g) je mezi služby poskytované vlastníkům lesů, které jsou financovány primárně z rozpočtu ministerstva, zahrnuto i zprostředkování přenosu inovací a výsledků lesnické vědy a výzkumu v oblasti ochrany lesa, lesního semenářství a školkařství, využití biotechnologií, introdukce dřevin, pěstování lesů, ochrany lesa před škodami působenými zvěří a rozvoje biodiverzity lesních ekosystémů; • v odst. 4 je vypuštěna kompetence ministerstva či krajského úřadu k rozhodnutí o poskytnutí služeb (ty jsou ministerstvem či krajským úřadem poskytovány podle aktuálních potřeb lesního hospodářství, nikoliv na základě žádosti vlastníků lesů) a jsou doplněna Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí odpovědná (na základě kompetenčních ustanovení lesního zákona) za poskytování finančních příspěvků a služeb na hospodaření v lesích v případě vojenských lesů a lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem; • z odst. 5 je navrhována ke zrušení druhá věta, která je nepřesným opisem § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, který se na základě ustanovení § 46 odst. 11 lesního zákona přiměřeně aplikuje i na poskytování finančních příspěvků (opis do § 46 odst. 5 není potřebný) a v odst. 5 je nově uveden způsob poskytování finančních příspěvků (a to převodem z účtu ministerstva, z jehož rozpočtu jsou příspěvky poskytovány); • z odst. 6 je ustanovení k souběhu finančních příspěvků a podpor ze Státního fondu životního prostředí přesunuto do § 46a, stanovujícího obecné vyloučení dvojího financování stejných činností (do odstavce 6 tak nastupuje stávající ustanovení odstavce 7, v němž je navíc provedena terminologická úprava vyplývající ze správního řádu); • stávající znění odst. 8 je přesunuto do § 46a (první věta) či zrušeno, protože platí díky ustanovení o přiměřené aplikaci rozpočtových pravidel (druhá věta); odstavec 8 nově stanoví podací místa pro jednotlivé druhy finančních příspěvků;

• zákonné zmocnění v odst. 9 je nově zúženo na vymezení podmínek pro poskytování příspěvků. Ze zmocňovacího ustanovení je vypuštěno stanovení způsobu kontroly využití finančních příspěvků (je operativněji stanoveno předpisy ministerstva včetně příslušné směrnice pro krajské úřady) i stanovení závazných vzorů formulářů žádostí a ohlášení (nově by podle § 46a vzory formulářů byly uvedeny na webových stránkách poskytovatele). Důvodem jsou časté požadavky na doplnění formulářů v reakci na nové právní předpisy pro poskytování veřejné podpory nebo využívání finančních prostředků z veřejných rozpočtů; tyto požadavky jsou dosud řešitelné jen s odstupem při příští novele nařízení vlády. Neméně závažné jsou potřeby vyplývající ze zpřístupnění formulářů v informačních systémech, které vyžaduje průběžné změny v členění vyplňovaných položek. Příspěvky podle odst. 1 písm. m) a n) mají podmínky stanoveny zásadami (zveřejňovanými v rámci výzvy k podávání žádostí); tato odchylka vychází z povahy těchto finančních příspěvků, které mohou podle aktuální situace v lesním hospodářství vyžadovat včasné a rychlé změny podmínek.

K § 46a:

Nově vložený § 46a stanoví podmínky, které platí pro finanční příspěvky poskytované podle lesního zákona i pro finanční příspěvky poskytované podle zákona o myslivosti. Jedná se převážně o podmínky dosud stanovené nařízením vlády č. 30/2014 Sb., jejichž povaze ale lépe odpovídá uvedení v zákoně. Z § 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb. jsou takto přebírány či dále rozpracovány tyto základní principy při poskytování příspěvků: • povinnost ohlášení žadatele před zahájením prací, pokud ji žadateli ukládá nařízení vlády nebo zásady pro poskytování finančního příspěvku (povinnost ohlášení v tuto chvíli nejde spojit s konkrétními příspěvky podle § 46 odst. 1 zákona o lesích či § 62 odst. 1 zákona o myslivosti, protože přístup Evropské komise k požadavku na prokazování motivačního účinku podpory, řešeného právě ohlášením, se v čase mění); • minimální výše finančního příspěvku požadovaného v jedné žádosti (jeho dosavadní výše 1 000 Kč je touto novelou navýšena na 3 000 Kč, aby za stávajících nákladů na administrativu žádosti tyto náklady byly v efektivním poměru k výši poskytované podpory); • v odst. 3 je stanoven způsob stanovení výše příspěvku (sazbou na technickou jednotku nebo procentem z prokázaných nákladů). Doplněna je výjimka z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení pro finanční příspěvky poskytované sazbou – u sazbových příspěvků je sazba podpory pevně stanovena na danou jednotku jako část obvyklých nákladů na podporovaný výkon, tzn. dotovanému žadateli je vyplacena pevně stanovená částka bez ohledu na to, jaká cena byla veřejnou zakázkou vysoutěžena. Nedochází tedy k úspoře finančních prostředků, pokud by byla vysoutěžená cena nižší než stanovená pevná sazba. Dalším důvodem je administrativní zátěž žadatele bez přidané hodnoty; • odst. 4 uvádí, že závazné vzory formulářů jsou stanoveny na webových stránkách příslušných ministerstev (operativnější způsob, než dosavadní stanovení vzorů v přílohách právních předpisů); • odst. 5 přebírá z nařízení vlády č. 30/2014 Sb. možnost poskytnout příspěvky v poměrně nižší výši, pokud to vyžaduje nedostatečný objem rozpočtových prostředků. Pro poměrné stanovení nižší výše příspěvku se použije snížená sazba finančního příspěvku nebo snížení procentní míry, kterou je výše některých příspěvků vypočítávána z prokázané výše nákladů; • odst. 6 ve věci porušení rozpočtové kázně (včetně kompetence za správu těchto odvodů) odkazuje na příslušná ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech (kompetence přísluší finančním úřadům, protože ministerstva ani krajské úřady pro tuto agendu nemají potřebné předpoklady); • odst. 7 až 9 uvádí přebírána procesní ustanovení § 14k rozpočtových pravidel, o nichž rozpočtová pravidla stanoví, že je lze využít jen v případě, pokud to poskytovatel výslovně uvedl ve výzvě. Vzhledem k tomu, že většina finančních příspěvků podle § 46 zákona o lesích, § 62 zákona o myslivosti a nově navrhovaná platba podle § 46b zákona o lesích není prováděna výzvou k podávání žádostí, ale nařízeními vlády, která nemají obsahovat procesní ustanovení, je navrhováno zapracování přímo do lesního zákona do § 46a, stanovícího postupy platící pro všechny výše vyjmenované podpory. Přebírané ustanovení § 14k odst. 3 je navíc v lesním zákoně doplňováno ustanovením o zastavení řízení usnesením, pokud žadatel na výzvu poskytovatele (k doložení dalších podkladů nebo údajů) ve stanovené lhůtě nereagoval (toto ustanovení v rozpočtových pravidlech chybí); • odst. 10 vylučuje poskytnutí finančních příspěvků na činnosti již podpořené z jiných veřejných zdrojů (vč. fondů EU). Jedná se o univerzálnější prevenci dvojího financování, nahrazující stávající ustanovení § 46 odst. 6.

K bodům 154 a 155 - nadpis hlavy sedmé a § 46b

Navrhovaný § 46b představuje právní základ pro nový nenárokový výdaj lesního zákona – platbu za vybrané ekosystémové služby lesa, které je možné ocenit již existujícími tržními mechanismy (v tuto chvíli se jedná o ekosystémovou službu, spočívající v poutání uhlíku za podmínky jejího současného pozitivního dopadu na biologickou rozmanitost). Zavedení této platby předpokládá Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 uvádějící, že k roku 2026 má ministerstvo zajistit předpoklady pro realizaci plateb vlastníkům lesů za ekosystémové služby vyplývající z lesního hospodářství (opatření C.4.2). Platba bude pozitivně motivační, oceňující snahu o zvýšení úrovně poutání uhlíku lesními ekosystémy a podpory biologické rozmanitosti. Platba bude poskytována jen za plnění těch opatření, která zvyšují poutání uhlíku a současně mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost v lesích. Dopady do státního rozpočtu budou stanoveny po sestavení parametrů platby a projednány během legislativního procesu prováděcího nařízení vlády. Po procesní stránce se při poskytování této platby bude přiměřeně postupovat podle ustanovení o poskytování dotací v části první hlavě III. zákona č. 218/2000 Sb., obdobně jako je tomu u finančních příspěvků poskytovaných podle § 46 a § 46a včetně minimální výše nároku požadovaného v jedné žádosti na úrovni 3 000 Kč (vazba na § 46a odst. 2). Vzhledem ke sdílené kompetenci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva obrany je nutné, aby podrobnosti (způsob určení výše platby za klimatickou funkci lesů a podmínky jejího poskytování) stanovila vláda nařízením, jež bude připraveno v úzké spolupráci uvedených ministerstev. Územní působnost poskytovatelů platby (krajských úřadů, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva obrany) bude respektovat obecné zásady výkonu státní správy lesů podle lesního zákona. Na úrovni krajských úřadů nevyžaduje nová agenda navýšení příspěvku na výkon státní správy.

K bodům 156, 169, 175 a 181 - § 47 odst. 1 písm. b), § 48 odst. 2 písm. a), § 48a a § 48a odst. 1 písm. k)

Terminologické zpřesnění.

K bodu 157 - § 47 odst. 2

Legislativně technická změna, která souvisí s jednoznačným vymezením pojmu vojenské lesy (§ 8 odst. 1 písm. e) a organizací Vojenského lesního úřadu.

K bodu 158 - § 47 odst. 4

Problémem současné správní praxe orgánů státní správy lesů je mimo jiné také potřeba zajištění její vysoké odbornosti (viz opatření C.2.2 Návrh zakotvení požadavku na vzdělání úředníků – včetně jejich celoživotního vzdělávání). Novela tento dlouhodobý problém řeší formou nutného odborného vzdělání, nebo alespoň dosažené praxe, kterou musí splňovat

úředníci vykonávající státní správu lesů. Státní správa lesů je natolik specifickým oborem a s tolika přesahy do jiných oborů, že je žádoucí, aby se jí věnovali k tomu kvalifikovaní lidé s příslušným lesnickým vzděláním.

K bodům 159 a 160 - § 47 odst. 5

Terminologická úprava. Vypuštění náhrady podle § 26 odst. 2 souvisí se změnou v zajištění vyhotovení lesních hospodářských osnov navrhovanou v rámci § 26. Dotčené orgány v souladu se současnou praxí budou úhradu nároku pouze posuzovat, a nikoliv ji přímo hradit. S ohledem na změny procesu posouzení nároku je nutné odložit účinnost tohoto ustanovení o 1 rok, aby návazně na přijetí této novely byl dostatek času jak na úpravu informačních systémů, tak úpravu směrnice o postupu obcí s rozšířenou působností a krajů při poskytování náhrad podle lesního zákona.

K bodu 161 - § 48 odst. 1 písm. c)

Legislativně-technická úprava.

K bodu 162 - § 48 odst. 1 písm. d)

Novela reaguje na nevhodně provedenou úpravu tohoto ustanovení prostřednictvím změnového zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Novela text do výměry 1 ha vkládá na správné místo tohoto ustanovení, aby bylo zřejmé, který orgán je věcně příslušný k rozhodování o omezení do výměry 1 ha a předešlo se kompetenčním sporům.

K bodu 163 - § 48 odst. 1 písm. f)

Legislativně-technická úprava v návaznosti na nově definovanou úpravu postupu povolování konání organizovaných akcí v lese.

K bodu 164 - § 48 odst. 1 písm. g), § 48a odst. 1 písm. l) a § 49 odst. 2 písm. a)

Legislativně-technická úprava. Odstraňuje se chyba vzniklá v rámci předchozích novelizací lesního zákona, kdy došlo k doplnění a přečíslování odstavců v § 32, přičemž tyto úpravy nebyly dosud zohledněny ve výše uvedených paragrafech.

K bodu 165 - § 48 odst. 1 písm. h), § 48a odst. 1 písm. d) a § 48a odst. 2 písm. d)

Legislativně-technická úprava spojená s úpravou věku minimálního obmýtí lesních porostů (§ 33 odst. 6).

K bodu 166 - § 48 odst. 1 písm. j)

Legislativně-technická úprava spojená s úpravou podmínek pro udělení licence.

K bodu 167 - § 48 odst. 1 písm. n)

Legislativně-technická úprava spojená se zrušením § 57.

K bodu 168 - § 48 odst. 2 písm. a)

Legislativně-technická úprava vyvolaná snahou o odstranění nefunkčních ustanovení a snižování byrokratické zátěže (viz § 12 odst. 2).

K bodu 170 - § 48 odst. 2 písm. b)

Novela reaguje na úpravu § 14 lesního zákona. V reakci na dosavadní nejednotnost správní praxe při posuzování dotčenosti pozemků do 30 m od okraje lesa v případech, pokud se les a dotčený pozemek nachází v územní působnosti jiných orgánů státní správy lesů je nutné zdůraznit, že příslušným orgánem státní správy lesů k posouzení dotčenosti je orgán, do jehož územní působnosti spadá dotčený pozemek a nikoli les.

K bodu 171 - § 48 odst. 2 písm. c)

Legislativně-technická úprava reagující na úpravu způsobu zadávání osnov (§ 25) a snižování byrokratické zátěže.

K bodu 172 - § 48 odst. 2 písm. d)

Legislativně-technická úprava.

K bodu 173 - § 48 odst. 2 písm. f)

Novela sjednocuje a zpřehledňuje veškerá ustanovení týkající se úkolů plněných Institutem.

K bodu 174 - § 48 odst. 2 písm. j) a § 48a odst. 2 písm. k)

Novela reaguje na úpravu § 28a a pověřenou osobu nahrazuje Institutem.

K bodu 176 § 48a odst. 1 písm. c)

Legislativně-technická úprava rušící současné ustanovení v návaznosti na nově definovanou úpravu postupu povolování konání organizovaných akcí v lese. Úprava provedená v souvislosti s úpravou rozhodovacího procesu při schvalování plánů. Novela s ohledem na terminologické sjednocení a procesní úpravy postupu schvalování lesních hospodářských plánů (§ 27c odst. 1 a § 27d odst. 3) upravuje také kompetenci k jejich schválení. Schválení plánu je nově prováděno ve správním řízení s odchylnou procesní úpravou v některých částech schvalovacího procesu, a proto byla kompetence ke schválení plánu převedena do odst. 1 (úkony podmíněné rozhodnutím).

K bodu 177 - § 48a odst. 1 písm. d)

Legislativně technická úprava spojená s úpravou schvalovacího procesu plánů a nového rozhodování o výjimkách v rámci tohoto procesu (rozhodnutí o schválení plánu bude obsahovat i rozhodnutí o výjimkách). Jestliže orgán státní správy lesů bude v rozhodnutí o schválení plánu povolovat vyjmenované výjimky, je nutné vzít zejména v poučení o odvolání do úvahy skutečnost, že výjimka podle § 33 odst. 6 je povolována v režimu správního řádu, zatímco na povolení výjimek podle § 31 odst. 2 a § 31 odst. 6 se správní řád nevztahuje.

K bodu 178 - § 48a odst. 1 písm. f)

Legislativně technická úprava odkazu.

K bodům 179 a 180 - § 48a odst. 1 písm. h)

Legislativně-technická úprava vyvolaná zrušením § 57 a dále úpravou podmínek pro udělení licence.

K bodu 182 - § 48a odst. 1 písm. m)

Legislativně-technická úprava. Orgán kraje nově rozhoduje na žádost vlastníka o objemu těžby, kterou může vlastník realizovat v období do schválení plánu, pokud ho neuspokojí možnost těžit množství 8 m/ha.

K bodu 183 - § 48a odst. 2 písm. d)

Legislativně-technická úprava.

K bodům 184 a 185 - § 48a odst. 2 písm. g)

Doplněna je kompetence krajského úřadu k rozhodování o žádostech o poskytnutí platby za ekosystémové služby lesů, přičemž z hlediska personálních kapacit krajských úřad by se mělo jednat o agendu navazující na agendu finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích pravděpodobně v obdobném rozsahu (každý vlastník lesa bude nadále moci podat za lesní majetek na území kraje jen jednu žádost). V ustanovení písm. g) dále doplněno, že krajský úřad o poskytnutí příspěvku nerozhoduje pouze v případě vojenských lesů (rozhoduje Ministerstvo obrany), ale ani v případě lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem (rozhoduje Ministerstvo životního prostředí) – nejedná se o nové vymezení působnosti, ale pouze o precizaci ustanovení, které je odvoditelné i z jiných ustanovení lesního zákona. Obdobně zmocnění k provádění veřejnosprávních kontrol podaných žádostí bylo dosud odvozováno (na základě stanoviska Ministerstva financí) jako součást kompetence k rozhodování o žádostech, do písm. h) je doplněno pro úplnost (analogicky s § 59 odst. 1 písm.

g) a § 59 odst. 2 písm. g) zákona č. 449/2001 Sb. ve vztahu k poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti podle § 62 zákona č. 449/2001 Sb.). Pro přípravu nutných postupů administrace a vlastních opatření (podmínek plateb za ekosystémové služby) je nutné odložit účinnost tohoto ustanovení až od 1. 1. 2027.

K bodu 186 - § 49 odst. 2 písm. d)

Novela reaguje na terminologickou úpravu § 27 a následujících, které vydávaný správní akt schvalujícího orgánu státní správy lesů upravuje jako rozhodnutí.

K bodu 187 - § 49 odst. 3 písm. e)

Legislativně-technická úprava v návaznosti na úpravu způsobu výpočtu poplatku za odnětí. V souvislosti se změnou způsobu výpočtu poplatku za odnětí (§ 17) nebude již cena dřeva zahrnována do výpočtu, kompetence ministerstva k vyhlašování ceny dřeva na odvozním místě je proto navrhována ke zrušení. Ustanovení je nahrazeno zmocněním ministerstva pro vyhlášení informačního standardu lesního hospodářství (ISLH). Tento standard je již od roku 2014 nezbytnou podmínkou pro získání dotace na digitální zpracování plánů a předání jejich digitálních dat do datového skladu státní správy lesů (NV č. 30/2014 Sb.). Legislativně-technická úprava spojená s úpravou způsobu předávání dat plánů v digitální formě (§ 46 odst. 1 písm. k). ministerstvo vyhlašuje ISLH na svých webových stránkách.

K bodu 188 - § 49 odst. 3 se písmeno g)

Legislativně technická úprava v souvislosti s odstraněním pověřené osoby (§ 28a).

K bodům 189 a 190 - § 49 odst. 3 písm. m)

Vypouští se kompetence ministerstva k rozhodnutí o poskytování služeb (ty jsou ministerstvem či krajským úřadem poskytovány podle aktuálních potřeb lesního hospodářství, nikoliv na základě žádosti vlastníků lesů). Souvisí se změnou provedenou v § 46.

K bodu 191 - § 50

Novela reaguje na kompetenční uspořádání státní správy dané zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky a logicky vyjímá Ministerstvo zemědělství, jako ústřední orgán státní správy lesů z působnosti vrchního státního dozoru.

K bodu 192 - § 51 odst. 1

Legislativně-technická úprava reagující na úpravu obsahu osnov (§ 25) a snižování byrokratické zátěže.

K bodu 193 - § 51a odst. 1

Legislativně-technická úprava odkazů. Odstraňuje se chyba vzniklá v rámci předchozích novelizací lesního zákona, kdy došlo k doplnění a přečíslování odstavců v § 32 a § 33, přičemž tyto úpravy nebyly zohledněny v § 51a odst. 1, který na konkrétní vybraná ustanovení odkazuje.

K bodu 194 – § 53 a § 54

V dosud platném znění zákona nebyly přestupky jednoznačně definovány. Novela tento stav napravuje přesným vymezením jejich skutkové podstaty.

K § 53

Nezbytné promítnutí podmínek ustanovení § 20 odst. 1 písm. n) - poškozování upravené lyžařské trasy. V novele je zvýšena maximální výše pokut u fyzických osob na dvojnásobek, aby plnila i funkci prevenční, což s ohledem na výše pokut, zachovaných z roku 1996, již neplní, a také proto, že novela ruší ustanovení § 56 odst. 1 řešící recidivu přestupků, která byla jen velmi omezeně kontrolovatelná v rámci celé ČR.

K § 54

Novela reaguje na předchozí novelu lesního zákona přijatou jako zákon č. 314/2019 Sb., která do lesní zákona zavedla možnost správním orgánům vydávat opatření obecné povahy. Již v rámci mezirezortního připomínkového řízení k zákonu č. 314/2019 Sb. bylo poukazováno na skutečnost, že podle dosavadního znění skutkové podstaty přestupku podle § 54 odst. 1 písm.

e) nebude možné porušení povinností uložených opatřením obecné povahy stíhat jako přestupek, neboť opatření obecné povahy není rozhodnutím. Novela proto tuto legislativní mezeru odstraňuje. Novela reaguje na novou povinnost informovat o změnách ve vlastnictví lesa přesahující 50 ha. Novela promítá podmínky nového ustanovení § 36a – režim pastvy v lese. Novela také reaguje na novou úpravu konání organizovaných akcí v lese.

Novela reaguje na novou povinnost informovat o změnách v osobě odpovědného zástupce. Novela zavádí přestupek pro novou povinnost provozovatele motorového vozidla – zajistit, aby při užití motorového vozidla nebyl porušen zákaz jezdit a stát motorovými vozidly v lese. Je nutno zdůraznit, že toto ustanovení se uplatní až tehdy, pokud není možné dohledat a stíhat přestupce podle § 53 odst. 1 písm. g), tedy řidiče vozidla.

K bodu 195 - § 55

Nově budou pokuty za přestupky uložené orgánem státní správy lesů podle lesního zákona příjmem rozpočtu obcí s rozšířenou působností (v souladu s § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb.) nebo kraje (v souladu s § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb.). Obecní a krajské úřady pak tyto příjmy mohou využít k podpoře provádění státní správy lesů. Pokuty za přestupky na úseku lesního hospodářství mohou být také příjmem státního rozpočtu (v souladu s § 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb. Prostřednictvím příslušného ukazatele rozpočtu kapitoly ministerstva pak ekvivalent těchto příjmů může být využit k podpoře hospodaření v lesích podle § 46.

K bodu 196 - § 56 a § 57

Ustanovení je vypuštěno bez náhrady, protože není využitelné. Před tím, než je možno podle něj procesně postupovat, by již muselo dojít k výkonu rozhodnutí – exekuci. Za situace, kdy vlastník lesa neplní podstatné povinnosti stanovené lesním zákonem, ohrožuje tím existenci lesa a byla mu za to uložena pokuta, která bude neúčinná, se lze jen stěží vyhnout prodlení a stačit hrozící nebezpečí ještě odvrátit. V zákoně však existuje ještě jiné řešení této situace. Každý orgán státní správy lesů je již v průběhu tohoto nepříznivého vývoje povinen uložit opatření podle ustanovení § 51 odst. 1. Nebude-li splněno, je pak podle ustanovení § 103 odst. 1 správního řádu povinen vydat rozhodnutí, kterým bude uloženo opatření vykonat. V době, ve které již probíhá výkon uloženého opatření, by proto bylo zbytečné zahajovat řízení o uložení opatření podle § 57. Takovéto řízení by muselo být po vykonání rozhodnutí o uložení opatření podle § 51 odst. 1 zastaveno, protože by odpadl důvod (viz § 66 odst. 2 správního řádu), pro který bylo zahájeno.

K bodům 197 a 198 - § 58 odst. 1

Nová terminologie použitá v odstavci 1 je přizpůsobena novému občanskému zákoníku, který přenechání věci nesoucí užitky (v tomto případě lesa) k užívání i požívání nazývá pachtem a analogicky podnájem lze považovat v případě lesa za podpacht. Úpravou není vyloučena aplikace ustanovení i na méně časté formy úpravy právních vztahů k lesům mezi dvěma či více subjekty, pokud jsou obdobné nájmu či pachtu – zejména výpůjčka. Praxe ukazuje, že smluvní podmínky, zejména pokud se jedná o přenechání lesa k užívání a požívání za účelem hospodaření v lese na delší období (např. decennium), je nutné upravit písemnou formou, aby byly později nezpochybnitelné.

K bodu 199 - § 58 odst. 2

Novela reaguje na primární uplatnění správního řádu v rozhodovacích procesech podle lesního zákona.

Naplnění ustanovení § 17 odst. 1 - podrobný postup výpočtu poplatku za odnětí. Poplatek za odnětí je ekonomickým nástrojem ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesů. Jeho cílem je subjekty usilující o odnětí od jejich záměru odradit nebo je donutit, aby o odnětí uvažovaly jen v nezbytném minimálním rozsahu. Nepředstavuje náhradu majetkové újmy vlastníka lesa způsobené odnětím, ale má poskytnout náhradu za ztrátu plnění těch funkcí, které jsou sociálně ekonomickým přínosem pro společnost. Právě z hlediska účelnosti poplatku za odnětí je nutné vycházet při hodnocení současné právní úpravy (z hlediska její dostatečnosti a vhodnosti). U současného stavu se dlouhodobě projevuje, že byl zakotven v první polovině devadesátých let minulého století v prostředí absence relevantních dat o sociálně ekonomické hodnotě plnění funkcí lesa. Zavedený výpočtový postup nezahrnuje řadu podstatných faktorů – zejména není rozlišováno mezi jednotlivými funkcemi lesa, mezi jejich vztahy ani mezi dopady jejich působení (vlivu) na krajinu a společnost, neboť vycházejí výlučně z příliš schématické a zjednodušující kategorizace lesů. Podstatnou vadou stávajícího postupu je pak jeho vazba na průměrnou cenu dřeva na pni – na výši poplatku stanovené pro jednotlivé roky je jednoduché vysledovat, že v důsledku kolísání (propadů a růstu) cen dřeva dochází ke značně kolísavému oceňování funkcí lesa, ačkoliv jejich sociálně ekonomická hodnota (z hlediska vnímání společnosti) je na vzestupu.

Popsané vnitřní rozpory činí existující postup výpočtu poplatku za odnětí nadále neudržitelným a nelze je odstranit jinak než změnou postupu při výpočtu. To ministerstvu ukládají:

a) Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 (usnesení vlády ze dne 25. ledna 2021 č. 72) v rámci dlouhodobého cíle C. Zajistit konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících odvětví a jejich význam pro regionální rozvoj; mj. upravit výpočet poplatku za odnětí z PUPFL tak, aby zohledňoval celospolečenský význam lesů (příslušný cíl C.1.1. má být změnou lesnické legislativy dosažen do roku 2026);

b) Implementační plán Strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 (usnesení vlády ze dne 29. listopadu 2017 č. 838) v rámci opatření D.o.1: Omezování fragmentace lesů, minimalizace trvalých záborů (odnětí) nebo omezení výstavbou (zejména plošných nebo liniových dopravních nebo energetických staveb); konkrétně plánována aktivita: Zvýšení poplatků za odnětí lesních pozemků v rámci předpokládaná novelizace lesního zákona (k dosažení již do roku 2020, nicméně v předpokládaném období 2017 až 2020 nebyla velká novela lesního zákona realizována).

Ministerstvo proto v rámci Národní agentury pro zemědělský výzkum podpořilo realizaci výzkumného projektu Aktuální a strategické možnosti trvale udržitelného poskytování funkcí lesa a služeb polyfunkčního lesního hospodářství veřejnosti z hlediska sociálně- ekonomického, politického a právního v České republice, jehož výsledkem mj. je i analýza a návrh úpravy právního předpisu ohledně újmy za odnětí plnění ekosystémových služeb lesa ve formě poplatku za odnětí (z roku 2018). Dalším výstupem je také certifikovaná Metodika hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti ekosystémových služeb lesa v České republice. Navrhovaná metoda výpočtu poplatku za odnětí vychází ze zjištěných hodnot jednotlivých ekosystémových služeb lesních ekosystémů (podle základních kritérií jejich působení) a diferencuje tyto hodnoty podle ekosystému, kterým má být lesní ekosystém nahrazen a dále stanovuje koeficienty pro zohlednění jednotlivých ekosystémových služeb a postup výpočtu poplatku za odnětí lesa.

Čl. II Přechodná ustanovení K bodu 1

Obecná přechodná právní úprava pro dokončení započatých řízení před účinností této novely.

K bodu 2

Toto přechodné ustanovení si klade za cíl zkompletovat databázi vydaných rozhodnutí o kategorizaci lesů, aby informace o kategorizaci dostupné v IS kategorizace lesů a následně RÚIAN byly kompletní a plnily tak svoji funkci.

K bodu 3

Přechodné ustanovení poskytuje držitelům vícero licencí k jednomu předmětu činnosti čas pro uvedení do souladu. Pokud tak neučiní, licence uplynutím jednoho roku zanikají.

K bodu 4

Toto přechodné ustanovení je určeno těm vlastníkům lesů, kteří již podle této novely nemusí mít stanovené závazné ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu nebo minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku s výjimkou státních lesů. Tito vlastníci již nemusí od účinnosti novely tato závazná ustanovení dodržovat, pokud ale měli podle dosavadní právní úpravy nárok na částečnou úhradu zvýšených nákladů za provedené plnění, tento nárok jim účinností novely nezaniká. Pro úplnost je nutné uvést, že schválené závazné ustanovení maximální celková výše těžeb zůstává pro všechny adresáty této povinnosti (vlastníky hospodařící podle plánu) i nadále závazné.

K bodu 5

Toto přechodné ustanovení je určeno těm vlastníkům lesů, kteří protokolárně převzali lesní hospodářské osnovy a již podle této novely nemají povinnost mít stanovené závazné ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu. Tito vlastníci již nemusí od účinnosti novely tato závazná ustanovení dodržovat, pokud ale měli podle dosavadní právní úpravy nárok na částečnou úhradu zvýšených nákladů za provedené plnění, tento nárok jim účinností novely nezaniká. Protokolárně převzaté závazné ustanovení celková výše těžeb zůstává pro všechny adresáty této povinnosti (vlastníky hospodařící podle převzaté osnovy) i nadále závazné, a to až do skončení platnosti převzaté osnovy. Přechodné ustanovení umožní dokončit administraci nároků za zpracování osnov vzniklých před účinností změny.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny

K bodům 1, 2 a 4 - § 4 odst. 3 a 5 a § 5 odst. 4

V návaznosti na úpravu procesu zadávání osnov a zrušení protokolárního přebírání osnov vlastníky lesů byl v tomto smyslu upraven i postup vydávání souhlasu podle zákona č. 114/1992 Sb. Cílem je terminologické sjednocení obou zákonů v rámci procesu vydávání závazného stanoviska orgánů ochrany přírody k převzetí lesních hospodářských osnov. Orgán ochrany přírody bude vydávat své závazné stanovisko v okamžiku převzetí zpracovaných osnov Institutem na žádost Institutu. Osnovy posoudí jako celek s důrazem zejména na rámcové směrnice hospodaření, zapracování požadavků ochrany přírody vznesených v rámci procesu zpracování osnov a návrh záměrného rozšiřování nepůvodních druhů lesních dřevin.

K bodu 3 - § 4 odst. 4

V návaznosti na úpravu posuzování uplatnění modřínu opadavého v lesním zákoně, kdy došlo na základě vědeckých poznatků k vypuštění jeho posuzování, je obdobně upravován i postup jeho posuzování v zákoně č. 114/1992 Sb. Modřín opadavý jako prokazatelně domácí dřevina již nebude předmětem posuzování jeho uplatnění.

ČÁST TŘETÍ Zrušovací ustanovení

Zrušení vyhlášky č. 78/1996 Sb. souvisí se zrušením legislativní úpravy lesů pod vlivem imisí (§ 10).

ČÁST ČTVRTÁ Účinnost

Návrh zákona nabývá účinnosti dnem 1. července 2025. Bylo stanoveno odložení účinnosti § 25 až na 1. 1. 2026. Tato doba je nutná pro přípravu Institutu na nový způsob zadávání a přebírání osnov. Až do uplynutí této doby budou osnovy zadávány a přebírány orgány obcí s rozšířenou působností dosud běžným způsobem (nutné dodržet minimální lhůtu pro zadávání stanovenou vyhláškou č. 84/1996 Sb., a to 18 měsíců před ukončením jejich platnosti). Veškeré platby za osnovy zadané či zpracované do konce roku 2025 budou rovněž proplaceny současným postupem obcemi s rozšířenou působností. S ohledem na změny procesu posouzení nároku (§ 47 odst. 5) je nutné odložit účinnost tohoto ustanovení, aby návazně na přijetí této novely byl dostatek času na úpravu informačních systémů a směrnice o postupu obcí s rozšířenou působností a krajů při poskytování náhrad podle lesního zákona. Z důvodu nezbytné rezervy pro přípravu podkladů pro vrstvu kategorizace lesů a vrstvu lesnické typologie zobrazovanou v RÚIAN se odkládá nabytí účinnosti příslušných ustanovení, a to k 1. lednu 2027. Dále bude stejně odloženo nabytí účinnosti ustanovení, kterým se zavádí povinnost pro odborné lesní hospodáře účastnit se vzdělávacích akcí, a to z důvodu nutné přípravy vzdělávacího systému a nabídky vzdělávacích seminářů. Ke stejnému datu nabydou účinnosti ustanovení zavádějící podporu pro ekosystémové služby a upravující navazující procesy, a to z důvodu nutné přípravy celého procesu. Dosavadní praxe a vědecké poznatky dokládají, že porostní charakteristiky a stanovištní podmínky v České republice jsou natolik diferencované, že bude nutné získat dostatečný časový prostor pro vydání vyhlášky o ponechávání těžebních zbytků a stromů k zetlení. Z těchto důvodů nabyde zmocňovací ustanovení k vydání vyhlášky účinnosti až 1. ledna 2030.

V Praze dne 25. září 2024

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Ministr zemědělství: Mgr. Marek Výborný podepsáno elektronicky