a) Zhodnocení platného právního stavu
Právní úprava kontroly dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, státního dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek, státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, dozoru vykonávaného orgány státní báňské správy, dozoru vykonávaného orgány státního zdravotního dozoru ve vztahu k ochraně zdraví při práci a kontrola vykonávaná Státním úřadem pro jadernou bezpečnost není v právním řádu České republiky konstruována jako jednotná, nýbrž jako decentralizovaná. V působnosti resortu práce a sociálních věcí je soustředěna kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a pracovních podmínek.
Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s výjimkou právních předpisů týkajících se pracovních podmínek a právních předpisů o bezpečnosti práce, jsou oprávněny vykonávat Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, které jsou mu podřízeny (§ 26 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, § 8 až 10 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).
Státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek vykonávají orgány státního odborného dozoru, jimiž jsou Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce (§ 1 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce). Uvedené orgány jsou v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu Ministerstvem práce a sociálních věcí (§ 1 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb.).
Dozor vykonávaný orgány státní báňské správy, jimiž jsou Český báňský úřad a obvodní báňské úřady je upraven zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů se vztahuje na bezpečnost a ochranu zdraví, bezpečnost provozu, ochranu pracovního prostředí v podmínkách provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
Dozor vykonávaný orgány státního zdravotního dozoru ve vztahu k ochraně zdraví při práci, jimiž jsou Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice je upraven zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
Specifické postavení zaujímá kontrola vykonávaná Státním úřadem pro jadernou bezpečnost [§ 39 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů].
Státní dozor nad provozováním určeného technického zařízení na drahách vykonávají drážní správní úřady a Drážní inspekce (§ 53a, 54 a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů).
Státní odborný dozor vykonávaný orgány Ministerstva obrany se vztahuje na bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu vojenské činné služby a na určená technická zařízení provozovaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a slouží k plnění úkolů ozbrojených sil [§ 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 43 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, a § 100 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání].
Z ustanovení § 86 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vyplývá, že dozor nad bezpečností při výkonu služby upravuje zvláštní právní předpis s tím, že se odkazuje na zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
Ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv jsou u zaměstnavatelů oprávněny příslušné odborové orgány (§ 22 a § 272 odst. 4 zákoníku práce).
Kromě toho jsou odborové orgány oprávněny podle § 136 zákoníku práce vykonávat u jednotlivých zaměstnavatelů kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Z předchozího zhodnocení je patrné, že kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů a státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek jsou nedůvodně rozděleny, čímž se tříští kontrolní kapacita a zbytečně zužuje odborný rámec kontroly.
Základním cílem vládního návrhu zákona o inspekci práce je soustředit, v působnosti resortu práce a sociálních věcí do jednotné právní úpravy kontrolu pracovněprávních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, s výjimkou pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a pracovněprávních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů.
Navrhuje se rovněž, aby kontrolní orgány kontrolovaly také dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k těmto předpisům výhodněji, jakož i vnitřních předpisů podle § 21 zákoníku práce, vnitřních předpisů vydaných podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů nebo zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, jestliže zakládají nároky zaměstnanců.
Dále se navrhuje rozšířit kontrolní působnost ve vztahu ke stanoveným kontrolovaným subjektům (§ 6 odst. 1 a 2 vládního návrhu zákona), vybavit kontrolní orgány, jimiž se mají nově stát Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce [
V návaznosti úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 81/1947, o inspekci práce v průmyslu a obchodě, a č. 129/1969, o inspekci práce v zemědělství, které sice nejsou pro Českou republiku závazné, bylo zapracováno oprávnění výjimečně přizvat ke kontrole specializované odborníky (§ 37 vládního návrhu zákona).
Fyzické osoby zaměstnané státem, které budou vykonávat kontrolu podle navrhovaného zákona, budou státními zaměstnanci ve služebním poměru podle zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Navržená právní úprava má v právním řádu České republiky představovat veřejnoprávní úpravu procesního charakteru s tím, že hmotně právní vztahy jsou upraveny především v zákoníku práce a v právních předpisech vydaných k jeho provedení.
Při přípravě právní úpravy bylo přihlédnuto ke změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, který byl změněn zákonem č. 274/2003 Sb., pokud jde o koncipování oprávnění fyzických osob vykonávajících kontrolu podle navrhované právní úpravy, podobě jako je tomu u zaměstnanců vykonávajících státní zdravotní dozor.
Kontrolní působnost úřadů práce podle právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů se bude řídit dosavadními právními předpisy a není navrhovanou právní úpravou dotčena.
Dosavadními právními předpisy se bude řídit rovněž státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávaný organizacemi státního odborného dozoru.
Navrhovaná nová právní úprava se nebude dotýkat ani kontrolní působnosti zvláštních kontrolních (dozorčích) orgánů uvedených v § 6 odst. 4 vládního návrhu zákona.
Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovaná právní úprava představuje úpravu státem vykonávané kontroly, nebudou jí dotčena ani kontrolní oprávnění příslušných odborových orgánů podle § 22 a 136 zákoníku práce.
Do vládního návrhu zákona v části čtvrté (§ 10 až 34) je rovněž promítnuta nová koncepce správního trestání.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navržená právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnost s právními akty Evropských společenství
Na předmět úpravy navrhované právní úpravy z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, dopadá úmluva Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků a pracovním prostředí (1981) č. 155 (vyhláška č. 20/1989 Sb.). Z této úmluvy, pokud jde o opatření na národní úrovni – mimo jiné – vyplývá
požadavek dohledu na provádění právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců a pracovním prostředí, který má být zajištěn vhodnou a přiměřenou soustavou inspekce,
potřeba učinit opatření pro zajištění poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby se jim pomohlo vyhovět právním povinnostem.
Uvedeným požadavkům bude navrhovaná právní úprava vyhovovat.
Jak už bylo uvedeno, přestože Česká republika není vázána úmluvami Mezinárodní organizace práce č. 81/1947, o inspekci práce v průmyslu a obchodě, a č. 129/1969, o inspekci práce v zemědělství, byly do návrhu právní úpravu zapracovány požadavky vyplývající z těchto úmluv, což umožní, aby – bude-li o tom rozhodnuto – mohly být tyto úmluvy ratifikovány.
Pokud jde o právo evropských společenství, je třeba zdůraznit, že zvláštní směrnice upravující oblast inspekce práce neexistuje.
Inspekce práce ve státech Evropské unie není řešena podle jednotného modelu, ale podle národních úprav vycházejících z úmluv Mezinárodní organizace práce č. 81/1947, o inspekci práce v průmyslu a obchodě, a č. 129/1969, o inspekci práce v zemědělství.
V zájmu vytvoření jednotného prostředí v oblasti bezpečnosti práce ve všech členských státech Evropské unie byl rozhodnutím Evropské komise 95/319/EC ze dne 12. července 1995 vytvořen Výbor představitelů orgánů inspekce práce (SLIC) jako poradní orgán Evropské komise. Úkolem Výboru představitelů orgánů inspekce práce je především pravidelně hodnotit úroveň činností orgánů inspekce práce členských států, sjednocovat jejich činnost a zajišťovat efektivní výměnu informací. Výbor představitelů orgánů inspekce práce v roce 1974 vypracoval a v roce 1997 zpřesnil dokument „Obecné principy pro inspektoráty práce týkající se inspekce bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích“. Tyto dokumenty byly při přípravě vládního návrhu zákona o inspekci práce zohledněny.
Požadavky práva evropských společenství kladené na právní úpravu bezpečnosti práce, představované zejména rámcovou směrnici 89/391/EEC, o provádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a na ni navazující dílčí směrnice evropských společenství, jsou zapracovány v hmotně právní úpravě, která je obsažena především v zákoníku práce a právních předpisech vydaných k jeho provedení.
Z čl. 3 Evropské sociální charty (č. 14/2000 Sb. m. s.), jíž je Česká republika vázána – mimo jiné – vyplývá, že na úseku bezpečných a zdravých pracovních podmínek se smluvní strany zavazují vydávat právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a také stanovit opatření k vynucení takových právních předpisů formou dozoru. S Evropskou sociální chartou není navrhovaná právní úprava v rozporu.
e) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Navrhované organizační uspořádání orgánů inspekce práce předpokládá vytvoření Státního úřadu inspekce práce, který nahradí dosavadní Český úřad bezpečnosti práce a osmi oblastních inspektorátů práce, které nahradí dosavadní inspektoráty bezpečnosti práce. Nedojde tudíž ke zvýšení výdajů státního rozpočtu.
V této souvislosti se předpokládá převod cca 100 pracovních míst (zaměstnanců) z úřadů práce na oblastní inspektoráty práce v rámci kapitoly 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Při převodu uvedených pracovních míst (zaměstnanců) dojde také k přesunu prostředků na platy a navazujících prostředků, jakož i k přesunu prostředků souvisejících s provozem Státního úřadu inspekce práce a osmi oblastních inspektorů práce včetně výdajů na informační systém, cestovní náhrady, údržbu a podobně.
Navrhovaná právní úprava nebude mít výrazný nepříznivý vliv na malé a střední podnikatele ani na životní prostředí.
Důvodem je skutečnost, že u těch, kteří jsou zaměstnavateli, je kontrola dodržování povinností vyplývající z pracovněprávních předpisů, jakož i státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení prováděn již podle dosavadních právních předpisů, kterými jsou zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, zákon o zaměstnanosti a zákon o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.
Pokud se jedná o možné ukládání pokut a jejich navrženou výši, která byla upravena podobně jako je tomu v ustanovení § 139 a 140 schváleného nového zákona o zaměstnanosti, je třeba zdůraznit, že ukládání sankcí je až krajním prostředkem ke zjednání nápravy, nikoli aktem odvety a nástrojem likvidace podnikatelů (zaměstnavatelů). A priori nelze ani vycházet z úvahy, že podnikatelé (zaměstnavatelé) porušují povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, tzn., že s každou provedenou kontrolou bude automaticky spojen postih spočívající ve vysoké pokutě.
K § 1
Navrhuje se vymezit předmět úpravy zákona o inspekci práce. Mezi stěžejní záležitosti navrhované právní úpravy náleží vytvoření nových správních úřadů, jimiž se mají stát úřad a inspektoráty.
K § 2
V souladu s čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky a § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se zřizují úřad a inspektoráty jako správní úřady. Účetní jednotkou má být úřad. Organizační složka je účetní jednotkou, pokud to stanoví zvláštní právní předpis.
Navržený organizační model inspekce práce je v souladu s Národní politikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (usnesení vlády ze dne 19. 5. 2003 o Národní politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, č. 475). Je počátečním krokem k integraci činnosti na úseku bezpečnosti práce v České republice.
Označení, sídla a působnost inspektorátů obsahuje
Podobně jako je tomu podle dosavadního ustanovení § 2 odst. 1 zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce u Českého úřadu bezpečnosti práce, se navrhuje stanovit, že úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Navrhuje se, aby úřad řídil generální inspektor a inspektoráty řídili vedoucí inspektoři. V obou případech se bude jednat o vedoucí státní zaměstnance – představené; jejich zaměstnanecké vztahy bude – stejně jako u řadových inspektorů – upravovat služební zákon.
K § 3 až 5
Navrhuje se taxativním způsobem vymezit úkoly úřadu a inspektorátů, což odpovídá čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky.
Pokud jde rozsah kontroly, který bude moci být vykonáván úřadem a inspektoráty navrhuje se vymezit jej nikoli odkazem na příslušné právní předpisy, nýbrž věcným vymezením příslušných právních předpisů upravujících dotčené právní vztahy.
Vedle kontroly dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů se navrhuje rozsah kontroly úřadu a inspektorátů rozšířit, na což je upozorněno v obecné části důvodové zprávy.
Nedotčeny zůstávají úkoly úřadu a inspektorátů, které plní podle § 21 zákona o prevenci závažných havárií, i když v daném případě se jedná o vymezení součinnosti s Českou inspekcí životního prostředí. Podobně to platí ve vztahu k § 37 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.
Průkazu inspektora se navrhuje stanovit z hlediska výkonu kontroly konstitutivní důsledky, protože má být dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti [§ 4 odst. 1 písm. f) vládního návrhu zákona] s tím, že zvláštního písemného pověření nebude již třeba.
K § 6
Taxativním způsobem se navrhuje vymezit kontrolní působnost úřadu a inspektorátů. Oproti dosavadnímu právnímu stavu se navrhuje její rozšíření, pokud jde o
spolupracujícího manžela nebo dítě fyzické osoby, která je zaměstnavatelem (§ 8a zákoníku práce) a sama též pracuje a fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu, zpravidla podle živnostenského zákona,
vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě,
právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol,
věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a odsouzené podle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody.
Při výkonu dobrovolnické služby se uplatňují pracovněprávní předpisy upravující pracovní dobu, dobu odpočinku a bezpečnost práce (§ 5 odst. 5 zákona o dobrovolnické službě).
Při výkonu práce odsouzenými se uplatňují pracovněprávní předpisy o bezpečnosti práce ve stejném rozsahu jako vůči zaměstnancům v pracovním poměru (§ 29 odst. 2 a § 30 odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody).
Podobně jako je tomu v § 38 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, se navrhuje, aby bylo možné, aby úřad mohl z důvodů hodných zvláštního zřetele, například pro podjatost, změnit místní příslušnost inspektorátu k provedení kontroly, popřípadě si vyhradit provedení kontroly ve své působnosti.
K § 7 až 9
Standardním způsobem odpovídajícím úkolům správních úřadů vykonávajících kontrolu se navrhuje taxativně upravit práva a povinnosti inspektorů. V návaznosti na práva a povinnosti inspektorů jsou upraveny povinnosti kontrolovaných osob (§ 9 odst. 1 vládního návrhu zákona).
K § 10 až 34
Na rozdíl od dosavadního právního stavu a v návaznosti na reformu na úseku správního trestání, se navrhuje upravit skutkové podstaty přestupků pro fyzické osoby a správních deliktů pro právnické osoby, které vycházejí z hmotně právní úpravy pracovněprávních vztahů. Za jejich porušení budou inspektoráty oprávněny uložit stanovené postihy. Úřad bude oprávněn uložit stanovené postihy na základě kontrolních zjištění z kontrolních akcí, které vykonal.
Skutkové podstaty přestupků a správních deliktů jsou rozděleny na přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob na úseku
součinnosti zaměstnavatelů a orgánů jednajících za zaměstnance,
rovného zacházení,
pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
odměňování zaměstnanců,
náhrad [jedná se o náhrady mzdy, popřípadě platu nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce (§ 131 zákoníku práce a zákona o cestovních náhradách),
pracovních podmínek [zahrnují pracovní dobu, dobu odpočinku (dovolenou), bezpečnost práce, zvláštní pracovní podmínky některých zaměstnanců, bezpečnost technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a bezpečnost vyhrazených technických zařízení].
Oproti dosavadnímu právnímu stavu vyplývajícímu z § 9 zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti a § 6 zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce se navrhuje výrazně zvýšit postihy. Jak už bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, navržené zvýšení pokut je podobné jako tomu je ve schváleném novém zákoně o zaměstnanosti. Zvýšení je odůvodněné podle empirie tím, že průměrné náklady a ztráty vynaložené na jeden pracovní úraz představují částku cca 225 000 Kč a průměrné náklady a ztráty, které vyvolal smrtelný pracovní úraz představují částku cca 8 360 000 Kč. Průměrné náklady a ztráty vyvolané jednou nemocí z povolání představují hodnotu cca 698 540 Kč.
K řízení o přestupcích a správních deliktech budou příslušné inspektoráty. Úřad může být příslušným v případě, kdy mají být uloženy tresty na základě kontrolních zjištění z kontrolních akcí, které vykonal.
Rozhodování o přestupcích fyzických osob se bude řídit zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a v případě správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob (§ 32 odst. 2 vládního návrhu zákona), ustanovením § 33 odst. 1 vládního návrhu zákona a správním řádem.
K § 35
Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí jsou rámcově stanoveny v § 9 tzv. kompetenčního zákona (zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ve vztahu k problematice, kterou se navrhuje zákonem upravit se jedná o pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, pracovní podmínky žen a mladistvých. Je však třeba Ministerstvu práce a sociálních věcí stanovit další specifické úkoly, jejichž plnění je odůvodněno tím, že je řídícím ústředním správním úřadem ve vztahu k úřadu (§ 2 odst. 3 vládního návrhu zákona).
Schvalování programu kontrolních akcí [§ 4 odst. 1 písm. c) vládního návrhu zákona] Ministerstvem práce a sociálních věcí nebude oslabovat kontrolní samostatnost a nezávislost úřadu ani inspektorátů. Tato úprava je potřebná proto, aby mohla Česká republika dostát mezinárodním závazkům vyplývajících z jejího členství v Evropské unii. Řídící úřední správní úřad, jímž Ministerstvo práce a sociálních věcí v daném případě je, musí mít možnost k prosazení požadavků na zaměření kontroly od mezinárodních organizací.
K § 36 a § 4 odst. 1 písm. f)
Inspektorům v inspektorátech a v úřadu bude podle § 194 služebního zákona vystaven služební průkaz. Služební průkaz podle služebního zákona má mít jen deklaratorní důsledky. Průkaz inspektora, jímž se budou prokazovat, a který je má opravňovat k výkonu kontroly podle navrhovaného zákona, bude však mít důsledky konstitutivní. Proto je nezbytné stanovit v návrhu zákona specifickou úpravu. Podobně jako je tomu například podle vyhlášky č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního průkazu, ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb. nebo v nařízení vlády č. 138/2003 Sb., kterým se stanoví vzor služebního průkazu zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví, se navrhuje upravit vzor průkazu inspektora v prováděcím právním předpisu, jímž bude vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí.
K § 37 až 41
Podobně jako je tomu u orgánů vykonávajících státní zdravotní dozor podle zákona o ochraně veřejného zdraví, se navrhuje, aby také inspektoráty a úřad byly oprávněny přizvat k výkonu kontroly specializované odborníky. Tyto fyzické osoby inspektory podle navrhovaného zákona nebudou. Jejich nasazení má být výjimečné. Ze strany specialisty může být pomoc na kontrole jen dobrovolná. Na kontrole se budou podílet tím, že budou pomáhat inspektorovi. Konstituování specialistů navazuje na úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 81 a 129. Pokud jde o tzv. statusové postavení specialistů nebude jejich přizvání k této činnosti zakládat právo na překážku v práci (uvolnění ze zaměstnání) ani na náhradu mzdy (platu) nebo ušlého zisku. Na druhé straně je zřejmé, že specialista nebude vykonávat kontrolní činnost bezúplatně. Inspektorát, popřípadě úřad s ním jménem státu uzavře dohodu o práci konané mimo pracovní poměr podle zákoníku práce na dobu, po kterou bude inspektorovi na kontrole pomáhat.
Ve společných záležitostech, které se týkají výkonu kontrolní činnosti podle navrhovaného zákona, se navrhuje upravit postup při uplatnění námitek kontrolovaného subjektu proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu. Přezkoumání námitek proti kontrolnímu zjištění nebude řízením podle správního řádu ani nepředstavuje jinou formu řízení, jíž by bylo třeba specifickým způsobem v zákoně zevrubněji upravovat.
Navrhuje se upravit právo inspektorů a orgánů inspekce práce uložit pořádkovou pokutu tomu, kdo je kontrolován, za nesplnění stanovených povinností podle ustanovení § 9 vládního návrhu zákona a za nesplnění povinnosti podat orgánu inspekce práce písemnou zprávu o výsledku vnitřní kontroly, když bylo tím, kdo měl být kontrolován, odepřeno, aby kontrolu u něj provedl orgán inspekce práce (§ 6 odst. 2 věta druhá vládního návrhu zákona). Pořádková pokuta není postihem za přestupek nebo správní delikt, nýbrž se jedná o procesní oprávnění, které má zajistit provedení řádného a rychlého výkonu kontroly. Úprava pořádkové pokuty je konstruována podobně, jako je tomu v § 19 zákona č. 551/1991 Sb., o státní kontrole. Z důvodu komplexnosti navrhované právní úpravy, pokud jde o kontrolní oprávnění, se však navrhuje upravit ji ve vládním návrhu zákona.
Podobně, jako je tomu v § 90 zákona o ochraně veřejného zdraví se v § 40 navrhuje koncipovat úhradu za odebraný kontrolní vzorek [§ 7 odst. 1 písm. g) bod 2 vládního návrhu zákona] a za použití telekomunikačních zařízení kontrolované osoby v případech, kdy je jejich použití nezbytné k výkonu kontroly.
Z § 41 vládního návrhu zákona pak vyplývá, že pokud navrhovaný zákon neobsahuje jinou úpravu, uplatní se ustanovení části třetí zákona o státní kontrole, což platí zejména, pokud jde o obsah protokolu a společná ustanovení zákona o státní kontrole (§ 15, 16, 21 až 24 zákona o státní kontrole).
K § 42 až 46
V přechodných ustanoveních vládního návrhu zákona má stěžejní význam přechod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z dosavadních správních úřadů vykonávajících kontrolu podle dosavadních právních předpisů na správní úřady nově vytvořené. V tomto případě se postupuje v souladu s ustanovením § 251c zákoníku práce.
Převod se má týkat části zaměstnanců v úřadech práce, kteří převážně vykonávají kontrolu dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů do oblastních inspektorátů práce. Navrhuje se, aby došlo k převodu cca 100 těchto zaměstnanců. Právní úprava je koncipována podobně jako tomu bylo podle čl. CXVII zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, v případě zaměstnanců v okresních úřadech. Postup při převodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů stanovený zákonem č. 320/2002 Sb. byl shledán Ústavním soudem jako relevantní a ústavním předpisům neodporující (č. 51/2003 Sb.).
V souladu s ustanovením čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky se v § 45 vládního návrhu zákona navrhuje dosavadní správní úřady zrušit.
Účinnost zákona se navrhuje stanovit na 1. leden 2005.
Ustanovení § 44 odst. 4 až 6 vládního návrhu zákona mají však nabýt účinnosti už dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, aby bylo možné v předstihu zajistit převod výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců státu, kteří budou přecházet z úřadů práce na inspektoráty.
V Praze dne 26. května 2004
předseda vlády
PhDr. Špidla v. r.
ministr práce a sociálních věcí
Ing. Škromach v. r.
Návrh
VYHLÁŠKA
ze dne . ………….. 2004,
kterou se stanoví vzor a provedení průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 36 zákona č. …/2004 Sb., o inspekci práce:
§
Vzor a provedení průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce, který je opravňuje k výkonu kontroly podle zákona o inspekci práce a kterým se prokazují, je uveden v příloze k této vyhlášce.
§
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.
Ministr:
Vzor a provedení průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce
líc
Státní úřad inspekce práce Státní znak České republiky
rub
Průkaz inspektora práce je proveden na ceninový papír s vodotiskem trojlístek, 100 g/m2 , rastrový podtisk irisový přechod, státní znak České republiky jednobarevný, červené svítící číslo průkazu, linka s mikropísmem.
Průkaz inspektora práce má rozměry 99 x 68 mm a je uložen v plastovém obalu o rozměrech 105 x 74 mm.
1) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
2) § 18 odst. 1 zákoníku práce.
3) § 274 odst. 2 zákoníku práce.
4) § 20 zákoníku práce.
5) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 217/2000 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.
6) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 492/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 421/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb.
67) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb., zákona č. 36/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
8) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 82/2004 Sb. a zákona č. …/2004 Sb.
9) § 133c zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
10) Například § 128 občanského soudního řádu, § 11 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 424/2003 Sb., § 9 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb.
11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
12) § 136 odst. 2 zákoníku práce.
13) Například nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
14) § 137 písm. a) zákoníku práce.
15) Například živnostenský zákon.
16) § 137 písm. b) zákoníku práce.
17) § 137 písm. c) zákoníku práce.
18) § 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
19) § 65 odst. 1 a 2 školského zákona.
20) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb. a zákona č. 52/2004 Sb.
21) § 81 až 83 a § 96 služebního zákona.
22) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2000 Sb.
23) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 362/2003 Sb.
24) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. .../2004 Sb.
25) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb.
26) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. …/2004 Sb.
27) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. …/2004 Sb.
28) § 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
29) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.
30) Například § 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
31) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.
32) § 194 služebního zákona.
33) § 18 odst. 1 a § 136a zákoníku práce.
34) § 83 odst. 6, § 96, 99, § 166 odst. 1 zákoníku práce.
35) § 132a zákoníku práce.
36) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.
37) § 116 a 117 občanského zákoníku.
38) § 25c odst. 7 zákoníku práce.
39) § 111 odst. 3 a 4 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb., nařízení vlády č. 317/1998 Sb., nařízení vlády č. 131/1999 Sb., nařízení vlády č. 313/1999 Sb., nařízení vlády č. 162/2000 Sb., nařízení vlády č. 429/2000 Sb., nařízení vlády č. 436/2001 Sb., nařízení vlády č. 559/2002 Sb. a nařízení vlády č. 463/2003 Sb.
40) Nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění nařízení vlády č. 308/1995 Sb., nařízení vlády č. 356/1997 Sb., nařízení vlády č. 318/1998 Sb., nařízení vlády č. 132/1999 Sb., nařízení vlády č. 312/1999 Sb., nařízení vlády č. 163/2000 Sb., nařízení vlády č. 430/2000 Sb., nařízení vlády č. 437/2001 Sb., nařízení vlády č. 560/2002 Sb. a nařízení vlády č. 464/2003 Sb.
41) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.
42) § 16 zákona č. 1/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb.
43) § 239b zákoníku práce.
44) Zákon č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě.
45) § 85 odst. 3 zákoníku práce.
46) § 82 zákoníku práce.
47) § 85c odst. 1 a 3 zákoníku práce.
48) § 90 zákoníku práce.
49) § 91 zákoníku práce.
450) § 92 zákoníku práce.
51) § 94 zákoníku práce.
52) § 83 odst. 6, § 96 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
53) § 99 zákoníku práce.
54) § 166 odst. 1 zákoníku práce.
55) § 99 odst. 4 zákoníku práce.
56) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.
57) § 133b zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.
58) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
59) Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.
560) Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.
61) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
62) § 134b zákoníku práce.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
63) § 6a odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
64) § 6b a 6c zákona č. 174/1968 Sb., ve znění zákona č. 124/2000 Sb.
Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb., vyhlášky č. 551/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb., vyhlášky č. 118/2003 Sb. a vyhlášky č. 393/2003 Sb.
Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 394/2003 Sb.
Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb., vyhlášky č. 159/2002 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění bezpečnosti práce, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 395/2003 Sb.
Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
65) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
66) Například § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 479/2003 Sb.
67) § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 311/1999 Sb.
68) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 254/2004 Sb.
69) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 124/2003 Sb. a zákona č. 354/2003 Sb.
70) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 234/2002 Sb.
71) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb.
72) § 251c zákoníku práce.