zákon č. 251/2021 Sb.

K části první

K čl. I

K bodu 1 (§ 1)

Ustanovení reflektuje navrhované kompetence NOK ve vztahu k přímo řízeným programům EU, které umožní MMR v roli NOK koordinovat nejen podporu z fondů EU v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (dále také jen „oblast podpory“), ale i podporu z fondů, programů a nástrojů EU přímo řízených Evropskou komisí.

Základním důvodem koordinace využívání fondů, programů a nástrojů přímo řízených Evropskou komisí je dlouhodobé nízké zapojení a úspěšnost českých žadatelů v této oblasti. To je důsledkem zejména absence národní koordinace, tj. neexistence subjektu, který by zastřešoval a podporoval činnosti existující kapacity, tzn. národní kontaktní místa, která se zaměřují jen na svůj segment a příslušný fond, program nebo nástroj. MMR bude danou činnost vykonávat s ohledem na hospodárnost a efektivnost, zejména pak v kontextu s EU fondy v rámci hospodářské, sociální a územní soudržnosti, realizovat horizontální aktivity (metodické, informační a jiné) a bude národní kontaktní místa sdružovat v rámci jedné platformy.

K bodu 2 (§ 5)

Doplnění je navrhováno návazně na akcentování problematiky rozvoje venkova v Programovém prohlášení vlády a nutnost konsolidace strategického plánování rozvoje venkova a území měst v rámci jedné instituce vybavené potřebnými kompetencemi. Kompetence MMR strategicky řídit rozvoj těchto území (typologických regionů) je implicitně ukotvena v § 14 odst. 2 písm. b) kompetenčního zákona. Doplnění má zajistit, že strategie regionálního rozvoje bude vytvářena mimo jiné s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj městských a venkovských území.

Dále je nezbytné zdůraznit, že v rámci regionálního rozvoje je kladen větší důraz než dříve na tvorbu a realizaci strategických rozvojových dokumentů zaměřených na spádové urbánní regiony a specifické venkovské regiony, potřebných mj. pro aplikaci podpůrných nástrojů financovaných z veřejných zdrojů (integrované strategie rozvoje měst včetně jejich spádových území a strategie komunitně vedeného místního rozvoje). Z tohoto pohledu je třeba, aby strategie regionálního rozvoje České republiky věnovala větší pozornost těmto aspektům územní dimenze.

K bodu 3 (§ 11)

Podle § 14 odst. 2 písm. b) kompetenčního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje.

Koordinaci regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj provádí mimo jiné prostřednictvím tzv. územní dimenze. Z Národního dokumentu k územní dimenzi schváleného usnesením vlády ze dne 27. srpna 2014 č. 681 plyne, že územní dimenze je chápána jako možnost koncentrovat prostředky z programů ESIF ve specifických typech území k podpoře konkurenceschopnosti (rozvojového potenciálu) a k vyrovnávání územních disparit (ve vztahu k vnitřní diferenciaci území podle problémů ekonomického, sociálního či environmentálního charakteru). Územní dimenzi tedy lze chápat jako územní zaměření podpory z ESIF i státního rozpočtu do jednotlivých regionů, a to typologických (např. venkov, chráněná území, strukturálně postižené regiony apod.) i individuálních (Brněnská metropolitní oblast, Třeboňsko apod.).

Ministerstvo pro místní rozvoj usiluje o to, aby peněžní prostředky na podporu regionálního rozvoje byly vynakládány koordinovaně bez ohledu na jejich původ (státní rozpočet nebo rozpočet EU) nebo poskytovatele podpory.

Navrhuje se proto doplnit do zákona o podpoře regionálního rozvoje upřesněnou koordinační kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj – koordinovat územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje v souladu se zásadním koncepčním dokumentem přijatým v této oblasti.

Koordinace spočívá zejména v

- doporučování priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje ČR do dokumentů územních samosprávných celků, zejména krajů [zmíněná strategie obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje – vizte § 6 písm. i) zákona o podpoře regionálního rozvoje],

- zpracovávání ucelených přehledů o poskytovaných peněžních prostředcích na podporu regionálního rozvoje v území,

- nastavování nebo v cíleném ovlivňování zaměření programové pomoci ze zdrojů státního rozpočtu nebo fondů EU,

- vytváření regionálních platforem k přenosu a výměně poznatků a zkušeností,

- poskytování metodické pomoci obcím při tvorbě jejich rozvojových dokumentů [programů rozvoje obcí podle § 84 odst. 2 písm. a) obecního zřízení],

- víceúrovňovém řízení investiční politiky státu na základě investičního plánu a institucionálního rámce veřejného investování na půdě MMR.

K bodu 4, 14 a 15 (§ 11, 13 a 18h)

V zájmu sladění předmětného zákona s terminologií rozpočtových pravidel se navrhuje změna pojmu „finanční prostředky“ na pojem „peněžní prostředky“ (který je užším pojmem a v daném kontextu je jeho použití adekvátní).

K bodu 5 (§ 12)

Návrh v tomto bodě reaguje na novelizaci zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, provedenou zákonem č. 326/2017 Sb. Zákon č. 326/2017 Sb. mj. stanoví, že posuzování koncepcí (v tomto případě strategie rozvoje územního obvodu kraje) zajišťují orgány kraje v případech, kdy dotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné Ministerstvo životního prostředí (jde-li o mezistátní posuzování záměrů a koncepcí).

K bodu 6 až 11 (§ 16d a 16f)

Z důvodu snížení objemu činností, které budou vykonávány v posledním roce fungování regionálních rad, je od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, tj. do doby zrušení regionálních rad, navrhována změna § 16d. Tato změna spočívá ve snížení počtu členů ve výboru, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelů. Pro regionální rady tvořené jedním krajem je navrhován 3členný výbor, v případě regionálních rad tvořených více kraji budou do výboru zvoleni 3 členové za každý kraj. Větší operativnost výboru, která se v souvislosti s touto změnou předpokládá, je žádoucí s ohledem na rychlejší a efektivnější administrování opatření spojených s přechodem na právního nástupce. V případě, že příslušné zastupitelstvo kraje nezvolí člena výboru ve stanovené lhůtě, hejtman na neobsazené místo ve výboru jmenuje náhradníka. Dále pokud nebude členy zvolen předseda výboru, jmenuje ho hejtman kraje s největší rozlohou. Náhradník má práva a povinnosti člena výboru, a to do doby, než ho nahradí příslušné zastupitelstvo kraje nově zvoleným členem výboru. Důvodem těchto změn je zajištění dostatečného počtu členů výboru (resp. vůbec jeho ustavení) k tomu, aby byl výbor usnášeníschopný v případě, že by po krajských volbách některý ze stávajících členů výboru již nebyl zvolen do zastupitelstva kraje nebo by sám odstoupil. Podle zákona o krajích jsou zastupitelstva krajů povinna se sejít minimálně jednou za tři měsíce. Toto považuje předkladatel zákona za poměrně dlouhou časovou prodlevu, která by v případě nenaplnění výborů regionálních rad mohla činnost výboru paralyzovat. Pojistkou proti této situaci je tedy stanovení povinnosti jmenování chybějících členů výboru hejtmanem toho kraje, který nezvolil své zástupce do výboru. Pravomoc svěřená hejtmanovi ke jmenování členů výboru je vázána na požadavek krajů/hejtmanů na zachování výborů. Toto řešení tedy navazuje na kompetence nejvyššího reprezentanta kraje, neboť kraje nesou za ustavení výborů regionálních rad odpovědnost. Aby nedošlo k situaci, že regionální rada nebude mít ve svém čele statutární orgán, je navrženo jmenování předsedy regionální rady hejtmanem v případě, že tento nebude zvolen standardní cestou. Nebezpečí časové prodlevy, za situace svolání zastupitelstva až po 3 měsících, je příliš velké a mohlo by v průběhu procesu ukončování činnosti regionálních rad vést ke vzniku těžko řešitelných situací, neboť by regionální rada neměla ve svém čele statutární orgán. Z důvodu, že většina regionálních rad je tvořena více než jedním krajem, bylo třeba zvolit vhodné vodítko k tomu, který z hejtmanů bude pověřen jmenováním předsedy výboru. Klíč, který byl zvolen (jmenování hejtmanem největšího z krajů) je objektivní a stabilní a nedává prostor k dvojznačnému výkladu.

Stanovení minimální frekvence, kdy se má výbor sejít, se zdá nadále jako nadbytečné, a proto je navrženo zrušení této povinnosti. V případech, kdy se výbor sejde a nebude usnášeníschopný, může proběhnout hlasování formou per rollam. V takovém případě předseda navrhne v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání výboru svoláno, aby členové výboru hlasovali o týchž záležitostech písemně mimo zasedání. Návrh předsedy musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou tyto podklady dostupné, a lhůtu, ve které má člen výboru hlasovat. K přijetí usnesení mimo zasedání je třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů výboru.

K 31. 12. 2021 budou regionální rady zrušeny.

K bodu 12 (§ 16 až 17)

V programovém období 2007 – 2013 byla poskytována příjemcům dotací v České republice podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj, mimo jiné prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů, jimiž byly Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko.

Regionálních rady se staly řídicími orgány výše zmíněných regionálních operačních programů. Jejich úkolem bylo realizovat regionální operační programy za účelem úspěšného využití peněžních prostředků vyčleněných prostřednictvím strukturálních fondů na regionální rozvoj.

Zákon o podpoře regionálního rozvoje, jehož gestorem je MMR, specifikuje v § 16 až 17 postavení, úkoly a kompetence regionálních rad pro programové období 2007 – 2013. Protože regionální rady byly zřízeny zákonem, je nezbytné ukončit jejich činnost rovněž zákonem, v konkrétním případě novelizací zákona o podpoře regionálního rozvoje

Vypuštěním daných ustanovení ze zákona dojde k narovnání současného faktického stavu, kdy činnosti vykonávané původně regionálními radami jsou v programovém období 2014 – 2020 výrazně utlumeny a regionální rady se soustřeďují především na zbytkové činnosti (např. dlouhodobé ukládání dokumentů, kontrolu projektů v udržitelnosti, monitorovací zprávy nebo administrativní činnosti vázané na jejich existenci jako právnických osob). Ekonomicky a procesně nejvhodnější variantou se jeví dokončení těchto zbytkových činností u všech 7 regionálních rad jedním subjektem. Navrhuje se tedy zrušení všech sedmi regionálních rad a určení právního nástupce, kterým bude Česká republika – MMR.

Přínosy, které toto řešení přináší, jsou následující:

a) zefektivnění procesu snižování rozsahu činností vykonávaných v souvislosti s ukončovanými regionálními operačními programy realizovanými v programovém období 2007 – 2013,

b) řešení nastalé neúčelnosti existence regionálních rad,

c) ekonomické přínosy pro státní rozpočet plynoucí z minimalizace provozních nákladů regionálních rad.

Novela zákona zajišťuje komplexní přechod práv a povinností regionálních rad v souvislosti s ukončením jejich činnosti na právního nástupce, Českou republiku – MMR, a to k 1. 1. 2022.

S ohledem na povinnosti, které je třeba za regionální rady zajistit, se jako jediný možný nástupce jeví Česká republika - MMR. Jde o následující typy agend:

 práva a povinnosti související s výkonem působnosti regionálních rad v oblasti veřejné správy,  výkon finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole,  účastenství regionálních rad ve správních, soudních a jiných řízeních,  práva a povinnosti vyplývající ze správních, soudních a jiných rozhodnutí, vyjádření, osvědčení, sdělení, opatření obecné povahy či stanovisek,  práva a povinnosti vyplývající ze soukromoprávních vztahů regionálních rad, včetně práv a povinností z duševního vlastnictví regionálních rad,  povinnost hradit nároky příjemcům dotací a jiným subjektům.

Zrušení či zachování 7 regionálních rad s sebou nese i řadu rizik, která lze obtížně vyčíslit, avšak jejich dopad je nezanedbatelný. V následující tabulce jsou pro lepší orientaci v problému uvedena rizika obou předkládaných variant: varianty 1 (nulové) se zachováním současného stavu a varianty 2 se zrušením regionálních rad a ustavením právního nástupce:

Tabulka č. 6: Porovnání hlavních nekvantifikovatelných rizik

Var. Politická rizika: Ekonomická rizika: Organizační rizika:

1  nezrušení = nemožnost krytí samovolný odliv

nečinnost státuzávazkůpodstatné části

 tlak krajů na(předlužení)zaměstnanců

zrušení všech vznik neřízených nutnost regionálních radzávazků mimoadministrativní (pohledávky zedispozici státuobsluhy vznikajících(regionální rady siobsoletních závazků)vedou sporyveřejných

 neochota krajůsamostatně)subjektů

hradit činnost nedostatek regionálních radvlastních

 hodnocenífinančních zdrojů

postupu jako(krytí zdrojů na úplné pasivityčinnost (neochota řešit)regionálních rad)  nákladnost existence sedmi obsoletních veřejnoprávních korporací

2  rozšíření agendy nákladnost zrušení nutnost

stávajícíchvýkonu agend aimplementace subjektůzřízení jejichnových

 přetíženívýkonu uzaměstnanců a

stávajícíchstávajícíhojejich organizační subjektůsubjektustruktury do

 kolize sstávající struktury

primárnímiprávního nástupce úkoly stávajících výkon agendy subjektůpracovníky bez

 zatíženíhistorické znalosti

současnéa zkušeností kapacity další agendou

K bodu 13 (§ 17a až 17f)

Ustanovení § 17a až 17e vycházejí ze současného § 18. Stávající § 18 je však systematicky koncipován zcela nevhodně, a proto je z důvodu lepší srozumitelnosti textu zákona navrženo jeho rozdělení do několika samostatných ustanovení. Níže jsou popsány důvody změn, které byly v textu provedeny oproti stávající úpravě v § 18.

Navrhuje se upřesnit vymezení kompetence MMR v roli NOK v návaznosti na zkušenosti s programovým obdobím 2014-2020, kdy se národní koordinace osvědčila zejména při řešení horizontálních témat, jako jsou sledování a efektivní řízení alokace jednotlivých programů ve vazbě na aktuální podmínky a schopnost absorpce. Důležitým se ukázalo také řízení synergických a komplementárních vazeb mezi operačními programy, zejména s ohledem na stanovení základního rámce pravidel pro využívání fondů EU, společného pro všechny programy v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Z toho důvodu je vhodné navázat na ověřenou praxi.

Vzhledem k většímu počtu fondů, programů a nástrojů EU, a to jak v přímém řízení a správě Evropské komise, tak ve sdíleném řízení, a sníženému objemu podpory poskytovanému z rozpočtu EU České republice v příštím programovém období, je nutné posílit strategický přístup ČR a přistoupit ke koordinaci využívání všech vhodných fondů, programů a nástrojů EU, včetně překryvů a návazností mezi nimi. Zamezení překryvům směřuje k vyloučení situace, kdy by docházelo k podpoře stejných oblastí z různých fondů, programů a nástrojů.

EU požaduje, aby členské státy vypracovávaly vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie, které by mimo jiné sloužily jako prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními peněžními prostředky a prostředky EU. Měly by rovněž sloužit k využívání peněžních prostředků EU soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty peněžní podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

Každý členský stát pro dané programové období proto připravuje základní rámcový strategický dokument pro čerpání peněžních prostředků z fondů EU (dále také jen „Dohoda o partnerství“), který stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů. V současné době je aktuální příprava Dohody o partnerství na období 2021 – 2027. Rámcový strategický dokument pro čerpání peněžních prostředků z fondů EU musí upravovat i koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a koordinaci mezi národními a regionálními programy a doplňkovost mezi fondy a jinými nástroji EU, včetně strategických integrovaných projektů.

K § 17a (úprava § 17a odpovídá předchozí úpravě v § 18 odst. 1 až 6)

K odstavci 1

Navrhuje se výslovně stanovit, že MMR koordinuje činnost řídicích orgánů operačních programů v oblasti podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti, územní spolupráce a rybářské politiky. Doplnění výčtu o rybářskou politiku je pouze technickým zpřesněním, neboť tato je již dnes zahrnuta do Evropských strukturálních a investičních fondů.

Pod pojmem územní spolupráce jsou myšleny zejména programy přeshraniční spolupráce. Vzhledem k tomu, že programy přeshraniční spolupráce mají řadu specifik a koordinační aktivity MMR vůči těmto programům jsou v menším rozsahu než vůči řídicím orgánům (např. se na přeshraniční spolupráci nevztahuje jednotné metodické prostředí), není územní spolupráce součástí zaváděné zkratky „oblast podpory“.

Evropské strukturální a investiční fondy jsou pojem definovaný v nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, které se vztahuje na programové období 2014-2020. V návrhu nařízení pro období 2021-2027 se s tímto pojmem již nepracuje. Vzhledem k tomu, že pro budoucí období není tento pojem definován, navrhuje se používat namísto ESIF termín oblast hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky, přičemž se pro uvedené zavádí zkratka „oblast podpory“.

Koordinace řídicích orgánů ze strany MMR probíhá již nyní v rámci zabezpečování spolupráce ČR s orgány EU a na základě usnesení vlády ze dne 12. června 2013 č. 448 k Pravidlům řízení a koordinace Dohody o partnerství v programovém období 2014 – 2020, kterým bylo mimo jiné ministryni pro místní rozvoj uloženo zajistit výkon role Národního orgánu pro koordinaci. V této činnosti bude MMR pokračovat i do budoucna, přičemž v tomto směru nedochází k rozšíření kompetencí MMR-NOK, ale tuto kompetenci je vhodné do budoucna jasně definovat přímo zákonem.

MMR již dnes zajištuje doplňkovost a soudržnost (sledování souladu mezi fondy EU) v oblasti podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti až do úrovně operačních programů a jejich nastavení. Navrhuje se, aby nově byla jeho koordinační role rozšířena o zajištění doplňkovosti a soudržnosti v oblasti programů přímo řízených Evropskou komisí a dalšími nástroji. Zajištěním souladu je myšleno nastavení věcného rozhraní a obsahové doplňkovosti mezi zmíněnými programy, podpora procesů a mechanismů, které vedou k dohodě na takovém nastavení a respektování a dodržování těchto procesů a mechanismu po celou dobu programového období, a v neposlední řadě zajištění průběžné komunikace o EU fondech jako celku.

K odstavci 2

Jde o technické zpřesnění, kdy „Evropské strukturální a investiční fondy“ jsou nahrazeny „oblastmi podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky“ a pro další použití je již v odstavci 1 zavedena zkratka „oblast podpory“.

K odstavci 3

Tímto ustanovením jsou dále specifikovány činnosti, které MMR v roli NOK vykonává v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky.

K odstavci 3 písm. a)

EU požaduje, aby členské státy vypracovávaly vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie, které by mimo jiné sloužily jako prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními peněžními prostředky a prostředky EU. Měly by rovněž sloužit k využívání peněžních prostředků EU soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty peněžní podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, evropské funkce investiční stabilizace a fondu Invest EU.

Z hlediska ČR je nutné identifikovat včas a na určité období potřeby jejího rozvoje, stanovit hlavní priority tohoto rozvoje a v návaznosti na podmínky pro poskytování podpory ze strany EU optimalizovat finanční zdroje pro jejich pokrytí. Přitom je kladen důraz na účelné, efektivní a hospodárné zacílení intervencí pro řešení klíčových priorit při zachování potřebné flexibility pro zohlednění národních a regionálních potřeb vůči EK. Jde o zastřešující průřezový národní dokument charakteru strategického rámce a je třeba stanovit povinnost a odpovědnost za jeho zpracování. Tento strategický rámec je věcným a řídicím základem pro dohody o partnerství mezi ČR a EK v jednotlivých programových obdobích.

Pro programové období 2021 – 2027 je takovým dokumentem Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020, která stanoví priority a oblasti k financování, ale také systém implementace, tj. strukturu operačních programů, jejich věcné zaměření a určení subjektů, které budou programy řídit.

K odstavci 3 písm. b)

Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem představuje strategický dokument, kterým se řídí jednání o koncepci programů mezi EK a dotčeným členským státem. Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví opatření pro účinné a efektivní využívání fondů na příslušné programové období. Dohoda o partnerství je klíčovým dokumentem po celou dobu programového období, proto jsou v textu uvedeny i různé fáze jejího „životního cyklu“, a to příprava, projednání, sledování a vyhodnocení. Aktivity dle tohoto ustanovení zahrnují také provádění a koordinaci evaluačních a výzkumných aktivit na úrovni Dohody o partnerství i ve vztahu k veřejným politikám, dále koordinaci evaluací programů a vytvoření národní komunikační strategie v oblasti fondů EU. Klíčovým aspektem je zde i doplňkovost, tj. zajištění koordinace, věcných překryvů a vazeb mezi EU fondy v oblasti podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a fondy v přímém řízení Evropské komise.

K odstavci 3 písm. c)

Ustanovení obsahově odpovídá stávajícímu § 18 odst. 10 zákona a zavedené praxi v této oblasti.

K odstavci 3 písm. d)

Ustanovení navazuje na obecně vymezenou koordinační roli MMR v odstavci 1. Koordinace efektivního využití prostředků z fondů EU zahrnuje také monitorování a zaměřuje se na dosahování maximálního užitku z poskytovaných prostředků ve vazbě na náklady v širším významu (tedy například zajištění efektivity systému poskytování dotací z příslušných fondů ve vazbě na podporované oblasti, ve vazbě na administrativní náročnost na všech úrovních implementace nebo ve vazbě na zajištění principů transparentnosti). Naplňováním podmínek je myšleno zejména naplňování základních podmínek, předběžných podmínek a obdobných institutů dle aktuální právní úpravy na úrovni EU. Klíčové je sledování naplňování tematické koncentrace, která je stanovena na úrovni politických cílů a fondů, nikoli pak na úrovni operačních programů či prioritních os těchto programů.

Horizontální principy jsou do realizace politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti zahrnuty, aby bylo možno dosáhnout udržitelného a vyváženého rozvoje regionů podpořených z ESI fondů. Dvěma hlavními horizontálními principy jsou: udržitelný rozvoj (dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) a rovné příležitosti (rovnost mužů a žen, odstraňování diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace). Žádný z projektů nesmí být v rozporu s uvedenými horizontálními principy. Povinností řídicích orgánů je hodnotit aktivity podpořené v rámci programů z hlediska horizontálních principů a informaci o tom zahrnout v rámci zvláštní kapitoly do výroční zprávy programu.“ Zároveň v nařízení existují další průřezové otázky (tj. jdoucí nad rámec jednoho programu), za jejichž sledování a vyhodnocování MMR odpovídá (např. integrované nástroje včetně stanovení procentní míry financování rozvoje měst, evaluační otázky, vymezení vůči kategoriím regionů). Tyto nejsou v písmenu d) výslovně vypsány, nicméně uvedená definice je však také obsahuje.

K odstavci 3 písm. e)

Na základě vyhodnocení identifikovaných rizik spojených s realizací politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti, informuje MMR vládu o rizicích při správě peněžních prostředků z fondů EU a navrhuje opatření k předcházení, zmírnění či eliminaci identifikovaných rizik. Tato opatření vláda schvaluje po předchozím projednání s Radou pro EU fondy.

Pro větší důraz na synergie a komplementarity mezi nástroji EU v přímém a sdíleném řízení a potřebě efektivnějšího využívání zdrojů EU vzhledem ke sníženému objemu podpory poskytované EU České republice je nutné nastavit systematický přístup k identifikaci, hodnocení, zvládání, monitorování a vykazování všech významných rizik (jak na úrovni jednotlivých programů, tak i horizontálních rizik) systémovým, jednotným a integrovaným způsobem tak, aby byl případný dopad těchto rizik včas eliminován či minimalizován.

K odstavci 4

Fondy, programy a nástroje v přímém řízení Evropské komise (dále také jen „přímo řízené programy“) jsou spravovány přímo Evropskou komisí nebo specializovanou agenturou. V členských státech jsou zřízena národní kontaktní místa, která poskytují informace o příslušných přímo řízených programech, vyhlášených výzvách a asistenci potenciálním žadatelům o podporu z programu. Financování projektů následně obvykle probíhá na základě přímého kontraktu příjemce s Evropskou komisí. Přímo řízené programy jsou sice přístupné všem členským státům EU bez rozdílu, ovšem čeští příjemci je z mnoha důvodů nevyužívají. ČR je mezi poslední třetinou států, které nejhůře čerpají z přímo řízených programů EU. Důvodů nízkého zapojení českých žadatelů je hned několik, ale silně rezonuje fakt, že v ČR chybí v oblasti přímo řízených programů centrální koordinační a metodická jednotka.

K odstavci 4 písm. a)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (ale i návrh nařízení pro období po roce 2020) klade důraz na zajištění koordinace mezi ESIF a programy v přímém řízení. Zajištění se týká nastavení věcného rámce, mechanismů, kterými se budou programy doplňovat a připravovat podmínky pro efektivní čerpání z obou zdrojů.

V každém programovém období směřuje do přímo řízených programů výrazně více peněžních prostředků. Zároveň se zvyšuje tlak na provázanost resp. doplňkovost ve využívání jak fondů EU ve sdíleném řízení, tak přímo řízených programů EK. Investice z různých fondů a programů by měly společně řešit zásadní průřezové priority jako je digitální ekonomika, udržitelnost, bezpečnost, migrace, lidský kapitál a dovednosti, podpora pro malé a střední podniky, inovace apod. Bez zajištění koordinace přímo řízených programů nedojde ke zvýšení využití peněžních prostředků určených pro tyto programy, což zvýší tlak na národní zdroje nebo může dojít ke zpomalení rozvoje v uvedených prioritách. Rovněž prosazování zájmů ČR v Evropské komisi, pokud jde o přímo řízené programy, probíhá doposud izolovaně a tudíž bez výraznějších efektů. Proto je třeba legislativně zakotvit činnost MMR v oblasti koordinace i u programů v přímém řízení EK.

K odstavci 4 písm. b)

Na rozdíl od fondů EU ve sdíleném řízení, kde existuje vysoký stupeň harmonizace, jednotlivé přímo řízené programy nemají stejná pravidla pro jejich využívání, což významně komplikuje provazování resp. doplňkovost v jejich využívání.

Kromě koordinace uvedené v přechozím odstavci, která probíhá směrem k národním koordinačním místům, jsou v tomto odstavci zdůrazněny aktivity MMR mezi fondy EU v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a územní spolupráce a rybářské politiky a přímo řízenými programy EU, a to zejména směrem k řídicím orgánům operačních programů.

K odstavci 4 písm. c)

Aby koordinace přímo řízených programů vedla k jejich výraznějšímu využívání pro krytí potřeb ČR, je nutné nejen sledování a vyhodnocování tohoto využívání a navrhování opatření k jeho zlepšování, ale i poskytování metodické, vzdělávací, informační a propagační podpory směřované jak k národním kontaktním místům a řídicím orgánům operačních programů, tak k potenciálním žadatelům o podporu z těchto programů.

K odstavci 5

Ustanovení obsahově odpovídá současnému § 18 odst. 4.

K vypuštění úpravy stávajícího § 18 odst. 7

Fungování existujícího Řídicího a koordinačního výboru bylo vládou – ve formě statutu a jednacího řádu – jednoznačně jejím usnesením schváleno pro programové období 2007- 2013. Následné legislativní ukotvení poskytlo této platformě dostatečný základ pro plnění cílů koordinace pomoci.

S ohledem na fakt, že působení této platformy je omezeno pouze pro programové období 2007-2013, tato platforma se nadále již neschází a stala se s ohledem na postupné uzavírání tohoto programového období platformou obsoletní. Z toho důvodu je navrženo vypuštění ustanovení, kterým se zřizuje Řídicí a koordinační výbor.

K § 17b (úprava § 17b odpovídá předchozí úpravě v § 18 odst. 8 až 10)

K odstavci 1 a 2

Návrh ustanovení mění název Rady pro ESIF a tím reflektuje situaci, že v programovém období 2021+ již není relevantní pojem „Evropské strukturální a investiční fondy“ (ESIF) a dále skutečnost, že kompetence Rady mohou být širší a vztahovat se i na další fondy, programy a nástroje EU. Po určité období navíc bude nutné zajistit činnost Rady současně pro dvě programová období – pro programové období 2014-2020 a pro programové období 2021- 2027. Ustanovení je upraveno tak, aby činnost Rady nebyla vázána jen na jedno programové období.

K odstavci 2 písm. f)

Vzhledem k zájmu na zvýšení využití prostředků z fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise dochází k rozšíření kompetencí Rady také na tuto oblast.

K odstavci 3

Jedná se o formulační změny s ohledem na terminologii rozpočtových pravidel.

K § 17c (úprava § 17c odpovídá předchozí úpravě v § 18 odst. 11 až 13)

V oblasti poskytování dotací z fondů EU je nutné jednoznačně definovat, koho lze považovat za poskytovatele dotace. Předkládaná úprava odpovídá existující právní úpravě, pouze reflektuje fakt, že v programovém období 2021-2027 bude namísto pojmu „Evropské strukturální a investiční fondy EU“ používán obecnější pojem. Ustanovení zároveň reflektuje nově zavedenou zkratku „oblast podpory“.

Pro vyloučení pochybností je, i přes fakt, že poznámka pod čarou č. 17 zůstává beze změny, vhodné uvést, že poznámka pod čarou č. 17 se vztahuje k sousloví „poskytovatel dotace“ a odkazuje na procesní úpravu poskytování dotací obsaženou především v rozpočtových pravidlech (zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

K § 17d (úprava § 17d odpovídá předchozí úpravě v § 18 odst. 14 až 17)

K odstavci 1

Pro města plnící v období 2021+ role nositelů územních strategií podle čl. 23 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza, je navrhována nová právní úprava.

Na rozdíl od právní úpravy platné pro současné programové období EU rozšiřuje návrh obecného nařízení EU pro období 2021+ dosavadní možnost vytváření strategických rozvojových dokumentů pro městské aglomerace a metropolitní oblasti (tzv. udržitelné městské strategie) i pro místní nebo územní orgány a subjekty (čl. 23 návrhu obecného nařízení). Strategické rozvojové dokumenty vytvářené městskými, místními nebo jinými územními orgány či subjekty jsou nově pojmenovány jako „územní strategie“.

Pro uplatnění v rámci implementační struktury ČR v období 2021+ je navrhováno rozšířit možnost vytváření strategických rozvojových dokumentů podle této právní úpravy pro další městské aglomerace. Cílem rozšíření je vyšší využití potenciálu (absorpční kapacity) měst, která v dosavadním období spolupracovala s řídicími orgány pouze při naplňování jejich integrovaných plánů rozvoje území v důsledku pro ně neúměrných nároků spojených s funkcí zprostředkujících subjektů odpovědných za výběr operací (jde zejména o nároky spojené s požadovaným zřizováním oddělených útvarů pro výkon funkce zprostředkujícího subjektu vydávajícího závazná stanoviska s cílem omezit rizika střetu zájmů, o požadavky na odbornosti spojené s výběrem operací nebo o celkovou odpovědnost měst za tento proces).

K rozvržení a jmenovitému určení podporovaných metropolitních oblastí a územních aglomerací včetně jejich center v celkovém územním kontextu ČR v období po roce 2020 jsou zpracovány analytické materiály vycházející z vyhodnocených kritérií spádovosti příslušných území.

Podle nově navrhovaného obecného nařízení EU mohou územní strategie připravované pod vedením příslušných městských, místních či jiných územních orgánů či subjektů obsahovat seznam operací, které mají být podporovány. Pokud tomu tak není, vyberou operace nebo se do jejich výběru zapojí příslušné městské, místní nebo jiné územní orgány či subjekty. Vybrané operace musí být v souladu s územní strategií. Na rozdíl od právní úpravy platné pro současné programové období EU tedy nemusí subjekt připravující (a realizující) strategický dokument vždy provádět (a být odpovědný za) výběr operací, k čemuž směřovala dosavadní adaptační právní úprava obsažená v § 18 odst. 15.

Pro uplatnění v rámci implementační struktury ČR v období 2021+ je navrhováno, aby města realizující územní strategie nebyla tak jako dosud přímo odpovědná za výběr operací a nevykonávala v této souvislosti role zprostředkujících subjektů. Dosavadní právní úprava, plynoucí z nařízení EU jednoznačně vyžadujících odpovědnost měst za výběr operací, není podle zjištění předkladatele na úrovni měst ani řídicích orgánů přijímána pozitivně a přináší procesní komplikace a nejasnosti ve vztahu k dělbě odpovědností mezi řídicími orgány a zprostředkujícími subjekty v průběhu procesu rozhodování o poskytnutí dotace.

Je proto navrhováno pro období 2021+ ponechat pouze zákonnou úpravu zmocnění v zákoně stanovených měst jako center městských aglomerací a metropolitních oblastí k vytváření společných územních strategií.

Územní vymezení metropolitních oblastí a městských aglomerací není provedeno ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2021+; bude obsaženo pouze v metodických dokumentech Ministerstva pro místní rozvoj (což ovlivní také možnosti projednání územní strategie i s obcemi na území aglomerace, které nebudou bezprostředně dotčeny cíli, záměry nebo opatřeními obsaženými v uvedeném dokumentu).

Na výběru operací se budou města jako centra aglomerací nově podílet v rámci jejich samostatné působnosti. V souladu s návrhem obecného nařízení bude seznam vybraných operací (integrované územní investice, dále také jen „ITI“) začleněn do územní strategie, do tzv. seznamu strategických projektů.

Případné systémové využívání doporučujících vyjádření řídicích výborů ustavených v rámci městských aglomerací, resp. metropolitních oblastí, bude podmíněno jejich akceptováním příslušnými řídicími orgány programů, což bude zřejmé z metodického prostředí, které je v současné době připravováno.

Jednotliví žadatelé nebudou moci žádat o dotace z fondů EU současně i mimo rámec daný územní strategií. Ministerstvo pro místní rozvoj v roli řídicího orgánu Integrovaného regionálního operačního programu, který je pro ITI klíčový, stanovilo nepřekročitelné podmínky zamezující věcným překryvům, které neumožní žadatelům dvojí předkládání žádostí o podporu (tedy jak do výzev pro ITI, tak do výzev pro individuální projekty). Zamezení věcným překryvům v ostatních operačních programech je předmětem probíhajících jednání s dotčenými řídicími orgány.

Pokud jde o zachování funkcí zprostředkujících subjektů pro období 2021+, v důsledku připomínek uplatněných v meziresortním připomínkovém řízení se nenavrhuje v zákoně nadále upravovat umožnění městům provádět v jejich přenesené působnosti pro řídicí orgán činnosti související s řízením programu.

Původně zvažovaná možnost ponechání dosavadní úpravy pro jiné činnosti než výběr operací (např. navrhování kritérií pro hodnocení a výběr projektů v rámci výzev vyhlašovaných řídicím orgánem, zveřejňování výzev řídicího orgánu, příprava a organizace seminářů, podpora při administraci žádostí, spolupráce při kontrolách a pravidelné vyhodnocování, jak jsou naplňovány územní strategie) nebyla připomínkovými místy přijata pozitivně. Nepřímo se tak potvrdil kritický až negativní postoj k zachování institutu zprostředkujících subjektů, který zastávala některá města jako potenciální nositelé územních strategií při pracovním jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj o novelizaci zákona dne 21. 8. 2019.

Připomínková místa v rámci meziresortního připomínkového řízení poukazovala na potřebu důsledného dodržení stanoviska přijatého při vyjednávání nového období, že vybraná města nebudou zprostředkujícími subjekty, na nedostatky v úpravách kontroly výkonu přenesené působnosti, v udělování souhlasů a v řešení sporů z veřejnoprávních smluv, dále na nedostatečnost úpravy spoluodpovědnosti města při výkonu přenesené působnosti, na nejasnosti ve vztahu k možnému vyžadování navýšeného příspěvku na výkon veřejné správy a také na nejasnosti spojené s vyčíslením dopadů právní úpravy při částečném zachování zprostředkujících subjektů v rámci hodnocení dopadů regulace.

K odstavcům 2 až 5

Po předpokládaném nabytí účinnosti novely k 1. 1. 2021 je třeba zajistit potřebný překryv dosavadní právní úpravy, po věcné stránce obsažené v § 18 odst. 14 až 17, neboť příslušná ustanovení se vztahují k rozdílnému vymezení skupiny dotčených měst, odlišným působnostem zprostředkujících subjektů i k jinému pojmenování, resp. vymezení strategických dokumentů ve vazbě na odlišná nařízení EU.

V rámci období n+3 (tzn. po uplynutí základní části programového období EU 2014– 2020) se předpokládá kontinuální pokračování dosavadních činností, jako např. provádění změn udržitelných městských strategií včetně jejich evaluace a monitorování. Ve vztahu k výběru operací (projektů) pak komplexní zabezpečování postupů (procesů) upravených v této oblasti přímo použitelnými nařízeními EU, právními předpisy ČR, veřejnoprávními smlouvami uzavřenými mezi řídicími orgány a městy v roli zprostředkujících subjektů a v neposlední řadě i programovou dokumentací a souvisejícími materiály metodické povahy.

Města plnící v rámci programového období EU 2014–2020 role nositelů udržitelných městských strategií a současně zprostředkujících subjektů budou nadále postupovat podle dosavadní právní úpravy.

K § 17e (úprava § 17e odpovídá předchozí úpravě v § 18 odst. 5, 6, 18 a 19)

Jedná se o převzetí stávající úpravy monitorovacího systému.

Nad rámec stávající úpravy se doplňuje odstavec 5, který vyjasňuje vztah monitorovacího systému vůči povinnostem stanoveným v zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Za původce dokumentu budou považováni subjekty implementační struktury, které jednotlivé dokumenty do systému vkládají. Povinnosti týkající se skartačního řízení za tyto původce přebírá Správce monitorovacího systému, přičemž výběr dokumentů provádí Národní archiv. Ve vztahu k povinnosti provádět spisovou službu se stanoví, že systém je samostatnou evidencí dokumentů a není proto potřeba duplicitně vkládat dokumenty do spisové služby. To však nevylučuje možnost, že dokument původně vytvořený ve spisové službě bude vložen do monitorovacího systému.

K § 17f Jedná se o ukotvení sledování podpořených osob z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Informační systém Evropského sociálního fondu již v současném programovém období 2014-2020 slouží ke sledování podpořených osob, dosud však nebyla jeho správa nikde legislativně ukotvena.

K bodu 14 (§ 18)

V platném znění zákona není ustanovení, které by zakládalo právo monitorovacího systému využívat informace ze základních registrů, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců.

Monitorovací systém však v souladu s čl. 72 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 a v souladu s vnitrostátním právem, podle § 14 odst. 4 písm. a) rozpočtových pravidel, potřebuje ověřovat zadané údaje prostřednictvím základních registrů, informačního systému evidence obyvatel, popřípadě prostřednictvím informačního systému cizinců.

Získávání údajů ze základních registrů je zároveň nezbytné k naplnění § 5 zákona o základních registrech, podle kterého orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem doložení takových údajů požadováno, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud a) nejsou v základním registru obsaženy, b) jsou označeny jako nesprávné, c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje.

Monitorovací systém fondů EU již od svého spuštění v roce 2014 naplňoval principy elektronizace procesů dle požadavků eGovernmentu České republiky a splňoval požadavky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 na elektronickou komunikaci mezi žadateli/příjemci dotací z evropských strukturálních a investičních fondů, a navazujícího portfolia procesů a technických řešení tzv. e-Cohesion. Pro naplňování těchto klíčových požadavků využíval systém data ze základních registrů (státem garantovaná data) pro ověřování žadatelů o dotaci na základě obecného ustanovení o monitorovacím systému v zákoně o podpoře regionálního rozvoje. V červnu roku 2018 byl monitorovacímu systému tento přístup odepřen s odůvodněním, že znění zákona jasně nedefinuje právo monitorovacího systému fondů EU využívat údaje ze základních registrů, zejména z registru obyvatel. Monitorovací systém však, s přihlédnutím k e-Cohesion politice, musí plně podporovat elektronickou výměnu dat, ke které mj. patří ověřování žadatelů prostřednictvím základních registrů. Jiný způsob s ohledem na čl. 122 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 a současnému technickému nastavení systému ani není možný.

Důvodem pro přístup do níže zmíněných základních registrů a informačních systémů je zejména to, že základní registry jsou jediným státem garantovaným zdrojem dat, který poskytuje webovou službu pro komunikaci s ostatními systémy. Dalším důvodem je naplnění zásad Akčního plánu EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 - COM(2016) 179 final, konkrétně zásady

- standardně digitalizované: Orgány veřejné správy by měly jakožto upřednostňovanou možnost poskytovat služby digitálně.

- „pouze jednou“: Orgány veřejné správy by měly zaručit, že občané a podniky budou muset tytéž informace poskytnout orgánům veřejné správy pouze jednou.

Požadované údaje poskytnuté ze základních registrů jsou vyžadovány pro procesy poskytnutí dotace, respektive podpory z fondů EU.

Ve stávajícím znění zákona o podpoře regionálního rozvoje není ustanovení, které by zakládalo právo informačního systému Evropského sociálního fondu využívat informace ze základního registru obyvatel.

Informační systém Evropského sociálního fondu však v souladu s čl. 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1030/2013 potřebuje ověřovat zadané údaje o podpořených osobách prostřednictví základního registru obyvatel.

Získávání údajů ze základních registrů je zároveň nezbytné k naplnění § 5 zákona o základních registrech, podle kterého orgán veřejné moci využívá při své činnosti referenční údaje obsažené v příslušném základním registru v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, a to aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem doložení takových údajů požadováno, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud a) nejsou v základním registru obsaženy, b) jsou označeny jako nesprávné, c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje.

Důvodem pro přístup do základního registru obyvatel je zejména to, že základní registry jsou jediným státem garantovaným zdrojem dat, který poskytuje webovou službu pro komunikaci s ostatními systémy. Dalším důvodem je naplnění zásad Akčního plánu EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 - COM(2016) 179 final, konkrétně zásady

- standardně digitalizované: Orgány veřejné správy by měly jakožto upřednostňovanou možnost poskytovat služby digitálně,

- „pouze jednou“: Orgány veřejné správy by měly zaručit, že občané a podniky budou muset tytéž informace poskytnout orgánům veřejné správy pouze jednou.

Požadované údaje poskytnuté ze základních registrů jsou vyžadovány pro procesy poskytnutí dotace, respektive podpory z fondů EU.

K čl. II (přechodná ustanovení)

Pro oblast tématu A jsou přechodná ustanovení formulována tak, aby byl zajištěn potřebný souběh dosavadní a nové právní úpravy, a to z důvodu rozdílného vymezení skupin dotčených měst, odlišné působnosti zprostředkujících subjektů, i k jinému pojmenování, resp. vymezení strategických dokumentů ve vazbě na odlišná nařízení EU.

V oblasti tématu části C pak je nutné zajistit plynulý přechod práv a povinností z regionálních rad na právního nástupce, Českou republiku – MMR. Přechodná ustanovení pro oblast tématu části C jsou proto formulována tak, aby zajistila od 1. 1. 2022 nezbytná opatření vázaná na zrušení § 16 až 17 vztahující se k přechodu práv a povinností na právního nástupce, Českou republiku – MMR. Současně je třeba zohlednit specifické postavení hlavního města Prahy ve struktuře operačních programů, které i nadále bude vystupovat v roli řídicího orgánu v programovém období 2014-2020.

K bodu 1

Institucionální opatření: Regionální rady budou ke dni 31. 12. 2021 zrušeny. Z toho důvodu je nezbytné, aby byl v rámci přechodných ustanovení upraven přechod veškerého jejich majetku, práv a povinností na právního nástupce, Českou republiku – MMR.

K bodu 2 a 3

Majetkoprávní opatření: MMR převezme veškerá práva a povinnosti plynoucí z hospodaření s majetkem regionálních rad dnem 1. 1. 2022. Z pohledu účetního by se mělo jednat o rozvahová a podrozvahová aktiva a pasiva regionálních rad.

K bodům 4 a 5

Personální opatření: Vzhledem k tomu, že MMR vstupuje do práv a povinností regionálních rad, je třeba řešit také pracovně právní vztahy. Zaměstnanci regionálních rad, kteří budou přijati na MMR od 1. 1. 2022, budou zařazeni na služební místa tak, aby přijetím na MMR, pod režim zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, nebyli diskriminováni oproti jejich pozicím na regionálních radách.

Pro vznik služebního poměru zaměstnanců regionálních rad dále do služebního poměru se použije § 190 až 195, § 196 až 197, § 200 a 201. Lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne následujícího po dni zrušení regionálních rad s tím, že bude použita aktuální systemizace pro příslušný kalendářní rok. Zaměstnancům regionálních rad bude započítána praxe dle § 17 odst. 7 zákona č. 248/2000 Sb. ve znění účinném přede dnem zrušení regionálních rad. Od vzniku služebního poměru je nutné určit všem státním zaměstnancům plat podle části deváté zákona o státní službě. Podle nařízení vlády č. 304/2014 Sb. je třeba postupovat i pokud jde o určení započitatelné praxe státních zaměstnanců pro účely zařazení do platového stupně.

Plánovaná potřeba zaměstnanců je maximálně 8 osob s tím, že by se mělo jednat o řadové zaměstnance regionálních rad. Souběžně je nutno potřebu těchto zaměstnanců řešit v rámci standardní přípravy systemizace Ministerstva pro místní rozvoj.

K bodu 6

Právní opatření: MMR jako právní nástupce regionálních rad vstoupí do soudních, správních a jiných řízení, která byla zahájena přede dnem zrušení regionálních rad, nestanoví- li jiný zákon jinak (oblast daňových řízení). Působnost regionálních rad přechází ode dne jejich zrušení na MMR. V oblasti daňových řízení je úřad regionální rady správcem daně a vztahuje se na něj zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Po zrušení regionálních rad Česká republika – MMR vstoupí do všech jejich práv a povinností z právních vztahů s výjimkou správy odvodů, která přejde po nabytí účinnosti novely zákona č. 250/2000 Sb., to znamená od 1. 1. 2022, na orgány Finanční správy České republiky. Ty budou věcně příslušné ke správě odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále podle zákona č. 250/2000 Sb. Je žádoucí, aby regionální rady ukončily všechna běžící řízení do 31. 12. 2021, nebo aby je již nezahajovaly, pokud by hrozilo, že nebudou do uvedeného data skončena. Vzhledem k tomu, že na MMR přejde působnost regionálních rad a MMR vstoupí do všech jejich práv a závazků, budou probíhající daňová řízení, která nebudou pravomocně ukončena ke dni zrušení regionálních rad (31. 12. 2021) v prvním stupni, předána na finanční úřad, který je dokončí podle dosavadních právních předpisů. Odvolací řízení dokončí MF. Nově zahajovaná daňová řízení po 1. 1. 2022 pak s ohledem na výše uvedené povedou orgány Finanční správy České republiky. Tato skutečnost je upravena v přechodných ustanoveních ke změně zákona č. 250/2000 Sb.

K bodu 7

Kontrolní opatření: MMR převezme povinnost vykonávat případnou kontrolu podle zákona o finanční kontrole, u příjemců dotací z rozpočtů regionálních rad, tedy v rámci Regionálních operačních programů v programovém období 2007 – 2013. V případě, že po zrušení regionálních rad nebude kontrola ze strany regionálních rad dokončená, převezme nedokončenou kontrolu rovněž MMR.

K bodu 8

Regionální rady plnily roli řídicích orgánů Regionálních operačních programů v programovém období 2007 – 2013. V současné době regionální rady řeší zejména povinnosti související s udržitelností projektů, uzavíráním Regionálních operačních programů a dalšími činnostmi spojenými s ukončováním. Je třeba, aby i po jejich zrušení byla tato činnost zajištěna, a to prostřednictvím právního nástupce, České republiky – MMR.

K bodu 9

Pro zvýšení právní jistoty v souvislosti se sestavením účetní závěrky regionální rady ke dni jejího zrušení je stanoveno, že podpisovým záznamem statutárního orgánu regionální rady připojovaného k účetní závěrce se rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, tj. k 31. 12. 2021.

K bodu 10

Z důvodu, že regionální rada s ohledem na její zrušení k 31. 12. 2021 nezajistí předání účetní závěrky a Pomocného analytického přehledu regionální rady sestavených k 31. 12. 2021 do centrálního systému účetních informací státu, ani tuto povinnost nemůže zajistit zřizovatel (regionální rada nemá zřizovatele ani funkci zřizovatele nevykonává jiný subjekt), provede předání předmětných účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu za regionální radu jako právní nástupce MMR, a to v termínu do 25. 2. 2022.

K bodu 11

V souvislosti se zrušením regionální rady k 31. 12. 2021 dojde ke zrušení výboru, kterému je vyhrazeno schvalování účetní závěrky regionální rady. Z důvodu, že regionální rada nemá zřizovatele (ani funkci zřizovatele nevykonává jiný subjekt), provede schválení předmětné účetní závěrky MMR jako právní nástupce prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu, a to v termínu do 30. 4. 2022.

Informaci o schválení nebo neschválení předmětné účetní závěrky regionální rady, včetně souvisejících informací, předá MMR do centrálního systému účetních informací státu v termínu do 31. 5. 2022.

K bodu 12

Hlavní město Praha je v programovém období 2014 – 2020 řídicím orgánem Operačního programu Praha s dopadem na kontrolní a monitorovací povinnosti i v letech následujících. Jeho působnost jako řídicího orgánu operačních programů pro region soudržnosti Praha proto zůstává zachována i po dni nabytí účinnosti novely zákona. Z tohoto důvodu působnost rady hlavního města Prahy a zastupitelstva hlavního města Prahy zůstávají rovněž zachovány dle stavu platného před novelou zákona.

K bodu 13

Cílem přechodných ustanovení v tomto bodě je zajistit překryv posuzování právních vztahů (včetně právních jednání a následků) vzniklých podle dosavadní právní úpravy. I po ukončení programového období EU 2014 – 2020 se předpokládá v průběhu následujících 3 let (n+3) pokračování dosavadních činností (vizte také odůvodnění k § 17d odstavcům 2 až 5).

K bodu 14

Z důvodu, že regionální rada s ohledem na její zrušení k 31. 12. 2021 nezajistí předání finančních výkazů regionální rady sestavených k 31. 12. 2021 do centrálního systému účetních informací státu, ani tuto povinnost nemůže zajistit zřizovatel (regionální rada nemá zřizovatele ani funkci zřizovatele nevykonává jiný subjekt), provede předání předmětných finančních výkazů do centrálního systému účetních informací státu za regionální radu jako právní nástupce MMR, a to v termínu do 10. 2. 2022.

K bodu 15

Z důvodu, že regionální rada s ohledem na její zrušení k 31. 12. 2021 nezajistí předání výkazu o poskytnutých garancích za kalendářní rok 2021, předá MMR do centrálního systému účetních informací státu v termínu stanoveném zákonem o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí.

K bodu 16

Z důvodu, že regionální rada s ohledem na její zrušení k 31. 12. 2021 nezajistí předání podkladů pro vypracování státního závěrečného účtu regionální rady za kalendářní rok 2021 Ministerstvu financí, ani tuto povinnost nemůže zajistit zřizovatel (regionální rada nemá zřizovatele ani funkci zřizovatele nevykonává jiný subjekt), provede předání předmětných podkladů za regionální radu jako právní nástupce MMR, a to v termínu do 6. 3. 2022.

K bodu 17

Pro programové období 2021-2027 již bude oblast společné zemědělské politiky vyjmuta z koordinace MMR-NOK. Pro programové období 2014-2020 je však žádoucí zachovat kontinuitu a dokončit jej podle dosavadního znění zákona č. 248/2000 Sb. Proto přechodné ustanovení stanoví postup ŘO PRV pro programové období 2014-2020 podle dosavadních právních předpisů. Řídicí orgán Programu rozvoje venkova pro programové období 2014-2020 bude podle současného znění zákona postupovat až do uzavření programu ze strany Evropské komise.

K části druhé až patnácté

V návaznosti na zrušení regionálních rad se upravují též zákony, které obsahují jejich dílčí úpravy. Jedná se ve většině případů pouze o formální odraz zrušení regionálních rad ve zvláštních zákonech, u zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou tyto úpravy rozsáhlejší.

K čl. VI (Změna rozpočtových pravidel)

V části páté čl. VI jsou v bodech 17 až 23 upraveny situace, dosud českým právním řádem neřešené, kdy v oblasti programů evropské přeshraniční spolupráce, kde není Česká republika řídícím orgánem, může dojít k tomu, že vlivem porušení podmínek smlouvy o poskytnutí dotace je subjekt, kterému byla dotace poskytnuta, povinen vrátit předmětné prostředky poskytovateli dotace. Pokud tak neučiní, je povinna Česká republika na základě Memorand uzavíraných s jednotlivými příhraničními státy a přímo použitelných předpisů (za předpokladu, že tento subjekt má sídlo na území České republiky) tyto prostředky uhradit za předmětný subjekt sama. Tyto prostředky je následně povinna vymáhat po předmětném subjektu, který je nevrátil. Na základě rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 27 Co 11/2016-384 ze dne 11. 1. 2018 je vztah mezi Českou republikou a subjektem se sídlem na území České republiky, kterému byla poskytnuta dotace, vztah veřejnoprávní, a proto nelze postupovat tím způsobem, že by Česká republika vymáhala předmětnou částku v rámci občanského soudního řízení, ale jedná se o porušení rozpočtové kázně a příslušný k řešení této záležitosti je finanční úřad, nikoliv soud. Navrhovaná právní úprava tento závěr soudu respektuje; navrhuje se proto rozšíření případů porušení rozpočtové kázně i na předmětný případ. Tento odvod zároveň nelze prominout dle ustanovení § 44a odst. 12.

K čl. VIII (Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů)

K bodu 6 (§ 22)

Právo rozhodnout o prominutí povinnosti odvodu a penále uvedené v přechodných ustanoveních k zákonu č. 250/2000 Sb. zachovává pravomoc obecních úřadů, úřadů městských částí hlavního města Prahy, krajských úřadů a orgánů dobrovolných svazků obcí tak, jak je tomu doposud.

Tam, kde tuto pravomoc doposud měly regionální rady, je tato v § 22 odst. 14 písm. b) nově přenesena na Generální finanční ředitelství (GFŘ). Toto uspořádání reflektuje zachování hierarchických postupů v rámci finanční správy, neboť nově namísto regionální rady bude o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně (PRK) nebo penále rozhodovat místně příslušný finanční úřad. Pravomoc k prominutí nebo částečnému prominutí povinnosti odvodu a penále pak přechází na odvolací orgán, kterým je Odvolací finanční ředitelství. Tímto způsobem dojde k narovnání specifického stavu, který vznikl po zřízení regionálních rad a podle něhož regionální rady měly pravomoc rozhodnout o uložení odvodu a penále, přičemž odvolacím orgánem proti takovému rozhodnutí regionálních rad bylo Ministerstvo financí.

K bodu 7 (§ 22)

Lhůta pro podání žádosti o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále je stanovena v souladu § 44a odst. 13 rozpočtových pravidel tak, aby byly sjednoceny lhůty obdobného charakteru pro malá i velká rozpočtová pravidla a nevznikaly nedůvodné rozdíly v jejich uplatňování. Takto by také měly být pokryty všechny případy, kdy dochází k obnově řízení podle daňového řádu.

K bodu 8 (§ 22)

Prolomení daňové mlčenlivosti, které tento nově zařazeny paragraf znamená, bylo předkladatelem zákona ve spolupráci s Ministerstvem financí zvoleno z toho důvodu, aby se změnou faktické příslušnosti k novému daňovému správci a novému odvolacímu orgánu byla (obdobně jako je tomu již v § 44a odst. 11 rozpočtových pravidel) ve věci poskytování informací získaných při správě odvodů správnímu orgánu sjednocena úprava v rozpočtových pravidlech a v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

K čl. IX (přechodná ustanovení k novele zákona č. 250/2000 Sb.)

K bodům 1 a 2

Ohledně procesních aspektů správy odvodů za porušení rozpočtové kázně se navrhuje zachovat kontinuitu původní úpravy. Je řešen přechod působnosti k dokončení řízení započatých v prvním stupni. Řízení nebo jiné postupy zahájené před 1. lednem 2022 regionální radou dokončí finanční úřad podle ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2022.

K bodu 3

Řízení nebo jiné postupy vztahující se k prominutí odvodu dokončí GFŘ. Před 1. lednem 2022 to bylo MF. Důvodem je zjednodušení postupu a také sjednocení praxe, kdy GFŘ je obecným odvolacím orgánem ve věci prominutí odvodu za PRK a penále.

K bodu 4

Řízení nebo jiné postupy zahájené u Ministerstva financí, dokončí MF z toho důvodu, aby u probíhajících řízení nedocházelo k nedůvodným přesunům mezi orgány veřejné správy, a pro účastníky řízení aby byla zachována kontinuita právního prostředí.

K bodu 5

Předkladatel zákona ve spolupráci s Ministerstvem financí předpokládá, že spisy v započatých kauzách by přešly na nově příslušné orgány FS, zatímco spisy už uzavřené regionálními radami by převzal právní nástupce Česká republika – MMR. Důvodem tohoto dvojího rozdělování uložení spisů je sjednocení řízení a postupů u nově vedených případů, které je dáno do souladu s existující praxí; uložení spisů u jiného orgánu než u orgánů FS by bylo v případě jejich případného znovuotevření nelogické. Současně MMR jako právní nástupce převezme uzavřené spisy, a to z toho důvodu, že jejich uložení a případné dohledání u orgánů FS by znamenalo nepřehlednost v již uzavřených kauzách.

K bodu 6

Toto přechodné ustanovení by mělo pro účely všech procesních institutů, které vyžadují určení historického správce odvodu za PRK, dosadit nově příslušný orgán (zahrnuje též orgán příslušný podle bodů 3 a 4). To vyřeší mimo jiné otázku přijetí návrhu na povolení obnovy řízení, kde by byl příslušným FÚ.

K bodu 7

Tímto přechodným ustanovením by mělo být zajištěno dodržení lhůty 3 let pro zveřejnění veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace či návratné finanční výpomoci a jejích dodatků. Pravděpodobně se bude jednat o minimum smluv nebo nejspíše žádné.

Text novely zákona č. 250/2000 Sb. je zpracován pro znění tohoto zákona po přijetí projednávané novely č.j. OVA 344/19, sněmovní tisk 567.

K části šestnácté

Účinnost zákona je obecně stanovena 1. ledna 2021. Odloženou účinnost má oblast rušení Regionálních rad, které mají být zrušeny uplynutím dne 31. prosince 2021.

V Praze dne 2. března 2020

Předseda vlády: v zastoupení místopředsedkyně vlády a ministryně financí JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v.r.

Ministryně pro místní rozvoj: Ing. Klára Dostálová v.r.