1. Zhodnocení platného právního stavu, zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V současné době je platný zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2019 a návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2022 je předkládán návrh nového zákona o veřejných dražbách, který zcela nahradí dosavadní právní úpravu. Předložený návrh změnového zákona je předkládán v přímé souvislosti s návrhem nového zákona o veřejných dražbách a zohledňuje změny dotčených právních předpisů, které je nezbytné realizovat.
Zhodnocení platného právního stavu ve vztahu k dotčeným právním předpisům
▪ Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Provádění veřejných dražeb je živnostenským zákonem upraveno v rámci:
- vázané živnosti „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“ Požadovaná odborná způsobilost:
a) vysokoškolské vzdělání, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 2 roky praxe v obchodní činnosti, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v obchodní činnosti, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona
- koncesované živnosti „Provádění veřejných dražeb – dobrovolných, – nedobrovolných“ Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost podle § 27 odst. 1 a 2 živnostenského zákona: pro provádění veřejných dražeb dobrovolných:
a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
c) střední vzdělání a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 9 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), l) nebo m) živnostenského zákona; pro provádění veřejných dražeb nedobrovolných:
a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
b) vyšší odborné vzdělání a 4 roky praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
c) střední vzdělání a 6 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
d) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 10 let praxe v dražební nebo realitní činnosti, nebo
e) doklady podle § 7 odst. 5 písm. j), k), 1) nebo m) živnostenského zákona
▪ Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů Ustanovení § 13a odst. 12 zákona o daní z nemovitých věcí upravuje okamžik, do kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání: „Nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž
a) byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, nebo
b) bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě.“
▪ Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Ustanovení § 21 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty upravuje vznik uskutečnitelného daňového plnění: „Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné
a) dnem dodání podle § 13 odst. 1,
b) dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního
16)
předpisu,nebo
c) dnem přenechání zboží k užívání podle § 13 odst. 3 písm. c).“
▪ Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů Ustanovení § 33 upravuje veřejnou dražbu investičních cenných papírů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu: „(1) Organizovat veřejné dražby cenných papírů může pouze obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b), nebo zahraniční osoba, která má povolení k poskytování této investiční služby (dále jen „dražebník cenných papírů“). (2) Na veřejnou dražbu cenných papírů se vztahuje přiměřeně zákon upravující veřejné dražby, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Pravidla organizování veřejné dražby cenných papírů upraví dražebník cenných papírů dražebním řádem. (4) Dražební řád a každou jeho změnu schvaluje Česká národní banka. Jestliže Česká národní banka neodešle žadateli do 30 dnů ode dne doručení žádosti o schválení dražebního řádu nebo jeho změny rozhodnutí o této žádosti, platí, že dražební řád nebo jeho změna byly schváleny. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, tato lhůta neběží. (5) Při nedobrovolné veřejné dražbě investičních cenných papírů je pro zjištění ceny předmětu dražby nutné zpracovat znalecký posudek podle zákona upravujícího výkon znalecké činnosti; nepřesahuje-li nejnižší podání částku 100 000 Kč, lze znalecký posudek ceny předmětu dražby nahradit zápisem o odhadu ceny předmětu dražby podle zákona upravujícího veřejné dražby. Dražebník uveřejní znalecký posudek nebo zápis o odhadu ceny na svých internetových stránkách po dobu nejméně jednoho roku. Dražebník zašle dražební vyhlášku obsahující cenu předmětu dražby ve lhůtách stanovených podle zákona upravujícího veřejné dražby také České národní bance. (6) Jestliže předmětem veřejné dražby cenných papírů je zaknihovaný cenný papír, zaregistruje osoba vedoucí evidenci cenných papírů přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku příklepu na základě potvrzení o nabytí vlastnictví na příkaz dražebníka nebo vydražitele. V případě cenného papíru na řad dražebník vyznačí na základě potvrzení o nabytí vlastnictví přechod cenného papíru na vydražitele k okamžiku příklepu. (7) Jestliže jsou předmětem veřejné dražby cenných papírů cenné papíry na doručitele a dražebník cenných papírů nezná vlastníky těchto cenných papírů, dražebník nemá povinnost zaslat vlastníkům dražební vyhlášku a jiné písemnosti. (8) Nedobrovolnou veřejnou dražbu cenných papírů je možno provést též,
a) pokud navrhovatel prokáže, že vlastník cenného papíru je v prodlení s převzetím, předložením nebo odevzdáním cenného papíru, přestože byl upozorněn na možný prodej cenného papíru v dražbě, nebo
b) pokud není řádně a včas splněna pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru. (9) Česká národní banka uveřejní o dražebníkovi cenných papírů na centrální adrese tyto údaje:
a) obchodní firmu, právní formu, adresu sídla a identifikační číslo, jde-li o obchodníka s cennými papíry, a název, adresu umístění a identifikační číslo jeho organizační složky v České republice, jde-li o zahraniční osobu,
b) údaj o oprávnění organizovat veřejné dražby cenných papírů a
c) den jeho vzniku. (10) Ustanovení této části se přiměřeně použijí též na jiné druhy investičních nástrojů než cenné papíry, pokud z povahy věci nevyplývá jinak.“
▪ Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů Dle § 23 odst. 1 písm. j) katastrálního zákona se k nemovitosti zapisuje poznámka o: „j) uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné“. Zápis poznámky má vazbu na současný zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 41 odst. 1: „Je-li předmětem dražby nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník oznámení o dražbě s úředně ověřeným podpisem dražebníka příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o podaném návrhu na provedení nedobrovolné dražby nemovitosti do katastru nemovitostí současně s odesláním oznámení o dražbě vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi a zástavním věřitelům.“ Výše uvedená současná právní úprava nezakládá pro dotčené osoby nerovné podmínky z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava přímo navazuje na nový návrh zákona o veřejných dražbách, který nahradí současnou právní úpravu. Nový zákon o veřejných dražbách podstatným způsobem zjednodušuje přípravu a provedení dražby, a to především dražby na návrh osoby, která je oprávněna předmět dražby převést, nebo osoby, která je oprávněna předmět dražby zpeněžit ve veřejné dražbě. Z tohoto důvodu také dochází ke změně v režimu živností, kdy dosavadní koncesovaná živnost „Provádění veřejných dražeb – dobrovolných, - nedobrovolných“ bude upravena, a to tak, že provádění dobrovolných dražeb se přesune do mírnějšího režimu vázané živnosti pod názvem „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“. V přísnějším režimu koncese pak zůstanou původní tzv. nedobrovolné dražby, které jsou nově nazývány dražbami nucenými – název koncesované živnosti bude znít „Provádění nucených dražeb“. Zároveň dojde ke zrušení současné živnosti „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“, kdy realizace těchto dražeb bude nově spadat pod „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“. Z hlediska požadavků na odbornou způsobilost pak dochází k mírným úpravám, kdy se u žadatelů zmírňují požadavky na počet let dosažené praxe. Nový zákon o veřejných dražbách přichází s novou koncepcí veřejné dražby, která vychází z obecného ustanovení § 1771 občanského zákoníku, kde je obecně dražba definována jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Za současné právní úpravy se vlastnické právo v dražbě nabývá originárním způsobem a dražený majetek na vydražitele přechází zvláštní skutečností, kterou je udělení příklepu licitátorem. Z důvodu přechodu vlastnického práva má veřejná dražba v současnosti v daňových zákonech několik specifických ustanovení, která řeší okamžik uskutečnění zdanitelného plnění či okamžik, do kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání. Vzhledem k tomu, že nový zákon o veřejných dražbách opouští koncepci přechodu vlastnického práva a veřejná dražba bude nově definována jako zvláštní způsob uzavření smlouvy, promítá se tato změna i do souvisejících daňových zákonů. Nová koncepce veřejné dražby je promítnuta také do zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který upravuje veřejné dražby cenných papírů prováděné obchodníky s cennými papíry. Navrhovaná právní úprava nijak nezasahuje do současného stavu založeného na zákazu diskriminace a rovném postavení mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
V souvislosti s přijetím nového zákona o veřejných dražbách je nezbytné novelizovat i některé další právní předpisy, jichž se právní úprava dotýká. Jedná se především o daňové předpisy, které upravují lhůty pro podání daňového přiznání a okamžik uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží. Úprava katastrálního zákona pak zohledňuje změnu pojmosloví, kdy návrh zákona namísto „nedobrovolné dražby“ používá pojem „nucená dražba“. Úprava živnostenského zákona je nezbytná s ohledem na změnu pojetí (větší liberalizaci) veřejných dražeb na návrh vlastníka, pro které nově platí jednodušší a méně administrativně náročná pravidla. Z tohoto důvodu není vhodné, aby provádění těchto veřejných dražeb bylo vykonáváno v rámci nejpřísnějšího režimu v podobě koncese. U veřejných dražeb na návrh vlastníka zároveň dochází ke sjednocení povolovacího režimu v rámci jedné vázané živnosti „Provádění veřejných dražeb s výjimkou dražeb nucených“ a tuto změnu je třeba do živnostenského zákona promítnout. Nezbytná je rovněž dílčí úprava zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou si vyžaduje změna koncepce veřejných dražeb a nahrazení centrální adresy centrální evidencí veřejných dražeb.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR
Návrh je pouze odrazem změn provedených v návrhu zákona o veřejných dražbách technického rázu a je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
5. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Předpisy Evropské unie ani judikatura soudních orgánů Evropské unie se navrhovaných změn nedotýká.
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh zákona nepředstavuje žádné dodatečné finanční dopady na státní rozpočet, ani ostatní veřejné rozpočty. V souvislosti s úpravou živnostenského zákona vznikají drobné administrativní náklady na straně podnikatelů (představující čas spojený s ohlášením živnosti) v celkové výši 273 702 Kč a na straně příslušných živnostenských úřadů (v souvislosti s administrací agendy) ve výši 121 859 Kč.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava s sebou nepřináší žádná korupční rizika.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
K části první K čl. I a II
Část první obsahuje novelu živnostenského zákona, která spočívá v úpravě již existujících živností. V rámci koncesované živnosti zůstanou ponechány pouze nucené dražby. Ostatní veřejné dražby budou nově v režimu živnosti vázané (jak dražby věcí movitých, tak i věcí nemovitých). Oproti předchozímu stavu tedy dojde ke zmírnění požadavků, kdy se výrazná část podnikatelů přesune z režimu koncese do méně přísného režimu vázané živnosti.
K části druhé K čl. III
Návrh nového zákona o veřejných dražbách obsahuje v § 24 změnu okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětu dražby, kdy nově je tímto okamžikem uhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě, nebo, nabývá-li se vlastnické právo k předmětu veřejné dražby zápisem do veřejného seznamu, zápis do takového seznamu. Vzhledem k této změně se nově zakotvuje speciální úprava týkající se podávání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí v případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci prodané v dražbě, které nepřešlo do 31. prosince zdaňovacího období.
K čl. IV
Podle přechodných ustanovení k novému zákonu o veřejných dražbách budou stávající dražby (tj. dražby, na jejichž provedení byl podán návrh, nebo o jejichž provedení byla uzavřena smlouva či vyhlášené před účinností tohoto zákona) dokončeny podle dosavadních předpisů. Vzhledem k tomu, že skutečnosti zakládající vznik návazných daňových povinností mohou nastat až po účinnosti nového zákona o veřejných dražbách, je vhodnější nevázat přechodná ustanovení na vznik daňové povinnosti přede dnem nabytí účinnosti, jak by bylo běžné, ale na vznik daňové povinnosti v souvislosti s vydražením nemovité věci podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
K části třetí K čl. V
K bodu 1: V souvislosti se zrušením písmene b) dochází k legislativně technické změně spočívající v odstranění nadbytečného odkazu i v písmenu a), a to odkazu na ustanovení § 13 odst. 1. Dodání zboží je pro oblast daně z přidané hodnoty definováno v § 13 odst. 1 jako převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, proto není třeba na toto ustanovení odkazovat.
K bodu 2: Dosavadní ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), obsahovalo zvláštní úpravu pro určení dne uskutečnění zdanitelného plnění při vydražení zboží ve veřejné dražbě. Vycházelo z ustanovení § 2 písm. a) a § 30 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo stanoveno, že pokud vydražitel uhradil cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přecházelo na něj vlastnické právo k předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.
Návrh nového zákona o veřejných dražbách obsahuje v § 24 změnu okamžiku nabytí vlastnického práva k předmětu dražby, kdy je nově tímto okamžikem uhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě, nebo, nabývá-li se vlastnické právo k předmětu veřejné dražby zápisem do veřejného seznamu, zápis do takového seznamu. Ke zrušení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty tak dochází z důvodu nadbytečnosti zvláštní úpravy pro určení dne uskutečnění zdanitelného plnění při vydražení zboží ve veřejné dražbě. Po zrušení této zvláštní úpravy se den uskutečnění zdanitelného plnění určí podle obecného pravidla obsaženého v písmeni a), tedy podle dne dodání zboží. Dodání zboží je pro oblast daně z přidané hodnoty definováno v § 13 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty jako převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Při dodání nemovité věci je i v případě dražby třeba vzít v potaz zvláštní úpravu pro dodání nemovité věci obsaženou v § 21 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty. S ohledem na zrušení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty se zrušuje také poznámka pod čarou č. 16, jelikož na tuto poznámku pod čarou již není v zákoně o dani z přidané hodnoty žádný odkaz.
K čl. VI
Podle přechodných ustanovení k novému zákonu o veřejných dražbách budou stávající dražby (tj. dražby, na jejichž provedení byl podán návrh, nebo o jejichž provedení byla uzavřena smlouva či vyhlášené před účinností tohoto zákona) dokončeny podle dosavadních předpisů. Vzhledem k tomu, že skutečnosti zakládající vznik návazných daňových povinností mohou nastat až po účinnosti nového zákona o veřejných dražbách, je vhodnější nevázat přechodná ustanovení na vznik daňové povinnosti přede dnem nabytí účinnosti, jak by bylo běžné, ale na vznik daňové povinnosti v souvislosti s vydražením věci podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
K části čtvrté K čl. VII
K bodu 1: Zákon o veřejných dražbách se pro veřejné dražby cenných papírů použije subsidiárně, namísto dosavadní analogické aplikace. Přiměřené použití právní normy je přípustné vztahovat pouze k jednotlivým ustanovením právního předpisu, nikoliv k celému zákonu. Odkaz na přiměřené použití zákona o veřejných dražbách vyvolává značnou právní nejistotu adresátů právní normy co do použití či nepoužití jeho konkrétních ustanovení. Obzvláště problematická je taková nejistota ve vztahu ke správnímu trestání. Podle § 164 odst. 3 písm. e) a § 165 odst. 4 písm. f) zákona o podnikání na kapitálovém trhu se obchodník s cennými papíry (resp. zahraniční osoba) dopustí přestupku tím, že jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33. V případě přiměřeného použití zákona o veřejných dražbách, na které § 33 odst. 2 dosud odkazoval, nebylo jisté, jakým jednáním by byla skutková podstata těchto přestupků naplněna. Bylo ponecháno zcela na posouzení dozorového orgánu, které ustanovení zákona o veřejných dražbách měl dražebník cenných papírů přiměřeně použít a které nikoliv. Proto se navrhuje slovo „přiměřeně“ vypustit. K bodu 2: Přestože se navrhuje nahradit dosavadní volně analogickou aplikaci zákona o veřejných dražbách subsidiárním použitím, nelze se u všech pravidel zákona o veřejných dražbách spolehnout na jejich použitelnost. Navrhuje se proto v § 33 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu doplnit výluku z užití zákona o veřejných dražbách také o případy, kdy je jeho užití vyloučeno z povahy věci.
K bodu 3: Změnou formulace § 33 odst. 5 a 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu dochází ke sjednocení pojmosloví s novým zákonem o veřejných dražbách, ke zpřehlednění odstavce 5 a k důslednému užívání legislativní zkratky „dražebník cenných papírů“, zavedené v odstavci 1. V odstavci 6 se navíc vypouštějí zmínky o nabytí vlastnického práva k okamžiku příklepu. Nový zákon o veřejných dražbách totiž opouští dosavadní koncepci, kdy k přechodu vlastnického práva k předmětu veřejné dražby dochází již okamžikem příklepu. K převodu vlastnického práva má nově v souladu s § 24 odst. 1 nového zákona o veřejných dražbách docházet řádnou úhradou ceny dosažené vydražením. Výslovně se stanoví, že se obecná úprava § 1103 a 1104 občanského zákoníku se nepoužije, s výjimkou § 1103 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, která stanoví náležitosti rubopisu a podmínky ručení převodce cenného papíru za uspokojení práv z cenného papíru. Dražebník cenných papírů vyznačí na cenném papíru na řad uskutečněný převod vlastnického práva na vydražitele (na rubu nebo na přívěsku). Je-li předmětem veřejné dražby zaknihovaný cenný papír, zapíše převod cenného papíru na vydražitele osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů, a to na základě potvrzení o uzavření kupní smlouvy příklepem na příkaz dražebníka nebo vydražitele.
K bodu 4: K doplnění dochází v zájmu důsledného používání legislativní zkratky „dražebník cenných papírů“.
K bodu 5: Dochází ke sjednocení pojmosloví s novým zákonem o veřejných dražbách.
K bodům 6 až 9: Ke změně dochází z důvodu změny úpravy uveřejňování dokumentů a informací týkajících se veřejných dražeb v novém zákoně o veřejných dražbách – veškeré dokumenty a informace, včetně informací o dražebnících, bude v nově zřízené centrální evidenci veřejných dražeb (nástupci stávající centrální adresy) uveřejňovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Dražebníci a Česká národní banka budou Ministerstvu pro místní rozvoj zasílat dokumenty a údaje a Ministerstvo pro místní rozvoj je následně uveřejní. Okruh údajů sdělovaných Českou národní bankou Ministerstvu pro místní rozvoj se rozšiřuje z toho důvodu, aby o dražebnících cenných papírů byly v centrální evidenci veřejných dražeb zveřejňovány údaje, které obsahově odpovídají všem údajům o ostatních dražebnících. Tyto údaje o ostatních dražebnících bude Ministerstvo pro místní rozvoj přebírat z veřejné části živnostenského rejstříku. Přímé napojení centrální evidence veřejných dražeb na informační systém České národní banky (obdobně jako u napojení na veřejnou část živnostenského rejstříku) se však nenavrhuje, neboť by to bylo vzhledem k velmi nízkému počtu dražebníků cenných papírů zjevně nehospodárné.
K čl. VIII
K bodu 1: Ustanovení obsahově vychází z přechodného ustanovení nového zákona o veřejných dražbách. Cílem je umožnit provedení veřejné dražby cenných papírů nebo jiných investičních nástrojů na základě smlouvy o provedení dražby, která byla uzavřena před účinností nové právní úpravy veřejných dražeb, aby nedošlo k nedůvodnému zásahu do práv a povinností osob.
K bodu 2: Tento odstavec se týká např. způsobu nabývání vlastnického práva, postupu při vyslovení neplatnosti dražby či režimu práv z vadného plnění.
K části páté K čl. IX
Nový zákon o veřejných dražbách již nepoužívá pojem „nedobrovolná dražba“, který byl nahrazen pojmem „nucená dražba“. Podle původního zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, se příslušnému katastrálnímu úřadu zasílalo oznámení o uzavření smlouvy o provedení nedobrovolné dražby. Na základě tohoto oznámení byla s odkazem na § 23 odst. 1 písm. j) katastrálního zákona zapisována do katastru příslušná poznámka. V souvislosti se změnou v pojmosloví dochází k úpravě katastrálního zákona v § 23 odst. 1 písm. j).
K části šesté K čl. X
Jako den nabytí účinnosti změnového zákona je stanoven den nabytí účinnosti nového zákona o veřejných dražbách.
V Praze dne 21. prosince 2022
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj:
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., v. r.