zákon č. 251/2025 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

S ohledem na vzrůstající ilegální těžbu dřeva v celosvětovém měřítku a významné́ postavení

Evropské unie v globálním obchodu byl již v roce 2003 přijat Akční plán Evropské unie pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví (Forest Law Enforcement, Governance and Trade – FLEGT). Hlavním cílem bylo vytvoření systému záruk, že dřevo a dřevařské výrobky uváděné na trh Evropské unie hospodářskými subjekty mají zákonný původ.

V současné době je Akční plán Evropské unie FLEGT prováděn na základě 2 hlavních předpisů. Prvním z nich je nařízení č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství z roku 2005 (dále jen „nařízení FLEGT“), které stanoví pravidla pro dovoz dřevařských výrobků z partnerských zemí, s nimiž byl na základě partnerských dohod zaveden režim licencí FLEGT zaručující zákonnost dovozu.

Tento režim pro dobrovolné dohody o partnerství FLEGT byl doplněn nařízením č. 995/2010 o dřevě (EUTR). Hlavním prvkem nařízení o dřevě je obecný zákaz uvádět nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky poprvé na vnitřní trh EU. Za zákonně vytěžené se považuje: „dřevo vytěžené v souladu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva“. Nařízení o dřevě je v tomto ohledu postaveno na základě principu legality, kdy může dojít k odlesňování, pokud to není v rozporu s národním právem. Nařízení o dřevě navazuje na nařízení FLEGT v tom smyslu, že dřevo a dřevařské výrobky z partnerských zemí splňující podmínky nařízení FLEGT se považují za zákonně vytěžené. Stejný režim platí pro dřevo a dřevařské výrobky, pokud splňují nároky nařízení CITES, které se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě, z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely.

Hlavní povinnosti vyplývající z nařízení o dřevě jsou rozděleny mezi hospodářské subjekty, které poprvé uvádí dřevo nebo dřevařské výrobky na trh Evropské unie a obchodníky, kteří s nimi dále obchodují na vnitřním trhu EU. Nejvýznamnější povinností hospodářských subjektů je pro uvádění dřeva a dřevařských výrobků vést systém náležité péče, který je založen na:

1. přístupu k informacím; 2. posouzení rizik a pokud je riziko větší, než malé musí přistoupit ke 3. zmírnění zjištěného rizika.

Naproti tomu je v současné době okruh povinností obchodníků zúžený, jelikož nemusí vybudovat systém náležité péče, ale vedou systém zpětného vysledování informací.

Na základě tohoto systému obchodníci shromažďují informace, od jakého hospodářského subjektu dřevo a dřevařské výrobky převzali nebo jakým subjektům je dodali.

Nařízení o dřevě je v České republice implementováno zákonem č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů. V současné době jsou

příslušnými orgány pro provádění nařízení o dřevě Ministerstvo zemědělství, Krajské úřady a Česká obchodní inspekce, přičemž pro režim licencí FLEGT jsou příslušnými orgány rovněž Generální ředitelství cel a celní úřady. Ministerstvo zemědělství má roli hlavního příslušného orgánu pro provádění nařízení o dřevě a nařízení FLEGT. Rovněž je hlavním správcem centrální evidence, která slouží pro potřeby kontroly systému náležité péče u hospodářských subjektů a je odvolacím orgánem proti rozhodnutím krajských úřadů. Ministerstvo zemědělství má hlavní postavení při komunikaci s Evropskou komisí, které hlásí porušení přímo použitelných předpisů o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva a zpracovává a zasílá Evropské komisi výroční zprávu za předcházející rok.

S ohledem na rozsah souvisejících odborných činností a potřebou zajištění kontrol

hospodářských subjektů Ministerstvo zemědělství pověřilo výkonem těchto činností Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen „ÚHÚL“). ÚHÚL je organizační složkou státu, disponuje

technickým a odborným zázemím pro plnění těchto úkolů, přičemž Ministerstvo zemědělství je jeho zřizovatelem. Na základě pověření Ministerstva zemědělství ÚHÚL provádí následující odborné činnosti:

• kontroluje u hospodářských subjektů povinnosti hospodářských subjektů stanovené nařízením EUTR a prováděcím nařízením Evropské komise o pravidlech pro systém náležité péče; • v případě zjištěných nedostatků v rámci kontroly dává podnět příslušnému krajskému úřadu k: o uložení nápravného opatření; o projednání přestupku nebo o přijetí okamžitého prozatímního opatření; • spravuje centrální evidenci; • předkládá Ministerstvo zemědělství podklady pro zprávu o uplatňování nařízení o dřevě; • poskytuje hospodářským subjektům technickou pomoc a poradenství a usnadňuje jim výměnu a šíření příslušných informací o nezákonné těžbě dřeva; • v oblasti režimu licencí pro dovoz dřeva poskytuje odborné posouzení druhu dřeva použitého ve dřevařském výrobku.

Z hlediska právní úpravy ÚHÚL provádí odborné činnosti na základě zákona o dřevě a pověření Ministerstva zemědělství. V rámci provádění kontrol ÚHÚL postupuje podle kontrolního řádu, pokud příslušné přímo použitelné předpisy Evropské unie nestanoví jinak.

Krajské úřady kontrolují u hospodářských subjektů plnění povinností stanovených nařízením

o dřevě a prováděcím nařízením Evropské komise o pravidlech pro systém náležité péče, přijímají podněty od ÚHÚL, a především projednávají související přestupky. Rovněž přijímají okamžitá prozatímní opatření a ukládají nápravná opatření podle přímo použitelných předpisů. Dále předávají ÚHÚL informace o porušení povinností, informace potřebné ke zjištění osob odpovědných za uvedené porušení povinností a informace o pravomocném uložení pokuty.

Česká obchodní inspekce je oprávněna kontrolovat obchodníky, zda plní informační

povinnosti podle nařízení o dřevě a projednávat příslušné přestupky. Zároveň předává ÚHÚL a krajským úřadům informace o porušení povinností a informace potřebné ke zjištění osob odpovědných za uvedené porušování povinností a informace o pravomocném uložení pokuty.

Celní orgány Generální ředitelství cel poskytuje příslušným orgánům nebo ÚHÚL stanovené informace

o dovozu dřeva nebo dřevařských výrobků, včetně identifikace dovozce, množství a zemi původu výrobku. Za účelem plnění povinností reportingu vůči Evropské komisi pak předává Ministerstvu zemědělství informace nezbytné pro zpracování výroční zprávy.

Celní úřad při dovozu přijímá a kontroluje licence FLEGT pro dovoz dřeva. Pokud nastanou

pochybnosti o druhu dřeva použitého v dovážených dřevařských výrobcích, požádá celní úřad ÚHÚL o odbornou spolupráci a odborné posouzení. V případě pochybnosti o platnosti licence pro dovoz dřeva pak požádá Ministerstvo zemědělství o ověření její platnosti u licenčního orgánu. Na základě pochybností může dřevařské výrobky zadržet postupem podle celního zákona do doby, než obdrží odborné posouzení nebo než je prověřena platnost licence pro dovoz dřeva. Celní úřad rovněž rozhodne o zničení dřevařských výrobků, pokud není předložena nebo je předložena neplatná licence FLEGT.

Obrázek 1: Varianta 0 – současný stav podle nařízení o dřevě

VARIAN TA 0 • vychází ze současného stavu nastaveného pro nařízení o dřevě

• příslušnými orgány pro provádění nařízení o dřevu Ministerstvo zemědělství, krajské úřady a Česká obchodní inspekce, přičemž pro režim licencí FLEGT jsou příslušnými orgány rovněž Generální ředitelství cel a celní úřady

Současné institucionální zajištění Ministerstvo zemědělstvíČeská obchodní inspekce • hlavní příslušný orgán pro provádění• provádí kontrolu u obchodníků

nařízení o dřevě a nařízení FLEGT• poskytuje krajským úřadům a pověřené osobě • správcem centrální evidence pro potřebyinformace o porušení povinností

kontroly systému náležité péče• projednává přestupky

• odvolacím orgánem proti rozhodnutí KÚ • komunikace s EK: porušení a roční zprávy EUTR a FLEGT

Celní orgány Generální ředitelství cel

• poskytuje MZe nebo pověřené osobě

Krajské úřadyÚstav pro hospodářskou úpravu lesůinformace o dovozu dřeva nebo dřevařských

• provádí kontrolu hospodářských• na základě pověření MZe provádí odbornévýrobků subjektůčinností• předává MZe informace pro zpracování • ukládá nápravné opatření• kontroluje hospodářské subjektyvýroční zprávy • projednává přestupky(kontrolní řád)Celní úřad • přijímá okamžitá prozatímní opatření• dává podnět příslušnému KÚ• při dovozu přijímá a kontroluje licence

• spravuje centrální evidenciFLEGT pro dovoz dřeva

• komunikuje s EK a členství v PS EK• žádá pověřenou osobu odborné posouzení • technická pomoc a poradenstvípro určení druhu dřeva • odborné posouzení druhu dřeva pro• žádá MZe o ověření platnosti licence pro potřeby FLEGTdovoz dřeva

Současná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá dopady na rovnost mužů a žen, neboť nijak nerozlišuje ani neznevýhodňuje jedno pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Předkládaná novela zákona o dřevě navazuje na přijetí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023, o dodávání na trh Evropské unie a vývozu z trhu Evropské unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010 (dále jen „nařízení proti odlesňování“), které přináší zásadní koncepční změny v boji proti odlesňování. Stávající režim právní úpravy je založen na boji proti ilegální těžbě dřeva, avšak tomu neodpovídají hlavní popsané příčiny úbytku a degradace lesa ve světě. S přijetím nařízení proti odlesňování tak dochází k významným změnám v přístupu v boji proti odlesňování. V porovnání se současným nařízením EUTR

dochází v nařízení proti odlesňování k podstatnému rozšíření právní úpravy, které má zásadní dopad na subjekty v lesnickém a zemědělském sektoru i pro jeho implementaci

v členských státech. K tomuto rozšíření dochází ve 3 rovinách:

1. rozšířen okruh základních povinností; 2. rozšířen okruh povinných subjektů; 3. rozšířen okruh relevantních komodit, ke kterým se povinnosti vztahují.

Z koncepčního pohledu jde nařízení proti odlesňování nad rámec principu legality, jelikož

stanoví širší okruh požadavků přímo ve vztahu k udržitelnosti relevantních komodit produktů

a v tomto ohledu je založeno na principu „sustainability“.

Základním rozšířením opatření je stanovení zákazu vstupu a dodávání na trh, případně vývozu, pro stanovené komodity a související výrobky, pokud kumulativně nesplňují podmínky:

1. nezpůsobují odlesňování; 2. byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce, jejichž

rozsah byl významně rozšířen a

3. vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči.

Výrazem „nezpůsobující odlesňování“ se ve smyslu nařízení proti odlesňování rozumí relevantní produkty spojené s komoditami, které byly vyprodukovány na půdě, na níž po 31. prosinci 2020 nedošlo k odlesňování. Pro dřevo a dřevěné výrobky bylo stanoveno stejné rozhodné období, avšak zde platí podmínka, že dřevo bylo vytěženo v lese, aniž by došlo ke znehodnocování lesů.

Nově byl stanoven požadavek na určení geolokalizace všech pozemků, kde byly relevantní

komodity vyprodukovány, přičemž u skotu se geolokalizace vztahuje „pouze“ ke všem zařízením, kde byl skot chován.

Nařízení proti odlesňování zavádí režim, který se nadále vztahuje na domácí produkci Evropské unie v souladu s pravidly mezinárodního obchodu, avšak oproti nařízení o dřevě pokrývá nově i produkty, které jsou z trhu Evropské unie vyváženy, což je zásadní změnou.

Nejvýznamnější změna z pohledu postavení jednotlivých subjektů a jejich povinností v rámci

dodavatelského řetězce nastala u obchodníků, jelikož se nově považují za hospodářské subjekty a vztahují se na ně relevantní povinnosti, pokud nejsou malými nebo středními podniky.

Nezbytnost právní úpravy vyplývá ze současné situace, kdy ÚHÚL není správním orgánem a neměl by finanční prostředky ani personální kapacity ve vztahu k novým úkolům, které vyplývají z nařízení proti odlesňování. Tato varianta by současně nenaplnila základní požadavky na institucionální zajištění: tedy zajistit příslušným orgánům patřičné pravomoci, funkční nezávislost a zdroje. S ohledem na rozšíření povinností, okruhu relevantních komodit a požadavků na státní správu, je současné nastavení podle požadavků nařízení o dřevě nedostatečné. V této variantě by Česká republika nesplnila povinnost prosazovat nařízení proti odlesňování. Rovněž lze

předpokládat, že nedostatky nelze překlenout pouze případným finančním a personálním posílením současného nastavení státní správy pro provádění nařízení o dřevě.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Lesy, a to i přes jejich význam jsou stále ohroženy odlesňováním a znehodnocováním, přičemž

mezi lety 1990 až 2016 ubylo 1,3 milionu kmlesů. Problém odlesňování souvisí i s dalšími dopady na složky životního prostředí, jelikož je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti. Emise z odlesňování jsou 2. nejvýznamnější příčinou změny klimatu a na celkových emisích skleníkových plynů se podílejí téměř 12 %. V současné době se do popředí zájmu v boji proti odlesňování dostalo zemědělství, které se na celosvětovém

odlesňování podílí nejméně 50 %, a to především kvůli produkci palmy olejné a sóji. Pastva dobytka je pak zodpovědná za téměř 40 % celosvětového odlesňování. Nařízení proti odlesňování bylo přijato v reakci na pokračující trend odlesňování a znehodnocování lesů ve světě a reflektuje hlavní příčiny odlesňování, včetně zemědělské produkce. Jeho hlavním cílem je minimalizovat příspěvek Evropské unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě a současně snížit emise skleníkových plynů a úbytek biologické rozmanitosti. Problematika odlesňování a budování dodavatelských řetězců bez odlesňování byla zařazena mezi aktuální priority Evropské unie již sdělením ze dne 23. června 2019 s názvem „Posílení opatření Evropské unie na ochranu a obnovu světových lesů“ a v obecné rovině nařízení proti odlesňování vychází ze sdělení Evropské komise „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11.

prosince 2019. V podrobnější rovině je v souladu a naplňuje cíle sdělení Evropské komise ze dne 20. května 2020 o strategii Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

– Navrácení přírody do našeho života a sdělení Evropské komise ze dne 20. května 2020 o strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, a především odpovídá hlavním cílům sdělení Evropské komise ze dne 16. července 2021 o nové strategii Evropské unie pro lesy do roku 2030. Rovněž je odpovědí na žádost Evropského parlamentu, který ve svém usnesení ze dne 22. října 2020 požádal Evropskou komisi, aby předložila návrh „právního rámce Evropské unie pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni Evropské unie“ založeného na povinné náležité péči.

3.1. Hlavní koncepční změny nařízení proti odlesňování

Stávající režim je založen na boji proti ilegální těžbě dřeva, avšak tomu neodpovídají hlavní popsané příčiny úbytku a degradací lesa ve světě. S příchodem nařízení proti odlesňování tak dochází k významným změnám v přístupu k boji proti odlesňování. V porovnání

se současným nařízením EUTR dochází k podstatnému rozšíření právní úpravy, která má zásadní dopad na subjekty v lesnickém a zemědělském sektoru i pro jeho implementaci

v členských státech. K tomuto rozšíření dochází ve 3 rovinách:

1. rozšířen okruh základních povinností; 2. rozšířen okruh povinných subjektů; 3. rozšířen okruh relevantních komodit, ke kterým se povinnosti vztahují.

Z koncepčního pohledu jde nařízení proti odlesňování nad rámec principu legality, jelikož

stanoví širší okruh požadavků přímo ve vztahu k udržitelnosti relevantních komodit produktů

a v tomto ohledu je založeno na principu „sustainability“.

Základním rozšířením opatření je stanovení zákazu vstupu a dodávání na trh, případně vývozu, pro stanovené komodity a související výrobky, pokud kumulativně nesplňují podmínky:

1. nezpůsobují odlesňování; 2. byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce, jejichž

rozsah byl významně rozšířen a

3. vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči.

Výrazem „nezpůsobující odlesňování“ se ve smyslu nařízení proti odlesňování rozumí relevantní produkty spojené s komoditami, které byly vyprodukovány na půdě, na níž po 30. prosinci 2020 nedošlo k odlesňování. Pro dřevo a dřevěné výrobky bylo stanoveno stejné rozhodné období, avšak zde platí podmínka, že dřevo bylo vytěženo v lese, aniž by došlo ke znehodnocování lesů.

Nově byl stanoven požadavek na určení geolokalizace všech pozemků, kde byly relevantní

komodity vyprodukovány, přičemž u skotu se geolokalizace vztahuje „pouze“ ke všem zařízením, kde byl skot chován.

Nařízení proti odlesňování zavádí režim, který se nadále vztahuje na domácí produkci Evropské unie v souladu s pravidly mezinárodního obchodu, avšak oproti nařízení o dřevě pokrývá nově i produkty, které jsou z trhu Evropské unie vyváženy, což je zásadní změnou.

3.2. Harmonogram

Platnost

Nařízení proti odlesňování bylo přijato dne 31. května 2023, následně bylo publikováno

9. června 2023 v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupilo v platnost 29. června 2023.

Použitelnost S ohledem na zásadní změny v boji proti odlesňování byla použitelnost nařízení stanovena na 18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a připadá tak na 31. prosince 2024. Do tohoto termínu by měla být přijata příslušná právní úprava. V návaznosti na náročnost plnění povinností ze strany mikropodniků a malých podniků,

které byly usazeny k 31. prosinci 2020 v EU, je pro ně odložena použitelnost na 24 měsíců

ode dne vstupu nařízení proti odlesňování v platnost, tedy na 30. června 2025.

Přechodný režim pro nařízení o dřevě

Ve vztahu k současnému režimu uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh se nařízení o dřevě zrušuje ode dne použitelnosti nařízení proti odlesňování. Přechodný režim se uplatní po dobu 3 let po dni použitelnosti nařízení proti odlesňování, jelikož se nařízení EUTR použije na dřevo a dřevařské výrobky, které byly vyprodukovány přede dnem platnosti nařízení proti odlesňování a uvedeny na trh Evropské unie ode dne použitelnosti nařízení proti odlesňování. Po třech letech po dni stanoveném po použitelnosti nařízení proti odlesňování však dřevo a dřevařské výrobky budou muset naplnit podmínky pro uvedení a dodání na trh nebo vývoz v souladu s článkem 3 nařízení proti odlesňování.

Nahlášení příslušného orgánu Evropské komisi Členské státy měly povinnost do 30. prosince 2023 sdělit Evropské komisi identitu a kontaktní údaje příslušných orgánů k provádění nařízení proti odlesňování. V tomto ohledu

mají členské státy velmi krátkou dobu na legislativní změny vedoucí k vybudování kompetencí příslušného orgánu (případně více příslušných orgánů), který by měl kompetence ke splnění všech požadavků daných nařízením proti odlesňování. Dle informací představených na Expertní skupině Evropské komise (Commission Expert Group/Multi-Stakeholder Platform on Protecting and Restoring the World’s Forests, including the EU Timber Regulation and the FLEGT Regulation - E03282) by do tohoto termínu měly proběhnout všechny legislativní změny a vytvoření nebo reformu stávajícího příslušného úřadu.

Spuštění informačního systému Evropské komise

Hlavní elektronický systém, do kterého budou povinnými subjekty vkládány prohlášení

o náležité péči, bude Evropskou komisí spuštěn do 30. prosince 2024. Tento systém bude

veden a posléze udržován ze strany Evropské komise, avšak s ohledem na dosavadní

zkušenosti s prováděním nařízení o dřevě bude poskytovat povinným subjektům technickou pomoc ze strany příslušných orgánů v členských státech. V současné době

je informační systém připravován Evropskou komisí a jeho konkrétní parametry nejsou členským státům známy. Členské státy tak nemají konkrétní informace, do jaké míry bude vyžadováno jejich zapojení z hlediska registrace nových hospodářských subjektů, vkládání prohlášení o náležité péči a ověřování údajů v informačním systému Evropské komise. Podle posledních informací z expertní skupiny bude registrace a ověření hospodářských subjektů do informačního systému zodpovědností členských států. Členské státy se budou muset rovněž připravit i na riziko zpožděného spuštění systému ze strany Evropské komise.

Spuštění Elektronického rozhraní Evropské komise Evropská komise vyvine do 30. června 2028 elektronické rozhraní založené na prostředí

jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví, které propojí a umožní přenos informací mezi vnitrostátní celní systémy a informačním systémem Evropské komise.

Systém referenčního srovnání zemí Ke dni 29. června 2023 se všem zemím přiřadila standardní úroveň rizika, přičemž

Evropská komise bude pracovat na vyhodnocení rizikovosti jednotlivých zemí a jejich zařazení do příslušných kategorií. Seznam zemí nebo jejich částí zařazených do kategorií „nízké riziko“ nebo „vysoké riziko“ Evropská komise zveřejní prostřednictvím prováděcích aktů, které budou přijaty přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 2, a to nejpozději do 30. prosince 2024. Tento seznam bude pravidelně přezkoumáván a rizikovost zemí bude vyhodnocena s ohledem na trendy v produkci komodit a relevantních produktů.

3.3. Komodity a relevantní produkty

S ohledem na negativní dopady zemědělské produkce, nařízení proti odlesňování podstatně rozšířilo okruh komodit, jejichž produkce byla identifikována jako hlavní příčina odlesňování ve světě. Vztahuje se nikoliv pouze na dřevo a dřevařské výrobky, ale stanoví pravidla pro tyto komodity:

❖ skot❖ palma olejná ❖ kakao❖ sója ❖ káva❖ dřevo ❖ kaučuk

Nařízení proti odlesňování pokrývá vybrané produkty, které obsahují tyto komodity, byly jimi krmeny nebo z nich byly vyrobeny. Podrobný seznam komodit a relevantních produktů je obsažen v Příloze I, včetně příslušných kódů kombinované nomenklatury.

Je nutné vzít v potaz, že se jedná i o produkty s vysokým stupněm zpracování, např. masné výrobky u skotu, kosmetické přípravky u palmy olejné a pneumatiky u kaučuku. Na základě

pravidelného přezkumu budou komodity i relevantní produkty aktualizovány ze strany

Evropské komise.

V rámci nařízení proti odlesňování došlo ke zpřesnění rozhodného dne pro stanovení

povinností z hlediska vstupu a dalšího pohybu na trhu, které dopadají na komodity a relevantní

produkty, které jsou uváděny poprvé a dodávány na trh Evropské unie.

3.4. Systém náležité péče

Nařízení proti odlesňování je postaveno na povinnosti výkonu náležité péče a koncepčně tak v tomto ohledu vychází z předchozího režimu pro dřevo a dřevařské výrobky. Požadavky na vedení systému náležité péče však byly výrazně rozšířeny s ohledem na přechod k prokazování „udržitelnosti“. Hospodářské subjekty a obchodníci mají povinnost vykonávat

náležitou péči před uvedením nebo dodáním produktu na trh nebo jeho vývozem.

Vedení systému náležité péče se skládá z těchto kroků:

A. Shromáždění relevantních informací, údajů a dokladů prokazujících splnění požadavků nařízení proti odlesňování

• nově byl stanoven požadavek na určení geolokalizace všech pozemků, kde byly relevantní komodity vyprodukovány, u skotu se geolokalizace vztahuje „pouze“ ke všem zařízením, kde byl skot chován; • geolokalizace spočívá v uvedení geolokačních souřadnic, které vycházejí z určení času, polohy nebo pozorování Země a využívají družicová data a služby poskytované v rámci kosmického programu Evropské unie (EGNOS/Galileo a Copernicus).

B. Opatření k posouzení rizik

• hospodářské subjekty analyzují shromážděné informace a mohou uvést na trh nebo vyvézt pouze relevantní produkty, pokud neexistuje žádné riziko nebo existuje pouze zanedbatelné́ riziko; • posuzováno je např.: přiřazení rizika zemí ze strany EU, výskyt lesů a původních obyvatel, historický fenomén odlesňování, porušování lidských práv.

C. Opatření ke zmírnění rizik

• v případech, kdy z posouzení vyplyne, že existuje větší než žádné nebo jen zanedbatelné riziko nebo relevantní produkty jsou nevyhovující, je přistoupeno k postupům ke zmírnění rizika, které mohou zahrnovat: vyžádání dalších informací, údajů nebo dokumentů, provedení nezávislých průzkumů nebo auditů; podporu budování kapacit u producentů atd.; • součástí opatření ke zmírnění rizik je i oznamovací povinnost hospodářských subjektů, které pokud obdrží informace o riziku nesouladu u relevantního produktu, který uvedly na trh, musí uvědomit příslušné orgány členských států, jakož i obchodníky, jimž relevantní produkt dodaly, nebo v případě vývozu příslušné orgány členského státu, jenž je zemí produkce.

Na expertní úrovni je povinnost výkonu náležité péče dlouhodobě předmětem diskuse, jelikož stanoví široký okruh povinností pro hospodářské subjekty, avšak formulace povinností je obecná z důvodu širokého okruhu komodit a zemí produkce. Nicméně

nedostatečně specifikované povinnosti jsou obtížně vymahatelné ze strany kontrolních orgánů, jelikož není například stanoven seznam dokumentů a informací pro jednotlivé země produkce, které hospodářské subjekty musí shromáždit a posoudit. Naplnění povinnosti vedení systému náležité péče je tedy hodnoceno spíše ve vztahu k celkovému provedení

jednotlivých kroků a naplnění celkového účelu systému náležité péče. Tento přístup však staví hospodářské subjekty do nejistoty, zda naplnily všechny požadavky a kontrolní orgány do obtížné situace při prokazování konkrétních pochybení. V pojetí kontinentálního práva

je rovněž požadavek na konkrétní a specifické stanovení povinností zcela zásadní. Z tohoto důvodu může být i v České republice problematické rozhodování soudů, které nemají s takto pojatým vedením náležité péče zkušenosti a mohou na něj nahlížet formalisticky, což by znemožnilo efektivní vymáhání nařízení proti odlesňování. V rámci přípravy souvisejících koncepčních dokumentů a samotného legislativního návrhu Česká republika ve svých

pozicích opětovně žádala Evropskou komisi, aby zhodnotila i jiné varianty přístupu s ohledem na výše popsaná rizika povinnosti výkonu náležité péče. Naopak Evropský

parlament ve svém usnesení ze dne 22. října 2020 požádal Evropskou komisi, aby předložila návrh „právního rámce Evropské unie pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování

na úrovni EU“ založeného právě na povinnosti vedení systému náležité péče.

3.4.1. Systém referenčního srovnání zemí a posouzení rizik ze strany Evropské komise

S cílem identifikovat nejrizikovější oblasti (země nebo její části) produkce relevantních komodit

a produktů, nařízení proti odlesňování zavádí třístupňový systém pro referenční srovnávání zemí podle kategorie rizika.

VYSOKÉ RIZIKO: pokud existuje vysoké riziko, že produkce relevantních

komodit a produktů způsobuje odlesňování

NÍZKÉ RIZIKO: pokud existuje dostatečná jistota, že produkce relevantních

komodit a relvantních produktů způsobuje odlesňování výjimečně

STANDARDNÍ RIZIKO: pokud země/její část nepatří do předchozích kategorií

Zařazení zemí nebo jejich území do jednotlivých kategorií rizika bude provádět Evropská komise prostřednictvím prováděcích aktů, přičemž zohlední nejnovější vědecké důkazy a mezinárodně uznávané zdroje informací. V rámci hodnocení rizik musí Evropská komise přihlížet k míře odlesňování a znehodnocování lesů v dané zemi, včetně trendů produkce.

Zpočátku platnosti nařízení proti odlesňování ke dni 29. června 2023 byly všechny země zařazeny do kategorie standardního rizika. Seznam zemí s vysokým nebo nízkým rizikem

Evropská komise zveřejní nejpozději 30. prosince 2024. S ohledem na negativní důsledky zařazení do kategorie vysokého rizika povede Evropská komise s těmito dotčenými zeměmi dialog a bude pravidelně vyhodnocovat aktuálnost seznamu.

Zařazení zemí nebo částí do kategorie standardní nebo vysoké riziko vede k omezení možnosti vykonávat zjednodušený systém náležité péče a má vliv na počet povinných kontrol ze strany příslušných orgánů v členských státech. V této souvislosti bude pro Českou republiku významné vést s Evropskou komisí strategický dialog ve věci jejího zařazení do kategorie s nízkým rizikem s ohledem na přísnou regulaci v oblasti produkce komodit a relevantních produktů v České republice. Především v oblasti lesnictví probíhají na úrovni Evropské unie diskuse o stavu

lesů, podobě udržitelného hospodaření v lesích a v této souvislosti bude klíčové obhájit regulaci a podobu udržitelného hospodaření v lesích České republiky.

3.5. Nový rozsah povinností a zákazů pro hospodářské subjekty

Hlavní povinnost hospodářských subjektů spočívá v zákazu uvedení na trh a vývozu produktů z trhu Evropské unie pokud:

• produkty způsobují odlesňování; • produkty nebyly vyprodukovány v souladu s právní úpravou země produkce; • systém náležité péče odhalil nezanedbatelné riziko; • nevykonaly systém náležité péče nebo nepředložily prohlášení o náležité péči.

Nově tak budou muset hospodářské subjekty již před uvedením na trh nebo vývozem předložit prohlášení o náležité péči prostřednictvím elektronického systému Evropské komise: • v tomto okamžiku přebírají odpovědnost za to, že vykonaly náležitou péči (riziko žádné

nebo zanedbatelné), a že produkt odpovídá požadavkům nařízení proti odlesňování;

• následně mají povinnost předávat všem článkům řetězce informace prokazující, že byla řádně vykonána náležitá péče a referenční čísla těchto prohlášení ve vztahu

k relevantním produktům.

Za účelem snížení administrativní náročnosti mohou hospodářské subjekty odkazovat na již předložené prohlášení o náležité péči (včetně všech referenčních čísel), avšak musí

se přesvědčit, že tato péče byla řádně vykonána a přebírají na sebe tímto za tato prohlášení odpovědnost; • stále však mají povinnost vykonat náležitou péči k relevantním produktům, na které se dosud nevztahuje žádné předchozí prohlášení; • k těmto případům bude docházet např.: zpracování relevantních produktů a jejich opětovné uvedení na trh.

S ohledem na administrativní náročnost, nařízení proti odlesňování stanovilo

výjimku pro malé a střední podniky, které nemusí vykonávat náležitou péči ve vztahu

k relevantním produktům obsaženým v relevantních produktech nebo vyrobených

z relevantních produktů, pokud pro ně byla vykonána náležitá péče a předloženo prohlášení. Ovšem k té části relevantních produktů, u kterých nebyla náležitá péče vykonána, musí rovněž vykonat náležitou péči a podat prohlášení.

Ve vztahu k „příslušným právním předpisům země produkce“ došlo oproti nařízení o dřevě

k úpravě seznamu předpisů s ohledem na nové komodity, a především k rozšíření o předpisy upravující pracovní právo, lidská práva chráněná podle mezinárodního práva a zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, včetně její formulace uvedené v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel.

Tabulka 1: Přehled příslušných právních předpisů země produkce

Pravidla týkající se lesů, včetně obhospodařování Předpisy na ochranu

Práva k užívání pozemků lesů a ochrany biologické

životního prostředí rozmanitosti, pokud přímo souvisejí s těžbou dřeva

Daňové, protikorupční,

Práva třetích stran Pracovní práva

obchodní a celní předpisy

Lidská práva chráněná podle mezinárodního práva; zásada svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, včetně její formulace uvedené v Deklaraci OSN o právech

původních obyvatel

3.6. Nový rozsah povinností u obchodníků

Nejvýznamnější změna z pohledu postavení jednotlivých subjektů a jejich povinností v rámci

dodavatelského řetězce nastala u obchodníků, jelikož se nově považují za hospodářské subjekty a vztahují se na ně relevantní povinnosti, pokud nejsou malými nebo středními podniky.

Naopak pro obchodníky, kteří jsou malými nebo středními podniky, platí obdobné povinnosti jako doposud a smějí na trh dodávat relevantní produkty, pokud shromažďují informace a vedou systém zpětného vysledování, který obsahuje:

• jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, emailová adresa a případná internetová adresa hospodářských subjektů nebo obchodníků, kteří jim dodali relevantní produkty a rovněž referenční čísla prohlášení o náležité péči vztahujících se k těmto produktům; • stejné identifikační údaje hospodářských subjektů nebo obchodníků, kterým dodali relevantní produkty.

3.7. Nový rozsah povinností pro státní správu

3.7.1. Kontroly

Nařízení proti odlesňování klade důraz na efektivní vymáhání plnění povinností, stanoví konkrétní zásady pro provádění kontrol, posouzení rizik a tvorbu ročních plánu. Rovněž nově vyžaduje po členských státech provádění významného navýšení počtu kontrol ve vztahu k jednotlivým relevantním komoditám.

Zásady provádění kontrol Posouzení rizik • analýza rizik zhodnotí:

• a) komodity • b) složitost a vzdálenost dodavatelských řetězců • c) smísení relevantních komodit a fáze zpracování • d) pozemky blízko lesů • e) přiřazení rizika zemí ze strany Evropské komise (především s vysokým rizikem) • f) historie hospodářského subjektu a obchodníka

• zdroje:

• a) shromážděné informace a provedená opatření hospodářských subjektů

a obchodníků pro vedení systému náležité péče

• b) informace obsažené v informačním systému • c) monitoring mezinárodních organizací • d) opodstatněné obavy třetích stran • e) závěry pracovních skupin Evropské komise

Evropská komise má pravomoc stanovit orientační kritéria rizik na úrovni Evropské unie Roční plány • příslušné orgány stanoví roční plány, které obsahují alespoň:

• vnitrostátní kritéria rizik: zahrnují případná orientační kritéria rizik na úrovni

Evropské unie a systematicky kritéria rizik ve vztahu k zemím v kategorii „vysoké riziko“;

• výběr hospodářských subjektů a obchodníků na základě vnitrostátních kritérií rizik

uvedených s využitím informací obsažených v informačním systému podle článku a metod elektronického zpracování dat.

Rozsah ročních kontrol: • alespoň 3 % hospodářských subjektů, které uvádějí nebo dodávají na trh nebo vyvážejí

relevantní produkty, které obsahují relevantní komodity vyprodukované v zemi produkce

nebo jejích částech zařazených do kategorie „standardní riziko“, nebo které byly

vyrobeny za použití těchto komodit;

• alespoň 9 % hospodářských subjektů, které uvádějí nebo dodávají na trh nebo vyvážejí

relevantní produkty, které obsahují relevantní komodity nebo které byly vyrobeny za jejich použití, které byly vyprodukované v zemi nebo jejích částech zařazených do kategorie

„vysoké riziko“; • alespoň 9 % množství každého z relevantních produktů, které obsahují relevantní komodity vyprodukované v zemi nebo jejích částech zařazených do kategorie „vysoké riziko“, nebo které byly vyrobeny za použití těchto komodit; • alespoň 1 % hospodářských subjektů, které uvádějí nebo dodávají na trh nebo vyvážejí

relevantní produkty, které obsahují relevantní komodity vyprodukované v zemi nebo

v jejích částech zařazených do kategorie „nízké riziko“, nebo které byly vyrobeny

za použití těchto komodit;

➢ dosaženo samostatně za každou z relevantních komodit; ➢ celkový počet hospodářských subjektů, které v předchozím roce uvedly nebo dodaly na trh nebo vyvezly relevantní produkty, a v relevantních případech na množství;

Součástí kontrolního mechanismu jsou i neplánované kontroly, především pokud jde o informace o možném nesouladu s tímto nařízením, včetně opodstatněných obav 3. stran.

Členské státy a Evropská komise budou průběžně sledovat významné změny ve struktuře obchodu, které mohou vést k obcházení nařízení. Evropská komise může vydat pokyny pro

výměnu informací, koordinaci a spolupráci mezi příslušnými orgány, mezi příslušnými orgány a celními orgány a mezi příslušnými orgány a Evropskou komisí.

3.7.2. Přehled zvýšených nároků na počet povinných kontrol

Nařízení proti odlesňování stanoví konkrétně požadovaný rozsah počtu kontrol,

které členské státy musí vykonat ve vztahu k jednotlivým komoditám. V tomto ohledu bude

muset Česká republika zajistit dostatečně robustní kontrolní a sankční mechanismus

schopný efektivně vykonat velké množství kontrol v této velmi náročné oblasti v odborné a technické rovině.

Pro stanovení počtu kontrol je nezbytné stanovit počet hospodářských subjektů (dále také „HS“) ve smyslu nařízení proti odlesňování, což je v současnosti značně komplikované

s ohledem na velké množství hospodářských subjektů na jednotlivých úrovních zpracovatelského řetězce. Především se jedná o domácí HS, kteří poprvé uvedou komoditu

nebo relevantní produkt na trh („primární domácí HS“), anebo se jedná o hospodářské

subjekty dovážející nebo vyvážející. Zároveň je nutné identifikovat hospodářské subjekty následně zpracovávající relevantní produkty v jednotlivých fázích zpracovatelského řetězce,

které pak znovu uvádějí relevantní produkty na trh („sekundární domácí HS“). Nastíněné

rozdělení však může sloužit jen jako základní vodítko, jelikož postavení jednotlivých hospodářských subjektů se může měnit nebo mohou figurovat na všech úrovních, což může

ovlivnit stanovení jejich počtu i jejich identifikaci ke kontrole. Celkový počet kontrol bude záviset rovněž na referenčním srovnání zemí původu a jejich zařazení do kategorií

podle rizikovosti.

Po technické stránce již pro většinu komodit existují příslušné IT systémy a registry, ze kterých

je možné čerpat některé údaje pro stanovení počtu hospodářských subjektů, avšak nejsou navrženy pro konkrétní potřeby nařízení proti odlesňování. Například nevedou evidenci

na úrovni relevantních produktů podle Přílohy I nařízení proti odlesňování. V tomto ohledu bude nutná jejich úprava nebo napojení na jednotný systém pro získávání těchto dat.

Hlavní elektronický systém Evropské komise, do kterého se budou povinné subjekty registrovat a vkládat prohlášení o náležité péči, by měl být Evropskou komisí spuštěn do 30. prosince 2024. Rámcově po jednom roce jeho fungování by členské státy měly mít

k dispozici relevantní informace o počtu hospodářských subjektů a komoditách i relevantních produktech. Členské státy budou muset tyto počty ověřovat s pomocí dalších systémů, aby byly odhaleny počty hospodářských subjektů, které poruší povinnost registrovat se do hlavního elektronického systému Evropské komise.

V současné době jsou dostupné údaje o počtu dovozců a vývozců u jednotlivých komodit, přičemž jsou částečně dostupné údaje o počtu domácích HS (primárních a sekundárních). Pro stanovení konečného celkového počtu kontrol je však u všech komodit nezbytné především určit počet domácích zpracovatelů, kteří se dostanou do postavení hospodářského subjektu v rámci jednotlivých fází dodavatelského a zpracovatelského řetězce. Zároveň některá data mohou obsahovat dvojí započítání, pokud HS například vystupuje v pozici dovozce a vývozce v rámci dané komodity.

Na základě žádosti Ministerstva zemědělství o součinnost Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo odhad sekundárních domácích hospodářských subjektů pro komodity dřevo a kaučuk, přičemž nabízí dvě varianty odhadu, avšak v konečných odhadovaných počtech jsou podstatné rozdíly. Primárně se vychází z ročního statistického zjišťování v průmyslu (Prům 2-01) a dat za rok 2022, které provádí ČSÚ.

Varianta 1

K identifikaci počtu hospodářských subjektů, které relevantní produkty vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh, byly kódy dotčených produktů uvedených v Příloze 1 nařízení proti odlesňování nejprve z kombinované nomenklatury (KN kódy) převedeny na klasifikace produkce, resp. k dotčeným relevantním produktům byly přiřazeny CZ-PRODCOM kódy. Pro

komoditu DŘEVO bylo následně identifikováno celkem 570 hospodářských subjektů, z toho je 44 v kategorii velký podnik. Pro komoditu kaučuk se pak jedná o 128 hospodářských podniků, kdy celkem 40 podniků spadá do kategorie velkých podniků.

Varianta 2

Jelikož cílem výkazu statistického zjišťování v průmyslu (Prům 2-01) není pokrývat všechny podnikatelské subjekty působící v dané oblasti, ale mít kvalitní data za určitý agregát, přistoupilo se i k druhé variantě odhadu. V rámci této varianty je identifikace provedena pomocí klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), protože CZ-PRODCOM kódy umožní identifikovat ekonomické činnosti, kde dané hospodářské subjekty působí. Z toho pak vyplývá, že počet hospodářských subjektů působících v ekonomických činnostech, které mohou mít

vazbu na relevantní produkty komodity DŘEVO je 40 599 hospodářských subjektů, z toho 35 subjektů spadá do kategorie velký podnik. Pro relevantní produkty komodity KAUČUK pak činí počet všech hospodářských subjektů 5 765, z toho 29 subjektů je v kategorii velký podnik. Ministerstvo průmyslu a obchodu samo upozorňuje, že nikoliv všechny

hospodářské subjekty působící v dané ekonomické činnosti (CZ-NACE) dotčené relevantní produkty vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh. Odhad je zapotřebí chápat jako maximální potenciál počtu hospodářských subjektů.

Níže uvedená tabulka odráží uvedené nedostatky a obsahuje pouze indikativní počet hospodářských subjektů pro komodity a relevantní produkty v jednotlivých fázích jejich vstupu na trh. Přehled nezahrnuje vyvážející hospodářské subjekty a u některých komodit primární nebo sekundární domácí hospodářské subjekty. Odhad počtu kontrol vychází z prozatímního přiřazení standardní úrovně rizika všem zemím, přičemž pro tuto kategorii je stanovena povinnost vykonat kontrolu alespoň 3 % hospodářských subjektů.

Tabulka 2: Indikativní počet vybraných hospodářských subjektů

Indikativní počet vybraných hospodářských subjektů Odhad povinného počtu kontrol v případě

Rok 2022 Počet dovozců Domácí HS Počet vývozců

standardního rizika (3 %)

Skot 93 3 112 86 99

Kakao 703 401 116 37

Káva 403 518 58 29 Palma

105 95 56 8

olejná Kaučuk 7 741 432* 1 952 304

Sója 47 748 5 24

Dřevo 18 446 30 570** 4 995 1 620

Celkem 27 538 35 178 7 268 2 120

Poznámka: Jedná se pouze o prozatímní odhad vybraných hospodářských subjektů, viz popis problematiky

dostupných dat v odstavci výše. * Pouze počet HS uvádějících pneumatiky na trh v roce 2022 a 40 sekundárních domácích hospodářských subjektů podle Varianty 1 na základě využití CZ-PRODCOM kódů (Zdroj MPO) **Využita Varianta 1 odhadu sekundárních domácích hospodářských subjektů na základě CZ-PRODCOM kódů, podle které je jejich počet stanoven na 570 (Zdroj MPO).

Pro srovnání náročnosti nových požadavků přináší tabulka níže odhad počtu povinných kontrol a srovnání se současným počtem kontrol na základě nařízení o dřevě.

Přehled rovněž reflektuje rozšíření okruhu hospodářských subjektů o vývozce a relevantních produktů za komoditu dřevo podle nařízení proti odlesňování.

Tabulka 3: Indikativní počet kontrol pro komoditu dřevo (Počet sekundárních domácích HS podle Varianty 1)

Indikativní počet kontrol pro komoditu dřevo (bez sekundárních domácích HS)

Dovozci, domácí HS,Navýšení Nyní Nově vývozci (počet) kontrol

Současný okruh HS a dřeva a dřevařských výrobků podle nařízení31 700 71 951 1 239 % EUTR Rozšířený okruh HS a relevantních produktů za komoditu dřevo podle54 011 71 1 603 2 182 % nařízení proti odlesňování

Na základě dostupných dat lze potvrdit náročnost a významný rozsah povinných kontrol, jejichž provedení bude muset Česká republika zaručit prostřednictvím vybudování robustního institucionálního zajištění s dostatečným personálním a technickým zázemím.

Ze srovnání s dosavadními kontrolami vykonávanými na základě nařízení dochází

k mnohonásobnému zvýšení povinného počtu kontrol a dosavadní kontrolní systémy jsou tak nedostatečné pro plnění nových povinností stanovených v nařízení proti odlesňování. Indikativní odhad 2093 povinných kontrol za rok nelze brát jako konečný a lze

předpokládat, že počet kontrol bude podstatně vyšší po kompletaci všech dat ohledně hospodářských subjektů.

3.7.3. Opatření a technická pomoc

Nařízení proti odlesňování stanoví široký okruh opatření, ke kterým musí mít příslušný

orgán nebo příslušné orgány pravomoc přistoupit, aby bylo zaručeno jeho efektivní provádění nařízení.

Technická pomoc Členské státy mohou poskytnout hospodářským subjektům a obchodníkům technickou a jinou pomoc, včetně informování osvědčených postupů, přičemž by měly zohlednit se postavení malých a středních podniků, pro které může být obtížné zajistit převod údajů z relevantních systémů na určení geolokalizace do informačního systému.

Okamžitá opatření Příslušné orgány přistoupí k okamžitým opatřením před uvedením nebo dodáním na trh nebo vývozem v případě, že relevantní produkty představují vysoké riziko nesouladu

a takovou situaci zaregistrují v informačním systému.

Předběžná opatření

Příslušné orgány přistoupí k okamžitým předběžným opatřením, včetně zabavení relevantních komodit nebo relevantních produktů nebo pozastavení jejich uvedení nebo dodání na trh nebo jejich vývozu, pokud byl zjištěn potenciální nesoulad s tímto nařízením na základě kterékoli z těchto činností:

• prověření důkazů nebo jiných relevantních informací nebo opodstatněných obav; • zjištění rizik v informačním systému Evropské komise.

Nápravná opatření

V případě nesouladu příslušné orgány požádají neprodleně hospodářský subjekt nebo obchodníka, aby ve stanovené a přiměřené lhůtě přijal vhodná a přiměřená opatření k nápravě formálního nesouladu, zabránění uvedení nebo dodání/vývozu, okamžité stažení z trhu nebo oběhu, nebo darování relevantního produktu.

3.7.4. Sankce

Ve vztahu k sankcím nařízení proti odlesňování obsahuje velmi konkrétní ustanovení, která stanovují druhy sankcí, minimální výši pokut nebo pravidla při opakovaném a závažném

porušení povinností. Členské státy mají povinnost stanovit sankce a opatření nezbytná k zajištění jejich provádění, přičemž musí oznámit pravidla pro udělování sankcí a opatření Evropské komisi, včetně jejich pozdějších změn. Sankce stanovené členskými státy musí být především účinné, přiměřené a odrazující.

Konkrétně musí být přiměřené škodám na životním prostředí a hodnotě dotčených relevantních komodit nebo relevantních produktů. Výše pokut se vypočítá takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že odpovědné osoby budou skutečně připraveny o ekonomický prospěch plynoucí z porušení nařízení proti odlesňování.

Druhy sankcí: ➢ pokuty: − u právnických osob je maximální výše této pokuty stanovena 4 % celkového

ročního obratu hospodářského subjektu nebo obchodníka v celé Unii za finanční

rok předcházející rozhodnutí o uložení pokuty, vypočítaného v souladu se stanoveným postupem výpočtu, přičemž dojde ke zvýšení v případě opakování porušení povinností;

− pokud je to nezbytné, zvýší se tak, aby byla vyšší než potenciální získaný

ekonomický prospěch.

➢ konfiskace dotčených relevantních produktů; ➢ konfiskace příjmů z transakce s dotčenými relevantními produkty; ➢ dočasné vyloučení (maximálně 12 měsíců) z veřejných zakázek a přístupu k veřejnému financování; ➢ v případě závažného nebo opakovaného porušení:

− dočasný zákaz uvádět nebo dodávat relevantní komodity a relevantní produkty na

trh Evropské unie nebo je z něj vyvážet;

− zákaz vykonávat zjednodušenou náležitou péči.

Uveřejnění pravomocných rozsudků: • členské státy oznámí Evropské komisi pravomocné rozsudky týkající se právnických osob a Evropská komise je zveřejní na webových stránkách, včetně identity těchto osob.

3.8. Vývoj do budoucna a strategický přístup

Nařízení proti odlesňování si klade za cíl komplexně posílit ochranu lesů ve světě a přináší mnoho nových přístupů a povinností, jejichž efektivita a dopady musí být pravidelně analyzovány. Zároveň stojí na předpokladu, že ochrana lesů nesmí vést k přeměně nebo znehodnocování jiných přírodních ekosystémů. Z tohoto důvodu nařízení stanoví konkrétní lhůty pro přezkum ohledně rozšíření oblasti působnosti na jiné přírodní

ekosystémy, nelesní plochy nebo další komodity. Přezkum a možnosti rozšíření do budoucna

jsou zásadní při volbě vhodného nastavení systému provádění nařízení na národní úrovni, a to především z pohledu institucionálního zajištění v České republice. Rovněž

je nutné nařízení proti odlesňování zasadit do kontextu další regulace Evropské unie pro oblasti lesnictví, ve které dochází k přesunu tvorby na úroveň Evropské unie, tlak na zvyšování požadavků na hospodaření v lesích a související institucionální zajištění.

Přezkum nařízení proti odlesňování S ohledem na vliv Evropské unie na nelesní přírodní ekosystémy Evropská komise nejpozději: • 1 rok po dni vstupu tohoto nařízení v platnost provede hodnocení rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na jiné zalesněné plochy a případně předloží příslušný

legislativní návrh;

• 2 roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost vyhodnotí rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na jiné přírodní ekosystémy, včetně jiných ploch s vysokými zásobami

uhlíku a s vysokou hodnotou z hlediska biologické rozmanitosti, jako jsou travinné porosty, rašeliniště a mokřady, a případně předloží příslušný legislativní návrh;

• 2 roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost posoudí potřebu a proveditelnost rozšíření oblasti působnosti na další komodity. Zároveň by Evropská komise měla provést i přezkum seznamu kódů KN relevantních produktů uvedených v příloze I tohoto

nařízení.

Příklady související regulace Evropské unie v oblasti lesnictví

Taxonomie udržitelných činností Evropské unie

Taxonomie Evropské unie definuje environmentálně udržitelné hospodářské činnosti, které mohou významně přispět k jednomu nebo více ze šesti environmentálních cílů. Odvětví lesnictví může významně přispět k cílům zmírňování změny klimatu (mitigaci) a přizpůsobování se změně klimatu (adaptaci). Hospodářská činnost je považována za environmentálně udržitelnou, pokud splňuje čtyři podmínky stanovené nařízením o taxonomii, včetně splnění technických screeningových kritérií „významného přínosu“ a zásady „významně nepoškozovat“ (do no significant harm/DNSH). Taxonomie Evropské unie je spojena s povinnostmi vykazovat informace související s udržitelností v odvětví finančních služeb a ze strany velkých a kótovaných malých a středních podniků. Všechny velké a kótované malé a střední podniky budou povinny zahrnout do svých zpráv o udržitelnosti informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Zprávy o udržitelnosti budou podléhat externímu ověření (auditu).

S ohledem na výše uvedené je vysoce pravděpodobné, že působnost nařízení bude do budoucna rozšířena a seznam relevantních komodit se může měnit, avšak problematika odlesňování stále zůstane ústředním předmětem právní úpravy. Rovněž

zemědělské aktivity a produkce zemědělských plodin a chov skotu budou nadále největší

příčinou odlesňování. V tomto kontextu je zásadní systém pro implementaci nařízení a jeho vymáhání vybudovat v rámci gesce Ministerstva zemědělství, samozřejmě za současné posílené spolupráce s ostatními dotčenými ministerstvy a správními orgány.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti subjektů nejdou nad rámec Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (například zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

S ohledem na pokračující trend odlesňování a znehodnocování lesů ve světě bylo na úrovni Evropské unie přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023, o dodávání na trh Evropské unie a vývozu z trhu Evropské unie některých

komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení

(EU) č. 995/2010 (dále jen „nařízení proti odlesňování“). Nařízení proti odlesňování bylo publikováno 9. června 2023 v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupilo v platnost 29. června 2023.

Návrh zákona je předkládán v návaznosti na přijetí nařízení proti odlesňování. Nová regulace přináší koncepční změny v boji proti odlesňování, stanoví široký okruh povinností pro subjekty v rámci zemědělského a lesnického sektoru, včetně obchodníků a zpracovatelů relevantních produktů. Nařízení proti odlesňování se nově vztahuje i na zemědělské komodity a na vývoz relevantních produktů a komodit. Zároveň zvyšuje nároky na členské státy, stanoví povinnosti týkající se samotné implementace, provádění kontrol a vymáhání v případech porušení povinností ze strany jednotlivých subjektů.

Nařízení proti odlesňování bylo přijato v reakci na pokračující trend odlesňování a znehodnocování lesů ve světě a reflektuje hlavní příčiny odlesňování, včetně zemědělské produkce. Jeho hlavním cílem je minimalizovat příspěvek Evropské unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě a současně snížit emise skleníkových plynů a úbytek biologické rozmanitosti. Problematika odlesňování a budování dodavatelských řetězců bez odlesňování byla zařazena mezi aktuální priority Evropské unie již sdělením ze dne 23. června 2019 s názvem „Posílení opatření Evropské unie na ochranu a obnovu světových lesů“ a v obecné rovině nařízení proti odlesňování vychází ze sdělení Evropské komise „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11. prosince 2019. V podrobnější rovině je v souladu a naplňuje cíle sdělení Evropské komise ze dne 20. května 2020 o strategii Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života a sdělení Evropské komise ze dne 20. května 2020 o strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, a především odpovídá hlavním cílům sdělení Evropské komise ze dne 16. července 2021 o nové strategii Evropské unie pro lesy do roku 2030. Rovněž je odpovědí na žádost Evropského parlamentu, který ve svém usnesení ze dne 22. října 2020 požádal Evropskou komisi, aby předložila návrh „právního rámce Evropské unie pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni Evropské unie“ založeného na povinné náležité péči.

Návrh zákona se dále dotýká těchto nařízení: • Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství, v platném znění. • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a to včetně mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách.

Nařízení proti odlesňování naplňuje široký rámec cílů Zelené dohody pro Evropu a jeho opatření zohledňují význam stávajících celosvětových dohod, závazků̊ a rámců̊, které́ přispívají́ ke snižování odlesňování a znehodnocování lesů. V tomto ohledu navazuje a je v souladu se Strategickým plánem OSN pro lesy na období́ 2017–2030 a jeho globálními cíli pro lesy, Rámcovou úmluvou OSN o změně̌ klimatu (UNFCCC) a Pařížskou dohodou, Úmluvou OSN o biologické́ rozmanitosti a jejím globálním rámcem pro biologickou rozmanitost po roce 2020, celosvětovým strategickým plánem pro biologickou rozmanitost na období́ 2011–2020 a jeho cíli z Aiči v oblasti biologické́ rozmanitosti a Úmluvou OSN o boji proti desertifikaci. Zároveň naplňuje mnohostranný rámec na podporu řešení základních příčin odlesňování a znehodnocování lesů, jako jsou cíle udržitelného rozvoje a Deklarace OSN o právech původních obyvatel.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona předpokládá dopad na státní rozpočet, veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí.

7.1. Finanční požadavky

V souvislosti s institucionální zajištěním plnění povinností vyplývajících z nařízení proti

odlesňování je zapotřebí zajistit potřebné finanční zdroje. Samotné nařízení oproti odlesňování stanoví povinnost pro členské státy zajistit dostatečné a stálé finanční zdroje pro náležité personální zajištění a vybavení příslušných orgánů.

Do odhadovaných nákladů je zapotřebí zahrnout i navýšení mzdových nákladů s ohledem

na očekávané vysoké kvalifikační požadavky na nové pozice. Rovněž je důležité počítat s nutností vybudovat kapacity a technické zázemí v podobě odborných pracovišť, které

budou schopné identifikovat původ a obsah komodit v relevantních produktech, včetně posuzování geolokalizace. Zároveň je nutné zohlednit, že příslušný orgán nebude vykonávat

pouze kontroly a vést sankční řízení, ale bude muset zajišťovat technickou podporu pro hospodářské subjekty a s největší pravděpodobností ověřovat a registrovat hospodářské subjekty v elektronickém systému Evropské komise. Mezi další nákladově náročné úkoly lze zařadit odbornou spolupráci s expertními skupinami Evropské komise, komunikaci s příslušnými orgány členských států Evropské unie anebo předpokládané namátkové kontroly ve třetích zemích. S ohledem na různorodost relevantních komodit a produktů, které

mohou dosahovat velkých objemů i ekonomických hodnot, je nutné počítat i s vysokými náklady na předběžná a nápravná opatření, včetně jejich zabavení a likvidace.

V rámci odhadu nákladů lze vycházet ze stanoveného rozsahu povinných kontrol,

které musí příslušný orgán každoročně vykonat ve vztahu ke každé jednotlivé komoditě. Jelikož nyní nejsou dostupné kompletní údaje o počtu hospodářských subjektů pro jednotlivé

komodity, lze stanovit pouze hrubý odhad povinných kontrol v celkovém počtu 2 120, avšak u tohoto odhadu lze předpokládat, že může být podstatně navýšen po kompletaci všech dat.

Ve vztahu k předběžnému odhadu nákladů je možné vycházet z průměru nákladů za roky 2022 a 2023 na jednu kontrolu hospodářského subjektu vykonanou ze strany ÚHÚL, který činí 45 911 Kč. Pokud tento průměrný náklad na jednu kontrolu je vynásoben hrubým prozatímním odhadem počtu kontrol, činily by celkově odhadované náklady na kontroly 97 331 320 Kč. I když jsou mzdové náklady započtené, jedná se pouze o náklady spojené s kontrolami bez vedení sankčního řízení, přičemž kontroly podle nařízení o dřevě budou nákladnější, například z hlediska technického zázemí. Mimo to bude muset ÚHÚL zajistit pro všechny příslušné orgány posuzování geolokalizace a metodické vedení a pro hospodářské subjekty technickou pomoc. Proto je tuto částku nutné brát jako minimální východisko pro odhadované celkové náklady spojené

s implementací a institucionálním zajištěním nařízení proti odlesňování.

S ohledem na charakter chybějících údajů o počtu hospodářských subjektů je navíc

pravděpodobné, že se po doplnění těchto údajů zvedne počet hospodářských subjektů o jednu třetinu a s tím vzroste i počet povinných kontrol. V tomto scénáři by počet celkových povinných kontrol činil 2 827 a minimální náklady kontrol by činily 129 790 397 Kč.

Počet povinných kontrol České obchodní inspekce lze odhadnout na průměrný roční počet 1100. To znamená zvýšení nákladů o 21 854 800 Kč ročně (bez inflace a případného navýšení platů státních zaměstnanců). Tento předpoklad vychází z nákladů

na jednu kontrolu ve výši cca 19 868 Kč. V roce 2023 provedla Česká obchodní inspekce celkem 20 246 s nákladem cca 402 245 000 Kč.

V současné době neexistuje nástroj EU, ze kterého by bylo možné tyto náklady uhradit. Implementace nařízení je povinností členského státu, který musí zajistit potřebné finanční prostředky. Nařízení tedy bude financováno ze státního rozpočtu.

Tabulka 5: Základní schéma pro stanovení nákladů

Základní schéma pro stanovení nákladů

Scénář 1

Odhadované minimální náklady na kontroly

+ předpokládané navýšení 97 320 331 Kč/ročněcelkového počtu kontrol po

kompletaci všech dat

(odhad pro počet kontrol+ vysoké kvalifikační

2 120)požadavky na nové pozice

+ technické zázemí odborných

Odhadovanépracovišť, včetně nástrojů náklady spojenék určování geolokalizace s implementací=++ vedení sankčního řízení nařízení protiScénář 2+ technická podpora pro odlesňováníOdhadované minimálníhospodářské subjekty

náklady na kontrolya registrace hospodářských subjektů do elektronického

129 790 397 Kč/ročněsystému EK + komunikace s EK,

(odhad pro počet kontrolpříslušnými orgány členských 2 827)států a třetích zemí

7.2. Personální požadavky

V souvislosti s výše uvedeným je jisté, že s řádným prováděním nařízení proti odlesňování

je nutné posílit personální kapacity státní správy. Zaměstnanci budou muset splňovat

vysoké kvalifikační nároky, včetně potřebné jazykové vybavenosti.

Vzhledem ke zkušenostem s nařízením o dřevě a předpokládanému počtu kontrol lze

kvalifikovaně odhadnout, že pro scénář 1 by bylo zapotřebí 76 zaměstnanců. Pro scénář 2 by bylo zapotřebí 96 zaměstnanců. Z toho 15 zaměstnanců činí nárok České obchodní inspekce. Náklady na tyto zaměstnance jsou již započteny v nákladech jednotlivých

scénářů.

K zásadnímu požadavku na nárůst personálních kapacit dochází u Národního lesnického institutu a České obchodní inspekce, a to proto, že u těchto orgánů se bude jednat o nové kontroly, zatímco u zbývajících příslušných orgánů je značný potenciál integrovat kontroly podle nařízení proti odlesňování do již existujících kontrol. I v případě nutnosti zavedení nových kontrol by neměl nárůst počtu kontrol u těchto orgánů překročit 3,6 %.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nepředpokládá sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopadů na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Co se dopadu na životní prostředí týče, předkládaná novela zákona o dřevě, která navazuje na přijetí nařízení proti odlesňování, má za cíl minimalizovat příspěvek Evropské unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě a současně ochránit související složky životního prostředí, včetně zastavení úbytku biologické rozmanitosti a snížení emisí skleníkových plynů.

9. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Veškeré osobní identifikační údaje získané při administraci evidence budou uchovávány a spravovány v souladu s požadavky GDPR na nakládání s osobními údaji (zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů).

Hlavní změnou ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů je úprava týkající se centrální evidence, která v současnosti slouží k potřebám kontroly vedení systému náležité péče a využívá informace od hospodářských subjektů k celkovému hodnocení uplatňování nařízení o dřevě, tak k plánování kontrol na základě analýzy rizik. Nový model centrální evidence bude vycházet ze stávající podoby, avšak musí vyhovět novým požadavkům na informace o rozšířenému okruhu relevantních komodit. Zároveň bude muset zohlednit vznik

informačního systému Evropské komise pro podávání prohlášení o náležité péči a elektronického rozhraní založeného na prostředí jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví, které propojí a umožní přenos informací mezi vnitrostátní celní systémy a informačním systémem Evropské komise, přičemž do ní již nebudou vkládány informace hospodářskými subjekty, ale pouze orgány státní správy. Základní

požadavky na vkládání informací ze strany hospodářských subjektů je stanovena v Příloze II nařízením proti odlesňováním, které stanovuje okruh informací, které mají být uvedeny v prohlášení o náležité péči.

Zároveň došlo k úpravě nastavení institucionálního zajištění pro uplatňování tohoto nařízení v České republice, přičemž se rozšířil okruh organizačních složek státu, které budou mít přístup do centrální evidence a budou ji využívat při plnění svých úkolů. Na základě požadavků nařízení proti odlesňování je navrhovanou právní úpravou zajištěna i potřebná výměna informací mezi příslušnými orgány a celními orgány, včetně mezinárodní spolupráce. Navrhovaná právní úprava zohledňuje tyto změny, přičemž k největším úpravám je nutné přistoupit u vyhlášky, kterou ministerstvo stanoví rozsah informací a způsob, jakým tyto informace do centrální evidence předávají.

Všechna data ve výše uvedených systémech budou neveřejná, pouze s přístupem příslušných orgánů, Evropské komise a celních orgánů, za účelem ověření plnění požadavků nařízení proti odlesňování, vyhodnocování rizik a tvorby ročních plánů kontrol.

Na základě výše uvedených skutečností lze mít za to, že navrhovaná úprava nebude mít negativní vliv na ochranu osobních údajů a soukromí osob. Jelikož navrhovaná právní úprava v tomto ohledu vychází především z požadavků nařízení proti odlesňování a nároků na institucionální zajištění, lze ji považovat za nezbytnou u a přiměřenosti ve vztahu ke svému účelu.

10. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno v souladu s Legislativními pravidly vlády, a to podle Metodiky CIA. Předkladatel posoudil podle požadavků Metodiky CIA, zda zrušení právní úpravy naplňuje kritéria přiměřenosti, efektivity, odpovědnosti, opravných prostředků, kontrolních mechanismů.

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

10.1 Přiměřenost

Předkládaná novela do určité míry posiluje postavení státní správy v boji proti odlesňování Bylo tak učiněno právě v návaznosti na to, že současná právní úprava neposkytuje státní správě dostatečné nástroje k prosazování nových povinností a nároků na povinný počet kontrol.

V rámci institucionálního zajištění je hlavní odpovědnost k prosazování povinností

vyplývajících z nařízení proti odlesňování určena pouze jednomu hlavnímu příslušnému orgánu, kterým je ÚHÚL, avšak kontrola plnění povinností je částečně svěřena rovněž dalším vedlejším příslušným orgánům podle svých současných gescí ke komoditám a produktům

v Příloze 1 nařízení.

U tohoto hybridního modelu institucionálního zajištění má zásadní úlohu hlavní příslušný orgán, který má nejširší okruh kompetencí ve vztahu ke kontrolám a zajišťoval by

koordinační funkci v oblasti implementace nařízení proti odlesňování. S ohledem na rozsah

komodit by byl ve své činnosti podpořen vedlejšími příslušnými orgány, které by v rámci

dílčí kompetence nejprve u hospodářských subjektů vykonaly:

1. kontrolu základních požadavků na systém náležité péče, a 2. v případě zjištěného porušení povinností předají k zahájení správního řízení

o přestupku hlavnímu příslušnému orgánu.

Hlavním cílem tohoto přístupu je vytvořit efektivní mechanismus, v rámci kterého bude hlavní příslušný orgán řešit pouze případy při zjištění porušení povinností hospodářskými subjekty a bude vykonávat kontroly u těch nejrizikovějších dovozů a vývozů. Zároveň bude snížena administrativní zátěž u samotných hospodářských subjektů, jelikož se vychází z předpokladu, že některé vedlejší příslušné orgány by u nich

v rámci dosavadní gesce rovněž určité kontroly vykonaly, i když s jiným zaměřením. V tomto

ohledu se jedná o rozšíření dosavadního kontrolního mechanismu o kontrolu základních

povinností a požadavků na vedení systému náležité péče podle nařízení proti odlesňování.

Vedlejší příslušné orgány budou vykonávat kontrolu pouze v omezeném rozsahu zaměřenou na základní povinnosti hospodářských subjektů, respektive vykonávat

ověření, zda daný hospodářský subjekt splňuje v souladu se stanovenou právní úpravou, kterou vytvoří hlavní gestor, své základní povinnosti jako například: podávání prohlášení o náležité péči do informačního systému Evropské komise, používání přidělených referenčních čísel pro produkty a plnění jednotlivých kroků pro vedení systému náležité péče. V případech zjištěných nedostatků nebo podezření na porušení povinností v komplikovaných případech by byl výsledek kontroly předán k řešení hlavnímu příslušnému orgánu. Nebylo by tedy nutné, aby vedlejší příslušné orgány zaměstnávaly odborníky na odlesňování, nebo lesnictví. Následné správní řízení v případě zjištění nedostatků bude prováděno hlavním příslušným orgánem. Počet kontrol bude dle potřeby přehodnocován a optimalizován tak, aby se minimalizovala administrativní zátěž a zátěž na jednotlivé orgány dozoru a hospodářské subjekty při dodržení požadavků stanových nařízením proti odlesňování.

Hlavní příslušný orgán poskytne vedlejším příslušným orgánům potřebnou podporu, včetně potřebné metodiky a metodického vedení, aby u nich nebylo zapotřebí budovat odborné a technické zázemí pro kontrolu povinností podle nařízení proti odlesňování. Za tímto účelem hlavní příslušný orgán v rámci koordinační činnosti stanoví ve spolupráci s dalšími příslušnými orgány základní požadavky pro ověření řádného vedení systému náležité péče a dalších povinností podle nařízení proti odlesňování. Rovněž v této variantě by byla nastavena úzká spolupráce mezi hlavním a vedlejšími příslušnými orgány, včetně potřebného zaškolení pracovníků vedlejších příslušných orgánů. Legislativně je nutné

upravit zmocnění pro spolupráci a předávání relevantních informací mezi jednotlivými organizačními složkami státu a správními úřady.

Ve vztahu ke kontrolám by byl hlavní příslušný orgán oprávněn provádět kontroly u všech povinných hospodářských subjektů a v případě zjištění porušení by vedl správní řízení o přestupku. Hlavní příslušný orgán by měl být oprávněn přistoupit k předběžným opatřením, okamžitým opatřením, a nápravným opatřením. S ohledem na problematiku odlesňování a zaměření na zemědělské komodity je hlavní příslušný orgán zařazen pod Ministerstvo zemědělství.

V současné době je ÚHÚL pověřen Ministerstvem zemědělství k prováděním odborných činností v souvislosti s nařízením o dřevě, včetně kontrol hospodářských subjektů. Disponuje historickou zkušeností a odborným základem pro institucionální zajištění

implementace nařízení proti odlesňování. Pro naplnění všech požadavků nařízení proti odlesňování návrhem zákona dojde k jeho transformaci do správního úřadu

s příslušnými pravomocemi, včetně možnosti vést příslušná správní řízení. Zároveň bude ÚHÚL posílen po personální, technické a rozpočtové stránce. Je nutné vzít v potaz, že odvolacím orgánem proti rozhodnutí ÚHÚL bude Ministerstvo zemědělství, které by se s touto specifickou agendou muselo rovněž vypořádat. V současnosti nelze předpokládat, že by bylo vhodné vytvářet v rámci ÚHÚL dva stupně orgánů, které by rozhodovaly ve správním řízení (v prvním stupni územní pracoviště o a v odvolacím stupni ústřední pracoviště), jako je tomu například v případě ČOI a SZPI.

Výhodou této varianty je vybudování odborného zázemí a specializace v rámci hlavního příslušného úřadu ve vztahu k problematice odlesňování při využití odbornosti a kontrolních mechanismů stávajících organizačních složek. I když by stále byla zachována vyšší míra jednotného koncepčního přístupu k implementaci a prosazování nařízení proti odlesňování, lze rozdělením kompetencí předpokládat snížení administrativních nákladů pro provádění kontrol a zabránění přetížení hlavního příslušného

orgánu. Hlavní příslušný orgán bude moci věnovat případům porušení plnění povinností a zároveň bude snížena administrativní zátěž pro hospodářské subjekty, jelikož v některých případech bude možné provádět spojené kontroly.

Nastavení systému bude schopné adekvátně reagovat na možný vývoj regulace a přezkumu nařízení proti odlesňování, které může být do budoucna rozšířené o nové komodity a ochranu dalších ekosystémů. Rovněž budou zachovány předpoklady pro plnění

informačních povinnosti vůči Evropské komisi, koordinaci účasti na jednáních na expertních skupinách a komunikace s členskými státy i neziskovým sektorem.

10.2 Efektivita Novela zákona a volba hybridní varianty institucionálního zajištění naplňuje potřebnou

úroveň jednotného přístupu k řádné implementaci a vymáhání nařízení proti odlesňování, přičemž klade vysoké nároky na spolupráci mezi hlavním příslušným orgánem a dalšími příslušnými orgány. Novela přináší řádné legislativní zakotvení hlavního příslušného orgánu, kterým je ÚHÚL a jasné vymezení kompetencí vůči dalším příslušným orgánům. Základem pro efektivní vymáhání je vybudování dostatečného personálního, finančního a technického zázemí hlavního a vedlejších příslušných orgánů.

10.3 Odpovědnost.

Předkládaná novela ruší kompetence krajů, které jsou příslušným orgánem podle zákona o dřevě, a související kompetence přechází na hlavní příslušný orgán, kterým je nově Národní lesnický institut. Rozhodovací činnost probíhá ve správním řízení oprávněnými úředními osobami v souladu se správním řádem, které jsou odpovědné za vydaná konkrétní rozhodnutí. Hlavní příslušný orgán bude řešit případy při zjištění porušení povinností hospodářskými

subjekty a bude vykonávat kontroly u těch nejrizikovějších dovozů a vývozů. Vedlejší příslušné orgány budou vykonávat kontrolu pouze v omezeném rozsahu zaměřenou na základní povinnosti hospodářských subjektů, respektive vykonávat ověření, zda daný

hospodářský subjekt splňuje v souladu se stanovenou právní úpravou, kterou vytvoří hlavní gestor, své základní povinnosti jako například: podávání prohlášení o náležité péči do informačního systému Evropské komise, používání přidělených referenčních čísel pro produkty a plnění jednotlivých kroků pro vedení systému náležité péče. V případech zjištěných nedostatků nebo podezření na porušení povinností v komplikovaných případech by byl výsledek kontroly předán k řešení hlavnímu příslušnému orgánu, tedy Národnímu lesnickému institutu.

10.4 Opravné prostředky

Rozhodovací činnost podle zákona o dřevě probíhá ve správním řízení. Možnost využití opravných prostředků je upravena ve správním řádu. Je tak zajištěna možnost procesní obrany proti nesprávnému postupu orgánů státní správy, tedy příslušným úřadům.

10.5 Kontrolní mechanismy

Kontrola a přezkoumání rozhodnutí podle zákona o dřevě je upravena správním řádem.

Na základě vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu korupčního jednání a závažnosti jeho důsledků, viz posouzení výše uvedených dílčích kritérií, lze shrnout, že významnost korupčních rizik spojených s tímto zákonem je nízká.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu, a tudíž na ně nemá žádný dopad.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Předkládaný návrh zákona nemá dopad na rodiny, rovnováhu mezi prací a rodinou a mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá výše uvedené dopady.

14. Zhodnocení souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

Navrhovaná právní úprava se maximálně snaží uplatnit využití digitálních způsobů komunikace mezi příslušnými orgány.

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

a) Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) Návrh upravuje centrální evidenci systémů náležité péče. Tato evidence výrazně napomůže s výměnou a administrací údajů nutných pro výkon rozhodovacích procesů při plnění povinností vyplývajících z nařízení proti odlesňování.

b) Maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb Návrh stanoví povinnosti tak, aby bylo dosaženo souladu s touto zásadou.

c) Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

d) Sdílené služby veřejné správy Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

e) Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy Návrh stanoví povinnosti tak, aby bylo dosaženo souladu s touto zásadou.

f) Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru Návrh stanoví povinnosti tak, aby bylo dosaženo souladu s touto zásadou.

g) Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR) Navrhovaná právní úprava je v souladu s dotčenou zásadou ochrany osobních údajů.

h) Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government) Návrh předpokládá široké sdílení spravovaných údajů mezi orgány státní správy.

i) Technologická neutralita Navrhovaná úprava neobsahuje žádné technologické řešení, nelze tedy posoudit soulad návrhu s touto zásadou.

j) Uživatelská přívětivost Návrh zákona neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost, nelze tedy posoudit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

Navrhovaná úprava nepřináší riziko digitálního vyloučení, a naopak přináší snížení byrokratické zátěže prostřednictvím vzniku nových digitálních registrů.

Návrh právní úpravy jako celek má z hlediska digitální přívětivosti pozitivní dopad.