zákon č. 253/2005 Sb.

k zákonu č. 174/1968 Sb.

Přehled inspektorátů bezpečnosti práce

V České republice působí tyto inspektoráty bezpečnosti práce:

1. Inspektorát bezpečnosti práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze,

2. Inspektorát bezpečnosti práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze,

3. Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích,

4. Inspektorát bezpečnosti práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni,

5. Inspektorát bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,

6. Inspektorát bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové,

7. Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně,

8. Inspektorát bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě.

2. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

§ 26

(1) Činnost orgánů kontroly podle tohoto zákona vykonávají orgány, o nichž to stanoví zákon.²⁾ Jejich činnost se zaměřuje na dodržování právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů.^2a)

(1) Kontrolní činnost podle tohoto zákona jsou oprávněny vykonávat státní orgány práce, o nichž to stanoví zákon.²⁾ Činnost orgánů kontroly se zaměřuje na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů a v jejich organizačních jednotkách, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Pro účely kontrolní činnosti se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti, zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání, zákony upravující mzdy, platy a cestovní náhrady a zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů a právní předpisy vydané k provedení těchto zákonů.

(2) Kontrolní činností podle odstavce 1 nejsou dotčena kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních předpisů. Činnost zaměřenou na kontrolu dodržování právních předpisů o zaměstnanosti jsou oprávněny vykonávat také příslušné odborové orgány, v rozsahu stanoveném v zákoníku práce.¹⁶⁾

(3) Orgány kontroly jsou oprávněny při kontrolní činnosti podle odstavce 1 zjišťovat totožnost osob zdržujících se na pracovištích zaměstnavatele; tyto osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a předložit povolení k zaměstnání, pokud k výkonu zaměstnání jim mělo být povolení vydáno.

--------------------------------

2. _{Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.}

^2a) _{Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.}

¹⁶⁾ _{§ 22 zákoníku práce.}

3. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

§ 23

(1) Ústřední orgány, které vydávají na základě tohoto zákoníku nebo jiných zákonů pracovněprávní předpisy, tak činí po jejich projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Ústřední orgány mohou vydat pracovněprávní předpisy pro jednotlivá odvětví jen v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci též v dohodě s příslušným orgánem státního odborného dozoru.

(2) Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů.

§ 136

Kontrola odborových orgánů

(1) Odborové orgány mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů; přitom mají zejména právo

a) kontrolovat, jak zaměstnavatelé plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytvářejí podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce, pravidelně prověřovat pracoviště a zařízení zaměstnavatelů pro zaměstnance a kontrolovat hospodaření zaměstnavatelů s osobními ochrannými pracovními prostředky,

b) kontrolovat, zda zaměstnavatelé řádně vyšetřují pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je samy vyšetřovat,

c) požadovat od zaměstnavatele závazným pokynem odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci,

d) zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců,

e) zúčastňovat se jednání o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) O opatřeních provedených podle předchozího odstavce písm. c) nebo d) jsou odborové orgány povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán státního odborného dozoru orgán inspekce práce. Požádá-li o to zaměstnavatel příslušný orgán státního odborného dozoru orgán inspekce práce, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborového orgánu; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborového orgánu.

(3) Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát.

§ 136a

Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

(1) Zaměstnanci se účastní na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím příslušných odborových orgánů nebo zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 18).

(2) Zaměstnavatel je povinen umožnit příslušným odborovým orgánům nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání. Je povinen je informovat zejména o

a) vyhodnocení rizik a přijetí a provádění opatření ke snížení jejich působení,

b) organizaci školení, instruktážích a pokynech k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

c) určení zaměstnanců k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičů a policie a k organizování evakuace zaměstnanců,

d) výběru a zajišťování závodní preventivní péče,

e) výběru a zajišťování odborně způsobilých zaměstnanců k prevenci rizik (§ 132b),

f) každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Zaměstnavatel je povinen vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na opatření.

(3) Příslušný odborový orgán nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo zaměstnanci jsou povinni spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými zaměstnanci k prevenci rizik tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon inspekce práce odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů.^24l)

(4) Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat.

(5) Zaměstnavatel je povinen příslušným odborovým orgánům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doklady o

a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, o opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,

b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání,

c) výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon inspekce práce odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů.^24l)

(6) Zaměstnavatel je povinen umožnit příslušným odborovým orgánům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon inspekce práce odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů,^24l) přednést své připomínky.

----------------------------------

^24l)_{Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.}

^24l) _{Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. …/2004 Sb., o inspekci práce.}

§ 138

Státní odborný dozor

Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci upravují zvláštní předpisy.

§ 270a

Inspekce práce a státní zdravotní dozor

Inspekci práce a státní zdravotní dozor upravují zvláštní právní předpisy.^11a)

------------------------------------

^11a) _{Zákon č. …/2004 Sb., o inspekci práce.}

4. Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů

§ 16

Orgány státní správy

Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo vnitra,

c) Česká inspekce životního prostředí,

d) krajské úřady,

e) Český báňský úřad,

f) správní úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení,

f) správní úřady inspekce práce,

g) správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému,

h) krajské hygienické stanice.

§ 21

Ostatní orgány státní správy

(1) Správní úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení inspekce práce, správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad a krajské hygienické stanice

a) provádějí kontrolu podle tohoto zákona u provozovatelů v rámci své působnosti a v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí,

b) o výsledku kontroly provedené podle písmene a) zpracují písemnou informaci, kterou neprodleně doručí České inspekci životního prostředí; Česká inspekce životního prostředí si může vyžádat předložení informace o výsledku kontroly též v digitalizované podobě (například na digitálním nosiči dat, elektronickou poštou).

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy.¹⁸⁾

------------------------------

¹⁸⁾ _{Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisůzákon č. …/2004 Sb., o inspekci práce, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.}

§ 22

Provádění kontroly

(1) Předmětem kontroly jsou

a) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu nebo zařízení podle tohoto zákona,

b) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné dopady závažné havárie,

c) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním plánu,

d) podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování.

(2) Zpráva, přijetí a zajištění opatření na fyzickou ochranu objektu nebo zařízení před případnými útoky nejsou předmětem kontroly havarijního plánu. Plán fyzické ochrany je předmětem zvláštních kontrol organizovaných krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.

(3) Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, se provádějí nejméně jednou za 3 roky. Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se provádějí jednou ročně.

(4) Česká inspekce životního prostředí na základě ročního plánu kontrol a ve spolupráci se správními úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení inspekce práce, správními úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a krajskými hygienickými stanicemi určí postup, zaměření a termín kontrol.

(5) Kontrolu u provozovatelů provádí společně Česká inspekce životního prostředí, správní úřad odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení inspekce práce, správní úřad na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad, krajský úřad a krajská hygienická stanice. O provedené kontrole zpracuje příslušný správní úřad informaci, popřípadě protokol podle zvláštního zákona,^18a) kterou doručí České inspekci životního prostředí.

(6) Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný správní úřad podle zvláštních právních předpisů.¹⁸⁾

(7) Správní úřady, které provádějí kontrolu podle tohoto zákona, se řídí ustanoveními tohoto zákona.

(8) Vláda stanoví nařízením způsob hodnocení programu a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace podle § 20 a 21 a obsah výsledné zprávy o kontrole.

------------------------------

¹⁸⁾ _{Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisůzákon č. …/2004 Sb., o inspekci práce, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.}

^18a) _{Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.}

5. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

§ 89

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují

a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká,

b) orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) lékaři v rámci návazné zdravotní péče,

d) osobám blízkým,⁵²⁾ jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,

e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě škody a okresní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky,

f) zdravotnickému zařízení oprávněnému podle zvláštního právního předpisu uznávat nemoci z povolání v souvislosti s šetřením nemocí z povolání,⁴⁵⁾

g) orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce⁵³⁾v souvislosti s šetřením pracovního úrazu

g) orgánu inspekce práce v souvislosti se šetřením pracovního úrazu.⁵³⁾

(2) Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného zdraví oprávněny sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli, jsou-li

povinnosti mlčenlivosti zproštěni nadřízeným orgánem ochrany veřejného zdraví.

(3) Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními předpisy není

dotčena.

-----------------------------

⁴⁵⁾ _{Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.}

⁵²⁾ _{§ 116 občanského zákoníku.}

⁵³⁾_{Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.}

⁵³⁾ _{Zákon č. …/2004 Sb., o inspekci práce.}

6. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

§ 37

(1) Orgány Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu podle zvláštního předpisu⁸⁾ kontrolují, zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými tímto zákonem, zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů.

(2) Orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce v rámci dozoru nad bezpečností práce podle zvláštního předpisu⁹⁾ kontrolují splnění podmínek stanovených tímto zákonem, pokud souvisejí s bezpečností práce.

(2) Orgán inspekce práce kontroluje splnění podmínek stanovených tímto zákonem, pokud souvisejí s bezpečností práce.⁹⁾

(3) Orgány podle odstavců 1 a 2 jsou zjištěná porušení povinny oznámit místně příslušnému dopravnímu úřadu.

-------------------------------

⁸⁾ _{Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.}

⁹⁾ _{Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 396/1992 Sb.).}

⁹⁾ _{Zákon č. …/2004 Sb., o inspekci práce.}

7. Změna zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných školách (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 49

nadpis vypuštěn

(1) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáka při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáka a kontrolují jejich dodržování.

(2) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zabezpečují

současně i ochranu žáka před riziky poruch zdravého vývoje, pokud mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy.

(3) Zvláštní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví zůstávají nedotčeny. Škola je povinna dodržovat opatření obcí při zhoršených ekologických podmínkách.

(4) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví mohou vydávat v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví žáka a o ochraně žáka před riziky poruch jeho zdravého vývoje, které mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy. Zároveň stanoví odpovědnost školy za bezpečnost zdravotně postižených dětí.

8. Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 3

(1) Živností není:

a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,¹⁾

b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,²⁾

c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,^2a)

d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.^2b)

(2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:

a) lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, přírodních léčitelů, klinických logopedů, klinických psychologů a středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků, ortopedických protetiků,^2c) ortopedicko protetických techniků, ^2c)

b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,³⁾

c) advokátů,⁴⁾ notářů^5a) a patentových zástupců⁶⁾ a soudních exekutorů,^6a)

d) znalců a tlumočníků,⁷⁾

e) auditorů⁸⁾ a daňových poradců,^8a)

f) burzovních dohodců a makléřů,^8b)

g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů⁹⁾ a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,^9a)

h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.¹⁰⁾

(3) Živností dále není:

a) činnost bank,¹¹⁾ pojišťoven,¹²⁾ zajišťoven, pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků,¹²⁾ penzijních fondů,^12a) spořitelních a úvěrních družstev,^12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry^8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,¹³⁾ a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,^13a) činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,^13b)

b) pořádání loterií a jiných podobných her,¹⁴⁾

c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,¹⁵⁾

d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu,¹⁶⁾

e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti přímým spotřebitelům fyzickými osobami,

g) námořní doprava a mořský rybolov,¹⁷⁾

h) provozování dráhy a drážní dopravy,¹⁸⁾

i) zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a poskytování veřejných dálnopisných a telegrafních služeb,¹⁹⁾

j) výzkum, výroba a distribuce léčiv,²⁰⁾

k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,²¹⁾

l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,²²⁾

m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,^22a)

n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,^22b)

n) výkon inspekce práce,^22b)

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,²³⁾

p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

r) zprostředkování zaměstnání,^23a)

s) činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,

t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,^23b)

u) provozování stanic technické kontroly,^23c)

v) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech podle zvláštního právního předpisu,^23d)

x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,^23e)

y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb,^23f)

z) projektování pozemkových úprav,^23g)

aa) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů^23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,

ab) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu,²³ⁱ⁾

ac) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,^23j)

ad) provozování pohřebišť,^23k)

ae) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,^23l)

af) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,^23m)

ag) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí.²³ⁿ⁾

------------------------------

¹⁾ _{§ 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.}

²⁾ _{Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.}

_{Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).}

_{Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.}

_{Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.}

^2a) _{Zákon č. 121/2000 Sb.}

^2b) _{Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.}

^2c) _{Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.}

_{Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb.}

³⁾ _{§ 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.}

⁴⁾ _{Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii.}

^5a) _{Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.}

⁶⁾ _{Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.}

^6a) _{Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.}

⁸⁾ _{Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.}

⁷⁾ _{Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.}

^8a) _{Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.}

^8b) _{Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.}

_{Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.}

_{Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb.}

⁹⁾ _{§ 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.}

^9a) _{Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.}

¹⁰⁾ _{Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.}

¹¹⁾ _{Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.}

_{Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.}

¹²⁾ _{Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).}

^12a) _{Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.}

^12b) _{Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění}

_{pozdějších předpisů.}

¹³⁾ _{Např. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.}

^13a) _{§ 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.}

^13b) _{§ 45a zákona č. 591/1992 Sb.}

¹⁴⁾ _{Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.}

¹⁵⁾ _{§ 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.}

¹⁶⁾ _{Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.}

¹⁷⁾ _{Zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb.}

_{Nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě.}

¹⁸⁾ _{§ 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.}

¹⁹⁾ _{Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.}

²⁰⁾ _{Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.}

²¹⁾ _{Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.}

²²⁾ _{Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.}

^22a) _{Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.}

^22b) _{Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů}

^22b) _{Zákon č. …/2004 Sb., o inspekci práce.}

²³⁾ _{Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.}

^23a) _{Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.}

_{Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů}.

^23b) _{Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.}

^23c) _{Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.}

^23d) _{Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.}

_{Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.}

_{Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.}

_{§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).}

^23e) _{Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.}

^23f) _{Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.}

^23g) _{§ 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.}

^23h) _{Například § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.}

²³ⁱ⁾ _{§ 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.}

^23j) _{Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.}

^23k) _{Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.}

^23l) _{Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).}

^23m) _{Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.}

²³ⁿ⁾ _{Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).}

9. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 55

Náhrada škody

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna má právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich

zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Tato náhrada je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

(2) Pro účely náhrady škody jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.

(3) Pro účely náhrady škody jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.

(4) Pro účely náhrady škody jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními je orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání.

(5) Pro účely náhrady škody se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.

10. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 7

Ministerstvo

(1) Ministerstvo při řízení armády

a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armády,

b) zřizuje a ruší vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary,

c) provádí kontrolu armády,

d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními provozovanými s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech.

d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními a bezpečností jejich provozu. Státním odborným dozorem se rozumí:

4. dozor nad dodržováním bezpečnosti určených technických zařízení,

5. dozor nad dokumentacemi a technologií určených technických zařízení z hlediska bezpečnosti určených technických zařízení,

6. vydávání odborných a závazných stanovisek, zda se při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi určených technických zařízení plní požadavky na bezpečnost určených technických zařízení,

7. prověřování odborné způsobilosti k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení,

8. prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních,

9. prověřování způsobilosti prototypů určených technických zařízení k provozu.

Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen.⁶⁾

(2) Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky.

(3) Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky, který zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen "náčelník Generálního štábu").

(4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.

(5) Kontrolu armády provádí Inspekce ministra obrany, která je nejvyšším vnitřním

kontrolním orgánem ministerstva a je přímo podřízena ministrovi. Za podmínek stanovených

zvláštními právními předpisy⁷⁾ je oprávněna seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, jakož i s osobními údaji, které jsou předmětem ochrany osobnosti. Při své činnosti spolupracuje s kontrolními orgány vnější kontroly.

--------------------------------

⁶⁾ _{§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/ /1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb.}

⁶⁾_{Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákon, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb.}

⁷⁾ _{Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, § 12 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.}

11. Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

§ 21

Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení

(1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen "přirážka k pojistnému")

uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení²⁰⁾ organizaci nebo malé organizaci, jestliže

a) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo

b) výrobní zařízení organizace nebo malé organizace podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo

c) podle zjištění příslušného orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců.

(2) Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu [§ 5

odst. 1 písm. b)] za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. Jestliže se zjištěné nedostatky týkají jen nižší složky organizace nebo malé organizace, stanoví se přirážka k pojistnému jen z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v této nižší složce.

(3) Přirážku k pojistnému je organizace nebo malá organizace povinna platit od prvního dne kalendářního měsíce, v němž nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), anebo v němž došlo ke zjištění uvedenému v odstavci 1 písm. c), a to až do konce kalendářního měsíce, v němž byly zjištěné nedostatky odstraněny. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, je organizace nebo malá organizace povinna platit přirážku k pojistnému až od prvního dne kalendářního měsíce, v němž tato lhůta prošla a nedostatky trvají dál.

(4) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku k přirážce na pojistném, postupuje se stejně jako u pojistného.

--------------------------------

²⁰⁾ _{§ 104b odst. 2 písm. a) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.}

12. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 2 Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) činností související s využíváním jaderné energie

1. umísťování, výstavba, uvádění do provozu, provoz, rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení,

2. projektování jaderných zařízení,

3. navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů jaderných zařízení nebo jejich součástí, včetně materiálů k jejich výrobě,

4. navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových souborů pro přepravy, skladování nebo ukládání jaderných materiálů,

5. nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami a v případě použití v jaderné oblasti i s položkami dvojího použití,

6. výzkum a vývoj činností uvedených v bodech 1 až 5,

7. odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska jaderné bezpečnosti k činnostem uvedeným v bodě 1,

8. přeprava jaderných materiálů,

b) činností vedoucí k ozáření

1. radiační činnost, kterou je

aa) činnost s umělými zdroji ionizujícího záření, při nichž se může zvýšit ozáření fyzických osob, kromě činnosti v případě radiační mimořádné situace, nebo

bb) činnost, při které jsou přírodní radionuklidy využívány pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky,

2. činnost v souvislosti s výkonem práce, která je spojena se zvýšenou přítomností přírodních radionuklidů nebo se zvýšeným vlivem kosmického záření a vede nebo by mohla vést k významnému zvýšení ozáření fyzických osob,

c) zdrojem ionizujícího záření látka, přístroj nebo zařízení, které může vysílat ionizující záření nebo uvolňovat radioaktivní látky,

d) jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod,

e) radiační ochranou systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzických osob a k ochraně životního prostředí,

f) fyzickou ochranou systém technických a organizačních opatření zabraňujících neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými položkami,

g) havarijní připraveností schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány,

h) jaderným zařízením

1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci,

2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kroměúpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu,

3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,

4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,

i) vybraným zařízením součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, zařazené do bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu jaderných zařízení, podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a podle závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí právní předpis,

j) jadernou položkou

1. jaderné materiály, kterými jsou

aa) výchozí materiály, které představuje uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodě, uran ochuzený o izotop ²³⁵U nebo thorium, a každá z uvedených položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, jakož i materiály obsahující jednu nebo více z uvedených položek v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,

bb) zvláštní štěpné materiály, které představuje ²³⁹Pu, ²³³U, uran obohacený izotopy ²³⁵U nebo ²³³U a materiály obsahující jeden nebo více z uvedených radionuklidů, kromě výchozích materiálů, v koncentraci nebo množství převyšujících hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,

cc) další materiály, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,

2. vybrané položky, kterými jsou materiály, zařízení a technologie navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise,

3. položky dvojího použití, kterými jsou materiály, zařízení a technologie, které nejsou navrhované a vyráběné k využití v jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti využitelné, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním předpise,

k) radiační nehodou událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob,

l) radiační havárií radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí,

m) radiační mimořádnou situací situace, která následuje po radiační havárii nebo po takové radiační nehodě nebo po takovém zjištění zvýšené úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření na ochranu fyzických osob,

n) havarijním plánem soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků, který se zpracovává pro

1. prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti (vnitřní havarijní plán),

2. přepravu jaderných materiálů nebo zdrojů ionizujícího záření (havarijní řád),

3. oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází zdroj ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování, která se nazývá zóna havarijního plánování (vnější havarijní plán),

o) vyřazováním z provozu činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných zařízení nebo pracovišť, na kterých se vykonávaly radiační činnosti, k využití pro jiné účely,

p) radioaktivní látkou jakákoliv látka, která obsahuje jeden nebo více radionuklidů a jejíž aktivita nebo hmotnostní aktivita je z hledisek radiační ochrany nezanedbatelná,

r) radioaktivním odpadem látky, předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované, pro něž se nepředpokládá další využití,

s) skladováním radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva předem časově omezené umístění radioaktivních odpadů nebo vyhořelého, případně ozářeného jaderného paliva do určených prostorů, objektů nebo zařízení,

t) ukládáním radioaktivních odpadů trvalé umístění radioaktivních odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení bez úmyslu jejich dalšího přemístění,

u) úložištěm radioaktivních odpadů prostor, objekt nebo zařízení na povrchu nebo v podzemí sloužící k ukládání radioaktivních odpadů,

v) limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného zařízení soubor jednoznačně definovaných podmínek prokazující, že provoz jaderného zařízení je bezpečný, a který je tvořen údaji o přípustných parametrech, požadavcích na provozuschopnost zařízení, nastavení ochranných systémů, požadavcích na činnost pracovníků a na organizační opatření ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy,

w) ionizujícím zářením přenos energie v podobě částic nebo elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se 100 nanometrů, anebo s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 x 10¹⁵ hertzů, který je schopen přímo nebo i nepřímo vytvářet ionty,

x) ozářením vystavení fyzických osob a životního prostředí ionizujícímu záření, jímž je zejména

1. profesní ozáření fyzických osob v souvislosti s výkonem práce při radiačních činnostech,

2. lékařské ozáření fyzických osob

aa) v rámci jejich lékařského vyšetření nebo léčby,

bb) v rámci pracovně lékařské péče a preventivní zdravotní péče,

cc) v rámci ověřování nových poznatků anebo při použití metod, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny,

dd) pro účely stanovené zvláštním právním předpisem,¹⁾

3. havarijní ozáření fyzických osob v důsledku radiační nehody nebo radiační havárie, s výjimkou havarijního ozáření zasahujících osob,

4. havarijní ozáření zasahujících fyzických osob dobrovolně se účastnících zásahu, během kterého by mohl být překročen některý z limitů ozáření stanovených pro radiační pracovníky,

5. přetrvávající ozáření vyplývající z dlouhodobých následků po radiační mimořádné situaci nebo vyplývající z činnosti vedoucí k ozáření, jejíž výkon byl již ukončen,

6. potenciální ozáření, které nelze s jistotou předvídat, avšak pravděpodobnost jeho vzniku lze předem odhadnout,

y) radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená profesnímu ozáření; není přitom podstatné, zda se jedná o zaměstnance či o fyzické osoby vykonávající činnost v jiném právním vztahu,

z) jednotlivcem z obyvatelstva každá fyzická osoba, s výjimkou radiačních pracovníků při výkonu jejich práce, fyzických osob během jejich praktické přípravy na povolání, fyzických osob vystavených ozáření za účelem jejich lékařského vyšetření nebo léčby, fyzických osob, které mimo své pracovní povinnosti doprovázejí nebo dobrovolně poskytují pomoc osobám vystavovaným ozáření při lékařském vyšetření nebo léčbě, a fyzických osob účastnících se dobrovolně použití metod, které dosud nebyly v klinické praxi zavedeny,

aa) kritickou skupinou obyvatel modelová skupina fyzických osob, která představuje ty jednotlivce z obyvatelstva, kteří jsou z daného zdroje a danou cestou ozáření nejvíce ozařováni,

bb) sledovaným pásmem prostory, které podléhají soustavnému dohledu pro účely radiační ochrany,

cc) kontrolovaným pásmem prostory s regulovaným přístupem, ve kterých jsou zavedena zvláštní pravidla pro zajištění radiační ochrany nebo k zabránění rozšíření radioaktivní kontaminace,

dd) optimalizací radiační ochrany postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek,

ee) optimalizační mezí horní mez očekávaných dávek, kterými daný zdroj může působit na fyzické osoby, a která se stanovuje pro účely přípravy optimalizace radiační ochrany,

ff) směrnou hodnotou ukazatel nebo kritérium pro posouzení úrovně radiační ochrany, které se použije v případě, kdy nejsou dostupné podrobné údaje o vykonávané činnosti vedoucí k ozáření nebo o prováděném zásahu, které by umožňovaly zhodnotit optimalizaci radiační ochrany pro jednotlivý případ,

gg) referenční úrovní ukazatel nebo kritérium, při jehož překročení nebo nesplnění se provádí opatření v radiační ochraně; prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k určování referenčních úrovní a opatření v důsledku jejich překročení,

hh) diagnostickou referenční úrovní směrná hodnota pro ozáření v lékařské radiodiagnostice,

ii) uvolňovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celková aktivita, při jejichž mohou být radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo zařízení obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované uváděny do životního prostředí bez povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost,

jj) zprošťovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo celkové aktivity, při jejichž nepřekročení se kontaminace radionuklidy zpravidla považuje za zanedbatelnou,

kk) mezní hodnotou ukazatel nebo kritérium pro regulaci nepřípustného ozáření z přírodních radionuklidů,

ll) zásahem činnosti směřující k odvrácení nebo snížení ozáření ze zdrojů ionizujícího záření, které nejsou předmětem radiačních činností vedoucích k ozáření nebo u kterých selhala kontrola, a to působením na zdroje, cesty nebo ozařované osoby,

39. zdravotní újmou pravděpodobnost poškození zdraví způsobená somatickými účinky ionizujícího záření, včetně rakoviny, a vážnými genetickými poruchami, která se mohou projevit u fyzických osob po ozáření ionizujícím zářením, která se stanoví odhadem rizika snížení délky a kvality života,

nn) určeným zařízením zařízení, které může se zvýšenou mírou ohrozit zdraví a bezpečnost osob a majetku a svojí případnou poruchou snížit požadovanou úroveň jaderné bezpečnosti. Podle výše míry ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku se určené zařízení zařazuje do kategorie. Prováděcí právní předpis stanoví kriteria pro zařazení určeného zařízení do kategorie a základní technické požadavky na určená zařízení,

oo) technickou bezpečností schopnost určeného zařízení při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie neohrožovat za stanovených podmínek jeho provozu lidské zdraví a majetek po celou dobu jeho životnosti a zajistit trvalou shodu s technickými požadavky, které jsou obsaženy v právním předpisu nebo jiné závazné technické specifikaci, pro určené zařízení a tím i zajišťovat požadovanou úroveň jaderné bezpečnosti.

§ 3 Působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

(1) Státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává Státní úřad pro jadernou bezpečnost^1a) (dále jen „Úřad“).

(2) Úřad

a) vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou, radiační ochranou a, havarijní připraveností a technickou bezpečností určených zařízení a kontroluje dodržování povinností podle tohoto zákona,

b) vykonává kontrolu nešíření jaderných zbraní a státní dozor nad jadernými položkami a fyzickou ochranou jaderných materiálů a jaderných zařízení,

c) vydává povolení k výkonu činností podle tohoto zákona a typově schvaluje obalové soubory pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem, zdroje ionizujícího záření a další výrobky,

d) vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků,

e) schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity, podmínky, způsob zajištění fyzické ochrany, havarijní řády, a po projednání vazeb na vnější havarijní plán s příslušným krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností, vnitřní havarijní plány a jejich změny,

f) stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, směrné hodnoty, optimalizační meze, referenční úrovně, diagnostické referenční úrovně, zprošťovací úrovně a uvolňovací úrovně,

g) stanovuje zónu havarijního plánování, případně její další členění a schvaluje vymezení kontrolovaného pásma,

h) v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje požadavky na zajišťování havarijní připravenosti držitelů povolení a kontroluje jejich dodržování,

i) sleduje a posuzuje stav ozáření a usměrňuje ozáření osob,

j) vydává, eviduje a ověřuje osobní radiační průkazy; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,

k) poskytuje obcím a krajům údaje o hospodaření s radioaktivními odpady na jimi spravovaném území,

l) řídí činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž funkci a organizaci stanoví prováděcí právní předpis, a zajišťuje funkci jejího ústředí, zajišťuje činnost krizového koordinačního centra a zabezpečuje mezinárodní výměnu dat o radiační situaci,

m) ustavuje státní a odborné zkušební komise pro ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků a vydává statut těchto komisí a stanovuje činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska radiační ochrany,

n) vede státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů a údajů a informací v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a stanovuje prováděcím právním předpisem požadavky na vedení jejich evidence a způsob její kontroly,

o) vede státní systém evidence držitelů povolení, ohlašovatelů, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření a evidenci ozáření osob,

p) zajišťuje pomocí celostátní radiační monitorovací sítě a na základě hodnocení radiační situace podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie,

r) schvaluje zařazení jaderného zařízení nebo jeho částí a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,

s) vykonává funkci úřadu pro mezinárodní ověřování všeobecného zákazu jaderných zkoušek a jeho verifikaci,

t) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, zejména je nositelem odborné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, a v oboru své působnosti poskytuje informace Evropské komisi, případně dalším orgánům Evropské unie,

u) rozhoduje o zajištění nakládání s jadernými položkami, zdroji ionizujícího záření nebo s radioaktivními odpady, s nimiž je nakládáno v rozporu s právními předpisy, nebo kde není odstraňován vzniklý stav,

v) je povinen poskytovat informace podle zvláštních právních předpisů^1b) a jednou za rok vypracovat zprávu o své činnosti a předložit ji vládě a veřejnosti.,

w) stanovuje technické požadavky a podmínky k zajištění technické bezpečnosti určených zařízení,

24. kontroluje činnost autorizovaných osob,

24. vydává fyzickým osobám osvědčení o způsobilosti k provádění kontrol, zkoušek a revizí při výrobě a provozu určených zařízení (dále jen „osvědčení o způsobilosti“); podmínky pro vydání osvědčení o způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 4

(1) Jaderná energie a jaderné položky smějí být využívány v souladu s mezinárodními závazky České republiky²⁾ pouze pro mírové účely.

(2) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření nebo zásahy k omezení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod, musí dbát na to, aby toto jeho jednání bylo odůvodněno přínosem, který vyváží rizika, která při těchto činnostech vznikají nebo mohou vzniknout.

(3) Každý, kdo provádí činnosti související s využíváním jaderné energie nebo radiační činnosti, je povinen postupovat tak, aby byla přednostně zajišťována jaderná bezpečnost a radiační ochrana.

(4) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření, připravuje nebo provádí zásahy k omezení havarijního, přetrvávajícího nebo přírodního ozáření, je povinen dodržovat takovou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Prováděcí předpis stanoví technické a organizační požadavky a směrné hodnoty ozáření, které se považují za dostatečné k prokázání rozumně dosažitelné úrovně, nebo postup, jak jinak tuto úroveň prokázat.

(5) Zásah k odvrácení nebo snížení ozáření musí být proveden, pokud ozáření

a) dosahuje nebo bez provedení zásahu by dosáhlo úrovní, při nichž dochází k bezprostřednímu poškození zdraví, nebo

b) přesahuje nebo bez provedení zásahu by přesáhlo směrné hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem a jestliže zásahem očekávané snížení škody nebo zdravotní újmy je dostatečné k odůvodnění škod a nákladů spojených se zásahem. Prováděcí právní předpis stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů.

(6) Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat ozáření fyzických osob tak, aby celkové ozáření způsobené možnou kombinací ozáření z činností vedoucích k ozáření nepřesáhlo v součtu limity ozáření. Limity ozáření stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad je oprávněn stanovit optimalizační meze jako horní mez pro optimalizaci radiační ochrany a v povolení stanovit nižší limity specifické pro danou činnost (dále jen "autorizované limity").

(7) Limitům ozáření nepodléhá

a) lékařské ozáření; Úřad stanoví pro lékařské ozáření diagnostické referenční úrovně,

b) ozáření z přírodních zdrojů, kromě ozáření z těch přírodních zdrojů, které jsou záměrně využívány, a kromě prováděcím právním předpisem stanovených případů, kdy je toto ozáření významně zvýšené,

c) havarijní ozáření zasahujících fyzických osob; toto ozáření nesmí překročit desetinásobek limitů stanovených pro ozáření radiačních pracovníků, pokud nejde o případ záchrany lidských životů či zabránění rozvoje radiační mimořádné situace s možnými rozsáhlými společenskými a hospodářskými důsledky. Zasahující fyzické osoby musí být o nebezpečí spojeném se zásahem prokazatelně informovány a musí se zásahu účastnit dobrovolně,

d) havarijní ozáření.

(8) Každý, kdo provádí nebo zajišťuje činnosti související s využíváním jaderné energie nebo radiační činnosti, kromě činností podle § 2 písm. a) bodu 5 a 6, musí mít zaveden systém jakosti způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem, s cílem dosažení stanovené jakosti příslušné položky, včetně hmotných nebo nehmotných výrobků, procesů nebo organizačního zajištění, s ohledem na její význam z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Prováděcí předpis stanoví základní požadavky na zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd.

(9) Pro účely fyzické ochrany musí být jaderná zařízení nebo jejich části zařazeny do I., II. nebo III. kategorie. Z hlediska zajištění fyzické ochrany musí být v jaderném zařízení vymezen střežený, chráněný a vnitřní prostor. Zařazení a vymezení se provádí z hlediska závažnosti možných důsledků na jadernou bezpečnost v případě neoprávněných činností. Podrobnosti k zařazení a vymezení a ke způsobu a rozsahu zajištění fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.

(10) Pro účely fyzické ochrany musí být jaderné materiály zařazeny do I., II. nebo III. kategorie. Zařazení jaderného materiálu se provádí podle jeho druhu, hmotnosti, obohacení a z hlediska závažnosti důsledků v případě jeho zneužití. Podrobnosti k zařazení jaderných materiálů do příslušné kategorie a ke způsobu a rozsahu zajištění jejich fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.

(11) Na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, se vymezují sledovaná a kontrolovaná pásma. Práce v těchto pásmech podléhají z hlediska radiační ochrany soustavnému dohledu, evidenci a regulaci. Prováděcí právní předpis stanoví označování sledovaných a kontrolovaných pásem a podrobnosti pro jejich vymezování, ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci v nich, pro regulaci vstupu do nich a pro oznamování sledovaných pásem a schvalování kontrolovaných pásem.

(12) Podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením se zdroje ionizujícího záření klasifikují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné a pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti, se zařazují do I., II., III. nebo IV. kategorie a radiační pracovníci se zařazují do kategorie A (dále jen "pracovníci kategorie A") nebo B (dále jen "pracovníci kategorie B"). Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k rozdělení zdrojů ionizujícího záření, včetně zprošťovacích úrovní, zařazení radiačních pracovníků a zařazení pracoviště do kategorie.

(13) Každý pracovník kategorie A, který je vybaven osobním radiačním průkazem, je povinen tento průkaz chránit před ztrátou, odcizením, zničením nebo zneužitím a na požádání jej předkládat Úřadu či příslušnému držiteli povolení.

(14) Každý, kdo nalezne zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál nebo má podezření, že jde o zdroj ionizujícího záření nebo jaderný materiál, je povinen neprodleně oznámit jeho nález Policii České republiky nebo Úřadu.

(15) Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo poškození zdroje ionizujícího záření nebo jaderného materiálu nebo jejich obalu, je povinen neprodleně oznámit tuto událost Policii České republiky a Úřadu.

(16) Každý, kdo nakládá s vybranými položkami, vyrábí obalové soubory pro ozářené nebo vyhořelé jaderné palivo nebo provádí výstavbu horkých komor nebo provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu, je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu. Rozsah a způsob oznamování upraví prováděcí právní předpis.

(17) Každý, kdo těží nebo zpracovává na území České republiky uranové nebo thoriové rudy, je povinen vést a předávat Úřadu evidenční údaje. Prováděcí právní předpis upraví podrobnosti vedení a předávání evidenčních údajů a vzory formulářů.

§ 4a

Zajišťování požadavků a podmínek technické bezpečnosti určených zařízení

(1) Každý, kdo vykonává činnosti související s výrobou určených zařízení, je povinen zajistit posouzení shody určených zařízení se základními technickými požadavky a podmínkami stanovenými v prováděcím právním předpisu. Úřad stanoví prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie určených zařízení postupy posuzování shody.

(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují i na dovozce určených zařízení.

§ 4b

Autorizace

(1) Určená zařízení lze použít v jaderné energetice až po jejich posouzení právnickou osobou, která je pověřena k tomu postupem podle zvláštního právního předpisu^2a) (dále jen „autorizovaná osoba“). Posouzení se provádí ověřením shody určených zařízení s technickými požadavky a podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem.

(2) Autorizované osoby jsou povinny kromě povinností stanovených zvláštním právním předpisem^2b)

4. poskytovat stejnopisy certifikátů nebo jiných dokumentů, včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí nebo zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů všem věcně příslušným autorizovaným osobám, popřípadě dalším osobám stanoveným prováděcím právním předpisem,

5. poskytovat údaje do státní evidence osob, vykonávajících činnosti související s výrobou určených zařízení Úřadu,

6. předem oznamovat Úřadu připravované posuzování shody určených zařízení s technickými požadavky stanovenými v prováděcím právním předpise.

(3) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody nese ten, kdo o tuto činnost požádal.

(4) Pokud nejsou činnosti při posuzování shody určených zařízení s technickými požadavky zabezpečeny autorizovanou osobou, zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad.

-------------------------

2a) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2b) Zákon č. 22/1997 Sb.

§ 17 Všeobecné povinnosti držitelů povolení

(1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 je povinen, kromě ostatních povinností stanovených zákonem,

a) zajistit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost, včetně jejího ověřování, v rozsahu odpovídajícím pro jednotlivá povolení,

b) soustavně a komplexně hodnotit naplňování podmínek stanovených v § 4 z hlediska stávající úrovně vědy a techniky a zajišťovat uplatnění výsledků hodnocení v praxi,

c) dodržovat podmínky povolení vydané Úřadem, postupovat v souladu se schválenou dokumentací a vyšetřit bezodkladně každé porušení těchto podmínek nebo postupů a přijmout opatření k nápravě a zabránění opakování takové situace. Všechny případy, kdy byl některý z limitů ozáření nebo limitů bezpečného provozu jaderného zařízení překročen nebo porušen, bezodkladně oznámit Úřadu,

d) dodržovat technické a organizační podmínky bezpečného provozu jaderných zařízení, zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi, stanovené prováděcími předpisy, schválený program zabezpečování jakosti a dodržovat zvláštní požadavky na jednotnost a správnost měření a měřidel v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,

e) poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu podle § 39 a poskytnout součinnost osobám přibraným Úřadem za účelem posouzení odborných otázek souvisejících s výkonem kontroly,

f) podílet se na zajišťování celostátní radiační monitorovací sítě v rozsahu stanoveném nařízením vlády podle § 19 odst. 3,

g) uvádět do oběhu pouze zdroje ionizujícího záření označené předepsaným způsobem a s odpovídající dokumentací a v typově schválených transportních obalech,

h) umožnit nakládání s jaderným materiálem, radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření pouze osobám oprávněným a nakládat s nimi podle tohoto zákona,

i) zajistit výkon stanovených činností pouze osobami splňujícími podmínky zvláštní odborné způsobilosti a u osob vykonávajících citlivé činnosti dle zvláštního právního předpisu^9a)ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního předpisu,⁹⁾

j) oznamovat bezodkladně Úřadu každou změnu nebo událost důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany, nakládání s jadernými materiály, havarijní připravenosti a změnu všech skutečností rozhodných pro vydání povolení,

k) poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které nejsou předmětem státního, služebního ani obchodního tajemství,

bez zbytečného odkladu informovat Úřad o prohlášení konkursu nebo zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku,

m) zajistit technickou bezpečnost určených zařízení v provozu a kontrolu, zkoušky a revize těchto zařízení v souladu s technickými požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem.

(2) Držitel povolení je povinen předložit Úřadu ke schválení

a) dokumentaci uvedenou v příloze tohoto zákona a programy zabezpečení jakosti podle

§ 4 odst. 7,

b) v povolení stanovené programy uvádění do provozu a vyřazování z provozu a nestandardní programy nebo testy mající vliv na jadernou bezpečnost,

c) v povolení stanovené programy pro přepravu, skladování, zavážení a výměnu jaderného paliva a činností s tím souvisejících,

d) seznam pracovních činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu a způsob jejího ověřování,

e) zařazení jaderného zařízení a jaderných materiálů do příslušné kategorie z hlediska fyzické ochrany,

f) vnitřní havarijní plán a havarijní řád,

g) změny dokumentace podle písmen a) až f).

(3) Držitel povolení předkládá Úřadu návrh na stanovení zóny havarijního plánování a na vymezení kontrolovaného pásma.

§ 39 Kontrolní činnost

(1) Úřad kontroluje dodržování tohoto zákona a dalších předpisů vydaných na jeho základě. Úřad vykonává kontrolu u osob, kterým bylo vydáno povolení podle § 9 odst. 1 nebo splnily ohlašovací povinnost podle § 21 odst. 2, u osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti vedoucí k ozáření, které nevyžadují povolení ani ohlášení, u osob odpovědných za přípravu nebo za provádění zásahů ke snížení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod a u osob, u nichž lze důvodně předpokládat, že neoprávněně využívají jadernou energii nebo vykonávají činnosti vedoucí k ozáření, a u osob, u nichž je důvodné podezření, že porušují závazky vyplývající z mezinárodních smluv, které se týkají využívání jaderné energie a ionizujícího záření a kterými je Česká republika vázána, a u výrobců, dovozců a dodavatelů stavebních materiálů a vod.

(2) Kontrolními pracovníky Úřadu jsou inspektoři jaderné bezpečnosti a inspektoři radiační ochrany (dále jen „inspektor“). Inspektorem může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která má vysokoškolské vzdělání příslušného směru a tři roky odborné praxe. Inspektor musí být odborně způsobilý v jím kontrolované oblasti, bezúhonný podle § 11 a bezpečnostně způsobilý podle zvláštního právního předpisu⁹) v případě vykonávání citlivých činností dle zvláštního právního předpisu.^9a) Inspektory jmenuje předseda Úřadu.

(3) Inspektoři kontrolují, zda osoby uvedené v odstavci 1 dodržují ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů a zda dodržují předmět a rozsah vydaného povolení, včetně stanovených podmínek.

(4) Inspektoři v rámci kontrolní činnosti a předseda Úřadu jsou oprávněni, vedle práv vyplývajících ze zvláštních předpisů,³⁷⁾

a) vstupovat kdykoliv do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, kde se provádějí činnosti související s využíváním jaderné energie nebo činnosti vedoucí k ozáření,

b) provádět kontrolu dodržování požadavků a podmínek jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti a stavu jaderného zařízení, dodržování limitů a podmínek a provozních předpisů, a technických požadavků a podmínek technické bezpečnosti určených zařízení,

c) požadovat důkazy o plnění všech stanovených povinností při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a, havarijní připravenosti jaderného zařízení, a technické bezpečnosti určených zařízení,

d) provádět měření a odebírat u kontrolovaných osob vzorky potřebné pro kontrolu dodržování tohoto zákona a dalších předpisů vydaných na jeho základě,

e) provádět fyzickou kontrolu jaderných položek nebo zdrojů ionizujícího záření, včetně kontroly jejich evidence,

f) prověřovat odbornou způsobilost a , zvláštní odbornou způsobilost podle tohoto zákona, a způsobilost fyzických osob k provádění kontrol, zkoušek a revizí určených zařízení,

g) účastnit se šetření a likvidace událostí důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně neoprávněného nakládání s jadernými položkami nebo zdroji ionizujícího záření.

(5) Provádět fyzickou kontrolu jaderných položek a kontrolu jejich evidence jsou oprávněni v doprovodu inspektorů Úřadu též inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.²⁾ Prověřování plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek provádí inspektoři pověření podle této Smlouvy. Způsob provedení kontroly se řídí ustanovením této Smlouvy.

(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se postup při kontrolní činnosti zvláštním zákonem.³⁷⁾

§ 47 Společná a přechodná ustanovení

(1) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných právních předpisů,^37),39) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Osoby, které ukládají radioaktivní odpady na základě povolení vydaných podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, nebo na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, jsou oprávněny vykonávat tuto činnost do okamžiku předání svých úložišť radioaktivních odpadů Správě podle § 48 odst. 1.

(3) Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě povolení nebo souhlasu vydaného podle zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, jsou povinny přizpůsobit své právní poměry do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 18 odst. 1 písm. e) a § 36, do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům uvedeným v § 17 odst. 1 písm. i), v § 18 odst. 1 písm. m) a n) a ostatním požadavkům tohoto zákona do pěti let od nabytí jeho účinnosti s výjimkou § 48, kdy povinnost vzniká dnem zřízení jaderného účtu. Uplynutím těchto lhůt platnost původního povolení nebo souhlasu zaniká.

(4) Platnost oprávnění k nakládání se zdroji ionizujícího záření vydaných podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona.

(5) Řízení, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

(6) Zóny havarijního plánování stanovené před účinností tohoto zákona se pokládají za zóny havarijního plánování stanovené tímto zákonem.

(7) Úřad vydá vyhlášky k provedení § 2, 3, 4, 4a, 4b, 6, 7, 8, 9, 13, 14, 17, 18 s výjimkou odstavce 1 písm. h), § 20, 22, 23, 24, 34, 46 a bodů A. I. 1, A. I. 2, B. I. 1, D. b) 4, I. 6, I. 7, I. 8, I. 12, I. 13 a P. přílohy.

(8) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem stanoví právním předpisem zvláštní požadavky na zabezpečování jednotnosti a správnosti měřidel a měření při činnostech spojených s využíváním jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření.

(9) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Úřadem a Ministerstvem financí vydá prováděcí právní předpis k § 18 odst. 1 písm. h).

(10) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s úřadem vydá prováděcí právní předpis k provedení § 46a.

(11) Ministerstvo obrany v rámci své působnosti vykonávat státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje Úřadu informace důležité z hlediska radiační ochrany.

(12) Pro účely zvláštního právního předpisu^39a) se ozáření ionizujícím zářením, včetně významně zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů, považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek a na práci v kontrolovaných pásmech se vztahuje i zvláštní právní předpis,^39a) pokud tímto zákonem není stanoveno jinak. Práce se zdroji ionizujícího záření, které smí vykonávat pouze pracovníci kategorie A, a práce při výkonu dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou jsou ve smyslu zvláštního právního předpisu^39b) pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými. Ostatní práce se zdroji ionizujícího záření se považují za práce kategorie první.

atomového zákona

Obsah dokumentace požadované pro vydání povolení k jednotlivým činnostem podle § 13 odst. 3 písm. d) atomového zákona

B. Dokumentace pro povolení výstavby jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie

I. Předběžná bezpečnostní zpráva, jejímž obsahem musí být

1. průkaz, že navrhované řešení dané projektem splňuje požadavky na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a havarijní připravenost stanovené prováděcími předpisy,

2. bezpečnostní rozbory a rozbory možností neoprávněného nakládání s jadernými materiály a zdroji ionizujícího záření a hodnocení jejich následků na pracovníky, obyvatele a životní prostředí,

3. údaje o předpokládané životnosti jaderného zařízení nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,

4. hodnocení vzniku radioaktivních odpadů a nakládání s nimi během uvádění do provozu a provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště,

5. koncepce bezpečného ukončení provozu a vyřazení z provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště, včetně likvidace radioaktivních odpadů,

6. koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem,

7. vyhodnocení zabezpečování jakosti při přípravě výstavby, způsob zabezpečování jakosti realizace výstavby a zásady zabezpečování jakosti navazujících etap,

8. seznam vybraných zařízení.

9. seznam určených zařízení.

2. Návrh způsobu zajištění fyzické ochrany.

Dokumentaci uvedenou v bodě I. 8, I. 9 a v bodě II. Schvaluje Úřad.

13. Změna zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.

§ 86

Obecná ustanovení

(1) Bezpečnostní sbor je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví (dále jen"rizika"); tato povinnost se vztahuje též na další osoby, které se s jeho vědomím zdržují ve služebnách.

(2) Za plnění úkolů bezpečnostního sboru v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby odpovídají služební funkcionáři.

(3) Dozor nad bezpečností při výkonu služby upravuje zvláštní právní předpis.⁴⁰⁾

---------------------------

⁴⁰⁾ _{Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.}

(3) Dozor nad bezpečností při výkonu služby příslušníků vykonává u

5. Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace ministerstvo,

6. Celní správy České republiky Ministerstvo financí,

7. Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.

14. Změna zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

Čl.XIV

V § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, se slova "vybrané objekty ministerstva vnitra" nahrazují slovy "objekty, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra nebo organizační složka státu, která je zřízena k plnění úkolů Ministerstva vnitra".

K informaci

Návrh

Vyhláška

ze dne . …….. 2004,

kterou se stanoví určená zařízení v jaderné energetice a bližší podmínky k zajištění jejich technické bezpečnosti

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 2 písm. nn), § 4a odst. 4, § 4b odst. 2 a § 17 odst. 1 písm. m) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. …/2004 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět a rozsahu úpravy

Tato vyhláška upravuje

1. kriteria pro zařazení určeného zařízení do kategorií,

2. podmínky a požadavky k zajištění technické bezpečnosti určených zařízení,

3. postupy posuzování shody určených zařízení s technickými požadavky a podmínkami,

4. požadavky na státní systém evidence osob vykonávající činnosti související s výrobou a provozem určených zařízení.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

1. tlakovým zařízením zařízení speciálně navrhované pro jaderná zařízení, jehož druhy jsou specifikovány v tomto předpisu, za které lze považovat zejména tlakové nádoby, parní generátory, potrubí, sběrače, armatury, čerpadla a podobně. Tlaková zařízení zahrnují bezpečnostní a tlakovou výzbroj, také části a prvky připojené k součástem vystaveným tlaku,

b) elektrickým zařízením zařízení specificky navrhované pro jaderná zařízení, za které lze považovat zejména usměrňovače, střídače, dieselgenerátory, rozvaděče, elektrické průchodky, pohony armatur, kabeláž a podobně,

3. kontrolou, zkouškou nebo revizí souhrn úkonů, kterými se ověřuje shoda se stanovenými technickými požadavky v technické specifikaci pro určené zařízení,

4. zkušebním (revizním) technikem fyzická osoba odborně způsobilá k provádění vstupních, mezioperačních a výstupních kontrol, zkoušek nebo revizí určených zařízení,

5. záznamem, protokolem o zkoušce, revizní zprávou písemný doklad o výsledku revize nebo zkoušky, vypracovaný zkušebním (revizním) technikem s využitím informací nezbytných pro provádění kontrol, zkoušek a revizí, z něhož je patrný stav v době vykonání zkoušky, kontroly nebo revize, potvrzující splnění požadavků kladených na jeho technickou bezpečnost a na jeho dokumentaci podpisem jeho zpracovatele,

6. montáží sestavení určeného zařízení z konstrukčních prvků a dílů do provozuschopného stavu zakončené prohlášením shody,

7. opravou jednorázová činnost prováděná na určeném zařízení nebo jeho částech, jejímž cílem je obnovení bezpečnosti a/nebo provozuschopnosti určeného zařízení. Při opravě nedochází ke změně materiálů, rozměrů, konstrukce, pracovních parametrů či změně měnící jeho funkci,

8. průvodní dokumentací soubor dokumentů, kterým výrobce anebo provozovatel dokladuje výrobu, montáž, opravu, kontrolu, zkoušky nebo revize určeného zařízení, s ohledem na stanovené technické požadavky k zajištění technické bezpečnosti,

9. provozní dokumentací soubor dokumentů dokladující technickou bezpečnost provozovaných určených zařízení,

10. výrobcem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba odpovědná za návrh a výrobu určeného zařízení včetně technických změn, který hodlá uvést na trh pod svým vlastním jménem, v případech stanovených právním předpisem též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje určené zařízení,

11. provozovatelem právnická osoba provozující jaderné zařízení na základě povolení,¹⁾

12. dovozcem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba zajišťující dovoz určeného zařízení nebo jeho dílů od výrobce,

13. kategorií určeného zařízení kategorie zohledňující povahu a míru ohrožení zdraví a bezpečnosti fyzických osob a majetku,

14. seznamem určeného zařízení výčet určených zařízení ovlivňujících technickou bezpečnost podle této vyhlášky.

§ 3

Určená zařízení a jejich zařazení do kategorií

(1) Určená zařízení se pro účely této vyhlášky zařazují podle výše míry ohrožení, zdraví a bezpečnosti fyzických osob a majetku do kategorií I a II.

(2) Určenými zařízeními v I. kategorii jsou vybraná zařízení bezpečnostní třídy 1,²⁾ která jsou zároveň tlakovými zařízeními :

1. tlakové nádoby a parní generátory, u nichž tlak pracovního media (PS) při nejvyšší pracovní teplotě přesahuje 3 MPa a vnitřní objem tlakového prostoru (V) přesahuje 10 litrů; tlaková nádoba reaktoru, která je rovněž tlakovým zařízením nepodléhá, vzhledem ke specifickým požadavkům na jakost materiálu a jeho znehodnocování v průběhu provozu, postupům posuzování shody podle této vyhlášky. Hodnocení výroby a oprav tohoto zařízení musí být prováděny podle zvláštních postupů předkládaných k posouzení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) podle požadavků atomového zákona uvedených v předprovozní bezpečnostní zprávě výrobního bloku,

2. čerpadla, potrubí, rozdělovače, sběrače z potrubí a armatury, u nichž tlak pracovního media (PS) při nejvyšší pracovní teplotě přesahuje 3 Mpa.

(3) Určenými zařízeními v II. kategorii jsou vybraná zařízení bezpečnostní třídy 2,²⁾ která jsou zároveň tlakovými zařízeními:

1. tlakové nádoby, u nichž tlak pracovního media (PS) při nejvyšší pracovní teplotě přesahuje 3 MPa a vnitřní objem tlakového prostoru (V) přesahuje 10 litrů,

2. tlakovou obálku hermetické zóny dimenzovanou na vnitřní přetlak, včetně zařízení zabezpečujících její hermetičnost, zahrnující zejména potrubní a kabelové průchodky, první uzavírací armatury vně i uvnitř zóny pokud je obsahuje stávající projekt včetně propojovacího potrubí mezi průchodkami a armaturami hermetické obálky, hermetické uzávěry, vstupy a části stavby a zařízení zabezpečující pevnost tlakové obálky,

3. čerpadla, potrubí, rozdělovače, sběrače z potrubí a armatury u nichž tlak pracovního media (PS) při nejvyšší pracovní teplotě přesahuje 3 MPa a světlost potrubí (DN) větší než 70,

4. obalové soubory na přepravu a skladování vyhořelého paliva.

(4) Určenými zařízeními v II. kategorii jsou rovněž:

1. zařízení, která zabezpečují ovládání a ochranu a bezpečnost tlakových nádob při provozu, uvedených v 3 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) a odst. 5 písm. a),

2. základní a přídavné materiály a části určených zařízení, kterými jsou spojovací prvky, těsnící prvky, polotovary a hutní polotovary pro určená zařízení I. kategorie,

3. zařízení elektrická zahrnující systém zajištěného elektrického napájení,³⁾ které jsou vybraným zařízením bezpečnostní třídy 2.²⁾

(5) Určenými zařízeními v III. kategorii jsou vybraná zařízení bezpečnostní třídy 3,²⁾ která jsou zároveň tlakovými zařízeními:

1. tlakové nádoby, u nichž tlak pracovního media (PS) při nejvyšší pracovní teplotě vyšší než 100°C přesahuje 1 MPa, je-li vnitřní objem V větší než 500 litrů ,

2. čerpadla, potrubí, rozdělovače, sběrače z potrubí a armatury, u nichž tlak pracovního media (PS) při nejvyšší pracovní teplotě vyšší než 100°C přesahuje 1 MPa a světlost potrubí (DN) je větší než 100.

(6) Určenými zařízeními v III. kategorii jsou dále vybrané komponenty a potrubí sekundárního okruhu jaderné elektrárny, které nejsou vybraným zařízením, u nichž tlak při nejvyšší pracovní teplotě přesahuje 2 Mpa.

§ 4

Rozsah a způsob provedení seznamu určených zařízení

(1) Seznam určených zařízení je dokument, který nesmí být součástí jiných dokumentů

1. musí být zpracován jak textovou tak výkresovou formou,

2. přesně identifikuje jednotlivá určená zařízení, případně systémů spadajících pod určená zařízení s uvedením jejich kategorií a bezpečnostních tříd.

(2) V seznamu určených zařízení musí být u každého určeného zařízení uvedeny základní technologické parametry, projekční značení zařízení a systémů. Pro každé určené zařízení musí být stanoveny hlavní části ovlivňující jejich technickou bezpečnost.

(3) Seznam určených zařízení, včetně jeho změn musí být v souladu se skutečným stavem podle projektové dokumentace a v etapě provozu skutečnému stavu jaderného zařízení.

ČÁST DRUHÁ

TECHNICKÁ BEZPEČNOST URČENÝCH ZAŘÍZENÍ

§ 5

(1) Základní podmínky k zajištění technické bezpečnosti podle této vyhlášky se vztahují na určená zařízení I. a II. kategorie stanovené v § 3.

(2) K zajištění technické bezpečnosti musí být zajištěno technické provedení, správná montáž a umístění určeného zařízení, odpovídající nejnovějším poznatkům vědy a techniky tak, aby osoby byly odpovídajícím způsobem chráněny proti nebezpečí zranění nebo jiného poškození zdraví, nebyl ohrožen ani majetek a nedošlo tak ke snížení požadované úrovně jaderné bezpečnosti.³⁾

(3) Vyrábět, montovat, provádět opravy a údržbu určených zařízení mohou jen odborně způsobilé právnické nebo podnikající fyzické osoby, které mají pro tyto činnosti autorizovanou osobou vydán certifikát nebo jiný dokument, prokazující posouzení shody určeného zařízení s technickými požadavky stanovenými v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v jiné závazné technické specifikaci pro určené zařízení. Posuzování shody musí zohledňovat požadavky stanovené touto vyhláškou.

(4) Pro jaderná zařízení mohou být použita a provozována jen určená zařízení, u nichž bylo zajištěno:

1. před zahájením výroby posouzení shody s technickými požadavky podle postupů stanovených touto vyhláškou,

2. provádění kontrol, zkoušek nebo revizí stanovených touto vyhláškou.

(5) Kontroly, zkoušky a revize při výrobě a provozu určených zařízení mohou provádět odborně způsobilé fyzické osoby.

(6) Výrobce, dovozce nebo provozovatel musí dokladovat způsob výroby, montáže, opravy, kontroly, zkoušky nebo revize určeného zařízení, s ohledem na stanovené technické požadavky k zajištění technické bezpečnosti, v jeho průvodní dokumentaci.

(7) Výrobce, dovozce nebo provozovatel musí dokladovat stav určeného zařízení po ukončení výroby, montáže, opravy, kontroly zkoušky nebo revize určeného zařízení, s ohledem na stanovené technické požadavky k zajištění technické bezpečnosti, v jeho průvodní dokumentaci. Uvolnění určeného zařízení k montáži a provozu anebo dalším operacím je podmíněno potvrzením příslušné průvodní dokumentace zkušebním (revizním) technikem, že určené zařízené vyhovuje požadavkům stanoveným touto vyhláškou.

(8) Provozovatel musí zajistit provozní dokumentací dokladující provoz určeného zařízení.

§ 6

Technické požadavky k zajištění technické bezpečnosti určených zařízení

(1) Určené zařízení musí být navrženo, vyrobeno, přezkoušeno a montováno takovým způsobem, aby po jeho uvedení do provozu v souladu s předpisem výrobce nebo za rozumně předvídatelných podmínek, to je za normálního provozu, abnormálního provozu havarijních podmínek, byla zajištěna jeho technická bezpečnost po celou dobu jeho předpokládané životnosti.

(2) Určené zařízení musí splňovat základní technické požadavky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

(3) Základní požadavky na určená zařízení se uplatňují způsobem, který bere v úvahu dosažený stav techniky v oblasti jaderné energetiky odpovídající vysokému stupni ochrany zdraví a technické bezpečnosti.

(4) Základními kvantifikátory technické bezpečnosti určených zařízení (tlakových) jsou:

1. pevnost včetně pevnosti za vyšších teplot, odolnost proti meznímu dynamickému namáhání a podobně,

2. těsnost,

3. životnost s ohledem na únavu, stárnutí, korozi materiálu a podobně,

4. funkčnost s ohledem na odvod tepla podle předpokladů, zamezení přehřátí a podobně,

5. spolehlivost s ohledem na zvýšenou míru spolehlivosti a průkaznosti u zabezpečovacích zařízení, například pojistných ventilů tlakového systému.

§ 7

Postupy posuzování shody určených zařízení s technickými požadavky a podmínkami

(1) U určeného zařízení zajišťuje výrobce nebo dovozce posouzení shody jeho vlastností s technickými požadavky a podmínkami (dále jen "posouzení shody") těmito postupy:

1. pro určená zařízení zařazená do I. kategorie, jehož vlastnosti nejsou v souladu s technickými normami nebo pokud takové technické normy nekonkretizují všechny základní požadavky, které se na dané určené zařízení vztahují nebo pro něž takové technické normy neexistují, zajistí jejich výrobce nebo dovozce před uvedením na trh posouzení shody určeného zařízení autorizovanou osobou podle části I přílohy č. 2 k této vyhlášce,

2. pro určená zařízení zařazená do I. kategorie, jejichž vlastnosti jsou v souladu s technickými normami, které konkretizují všechny základní požadavky, výrobce nebo dovozce podle své volby

   1. vypracuje průvodní dokumentaci podle přílohy č. 3 a 4 k této vyhlášce pro výrobu příslušného určeného zařízení a zašle ji autorizované osobě, která potvrdí příjem průvodní dokumentace a archivuje ji,

   2. předloží průvodní dokumentaci podle přílohy č. 3 a 4 k této vyhlášce pro výrobu příslušného určeného zařízení autorizované osobě, která ověří, že technické normy byly výrobcem nebo dovozcem správně použity, a vypracuje osvědčení o úplnosti a vhodnosti technické dokumentace k posouzení shody, nebo

   3. podrobí vzorek určeného zařízení přezkoušení typu,

3. pro určená zařízení zařazená do II. kategorie pořídí výrobce nebo dovozce průvodní dokumentaci podle přílohy č. 3 a 4 k této vyhlášce pro výrobu příslušného určeného zařízení a zajistí posouzení shody postupem podle části II přílohy č. 2 k této vyhlášce.

4. pro určená zařízení zařazená do III. kategorie pořídí výrobce nebo dovozce průvodní dokumentaci podle přílohy č. 3 a 4 k této vyhlášce pro výrobu příslušného určeného zařízení a zajistí posouzení shody s využitím zvláštního právního předpisu.⁴⁾ Výrobce, dovozce, popřípadě zplnomocněný zástupce dokládá použitý způsob ověření shody se seznamem právních předpisů a technických norem využitých při posuzování shody.

(2) Při posuzování shody určených zařízení zařazených do kategorie I. a II. může být použit, pokud je to nezbytné i jiný postup posuzování shody než je uvedeno v odstavci 1. Použití jiného postupu musí být v takovém případě autorizovanou osobou odůvodněno.

(3) Výrobce nebo dovozce vydá nový doklad o posouzení shody určeného zařízení, dojde-li ke změně skutečností, které mohou ovlivnit vlastnosti určeného zařízení z hlediska technické bezpečnosti s dopadem na jadernou bezpečnost a má-li být i po této změně nadále uváděno na trh.

(4) Při dovozu určeného zařízení může být k posouzení shody určeného zařízení vyráběného zahraničním výrobcem využito dokumentace o posouzení shody vydané jinou autorizovanou osobou.

(5) Jednotlivé postupy posuzování shody jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 8

Požadavky na dokumentaci určených zařízení

(1) Výrobce nebo dovozce poskytuje k posouzení shody určených zařízení s technickými požadavky autorizované osobě potřebnou průvodní dokumentaci vztahující se k příslušnému určeném zařízení, a dokumentaci systému jakosti, která musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.²⁾ Náležitosti průvodní dokumentace určeného zařízení předkládané výrobcem k posouzení shody jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Výrobce po ukončení výroby nebo montáže předkládá ke zkouškám podle § 9 odst. 2 průvodní dokumentaci. Náležitosti této dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Správnost a úplnost technické dokumentace potvrzuje zkušební (revizní) technik svým podpisem.

(3) Výrobce archivuje dokumentaci umožňující výrobu, montáž, opravy, revize a zkoušky určeného zařízení i jeho části a dokumentaci dokumentující stav určeného zařízení po ukončení výroby, montáže, opravy, revize nebo zkoušek po dobu nejméně 10 let po ukončení činnosti v rozsahu stanoveném autorizovanou osobou. Po uplynutí této lhůty nabídne provozovateli jaderného zařízení.

(4) Provozovatel vyznačí v průvodní dokumentaci, dokladující stav určeného zařízení po ukončení výroby, montáže, opravy, revize a zkoušky určeného zařízení jeho skutečné provedení v období před prvním zavezením paliva do reaktoru, popřípadě před zavezením obalového souboru do meziskladu a dále její změny a doplnění při provozu určeného zařízení.

(5) Provozovatel zajišťuje provozní dokumentaci určeného zařízení, jejíž náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(6) Provozovatel archivuje průvodní dokumentaci dokladující stav určeného zařízení po ukončení výroby, montáže, opravy, údržby, revize a zkoušky určeného zařízení po celou dobu životnosti určeného zařízení. Po dobu životnosti určeného zařízení provozovatel archivuje provozní dokumentaci určených zařízení.

§ 9

Kontroly, zkoušky nebo revize určených zařízení

(1) Výrobce, popřípadě dovozce provádějící činnosti související s výrobou určených zařízeních k naplnění povinnosti podle § 4a odst. 1 a 2 atomového zákona a pro zajištění technické bezpečnosti zajistí v průběhu činností podle vydaného certifikátu autorizovanou osobou provedení vstupních, mezioperačních a výstupních zkoušek určených zařízení.

(2) Výrobce, popřípadě dovozce po ukončení výroby, montáže, opravy určených zařízení zajistí rovněž k naplnění povinnosti podle § 4a odst. 1 a 2 atomového zákona u určených zařízení podle § 3 odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. a), odst. 5 a odst. 6 konečnou kontrolu určeného zařízení zahrnující:

1. stavební zkoušku, při které se posuzuje shoda technických údajů uvedených v průvodní dokumentaci a správnost, dokladující stav určeného zařízení po ukončení výroby, montáže nebo opravy, určeného zařízení, porovnáním s jeho skutečným provedením. Při zkoušce se ověřuje shoda

1. identifikačních znaků zařízení údajů na štítcích a údajů vyražených na tlakových částech, značky materiálů, taveb, polotovarů,

2. hlavních rozměrů zařízení, umístění hrdel, průlezů, výstroje, patek, podstavců a smontovaní jednotlivých částí podle výkresů,

3. výsledků se stanovenými požadavky na kvalitu svarových spojů vnější a vnitřní prohlídka včetně výsledků předepsaných zkoušek v průběhu činnosti, značek svářečů, záznamy o výsledcích svářečského dozoru, záznamů o tepelném zpracování, atestů materiálů a použitých polotovarů,

4. identifikačních znaků svářečů uvedených na určeném zařízení se seznamy svářečů s uvedením jejich odborné způsobilosti,

5. kompletnosti dokladů o jakosti určených zařízení a jeho částí u určených zařízení podle § 3 odst. 3 písm. b), a

6. dokončení a kompletnosti stavebních a montážních prací u určených zařízení podle § 3 odst. 3 písm. b),

2. po úspěšné stavební zkoušce určených zařízení tlakových zkoušku těsnosti, tlakovou zkoušku, při kterých se posuzuje shoda kriterií zkoušek uvedených v dokumentaci podle § 8 s dosaženými výsledky zkoušek,

3. individuální zkoušku, kterou se rozumí zkouška zařízení v rozsahu potřebném pro ověření funkce zařízení a správného provedení montáže podle projektu,

4. u určených zařízení podle § 3 odst. 4 písm. c)

výchozí revize po montáži,

kontrolu správnosti zapojení po každé opravě, a

3. funkční zkoušky za podmínek odpovídajících provozu, včetně odchylek stanovených od hodnot stanovených projektem podle zkušebních programů.

(3) K naplnění povinnosti podle § 17 odst. 1 písm. m) a p) atomového zákona zajistí provozovatel provozující určená zařízení podle

1. § 3 odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. a), odst. 5 a odst. 6

   1. po opravách tlakovou nebo těsnostní zkoušku, případně individuální zkoušku ,

   2. ve stanovených případech periodické zkoušky pevnosti a těsnosti primárního a sekundárního okruhu,

   3. plnění programu provozních kontrol a

   4. periodické zkoušky pevnosti a těsnosti hermetických prostor.

2. § 3 odst. 4 písm. c)

   1. kontrolu správnosti zapojení po každé opravě,

   2. pravidelné revize dle provozních předpisů a zkušebních programů, a

   3. funkční zkoušky za podmínek odpovídajících provozu včetně odchylek od hodnot stanovených projektem podle zkušebních programů.

(4) Kontroly, zkoušky nebo revize podle odstavce 1 a 2 písm. a) až d) a odst. 3 provádí zkušební (revizní) technik, podle plánu nebo programu zkoušek. O provedení kontrol, zkoušek nebo revizí podle odstavcích 2 až 3 vyhotoví zkušební nebo revizní technik podle typu kontroly, zkoušky nebo revize písemný doklad záznam, protokol o zkoušce nebo revizní zprávu, ze kterých musí být zejména zřejmé, na jakém zařízení byla kontrola, zkouška nebo revize provedena, kdo a kdy ji provedl a s jakým výsledkem.

(5) Písemné doklady o provedených kontrolách, zkouškách nebo revizích potvrdí zkušební nebo revizní technik svým podpisem.

(6) Provozovatel určeného zařízení oznámí nejméně 14 dní předem termíny konání kontrol, zkoušek a revizí určených zařízení podle odstavci 4 Úřadu, pokud se s ním nedohodne jinak. Dále zajistí technická, organizační a bezpečnostní opatření k jejímu úspěšnému provedení a předá na vyžádání Úřadu program kontroly, zkoušky nebo revize.

(7) Provozovatel předloží při kontrole prováděné Úřadem při zkouškách a revizích určených zařízení průvodní dokumentaci.

ČÁST ČTVRTÁ

STÁTNÍ SYSTÉM EVIDENCE OSOB

§ 10

(1) Úřad vede státní systém evidence osob vykonávajících činnosti související s výrobou určených zařízení, který obsahuje tyto doklady a údaje:

1. seznam osob vykonávající činnosti související s výrobou nebo dovozem majících platné certifikáty nebo jiné dokumenty vydané autorizovanou osobou,

2. základní údaje o osobách vykonávajících činnosti zahrnující:

1. charakteristiku osoby,

2. druh výroby určených zařízení nebo jeho částí, případně materiály,

3. rok a měsíc vydání platného certifikátu nebo jiného dokumentu vydaného autorizovanou osobou,

4. rozsah postupů posuzování shody určeného zařízení,

5. údaje o změnách, prodloužení platnosti, odmítnutí nebo zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů.

3. další údaje týkající se posuzování shody u osob vykonávající činnosti související s výrobou či dovozem určeného zařízení, termíny připravovaných posuzování shody, případy, kdy výrobky nesplňují požadavky předpisů, provedené kontroly Úřadem a jejich výsledky a podobně.

(2) Úřad archivuje kopie certifikátů nebo jiných dokumentů, včetně souvisejících dokladů.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 11

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

č. 1 vyhlášce č. …/2004 Sb.

Základní technické požadavky na určená zařízení

A. Základní technické požadavky na určená tlaková zařízení

1. Všeobecné požadavky

1.1. Tlakové zařízení musí být navrženo, vyrobeno, přezkoušeno a instalováno takovým způsobem, aby po jeho uvedení do provozu v souladu s předpisem výrobce nebo za rozumně předvídatelných podmínek byla zajištěna jeho technická bezpečnost. Tlakové zařízené musí být schopné plnit požadovanou funkci za normálního provozu, abnormálního provozu, havarijních podmínek.

2. Návrh

2.1. Tlakové zařízení musí být navrženo s ohledem na plnění požadovaných funkcí tak, aby byla zajištěna technická bezpečnost zařízení po celou dobu jeho předpokládané životnosti.

2.2. Tlakové zařízení musí být navrženo v souladu s technickými předpisy, technickými normami, popřípadě technickými podmínkami pro zatížení, které odpovídá jeho zamýšlenému použití při rozumně vynaložených nákladech.

2.3. Návrh tlakového zařízení zabezpečující náležitou pevnost musí být založen na potřebných výpočtech, doplněnými experimentálním ověřováním nebo modelovými měřeními. Při navrhování musí být přihlédnuto k současnému stavu vědy a techniky a využity příslušné znalosti a zkušenosti.

2.4. Tlakové zařízení musí být navrženo tak, aby bylo možné uskutečnit všechna nezbytná přezkoušení k zajištění bezpečnosti.

3. Požadavky na výrobu a montáž

3.1. Tlakové zařízení musí být vyrobeno v souladu s výrobní dokumentací zahrnující vhodné technologické postupy a tak, aby bylo možné uskutečnit všechna nezbytná přezkoušení k zajištění bezpečnosti. Výrobce zajišťuje opatření, která byla přijata v etapě návrhu s použitím vhodných metod a odpovídajících postupů.

3.2. Při výrobě součástí tlakových zařízení nesmí docházet ke vzniku vad a trhlin nebo změnám mechanických vlastností, které by mohly ohrozit technickou bezpečnost tlakového zařízení.

3.3. Výrobce, který v rámci výroby uplatňuje zvláštní procesy, zejména svařování, musí ve výrobní dokumentaci pro tlaková zařízení zohlednit požadavky na tyto zvláštní procesy, včetně potřebné kvalifikace fyzických osob, způsobilosti zařízení k provádění zvláštních procesů a požadavky na dokumentační výstupy. Odpovídající svařovací postupy a fyzické osoby podílející se přímo na výrobě musí být schváleni autorizovanou osobou podle zásad stanovených ve  vyhlášce č. …/2004 Sb. a v technických normách. Pro účely schválení musí autorizovaná osoba zajistit provedení přezkoumání a zkoušek, uvedených v příslušných harmonizovaných normách, nebo rovnocenné přezkoumání a zkoušky.

4. Požadavky na zkoušení

4.1. Tlakové zařízení musí být typově vyzkoušeno, každé zařízení nebo jeho část jednotlivě vyzkoušena po výrobě a jako celek po jeho montáži.

4.2. Obecné požadavky na provádění zkoušek stanoví zvláštní právní předpis.¹⁾

4.3. Základní požadavky na rozsah typových zkoušek a zkoušek po ukončení výroby stanoví technické normy nebo technické podmínky pro výrobu tlakových zařízení.

4.4. Zkoušky prováděné v průběhu výroby tlakového zařízení musí být součástí výrobních postupů.

4.5. Rozsah a postup zkoušek po montáži tlakového zařízení musí být takové aby se prokázalo, že tlakové zařízení i v rámci systému jsou bezpečné a způsobilé plnit požadované funkce.

4.6. Postupy zkoušek po ukončení výroby a montáže musí být před jejích vlastním prováděním schváleny výrobcem a posouzeny autorizovanou osobou.

5. Požadavky na periodické zkoušky a prohlídky

5.1. Periodické zkoušky a prohlídky musí prokazovat bezpečnost a způsobilost tlakového zařízení plnit svoji funkci.

5.2. Základní požadavky na rozsah a periodicitu zkoušek stanoví technické normy. Rozsah a periodicitu zkoušek z hlediska způsobilosti plnit požadované funkce musí v návaznosti na základní požadavky uvedené v technických normách vycházet jak z vlastností tlakového zařízení uváděného výrobcem tak i ze znalostí a zkušeností provozovatele.

5.3. Harmonogramy a postupy periodických zkoušek, jakož i postupy periodických nebo provozních kontrol tlakových zařízení musí být před jejích vlastním prováděním schváleny provozovatelem.

6. Návody k používání

6.1. Je-li tlakové zařízení uváděno na trh, musí být k němu připojen návod pro provozovatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se:

1. instalace, včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízení,

2. uvádění do provozu,

3. použití,

4. údržby včetně kontrol a zkoušek prováděných provozovatelem.

7. Materiály

7.1. Materiály použité k výrobě tlakového zařízení musí být vhodné pro toto použití po celou dobu předpokládané životnosti.

7.2. Přídavné materiály pro svařování a jiné spojovací materiály musí vhodným způsobem vyhovovat požadavkům stanoveným v technickém předpisu nebo v technických normách, a to jak samostatně, tak ve spojené konstrukci.

7.3. Výrobce tlakového zařízení musí vhodným způsobem definovat hodnoty potřebné pro pevnostní výpočty jakož i základní vlastnosti materiálů a jejich zpracování. Dále musí ve své technické dokumentaci poskytnout údaje týkající se shody se specifikacemi materiálů jedním z následujících způsobů:

1. použitím materiálů, které jsou v souladu s  technickými normami,

2. použitím materiálů, které jsou v souladu s  technickými normami,

3. specifickým ohodnocením materiálu.

7.4. Výrobce tlakového zařízení musí učinit vhodná opatření, aby zajistil, že použitý materiál je v souladu se specifikovanými požadavky. Zejména musí být pro všechny materiály k dispozici dokumentace připravená jejich výrobcem a potvrzující shodu s těmito požadavky.

7.5. Má-li výrobce materiálu zaveden vhodný systém zabezpečení jakosti, ověřený autorizovanou osobou a podrobený zvláštnímu zhodnocení pro oblast materiálů, považují se osvědčení vydaná tímto výrobcem za potvrzení shody s požadavky podle bodu 7.

B. Technické požadavky na elektrická zařízení

1. Všeobecné požadavky

1.1. Elektrické zařízení musí být navrženo, vyrobeno, instalováno a vyzkoušeno tak, aby bylo bezpečné a schopné plnit požadovanou funkci v prostorech své instalace za normálního provozu, abnormálního provozu, havarijních podmínek.

2. Návrh

2.1. Elektrické zařízení musí být správně navrženo s ohledem na plnění požadovaných funkcí tak, aby byla zajištěna technická bezpečnost zařízení po celou dobu jeho předpokládané životnosti.

2.2. Elektrické zařízení musí být navrženo v souladu se zvláštním právním předpisem²⁾ a v souladu s technickými normami, popřípadě technickými podmínkami pro zatížení, které odpovídá jeho zamýšlenému použití při rozumně vynaložených nákladech.

2.3. Návrh elektrického zařízení zabezpečující náležitou funkci musí být založen na potřebných výpočtech, doplněnými experimentálním ověřováním nebo modelovými měřeními. Při navrhování musí být přihlédnuto k současnému stavu vědy a techniky a využity příslušné znalosti a zkušenosti.

2.4. Elektrické zařízení musí být navrženo tak, aby bylo možné uskutečnit všechna nezbytná přezkoušení k zajištění bezpečnosti.

3. Požadavky na výrobu a montáž

3.1. Elektrické zařízení a jeho díly musí být vyrobeny tak, aby:

1. byla zajištěna jejich bezpečná a snadná montáž a připojení,

2. bylo používáno pro účely, ke kterým je určeno,

3. bylo řádně udržováno,

4. byla zajištěna ochrana před nebezpečími podle části B bodů 3.2 a 3.3.

3.2. Podle části B bodu 3.1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby bylo zajištěno, že:

1. osoby jsou odpovídajícím způsobem chráněny před nebezpečím zranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku,

2. nevzniknou nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření,

3. osoby a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou elektrická zařízení způsobovat,

4. izolace musí odpovídat předvídatelným podmínkám.

3.3. Podle části B bodu 1 musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby:

1. odolávalo předpokládanému mechanickému namáhání tak, aby osoby ani majetek nebyly ohroženy,

2. odolávalo za předpokládaných podmínek okolního prostředí působení jiných než mechanických vlivů do té míry, aby osoby ani majetek nebyly ohroženy,

3. při předvídatelných přetíženích neohrožovalo žádným způsobem fyzické osoby ani majetek.

3.4. Odpovídající pracovní postupy a příslušní montážní pracovníci musí být schváleny autorizovanou osobou. Pro účely tohoto odsouhlasení musí autorizovaná osoba zajistit provedení přezkoumání a zkoušek, uvedených v příslušných harmonizovaných normách, nebo rovnocenných přezkoumání a zkoušek.

4. Požadavky na zkoušení

4.1. Elektrické zařízení nebo jeho části musí být typově vyzkoušeny, každé zařízení nebo jeho část jednotlivě vyzkoušena po výrobě (kusové zkoušky), v rámci konečného posouzení, zejména konečná stavební zkouška a jako celek po jeho instalaci (montáži).

4.2. Obecné požadavky na provádění zkoušek stanovuje zvláštní právní předpis.¹⁾

4.3. Základní požadavky na rozsah typových zkoušek a zkoušek po ukončení výroby stanoví technické předpisy, technické normy nebo technické podmínky pro výrobu elektrických zařízení.

4.4. Zkoušky prováděné v průběhu výroby elektrického zařízení nebo jeho částí musí být součástí výrobních a technologických postupů.

4.5. Rozsah a postup zkoušek po instalaci elektrického zařízení musí být takové, aby se prokázalo, že elektrické zařízení i v rámci systému jsou bezpečná a způsobilá plnit požadované funkce.

4.6. Postupy zkoušek po ukončení výroby a instalace musí být před jejích vlastním prováděním schváleny výrobcem a posouzeny autorizovanou osobou.

5. Požadavky na periodické zkoušky

5.1. Periodické zkoušky musí prokazovat bezpečnost a způsobilost elektrického zařízení plnit svoji funkci.

5.2. Základní požadavky na rozsah a periodicitu zkoušek stanoví technické normy. Rozsah a periodicitu zkoušek z hlediska způsobilosti plnit požadované funkce musí v návaznosti na základní požadavky uvedené v technických normách vycházet jak z vlastností elektrického zařízení uváděného výrobcem tak i ze znalostí a zkušeností provozovatele.

5.3. Harmonogramy a postupy periodických zkoušek, jakož i postupy periodických nebo provozních kontrol elektrických zařízení musí být před jejích vlastním prováděním schváleny provozovatelem.

6. Návody k používání

6.1. Je-li elektrické zařízení uváděno na trh, musí být k němu, pokud to připadá v úvahu, připojen návod pro provozovatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se:

1. instalace, včetně montáže jednotlivých částí elektrického zařízení,

2. uvádění do provozu,

3. použití,

4. údržby včetně kontrol a zkoušek prováděných provozovatelem.

č. 2 k vyhlášce č. …/2004 Sb.

Postupy posuzování shody

I. Komplexní zabezpečování jakosti (postup posuzování shody H1)

1. Při posuzování shody postupem podle této přílohy výrobce zabezpečuje a prohlašuje, že určené zařízení splňuje požadavky, které se na ně vztahují. Výrobce určené zařízení označí identifikačním číslem autorizované osoby, která vykonává dohled podle části I bodu 2 a vydá písemné prohlášení o shodě.

2. Systém zabezpečování jakosti

2.1. Výrobce uplatňuje schválený systém jakosti pro návrh, výrobu a konečné posouzení.

2.2. Výrobce poskytuje autorizované osobě k posouzení systému zabezpečování jakosti

1. všechny informace o příslušném tlakovém zařízení,

2. dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti.

2.3. Systém jakosti zaručuje soulad určeného zařízení se stanovenými požadavky. Všechny základní principy, požadavky a opatření přijatá výrobcem jsou řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Dokumentace obsahuje zejména popis:

1. cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost určeného zařízení,

2. technických specifikací návrhu, včetně seznamu technických norem, které se používají celé nebo zčásti a popis řešení přijatých ke splnění základních požadavků, jestliže technické normy použity nejsou,

3. metod řízení prací na návrhu a ověřování návrhu, procesů a systematických opatření, které budou použity při návrhu určeného zařízení, zejména ve vztahu k materiálům použitým k tomuto nařízení,

4. technologie výroby, kontroly jakosti a zabezpečování jakosti a systematických opatření, zejména schválených postupů používaných při výrobě určeného zařízení,

5. přezkoušení a zkoušek, které budou prováděny před výrobou,během výroby a po jejím ukončení, s uvedením četnosti, s níž se budou provádět,

6. podkladů o zabezpečování jakosti, jako jsou kontrolní zprávy, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci nebo schválení pracovníků, zejména těch, kteří provádějí nerozebíratelné spoje a nedestruktivní zkoušky,

7. prostředků umožňujících sledovat dosahování požadované jakosti návrhu tlakového zařízení, jakož i účinné fungování systému zabezpečování jakosti.

2.4. Autorizovaná osoba posoudí systém zabezpečování jakosti, zda splňuje požadavky podle části I bodu 2.3. Prvky systému jakosti, které vyhovují technickým normám, se pokládají za vyhovující požadavkům podle části I bodu 2.3. Autorizovaná osoba oznámí výrobci závěry posouzení systému zabezpečování jakosti a jejich důvody.

2.5. Výrobce plní povinnosti vyplývající ze systému zabezpečování jakosti tak, jak byl schválen, a pečuje, aby i nadále byl věcně správný a účinný. Výrobce podává autorizované osobě, která schválila systém zabezpečování jakosti, informace o zamýšlené aktualizaci systému zabezpečování jakosti. Autorizovaná osoba posoudí navržené změny a určí, zda změněný systém zabezpečování jakosti bude splňovat požadavky podle části I bodu 2.3., nebo zda je třeba provést nové posouzení systému zabezpečování jakosti. Autorizovaná osoba oznámí své stanovisko výrobci. Oznámení obsahuje závěry posouzení a jejich důvody.

3. Dohled

3.1. Dohled má zajistit, aby výrobce náležitě plnil závazky, vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti.

3.2. Výrobce umožní autorizované osobě pro výkon dohledu vstup do výrobních, kontrolních, zkušebních prostor a do skladů a poskytne jí všechny potřebné informace, zejména

1. dokumentaci systému zabezpečování jakosti,

2. záznamy o jakosti, určené v systému zabezpečování jakosti pro oblast vývoje, jako jsou výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,

3. záznamy o jakosti, určené v systému zabezpečování jakosti pro oblast výroby, jako jsou kontrolní protokoly, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, protokoly o kvalifikaci fyzických osob.

3.3. Autorizovaná osoba provádí pravidelný dohled, aby se ujistila, že výrobce udržuje a uplatňuje systém zabezpečování jakosti, a předává výrobci zprávy o výsledcích dohledu. Četnost dohledů se volí tak, aby se úplné nové prověření uskutečnilo každý třetí rok.

3.4. Autorizovaná osoba může provádět u výrobce neohlášená sledování. V rámci sledování se berou v úvahu, zejména

a) kategorie určeného zařízení,

b) výsledky dřívějšího sledování,

c) potřeba sledovat dodržování opatření k nápravě,

d) případné zvláštní podmínky spojené se schválením systému,

4. významné změny organizace výroby, koncepce nebo technologie výroby.

Při sledování může autorizovaná osoba provést nebo dát provést zkoušky pro ověření, zda je systém zabezpečování jakosti plně funkční. Autorizovaná osoba předá výrobci protokol a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.

3.5. Výrobce uchovává po dobu 10 let po vyrobení posledního tlakového zařízení daného typu

1. dokumentaci podle části I bodu 2.2. písm. b),

2. aktualizaci podle části I bodu 2.4. věty druhé,

3. protokoly a zprávy autorizované osoby podle části I bodu 2.3., bodu 2.4. a bodů 3.3. a 3.4.

3.6. Každá autorizovaná osoba poskytuje Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) příslušné informace týkající se schválení systémů jakosti, která odejmula, a na požádání týkající se těch, která vydala.

3.7. Vedle požadavků postupu týkajících se posuzování shody se v případech stanovených Úřadem uplatňují následující požadavky:

1. výrobce poskytuje autorizované osobě k přezkoušení návrhu určeného zařízení zadání, umožňující posouzení shody s příslušnými požadavky,

2. výrobce poskytuje autorizované osobě k přezkoušení návrhu

   1. základní technické specifikace návrhu, včetně použitých technických norem,

   2. nezbytné důkazy o vhodnosti řešení použitých v návrhu, zejména v případě, kde technické normy nebyly použity zcela; důkazní dokumentace zahrnuje výsledky zkoušek, které provede nebo nechá provést výrobce,

3. odpovídá-li návrh stanoveným požadavkům, autorizovaná osoba vydá výrobci certifikát o přezkoušení návrhu. Certifikát obsahuje závěry přezkoušení, podmínky jeho platnosti a potřebné údaje pro identifikaci certifikovaného návrhu, popřípadě popis funkce určeného zařízení,

4. výrobce informuje autorizovanou osobu, která vydala certifikát o přezkoušení návrhu, o jakékoliv změně schváleného návrhu. Změny schváleného návrhu se dodatečně schvalují autorizovanou osobou, která vydala certifikát o přezkoušení návrhu, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu se základními požadavky nebo s předepsanými podmínkami používání určeného zařízení; toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu o přezkoušení návrhu,

5. odmítne-li autorizovaná osoba vystavit certifikát přezkoušení návrhu, musí odmítnutí odůvodnit.

3.8. Konečné posouzení určeného zařízení zahrnující stavební a tlakovou, případně další zkoušky určeného zařízení podléhá dohledu formou neohlášeného sledování autorizované osoby. Při tomto sledování autorizovaná osoba provádí přezkoušení určených zařízení.

II. Zabezpečování jakosti výroby (postup posuzování shody D1)

1. Při posuzování shody tímto postupem výrobce, splňující části II bodu 3, zabezpečuje a prohlašuje, že určené zařízení splňuje stanovené požadavky, které se na ně vztahují. Výrobce určené zařízení označí identifikačním číslem autorizované osoby odpovědné za dohled podle části II bodu 5 a vydá písemné prohlášení o shodě.

2. Výrobce vypracuje technickou dokumentaci, která umožňuje posouzení shody určeného zařízení se stanovenými požadavky, které se na něho vztahují. V míře nezbytné pro posouzení shody zahrnuje návrh, výrobu a funkci tlakového zařízení a obsahuje

1. všeobecný popis tlakového zařízení,

2. koncepční návrh, výrobní výkresy a výrobní plány konstrukčních částí, podsestav, schémata zapojení a podobně,

3. popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení zmíněných výkresů, schémat a funkce tlakového zařízení,

4. seznam technických norem, které se používají celé nebo zčásti, a popis řešení přijatých ke splnění základních požadavků, jestliže nejsou použity technické normy,

5. výsledky provedených pevnostních výpočtů, přezkoušení a podobně,

6. protokoly o zkouškách.

3. Systém zabezpečování jakosti

3.1. Výrobce uplatňuje schválený systém zabezpečování jakosti pro výrobu, konečné posouzení podle části II bodu 3 a podle části II bodu 4.

3.2. Výrobce poskytuje autorizované osobě k posouzení systému zabezpečování jakosti

1. všechny informace o příslušném určeném zařízení,

2. dokumentaci týkající se systému zabezpečování jakosti.

3.3. Systém zabezpečování jakosti zajišťuje soulad určených zařízení se stanovenými požadavky, které se na ně vztahují. Všechny základní principy, požadavky a opatření přijatá výrobcem se písemně řádně dokumentují jako opatření, postupy nebo návody. Dokumentace obsahuje zejména popis

1. cílů jakosti a organizační struktury, povinností, pokud jde o jakost tlakového zařízení,

2. výrobních postupů techniky kontroly jakosti a zabezpečování jakosti, procesů a jiných systematických opatření, zejména schválených pracovních postupů používaných pro nerozebíratelné spoje,

3. přezkoušení a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po jejím ukončení, s uvedením četnosti, s níž se budou provádět,

4. podkladů o zabezpečování jakosti, jako jsou kontrolní zprávy, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci nebo schválení pracovníků, zejména pracovníků, kteří provádějí nerozebíratelné spoje,

5. prostředků, které sledují dosažení požadované jakosti a účinné fungování systému zabezpečování jakosti.

3.4. Autorizovaná osoba vyhodnotí systém zabezpečování jakosti, aby určila, zda splňuje požadavky podle části II bodu 3.2. Prvky systému jakosti, které vyhovují příslušným technickým normám se pokládají za vyhovující příslušným požadavkům podle části II bodu 3.2. Autorizovaná osoba oznámí výrobci závěry posouzení systému zabezpečování jakosti a jejich důvody.

3.5. Výrobce plní závazky vyplývající ze systému zabezpečování jakosti tak jak byl schválen a zabezpečuje, aby byl věcně správný a účinný. Výrobce podává autorizované osobě, která schválila systém zabezpečování jakosti, informace o zamýšlené aktualizaci systému zabezpečování jakosti. Autorizovaná osoba posoudí navržené změny a rozhodne, zda změněný systém zabezpečování jakosti bude splňovat požadavky podle části II bodu 3.2., nebo zda je třeba provést nové posouzení systému zabezpečování jakosti. Autorizovaná osoba sdělí své stanovisko výrobci. Oznámení obsahuje závěry posouzení a jejich důvody.

4. Dohled autorizované osoby

4.1. Dohled má zajistit, aby výrobce náležitě plnil závazky, vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti.

4.2. Výrobce umožní autorizované osobě pro výkon dohledu vstup do výrobních, kontrolních, zkušebních prostor a do skladů a poskytne jí všechny potřebné informace, zejména

1. dokumentaci systému zabezpečování jakosti,

2. kontrolní zprávy, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, protokoly o kvalifikaci fyzických osob a podobně.

4.3. Autorizovaná osoba provádí pravidelný dohled, aby se ujistila o tom, že výrobce udržuje a uplatňuje systém zabezpečování jakosti, a předává výrobci zprávy o výsledcích dohledu. Četnost pravidelných prověrek volí tak, aby nové úplné prověření bylo vykonáno každý třetí rok.

4.4. Autorizovaná osoba může provádět u výrobce neohlášená sledování. V rámci sledování se berou v úvahu zejména

1. kategorie určeného zařízení,

2. výsledky dřívějšího sledování,

3. potřeba sledovat dodržování opatření k nápravě,

4. případné zvláštní podmínky spojené se schválením systému,

5. významné změny organizace výroby, koncepce nebo technologie výroby.

Při sledování může autorizovaná osoba provést nebo dát provést zkoušky pro ověření, zda je systém zabezpečování jakosti plně funkční. Autorizovaná osoba předá výrobci protokol a při provedení zkoušek rovněž protokol o zkoušce.

5. Výrobce uchovává po dobu 10 let po vyrobení posledního tlakového zařízení daného typu

1. technickou dokumentaci podle části II bodu 2,

2. dokumentaci podle části II bodu 3.2 písm. b),

3. aktualizaci podle části II bodu 3.4,

4. protokoly a zprávy autorizované osoby podle části II bodů 3.3., 3.4., 4.3 a 4.4.

6. Každá autorizovaná osoba poskytuje Úřadu informace týkající se schválení systémů jakosti, která odejmula, a na požádání týkající se těch, která vydala.

č. 3 k vyhlášce č. …/2004 Sb.

Rozsah průvodní dokumentace podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. …/2004 Sb. umožňující výrobu montáž, opravu, kontroly, zkoušky a revize určeného zařízení

I. U určených zařízení podle § 3 odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. e) a f), odst. 5 a odst. 6 vyhlášky č. …/2004 Sb. (dále jen „vyhláška“) musí průvodní dokumentace obsahovat

a) konstrukční, stavební a montážní výkresy sestav a částí zařízení, které zahrnují:

1. označení předepsané jakosti a stavu hutních polotovarů, případně jiných částí, dílů a přídavných materiálů, se stanovením technických dodacích podmínek použitých materiálů,

2. rozměry, tloušťky stěn a potřebné údaje pro jejich dimenzování,

3. umístění, druh, rozměry, hodnoty součinitelů svarových spojů a jejich klasifikační stupeň,

4. druh zkoušek, zkušební média a jejich parametry, kritéria úspěšnosti zkoušek,

5. zkušební přetlak kompletně smontovaného zařízení,

b) pevnostní výpočty, výpočty životnosti a seismické odolnosti a další důležité b) technické údaje vypracované podle příslušných technických norem, technických podmínek, případně nových poznatků vědy a techniky,

c) výpočty a důležité technické údaje o parametrech pojistných zařízení, například druh, velikost, propustnost, umístění,

d) technologické postupy výroby, údržby a výstavby včetně návrhu na jejich ověření i pro případné opravy a rekonstrukce,

e) montážní předpisy a technologické postupy montáže,

f) technické podmínky pro výrobu, výstavbu, montáž, opravy a rekonstrukce nebo jim na úroveň postavené jiné doklady, které zahrnují

1. způsob, druh a rozsah tepelného zpracování,

2. vstupní, mezioperační a výstupní kontroly a zkoušky včetně určení přípustných mezních hodnot,

3. požadavky na odbornou způsobilost výrobních, stavebních a montážních pracovníků, jakož i pracovníků provádějících svářečský dozor, kontrolu a vyhodnocování svarů,

4. průběhy zkoušek, zkušební média a jejich parametry, jakož i způsob a rozsah ověřování technického stavu zařízení v provozu po celou dobu jejich životnosti, včetně kritérií úspěšnosti zkoušek,

5. údaje o spolehlivosti nebo plánované době životnosti zařízení,

6. rozsah a způsob vedení průvodní dokumentace umožňující výrobu, montáž, opravu, údržbu, revizi a zkoušky vyhrazeného zařízení včetně výrobních příkazů, deníků operativních rozhodnutí, svitků zapisovačů použitých měřidel, vyhodnocovacích atestů kvantometrů, stavebních deníků, rentgenových snímků, a podobně.

II. U určených zařízení podle § 3 odst. 2, odst. 3, odst. 4 a odst. 5 vyhlášky musí průvodní dokumentace obsahovat:

1. údaje o napěťových soustavách včetně ochrany před úrazem elektrickým proudem,

2. zkratové poměry v použitých napěťových soustavách,

3. specifikace a umístění zařízení,

4. protokoly o stanovení vnějších vlivů,¹⁾

5. technické dodací podmínky,

6. zásady a požadavky na funkci zařízení po ztrátách a obnovení napětí v návaznosti na technologii a provozuschopnost, respektive chování informačního systému v těchto přechodových stavech,

7. zásady a výpočty elektrických ochran zařízení, jejich zálohování s ohledem na citlivost ochran včetně stanovení podmínek pro zajištění jejich selektivity,

8. stanovení podmínek pro provoz a údržbu,

9. stanovení základních způsobů likvidace poruchových stavů,

10. stanovení zásad předpokládané životnosti zařízení,

11. postupy zkoušek včetně kriterií úspěšnosti,

12. rozsah a způsob vedení průvodní dokumentace.

č. 4 k vyhlášce č. …/2004 Sb.

Rozsah průvodní dokumentace podle § 8 odst. 2 vyhlášky č. …/2004 Sb. dokladující stav určeného zařízení po ukončení výroby, montáže, opravy, kontroly, zkoušek a revizí určeného zařízení

I. Pro určená zařízení podle § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. …/2004 Sb. (dále jen „vyhláška“) je průvodní dokumentací

a) pasport s těmito údaji a

mi

1. základní technické údaje o určeném zařízení, kterými jsou název výrobce, dodavatele, název tlakové nádoby, výrobní číslo a rok výroby, názvy pracovních prostorů, nejvyšší pracovní tlak,

2. přehled atestů a protokolů o kontrole jakosti základního materiálu,

3. přehled atestů a protokolů o kontrole jakosti svarových spojů, seznam použitých postupů svařování,

4. údaje o tepelném zpracování,

5. protokoly, zápisy a jiné záznamy ze zkoušek a kontrol, včetně jejich vyhodnocení včetně svarových spojů a jejich vyhodnocení,

6. zápisy o kontrole a potvrzení o vnitřní čistotě zařízení,

7. osvědčení o jakosti a kompletnosti montážních prací,

8. výsledky stavebních a tlakových zkoušek, pokud byly provedeny,

9. protokol o měření těles zařízení,

10. seznam svářečů provádějících svářečské práce s vyznačením druhu a platnosti oprávnění a seznam pracovníků svářečského dozoru s uvedením jejich kvalifikace,

11. údaje o opravách vad v průběhu výroby,

12. odchylky od dokumentace podle § 4 odst. 3 vyhlášky v průběhu výroby, včetně jejich vyhodnocení z hlediska snížení životnosti a bezpečnosti,

13. registrované vady,

14. osvědčení o kontrole konzervace,

15. osvědčení o kontrole balení,

16. výkresovou dokumentaci,

17. údaje o bezpečnostní a tlakové výstroji zařízení, jsou-li součástí dodávky zařízení pojistné ventily, základní armatury, přístroje pro měření, signalizaci, ovládání a automatickou ochranu,

18. přehled stanovisek vydaných organizací státního odborného dozoru¹⁾ k bezpečnosti technických zařízení,

b) návod k obsluze a pokyny pro údržbu a ověřování technické bezpečnosti během provozu po celou dobu životnosti zařízení,

c) záznamy o zabudovaných armaturách a bezpečnostní výstroji, atesty použitých materiálů, protokoly o výsledcích předepsaných zkoušek provedených v průběhu a po skončení montáže, osvědčení o jakosti a kompletnosti montáže, případně další doklady o skutečném stavu smontovaného zařízení. V případě použití technologie svařování je součástí dokumentace osvědčení této technologie vydané autorizovanou osobou.

II. Pro určená zařízení podle § 3 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), c) a d), odst. 4 písm. a), odst. 5 a odst. 6 vyhlášky je průvodní dokumentace alternativně zpracována do pasportu jednotlivých ucelených okruhů, větví a systémů a obsahuje pasport s těmito údaji

1. základní technické údaje o určeném zařízení, kterými jsou název výrobce, dodavatele, název nádoby, určení, výrobní číslo a rok výroby, názvy pracovních prostorů, nejvyšší pracovní tlak, výpočtový tlak, zkušební tlak, zkušební medium a jeho teplota, nejvyšší a nejnižší dovolená pracovní teplota stěny, pracovní látka, vnitřní objem nádoby,

2. výkresovou dokumentaci určeného zařízení. Pro potrubní systémy axonometrické výkresy s vyznačením odchylek odpovídajících skutečnému provedení tras s identifikovatelným označením svarů, závěsů, podpěr, včetně jejich vyhodnocení z hlediska bezpečnosti,

3. atesty použitých materiálů hutních polotovarů, přídavných materiálů, protokoly o individuálním vyzkoušení včetně protokolů o výsledcích předepsaných zkoušek a měření v průběhu a po skončení montáže,

4. seznam svářečů provádějících svářečské práce při montážích, s vyznačením druhu a platnosti oprávnění, seznam pracovníků svářečského dozoru s uvedením jejich kvalifikace,

5. osvědčení o jakosti a kompletnosti montážních prací,

6. zápisy o kontrole a potvrzení o vnitřní čistotě zařízení,

7. protokoly, zápisy a jiné záznamy ze zkoušek a kontrol, včetně jejich vyhodnocení,

8. údaje o opravách vad v průběhu montáže,

9. údaje o bezpečnostní a tlakové výstroji zařízení,

10. pro určená zařízení podle § 3 odst. 2 vyhlášky dále údaje o určeném zařízení, kterými jsou

1. přehled dokumentace vydané autorizovanou osobou k posuzování shody,

2. návod k obsluze a pokyny pro údržbu a ověřování technické bezpečnosti v průběhu provozu po celou dobu životnosti určeného zařízení,

3. v případě použití technologie svařování je součástí dokumentace osvědčení této technologie vydané autorizovanou osobou.

III. Pro určená zařízení podle § 3 odst. 3 písm. b) vyhlášky je průvodní dokumentací

1. pasport vyhotovený osobou oprávněnou posuzovat shodu zpracovaný pro jednotlivé místnosti obsahující,

1. základní technické údaje určeného zařízení,

2. výkresy s vyznačením odchylek odpovídající skutečnému provedení s identifikovatelným vyznačením svarů, průchodek, poklopů, hermetických dveří,

3. atesty použitých materiálů, betonů, plechů, přídavných materiálů, protokoly o výsledku zkoušek, vstupních kontrol, kontrol v průběhu výstavby nebo montáže a o individuálním vyzkoušení svarů a betonů,

4. seznam svářečů provádějících svářečské práce při montáži, s vyznačením druhu a platnosti oprávnění, seznam pracovníků svářečského dozoru s uvedením jejich kvalifikace,

5. osvědčení o jakosti a kompletnosti montážních prací,

6. zápisy o kontrole a potvrzení o vnitřní čistotě prostorů a místností,

7. protokoly o zkouškách pevnosti a těsnosti hermetické obálky,

1. návod k obsluze a pokyny pro údržbu a ověřování bezpečnosti v průběhu provozu po celou dobu životnosti určených zařízení,

2. v případě použití technologie svařování je součástí dokumentace osvědčení této technologie vydané autorizovanou osobou.

IV. Pro určená zařízení podle § 3 odst. 4 písm. c) vyhlášky průvodní dokumentace obsahuje

1. doklady o jakosti a kompletnosti zařízení,

2. doklady o ukončení montáže,

3. protokoly o výsledcích funkčních zkoušek, zprávy o revizích, záznamy o kontrolách,

4. dokumentaci odpovídající skutečnému provedení,

5. situační schéma kabelových rozvodů,

6. technické řešení elektrické požární signalizace,

7. technické řešení skrápěcího a hasícího zařízení,

8. návody k obsluze a pokyny pro údržbu, podklady pro zpracování provozního předpisu,

9. požadavky na ověřování bezpečnosti v průběhu provozu po celou dobu životnosti zařízení.

č. 5 k vyhlášce č. …/2004 Sb.

Rozsah provozní dokumentace podle § 8 odst. 6 vyhlášky č. …/2004 Sb. dokladující stav určeného zařízení za provozu

Provozní dokumentací vyhrazených zařízení podle § 8 odst. 6 vyhlášky č. …/2004 Sb. dokladující jejich provoz se rozumí

1. roční harmonogram provozu jaderné elektrárny, se stanovením plánovaných odstávek v průběhu kalendářního roku,

2. rozbor vzniklých poruch určených zařízení za uplynulý měsíc s uvedením provedených opatření,

3. seznam určených zařízení a jejich částí, určených jako náhradní díly k opravám a rekonstrukcím, které mohou ovlivnit jejich technickou bezpečnost,

4. předpisy pro provádění údržby, kontrol, zkoušek a revizí, včetně lhůt jejich provádění,

5. vyhodnocení provedených prací,

6. plán na kalendářní rok pro provádění údržby, revizí, zkoušek a kontrol určených zařízení,

7. zpráva o splnění provozních kontrol, zkoušek a revizí,

8. program prováděných prací, dokumentaci k provádění oprav, revizí a zkoušek na určených zařízeních včetně programu komplexního vyzkoušení před jejich znovuuvedením do provozu.