Důvodová zpráva

zákon č. 253/2012 Sb.

Rok: 2012Zákon: č. 253/2012 Sb.Sněmovní tisk: č. 551, 6. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA

1. Důvod předložení

 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ozbrojených silách“), upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem a možnosti použití tohoto materiálu. Za dobu své účinnosti byl několikrát změněn.

Rozsáhlejší změny zákona o ozbrojených silách byly provedeny zákonem č. 546/2005

Sb. a byly vyvolány postupným naplňováním cílů Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky. Naplňování těchto cílů, zejména s důrazem na přípravu ozbrojených sil, na plnění základních úkolů ozbrojených sil, plnění mezinárodních smluvních závazků, účast ozbrojených sil na operacích na podporu a udržení míru a záchranných a humanitárních akcích, s přihlédnutím k zákonné změně výkonu branné povinnosti (zrušení výkonu vojenské základní služby) a změně doplňování a dislokace ozbrojených sil, si vynutilo svěření některých úkolů v oblasti výcviku vojáků v činné službě právnickým osobám zřízeným nebo založeným Ministerstvem obrany (dále jen „ministerstvo“). Postupné předávání úkolů v oblasti vojenského výcviku od vojenských útvarů jednotlivým právnickým osobám založeným nebo zřízeným ministerstvem si vyžádalo změny jak v oblasti nakládání s vojenským materiálem, tak v oblasti schvalování a prověřování technické způsobilosti vojenské techniky, s důrazem na vojenskou leteckou techniku. Tyto důvody si vynutily druhou rozsáhlejší změnu zákona o ozbrojených silách, která byla provedena zákonem č. 147/2010 Sb.

Zákonem č. 147/2010 Sb. byla provedena právní úprava procesních postupů ministerstva při schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky. Stanoveny byly závazné procesní postupy v oblasti schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky a v evidenci vojenských letadel v návaznosti na právní úpravu provedenou zákonem o civilním letectví.

Cílem nyní předloženého návrhu novely zákona o ozbrojených silách je provést změny v právní úpravě vojenské letecké dopravy osob a přepravy materiálu jako předpokladu pro zapojení České republiky do humanitární pomoci poskytované do zahraničí, jejímž cílem je především zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí.

Cíle České republiky v oblasti humanitární pomoci stanovil zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů (dále jen“zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci“). Za koordinaci a poskytování humanitární pomoci do států mimo Evropskou unii a Evropský hospodářský prostor a naplňování cílů zahraniční humanitární pomoci ve smyslu zmíněné zákonné úpravy odpovídá Ministerstvo zahraničních věcí, které zároveň rozhoduje o jejím rozsahu a formě. Poskytování humanitární pomoci do členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor přísluší Ministerstvu vnitra, které rovněž rozhoduje o jejím rozsahu a formě.

Naplňování stanovených úkolů je závislé, mimo jiné, na rychlé a bezpečné dopravě osob plnících úkoly v oblasti humanitární pomoci a přepravě nezbytného materiálu.

Předložený návrh zákona upravuje podmínky vojenské letecké dopravy osob a přepravy materiálu související se zabezpečováním humanitární pomoci a při realizaci cílů a úkolů Ministerstva obrany České republiky v této oblasti, neboť dopravu osob a přepravu nezbytného materiálu pro účely humanitární pomoci prakticky nelze zabezpečovat komerčními lety.

Zákon o ozbrojených silách v současné podobě nevyhovuje v potřebné míře úkolům a cílům poskytování humanitární pomoci do zahraničí, a to zejména s ohledem na časovou tíseň při poskytnutí potřebné pomoci v cílovém místě. Stávající právní úprava sice umožňuje pro shora uvedené účely využít k dopravě osob a přepravě materiálu volné kapacity vojenského dopravního letectva, ale jejich použití je vždy podmíněno rozhodnutím vlády, což v řadě případů neumožňuje dostatečně pružnou reflexi jak ze strany žadatelů o leteckou dopravu, tak i ze strany Ministerstva obrany, jako poskytovatele této dopravy, resp. přepravy. Podle § 7 odst. 1 zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, který byl přijat v průběhu roku 2010, vláda rozhoduje o konkrétním zapojení České republiky do humanitární pomoci na návrh Ministerstva zahraničních věcí. Bez novely zákona o ozbrojených silách by vláda o konkrétním naplňování zahraničních aktivit v této oblasti rozhodovala dvakrát. Tento právní stav byl v poslední době terčem kritiky jednak z důvodu časového ohrožení aktuálního naplnění humanitárních programů, které zabezpečuje Ministerstvo zahraničních věcí, jednak z důvodu administrativní zátěže vlády.

Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je efektivní a rychlé rozhodování o poskytnutí vojenské letecké dopravy a přepravy. Navrhuje se, aby o použití volných kapacit vojenského dopravního letectva pro účely dopravy osob a přepravy materiálu v oblasti humanitární pomoci rozhodoval na žádost ministra zahraničních věcí nebo ministerstva vnitra za zákonem stanovených podmínek přímo ministr obrany, což zejména v akutních případech může přinést potřebné včasné a adekvátní řešení. Navrhovaný způsob řešení umožní zrychlení a zefektivnění poskytování humanitární pomoci do zahraničí.

Neméně podstatným důvodem předložení navrhovaného zákona je nutnost právní úpravy podmínek rušení provozu elektronických komunikací. Navržený postup při používání rušičů vyplývá z potřeb souvisejících s plněním úkolů v zahraničních operacích. Z uvedeného je nezbytné, aby ozbrojeným silám bylo umožněno provádět vojenský výcvik s využitím rušičů. Návrh zákona reguluje využití rušičů rámci plnění v rámci plnění dalších úkolů ozbrojených sil. Navržená právní úprava je principielně shodná s úpravou provedenou v zákoně č. 273/2008 S., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Rušiče provozu elektronických komunikací budou využívány podobným způsobem jako rušiče využívané Policií ČR. Rovněž se navrhuje obdobný kontrolní mechanismus, týkající se rušení provozu elektronických komunikací.

2. Návrh variant řešení

 Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“

Při zpracovávání návrhu zákona byly zvažovány 2 varianty.

Pro naplňování shora stanovených cílů bylo upuštěno od nulové varianty. Nulovou

variantou by nedošlo k pružnému zabezpečení humanitární pomoci, jakož i oprávněně požadované letecké dopravy a letecké přepravy v rámci tzv. služební dopravy, resp. i mimo ni (zejm. pro účely reprezentačně sportovní a kulturní). Tato varianta neposkytuje záruky, že v případě nezbytně nutné humanitární pomoci nedojde k časovému prodlení a v každém případě by nedošlo k zefektivnění povolovacího řízení. Ozbrojené síly se při plnění svých úkolů stanovených příslušnými právními předpisy, neobejdou bez použití rušičů provozu elektronických komunikací. V souladu s ustanovení § 100 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., musí být podmínky týkající se používání rušičů upraveny zákonem. Proto ani v tomto případě nepřichází v úvahu nulová varianta.

Navrhovaným zákonem, tj. Variantou I, naopak dojde k potřebné a včasné flexibilitě

pro realizaci shora uvedených oprávněných úkolů a potřeb státní reprezentace, příslušných ministerstev a institucí ve vztahu k poskytované letecké dopravě a přepravě i věcným důvodným a naléhavým požadavkům, které má tato pomoci zajistit při současném minimalizování rizik, zejména v oblasti zabezpečování humanitární pomoci. Rovněž navržená právní úprava rušení elektronických komunikací bude náležitým způsobem regulovat používání rušičů, včetně kontroly jejich použití.

 Dotčené subjekty Návrh zákona se, vzhledem k předmětu právní úpravy, převážně dotýká ministerstva a jím řízené Armády České republiky, která je v roli přepravce, tedy orgánu spolupracujícího s gestory a nositeli hlavních úkolů v oblasti humanitární pomoci, tj. Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

 Identifikace nákladů a přínosů všech variant Návrh zákona není spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu České republiky ani z rozpočtů územních samosprávných celků. Rovněž se nepředpokládají dopady do sociální sféry, dopady na životní prostředí, dopady na podnikatelské prostředí, ani dopady na rovné postavení mužů a žen.

Naopak změnou zákona, zejména pak naplňováním jeho cílů, dojde k zefektivnění zabezpečení plnění úkolů České republiky zejména v oblasti humanitární pomoci.

 Konzultace: Samotné přípravě návrhu zákona předcházelo projednání zásadních otázek, spojených s problémy zabezpečování letecké dopravy a přepravy v souvislosti s poskytováním humanitární pomoci, s odborníky Ministerstva zahraničních věcí.

4. Návrh řešení

 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení Ministerstvo po posouzení všech podnětů a připomínek dospělo k závěru, že je nutno

hledat konsensuální řešení věcných otázek nezbytných k zefektivnění zabezpečení plnění

úkolů v oblasti humanitární pomoci, a to i s případným využitím kapacit vojenského

dopravního letectva. Výsledkem je předkládaný návrh zákona, jako varianta I řešení.

 Implementace a vynucování Orgánem odpovědným za realizaci provedených změn je ministerstvo.

 Přezkum účinnosti Předmět právní úpravy bude sledován po celou dobu naplňování stanovených cílů, tj. minimálně v časovém horizontu do roku 2014, kdy bude možno provést hodnocení, zda došlo k dosažení deklarovaného cíle.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Na řešení problematiky dopravy osob a přepravy materiálu z humanitárních důvodů vojenskými dopravními letadly do zahraničí se vztahuje ustanovení čl. 43 Ústavy České republiky, který stanoví podmínky pro vyslání jednotek ozbrojených sil mimo území České republiky a ustanovení čl. 4 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který vyžaduje civilní kontrolu ozbrojených sil. Ustanovení § 24 návrhu zákona, kromě pravidelné podpory jednotek ozbrojených sil vyslaných se souhlasem Parlamentu České republiky k plnění úkolů v rámci mezinárodních operací na podporu a udržení míru, upravuje též dopravu osob a přepravu státní humanitární pomoci, při využití volných dopravních kapacit vojenského dopravního letectví. O takové přepravě rozhodne ministr obrany na žádost ministra zahraničních věcí. Ustanovením § 24a se umožňuje zabezpečení státní humanitární pomoci do zahraničí mimo oblast působení ozbrojených sil. Vojenských dopravních letadel pro zabezpečení státní humanitární pomoci bude možno využít po předchozím souhlasu vlády. Konkrétní realizační let vojenského dopravního letadla bude povolovat ministr obrany na žádost ministra zahraničních věci nebo na žádost ministra vnitra, kteří jsou oprávnění rozhodnout o rozsahu a formě státní humanitární pomoci. V ostatních případech o použití vojenského dopravního letadla podle § 24c rozhodne vláda. Civilní kontrola, kterou předpokládá čl. 4 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, je garantována tím, že na rozhodovacím procesů se účastní vláda nebo její jednotlivé členové zmocnění návrhem zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva se na danou oblast nevztahují. Předkládaný návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie ani netransponuje její předpisy.

K čl. I

K bodu 1

Úprava § 24 reaguje na nové formy pomoci státům, které se nacházejí v situaci vyžadující humanitární pomoc. V rámci této pomoci v krizových situacích v příslušném státě působí v operacích vedle sebe jak týmy složené se zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí nebo jiných ústředních orgánů státní správy a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek anebo i jiných osob podílejících se na plnění těchto úkolů, tak jednotky Armády České republiky. Novým zněním § 24 se umožňuje, aby volné kapacity vojenského

dopravního letectví bylo možno, v rámci služební dopravy osob nebo přepravy materiálu,

využít i ve prospěch jiných osob, než doposud umožňuje ustanovení § 22 odst. 3 zákona o ozbrojených silách. V rámci plnění záchranných a humanitárních úkolů se tímto způsobem předpokládá doprava osob a přeprava materiálu v rámci státní humanitární pomoci, která je realizována v souladu se zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci a za účelem zajištění ochrany občanů České republiky. Tato doprava je zajišťována v rámci letů realizovaných Armádou České republiky pro potřeby ozbrojených sil.

V rámci služební dopravy se rovněž umožňuje dopravit na území České republiky a zpět též osoby cizího státu, které jsou při plnění humanitárních úkolů nápomocny příslušníkům českého státu a bez jejichž pomoci by plnění úkolů bylo ztíženo, v krajním případě by úkoly nebylo možné splnit. Předpokládá se také doprava cizích státních příslušníků na území České republiky za účelem stáží, konferencí či za účelem jiné formy přípravy pro plnění těchto úkolů.

Navrhuje se rovněž umožnit, bude-li to vyžadovat situace, dopravu osob cizího státu z důvodů zdravotních, humanitárních a sociálních.

Rozhodování o dopravě osob a přepravě materiálu podle § 24a odst. 1 a 2 se navrhuje svěřit ministru obrany na žádost ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra, a to za předpokladu, že tím nebude omezeno plnění úkolů Armády České republiky.

Navrhované ustanovení vychází z toho, že o působení jednotek Armády České republiky v jednotlivých zahraničních operacích již ve smyslu čl. 43 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) Parlament České republiky rozhodl. Jednotku vyslanou k plnění úkolů v zahraničí je nezbytné pravidelně materiálně i technicky zásobovat a podporovat, aby nedošlo k oslabení jejích bojových schopnosti. Do řady zahraničních misí jsou zapojovány i tzv. rekonstrukční týmy, které jsou složené i z civilních odborníků. V rámci pravidelných

letů vojenských letadel do místa společného působení v zahraničí lze využít volné kapacity

vojenských letadel k přepravě materiální humanitární pomoci, osob podílejících se na plnění úkolů ozbrojených sil a dalších osob, které jsou v návrhu předmětného ustanovení uvedeny. O legálním pobytu těchto osob na palubě vojenského letadla je nutno rozhodnut z důvodů celních či jiných důvodů s letem spojených. V zájmu pružného rozhodování a efektivního využívání volných kapacit vojenského letectví se navrhuje, aby o takové letecké přepravě materiálu a dopravě osob pro jednotlivé lety rozhodoval ministr obrany.

Civilní kontrola je zabezpečena již tím, že Parlament rozhodl o plnění úkolů ozbrojenými silami v zahraničí; o jednotlivém letu, se kterým je spojena přeprava humanitární pomoci rozhodne ministr obrany na návrh ministra zahraničních věcí. Ministři jako členové vlády, tj. moci výkonné, jsou v tomto případě dostatečnou zárukou prvku civilní kontroly.

Změnou textu ustanovení § 24a je v zásadě reagováno na novou právní úpravu v oblasti poskytování státní humanitární pomoci do zahraničí, která byla provedena zákonem o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Podle tohoto ustanovení může být zabezpečena letecká doprava nezbytného počtu humanitárních týmů a rovněž záchranářských týmů a letecká přeprava nezbytného humanitárního a záchranářského materiálu do míst postižených mimořádnou událostí. Hlavním cílem je včas, koordinovaně a tím i efektivně čelit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení lidí a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírnit dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům. Rovněž bude umožněno dopravit občany, kteří se nemohou vrátit na území České republiky ze států postižených mimořádnou událostí nebo i z jiných obdobných důvodů.

V zájmu včasného poskytnutí takovéto humanitární pomoci nebo záchranářské pomoci se navrhuje, aby o poskytnutí vojenské letecké dopravy nebo přepravy z těchto důvodů rozhodl ministr obrany na žádost ministra zahraničních věcí nebo na žádost ministra vnitra. Tímto postupem bude zabezpečena včasnost poskytnutí humanitární pomoci, a to v souladu s ustanoveními § 4, § 7 odst. 2 a 3 a § 9 zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci nebo záchranářské pomoci a koordinace jejího poskytování.

Naplnění sledovaného cíle bude dosaženo jen rychlým a efektivním dopravením humanitární pomoci do místa v zahraničí, postiženého nenadálou mimořádnou události (katastrofou). Proto je nezbytné, aby vláda při schvalování finančních prostředků na realizaci zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na jednotlivá léta, předkládaného Ministerstvem zahraničních věci podle zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci součastně rozhodla i způsobu dopravy státní humanitární pomoci, a to s využitím vojenských leteckých přepravních kapacit. Schválením finančních prostředků na realizaci humanitární pomoci a schválením její přepravy s využitím vojenských dopravních letounu vláda rozhodne ve smyslu čl. 43 odst. 3 písm. c) Ústavy o možnosti vyslání vojenského dopravního letadla do zahraničí pro poskytnutí humanitární pomoci při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. Vzhledem k tomu, že takovou mimořádnou událost nelze předvídat navrhujeme, aby v případě konkrétní potřeby o vyslání vojenského letadla do místa postižení v zahraničí za tímto účelem rozhodl ministr obrany na návrh ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra. Ministr obrany na základě shora uvedeného postupu bude rozhodovat, na žádost ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra, o čase a cíli letu vojenského dopravního letadla s nákladem humanitární pomoci, o kterém v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci rozhodlo Ministerstvo zahraničních věci, nebo podle § 9 tohoto zákona rozhodlo Ministerstvo vnitra.

V souvislosti s řešením mimořádných událostí dochází ke ztížení činnosti a ochrany zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí nebo případně k obnově činnosti zastupitelských úřadu v zahraničí. Navrhuje se, aby v těchto případem bylo možno využít volnou kapacitu vojenského letectva pro dopravu nezbytného personálu a materiálního vybavení s cílem zabezpečit činnost a ochranu zastupitelských úřadů ve státech, které byly postiženy mimořádnou událostí, a ve kterých nelze vyloučit jejích ohrožení. Pokud bude tato doprava zajišťována, bude provedena na náklady toho, kdo o její zajištění požádá, nerozhodne-li vláda jinak.

Požadavek čl. 4 odst. 2 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, který vyžaduje civilní prvek kontroly ozbrojených sil. Civilní kontrola je zabezpečen již tím, že vláda schvaluje finanční limity pro zahraniční humanitární pomoc a způsob její přepravy. Zárukou civilní kontroly je i skutečnost, že o použití vojenských přepravních kapacit v aktuálním čase a do aktuálního cíle rozhodne ministr obrany na žádost ministra zahraničních věcí nebo na žádost ministra vnitra.

Letecká doprava osob nebo letecká přeprava nezbytného materiálu pro humanitární účely bude hrazena z prostředků určených na financování humanitární pomoci poskytované do zahraničí. V ostatních případech bude leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu nezbytného materiálu hradit ten, kdo o ni požádal, nerozhodne-li vláda jinak.

K bodu 2

Ustanovení § 24b upravuje rozhodování o využití letecké dopravy nebo letecké přepravy týkající se jednak osob z humanitárních důvodů a jednak humanitární anebo zdravotnické pomoci, která není upravena v § 24 a 24a, tzn. že se neposkytuje podle zákona

o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. V těchto případech rozhoduje o využití armádních letadel vláda. Vláda rovněž rozhoduje o použití

vojenských letadel při letecké dopravě nebo letecké přepravě sportovců a umělců reprezentujících Českou republiku v zahraničí.

Předpokládá se, že v souladu s Jednacím řádem vlády návrh materiálu pro jednání vlády připraví ministerstvo, do jehož působnosti důvod letecké přepravy náleží. Nelze přitom vyloučit, že v ojedinělých případech, kdy důvod letecké přepravy plně nenáleží do působnosti příslušného ministerstva, návrh předloží ministr obrany.

Navrhuje se, aby leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu nezbytného materiálu hradil ten, v jehož zájmu se tyto uskuteční. Současně se umožňuje, aby vláda o financování předmětné záležitosti rozhodla jinak. Výši úhrady stanoví Ministerstvo obrany. Vychází přitom ze skutečných vynaložených výdajů a z vyčíslené amortizace použitého dopravního prostředku.

K bodu 3 Zákon o ozbrojených silách v § 14 odst. 1 písm. j) Hlavy II stanoví, že armádu lze rovněž použít k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí. V návaznosti na toto ustanovení je v § 24c navrženo, že k zabezpečení uvedených akcí může armáda použít vlastní leteckou dopravu nebo leteckou přepravu.

K bodu 4

Aby ozbrojené síly mohly dostát svým zákonným úkolům při zajišťování obrany státu a plnění úkolů v mezinárodních misích, musí za tím účelem disponovat jednak dostatečnými zákonnými oprávněními, jednak prostředky k jejich plnění. Technické možnosti k plnění svých úkolů musí mít minimálně na takové úrovni, aby byly schopny konkurovat technice v rukou protivníka.

V současné době, zejména při plnění úkolů v mezinárodních misích ve prospěch míru a bezpečnosti, častokrát dochází k tomu, že protivník aktivací nástražného výbušného systému na dálku nejen znemožňuje plnění úkolů ozbrojených sil, ale ohrožuje zdraví a životy příslušníků ozbrojených sil.

Rušení elektronického provozu je jedním z prvků v prostředí elektronického boje při ochraně příslušníků ozbrojených sil při plnění jim svěřených úkolů. Používání rušičů je podmíněno vojenským výcvikem, a tím i zásahem do systému elektronických komunikací. Proto je nezbytné rušení elektronického provozu upravit zákonem. Navrhovaným ustanovením dojde k naplnění předpokladu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který sice stanovuje obecný zákaz „rušení“, avšak současně předpokládá výjimky z tohoto pravidla, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Vstup do provozu sítě elektronických komunikací a přerušení přenášeného signálu v určitém prostoru je v některých případech jedinou a krajní možností, jak uvedeným nežádoucím jevům zabránit.

Rušení elektronického provozu nemůže být neomezené. Proto je v předmětném ustanovení návrhu zákona rušení vázáno časovým a rozsahovým limitem a jen z důvodů v zákoně vymezených. Navrhuje se zákonem stanovit, že elektronický provoz lze rušit při

- provádění zkoušek rušičů,

- výcviku vojáků zaměřeném na využívání rušičů a

- při plnění úkolů ozbrojených sil s využitím rušičů k odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob, jakož i při v souvislosti s odstraněním bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku.

Návrh zákona upravuje též povinnost oznamovat zavedení rušení (s určením dotčené oblasti) územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku Integrovaného záchranného systému, aby mohla být použita jiná, vyhovující forma komunikace složek Integrovaného záchranného systému. Dále je navržena povinnost informovat o zahájení rušení Český telekomunikační úřad. Přiměřeně bude informován i provozovatel sítě elektronických komunikací. Rušení bude prováděno vlastními prostředky ozbrojených sil.

Při přípravě této navržené právní úpravy a zvažování podmínek a rozsahu rušení telekomunikačních komunikací byl přijat závěr, že je nepochybné, že z důvodu různorodostí činnosti, a tím i různorodostí výcviku, nelze výcvik ozbrojených sil v této oblasti omezit jen na vojenské újezdy a vojenské výcvikové prostory. Důvodem jsou tyto skutečnosti:

a) rádiové vlny i při rušení necivilních úseků překračují hranice vojenských výcvikových prostorů [např. rušiče pásma krátkých vln (KV)],

b) použití rušičů je nezbytné při výcviku vojenských osádek bojových letadel používaných na zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru České republiky; tento úkol je Ministerstvu obrany uložen v § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 2/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Výcvik osádek bojových letadel je prováděn nad celým územím České republiky. Jednotky Armády ČR jsou zapojeny do projektu NATO Electronic Warfare Force Integration Programme (NEWFIP). Cvičení v rámci tohoto projektu se odehrává v celém vzdušném prostoru České republiky a jeho cílem je výcvik prostředků vzdušných sil v prostředí elektronického boje za použití prvků aktivní a pasivní ochrany včetně rušičů,

c) rušiče na palubách vojenských letadel jsou používány i mimo cvičení při plnění úkolu zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru, kdy je nutno bojových letounů Gripen využívat k doprovodu jakéhokoliv dopravního letadla, které se v průběhu letu dostalo do kolize s letovým řádem; nezbytnost používání rušičů je dána při ochraně vzdušného prostoru i v rámci plnění úkolů NATINADS (kolektivní obrana vzdušného prostoru – NATO Integrated Air Defence Systém),

d) rušičů je nutno využívat i z důvodu omezení zranitelnosti vojenských dopravních letadel při plnění úkolu, který souvisí s přepravou ústavních činitelů do rizikových oblastí v zahraničí a neméně podstatným důvodem používání rušičů jako nezbytného prvku aktivní i pasivní ochrany dopravních letadel, které plní úkoly pro zabezpečení materiální a technické podpory vojsk nasazených v mezinárodních misích; rušiče jsou v těchto případech nezbytným prvkem pro odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku.

Systém státní kontroly elektronických komunikací, včetně rušení, upravuje zákon o elektronických komunikacích a jeho výkon přísluší Českému telekomunikačnímu úřadu. Český telekomunikační úřad trvale monitoruje radioelektronickou komunikaci na celém území České republiky. Kontrolu provádí s využitím Automatizovaného systému monitorování kmitočtového spektra (ASMKS). Tímto systémem je zabezpečena nepřetržitá kontrola vyzařování většiny radioelektronických prostředků na území České republiky a předložený návrh kontrolu nevylučuje a s tímto systémem jako efektivním nástrojem kontroly počítá. Pokud jde o kontrolu rušení elektronických komunikací navrhuje se obdobný systém kontroly, který upravuje zákon o Policii České republiky, a který náleží Poslanecké sněmovně České republiky.

Z důvodu velmi malého dosahu rušících zařízení ve zpravidla krátkých časových úsecích, je vliv rušení mimo vojenské výcvikové prostory na dotčené subjekty zanedbatelný. V řadě činnosti zejména pokud jde ochranu ústavních činitelů a zahraničních návštěv bude postup a možné rušení koordinováno s Policií České republiky, která má obdobný systém rušení upraven zákonem o Policii České republiky.

K čl. II

Aby byla zabezpečena dostatečná doba pro praktickou aplikaci zákona, navrhuje se jeho účinnost tak, aby legisvakanční doba činila alespoň tři měsíce následující po dni jeho vyhlášení.

V Praze dne 2. listopadu 2011

předseda vlády

RNDr. Petr N e č a s , v. r.

ministr obrany

RNDr. Alexandr V o n d r a , v. r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací