1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále též jen
Úřad“) byl zřízen ke dni 1. ledna 2017 zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Do jeho působnosti spadá dohled nad hospodařením politických stran a hnutí podle
zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a také dohled nad financováním volebních kampaní podle jednotlivých zákonů upravujících volby (s výjimkou voleb komunálních).
Úřad byl zákonodárcem koncipován tak, že v jeho čele stojí předseda Úřadu, zároveň
však byla vytvořena i pozice 4 členů Úřadu. Proces jejich jmenování a odvolání je přitom pojat velmi podobně, např. jak předseda Úřadu, tak členové Úřadu jsou jmenováni prezidentem republiky a jsou pro ně stanoveny stejné podmínky neslučitelnosti funkcí či podmínky zániku funkce. Zákon výslovně počítá se zapojením členů Úřadu do výkonu dohledu, přičemž jak vyplývá z jeho § 19g odst. 2, nepotřebují k tomu na rozdíl od státních zaměstnanců zařazených v Úřadu pověření.
Jinak je však úprava postavení členů a způsobu jejich zapojení do činnosti Úřadu
minimální a s výjimkou elementárních pravidel zastupování předsedy Úřadu v podstatě chybí. To lze považovat za nedostatek stávajícího znění zákona a představuje to i nemalý nevyužitý potenciál členů Úřadu především z hlediska jejich zapojení do dohledové činnosti. Ten by bylo možné spatřovat kupříkladu stran možnosti koordinace jejich činnosti navzájem i s úředním aparátem Úřadu či rozdělení oblastí v rámci působnosti Úřadu, na které by se mohli specializovat (např. podle druhu voleb). Větší zapojení členů Úřadu, nadaných z hlediska vzniku podobně silným mandátem jako předseda Úřadu, by jistě mohlo být přínosem i v oblasti metodické činnosti či při vydávání výkladových stanovisek i právních předpisů Úřadu. Některé ze zmíněných opatření již byly v praxi Úřadu neformálně zavedeny, když na základě dohody členů a předsedy byla v roce 2018 vnitřním předpisem zřízena Společná porada, která plnila funkci „kolegia“ a fungovala do konce roku 2020. Celkově je však možno zhodnotit, že vnitřní fungování Úřadu i jeho právní úprava vykazují deficity.
Této problematice věnoval pozornost mimo jiné kontrolní výbor Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky, který ve svém usnesení č. 208 ze dne 4. února 2021 v této souvislosti vyzval ministra vnitra, aby připravil novelu zákona č. 424/1991 Sb., která blíže vymezí pravomoci předsedy a členů Úřadu. Současná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá dopady na rovnost mužů a žen, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Hlavním cílem návrhu je na základě identifikovaných nedostatků stávající právní
úpravy Úřadu zefektivnit jeho fungování. Za tímto účelem jsou navrhovány změny organizace Úřadu a vztahů předsedy Úřadu a členů Úřadu, které mimo jiné posilují kolektivní princip při řízení Úřadu. Lze přitom zmínit, že část odborné literatury Úřad s ohledem na jeho složení zařazují mezi kolektivní správní úřady (viz např. KOPECKÝ, M. Správní právo. Obecná část. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 82). Není však navrhována změna na plně kolektivní způsob řízení (jako je tomu například u Energetického regulačního úřadu nebo Českého telekomunikačního úřadu), ústřední role předsedy, který stojí v čele Úřadu a řídí jeho činnost, zůstává zachována.
Hlavní navrhované změny jsou následující:
A. Vytvoření Kolegia Úřadu: Bude se jednat o orgán, jehož členy jsou předseda Úřadu i členové Úřadu. Tomuto orgánu budou svěřeny klíčové kompetence při výkonu dohledové a metodické role Úřadu (koordinace činnosti předsedy a členů Úřadu včetně možnosti jim ukládat úkoly, schvalování plánu činnosti Úřadu, vyhlášek vydávaných Úřadem nebo výkladových stanovisek, rozhodování o opravných prostředcích apod.), u dalších agend je navrhováno zavést povinné projednání úkonů předsedy Úřadu Kolegiem Úřadu (rozpočet Úřadu, organizační struktura, služební předpisy atd.). Kolegium má sloužit i jako platforma sdílení informací uvnitř Úřadu, a proto je ukládáno předsedovi Úřadu ji informovat např. o změnách rozpočtu. B. Vymezení postavení funkcionářů Úřadu při výkonu dohledové a metodické činnosti: Navrhuje se, aby Kolegium Úřadu v rámci své koordinační pravomoci mohlo pověřit předsedu Úřadu nebo jednotlivé členy Úřadu řízením dohledové činnosti na určitém úseku působnosti Úřadu (tedy včetně výkonu kontroly) a ukládat jim za tímto účelem úkoly. Vyjasněno je postavení členů Úřadu při výkonu takového dohledu a zakotvováno je jejich oprávnění ukládat zaměstnancům Úřadu úkoly (dávat jim příkazy k výkonu státní služby). Přitom je s ohledem na postavení předsedy Úřadu navrženo stanovit, že v případě kolize příkazů mají přednost příkazy předsedy Úřadu. C. Zlepšení informovanosti uvnitř Úřadu: Vedle předávání informací v rámci Kolegia Úřadu jsou navrhována pravidla vzájemného informování předsedy Úřadu, členů Úřadu a zaměstnanců včetně výslovného oprávnění informace požadovat.
Žádná z navrhovaných změn není diskriminační ani nevytváří nerovnost v postavení
mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Jak dokládá i výše zmiňovaná inciativa kontrolního výboru Poslanecké sněmovny,
fungování Úřadu, resp. případné nedostatky v jeho fungování jsou velmi citlivě vnímány, neboť se jedná o správní úřad s důležitou působností v oblasti politického prostředí založeného na politických stranách a hnutích a zejména v oblasti voleb.
Problematika transparentnosti hospodaření politických stran a průběhu volebních
kampaní je také předmětem pozornosti Skupiny států proti korupci GRECO fungující při Radě Evropy, ostatně v reakci na doporučení obsažená v její hodnotící zprávě z toku 2011 byla přijata stávající právní úprava včetně zřízení Úřadu. Kroky směřující ke zlepšení funkčnosti takto přijaté právní úpravy jsou tedy i z tohoto hlediska žádoucí.
S ohledem na specifické a nezávislé postavení Úřadu se v rámci prací na nových
právních úpravách, jako je např. lobbing, uvažuje, že by působnost Úřadu byla rozšířena i na tyto oblasti. Aby byl Úřad připraven těmto zvýšeným nárokům dostát, je nutné zajistit jeho co nejlepší funkčnost.
Mandát dosavadnímu předsedovi Úřadu a členům Úřadu uplyne na konci roku 2022,
resp. v první čtvrtině roku 2023. Je tedy žádoucí, aby nové nastavení chodu Úřadu vešlo v účinnost co nejdříve tak, aby členové nového vedení Úřadu buď nastupovali do nově nastaveného Úřadu, nebo aby na nové nastavení nečekali neúměrně dlouho, což by mohlo paralyzovat chod Úřadu v očekávání změn kompetencí.
Z těchto důvodů se jeví nezbytné přistoupit bezodkladně k navrhovaným změnám
zákona č. 424/1991 Sb.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Čl. 5 Ústavy České republiky stanoví, že „politický systém je založen na svobodném
a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů“. Podle čl. 22 Listiny základních práv a svobod pak „zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti“.
Navržené změny zaměřené na fungování Úřadu by měly ve svém důsledku zlepšit
výkon dohledu nad financováním politických stran a průběhem volebních kampaní, a tím napomoci při svobodné soutěže politických stran a hnutí.
Návrh zákona je proto v souladu s ústavním pořádkem.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Z evropského práva nevyplývají žádné konkrétní požadavky na institucionální
nastavení dohledu nad hospodařením politických stran a průběhem volebních kampaní.
Požadavků vyplývajících z evropského práva, zejména pokud se jedná o volební
právo, zákaz diskriminace apod., se navrhované změny nedotýkají. Návrh je proto s evropským právem (v širším slova smyslu uvedeném v nadpisu této pasáže důvodové zprávy) v souladu.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná novelizace se omezuje na úpravy vnitřního fungování Úřadu, tedy na
oblast, která není mezinárodními smlouvami nijak regulována. Lze se proto domnívat, že návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhované změny jsou organizačního charakteru a nejsou spojeny se zvýšením
nároků Úřadu na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty. Navrhované změny nebudou vyžadovat nárůst počtu pracovních sil a nárůst prostředků na platy.
Navrhovaný zákon nemá ani žádné přímé dopady na rodiny, na specifické skupiny
obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením či na národnostní menšiny, natožpak dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí nebo osobních údajů.
Nedochází k rozšíření okruhu zpracovávaných osobních údajů či způsobů jejich zpracování ani k rozšíření okruhu osob, které k nim mají přístup.
V rámci navrhované podrobnější úpravy vnitřních informačních toků v Úřadu,
zejména v podobě práva členů Úřadu požadovat na předsedovi Úřadu i státních zaměstnancích zařazených v Úřadu informace, je reagováno na stávající stav a jde pouze o jeho zefektivnění. I v současné době mají členové Úřadu přístup k informacím o činnosti Úřadu nebo jeho řízení (případně předseda nebo člen Úřadu může po jiném členovi nebo zaměstnanci zařazeném v Úřadu i za stávajícího stavu požadovat informace o jeho činnosti nebo plnění jeho úkolů), navrhováno je pouze zefektivnění časové, tedy určení lhůty, do které mají být takové informace poskytnuty. Rozsah osobních údajů, ke kterým mají předseda a členové Úřadu i v současné době přístup, se nemění, nevznikají tedy nová možná rizika při jejich zpracování. Předseda a členové Úřadu, jakož i zaměstnanci zařazení v Úřadu, jsou povinni s osobními údaji (a dalšími citlivými informacemi) nakládat tak, aby byly patřičným způsobem chráněny, včetně povinnosti mlčenlivosti - viz § 77 odst. 1 písm. h) zákona o státní službě.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh zákona nezvyšuje míru korupčního rizika. Naopak se lze
domnívat, že navrhované změny vnitřního nastavení Úřadu a zejména posílení kolektivních prvků u klíčových rozhodnutí a agend by mělo korupční rizika snižovat.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhované změny nemají dopady z hlediska bezpečnosti nebo obrany státu.
V obecné rovině by však bylo možné konstatovat, že vzhledem k významné úloze Úřadu v oblasti politiky a voleb má zlepšení fungování Úřadu nepřímé přínosy i v oblasti bezpečnosti státu.
11. Zhodnocení souladu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy
Předmětem navrhovaného zákona jsou pouze změny zaměřené dovnitř Úřadu, na jeho
fungování a vztahy veřejných funkcionářů v něm působících. Novela se přímo nedotýká výkonu působnosti Úřadu navenek vůči regulovaným subjektům, který bude i nadále probíhat dle obecných procesních předpisů (správní řád, kontrolní řád). Zákon tedy neupravuje žádné postupy, které by bylo možné hodnotit z hlediska Zásad digitální přívětivé legislativy.
12. Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Předseda Legislativní rady vlády povolil svým dopisem č. j. 2520/2022-UVCR
ze dne 11. července 2022 hodnocení dopadů regulace neprovádět.
K čl. I bodu 1 – k § 19a odst. 2 a 3:
V souvislosti se zřízením nového kolektivního orgánu v podobě Kolegia Úřadu se do
§ 19a doplňují základní ustanovení, která je definují postavení předsedy Úřadu i Kolegia Úřadu. Pokud jde o předsedu Úřadu, dochází pouze k přesunu první části věty ze stávajícího ustanovení § 19b odst. 1 písm. a). Zachovává se současný model monokratického řízení Úřadu jako instituce v čele s osobou předsedy Úřadu. V případě Kolegia Úřadu, které má být platformou tvořenou předsedou a členy Úřadu, se pak stanoví, že jeho základní úlohou je koordinovat výkon dohledové činnosti Úřadu, na což navazuje zejména § 19f odst. 6 písm. a).
K čl. I bodu 2 – k § 19b odst. 1:
V reakci na zakotvení Kolegia Úřadu jako kolektivního orgánu zajišťujícího nezávislý
výkon působnosti Úřadu dochází ke zpřesnění role předsedy Úřadu tak, aby byla vhodněji a bezrozporně vymezena jeho pozice ve vztahu ke členům Úřadu, ke Kolegiu Úřadu, jemuž současně předsedá a k řízení Úřadu.
Předseda Úřadu bude tedy i nadále tím, kdo řídí Úřad a jeho provoz včetně autonomní
správy rozpočtu. Návrhy rozpočtu a závěrečného účtu je předseda Úřadu povinen s Kolegiem Úřadu pouze projednat, zatímco ve věci změn rozpočtu je mu uloženo o nich Kolegium Úřadu informovat.
Dochází však k úpravám, které posilují nezávislost výkonu působnosti Úřadu
(dohledová činnost), v němž jsou rozhodující vliv a s ním spojené kompetence svěřeny Kolegiu Úřadu. To by tak nově mělo schvalovat vyhlášky vydávané Úřadem a vnitřní předpisy Úřadu, s výjimkou předpisů služebních, které schvaluje po projednání s Kolegiem Úřadu předseda Úřadu. Stejně tak by mělo schvalovat plán činnosti Úřadu nebo zprávy o jeho činnosti za příslušný kalendářní rok. Ustanovení písmene c) ukládající předsedovi Úřadu předkládat Kolegiu Úřadu návrhy těchto dokumentů odpovídá kompetence Kolegia Úřadu upravená v § 19f odst. 4.
Tímto tedy dochází ke zpřesnění pravomocí předsedy tak, aby nedocházelo
k výkladovým nejasnostem po zřízení Kolegia Úřadu. Předseda zůstává hlavou Úřadu a monokraticky jej řídí, ovšem ve věcech, které mohou zásadně ovlivnit nestrannost dohledu Úřadu, je stanovena rozhodovací pravomoc Kolegia Úřadu.
K čl. I bodu 3 – k § 19b odst. 2:
Znění stávajícího § 19b odst. 1 písm. a) věty za středníkem bylo z důvodu systematiky
přesunuto do nového § 19b odst. 2. Předseda je i nadále služebním orgánem a je oprávněn dávat státním zaměstnancům příkazy k výkonu státní služby, v tomto směru tedy nedochází ke změně.
K čl. I bodu 4 – k § 19b odst. 3:
Doplňuje se zpřesnění, které zajistí kontinuitu fungování Úřadu i ve chvíli, v níž svou
funkci nevykonává ani předseda Úřadu ani jím pověřený člen Úřadu. Taková situace může nastat např. v souvislosti s obměnou členů Úřadu po vypršení jejich mandátu (plné obsazení Úřadu při jeho zakládání trvalo 4 měsíce).
K čl. I bodu 5 – k § 19e odst. 5 a 6:
K odstavci 5
Mají-li předseda Úřadu a členové Úřadu zodpovědně a informovaně plnit své úkoly
(včetně rozhodování na Kolegiu Úřadu), potřebují mít možnost disponovat také informacemi, které se přímo nedotýkají jejich úkolů. Takové právo je i prostředkem vzájemné kontroly.
Zakotvuje se tedy právo žádat informace a vysvětlení – člen Úřadu je může požadovat
po předsedovi Úřadu, jiném členovi Úřadu nebo jiném zaměstnanci Úřadu, předseda Úřadu pak po členovi Úřadu. Zákon výslovně stanoví 14denní lhůtu pro poskytnutí požadovaných informací či vysvětlení, ohledně dalších podrobností procesu poskytování informací se předpokládá jejich úprava ve vnitřním předpisu Úřadu.
K odstavci 6
Dochází k zpřesnění neukotvené role členů Úřadu a faktické kodifikaci stavu, který
nutně musí fungovat již nyní, jen není právně upraven. Pokud člen Úřadu plní své úkoly (typicky vykonává dohledovou činnost a úkony s ní spojené, nebo řídí výkon dohledu v oblasti některého druhu voleb atp.), musí mít pravomoc ukládat úkoly (terminologií zákona o státní službě - dávat příkazy k výkonu státní služby) zaměstnancům Úřadu (zaměstnancům státu zařazeným v Úřadu), neboť k realizaci svých úkolů obvykle potřebuje součinnost administrativního a odborného aparátu Úřadu.
Nové oprávnění členů úkolovat zaměstnance Úřadu je navázáno na pravomoc pověřit
člena Úřadu řízením výkonu dohledové činnosti a ukládat jim v této souvislosti úkoly
– viz nově navrhovaný § 19f odst. 6 písm. a).
Ustanovení tedy členům Úřadu umožňuje vydávat zaměstnancům Úřadu „realizační
pokyny“, zatímco předseda Úřadu i nadále může pokyny zaměstnancům Úřadu ukládat kdykoli (je považován na služební orgán a řídí Úřad), současně je ale také povinen - na základě úkolu uloženého mu Kolegiem Úřadu - pokyny vydat, pravomoc Kolegia Úřadu podle § 19f odst. 6 písm. a) se vztahuje i na něj.
Je také explicitně stanoveno, že v případě kolize pokynů předsedy Úřadu a člena
Úřadu mají vždy přednost pokyny předsedy Úřadu.
K čl. I bodu 6 – k § 19f a 19g:
Ke struktuře navrhovaných ustanovení:
Vzhledem k nemožnosti doplnit do právní úpravy Úřadu celý nový paragraf, který by
se věnoval problematice Kolegia Úřadu, jak by si žádala systematika zákona, je navrženo spojit obsah stávajících § 19f a 19g do druhého zmíněného ustanovení. Uprázdněné ustanovení § 19f tak bude využito pro úpravu Kolegia Úřadu, pravidla jeho zasedání a kompetencí Kolegia Úřadu.
K § 19f:
Odstavce 1 až 3
Zřizuje se Kolegium Úřadu, které tvoří předseda Úřadu a členové Úřadu. Rámcově
se také upravuje způsob rozhodování Kolegia, svolávání, minimální periodicita zasedání, další aspekty fungování Kolegia včetně jeho rozhodování. Pro přijetí rozhodnutí bude zapotřebí hlasů alespoň 3 členů Kolegia, a to při rovnosti váhy hlasu předsedy Úřadu a členů Úřadu. Další podrobnosti fungování Kolegia Úřadu pak upraví jeho jednací řád.
Na rozhodování jednotlivých hlasujících v Kolegiu se uplatní obecná úprava
o odpovědnosti za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Způsob hlasování a zaznamenání odlišného stanoviska by mělo být povinnou součástí jednacího řádu Kolegia.
Odstavec 4
V souladu s cílem úpravy řídící struktury Úřadu tak, aby byla posílena nezávislost
výkonu působnosti Úřadu a zpřesněna role členů Úřadu, podléhají schválení Kolegiem Úřadu dokumenty, které přímo souvisí s dohledovou činností a jejím výkonem /písmena a) až d)/ (a to včetně vyhlášek vydávaných Úřadem), anebo které jsou pro nestranný výkon působnosti Úřadu důležité /písmena e) a f)/ (vnitřní předpisy, jednací řád Kolegia Úřadu).
Odstavec 5
Písmeno a) upravuje způsob rozhodování o námitce podjatosti kontrolujícího, je-li jím
předseda Úřadu nebo člen Úřadu. O námitce podjatosti v případě zaměstnance Úřadu, pokud je tento kontrolujícím nebo vedoucím kontrolní skupiny, rozhoduje buď předseda Úřadu, nebo v souvislosti s výkonem kontroly, jejímž řízením je pověřen, člen Úřadu – viz § 19g odst. 4 písm. b).
Předseda Úřadu vystupuje ve dvojím postavení. Jednak je vedoucím ústředního
správního úřadu, proti kterému nelze podle § 14 odst. 7 správního řádu namítat podjatost, ale zároveň může být „běžným“ kontrolujícím či vedoucím kontrolní skupiny (viz § 19g odst. 3, resp. dosavadní § 19g odst. 2), a tehdy nevystupuje jako vedoucí ústředního správního úřadu, a je tak žádoucí, aby proti němu mohla být v souvislosti s „terénní“ kontrolní činností podjatost namítána. O námitce podjatosti v takovém případě rozhoduje, jako u ostatních členů Úřadu, Kolegium Úřadu jako kolektivní orgán. Osoba, vůči níž námitka podjatosti směřuje, je z hlasování pochopitelně vyloučena.
Písmena b) a c) pak Kolegiu Úřadu svěřují rozhodování v oblasti informační politiky
Úřadu. Odstavec 6
Kolegium Úřadu má za úkol zajišťovat nezávislost dohledové činnosti Úřadu a řídit
její výkon, a jsou mu proto svěřovány potřebné kompetence.
Písmeno a) stanoví, že Kolegium Úřadu může pověřit své členy, tedy členy Úřadu,
ale i předsedu Úřadu, řízením dohledové činnosti na určitém úseku působnosti Úřadu nebo provedením dohledu v jednotlivém případě (dohledová činnost zahrnuje dle § 19g odst. 2, resp. původně odst. 1, i výkon vlastní kontroly podle kontrolního řádu). Může se například jednat o pověření řízení výkonu dohledu ve vztahu ke konkrétnímu typu voleb apod., Kolegium je dále oprávněno v této souvislosti, tedy v rámci řízení dohledové činnosti, předsedovi Úřadu i členům Úřadu ukládat závazné úkoly.
Kolegium Úřadu však není kolegiálním orgánem, který by řídil Úřad. Tím je předseda
Úřadu, který je i nadále vedoucím ústředního správního úřadu a služebním orgánem. Kolegium Úřadu je oprávněno úkolovat pouze své členy a skrze ně své kompetence vykonávat, není oprávněno dávat příkazy zaměstnancům Úřadu.
Z koncepce zákona také vyplývá, že předseda Úřadu není oprávněn sám úkolovat
členy Úřadu (a členové logicky nejsou oprávněni úkolovat předsedu), neboť role členů Úřadu spočívá čistě ve výkonu působnosti Úřadu (§ 19g), přičemž v souvislosti s výkonem působnosti Úřadu úkoluje předsedu Úřadu i členy Úřadu Kolegium Úřadu (tzn. na základě většinové shody si členové Úřadu a předseda Úřadu ve věci výkonu působnosti Úřadu ukládají úkoly skrze Kolegium Úřadu).
V návaznosti na to je podle písmene b) pak Kolegiu Úřadu svěřeno postavení
nadřízené osoby kontrolujícího, pokud kontrolujícím je předseda Úřadu nebo člen Úřadu.
Písmena c) a d) stanoví, že Kolegium Úřadu projednává podněty týkající se
dohledové činnosti, další důležité dokumenty vztahující se k výkonu působnosti Úřadu (vyjádření Úřadu pro účely řízení vedených jinými orgány) nebo návrhy protokolů o kontrole, a to za účelem sjednocování výkonu kontrolní činnosti.
Podle písmene e) Kolegium Úřadu taktéž projednává návrh organizační struktury
Úřadu, návrh rozpočtu Úřadu a návrh závěrečného účtu Úřadu, jejichž schvalování, resp. provádění však podle § 19b odst. 1 písm. a) náleží do pravomoci předsedy Úřadu.
Písmeno f) stanoví, že Kolegium Úřadu projednává také návrhy služebních předpisů,
které následně schvaluje předseda Úřadu podle § 19b odst. 1 písm. b).
Písmeno g) zajišťuje, že pro řádný a odborný výkon své působnosti je Kolegium
oprávněno zřizovat poradní orgány Úřadu, volit a odvolávat jejich členy a navrhovat jim odměny. Kolegium Úřadu tedy rozhoduje o zřizování poradních orgánů, ale rozpočtové záležitosti jsou v odpovědnosti předsedy Úřadu.
Odstavec 7
S ohledem na význam Kolegia Úřadu jakožto kolegiálního orgánu, v němž zasedají
všichni klíčoví funkcionáři Úřadu, se navrhuje na něj z předsedy Úřadu převést druhostupňové rozhodování a další kompetence spojené s rolí nadřízeného správního orgánu Úřadu.
Vzhledem k postavení Kolegia Úřadu pak může úkoly jeho nadřízeného správního
orgánu plnit opět pouze Kolegium Úřadu. Jedná se o speciální úpravu ve vztahu k § 178 odst. 2 poslední větě správního řádu inspirované § 7 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
K § 19g:
Odstavec 1
Do tohoto ustanovení je přesouván obsah stávajícího § 19f s tím, že dosavadní
ustanovení § 19f písm. c) je rozděleno do § 19g písm. c) a d); ve stávajícím § 19f písm. f) /nově v § 19g odst. 1 písm. g)/ byla vypuštěna nadbytečná slova „a ukládá správní tresty“, jelikož tato kompetence je zahrnuta v rámci projednávání přestupků; stávající § 19f písm. g) bylo vypuštěno vzhledem k obecnějšímu ustanovení ve stávajícím § 19f písm. h) a ve stávajícím § 19f písm. h) /nově § 19g odst. 1 písm. h)/ byla slova „právním předpisem“ nahrazena „zákonem“, neboť odchylnou úpravu od zákona může stanovit jen zákon a působnost Úřadu může být stanovena také jen zákonem.
Odstavec 2
Jedná se o stávající § 19g odst. 1, pouze s doplněním, že kontrolu hospodaření
vykonává Úřad (kromě politických stran a politických hnutí) také u politických institutů a v rámci jejího výkonu je také oprávněn se seznamovat se všemi údaji týkajícími se hospodaření politických institutů. Tato zmínka v dosavadním znění zákona chyběla. Naopak je odstraněna poslední věta stávajícího § 19g odst. 1, jelikož povinnost poskytovat při kontrole Úřadu součinnost vyplývá přímo z kontrolního řádu.
Odstavec 3
Dochází k legislativně technické úpravě spočívající v náhradě nepřesného slovního
spojení „zaměstnanec Úřadu“ pojmem „zaměstnanec státu zařazený v Úřadu“ použitým v § 19a odst. 1. Zároveň dochází k přesunu stávajícího §19g odst. 3 do tohoto ustanovení.
Odstavec 4
Doplňuje se úprava postavení předsedy Úřadu a členů Úřadu při řízení kontroly,
kterou jsou pověřeni Kolegiem Úřadu v rámci pověření řízení dohledové činnosti (kontrola je dle § 19g odst. 2, resp. původně odst. 1, součástí dohledové činnosti Úřadu). S ohledem na specifičnost této situace se navrhuje výslovně stanovit, že předseda Úřadu a členové Úřadu mají v takové situaci postavení nadřízené osoby kontrolujícího ve smyslu kontrolního řádu. Taktéž je jim v těchto případech svěřeno rozhodovat o námitce podjatosti zaměstnance Úřadu.
K čl. II – přechodné ustanovení:
Přechodné ustanovení upravuje způsob svolání prvního zasedání Kolegia Úřadu
a povinnost předsedy Úřadu předložit na prvním zasedání Kolegia Úřadu ke schválení návrh jednacího řádu Kolegia Úřadu.
K čl. III – účinnost:
S ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu a s přihlédnutím k § 3
odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv je navrženo nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2023.
V Praze dne 26. září 2022
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.
1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Vít Rakušan v.r.