zákon č. 254/2023 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Státní podnik je specifickou právnickou osobou, kterou zakládá stát za účelem využití

státního majetku k podnikatelské činnosti a zapojení do tržního prostředí. Jeho účelem je plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu (viz § 2 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku).

Ačkoli stát může k podobným účelům využít i akciové společnosti (viz § 28 odst. 1

zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), zůstává státní podnik důležitým nástrojem státu při naplňování řady jeho úkolů. Ke konci roku 2021 existovalo v České republice 60 státních podniků oproti 47 akciovým

1 2

společnostem s majetkovou účastí státua existují iniciativy k vytvoření dalších.

Státní podnik je právnickou osobou s vlastní právní osobností, avšak nemá vlastní

majetek a pouze hospodaří s majetkem státu (viz § 2 odst. 2 zákona o státním podniku). Tedy i v případě, že nabývá majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a vzniká mu právo s tímto majetkem hospodařit (§ 16 odst. 4 zákona o státním podniku).

Ekvivalentem základního kapitálu kapitálové obchodní společnosti je u státního

podniku kmenové jmění, jež je souhrnem peněžitého vyjádření hodnoty nemovitých a movitých věcí, k nimž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Jeho výše je stanovena v zakládací listině a zapisuje se do obchodního rejstříku.

Zákon o státním podniku upravuje ve svých ustanoveních § 2 odst. 4 až 7 postup při

zvyšování a snižování kmenového jmění státního podniku, přičemž většina této úpravy je věnována druhému zmíněnému procesu, a to především z důvodu potřeby ochrany věřitelů. Pro zvyšování kmenového jmění zákon o státním podniku v § 2 odst. 4 pouze stanoví, že je zakladatel může zvýšit o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl.

Zákon o státním podniku tedy upravuje zvýšení kmenového jmění z vlastních zdrojů

státního podniku, avšak postrádá úpravu možnosti zvýšení kmenového jmění z externích zdrojů. Chybí tak ekvivalent možnosti zvýšení základního kapitálu obchodní společnosti novými vklady či vydání nových akcií - viz § 216 a 474 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). V případě státního podniku, jehož jediným možným zakladatelem je stát, by možným vnějším zdrojem byl další majetek státu, tedy majetek odlišný od toho, s nímž již má státní podnik právo hospodařit.

Jak vyplývá i z výkladového stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu, právní

úprava kmenového jmění státního podniku výslovně umožňující jeho zvýšení jen z majetku nabytého státním podnikem jeho podnikatelskou činností „přímo vylučuje, aby zakladatel zvýšil kmenové jmění podniku finančními prostředky státu, které státní podnik v průběhu

Viz Zpráva o plnění opatření vyplývajících ze Strategie vlastnické politiky státu k 31. 12. 2021, str. 3, dostupné na https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2022-11-10_Zpravu-o-plneni-vlastnicke-politiky-statu-za-rok- 2021.pdf. Např. návrh na přeměnu státní příspěvkové organice Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik – viz novela zákona o pozemních komunikacích obsažená ve sněmovním tisku č. 286 aktuálního volebního období. Viz DĚDIČ J., a kol. Zákon o státním podniku. Komentář. Wolters Kluwer 2018. Dostupné v systému ASPI, komentář k § 2 odst. 3.

podnikatelské činnosti nenabyl, tedy nikterak se ani na tvorbě těchto finančních prostředků nepodílel“.

Taktéž komentář k zákonu o státním podniku uvádí, že nelze „rozšiřovat majetek

podniku ze strany státu jako zakladatele jednostranně, tj. změnou zakládací listiny“.Přitom z praxe Ministerstva průmyslu a obchodu jakožto gestora zákona o státním podniku vyplývá, že existuje poptávka po možnosti zvýšení kmenového jmění státního podniku výše popsaným způsobem. Potřeba takového nástroje se projevila též v rámci diskusí o možnostech řešení aktuální situace státního podniku Česká pošta. Současná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá dopady na rovnost mužů a žen, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Cílem navrhované novely je do zákona o státním podniku doplnit právní úpravu

zvýšení kmenového jmění státního podniku ze strany jeho zakladatele, která dosud v předmětném zákoně chybí (jak je popsáno v kapitole 1).

Umožní se tak kapitálové posílení státního podniku pro účely například strategických

projektů určených k plnění bezpečnostních zájmů státu nebo k zajištění důležitých veřejných potřeb. Zvýšení kmenového jmění může být též potřebné pro realizaci strategických výdajů nebo investic do vlastního výzkumu nebo výroby směřujících například ke snížení závislosti státních podniků na dodavatelích z třetích zemí s rizikovým bezpečnostním profilem. Praktické využití může nalézt i v případě potřeby poskytnout státnímu podniku finanční (kapitálovou) injekci, která by mu umožnila překonat krizové období či podstoupit potřebnou transformaci.

Zvýšení kmenového jmění v navrhované podobě bude možné provést z majetku státu

(lze předpokládat, že v praxi se bude jednat především o majetek v podobě finančních prostředků), a to ve smyslu § 2 odst. 2 zákona rozšířením okruhu státního majetku, s nímž již má státní podnik právo hospodařit. V zájmu upřesnění okruhu použitelného majetku bude výslovně stanoveno, že k předmětnému zvýšení má být použit majetek, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, který jménem státu vykonává funkci zakladatele.

Navrhovaný institut je koncipován spíše jako výjimečný, a proto jsou v předložené

právní úpravě zabudována dvě omezení, resp. pojistky. První je stanovení okruhu důvodů, pro nějž je možné k takovému kroku vůbec přistoupit, a to v podobě naléhavých strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo jiných zájmů státu. V tomto směru návrh navazuje na znění existujícího § 17 odst. 1 zákona o státním podniku, který stanoví stejné podmínky pro zvýšení nebo snížení rozsahu určeného majetku.

Metodický pokyn Ministerstva průmyslu a obchodu č. 1/2021 k aplikaci zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů ze dne 1. Února 2021, bod 2, dostupné na https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/ministerstvo/o-ministerstvu/aplikace-zakona-c-77-1997-sb/metodicky-pokyn- ministerstva-prumyslu-a-obchodu-c--1-2021--259667/. Viz DĚDIČ J., a kol. Zákon o státním podniku. Komentář. Wolters Kluwer 2018. Dostupné v systému ASPI, komentář k § 2 odst. 1, 2 a 8.

Druhou pojistkou pak je to, že ke zvýšení kmenového jmění státního podniku tímto

způsobem může zakladatel (ve smyslu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, který dle § 3 odst. 1 zákona o státním podniku jménem státu funkci zakladatele vykonává) přistoupit pouze po předchozím souhlasu vlády. Tím bude zajištěno, že postup zakladatele nebude vybočovat z celkové koncepce hospodářské politiky státu.

Navrhovaná změna není diskriminační ani nevytváří nerovnost v postavení mužů

a žen.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Vzhledem k významu státních podniků, z nichž řada plní klíčové úkoly při zajišťování

podstatných funkcí státu, a s ohledem na současnou složitou hospodářskou i bezpečnostní situaci je žádoucí, aby stát měl k dispozici dostatečnou paletu nástrojů k případnému kapitálovému posílení státních podniků. Potřeba mít možnost zvýšit kmenové jmění vyplynula i z aktuálních analýz řešení současné tíživé ekonomické situace státního podniku Česká pošta. Zvláště tento případ dodává předkládanému návrhu na urgentnosti.

Byly zvažovány i další varianty opatření směřujících k řešení výše popsaného

problému, avšak poskytnutí úvěru ze strany státu či poskytnutí ekvivalentu příplatku ve smyslu § 163 zákona o obchodních korporacích, byly shledány jako nedostačující, přičemž druhá uvedená by zřejmě též vyžadovala legislativní řešení.

Zda ke zvýšení kmenového jmění bude přistoupeno a u kterých státních podniků,

bude záležet v každém jednotlivém případě na důsledném posouzení konkrétních podmínek. Proto návrh počítá i s rolí vlády, která by měla při udělování souhlasu se zvýšením kmenového jmění posoudit dopady takového postupu v celostátním kontextu.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon se týká nakládání s majetkem státu, přičemž konkrétní navržená

změna znamená sblížení právní úpravy státního podniku s obecnou úpravou kapitálových obchodních společností. Návrh je tedy v souladu s principy rovnosti vlastnického práva formulovanými v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zvláště pak ve světle specifických pravidel týkajících se majetku veřejného sektoru a povinností s vlastnictvím spojených dle odstavců 2 a 3 zmíněného článku Listiny základních práv a svobod. Navrhovaná změna nekoliduje ani s jinými ústavními pravidly.

Lze proto konstatovat, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaný zákon se dotýká zejména evropské úpravy požadavků na transparentnost

vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky, neboť směrnice komise 2006/111/ES o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků se dle svého čl. 3 písm. b) výslovně týká poskytování kapitálu veřejným podnikům, přičemž státní podnik dle českého práva splňuje definici veřejného podniku dle zmíněné směrnice. Na postup, který novela umožňuje, se též budou vztahovat pravidla týkající se poskytování veřejné podpory dle čl. 107 a následujících Smlouvy o fungování Evropské unie a navazujících předpisů. V konkrétním případě proto bude nutné vždy zajistit soulad s regulací poskytování veřejné podpory.

Čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie zakazuje takové opatření, které

může zakládat veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, uskutečnit dříve, než je uvedeno do souladu s právem veřejné podpory, resp. než je schváleno Evropskou komisí. Tento požadavek je znám jako „ustanovení o pozastavení“ a v případě, kdy právní akt upravující opatření veřejné podpory neobsahuje toto ustanovení, dochází k poskytnutí protiprávní podpory. Porušení tohoto ustanovení může vyvolat rovněž řízení před vnitrostátními soudy, jejichž úlohou je účinná právní ochrana práv třetích stran před porušením zákazu provádění veřejné podpory.

To bude v praxi spočívat v notifikaci zvýšení kmenového jmění podle čl. 108 odst. 3

Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi, a to hned poté, co vláda schválí navržené zvýšení kmenového jmění, a zároveň předtím, než dojde k jeho realizaci. Notifikace nebude nutná v případech, kdy bude zvýšení kmenového jmění realizováno na základě některé z výjimek z notifikační povinnosti např. v případě opatření de minimis, opatření na základě obecného nařízení o blokových výjimkách nebo v případě opatření v souladu s principem soukromého investora.

Praktické využití možnosti zaváděné nynější novelou, tedy zvýšení kmenového jmění

státního podniku z dalšího státního majetku v konkrétním případě, bude proto muset splňovat požadavky vyplývající ze zmíněných evropských předpisů.

Návrh zákona je tak s evropským právem plně v souladu.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná změna zákona o státním podniku sama o sobě není v rozporu se žádnými

mezinárodně-smluvními závazky České republiky.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Navrhovaný zákon pouze zavádí možnost zakladatele přistoupit ke zvýšení

kmenového jmění státního podniku vložením dalších státních prostředků. Přitom v případě zvýšení kmenového jmění státního podniku se s ohledem na majetkové postavení tohoto zvláštního druhu právnické osoby bude stále jednat o majetek státu, ke změně dojde pouze v převodu práva s ním hospodařit.

Samotná právní úprava v popsané podobě proto není spojena s žádnými měřitelnými

ekonomickými dopady. Ty by měly až eventuální jednotlivé případy zvyšování kmenového jmění, přičemž důvodnost, ekonomickou efektivitu i splnění zákonných požadavků na nakládání se státním majetkem musí být v každém konkrétním případě vyhodnoceny. Garancí v tomto směru bude i to, že rozhodnutí ministerstva či jiného ústředního správního úřadu vykonávajícího za stát práva zakladatele bude podmíněno předchozím souhlasem vlády.

Je tedy možné konstatovat, že sama navrhovaná právní úprava není spojena se

zvýšením nároků na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty.

Pokud se jedná o dopady na podnikatelské prostředí, rozšířením možností zvýšení

kmenového jmění státního podniku dochází ke sblížení s existující obecnou úpravou v právu obchodních společností, která se vztahuje i např. na akciové společnosti se 100% státní majetkovou účastí. S ohledem na počet státních podniků a oblasti, v nichž jsou ekonomicky činné, se lze domnívat, že samotný návrh nemá dopady na podnikatelské prostředí. K zabránění případným excesům slouží pravidla poskytování veřejné podpory a ochrany hospodářské soutěže, která budou muset být v konkrétních případech respektována.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaný zákon nemá žádné přímé sociální dopady ve smyslu uvedeném v nadpisu

této pasáže důvodové zpráv, ani dopady na práva dětí či na životní prostředí.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrhem nedochází k zavedení nového zpracování osobních údajů ani ke změně

zpracování stávajícího.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh zákona nezvyšuje míru korupčního rizika. Počítá s důležitou

pojistkou v podobě předchozího souhlasu vlády s postupem resortu jednajícího za zakladatele jakožto podmínkou pro zvýšení kmenového jmění státního podniku.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Vzhledem k tomu, že navrhovaného postupu bude možné v případě potřeby využít

i u státních podniků působících v oblasti obrany a bezpečnosti, se lze domnívat, že novelizace může mít potenciálně pozitivní dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava se omezuje na změnu postupu při nakládání se státním

majetkem ve vztahu ke státním podnikům. Nemá tedy žádné dopady na rodiny.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Nelze vyloučit, že by kapitálové posílení určitého státního podniku mohlo mít

nepřímé dopady na územní samosprávné celky a na obyvatelstvo žijící na určitých územích (např. u státního podniku intenzivně působícího v území, jako je Česká pošta, s. p.). Vzhledem k povaze navrhované možnosti zvýšení kmenového jmění státního podniku se přitom lze domnívat, že by takové potenciální dopady měly pozitivní ráz. Zda by vůbec nastaly a jakou by měly intenzitu, by se přitom odvíjelo od konkrétního případu.

Obecně však lze zhodnotit, že samotná navržená změna nemá přímé územní dopady

ani dopady na územní samosprávné celky.

14. Zhodnocení souladu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy

Změna výše kmenového jmění státního podniku se již dle stávající právní úpravy

musí projevit mimo jiné i v obchodním rejstříku. Na jeho přístupnosti předložený návrh, který se omezuje na stručnou novelizaci zákona o státním podniku, nemá vliv. V návrhu tedy nejsou upravovány žádné postupy, které by bylo možné hodnotit z hlediska Zásad digitální přívětivé legislativy.

15. Hodnocení dopadů regulace (RIA)

Předseda Legislativní rady vlády povolil svým dopisem č.j. 17442/2023-UVCR ze

dne 12. dubna 2023 hodnocení dopadů regulace neprovádět.

16. Způsob projednání návrhu zákona

S ohledem na aktuální ekonomickou situaci a význam státních podniků se jeví žádoucí dosáhnout rozšíření okruhu vhodných nástrojů využitelných k jejich kapitálovému posílení co nejdříve. Obzvláště urgentní se v tomto směru jeví situace České pošty, s. p., u níž jsou v současnosti hledány cesty k její ekonomické stabilizaci. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s předloženým vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.