Ústavní soud svým nálezem vyhlášeným pod č. 199/2003 Sb. zrušil ustanovení § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání dnem 31. března 2004. Důvody zrušení tohoto ustanovení jsou ústavně právní. Ústavní soud nepopřel sám institut rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně. To je ostatně zřejmé již z toho, že Ústavní soud odložil účinnost derogačního nálezu a tím vytvořil čas pro přípravu nové právní úpravy.
V odůvodnění nálezu vytyčil určité principy právní úpravy tohoto institutu. Ústavní soud uvedl mj., že v případě kolize je nutné stanovit podmínky, za splnění kterých má prioritu jedno základní právo či svoboda, a za splnění kterých jiné, resp. určitý veřejný statek (v tomto případě základní právo vlastnické a smluvní svoboda a proti němu stojící ochrana rovných podmínek podnikání a zaměstnání). Ústavní soud připomněl, že vzájemné poměřování v kolizi stojících základních práv a svobod nebo veřejných statků spočívá ve třech kritériích vhodnosti. Prvním je posuzování toho, zdali institut omezující určité základní právo umožňuje dosáhnout sledovaného cíle. Kritérium potřebnosti spočívá v porovnávání legislativního prostředku, omezujícího základní právo resp. svobodu, s jinými opatřeními, umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod, resp. dotýkajícími se jich v menší intenzitě. Třetím kritériem je porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv nebo veřejných statků.
Ústavní soud potvrdil, že institut kolektivního vyjednávání a s ním spjatý efekt extenze působnosti kolektivních smluv splňuje podmínky vhodnosti i potřebnosti. V odůvodnění nálezu uvedl, že prioritu veřejného statku před právem vlastnickým nutno ale podmínit legitimitou (reprezentativností) systému kolektivního vyjednávání. Z požadavku minimalizace zásahu do základního práva a svobody, jenž je součástí principu proporcionality, vyvodil výjimečnost takovéhoto opatření, tudíž skutečnost, že rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy je možné přijmout v mimořádně odůvodněných případech veřejného zájmu. Ústavní soud v odůvodnění naznačil i různé možnosti koncepce právní úpravy, když uvedl, že je plně věcí zákonodárce, stanoví-li proceduru extenze působnosti formou správního řízení s možností soudního přezkumu, anebo formou obecného normativního vymezení celé skupiny zaměstnavatelů, na niž extenze dopadá, a to s možností soudního přezkumu naplnění subsumpčních podmínek (např. ve sporu o uplatnění tvrzených nároků, plynoucích z kolektivní smlouvy vyššího stupně, zaměstnancem, případně soudního přezkumu správních rozhodnutí, týkajících se např. kontroly pracovních podmínek).
Předkladatel zkoumal a zvažoval tyto různé možnosti právní úpravy. Zvolil nakonec cestu, kterou naznačil Ústavní soud ve svém odůvodnění, a to obecné normativní vymezení celé skupiny zaměstnavatelů, pro něž bude kolektivní smlouva vyššího stupně závazná, a to za podmínek stanovených přímo v zákoně. Znaky výjimečnosti a veřejného zájmu, které požaduje Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu, jsou naplněny právě vymezením podmínek rozšíření závaznosti přímo v zákoně. Znak výjimečnosti je dále neodlučně spojen zejména s vymezením reprezentativnosti kolektivního vyjednávání. Výjimečnost a veřejný zájem jsou ochraňovány i tím, že reprezentativní smluvní strany, které nejlépe mohou posoudit situaci v odvětví a zhodnotit minimalizaci zásahu do práva vlastnického, se musí shodnout a jedině společně mohou navrhnout, aby bylo vydáno sdělení o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně na další zaměstnavatele.Soudní přezkum je možný také v intencích naznačených Ústavním soudem. Lze mít za to, že pokud se povede spor o plnění nároků z kolektivní smlouvy, která je závazná i pro další zaměstnavatele, soud může v tomto řízení přezkoumávat i správnost postupu podle navrhovaného § 7 zákona o kolektivním vyjednávání, zejména k námitce zaměstnavatele. Napadnout postup Ministerstva práce a sociálních věcí by mohly i smluvní strany kolektivní smlouvy. Poté, kdy by Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělení ve smyslu navrhovaného § 7 odst. 10 nevyhlásilo, mohly by se domáhat, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělení vyhlásilo a dokazovat, že zákonné podmínky byly splněny. Ostatní organizace zaměstnavatelů či příslušné vyšší odborové orgány působící v odvětví by se mohly domáhat určení, že sdělení nemělo být vyhlášeno a dokazovat, že zákonné podmínky nebyly splněny.
Návrh nepočítá s možností uvážení státního orgánu, čímž se vylučuje možnost různých postojů a postupů v různých obdobích. Nepočítá ani s možností správního řízení, protože by celý proces byl neúměrně prodlužován. Podle navrhované koncepce tedy budou-li splněny podmínky zákonem stanovené, bude daná kolektivní smlouva vyššího stupně závazná pro určitou skupinu zaměstnavatelů přímo ze zákona. Tím předkladatel sleduje, aby celý postup byl transparentní, relativně rychlý a aby nezávisel na momentální politické vůli či uvážení státního orgánu.
Předkládaný návrh novely zákona o kolektivním vyjednávání tedy nově upravuje rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele. Tento institut slouží především k tomu, aby se zabránilo neodůvodněné konkurenční výhodě těch zaměstnavatelů, kteří se brání kolektivnímu vyjednávání nebo sice kolektivně vyjednávají, ale nechtějí poskytovat svým zaměstnancům výhody, které jsou u obdobných zaměstnavatelů obvyklé a přiměřené, čímž si vytvářejí výhodnější cenu práce a lepší postavení na trhu na úkor svých zaměstnanců. Zároveň je rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně uznáváno jako opatření státu na podporu kolektivního vyjednávání podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 470/1990 Sb.) a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 91.
Podle stávajícího ustanovení § 7 zákona o kolektivním vyjednávání Ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit právním předpisem (vyhláškou), že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu uzavřela, a to na zaměstnavatele s obdobnou činností a obdobnými ekonomickými a sociálními podmínkami. Ustanovení je poměrně stručné. Proto byl konkrétní postup rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně během minulých let upřesňován, a to za účasti sociálních partnerů. Postup byl vždy schválen Plenární schůzí Rady hospodářské a sociální dohody.
Nabytím účinnosti předkládaného zákona nevzniknou výrazně zvýšené nároky na státní rozpočet ani na jiné veřejné rozpočty. V případě jednotlivých kolektivních smluv vyššího stupně, které se stanou závaznými pro další zaměstnavatele, lze předpokládat ekonomický dopad na některé hospodářské subjekty, především na malé a střední podniky, nelze ho však odhadnout.
Problematiku rozšiřování závaznosti kolektivních smluv na další zaměstnavatele právo Evropského společenství ani mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, výslovně neupravují. Rozšiřování závaznosti kolektivních smluv na další zaměstnavatele je považováno za opatření státu podporující kolektivní vyjednávání tak, aby podmínky zaměstnání byly upravovány pomocí kolektivních smluv ve smyslu čl. 4 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 470/1990 Sb.) a Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 91.
K části I článku 1
K bodu 1.
K § 7 odst. 1
Na rozdíl od dosavadní úpravy se navrhuje, aby zákon jednoznačně stanovil podmínky, za nichž se kolektivní smlouva vyššího stupně stane závaznou pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví a aby k tomu docházelo po splnění stanovených podmínek přímo ze zákona. Navrhuje se stanovit, že skutečnost, že jsou tyto podmínky splněny a kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, bude vyhlášena ve Sbírce zákonů. Forma sdělení byla zvolena ve smyslu § 2 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. V souvislosti s tvrzením nároků vyplývajících z kolektivních smluv vyššího stupně bude soud moci zkoumat i dodržení postupu podle § 7 předloženého návrhu zákona.
Kolektivní smlouva vyššího stupně je výsledkem kolektivního vyjednávání smluvních stran, které jsou definovány v § 2 odst. 3 písm. b) zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Navrhuje se, aby zákon u návrhu požadoval shodu smluvních stran, aby bylo nepochybné, že smluvní strany uznávají, že podmínky stanovené zákonem jsou splněny, a že je třeba, aby kolektivní smlouva byla závazná i pro další zaměstnavatele působící v daném odvětví.
K § 7 odst. 2, 3
Ústavní soud dospěl k závěru, že možnost rozšíření závaznosti kolektivních smluv vyžaduje, aby priorita veřejného statku před právem vlastnickým byla podmíněna legitimitou (reprezentativností) systému kolektivního vyjednávání. Proto se navrhuje stanovit taxativně zákonem podmínky reprezentativnosti (legitimity) smluvních stran. Reprezentativnost je při tom chápána jako schopnost legitimně zastupovat skupinový zájem.
Při formulaci této podmínky byla vzata v úvahu česká realita a její perspektivy. Postavení sociálních partnerů v České republice není srovnatelné s postavením sociálních partnerů v členských státech Evropské unie, zejména s ohledem na odlišný sociálně ekonomický a historický vývoj. To se týká především organizací zaměstnavatelů, které po roce 1989 musely budovat své struktury úplně od počátku. Pokrytí kolektivními smlouvami je relativně nízké, což je mj. také důsledkem toho, že v České republice již stát zaručuje zaměstnavatelům a zaměstnancům minimální standard pracovních a ekonomických podmínek v zákonech, zejména v zákoníku práce a ve mzdových předpisech. V našem právním prostředí nejsou subjekty nuceny vyjednávat i o svých základních pracovněprávních podmínkách, vyjednávají v podstatě spíše o nadstandardních výhodách a nárocích (například týden dovolené nad zákonnou výměru, vyšší základní mzdové tarify).
Navrhuje se proto, aby se postup týkal jen takové kolektivní smlouvy vyššího stupně, která byla buď uzavřena organizací zaměstnavatelů, jejíž členové zaměstnávají v odvětví největší počet zaměstnanců, anebo příslušným vyšším odborovým orgánem, který v odvětví jedná za největší počet zaměstnanců. Protože počet zaměstnanců i členů organizací zaměstnavatelů se v průběhu roku může měnit, navrhuje se stanovit, k jakému datu se splnění podmínek posuzuje.
Odvětví je definováno prostřednictvím Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Tato klasifikace se osvědčila i v dosavadní praxi. Podle § 20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, Český statistický úřad zapisuje každý ekonomický subjekt do registru ekonomických subjektů na základě údajů, které získal podle zvláštních zákonů (např. § 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, § 33 odst. 2 obchodního zákoníku, § 26 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 219/1991 Sb., o soukromém podnikání občanů) nebo podle uvedeného zákona č. 89/1995 Sb. Podle ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 89/1995 Sb. Český statistický úřad registr ekonomických subjektů průběžně aktualizuje. Jednou do roka je Český statistický úřad oprávněn požádat ekonomický subjekt o sdělení potřebných údajů a ekonomický subjekt je povinen jeho žádosti ve stanovené lhůtě vyhovět. Zaměstnavatelé sami označují svou hlavní činnost a číslo Odvětvové klasifikace ekonomických činností ve formulářích, které vyplňují podle Programu statistických zjišťování vyhlašovaných každoročně podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Ekonomické subjekty, které zaměstnávají méně než 20 zaměstnanců, formulář nevyplňují a pokud mají více činností, určí Český statistický úřad jednu za hlavní. Vychází při tom z údajů ze živnostenského a obchodního rejstříku, avšak každý ekonomický subjekt má možnost své číslo aktualizovat podle skutečnosti a tato změna se po nahlášení statistické službě bezprostředně promítne do registru.
Počet členů organizací zaměstnavatelů, jejich zaměstnanců a počet zaměstnanců, za které vyšší odborové orgány jednají, je proměnlivý. Proto je nutno stanovit pevný termín, k němuž se bude splnění podmínek zjišťovat a prokazovat. Požadované statistické informace jsou zjišťovány Českým statistickým úřadem vždy za čtvrtletí. Proto se navrhuje stanovit, že se splnění podmínek posuzuje k poslednímu dni čtvrtletí, za které jsou statistické údaje k dispozici, aby se vycházelo z nejaktuálnějšího stavu.
K § 7 odst. 4
Náležitosti návrhu smluvních stran jsou navrhovány tak, aby smluvní strany kolektivní smlouvy prokázaly splnění podmínek požadovaných zákonem. Zároveň se navrhuje umožnit, aby si je Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo ověřit. Protože podmínky v odstavci 2 jsou stanoveny alternativně, i v odstavci 4 se požaduje, aby smluvní strany prokázaly splnění jedné či druhé podmínky. Údaje budou prokazovány statistickými informacemi Českého statistického úřadu a písemným sdělením dalších organizací zaměstnavatelů a odborových orgánů podle odstavce 5. Do počtu zaměstnanců, za které jedná příslušný vyšší odborový orgán, se ve smyslu § 5 odst. 3 zákona o kolektivním vyjednávání a ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. započítávají všichni zaměstnanci zaměstnavatelů, u kterých působí vyšší odborový orgán prostřednictvím příslušného odborového orgánu.
Navrhuje se vyžadovat připojení kolektivní smlouvy vyššího stupně v písemné i elektronické podobě. Elektronická podoba se navrhuje vyžadovat proto, aby její obsah mohl být prostřednictvím webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce zpřístupněn každému zájemci a aby mohla být odeslána úřadům práce. Originály všech kolektivních smluv vyššího stupně a jejich změn odevzdávají smluvní strany Ministerstvu práce a sociálních věcí podle § 9 odst. 1 zákona.
K § 7 odst. 5
V odvětvích působí nebo může působit větší počet vyšších odborových orgánů i organizací zaměstnavatelů. Před společným návrhem si tedy strany kolektivní smlouvy vyššího stupně musí ověřit, zda skutečně splňují podmínky stanovené v odstavci 2 ve srovnání s jinými odborovými svazy nebo organizacemi zaměstnavatelů. Proto se navrhuje stanovit povinnost sociálních partnerů na žádost si písemně v rámci odvětví sdělovat stanovené údaje. Jde o povinnost, která bude v případě potřeby i soudně vynutitelná, a to cestou občanskoprávního řízení, v němž bude ten, komu nebyla požadovaná informace sdělena, vystupovat jako žalobce. Nepůjde o spor pracovněprávní. Jak vyšší odborový orgán, tak i organizace zaměstnavatelů jsou právnickými osobami, jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění. Jejich procesní a na základě odst. 5 i hmotněprávní legitimace ve sporu nevzbuzuje žádné pochybnosti.
Navrhuje se, aby organizace zaměstnavatelů i vyšší odborové orgány byly povinny sdělit stanovené údaje také Ministerstvu práce a sociálních věcí na jeho žádost, protože musí být umožněno, aby si mohlo ověřit, že podmínky stanovené v odstavci 2 jsou splněny.
K § 7 odst.6, 7
Aby Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo ověřit, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2, navrhuje se stanovit, jakým způsobem je smluvní strany prokazují.
Navrhuje se stanovit povinnost, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzvalo smluvní strany k odstranění nedostatků, popř. k doplnění návrhu, pokud je to třeba, aby k tomu stanovilo přiměřenou lhůtu a aby smluvní strany upozornilo na důsledek, že jestliže nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, nemůže být návrhu ve smyslu § 7 odst. 9 vyhověno. Posuzování splnění zákonných podmínek a náležitostí návrhu není správním řízením.
K § 7 odst. 8
Navrhuje se, aby smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohly vzít svůj návrh zpět do 15 dnů ode dne doručení Ministerstvu práce a sociálních věcí. Důvodem jsou poznatky z dosavadní praxe, kdy docházelo k tomu, že smluvní strany z různých důvodů změnily stanovisko. Lhůta 15 dnů je navržena s ohledem na to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bude sdělení zasílat do Sbírky zákonů bez zbytečného odkladu po zjištění zákonem předepsaných podmínek a náležitostí; výslovně je stanoveno, že tak učiní, až po uplynutí této 15denní lhůty. Den doručení mohou smluvní strany zjistit podle dodejky. Zpětvzetí návrhu musí být písemné a musí být podepsáno smluvními stranami na téže listině. Zpětvzetí návrhu jen jednou smluvní stranou není možné.
K § 7 odst. 9, 10
Navrhuje se stanovit, že jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem, Ministerstvo práce a sociálních věcí zašle do Sbírky zákonů sdělení o této skutečnosti. Zároveň oznámí, že je možné seznámit se s příslušnou kolektivní smlouvou vyššího stupně na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a na úřadech práce. Navrhuje se dále stanovit Ministerstvu práce a sociálních věcí povinnost zaslat kolektivní smlouvu vyššího stupně úřadům práce. V článku II se navrhuje změna zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, v níž se navrhuje stanovit, že úřady práce umožňují každému, kdo o to požádá, nahlédnout do kolektivní smlouvy vyššího stupně. Tím se umožní, aby se každý zájemce mohl seznámit s obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně na nejbližším dostupném místě.
Navrhuje se stanovit Ministerstvu práce a sociálních věcí povinnost vyrozumět smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně, jestliže jejich návrhu nevyhoví. Půjde o případy, kdy nejsou splněny podmínky stanovené zákonem. Postup Ministerstva práce a sociálních věcí není správním řízením. Kdyby smluvní strany s tímto postupem nesouhlasily, mohly by se v soudním řízení domáhat určení, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je povinno vyhlásit sdělení podle navrhovaného § 7 odst. 1, protože jsou splněny podmínky podle navrhovaného znění § 7 odst. 2, 4, a 5.
K bodu 2.
Navrhuje se, aby zákon stanovil, že kolektivní smlouva vyššího stupně je od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení ve Sbírce zákonů závazná pro všechny zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, pro které je tato smlouva uzavřena. To znamená, že práva a povinnosti vyplývající pro ně z kolektivní smlouvy se budou na tyto zaměstnavatele vztahovat po celou dobu účinnosti kolektivní smlouvy vyššího stupně.
Navrhuje se v zákoně taxativně vymezit závažné důvody, kdy bude zaměstnavatel vyňat ze závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně, a to pro případy, kdyby se zaměstnavatel z objektivních důvodů nacházel v situaci, kdyby pro něj další závazky byly ztěží splnitelné. První skupinou těchto zaměstnavatelů jsou ti, na něž byl ke stanovenému dni vyhlášen konkurs. Další skupinou jsou zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, neboť jejich postavení na trhu je touto skutečností zpravidla ovlivněno a i dosavadní praxe svědčí o tom, že si nevytvářejí zvláštní konkurenční výhody, které by bylo třeba ovlivňovat rozšiřováním závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně. Navrhuje se též vyloučit zaměstnavatele, kteří byli postiženi mimořádnou událostí, například havárií, živelní událostí apod., jejíž následky trvají ke stanovenému dni. Dále se navrhuje vyloučit též zaměstnavatele, kteří zaměstnávají méně než 20 zaměstnanců.
Navrhuje se výslovně stanovit, že je-li pro zaměstnavatele závazných více kolektivních smluv, které obsahují ujednání o stejném druhu nároků, náleží zaměstnanci plnění, které je pro něj nejvýhodnější. Vychází se z dosavadní výkladové praxe, která však nebyla v právní úpravě výslovně upravena.
K části II
V čl. I se navrhuje stanovit Ministerstvu práce a sociálních věcí povinnost zaslat kolektivní smlouvu vyššího stupně v elektronické podobě úřadům práce. V souvislosti s tím se navrhuje změna zákona č. 9/1991 Sb., jíž se stanoví, že úřady práce umožňují každému, kdo o to požádá, nahlédnout do kolektivní smlouvy vyššího stupně, aby měl každý zájemce možnost seznámit se s jejím obsahem na nejbližším dostupném místě.
K části III
Navrhuje se, aby předkládaný návrh stanovil účinnost zákona od prvního dne měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
V Praze dne 16. června 2004
předseda vlády
PhDr. Špidla v.r.
ministr práce a sociálních věcí
Ing. Škromach v.r.
Platné znění části zákona o kolektivním vyjednávání s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
§ 7
(1) Ministerstvo práce a sociálních
věcí republiky může stanovit právním předpisem, že kolektivní
smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, kteří
nejsou členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu
uzavřela.
(2) Rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně podle předchozího odstavce lze jen na zaměstnavatele s obdobnou činností a obdobnými ekonomickými a sociálními podmínkami, kteří mají sídlo na území příslušné republiky a není pro ně závazná kolektivní smlouva vyššího stupně.
§ 7
Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou společně navrhnout, aby bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno sdělení4a) Ministerstva práce a sociálních věcí, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem Odvětvové klasifikace ekonomických činností4b) (dále jen „odvětví“).
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí podle odstavce 1 se vyhlásí ve Sbírce zákonů, pokud je kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřena
organizací zaměstnavatelů, kteří v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, zaměstnávají největší počet zaměstnanců, nebo
příslušným vyšším odborovým orgánem, který v odvětví, v němž se navrhuje rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, jedná za největší počet zaměstnanců.
Splnění podmínek stanovených v odstavci 2 se posuzuje k poslednímu dni čtvrtletí, za které jsou k dispozici statistické informace podle odstavce 6.
Návrh na rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně (dále jen „návrh“) musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině a musí obsahovat označení kolektivní smlouvy vyššího stupně a odvětví, v němž má být její závaznost rozšířena na další zaměstnavatele. Dále musí obsahovat
seznamy zaměstnavatelů, pro které je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná a celkový počet jejich zaměstnanců, seznamy zaměstnavatelů, kteří jsou členy ostatních organizací zaměstnavatelů v tomtéž odvětví, celkové počty jejich zaměstnanců a kódy Odvětvové klasifikace ekonomických činností,4b)nebo
celkový počet zaměstnanců, za které jedná příslušný vyšší odborový orgán uvedený v odstavci 2 písmenu b), to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu a celkový počet jejich zaměstnanců, a počet zaměstnanců, za které jedná jiný příslušný vyšší odborový orgán, který působí v tomtéž odvětví, to je seznam zaměstnavatelů, u kterých tento orgán působí prostřednictvím příslušného odborového orgánu, počet jejich zaměstnanců a jejich kód Odvětvové klasifikace ekonomických činností.4b)
Smluvní strany připojí k návrhu znění kolektivní smlouvy vyššího stupně v písemné a elektronické podobě.
Organizace zaměstnavatelů je povinna pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a organizaci zaměstnavatelů, která působí v tomtéž odvětví, na žádost seznam zaměstnavatelů, kteří jsou jejími členy, a celkový počet jejich zaměstnanců. Vyšší odborový orgán je povinen pro tyto účely písemně sdělit Ministerstvu práce a sociálních věcí a vyššímu odborovému orgánu, který působí v tomtéž odvětví, na žádost celkový počet zaměstnanců, za které jedná a seznam zaměstnavatelů, u kterých působí příslušná odborová organizace.
Skutečnosti stanovené v odstavci 4 prokazují smluvní strany statistickými informacemi Českého statistického úřadu o celkovém počtu zaměstnanců a písemnými sděleními podle odstavce 5.
Pokud návrh nesplňuje náležitosti stanovené v odstavci 4, vyzve Ministerstvo práce a sociálních věcí smluvní strany k odstranění nedostatků, popřípadě k doplnění návrhu a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Zároveň je poučí, že pokud nedostatky neodstraní, popřípadě návrh nedoplní, nebude možné vyhlásit sdělení podle odstavce 1.
Smluvní strany kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou vzít návrh zpět do 15 dnů od jeho doručení. Na náležitosti zpětvzetí návrhu se vztahuje odstavec 4 věta první obdobně.
Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 a návrh obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, zašle Ministerstvo práce a sociálních věcí bez zbytečného odkladu, nejdříve však po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 8, sdělení uvedené v odstavci 1 k vyhlášení do Sbírky zákonů. Ve sdělení uvede též místo, kde se lze seznámit s obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejíž závaznost se rozšiřuje na další zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň zašle kolektivní smlouvu vyššího stupně v elektronické podobě úřadům práce4c) a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo návrh neobsahuje náležitosti stanovené v odstavci 4, popřípadě jestliže smluvní strany neodstranily ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu, nebo jej nedoplnily, Ministerstvo práce a sociálních věcí písemně vyrozumí smluvní strany, že jejich návrhu nevyhovuje.
____________________________
4a) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
4b) § 18 odst. 1 a § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 220/2000 Sb. a
zákona č. 411/2000 Sb.
4c) § 12 odst. 1 písm. zb) zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. …./2004 Sb., kterým se mění zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7a
(1) Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení podle § 7 odst. 1 ve Sbírce zákonů pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví, s výjimkou zaměstnavatele,
na kterého byl nejpozději k tomuto dni prohlášen konkurs,4e)
který k tomuto dni zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností,4f)
který k tomuto dni zaměstnává méně než 20 zaměstnanců, nebo
u kterého došlo k mimořádné události,4g) jejíž následky k tomuto dni trvají.
(2) Je-li pro zaměstnavatele závazných více kolektivních smluv, které obsahují ujednání o stejném druhu nároků, náleží zaměstnanci plnění, které je pro něj nejvýhodnější.
____________________________
4e) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb. a zákona č. 210/2003 Sb.
4f) § 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 220/2002 Sb..“.
4g) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Platné znění části zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti
Působnost úřadu práce
§ 12
(1) Úřad práce
informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, a zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil na jejich vyžádání,
zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání vhodné zaměstnání,10) včetně zprostředkování zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky,
poskytuje občanům poradenské služby spojené se zaměstnáním, s volbou povolání a odbornou výchovou v souladu s rozvojem odvětví, oborů a činností,
organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu a podle potřeby k tomu účelu zpracovává programy opatření,
může zřizovat státní rekvalifikační střediska,
vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, vydaných pracovních povolení cizincům a osobám bez státní příslušnosti a podle potřeby i evidenci zájemců o zaměstnání,
vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti včetně ukládání pokut,
hradí zaměstnavatelům náklady na náborové příspěvky a jiné výhody poskytované doosídlencům ve vymezeném území pohraničí11),
účelně hospodaří s prostředky na zabezpečení zaměstnanosti,
sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce. Za tím účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,
podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce ve svém územním obvodu. Za tím účelem spolupracuje se zaměstnavateli, obcemi a s příslušnými orgány státní správy,
doporučuje zaměstnavatelům k přijetí uchazeče o zaměstnání na nově zřízená společensky účelná pracovní místa a na vytvořené veřejně prospěšné práce,
projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních a jiných opatřeních. V závažných případech spolupracuje se zaměstnavateli a s příslušnými státními orgány při stanovení programu opatření pro umísťování uvolňovaných zaměstnanců,
potvrzuje, že občan žádající o předčasné přiznání starobního důchodu byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a po jakou dobu, a v případě, že tomuto občanu bylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, den, kterým byla jeho výplata zastavena,
potvrzuje žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení,22) že je žadatel o dávku sociální péče veden jako uchazeč o zaměstnání, popřípadě den uplynutí podpůrčí doby, po kterou mu mělo být poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pokud nebylo poskytováno z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,
spolupracuje s orgány sociálního zabezpečení a orgány státní zdravotní správy při zprostředkování vhodného zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání,
spolupracuje s postpenitenciárními kurátory a dalšími terapeutickými pracovišti, pracovišti rodinné terapie, jakož i s humanitárními institucemi s cílem začlenění a léčby osob společensky nepřizpůsobených a osob v krizových situacích,
na základě písemné dohody poskytuje zaměstnavateli z účelově určených prostředků příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů,11a)
plní úkoly při provádění důchodového pojištění uchazečů o zaměstnání podle zvláštního zákona,29)
sděluje na žádost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu a ministerstvu údaje o tom, že osoba je vedena jako uchazeč o zaměstnání, zda má tato osoba nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a v jaké výši, popřípadě že není hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytováno z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., a údaje o výši vyplacených mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,29a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel nezúčtoval,
spolupracuje s orgány státní správy a územními samosprávnými celky, zaměstnavateli a dalšími právnickými nebo fyzickými osobami při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a zaměstnaností,
zabezpečuje a hmotně podporuje programy a opatření související s rozvojem lidských zdrojů uskutečňované v jeho územním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a programech s mezinárodní účastí,
x) v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropských společenství ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,
y) potvrzuje občanovi členského státu Evropské unie (dále jen "občan Evropské unie") pro účely povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
z) potvrzuje sezonnímu zaměstnanci, který je občanem Evropské unie, pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu, jeho pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce,
za) plní úkoly při provádění státní sociální podpory podle zvláštního právního předpisu.29b)
zb) umožňuje každému, kdo o to požádá, nahlédnout do kolektivní smlouvy vyššího
stupně, jejíž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele v odvětví.29b)
__________________
29b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
29b) § 7 a 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. …/… Sb.