„Příloha k zákonu č. 25/2008 Sb.
Činnosti podle § 3 odst. 2
Činnost Prahová hodnota pro kapacitu 1. Odvětví energetiky
Výroba elektřiny
o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW
Výroba plynu s výjimkou zplyňování není stanovena Výroba tepla
o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW
Výroba chladicí vody o výrobní kapacitě větší než 2000 mdenně
Výroba ledu o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně
Výroba rafinovaných ropných produktů,
není stanovena
kromě minerálních olejů a plynu
2. Výroba a zpracování kovů
Výroba surového železa nebo oceli, včetněo výrobní kapacitě od 0,5 tuny za hodinu kontinuálního litído 2,5 tun za hodinu
o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun
Výroba feroslitin
denně
Výroba plochých výrobků za studena,
o kapacitě větší než 10 tun denně
s výjimkou pásky
o kapacitě od 5 tun surové oceli za hodinu
Tváření železných kovů válcováním za tepla
do 20 tun surové oceli za hodinu o energii od 20 kJ do 50 kJ na jeden buchar,
Tváření železných kovů kováním
kde je tepelný výkon od 10 MW do 20 MW
Tváření železných kovů protlačováním o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
a souvisejících potrubních tvarovek Tažení tyčí za studena o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Válcování ocelových úzkých pásů za
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
studena Tváření ocelových profilů za studena o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Tažení ocelového drátu za studena o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Hutní zpracování neželezných kovů,o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun s výjimkou olova a kadmiadenně
o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun
Hutní zpracování olova nebo kadmia
denně
Zpracování jaderného paliva není stanovena Zpracování železných kovů ve slévárně o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun
denně
Výroba odlitků z neželezných kovů,o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun s výjimkou olova a kadmiadenně
o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun
Výroba odlitků z olova nebo kadmia
denně
Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba kovových dveří a okenmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba kovových nádrží a zásobníků
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba parních kotlů, kromě kotlůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 pro ústřední topeníkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba zbraní
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok o výrobní kapacitě střeliva větší než 5 tun
Výroba střeliva
denně
Kování, lisování, ražení, válcovánío výrobní kapacitě větší než 5 tun nebo je- nebo protlačování neželezných kovů;li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m prášková metalurgiedo 30 m
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Povrchová úprava a zušlechťování kovů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok o celkovém elektrickém příkonu větším
Obrábění kovů a plastů
než 100 kilowattů je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba nožířských výrobků
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba zámků a kování
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba nástrojů a nářadí
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba ocelových sudů a podobných nádob
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba drobných kovových obalů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba spojovacích materiálů a spojovacíchmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 výrobků se závitykg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba ostatních kovodělných výrobků jindemdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 v této příloze neuvedenýchkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok
3. Zpracování nerostů
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce
Povrchová těžba hnědého uhlí, včetně lignitu
skutečně probíhají, do 25 hektarů
Úprava hnědého uhlí, včetně lignitu není stanovena Dobývání kamene pro výtvarné neboje-li rozsah oblasti, v níž těžební práce stavební účely, vápence, sádrovce, křídyskutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 a břidlicehektarů
je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce
Těžba písku a štěrkopískuskutečně probíhají, od 15 hektarů do 25
hektarů je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce
Těžba jílů a kaolinuskutečně probíhají, od 15 hektarů do 25
hektarů je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce
Těžba chemických minerálů a minerálů
skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25
pro výrobu hnojiv
hektarů je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce
Těžba rašelinyskutečně probíhají, od 15 hektarů do 25
hektarů je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce
Povrchová těžba a těžba v lomech jinde
skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25
v této příloze neuvedená
hektarů o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun
Výroba plochého skla
denně
Tvarování a zpracování plochého skla o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně
o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun
Výroba dutého skla
denně o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun
Výroba skleněných vláken
denně o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun
Výroba ostatního skla, včetně technického
denně
Zpracování ostatního skla, včetně
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně
technického
o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun 3 3 denně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m
Výroba žáruvzdorných výrobků3
a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m do 300 kg/m o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun 3 3 denně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m
Výroba keramických obkládaček a dlaždic3
a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m do 300 kg/m o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun 3 3
Výroba pálených zdicích materiálů, tašek,denně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m dlaždic a podobných výrobkůa hustotě vsázky na pec od 150 kg/m
do 300 kg/m o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun
Výroba keramických a porcelánových3 3
denně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m
výrobků převážně pro domácnost3
a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m
a ozdobných předmětů3
do 300 kg/m o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun 3 3 denně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m
Výroba keramických sanitárních výrobků3
a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m do 300 kg/m o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun 3 3
Výroba keramických izolátorů a izolačníhodenně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m příslušenstvía hustotě vsázky na pec od 150 kg/m
do 300 kg/m o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun 3 3
Výroba ostatních technických keramickýchdenně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m výrobkůa hustotě vsázky na pec od 150 kg/m
do 300 kg/m o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun 3 3 denně, anebo o kapacitě pecí od 2 mdo 4 m
Výroba ostatních keramických výrobků3
a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m do 300 kg/m u rotačních pecí o výrobní kapacitě od 250 tun
Výroba cementudenně do 500 tun denně, u ostatních pecí od
25 tun denně do 50 tun denně o výrobní kapacitě od 25 tun denně do 50 tun
Výroba vápna
denně
Výroba sádry o výrobní kapacitě větší než 25 tun denně Výroba betonových výrobků pro stavební
o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně
účely Výroba sádrových výrobků pro stavebnío kapacitě zpracování větší než 50 tun sádry účelydenně Výroba betonu připraveného k lití o výrobní kapacitě větší než 25 mza hodinu Výroba vláknitých cementů o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně
Výroba ostatních betonových, cementovýchpro betonové výrobky, větší než 50 tun denně a sádrových výrobkůpro sádrové výrobky a větší než 25 tun denně
pro cementové výrobky
Výroba brusiv o výrobní kapacitě větší než 1 tuna denně Tavení minerálních materiálů, včetně výrobyo kapacitě tavení od 10 tun denně do 20 tun minerálních vlákendenně Výroba ostatních nekovových minerálních
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
výrobků jinde v této příloze neuvedených
4. Chemický průmysl
Výroba nátěrových barev, laků a jiných
o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg
nátěrových materiálů, tiskařských barev
za hodinu nebo větší než 50 tun za rok
a tmelů Výroba mýdel a detergentů, čisticích
není stanovena
a lešticích prostředků
o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg
Výroba parfémů a toaletních přípravků
za hodinu nebo větší než 50 tun za rok
Výroba klihů o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
Výroba farmaceutických přípravků, kromě výroby základních farmaceutických výrobků
není stanovena
využívající chemické nebo biologické procesy Výroba pryžových plášťů a duší o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba ostatních pryžových výrobků o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek
o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně
a profilů Výroba plastových obalů o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba plastových výrobků pro stavebnictví o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba ostatních plastových výrobků o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně
5. Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
o kapacitě od 50 000 ekvivalentních obyvatel
Čištění městských odpadních vod
do 100 000 ekvivalentních obyvatel
Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro činnosti neuvedenéo kapacitě větší než 5 000 mdenně v příloze I nařízení č. 166/2006/ES Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více3
o kapacitě od 5 000 do 10 000 mdenně
činností uvedených v příloze I nařízení č. 166/2006/ES
Sběr nebezpečných odpadů s příjmem větším než 5 tun denně
Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě od 30 tun denně do 50 tun denně
Odstraňování nebo využívání nebezpečných
s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně
odpadů Úprava nebezpečných odpadů k dalšímu
s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně
využití nebo odstranění Úprava ostatních odpadů k dalšímu využití
s příjmem větším než 30 tun denně
nebo odstranění
s příjmem větším než 5 tun denně
Sanacenebo s projektovaným výkonem větším než 1
tuna těkavých organických látek za rok
6. Výroba a zpracování papíru a dřeva
Pilařská výroba a impregnace dřeva 3
o výrobní kapacitě větší než 50 mdenně o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun
Výroba dýh a desek na bázi dřeva 3
denně nebo větší než 100 mdenně o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu
Výroba sestavených parketových podlahdo 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok
do 200 tun za rok
Výroba ostatních výrobků stavebního
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
truhlářství a tesařství
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba dřevěných obalů 3
nebo větší než 100 mdenně
Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků,o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně kromě nábytku Výroba papíru a lepenky, včetně vlnitéhoo výrobní kapacitě od 10 tun denně do 20 tun papíru a lepenkydenně
Výroba papírových a lepenkových obalů o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
Výroba domácích potřeb, hygienických
o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
a toaletních výrobků z papíru Výroba kancelářských potřeb z papíru o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
Výroba tapet o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně
7. Intenzivní živočišná výroba
Intenzivní chov dojnic s prostorem pro více než 500 kusů dojnic
s prostorem od 1 500 do 2 000 ks prasat na
Intenzivní chov prasat na porážku (jako jsou
porážku nebo s prostorem od 500 do 750 ks
prasata na výkrm nad 30 kg, vyřazené
prasnic (včetně prasniček).
prasnice a kanci)
8. Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů
Zpracování a konzervování masa, včetněo výrobní kapacitě do 75 tun hotových drůbežíhoproduktů denně Výroba masných výrobků a výrobkůo výrobní kapacitě do 75 tun hotových z drůbežího masaproduktů denně Zpracování a konzervování ryb, korýšůo výrobní kapacitě do 75 tun hotových a měkkýšůproduktů denně
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Zpracování a konzervování brambor
produktů denně (v průměru za čtvrtletí) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba ovocných a zeleninových šťáv
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
Ostatní zpracování a konzervování ovoceo výrobní kapacitě do 300 tun hotových a zeleninyproduktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba olejů a tuků ze surovin živočišnéhoo výrobní kapacitě do 75 tun hotových původuproduktů denně Výroba olejů a tuků ze surovin rostlinnéhoo výrobní kapacitě do 300 tun hotových původuproduktů denně (v průměru za čtvrtletí)
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba margarínu
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
Úprava a zpracování mléka, výrobas množstvím odebíraného mléka do 200 t mléčných výrobků a sýrůdenně (v průměru za rok) Výroba zmrzliny o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
produktů denně v průměru za čtvrtletí) nebo s množstvím odebíraného mléka do 200 t denně (v průměru za rok) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba mlýnských výrobků
produktů denně (v průměru za čtvrtletí) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba škrobárenských výrobků
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
Výroba pekařských a cukrářských výrobků,o výrobní kapacitě do 300 tun hotových kromě trvanlivýchproduktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba sucharů a sušenek; výrobao výrobní kapacitě do 300 tun hotových trvanlivých cukrářských výrobkůproduktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba makaronů, nudlí, kuskusuo výrobní kapacitě do 300 tun hotových a podobných moučných výrobkůproduktů denně (v průměru za čtvrtletí)
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba cukru
produktů denně (v průměru za čtvrtletí) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek
produktů denně (v průměru za čtvrtletí) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Zpracování čaje a kávy
produktů denně (v průměru za čtvrtletí) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba koření a aromatických výtažků
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
Výroba hotových pokrmů ze surovino výrobní kapacitě do 75 tun hotových živočišného původuproduktů denně Výroba hotových pokrmů ze surovino výrobní kapacitě do 300 tun hotových rostlinného původuproduktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba homogenizovaných potravinářských
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových
přípravků a dietních potravin ze surovin
produktů denně
živočišného původu Výroba homogenizovaných potravinářských
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
přípravků a dietních potravin ze surovin
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
rostlinného původu Výroba ostatních potravinářských výrobků
o výrobní kapacitě do 75 tun hotových
jinde v této příloze neuvedených ze surovin
produktů denně
živočišného původu Výroba ostatních potravinářských výrobků
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
jinde v této příloze neuvedených ze surovin
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
rostlinného původu Výroba průmyslových krmiv ze surovino výrobní kapacitě do 75 tun hotových živočišného původuproduktů denně Výroba průmyslových krmiv ze surovino výrobní kapacitě do 300 tun hotových rostlinného původuproduktů denně (v průměru za čtvrtletí)
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Destilace, rektifikace a míchání lihovin
produktů denně (v průměru za čtvrtletí) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba vína z vinných hroznů
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
Výroba jablečného vína a jiných ovocnýcho výrobní kapacitě do 300 tun hotových vínproduktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba ostatních nedestilovanýcho výrobní kapacitě do 300 tun hotových kvašených nápojůproduktů denně (v průměru za čtvrtletí)
o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba piva
produktů denně (v průměru za čtvrtletí) o výrobní kapacitě do 300 tun hotových
Výroba sladu
produktů denně (v průměru za čtvrtletí)
Výroba nealkoholických nápojů; stáčenío výrobní kapacitě do 300 tun hotových minerálních a ostatních vod do lahvíproduktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba tabákových výrobků není stanovena
9. Ostatní činnosti
9.a Ostatní činnosti – výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba elektronických součástek
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba osazených elektronických desek
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba počítačů a periferních zařízení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba komunikačních zařízení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba spotřební elektroniky
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba měřicích, zkušebních a navigačníchmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 přístrojůkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba časoměrných přístrojů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba ozařovacích, elektroléčebnýchmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a elektroterapeutických přístrojůkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba optických a fotografických přístrojůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a zařízeníkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba magnetických a optických médií
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok
9.b Ostatní činnosti – výroba, praní textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků
Úprava a spřádání textilních vláken a příze o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně
Tkaní textilií o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Konečná úprava textilií o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně
Výroba konfekčních textilních výrobků,
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
kromě oděvů
Výroba koberců a kobercových předložek o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba netkaných textilií a výrobků z nich,
o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
kromě oděvů Výroba ostatních technických
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně
a průmyslových textilií Výroba textilií jinde v této příloze
o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně
neuvedených Výroba kožených oděvů o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba pracovních oděvů o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba ostatních svrchních oděvů o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba osobního prádla o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba kožešinových výrobků o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
o kapacitě zpracování od 5 tun do 12 tun
Vydělávání kůží a kožešin
hotových výrobků denně o kapacitě zpracování větší než 5 tun
Barvení kůží a kožešin
hotových výrobků denně
Výroba obuvi s usňovým svrškem o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Výroba obuvi z ostatních materiálů o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně
Praní a chemické čištění textilních
s příjmem větším než 3 tuny denně
a kožešinových výrobků
9.c Ostatní činnosti – tisk a činnosti související s tiskem
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu
Tisk novindo 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok
do 200 tun za rok o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu
Tisk ostatní, kromě novindo 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok
do 200 tun za rok
9.d Ostatní činnosti – výroba elektrických zařízení
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba elektrických motorů, generátorůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a transformátorůkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15
Výroba elektrických rozvodných3 3
mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
a kontrolních zařízení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu 3 3 od 15mdo 30 m; o spotřebě olova nebo
Výroba baterií a akumulátorů
kadmia 500 kg za rok nebo u ostatních kovů 1 tuna za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba optických kabelů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba elektrických vodičů a kabelů jindemdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 v této příloze neuvedenýchkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba elektroinstalačních zařízení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba elektrických osvětlovacích zařízení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba elektrických spotřebičů převážněmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 pro domácnostkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba neelektrických spotřebičů převážněmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 pro domácnostkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba ostatních elektrických zařízení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok
9.e Ostatní činnosti – výroba strojů a zařízení jinde nezařazených
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba motorů a turbín, kromě motorůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 pro letadla, automobily a motocyklykg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba hydraulických a pneumatickýchmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 zařízeníkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba ostatních čerpadel a kompresorů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba ostatních potrubních armatur
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba ložisek, ozubených kol, převodůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a hnacích prvkůkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba pecí a hořáků pro topeniště
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba kancelářských strojů a zařízení,mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 kromě počítačů a periferních zařízeníkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba ručních mechanizovaných nástrojů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba průmyslových chladicíchmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a klimatizačních zařízeníkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15
Výroba ostatních strojů a zařízení3 3
mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
pro všeobecné účely jinde v této příloze
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
neuvedených
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba zemědělských a lesnických strojů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba kovoobráběcích strojů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba ostatních obráběcích strojů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba strojů pro metalurgii
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba strojů pro těžbu, dobývánímdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a stavebnictvíkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba strojů na výrobu potravin, nápojůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a zpracování tabákukg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok
Výroba strojů na výrobu textilu, oděvníchje-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15
3 3
výrobků a výrobků z usnímdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba strojů a přístrojů na výrobu papírumdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a lepenkykg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba strojů na výrobu plastů a pryže
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba ostatních strojů pro speciální účelymdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 jinde v této příloze neuvedenýchkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok
9.f Ostatní činnosti – výroba dopravních prostředků
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba motorových vozidel a jejich motorů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba karoserií motorových vozidel; výrobamdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 přívěsů a návěsůkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba elektrického a elektronickéhomdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 zařízení pro motorová vozidlakg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba ostatních dílů a příslušenstvímdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 pro motorová vozidlakg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok
Stavba a nátěr lodí nebo odstraňování
o kapacitě pro lodě délky od 30 metrů
nátěru z lodí
do 100 metrů
Stavba a nátěr plavidel nebo odstraňovánío kapacitě pro plavidla délky větší nátěru z plavidelnež 30 metrů
Stavba rekreačních a sportovních člunů o kapacitě pro čluny délky větší než 4 metry
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba železničních lokomotiv a vozovéhomdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 parkukg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba letadel a jejich motorů, kosmickýchmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 lodí a souvisejících zařízeníkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba vojenských bojových vozidel
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba motocyklůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba ostatních dopravních prostředkůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a zařízení jinde v této příloze neuvedenýchkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok
9.g Ostatní činnosti – výroba nábytku
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu
Výroba kancelářského nábytku a zařízení
do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok
obchodů
do 200 tun za rok o spotřebě rozpouštědel 30 kg za hodinu
Výroba kuchyňského nábytkudo 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok
do 200 tun za rok
Výroba matrací o výrobní kapacitě větší než 500 kusů denně
o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu
Výroba ostatního nábytkudo 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok
do 200 tun za rok
9.h Ostatní činnosti – ostatní zpracovatelský průmysl
je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Ražení mincí
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
Výroba bižuterie a příbuzných výrobků
tun za rok do 200 tun za rok / o projektované kapacitě větší než 5 tun zpracované skleněné suroviny ročně je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba hudebních nástrojů
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba sportovních potřeb
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3 mdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30
Výroba her a hraček
kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba lékařských a dentálních nástrojůmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 a potřebkg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu
Výroba košťat a kartáčnických výrobkůdo 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok
do 200 tun za rok je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 3 3
Výroba v ostatním zpracovatelskémmdo 30 m; o spotřebě rozpouštědel od 30 průmyslu v této příloze neuvedenákg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50
tun za rok do 200 tun za rok
“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů právní regulace (RIA)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
dělené účinnosti rozveďte
Ministerstvo životního prostředí
01.2016
Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano):
- uveďte termín stanovený pro implementaci: nestanoven (návrh zákona mění stávající právní úpravu, která je nad rámec nařízení ES č. 166/2006)
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano
2. Cíl návrhu zákona
- snížení počtu ohlašovatelů do IRZ
- přesné vymezení rozsahu evidence údajů pro ohlašování do IRZ
- zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím ISPOP
- zrušení možnosti zasílání plné moci prostřednictvím datové schránky
3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
- snížení administrativní zátěže (MŽP, CENIA, ČIŽP) v souvislosti se snížením počtu ohlašovatelů (viz bod 1.3 důvodové zprávy),
- snížení administrativní zátěže ČIŽP a MŽP v souvislosti s přesným vymezením rozsahu evidence údajů pro ohlašování do IRZ (viz bod 2.3 důvodové zprávy),
- snížení administrativní zátěže spojené s autorizací hlášení v listinné podobě – odhad cca 1,4 mil. Kč ročně (viz bod 4.3 důvodové zprávy),
- snížení administrativní zátěže spojené se zrušením zasílání plné moci přes DS – odhad cca 176 tis. Kč ročně (viz bod 5.3 důvodové zprávy). 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano
- snížení administrativní zátěže v souvislosti se snížením počtu ohlašovatelů do IRZ – odhad 5,5- 29 mil. Kč ročně (viz bod 1.3 důvodové zprávy),
- zpřesnění povinností pro podnikatelské subjekty(viz bod 2.3)
- snížení administrativní zátěže spojené s autorizací hlášení v listinné podobě – odhad cca 15,5 mil. Kč ročně (viz bod 4.3 důvodové zprávy),
- marginální navýšení nákladů spojených s případnou nutnostostí konverzní doložky (viz bod 5.3. důvodové zprávy). 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ne
3.4 Sociální dopady: Ne
3.5 Dopady na životní prostředí: Ne
1 Vymezení povinných subjektů (§ 3)
1.1 Důvod předložení a cíle
1.1.1 Definice problému
Dne 31. května 2010 byl vzat na vědomí vládou ČR (usnesením č. 419) materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) s názvem „Opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“. Materiál se věnuje snižování administrativní zátěže podnikatelského sektoru v oblasti environmentální legislativy. Podněty z uvedeného materiálu směřovaly rovněž k zákonu č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále „zákon“ nebo „zákon o IRZ“) a to zejména k problematice okruhu povinných subjektů v § 3 odst. 2.
Původní návrh Ministerstva průmyslu a obchodu k řešení tohoto podnětu byl „zrušit § 3 odst. 2 zákona (zrušit vymezení dalších ohlašujících subjektů neuvedených v příloze I nařízení o E-PRTR)“. Na základě jednání příslušné pracovní skupiny byla zvolena cesta přesnějšího určení skupiny povinných subjektů, kterým může vznikat ohlašovací povinnost do integrovaného registru znečišťování (IRZ) a které nejsou uvedeny v přímo použitelném nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 o Evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (nařízení o E-PRTR).
Cílem předkládaného návrhu je prostřednictvím úpravy § 3 odst. 2 zákona o IRZ snížení administrativy zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty, které mohou být povinností ohlašovat do IRZ dotčeny.
Snížení počtu ohlašujících subjektů do IRZ žádným způsobem neovlivní plnění povinností České republiky vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006.
1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Podle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění: „provozovatel, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna jiná činnost než je uvedena v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, nebo činnost s nižší kapacitou, než je uvedena v této příloze, ohlašuje úniky a přenosy znečišťujících látek podle odstavce 1 a vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006“. Z ustanovení § 3 odst. 2 vyplývá evidenční a ohlašovací povinnost (v případě překročení ohlašovacích prahů) pro širší skupinu provozovatelů, než vyžaduje přímo použitelné evropské nařízení č. 166/2006.
1.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Provozovatelé podle § 3 odst. 2 zákona o IRZ,
b) Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo),
c) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP),
http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/616077BBE4AB0EDDC125773100295E4B/$FILE/419%20uv100531.0419.pdf
1.1.4 Popis cílového stavu
Primárním cílem navrhované úpravy zákona je snížení počtu ohlašovatelů do IRZ a tím i snížení jejich administrativní zátěže, zejména s důrazem na menší a střední podnikatelské subjekty. Navržená úprava se nezabývá jen prostým snížením počtu ohlašovatelů na základě zvolených kritérií (činnost, prahová hodnota pro kapacitu příslušné činnosti), ale odstraněním evidenční povinnosti ve vztahu k IRZ pro řadu činností.
MŽP prostřednictvím této právní úpravy dále naplňuje požadavky uvedené v usnesení vlády ČR č. 419 z 31. května 2010 k materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem „Opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice eliminací nadbytečných požadavků environmentální legislativy“.
Návrh nového vymezení povinných subjektů ve vztahu k IRZ vychází z následujících základních předpokladů: nové vymezení by mělo přesněji specifikovat na koho se povinnosti ve vztahu k IRZ vztahují, nové vymezení by mělo omezit povinnosti pro malé provozovatele, nové vymezení by mělo umožnit jednodušší identifikaci, zda povinnost ve vztahu k IRZ vzniká či nikoli. Snížení počtu ohlašujících subjektů se žádným způsobem nedotýká plnění povinností vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006.
1.1.5 Zhodnocení rizika
Rizikem je nesplnění požadavků z usnesení vlády ČR č. 419 (viz výše) a rovněž zachování možné zvýšené administrativní zátěže u dotčených podnikatelských subjektů.
1.2 Návrh variant řešení
1.2.1 Varianta 0
Zachování stávajícího vymezení povinných subjektů podle § 3 odst. 2 zákona o IRZ. Evidenční a případně ohlašovací povinnost bude i nadále vznikat rovněž provozovatelům:
s činností (činnostmi) s nižší kapacitou, než je uvedena v příloze I nařízení o evropském PRTR (§ 3 odst. 2 zákona), s jinou činností, než je v příloze I nařízení o evropském PRTR (§ 3 odst. 2 zákona).
Nebude naplněn požadavek usnesení vlády ČR na snížení administrativní zátěže podnikatelských subjektů v oblasti environmentální legislativy.
1.2.2 Varianta 1
Definování přesnějšího vymezení povinných subjektů. K novému vymezení povinných subjektů byl na základě diskusí v rámci pracovní skupiny IRZ zvolen následující přístup:
byl definován seznam činností, na které se bude případná ohlašovací povinnost do IRZ vztahovat - slovní vymezení činností vychází z klasifikace CZ- NACE, většina činností má stanovenou prahovou hodnotu pro kapacitu, nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty v přímo použitelném evropském nařízení č. 166/2006/ES (nařízení o E-PRTR), seznam činností a prahových hodnot pro kapacitu (u některých činností nebude definován) bude součástí právního předpisu.
Je navržena nová formulace § 3 odst. 2 zákona o IRZ a nová příloha zákona se seznamem dotčených činností.
Varianta 1 odpovídá cíli a záměru snížit administrativní zátěž menších a středních podnikatelů, ale zároveň zachovat povinnosti u činností, které mohou mít negativní vliv na životní prostředí.
1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
V roce 2012 byla provedena, v návaznosti na předchozí analýzu věnující se totožné problematice, analýza Zpřesnění vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování. Předmětná analýza byla zaměřena zejména na provozovny, které ohlašují mimo režim E-PRTR (tj. dle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb.). Výběrový vzorek byl rozdělen do několika skupin dle jejich vztahu k IRZ (viz tabulka 1) a E-PRTR. Následně bylo k jednotlivým skupinám zjišťováno, jaké náklady z ohlašovací povinnosti do IRZ pro předmětné ohlašovatele vyplývají. Z této analýzy vyplývá, že celkové náklady dle vzorku respondentů činí téměř 43 mil. Kč, z čehož 25 % souvisí s plněním povinností stanovených nařízením o E-PRTR a 75 % s plněním povinností stanovených nad rámec E-PRTR českou legislativou. Uvedené výsledky rovněž zohledňují i skutečnost, že některé provozovny se mohou vyskytovat ve více vymezených skupinách. Veškeré náklady dle typu subjektu jsou podrobně uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 1: Náklady dle kategorie subjektu v roce 2012 (zdroj: VYCERRO)
Roční náklady naRoční náklady na Počet provozoven
Kategorie subjektů1 provozovnu v Kč1 provozovnu v KčCelkové náklady v Kč
v IRZ (průměr)(medián)
Provozovny spadající pod přílohu
17 082,0 4 086,0 624 10 659 168
I nařízení o E-PRTR [1] Vypouštějící styren a
10 998,3 8 733,5 55 604 907
formaldehyd [2]
S nižší kapacitou, než je uvedena
9 454,8 5 614,0 1 988 18 796 142
v příloze I nařízení o E-PRTR [3]
Provozující jinou činnost, než je uvedeno v příloze I nařízení o E-4 356,8 3 616,0 1 857 8 090 578 PRTR [4] Evidující přenosy znečišťujících látek v odpadech mimo11 217,5 3 346,0 409 4 587 958 provozovnu [5]
Celkem 8 663,8 4 256,0 4 933 42 738 752
[1] Ohlašovatelé vymezení v § 3 odst. (1) zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění. [2] Povinnost vymezena v § 3 odst. (1) písm b) zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění (resp. v § 1 odst. (1) nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujcích látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, v platném znění). [3] Ohlašovatelé vymezení v §3 odst (2) zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění. [4] Ohlašovatelé vymezení v §3 odst (2) zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění. [5] Povinnost vymezena v § 3 odst. (1) písm c) zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění (resp. v § 1 odst. (2) nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujcích látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, v platném znění).
Při zjišťování skutečných nákladů na ohlašování do IRZ byly vzaty v úvahu některé další důležité faktory, přičemž nejdůležitějším z nich je hodnocení nákladovosti podle velikosti obratu podniku. Jelikož snahou je omezit povinnost zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty, byl tento parametr zohledněn i v rámci zmíněné analýzy. Jak vyplývá z následující tabulky, náklady na ohlašování jednou provozovnou se víceméně zvyšují s její velikostí (rovněž dochází ke zvyšování počtu ohlašovaných látek). Ačkoliv malé provozovny vynakládají méně financí na ohlašování do IRZ, vzhledem v porovnání s velikostí a obratem jsou tyto náklady významnější než u velkých společností.
Tabulka 2: Náklady dle velikosti obratu podniku (zdroj: VYCERRO)
Průměrné náklady naPrůměrný početPrůměrné náklady na
Obrat podniku
1 provozovnu (Kč)ohlašovaných látekměření (Kč)
Do 1 mil. Kč 5 472 1 0
1 – 10 mil. Kč 3 262 2,33 0
10 – 50 mil. Kč 8 856 2,96 3 528
50 – 288 mil. Kč 10 901 3,17 3 648
288 – 1 300 mil. Kč 10 191 3,94 4 812
Nad 1 300 mil. Kč 14 586 10,23 4 239
b) Varianta 1
Tato varianta spočívá v přesnějším vymezení ohlašujících subjektů, jehož principem je stanovení okruhu činností (včetně uvedení prahových hodnot pro kapacitu u většiny těchto činností), za které bude nadále existovat povinnost vést odpovídající evidenci a ohlašovat údaje do IRZ (za splnění podmínky překročení kapacitních prahových hodnot a příslušných prahových hodnot pro znečišťující látky či odpady).
Předmětem úpravy bude § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb. a přidání přílohy se seznamem dotčených činností a prahových hodnot pro kapacitu.
Úspora nákladů by se měla dotknout více než třetiny všech současných ohlašovatelůdo IRZ, tj. přibližně 1 700 provozoven. Tyto provozovny by byly novelou zákona zbaveny jakýchkoli povinností vůči IRZ (včetně povinnosti vést příslušnou evidenci). Budeme-li vycházet z průměrných nákladů na 1 provozovnu dle obratu podniku, tak předpokládáme úspory ve výši 5,5–24,8 mil. Kč ročně. V případě průměrných nákladů na 1 provozovnu dle kategorie provozoven odhadujeme úsporu ve výši minimálně 7,4–29,0 mil. Kč.
Odhad je stanoven na základě podkladů, které vznikly v rámci činnosti pracovní skupiny IRZ, a které analyzovaly jednotlivé navržené varianty aplikací na současný počet a strukturu ohlašovatelů,
Tabulka 3: Odhad úspor v závislosti na typu provozovny
dle kategorií dle velikosti obratu min max min max
Provozující jinou
Označení subjektů s minimálními aProvozovny spadající
činnost, než je
maximálními ročními náklady na 1pod přílohu I nařízení o1 – 10 mil. Kč Nad 1 300 mil. Kč
uvedeno v příloze I
provozovnuE-PRTR
nařízení o E-PRTR
Roční náklady na 1 provozovnu -
4 357 17 082 3 262 14 586
průměr (Kč) Odhadovaný počet provozoven (ks)1 700
Odhadovaná úspora nákladů (Kč/rok) 7 406 560 29 039 400 5 545 400 24 796 200
Skutečná úspora finančních prostředků je odhadována podstatně vyšší. Vysokému počtu provozoven nevzniká samotná ohlašovací povinnost do IRZ (tj. nedojde k překročení prahových hodnot pro znečišťující látky v únicích a/nebo v přenosech nebo prahových hodnot pro ostatní a/nebo nebezpečný odpad), ale musejí evidovat údaje pro účely kontroly tak, aby mohly prokázat, že k překročení prahových hodnot skutečně nedošlo. Vzhledem k tomu, že takové provozovny nepodávají hlášení do IRZ, je odhad jejich počtu poměrně obtížný.
V souvislosti se snížením počtu provozoven očekáváme i částečné snížení administrativní zátěže na straně ministerstva (CENIA) a ČIŽP (kapitola 315 státního rozpočtu).
1.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 4: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení
Podnikatelské subjekty
náklady spojené s hlášením do IRZcca 43 mil. (Kč/rok)
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
snížení administrativní zátěže (MŽP - CENIA,** - - ČIŽP) (Kč/rok)
zrušení povinností pro
Varianta 1
určitou část subjektůPodnikatelské subjekty
****
snížení administrativní
- -
zátěže (Kč/rok) min. 5,5-29 mil.
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
1.4 Návrh řešení
1.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1
2. Varianta 0 Z pohledu snížení administrativní zátěže podnikatelů lze doporučit přijmutí varianty 1. Varianta 1 je rovněž naplněním usnesení vlády ČR č. 419 (viz výše).
2 Evidence údajů pro ohlašování (§ 3 odst. 2)
2.1 Důvod předložení a cíle
2.1.1 Definice problému
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a změně některých zákonů, v platném znění, se v oblasti evidence údajů pro ohlašování odkazuje na jinou právní normu (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006). Nařízení o E-PRTR ovšem nestanovuje povinnost provozovatelům evidovat informace o přenosech látek v odpadech, což způsobuje problémy zejména České inspekci životního prostředí (ČIŽP) ve vztahu k případnému ukládání sankcí právě za nevedení evidence přenosů látek v odpadech.
V rámci změn zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění, bylo třeba upravit formulaci k povinnosti evidence údajů pro ohlašování do IRZ, aby plně odpovídala rozsahu IRZ. Navržená změna vychází z podnětu ČIŽP, která se v rámci své kontrolní činnosti setkává s problémy v této oblasti, protože pokud není v České republice legislativa jednoznačně stanovena, přináší to kontrolním orgánům obecně problémy.
2.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Současný zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, v platném znění, uvádí, že provozovatel vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (viz § 3 odst. 2 zákona). Někteří provozovatelé namítají, že ze znění příslušného ustanovení není zcela zřejmé, zda se tedy evidenční povinnost vztahuje i na sledování přenosů látek v odpadech mimo provozovnu, které nejsou povinně vymezeny v nařízení o E-PRTR.
2.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) provozovatelé,
b) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP),
c) Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo).
2.1.4 Popis cílového stavu
Cílem této úpravy je jednoznačně vymezit rozsah evidence povinných údajů vyplývajících z nařízení o E-PRTR a zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění, jedná se tak o technicko- legislativní změnu.
2.1.5 Zhodnocení rizika
Rizikem je ponechání ne zcela precizní formulace v příslušném ustanovení zákona a oslabení role ČIŽP v rámci výkonu kontroly evidence údajů pro ohlašování do IRZ.
2.2 Návrh variant řešení
2.2.1 Varianta 0
Ponechání současného stavu.
2.2.2 Varianta 1
Přesné vymezení rozsahu evidence údajů potřebných pro ohlašování do IRZ.
2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Jaké údaje je nutné do IRZ ohlašovat společně s údaji o únicích/přenosech je přesně dáno (příloha č. 3 nařízení vlády č. 145/2008 Sb.) a tudíž musí být i dokladovatelné, zda byla řádně splněna ohlašovací povinnost. Dle současného znění zákona se povinnost vést evidenci týká ohlašovatelů s činností E-PRTR (tj. dle § 3 odst. (1)), kteří ohlašují úniky (do ovzduší, vody a půdy) a přenosy (v odpadních vodách a množství odpadů) a dále ohlašovatelů s jinou činností nebo s činností o nižší kapacitě, než která je předmětem E- RTR, a to bez omezení. Problém s evidencí nastává pouze v případě provozoven s E-PRTR činností, které ohlašují dvě látky do ovzduší (styren a formaldehyd) a přenosy látek v odpadech. V těchto případech není tato povinnost uvedena, což v minulosti přinášelo komplikace zejména s ohledem na kontrolní činnost ČIŽP. Novela zákona by v tomto směru měla přesně definovat a zakotvit jednotnou povinnost evidence pro všechny ohlašovatele a typy úniků/přenosů bez rozdílu a odstranit tak nejasnosti a rozpory vyplývající ze současné právní úpravy. Tato povinnost se nově dotkne následujícího počtu ohlašovatelů, přičemž jsou zohledněny údaje ohlášené za ohlašovací rok 2013. Počet ohlašovatelů styrenu v únicích do ovzduší za provozovnu s E-PRTR činností: 10 provozoven; Počet ohlašovatelů formaldehydu v únicích do ovzduší za provozovnu s E-PRTR činností: 14 provozoven; Počet ohlašovatelů přenosů látek v odpadech za provozovnu s E-PRTR činností: 257 provozoven.
Celkově se jedná o 257 ohlašovatelů. Vzhledem k tomu, že jde o ohlašovatele, kteří mají povinnost ohlašovat do E-PRTR, mají o potřebném dokladování a vedení evidence ponětí a tato povinnost by pro ně neměla představovat výrazně vyšší zátěž, než tomu bylo doposud. Navíc, jak vyplývá z požadavků kladených na ohlašovatele do IRZ, je možné pro ohlašování využít i údajů získaných pro potřeby jiných agend a tím dále redukovat administrativní zátěž z hlediska vedení evidence. Rovněž je nutné poznamenat, že počet dotčených ohlašovatelů, je vzhledem k celkovému počtu ohlašujících do IRZ (aktuálně něco přes 5 tis.) nepříliš významný. Na druhou stranu tento počet tvoří asi 1/3 všech ohlašovatelů s E-PRTR činností.
Proč a z jakého důvodu je informace o přenosech látek v odpadech třeba ohlašovat – v souladu s Protokolem o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek je možné sledovat odpady dvěma možnými způsoby – buď ve formě sledování jednotlivých znečišťujících látek, ke kterému se ČR přiklonila od počátku existence IRZ (tj. od ohlašovacího roku 2004), nebo ve formě množství odpadů (ostatního a nebezpečného). Tato druhá možnost byla nakonec implementována v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 a tudíž bylo nutné náležitým způsobem upravit i národní právní předpisy (poprvé se v souladu s E-PRTR
Jeden ohlašovatel může ohlašovat více přenosů látek v odpadech. Někteří ohlašovatelé styrenu a formaldehydu ohlašují i přenosy látek v odpadech, proto se nejedná o prostý součet výše uvedených položek. Prahové hodnoty jsou v Protokolu nastaveny pro nebezpečný odpad na 2 tuny/rok a pro ostatní 2 000 tun/rok.
ohlašovalo za rok 2007). Obecně je přístup zaměřený na sledování látek v odpadech považován za informačně významnější a také je nutné podotknout, že informace o množství odpadů (nebezpečných a ostatních) je podrobněji již sledována v rámci problematiky odpadů. Jednalo se tedy i o přístup neduplikující již existující povinnost a pokračující v původně zvoleném přístupu (a plně v souladu s Protokolem). Rozsah seznamu látek sledovaných v rámci přenosů v odpadech byl již v minulosti redukován.
Celkově lze říci, že hlavním přínosem navrhované změny je zpřesnění znění právního předpisu a zlepšení kontrolní činnosti ČIŽP. Navrhovaná varianta může mít dopady na snížení administrativních nákladů ČIŽP (resp. MŽP jako odvolacího orgánu), které by mohly souviset s vedením odvolacích řízení s provozovateli při ponechání současného stavu (tzn. v případech, kdy by provozovatel podával odvolání proti udělení pokuty za nevedení evidence údajů o přenosech látek v odpadech). Pro provozovatele zůstávají povinnosti nezměněné, jen je budou plnit ti, kteří tak nyní neplní, ale to neznamená, že by jim současný návrh navyšoval administrativní zátěž, protože ve srovnání se současným stavem se navýšení administrativní zátěže provozovatelů téměř nemění, protože zpřesnění povinností představuje pouze náklady spojené s uložením dat (v listinné a/nebo elektronické formě), které oproti účetnictví nezabírají tolik místa.
2.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 5: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
problémy s
Varianta 0 současný stav
provozovateli v *** případě kontrol ze strany ČIŽP
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
zlepšení kontrolní činnosti ČIŽP a snížení*** upřesnění povinností vadministrativní zátěže
Varianta 1
zákoně č. 25/2008 Sb.
Podnikatelské subjekty
vedení evidence a dokladovatelnost* informací
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
2.4 Návrh řešení
2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1
2. Varianta 0
Jelikož navrhovaná varianta nepřináší téměř žádné navýšení nákladů dotčených subjektů, pouze zpřesňuje formulaci zákona, lépe vymezuje rozsah evidence a zlepšuje výkon kontroly včetně snížení administrativní zátěže ČIŽP, doporučujeme variantu 1.
Původně bylo předmětem ohlašování 72 látek. Po redukci se od ohlašovacího roku 2011 ohlašuje 26 látek v přenosech v odpadech.
3 Autorizace hlášení
3.1 Důvod předložení a cíle
3.1.1 Definice problému
Současná právní úprava je administrativně náročná, a to jak na straně ohlašovatelů, tak i na straně provozovatele ISPOP. Podávání hlášení je dle současné právní úpravy možné:
a) výhradně elektronicky, za předpokladu, že ohlašovatel disponuje uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou,
b) elektronicky s nutností následného zaslání k autorizaci listinné podoby hlášení poštou v případě, že ohlašovatel nedisponuje uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. Druhý způsob podávání hlášení představuje necelých 50 % všech podání, tj. cca 70 tis. podání ročně. Za předpokladu, že nebude nutné zasílat hlášení k autorizaci v listinné podobě, dojde ke snížení administrativní zátěže a nákladů spojených s agendou na straně ohlašovatelů i provozovatele.
3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Každý ohlašovatel, kterému vznikne ohlašovací povinnost, musí být registrován v systému ISPOP. Jedná se o webové rozhraní (portál), do kterého mají přístup registrovaní uživatelé na základě podané přihlášky. Přihláška se podává v listinné podobě. Po akceptaci přihlášky (autorizace registrace zůstává zachována) provozovatelem ISPOP jsou ohlašovateli zaslány přístupové údaje (jedinečné uživatelské jméno a heslo), které slouží pro přístup do aplikace. Uživatelské jméno a heslo umožňuje jednoznačnou identifikaci ohlašovatele. Hlášení je podáváno formou vyplněného PDF formuláře, který je generován v aplikaci a následně odesílán prostřednictvím webových služeb do aplikace ISPOP. Do aplikace ohlašovatel vstupuje po zadání přiděleného uživatelského jména a hesla a následně může stahovat formuláře, v nichž vyplňuje svá hlášení. Současná právní úprava umožňuje vlastní fyzické odeslání dokumentů těmito způsoby:
a) výhradně elektronicky, prostřednictvím portálu ISPOP, za předpokladu, že ohlašovatel disponuje elektronicky ověřeným podpisem,
b) elektronicky, prostřednictvím portálu ISPOP, a následného zaslání k autorizaci listinné podoby hlášení poštou za předpokladu, že ohlašovatel nedisponuje elektronicky ověřeným podpisem, nebo přístupem do datové schránky,
c) výhradně elektronicky prostřednictvím datové schránky. Vzhledem k tomu, že ohlašovatel podává hlášení prostřednictvím portálu ISPOP, do kterého se přihlašuje na základě uživatelského jména a hesla, které zaručuje jeho jednoznačnou identifikaci, je dodatečné zasílání hlášení k autorizaci v listinné podobě duplicitní.
3.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) CENIA - provozovatel ISPOP,
b) ohlašovatelé, kteří nedisponují elektronicky ověřeným podpisem nebo datovou schránkou.
3.1.4 Popis cílového stavu
Snížit administrativní zátěž přijetím legislativní změny - novelou zákona č. 25/2008 Sb. Ohlašovatel, který nedisponuje elektronicky ověřeným podpisem nebo datovou schránkou by již nemusel postupovat dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, resp. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, které stanovují povinnost autorizace v listinné podobě.
3.1.5 Zhodnocení rizika
Nebudou-li změny provedeny, nedojde ke snížení administrativní zátěže a úspoře finančních prostředků, které jsou spojeny s autorizací hlášení v listinné podobě jak na straně ohlašovatelů, tak i provozovatele ISPOP.
3.2 Návrh variant řešení
3.2.1 Varianta 0
Ponechání současného stavu, kdy ohlašovatel, který nedisponuje uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou, musí hlášení podané prostřednictvím ISPOP vytisknout, podepsat a zaslat provozovateli k autorizaci.
3.2.2 Varianta 1
Legislativní změna se týká § 4 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Možnost odeslání dat po aplikaci této legislativní změny bude výhradně elektronicky, a to i v případě, kdy ohlašovatel využije uznávaný elektrnonický podpis nebo datovou schránku.
Autorizace bude zajištěna díky nutnosti prvotní registrace ohlašovatelů v listinné podobě a přístupu do portálu ISPOP po zadání jedinečného uživatelského jména a hesla.
3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Hlavním přínosem navrhované změny je:
a) snížení administrativní zátěže a
b) úspora finančních prostředků
na straně ohlašovatelů a provozovatele ISPOP (CENIA). Ročně se jedná o cca 70 tis. hlášení, kterých se dotčená úprava týká.
Finanční vyčíslení přínosů – úspory:
a) Odbourání administrativy spojené s agendou na straně ohlašovatelů představuje – vložení hlášení do obálky, doručení na Českou poštu s.p. a odeslání. Poštovní náklady na odeslání cca 70 tis. hlášení činí cca 2 590 000 Kč (doporučená zásilka do 500 g á 37 Kč dle sazebníku České pošty s.p.). Administrativní náklady na straně ohlašovatelů činí cca 12 600 000 Kč (časová náročnost zpracování jednoho hlášení je cca 1 hodina, mzdové náklady zaměstnance jsou cca 180 Kč/hodina dle standardního nákladového modelu ČSÚ). Celkové náklady spojené s agendou na straně ohlašovatelů tak činí cca 15 190 000 Kč ročně.
b) Odbourání administrativy, spojené s agendou na straně provozovatele ISPOP (CENIA) představuje - přinesení cca 70 000 obálek z pošty, kontrola doporučených obálek dle seznamu od České pošty s.p., roztřídění dle data na obálce, rozbalení, kontrola předepsaného formátu, orazítkování, kompletace, manuální načtení do systému přes čarový kód, zatřídění a archivace. Navíc, v případě, kdy není autorizační potvrzení v předepsaném formátu, je nutná ze strany pracovníka kontrola existence hlášení v systému. Ročně se touto agendou zabývají cca 3 pracovníci, úsporu lze vyčíslit jako úsporu 3 administrativních pracovníků, což ve finančním vyjádření představuje úsporu cca 1 430 000. Kč ročně (roční náklady na výkon jednoho pracovníka jsou 476 478 Kč dle Metodiky stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy). Celkový finanční přínos navrhované legislativní úpravy činí cca 16 620 000 Kč ročně.
3.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 6: Porovnání přínosů a nákladů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
administrativní zátěž na straně cca 1,4 mil. provozovatele ISPOP (CENIA) (Kč/rok)
Varianta 0 současný stav
Podnikatelské subjekty
administrativní zátěž na straně ohlašovatelůcca 15,2 mil. (Kč/rok)
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
snížení administrativní zátěže na straně cca 1,4 mil. u podání provozovatele ISPOP prostřednictvím ISPOP (CENIA) (Kč/rok)
Varianta 1zrušena povinnost
zasílat výkaz dle
Podnikatelské subjekty
správního řádu snížení administrativní zátěže na straněcca 15,2 mil. ohlašovatelů (Kč/rok)
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
3.4 Návrh řešení
3.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1
2. Varianta 0 Na základě zjištěných dat, týkajících se snížení administrativní zátěže dotčených subjektů, doporučujeme přijmout Variantu 1.
4 Zasílání plné moci pouze přes ISPOP
4.1 Důvod předložení a cíle
4.1.1 Definice problému
Na základě současného znění zákona 25/2008 Sb., § 4, odst. 7 zmocněnci zastupující povinné subjekty zasílají do datové schránky konverze plných mocí a nevytváří zmocnění (vazbu zmocněnec – zmocnitel) přímo v systému ISPOP. Povinnost tvorby vazby zmocnění systému tak přechází na provozovatele systému ISPOP (CENIA). Ročně se jedná o přibližně 280 plných mocí, jejichž počet může nárůstem povědomí práce v systému ISPOP narůstat.
4.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů podanými prostřednistvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašvacích povinností v oblasti životního prostředí (§ 4 odst. 7 zákona 25/2008 Sb.).
4.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) CENIA - provozovatel ISPOP,
b) ohlašovatelé – zmocněnci, kteří na základě plné moci zastupují povinné subjekty, jenž mají ohlašovací povinnost dle zákona č. 25/2008 Sb.
4.1.4 Popis cílového stavu
Hlavním cílem této změny je zrušení možnosti zasílání plné moci prostřednictvím datové schránky ministerstva a tím snížení administrativní zátěže.
4.1.5 Zhodnocení rizika
Hlavním rizikem je nárůst počtu zmocněnců, kteří zaslání plných mocí přes DS budou využívat ve větší míře a tím bude přenesena povinnost zmocněnců na provozovatele ISPOP, dojde ke zvýšení administrativní zátěže.
4.2 Návrh variant řešení
4.2.1 Varianta 0
Současný stav, kdy zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů podanými prostřednistvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
4.2.2 Varianta 1
Zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů podanými pouze prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
4.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V současné době je možné zasílat zmocnění k zastoupení povinného subjektu i prostřednictvím datové schránky. Tato činnost zaměstnává dva pracovníky v ohlašovacím období, které trvá 4 měsíce v roce.
Činnosti daných pracovníků a časová náročnost:
1. pracovník
stažení plné moci z datové schránky, formální kontrola plné moci (datum, obsah, konverzní doložka), výběr zmocnitele a zmocněnce v systému, nastavení parametrů plné moci pro náhled v aplikaci a nahrání přílohy plné moci, vytvoření vazby zmocnění,
celková časová náročnost 4 hod./den po dobu 4 měsíců (ohlašovací období).
2. pracovník
kontrola datových zpráv v datové schránce ISPOP, které nejsou v interaktivní podobě (dynamické pdf, případně datová věta ve formátu *.xml), celková časová náročnost 2 hod./den po dobu 4 měsíců (ohlašovací období).
Tabulka 7: Výpočet nákladů spojených s výkonem daných činností
Celkové roční náklady Náklady na výkon Časová náročnostCelková časována výkon agendy agendy včetně odvodů (hod./den)náročnost (hod./rok)*včetně odvodů a režie a režie (Kč/hod.)** (Kč/rok)
1. pracovník 4 336 350 117 600
2. pracovník 2 168 350 58 800
Celkové náklady spojené s výkonem daných činností176 400
* rok má celkem 2016 pracovních hodin ** zdroj CENIA
Dopady na podnikatelské subjekty (ohlašovatele)
Dle současné právní úpravy musela většina subjektů vynaložit finanční prostředky na zajištění konverze plné moci (konverzsní doložka á 30 Kč), kterou je nutné mít v případech, kdy plná moc je zasílána z datové schránky zmocněnce.
b) Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Novela zákona představuje změny, které vedou ke snížení administrativní zátěže a tím ke snížení nákladů provozovatele systému – CENIA ve výši cca 176 tis. Kč ročně.
Dopady na podnikatelské subjekty (ohlašovatele)
V souvislosti s touto legislativní změnou je možné předpokládat finanční nároky na zmocněnce, kteří si budou muset zajistit konverzi plné moci (á 30 Kč), kterou dle dosavadní právní úpravy bylo nutné mít pouze v případě, kdy plná moc byla zaslána z datové schránky zmocněnce. Jelikož většina plných mocí byla odeslána takto, tak celkové náklady můžeme očekávat minimální.
4.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 8: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
administrativní zátěž na straně cca 176 tis. provozovatele ISPOP (CENIA) (Kč/rok)
Varianta 0 současný stav
Podnikatelské subjekty
zajištění konverze * plné moci
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
snížení administrativní zátěže na straně cca 176 tis. provozovatele ISPOP zrušení zasílání plné (CENIA) (Kč/rok)
Varianta 1moci prostřednictvím
DS
Podnikatelské subjekty
zajištění konverze * plné moci
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
4.4 Návrh řešení
4.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1
2. Varianta 0 Doporučujeme přijmout Variantu 1, která představuje snížení administrativní zátěže spojené se zasílám plných mocí do datové schránky, které je náročné, protože zmozněnci často nerespektují upozornění, že je nutné plné moci zasílat včas, aby mohli plnit své povinnosti včas. Dále pak zaslané dokumenty někdy obsahují chybné údaje a je nutné věnovat další čas k dohledání kontaktů a komunikaci, což představuje zdržení atd.
5 Souhrn navržených variant
Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
snížení administrativní zátěže (MŽP - CENIA,** - - ČIŽP) (Kč/rok) zrušení povinností pro
1. Varianta 1
určitou část subjektů
Podnikatelské subjekty
****
snížení administrativní
- -
zátěže (Kč/rok) min. 5,5-29 mil.
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
zlepšení kontrolní činnosti ČIŽP a snížení*** administrativní zátěže upřesnění povinností v
Varianta 1
2.
zákoně č. 25/2008 Sb.Podnikatelské subjekty
vedení evidence a dokladovatelnost* informací
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
snížení administrativní zátěže na straně u podánícca 1,4 mil. provozovatele ISPOP prostřednictvím ISPOP (CENIA) (Kč/rok)
Varianta 1zrušena povinnost
3.
zasílat výkaz dlePodnikatelské subjekty
správního řádu snížení administrativní zátěže na straněcca 15,2 mil. ohlašovatelů (Kč/rok)
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
snížení administrativní zátěže na straně cca 176 tis. zrušení zasílání plnéprovozovatele ISPOP
4.Varianta 1moci prostřednictvím(CENIA) (Kč/rok)
DS
Podnikatelské subjekty
zajištění konverze * plné moci
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké Pokud v tabulce nejsou uvedeny některé oblasti, tak to znamená, že v dané oblasti nepředpokládáme žádné dopady (životní prostředí, sociální oblast apod.)
6 Implementace doporučené varianty a vynucování
Ústředním orgánem státní správy, pověřeným implementací novely zákona č. 25/2008 Sb., je Ministerstvo životního prostředí.
7 Přezkum účinnosti regulace
Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.
8 Konzultace a zdroje dat
1. Ing. Mgr. Eduard Hlavatý, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IP 2. Tereza Havránková, CENIA, oddělení ISPOP a IRZ 3. SLAVÍKOVÁ, Lenka – VEJCHODSKÁ, Eliška – MALÝ, Vítězslav. Zpřesnění vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování. Ústí nad Labem: VYCERRO, prosinec 2012. 58 s. 4. SLAVÍKOVÁ, Lenka et.al. Analýza vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování. Ústí nad Labem: VYCERRO, prosinec 2011. 55 s. 5. HLAVATÝ, Eduard. Návrhy úprav zákona č. 25/2008 Sb., v platném znění. Praha: MŽP, 2013, 78 s. 6. MARŠÁK, Jan – HLAVATÝ, Eduard – ŠVENKOVÁ, Jana. Integrovaný registr znečišťování, Příručka pro ohlašování za rok 2012. Praha: MŽP, 2012. 123 s. 7. ADAMUŠKA, Jaromír, Možnosti zjednodušení procesu autorizace hlášení podávaných prostřednictvím ISPOP, Praha: MŽP, 2013, 3 s. 8. Tereza Havránková, vedoucí oddělení ISPOP a IRZ, CENIA 9. TOUŠ, Petr – PÍŠKOVÁ, Martina. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE k novele zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 15. 4. 2013. 16 s. 10. Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Praha: Ministerstvo vnitra, 2007. 17 s.
9 Seznam použitých zkratek
CENIA CENIA, česká informační agentura životního prostředí
ČIŽP Česká inspekce životního prostředí
EU Evropská unie
IRZ Integrovaný registr znečišťování
E-PRTR Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
ISPOP
prostředí
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu
MŽP Ministerstvo životního prostředí NACE/CZ-
Klasifikace ekonomických činností
NACE PRTR registr úniků a přenosů
VYCERRO Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů
10 Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Martina Píšková Odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10, 100 10 email: martina.piskova@mzp.cz tel: +420 267 122 151
b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem EU a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava se týká provozovatelů provozoven, na které se nevztahuje režim nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (dále jen „nařízení č. 166/2006“). Navržené snížení počtu subjektů podle § 3 odst. 2 zákona se tedy nijak netýká plnění povinností podle tohoto nařízení.
Dané evropské nařízení bylo vydáno v souvislosti s přijetím rozhodnutí Rady EU č. 2006/61/ES ze dne 2. prosince 2005 o uzavření Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen „Protokol o PRTR“). Uvedený protokol, který vychází z Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), byl po přijetí dne 21. května 2003 podepsán třiceti osmi státy včetně ČR i Evropským společenstvím a v platnost vstoupil dne 8. října 2009. Zákon č. 25/2008 Sb. byl koncipován tak, aby zajistil adaptaci na požadavky přímo použitelného evropského nařízení a zároveň zachoval rozsah IRZ dle dosavadní právní úpravy v zákoně č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a v prováděcím nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. Tato koncepce je zcela v souladu s Protokolem o PRTR (čl. 3 odst. 2) i nařízením č. 166/2006/ES, které ve své preambuli odkazuje na Protokol o PRTR takto: „V souladu s Protokolem by ustanovení tohoto nařízení neměla ovlivnit právo členských států zachovat nebo zavést obsáhlejší či veřejnosti přístupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek, než jaký požaduje protokol“ (recitál 21).
Česká republika využila oprávnění k zachování širšího registru úniků a přenosů znečišťujících látek, které vyplývá z § 3 odst. 2 Protokolu o PRTR a bodu 21 preambule nařízení č. 166/2006/ES, mj. ve vztahu k okruhu povinných subjektů.
Navrhovaná právní úprava, spočívající ve snížení počtu povinných subjektů, na které se nevztahuje režim nařízení č. 166/2006, je tedy s Protokolem o PRTR a nařízením č. 166/2006/ES plně v souladu.
d) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh nezakládá žádné nové zpracování osobních údajů.
e) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Nepředpokládá se ani negativní dopad na rovné postavení mužů a žen.
f) Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava ruší určité povinnosti buď zcela (povinnost autorizace hlášení), nebo ve vztahu k vymezeným subjektům (evidenční a ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ). Dále se zpřesňuje stanovení povinností ve vztahu k vedení evidence údajů pro ohlašovaní do IRZ a příslušných sankcí. Navrhovaná právní úprava tedy nezahrnuje žádné změny, které by svou povahou mohly způsobit nárůst korupčních rizik.
g) Zhodnocení dopadů na výkon státní statistické služby
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na výkon státní statistické služby.
K čl. I
K bodu 1 - § 2
V § 2 se upřesňuje, že ministerstvo je správcem IRZ.
K bodu 2 - § 3 odst. 2
Podle dosavadní právní úpravy jsou povinnými subjekty podle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb. provozovatelé provozoven, v nichž je prováděna jiná činnost, než je uvedena v příloze I nařízení č. 166/2006, nebo činnost s nižší kapacitou, než je uvedena v této příloze. Navrhovaná právní úprava toto vymezení zpřesňuje a současně provedené zpřesnění vede ke snížení počtu povinných subjektů. Podle navrhované právní úpravy jsou povinnými subjekty podle § 3 odst. 2 provozovatelé provozoven, v nichž je prováděna činnost uvedená v příloze k tomuto zákonu. V souvislosti s touto změnou je do zákona doplňována příloha obsahující taxativní výčet činností, včetně prahových hodnot pro kapacitu.
K bodu 3 - § 3 odst. 6
Provozovatel uvedený v nařízení č. 166/2006 na základě čl. 5 odst. 5 tohoto nařízení uchovává pro příslušné orgány členského státu k dispozici evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let od konce daného ohlašovacího roku. Tato evidence rovněž obsahuje popis metodiky použité ke shromáždění údajů. Provozovatel podle § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb. podle tohoto ustanovení vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení č. 166/2006. Je zcela jednoznačně zřejmé, že podle stávající právní úpravy mají obě kategorie provozovatelů povinnost vést tuto evidenci ve vztahu k údajům ohlašovaným do IRZ podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 25/2008 Sb. Jedná se o úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů podle nařízení č. 166/2006. Oproti tomu není zcela zřejmé, zda se povinnost vést evidenci vztahuje i na ohlašovací povinnosti podle § 3 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 25/2008 Sb., které jsou stanoveny nad rámec nařízení č. 166/2006. Jde zejména o přenosy znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu a dále o úniky znečišťujících látek. Proto se navrhovanou právní úpravou do § 3 doplňuje odstavec 6, z něhož je zcela zřejmé, že obě kategorie provozovatelů mají povinnost vést evidenci údajů pro ohlašování i pro účely ohlašování na základě § 3 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 25/2008 Sb.
K bodu 4 - § 4 odst. 1
Upřesňuje se, že ministerstvo je správcem ISPOP.
K bodu 5 - § 4 odst. 6
Podle navržené právní úpravy má podání učiněné prostřednictví ISPOP stejné účinky jako podání podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo podání učiněné prostřednictvím datové schránky ministestva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Z toho vyplývá, že na rozdíl od současné právní úpravy již nebude dána povinnost autorizace hlášení podávaného prostřednictvím ISPOP. Autenticita dokumentu je zajištěna tím, že podmínkou pro využití ISPOP je předchozí registrace v tomto systému.
K bodu 6 - § 4 odst. 8
Na rozdíl od současné právní úpravy již nebude možné zasílat plnou moc k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Zůstane tak jen jedna možnost - zasílání plné moci prostřednictvím ISPOP. Cílem této změny je zamezit zvyšování administrativní zátěže na straně CENIA jakožto provozovatele ISPOP. Možnost zasílat plnou moc rovněž prostřednictví datové schránky vedla k tomu, že zmocněnci povinných subjektů zasílají plnou moc prostřednictvím datové schránky a nevytvářejí zmocnění (vazbu zmocněnec - zmocnitel) přímo v systému ISPOP. Tuto vazbu potom musí místo nich vytvořit CENIA.
K bodům 7 a 8 - § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c)
V návaznosti na zpřesnění ohledně povinnosti vést evidenci údajů pro účely ohlašování do IRZ v § 3 (bod 3) se upravují příslušná sankční ustanovení.
V souvislosti se změnami ve vymezení povinných subjektů v § 3 odst. 2 se doplňuje příloha k zákonu, která obsahuje taxativní výčet činností. Činnosti uvedené v příloze I nařízení č. 166/2006 nejsou v této příloze uvedeny, což znamená, že příloha I k nařízení č. 166/2006 a nová příloha k zákonu č. 25/2008 Sb. se nepřekrývají. Co se týče činností v nově stanovené příloze k zákonu č. 25/2008 Sb., jedná se buď o jiné druhy činností, než jsou činnosti uvedené v příloze I k nařízení č. 166/2006, nebo o činnosti stejného druhu jako určité činnosti podle tohoto nařízení, ale s kapacitou, která je nižší než příslušná prahová hodnota uvedená v příloze I nařízení nebo je této prahové hodnotě rovna. V této souvislosti je třeba uvést, že podle čl. 5 odst. 1 nařízení č. 166/2006 je provozovatel každé provozovny, která vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu stanovené v uvedené příloze, ohlásí svému příslušnému orgánu každoročně množství následujících úniků a přenosů spolu s uvedením, zda se jedná o informace založené na měření, výpočtu či odhadu. Z výše uvedeného vyplývá, že např. provozovovna, v níž je provozována výroba elektřiny o tepelném příkonu větším než 50 MW, spadá do působnosti nařízení č. 166/2006 [kategorie 1c)]. Provozovna, v níž je provozována výroba elekřiny o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW , spadá pod § 3 odst. 2 zákona č. 25/2008 Sb., neboť se jedná o činnost uvedenou v doplňované příloze k tomuto zákonu.
Provozovatelé provozoven, v nichž jsou činnosti podle doplňované přílohy provozovány, mají ve vztahu k ohlašování do IRZ stejný rozsah povinností jako provozovatelé provozoven, na které se vztahuje režim nařízení č. 166/2006.
K čl. II - Účinnost
Účinnost se navrhuje tak, aby byla přiměřená doba legisvakance mezi nabytím platnosti a účinnosti, což je třeba zejména ve vztahu ke zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaného prostřednictvím ISPOP, které vyvolá nutnost úprav systému ISPOP.
V Praze dne 29. července 2015
Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.
předseda vlády
Mgr. Richard Brabec, v.r.
ministr životního prostředí