1. Zhodnocení platného právního stavu
V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 vyhlásila vláda pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví na území České republiky nouzový stav, který byl na základě vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny prodloužen do 17. května 2020. V rámci vyhlášeného nouzového stavu je realizována řada omezujících opatření, která mají nebo mohou mít negativní dopad na velký počet podnikatelských subjektů, zejména došlo k omezení provozu a obchodní činnosti velkého počtu těchto subjektů.
U mnoha zaměstnavatelů došlo k propadu tržeb a dostávají se do problémů s likviditou. Již byla připravena řada vládních opatření, která likviditu postižených subjektů podpoří, zejména formou poskytnutí úvěrů s garancí státu a program Antivirus kompenzující část vyplacených náhrad mezd, tato opatření však nabíhají postupně a zejména prostřednictvím úvěrů není z důvodu administrativní náročnosti zaměstnavatelům likvidita poskytována v potřebném čase. Přístup k úvěrům mají podnikatelské subjekty ztíženy také skutečností, že jejich aktuální výnosy z podnikatelské činnosti nedosahují v mnoha případech výše dostatečné pro doložení možnosti splacení úvěru a banky nemohou úvěry i přes velkou spoluúčast státu na garanci rizik úvěrů poskytovat.
U mnoha zaměstnavatelů však došlo k natolik silnému propadu obchodní činnosti, že kromě nedostatku likvidity čelí i problémům příliš vysokých nákladů ve srovnání s potenciálními výnosy z ekonomické činnosti za celý rok 2020 a jsou vystaveny riziku vysokých ekonomických ztrát.
2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy.
Snížení penále z pojistného
Z důvodu výše uvedeného se navrhuje umožnit zaměstnavatelům odložení plateb pojistného, které zaměstnavatel odvádí ze svého vyměřovacího základu do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), za podmínky, že k doplacení dlužného pojistného dojde ve stanovené lhůtě; přičemž zaměstnavatel zaplatí za pozdní úhradu jen 20 % penále stanoveného v § 20 zákona o pojistném, což odpovídá navýšení o úrok přibližně ve výši 4 % p. a.
Navržená úprava se týká pojistného splatného do 20. června 2020, do 20. července 2020 a do 20. srpna 2020.
Zachována zůstává povinnost zaměstnavatele z vyměřovacího základu zaměstnance srazit zaměstnanci pojistné a odvést jako plátce toto pojistné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné OSSZ. Pokud zaměstnavatel ve stanoveném termínu toto pojistné neuhradí, je povinen zaplatit penále ve výši 0,05 % za každý kalendářní den po dni splatnosti pojistného.
Navrhované opatření má potenciál posílit likviditu zaměstnavatelů velmi rychle tím, že bude odložena splatnost jejich závazků. Celkový objem pojistného placeného zaměstnavateli dosahuje téměř 30 mld. Kč měsíčně (86 mld. Kč v I. čtvrtletí 2020), odložením splatnosti pojistného za tři měsíce lze dočasně posílit likviditu zaměstnavatelů o desítky mld. Kč.
Tím bude vytvořen časový prostor pro administraci státem subvencovaných nebo garantovaných úvěrů, jejichž prostřednictvím bude likvidita posílena na delší období. Předpokládá se také, že v příštích týdnech podnikatelské subjekty budou obnovovat svoji podnikatelskou činnost a tím se jim vytvoří lepší předpoklady pro doložení možností splácení úvěrů bankám.
S cílem zjednodušit administrativní postupy související s placením pojistného a předkládáním přehledů a zvýšení efektivity procesů obecně jsou navrhovány dílčí změny zákona o pojistném a dalších souvisejících zákonů:
Předkládání přehledu o výši vyměřovacího základu elektronicky
Zaměstnavateli se stanoví povinnost předkládat příslušné OSSZ přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a zákona o pojistném a o výši pojistného, které je povinen odvádět, výlučně elektronicky postupem stanoveným v § 123e zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Pro proveditelnost a možnost průběžného vyhodnocování dopadů navrhované právní úpravy snížení penále z pojistného je zásadní získávat velmi rychle (ideálně již k datu splatnosti) a průběžně přehled o tom, kolik zaměstnavatelé měli na pojistném uhradit a kolik na pojistném skutečně uhradili, resp. neuhradili, a to bez nadbytečné administrativní zátěže jak na straně zaměstnavatelů, kteří o odložení placení pojistného nemusí nijak žádat, tak na straně OSSZ. Pro získávání klíčových dat o předpisu pojistného je nezbytné plošné přijímání těchto informací v elektronické a automatizovaně zpracovatelné podobě.
Zpracování přehledů o výši pojistného zaslaných ve fyzické (papírové) podobě je administrativně náročné, nelze jej automatizovat ve smyslu průpisu dat do evidencí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) a informace z takto podaných přehledů jsou tak vytěžovány administrativní činností v důsledku s logickým časovým zpožděním ve srovnání s elektronickou komunikací. Z tohoto důvodu se navrhuje podání přehledu o výši pojistného jako povinně elektronické.
Dosavadní praxe dále ukazuje, že elektronický způsob podávání dokumentů od zaměstnavatelů vůči ČSSZ během posledních několika let (prakticky samovolně a na bázi dobrovolnosti) nahradil „klasickou“ papírovou formu. Zatímco ještě v roce 2013, na jehož konci došlo ke spuštění ePortálu, obdržela ČSSZ elektronicky celkem cca 750 tis. přehledů o výši pojistného, v roce 2014 už to bylo téměř 2 mil., v roce 2017 téměř 2,5 mil. a v roce 2019 téměř 2,8 mil., což je více než 80 % z celkového množství. Zároveň se 1. července 2019 zásadním způsobem rozšířila možnost využití elektronické identity, což umožňuje nejen zaměstnavatelům velmi snadno využívat služeb ePortálu ČSSZ. Využití ePortálu je přitom zcela zdarma, buď s využitím datové schránky, nebo prostřednictvím prostředků Národní identifikační autority – eOP a jméno, heslo a SMS).
Zrušení možnosti úhrady pojistného v hotovosti na OSSZ
Výběr pojistného v hotovosti je v době epidemie vysoce rizikovou aktivitou z pohledu možného přenosu nákazy. Ze zkušeností ČSSZ z minulých týdnů je zřejmé, že řada plátců na současnou situaci (organizační restrikce při placení pojistného v hotovosti) reagovala tak, že úhradu provedla bezhotovostně. Navíc v situaci, kdy jak na straně OSVČ, tak na straně zaměstnavatelů fakticky dochází k prodloužení termínu, do kdy musí uhradit pojistné, a očekává se v určitém ohraničeném období, že plátci pojistné nebudou platit, postrádá smysl, aby po tuto dobu byly pro jednotky (již nyní to jsou jednotky, v tomto období to bude ještě méně) případů vytvářeny podmínky na každé OSSZ pro placení pojistného v hotovosti.
Ročně se na pokladnách přijme pojistné ve výši kolem 850 milionů korun, jedná se tedy o méně než 2 promile zaplaceného pojistného. Tato činnost je velmi náročná na lidské zdroje a bezpečnostní opatření a tím extrémně nákladná, mimořádně neefektivní. Navíc je nepřímou podporou šedé ekonomiky umožňující transfery hotovosti mimo bankovní účty podnikajících subjektů.
V této souvislosti se zrušuje § 165 zákona o nemocenském pojištění. Nadále již nebude možné platit ani dluh na pojistném na nemocenské pojištění v hotovosti, jinak by se navrhované opatření v zákoně o pojistném do značné míry míjelo účinkem.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Dopady snížení penále z pojistného Navrhované opatření nebude mít žádný vliv na příjmy z pojistného, neboť samotné pojistné bude zaplaceno později, než ve stanoveném termínu, ale stále v roce 2020. Negativní dopad navrhovaného opatření se projeví v příjmech z penále, jehož výše je snížena o 80 %. Výpadek tohoto příjmu lze odhadnout na jednotky miliónů Kč měsíčně. Odhad vychází z předpisů pojistného a skutečných plateb realizovaných v předchozím období se zohledněním skutečnosti, že dlužné penále ne vždy je nakonec zaplaceno (resp. ze strany ČSSZ vymoženo), nicméně s ohledem na specifickou situaci není možné vůbec odhadovat případné chování zaměstnavatelů při (schopnosti) plnění povinnosti placení pojistného bez navrhovaného opatření a při jeho realizaci.
Dopady související s elektronickým podáváním přehledů o výši pojistného Přehled o výši pojistného již v současnosti zaměstnavatelé v naprosté většině elektronicky podávají, na straně ČSSZ není třeba budovat žádné nové technické řešení, stávající technické řešení je zcela dostačující a využívá ho 80 % zaměstnavatelů.
Od 1. ledna 2020 byla společně se spuštěním eNeschopenky legislativně zakotvena povinnost zaměstnavatelů předkládat výlučně elektronickou formou tzv. přílohu k žádosti o dávku v případě dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnance. Nejedná se proto o nově vzniklé náklady na straně zaměstnavatelů.
Dopady související se zrušením placení pojistného v hotovosti na OSSZ Trvalé udržování podmínek pro možnost uhradit pojistné v hotovosti na OSSZ je pro stát nákladné a zrušení placení pojistného v hotovosti povede k úspoře nákladů na výběr pojistného v hotovosti na straně ČSSZ, které jsou bezprostředně spojeny s provozem hotovostních pokladen a svozem hotovosti.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
Zásady ochrany osobních údajů obsažené v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, resp. v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) jsou dodrženy.
Pokud jde elektronické zasílání přehledů o pojistném a bezpečnost předávaných informací, tak veškerá komunikace a zasílání osobních údajů probíhá prostřednictvím zabezpečeného kanálu, při respektování všech bezpečnostních pravidel tak, jako je tomu u současných služeb elektronických podání ČSSZ/OSSZ (v žádném případě se nejedná o běžnou emailovou komunikaci). Obdobným způsobem byl již realizován projekt eNeschopenky.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí
Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.
10. Způsob projednání návrhu zákona
Současně s předložením návrhu zákona se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to vzhledem k výše uvedeným důvodům, tj. zejména k potřebě urychleně řešit situaci podnikatelských subjektů v návaznosti na vyhlášená mimořádná opatření.
K § 1 – Snížení penále z pojistného
K odstavci 1
Podle zákona o pojistném má zaměstnavatel jako poplatník povinnost odvést z vyměřovacího základu zaměstnavatele pojistné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné OSSZ; nesplnění této povinnosti má za následek placení penále ve výši 0,05 % za každý kalendářní den po dni splatnosti pojistného.
Tato povinnost se upravuje. Pokud zaměstnavatel pojistné za zaměstnavatele podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném za měsíc květen (splatnost od 1. do 20. června), červen (splatnost od 1. do 20. července) a červenec (splatnost od 1. do 20. srpna) uhradí nejpozději do 20. října 2020 a současně za měsíce květen, červen a červenec hradil pojistné za zaměstnance včas a ve stanovené výši, bude penále, které z důvodu pozdní úhrady pojistného za zaměstnavatele vznikne, sníženo o 80 %; takto snížené penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
Z důvodu zachování ekonomické motivace k placení pojistného těch zaměstnavatelů, které dostatečné likviditní prostředky k dispozici mají, se nenavrhuje úplné zrušení penále za pozdější placení pojistného, ale zachovává se povinnost zaplatit 20 % penále, což odpovídá roční úrokové sazbě méně než 4 %.
O záměru odložit platby pojistného nebude zaměstnavatel povinen OSSZ informovat. OSSZ sníží penále o 80 % podle stavu zaplaceného pojistného ke dni 20. října 2020. V případě, že nebude u zaměstnavatele evidován k tomuto datu žádný dluh a pokud zaměstnavatel řádně odvedl za měsíc květen, červen a červenec pojistné za zaměstnance, tj. v plné výši a v termínu splatnosti, sníží penále, v opačném případě bude účtovat penále ve standardní výši podle § 20 zákona o pojistném. Zaměstnavatel může odložit platbu celého nebo jen části pojistného, u kterého je poplatníkem, tuto skutečnost nebude OSSZ oznamovat. OSSZ je povinna toto snížené penále předepsat zaměstnavateli pojistného k úhradě. Snížené i nesnížené penále s případným nedoplatkem pojistného bude předepisováno zaměstnavateli k úhradě standardně formou výkazu nedoplatků podle § 104g zákona č. 582/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Účelem je překlenout období, než bude zaměstnavatelům poskytnuta podpora z jiných zdrojů. Tomu odpovídá lhůta pro splacení dlužného pojistného. Pojistné, které je zaměstnavatel povinen srážet zaměstnanci, bude povinen platit nadále v souladu se zákonem ve lhůtě splatnosti.
K odstavci 2
Po dobu období s povoleným odkladem plateb je potřebné také dočasně upravit pravidlo uspokojování pohledávek OSSZ vůči zaměstnavateli. Ustanovení je navrženo z toho důvodu, že se vyžaduje, aby zaměstnavatel po přechodné období hradil měsíční pojistné za zaměstnance. Je tedy třeba předejít situaci, aby např. při druhé a třetí měsíční platbě pojistného v tomto mimořádném období nedošlo k „umístění“ plateb primárně na dlužné pojistné za zaměstnavatele za minulé měsíce, ale k úhradě pojistného za zaměstnance v měsíci aktuálním. Ustanovení zároveň respektuje vůli zaměstnavatele (pravděpodobně ve výjimečných případech) umístit platbu i jiným způsobem (v jiném pořadí), než v pořadí uvedeném v § 1 v písmech a) až d).
K odstavci 3
Aby nebyli zaměstnavatelé, kteří využijí odkladu, vyloučeni z možnosti čerpat jiné formy veřejné podpory (příspěvky v programu Antivirus, dotace podnikům sociálních služeb, apod.), upravuje se výslovně, že se bude na zaměstnavatele, kteří jinak plní všechny své závazky v oblasti pojistného, pohlížet jako na zaměstnavatele bez dluhu na pojistném. Bezdlužnost může být takovému zaměstnavateli potvrzena v případě potřeby takového potvrzení jen v období od 21. června 2020 do 20. října 2020. Ke dni 20. října 2020 musí být dlužné pojistné za květen až červenec 2020 již uhrazeno, aby mohla být bezdlužnost potvrzena. Ostatně to je také podmínka pro snížené penále. Pokud bude zaměstnavatel vyžadovat potvrzení o bezdlužnosti krátce po 20. října 2020, kdy u něj bude evidován ještě dluh na penále (sníženém nebo nesníženém), zaměstnavateli nic nebrání v tom, aby operativně uhradil rovněž toto snížené penále (buď si zaměstnavatel sám toto penále spočítá a zaplatí, nebo může OSSZ zaměstnavateli na žádost operativně výši dluhu na tomto sníženém penále sdělit, případně operativně vystavit výkaz nedoplatků). V případě, že zaměstnavatel již toto penále neuhradil, OSSZ předepíše zaměstnavateli dlužné penále k úhradě výkazem nedoplatků.
K odstavci 4
Zaměstnavateli, který neuhradil jako poplatník dlužné pojistné za měsíce květen 2020 až červenec 2020 do 20. října 2020 nebo neodvedl jako plátce pojistného za zaměstnance za některý měsíc z těchto 3 měsíců pojistné, které měl srazit zaměstnancům z jejich příjmů, nebude penále sníženo; výše penále bude činit z dlužné částky pojistného i od 21. června do 20. října 2020 0,05 % za každý den prodlení.
K odstavci 5
Z důvodu administrativní náročnosti postupů spojených s vymáháním penále se navrhuje v případech, kdy snížené penále nepřesáhne částku 1 000 Kč toto penále nevymáhat a odepsat je k tíži OSSZ. Jednalo by se v těchto případech buď o malé zaměstnavatele pod 10 zaměstnanců, nebo o případy, kdy zaměstnavatel nevyužije celé období odkladu plateb, ale jeho menší část. Například u zaměstnavatele s počtem zaměstnanců 100 a průměrnou mzdou 30 tisíc Kč by v případě plného využití možnosti odkladu činilo snížené penále přibližně 13,7 tisíce Kč; částka penále nižší než 1 tisíc Kč odpovídá při mediánové mzdě a plném využití možností odložení placení zaměstnavatelům s počtem do 7 zaměstnanců.
K § 2 – Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
K bodu 1
Zaměstnavatel má povinnost podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném předložit na předepsaném tiskopisu do 20. dne následujícího kalendářního měsíce příslušné OSSZ přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a zákona o pojistném a o výši pojistného, které je povinen odvádět. Zaměstnavateli se ukládá povinnost tento přehled předkládat výlučně elektronicky postupem stanoveným v § 123e zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
K bodům 2 a 6
V návaznosti na povinnost uloženou zaměstnavateli v bodu 1 se umožňuje, aby při technických obtížích místo elektronického podání zaměstnavatel mohl toto podání uskutečnit i ve formě papírového tiskopisu. V tomto směru se odkazuje na § 61 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, kde jsou tyto objektivní důvody uvedeny pro účely tzv. eNeschopenky. Půjde zejména o situace technických výpadků (elektrické energie, služeb provozovatele internetového připojení).
Zároveň se doplňuje i sankční ustanovení pro případ, že by zaměstnavatel stanovenou povinnost neplnil.
K bodům 3 až 5
Zrušuje se možnost uhradit pojistné v hotovosti na OSSZ. Toto opatření je velmi náročné na lidské zdroje a bezpečnostní opatření a tím vysoce nákladné, mimořádně neefektivní.
V bodu 3 je legislativně technická úprava navazující na zrušení písmene b) v § 19 odst. 2.
K § 3 – Přechodné ustanovení
Na základě přechodného ustanovení se neumožňuje podávat přehledy o výši pojistného za období před účinností zákona „papírově“. Není k tomu důvod, pokud někdo včas a řádně nepodal přehled, neměl by mít „lepší“ podmínky, naopak i ten by měl mít nově povinnost podat přehled již jen elektronicky.
K § 4 – Změna zákona o nemocenském pojištění
Ustanovení navazuje na zrušení možnosti plateb pojistného v hotovosti na OSSZ, proto se obdobně v oblasti nemocenského pojištění zrušuje možnost platit v hotovosti na OSSZ dluh na pojistném na nemocenské pojištění.
K § 5 - Účinnost
Vzhledem k nezbytnosti a časové naléhavosti se navrhuje účinnost zákona v § 1 dnem jeho vyhlášení. V § 2 až 4 jde o změny, které jsou vázány na podávání přehledu o příjmech na příslušnou OSSZ, a o zrušení hotovostních plateb na OSSZ. Zde se účinnost navrhuje dnem 1. června 2020, neboť právě od 1. června budou zaměstnavatelé podávat přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného za květen. Toto řešení je v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
V Praze dne 7. května 2020
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.
Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. v.r.