zákon č. 255/2023 Sb.

a) zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla do exekučního řádu zařazena zvláštní právní úprava zastavování bezvýsledných exekucí. Podle § 55 odst. 7 ex.ř. v exekučních řízeních, v nichž nedošlo po dobu posledních 6 let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí není postižena nemovitá věc, soudní exekutor vyzve oprávněného, aby sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce - pokud oprávněný nevyjádří nesouhlas, soudní exekutor exekuci zastaví. Oprávněný, který nesouhlasí se zastavením exekuce, je povinen složit zálohu na další vedení exekuce (§ 55 odst. 8 ex.ř.). Z § 55 odst. 11 ex.ř. plyne, že složením zálohy na další vedení exekuce se lhůta 6 let prodlužuje o další 3 roky a tuto lhůtu je možno prodloužit nejvýše dvakrát; celková doba, po kterou nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, nesmí překročit 12 let. Přechodné ustanovení k § 55 odst. 7 až 13 ex.ř., které je obsaženo v zákoně č. 214/2022 Sb. o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů, stanoví, že právní úprava zastavování bezvýsledných exekucí se použije i na exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V exekučních řízeních, v nichž přede dnem 1. ledna 2022 byla vyznačena doložka provedení exekuce nebo v nichž usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci, se do výše uvedených lhůt 6 + 3 + 3 let započítává doba, v níž nedošlo ani k částečnému upokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc, tedy i doba, která plynula přede dnem nabytí účinnosti zákona; tyto lhůty neuplynou dříve než 1. ledna 2023. Nová právní úprava zastavování bezvýsledných exekucí se týká rovněž náhrady nákladů exekuce. Z § 55 odst. 13 ex.ř. plyne, že náklady bezvýsledné exekuce se určují ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů a tyto náklady se uspokojují ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce. Přesahuje-li výše nákladů exekuce výši složené zálohy na náklady exekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká. Přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb. nebyla v exekučním řádu zakotvena povinnost soudního exekutora vybrat zálohu na náklady exekuce, a to ani v rozsahu, jaký je stanoven v platné právní úpravě (§ 90 odst. 3 ex.ř.), a záloha na další vedení exekuce nebyla upravena vůbec. V exekucích zastavovaných po uplynutí doby, která byť jen částečně uběhla před 1. lednem 2022, nevybral soudní exekutor zpravidla zálohu na náklady exekuce a nemusí v nich být složena ani záloha na další vedení exekuce, protože oprávněný souhlasil se zastavením exekuce (nebo nevyjádřil nesouhlas s jejím zastavením). Podle § 3 odst. 1 ex.ř. soudní exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu. K této problematice existuje i konstantní judikatura Ústavního soudu. Z výše zmíněné právní úpravy lze dovodit, že v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., v nichž exekuce bude zastavena pro bezvýslednost, právo soudního exekutora na náklady exekuce zpravidla zanikne v plném rozsahu.

Platná právní úprava nemá dopad na rovnost mužů a žen a neporušuje zákaz diskriminace.

b) odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Projednávaný materiál předpokládá, že soudnímu exekutorovi vznikne v exekuci zastavené pro bezvýslednost podle § 55 odst. 7 až 13 ex.ř. právo na paušální náhradu nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce ve výši 750 Kč + DPH, a to vůči státu. Náhradu bude vyplácet exekuční soud. Výše náhrady je obdobná jako paušální výše nákladů exekuce, která soudnímu exekutorovi náležela v souvislosti s tzv. milostivým létem I podle části druhé čl. IV bodu 25 zákona č. 286/2021 Sb. (přechodná ustanovení k novelizaci exekučního řádu). Návrh vychází z § 3 odst. 1 ex.ř., podle kterého soudní exekutor vykonává exekuční a další činnost za úplatu, a z judikatury Ústavního soudu. Navrhovaná právní úprava zajistí, že náklady exekuce budou ve výši paušální náhrady nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce soudnímu exekutorovi za splnění podmínek stanovených zákonem vyplaceny.

c) vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Přijetí předkládaného návrhu je nezbytné k tomu, aby byla zajištěna úplata soudních exekutorů za výkon exekuční činnosti v konkrétním případě, kdy soudní exekutor v řízení zahájeném přede dnem 1. ledna 2022 (v němž před tímto dnem nastaly účinky nařízení exekuce) zastavuje exekuci pro bezvýslednost podle § 55 odst. 7 až 13 ex.ř. Podle platné právní úpravy by v řízeních zahájených před 1. lednem 2022 zpravidla docházelo k tomu, že soudnímu exekutorovi zanikne právo na náhradu nákladů exekuce v plném rozsahu. V rozporu s § 3 odst. 1 ex.ř. by soudní exekutor neobdržel za výkon exekuční činnosti úplatu, a to ani v podobě přiznaných nákladů exekuce vůči povinnému.

d) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Z § 420 odst. 1 o.z. plyne, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 23/06 Ústavní soud v usnesení sp. zn. II. ÚS 150/04 vyslovil základní premisu, že „exekutor vystupuje při své činnosti v postavení podnikatele podle obchodního zákoníku“, čemuž odpovídá coby „základní charakteristika postavení podnikatele soustavná činnost prováděná za účelem dosažení zisku a ve vztahu k oprávněnému na vlastní riziko“. Exekutor pak „má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat k uspokojení oprávněného, ale i nákladů exekuce“, přičemž toto riziko nelze bezdůvodně přenášet na osobu oprávněnou. V návaznosti na toto stanovisko a další judikaturu Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 65/20 uvádí, že Ústavní soud konstantně judikuje, že osoba zapsaná do seznamu exekutorů svým návrhem na zápis a provedením zápisu do seznamu dala souhlas s prováděním činnosti exekutora a s tím spojenými riziky, k nimž náleží i riziko, že ne ve všech případech dosáhne exekutor uspokojení svých zákonných nároků. Exekutor navíc vystupuje při své činnosti v postavení podnikatele, čemuž odpovídá coby základní charakteristika postavení podnikatele soustavná činnost prováděná za účelem dosažení zisku a na vlastní riziko. Exekutor pak má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat k uspokojení oprávněného, ale i nákladů exekuce.

Dále Ústavní soud v tomto rozhodnutí konstatuje, že ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06… dospělo plénum Ústavního soudu k závěru, že oprávněnému lze uložit náhradu nákladů exekuce pouze v situaci, kdy oprávněný procesně zavinil zastavení exekuce pro nemajetnost povinného… V nálezu sp. zn. IV. ÚS 191/18 ze dne 28. 5. 2019 Ústavní soud zopakoval východiska své předchozí judikatury spočívající v tom, že skutečnost, že povinný je (toho času) nemajetný, sama o sobě není důvodem jeho zvláštní ochrany, a to na úkor soudního exekutora, jemuž by v principu právo na náhradu nákladů exekuce nemělo být nepřiznáváno (a to jako důsledek rizika podnikání); procesní zavinění povinného se předpokládá (srv. též Fialová, P.: Příkaz k úhradě nákladů exekuce. Komorní listy, roč. 2014, č. 3, str. 26 a násl.; či Kasíková, M. a kol., Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 593). K nepřiznání náhrady nákladů exekuce soudnímu exekutorovi lze výjimečně dospět, jmenovitě tam, kde nelze procesní zavinění na zastavení exekuce přičítat ani povinnému, ani oprávněnému. Situace, kdy nelze zavinění na zastavení exekuce pro nemajetnost přičítat povinnému, jsou zcela výjimečné; dochází k nim zejména v případech, kdy povinný je při zahájení exekuce solventní, avšak tento jeho stav se v důsledku protiprávního jednání třetí osoby či vyšší moci změnil. Z uvedené judikatury Ústavního soudu lze vyvodit, že soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, která je přeneseným výkonem státní moci, vystupuje i jako podnikatel, který nese podnikatelské riziko. Osoba zapsaná do seznamu soudních exekutorů svým návrhem na zápis a provedením zápisu do seznamu dala souhlas s prováděním činnosti soudního exekutora a s tím spojenými riziky, k nimž náleží i riziko, že ne ve všech případech dosáhne soudní exekutor uspokojení svých zákonných nároků. Soudní exekutor má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat k uspokojení oprávněného, ale i nákladů exekuce. To však neznamená, že by právo soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce mělo zanikat. Oprávněnému (věřiteli) lze uložit náhradu nákladů exekuce pouze v situaci, kdy oprávněný procesně zavinil zastavení exekuce pro nemajetnost povinného. Skutečnost, že povinný je (toho času) nemajetný, sama o sobě není důvodem jeho zvláštní ochrany, a to na úkor soudního exekutora, jemuž by v principu právo na náhradu nákladů exekuce nemělo být nepřiznáváno. K nepřiznání náhrady nákladů exekuce soudnímu exekutorovi lze dospět výjimečně, jmenovitě tam, kde nelze procesní zavinění na zastavení exekuce přičítat ani povinnému, ani oprávněnému. Je tedy zřejmé, že zánik práva na náhradu nákladů exekuce (nepřiznání náhrady nákladů exekuce) překračující rámec vymezený Ústavním soudem by nebyl v souladu s judikaturou Ústavního soudu.

e) zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie

Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie nebo obecné právní zásady práva Evropské unie se na předkládaný návrh nevztahují.

f) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Na předkládaný návrh se žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nevztahuje.

g) předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Z odhadu Exekutorské komory ČR plyne, že k 1. lednu 2023 splňuje podmínky pro zastavení pro bezvýslednost podle § 55 odst. 7 až 13 ex.ř. cca 700 000 až 800 000 exekucí.

Původní odhad Exekutorské komory ČR se týkal cca 950 000 až 1 050 000 exekucí, rozdíl mezi těmito odhady představují zejména exekuce, v nichž bude složena záloha na další vedení exekuce. Značná část těchto exekucí tedy v případě, že v nich nebude nic vymoženo, nebude zastavena nyní, ale později (pravděpodobně v r. 2026, kdy uplyne tříletá lhůta následující po složení zálohy na další vedení exekuce). Hrubý odhad Exekutorské komory ČR dále uvádí, že podmínky pro zastavení exekuce v průběhu roku 2023 může splnit cca 70 000 - 150 000 exekucí, poté každý rok splní tyto podmínky exekuce v řádu vyšších desítek tisíc s tím, že jejich počet bude klesat. Drobné vzedmutí křivky zastavovaných exekucí může nastat v r. 2026 (budou zastavovány exekuce, v nichž věřitelé složili zálohu v r. 2023). Celkový trend od roku 2023 bude stále strmě klesající. Z výše uvedeného lze dovodit, že v souvislosti se zastavením exekucí, v nichž byly podmínky pro zastavení splněny k 1. lednu 2023, bude třeba ze státního rozpočtu vynaložit zhruba 635 až 726 mil. Kč, v souvislosti se zastavením exekucí, v nichž budou podmínky pro zastavení splněny v r. 2023, pak dalších cca 64 až 136 mil. Kč. Tyto výdaje nemá rozpočtová kapitola MSp kryty v rozpočtu pro rok 2023 ani ve

střednědobých výhledech na další roky. Rozpočtovou kapitolu MSp na rok 2023 je tedy třeba navýšit o 726 mil. Kč + 136 mil. Kč, úhrnem tedy 862 mil. Kč.

Níže uvádíme výpočet dopadů předkládané právní úpravy na státní rozpočet podle možné výše paušální náhrady nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce, přičemž do tabulky je zařazena i výše uvedený výpočet týkající se zvolené výše paušální náhrady 750 Kč + DPH.

výše paušální náhradynáklady na státní rozpočetpoznámka za zastavenív r. 2023 v Kč bezvýsledné exekuce v

Kč

300 + DPH = 363 290,4 mil. + 54,5 mil. = 344,9 mil. 500 + DPH = 605 484 mil. + 90,8 mil. = 574,8 mil. 750 + DPH = 907,5 726 mil. + 136,1 mil. = 862,1 mil. výše odměny je obdobná výši

náhrady nákladů exekuce v rámci tzv. milostivého léta I

1 050 + DPH = 1 270,5 1 016,4 mil. Kč + 190,6 mil. Kč =navrhovaná výše náhrady

nákladů spojených se

1 207 mil.

zastavením bezvýsledné exekuce (odpovídá výši paušální náhrady při zastavování tzv. bagatelních exekucí)

1 750 + DPH = 2 117,5 1 694 mil. + 317,6 mil. = 2 011,6výše navržená EK ČR

v meziresortním

mil.

připomínkovém řízení

Podle údajů poskytnutých Exekutorskou komorou ČR budou se zastavováním bezvýsledných exekucí spojeny zejména tyto úkony: identifikace příslušného spisu, posouzení běhu lhůt, vyhotovení a zaslání výzvy oprávněnému, zda souhlasí se zastavením exekuce, případné vyhotovení a zaslání výzvy oprávněnému ke složení zálohy na další vedení exekuce, vyhotovení a odeslání rozhodnutí o zastavení exekuce, případné přijetí odvolání proti rozhodnutí, vyhotovení předkládací zprávy a postoupení věci k rozhodnutí odvolacímu soudu, ukončení spisu.

Konkrétně budou podle údajů Exekutorské komory ČR se zastavením exekuce pro bezvýslednost podle § 55 odst. 7 až 13 ex.ř. spojeny níže uvedené náklady, které zahrnují hotové výdaje a režijní a jiné nepřímé výdaje hrazené z odměny:

1. identifikace 1 spisu – hledání spisu, kde se lhůty počítají nikoliv od zahájení řízení, ale od

vyznačení doložky provedení exekuce (§ 55 odst. 7 ex.ř.) bude převážně manuální, popř. poloautomatizované (hrubý filtr v informační systému, ruční kontrola administrativním zaměstnancem)

▪ Počet člověkohodin k zajištění: ¼ hodiny

▪ Průměrná superhrubá mzda: 0,25*250*1,34 = 83,75 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 10%

▪ Celkem 92,2 Kč

2. posouzení běhu lhůt a dob podle § 55 odst. 12 ex.ř. – bude převážně manuální, popř.

poloautomatizované (hrubý filtr v informační systému, ruční kontrola kvalifikovaným zaměstnancem)

▪ Počet člověkohodin k zajištění: ¾ hodiny

▪ Průměrná superhrubá mzda: 0,75*500*1,34 = 502,50 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 10%

▪ Celkem 552,8 Kč

3. výzva oprávněnému, zda souhlasí se zastavením exekuce – vytvoření šablony (kvalifikovaný

zaměstnanec), aplikace šablony, kontrola a odeslání v 70 % do datové schránky, 30 % poštou (administrativa)

▪ Počet člověkohodin k zajištění: ¼ hodiny

▪ Průměrná superhrubá mzda: 0,25*250*1,34 = 83,75 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 15% ▪ Náklady na poštovné: 87*0,3= 26,1 Kč

▪ Celkem 122,5 Kč

4. výzva oprávněnému ke složení zálohy (§ 55 odst. 8 ex.ř. – vyhodnocení, zda je oprávněný

zproštěn od složení zálohy, vytvoření šablony (kvalifikovaný zaměstnanec), aplikace šablony, kontrola a odeslání v 70 % do datové schránky, 30 % poštou (administrativa); lze předpokládat, že 30 % případů bude oprávněný souhlasit se zastavením exekuce (tj. tato fáze se přeskočí)

▪ Počet člověkohodin k zajištění: ¼ hodiny

▪ Průměrná superhrubá mzda: 0,25*250*1,34 = 83,75 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 15% ▪ Náklady na poštovné: 87*0,3= 26,1 Kč

▪ Celkem 122,5*0,7= 78,8 Kč

5. přijetí a vyřízení návrhu na osvobození od zproštění zálohy – příjem, evidence, spisová

agenda (administrativa), posouzení a rozhodnutí vč. odůvodnění (kvalifikovaný zaměstnanec), kontrola a odeslání v 70 % do datové schránky, 30 % poštou (administrativa); lze předpokládat, že nastane v 10 % případů (tj. v 90 % případů se tato fáze přeskočí)

▪ Počet člověkohodin k zajištění: 1 hodina

▪ Průměrná superhrubá mzda: 1*400*1,34 = 536 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 10% ▪ Náklady na poštovné: 87*0,3= 26,1 Kč

▪ Celkem 615,7*0,1= 61,6 Kč

6. zastavení exekuce – posouzení a rozhodnutí vč. odůvodnění (kvalifikovaný zaměstnanec)

kontrola a odeslání oprávněnému v 70 % do datové schránky, 30 % poštou, kontrola a odeslání povinnému a manželu povinného v 80 % poštou, v 20 % do datové schránky

▪ Počet člověkohodin k zajištění: 1,5 hodiny

▪ Průměrná superhrubá mzda: 1,5*500*1,34 = 1005 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 12% ▪ Náklady na poštovné: 87*0,3+2*87*0,8= 165,3 Kč

▪ Celkem 1290,9 Kč

7. přijetí odvolání proti rozhodnutí, předkládací zpráva a postoupení k rozhodnutí odvolacímu

soudu poštou (CD), lze očekávat v 5 % případů

▪ Počet člověkohodin k zajištění: ½ hodiny

▪ Průměrná superhrubá mzda: 0,5*400*1,34 = 268 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 10% ▪ Náklady na poštovné: 107 Kč

▪ Celkem 401,8*0,05= 20,1 Kč

8. administrativní a spisové úkony spojené s ukončením spisu, rozeslání oznámení o skončení

exekuce poddlužníkům v 70 % do datové schránky, 30 %, ukončení záznamu v evidencích

▪ Počet člověkohodin k zajištění: 1 hodina

▪ Průměrná superhrubá mzda: 1*250*1,34 = 335 Kč ▪ Nepřímé náklady (energie atp.): 10% ▪ Náklady na poštovné: 4*87*0,3 Kč = 104,4 Kč

▪ Celkem 472,9 Kč

9. ostatní režijní náklady – účetnictví, ICT podpora aj.

▪ 100 Kč

Celkem náklady na zastavení bezvýsledné exekuce: 2 791,8 (bez DPH)

Připočteme-li k takto stanovené částce přiměřený zisk, který Exekutorská komora ČR

oceňuje na 7 %, dojdeme k částce 2 987,30 Kč (bez DPH).

Z odhadu Exekutorské komory ČR plyne, že zastavením bezvýsledných exekucí by se mohlo v r. 2023 zbavit všech svých exekucí vedených podle exekučního řádu cca 50 000 až 80 000 fyzických osob. Lze předpokládat, že zejména tito dlužníci se budou vracet do legální ekonomiky a z jejich činnosti poplynou státu daňové příjmy.

Exekutorská komora ČR uvádí, že cílem úpravy povinného zastavování exekucí bylo zbavit osoby povinné exekucí exekuce jako celku, nikoliv vytvořit prostředí, kdy stávající exekuce budou sice zastaveny, ale současně proti nim exekutoři vytvoří milion nových exekučních titulů pro náklady exekuce. Povinným tak reálně hrozí, že po nich exekutoři budou požadovat částku až 6,9 mld. Kč. Pokud pro tyto částky nařídí exekuce a nechají se zastoupit advokáty, bude navýšení činit dalších 6 mld. Kč na nákladech nově nařízených exekucí a 500 mil. Kč na nákladech advokátů. V případě neřešení problému tak povinným tak reálně hrozí povinnost zatížení částkou až 15 miliard korun včetně DPH.

Dále Exekutorská komora ČR konstatuje, že za reálné lze rovněž označit riziko

odpovědnosti státu za tyto náklady v případě, že exekutoři nárok na náhradu zaniklých nákladů exekuce uplatní vůči státu s odkazem na ústavně garantovaný princip zániku vlastnického práva za náhradu (čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). V takovém případě by hrozil požadavek exekutorů na proplacení zaniklých nároků přímo státem, tedy v částce 6 miliardy korun + DPH.

h) zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Nepředpokládají se sociální dopady předkládaného návrhu, a to ani na specifické skupiny obyvatel, ani dopady na ochranu práv dětí nebo dopady na životní prostředí.

i) zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Navrhovaná právní úprava nepřináší nový zásah do práva na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů.

j) zhodnocení korupčních rizik

Povaha právní úpravy

přiměřenost Předkládaná právní úprava obsahuje formulační změny platné právní úpravy a doplňuje právní úpravu úhrady nákladů exekuce zastavené pro bezvýslednost. Protože v návrhu jde o úpravu postupu v exekučním řízení, je třeba příslušné změny provést zákonem, který zakotvuje příslušná procesní pravidla. Kompetence soudního exekutora není návrhem neúměrně rozšiřována.

jednoznačnost Návrh jasně vymezuje práva a povinnosti soudního exekutora týkající se postupu při uplatnění paušální náhrady nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce. Soudní exekutor nemůže o přiznání paušální náhrady rozhodovat zcela podle volného uvážení, je povinen se řídit postupem stanoveným zákonem. Další změny se týkají formulačnímu zpřesnění povahy zálohy, která je případně vybírána v exekučních řízeních, která po stanovenou dobu probíhala bezvýsledně. Předkládaná změna exekučního řádu přispěje ke zvýšení jednoznačnosti tohoto právního předpisu.

standardnost Návrh zakotvuje postup týkající se náhrady nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce; náhrada nákladů exekuce je standardní institut exekučního práva. Obdobná částka náležela soudnímu exekutorovi jako paušální výše nákladů exekuce v souvislosti s tzv. milostivým létem I podle části druhé čl. IV bodu 25 zákona č. 286/2021 Sb. Obdobný mechanismus výplaty paušální náhrady za úkony spojené se zastavením exekuce byl použit v souvislosti se zastavováním tzv. bagatelních exekucí podle části druhé čl. IV bodu 22 zákona č. 286/2021 Sb.

motivace ke korupci Navrhovaná právní úprava obsahuje formulační změny a dále zakotvuje novou paušální náhradu nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce, jejíž výše je stanovena zákonem a o které bude rozhodováno podle příslušných procesních pravidel - nedochází tedy k podstatnému zvětšení rozsahu povinností dotčených osob. Předkládaný materiál nepřináší žádné změny vedoucí ke zvýšení motivace ke korupci.

Rozhodování

rozhodovací pravomoc Již z platné právní úpravy obsažené v exekučním řádu plyne jednoznačně, kdo rozhoduje o náhradě nákladů exekuce v případě, že je exekuce zastavena, návrh na tom nic nemění. Z exekučního řádu i judikatury Ústavního soudu plyne, že soudní exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle.

kontrolovatelnost rozhodování Jednotnost rozhodování je zajištěna rozhodovací činností soudů. Rozhodování i přezkum vyžadují odborné znalosti i odbornou zkoušku. Jde o rozhodování v exekučním řízení, proces rozhodování je tedy formalizovaný.

odpovědnost Jak bylo uvedeno výše, o náhradě nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce, která byla zastavena pro bezvýslednost podle § 55 odst. 7 až 13 ex.ř., rozhoduje příslušný soudní exekutor. Soudní exekutor odpovídá podle exekučního řádu za újmu způsobenou exekuční činností.

opravné prostředky Proti rozhodnutí soudního exekutora o zastavení exekuce i o náhradě nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce je možno podat odvolání ke krajskému soudu, o čemž by měli být účastníci řízení poučeni.

Transparentnost Údaje o exekučních řízeních jsou uveřejňovány v centrální evidenci exekucí, která je veřejně přístupná. V centrální evidenci exekucí se eviduje označení soudního exekutora, který rozhodl o zastavení exekuce, spisová značka usnesení, jímž bylo rozhodnuto o zastavení exekuce a den, měsíc a rok vydání usnesení o zastavení exekuce. Tyto údaje se do evidence zapisují po vydání rozhodnutí o zastavení exekuce. Centrální evidence exekucí i rozsah údajů do ní zapisovaných jsou upraveny v exekučním řádu a prováděcím právním předpisu.

V důsledku přijetí předkládaného návrhu nedojde ani ke snížení, ani ke zvýšení korupčních rizik. Nedochází ke změně subjektů, které ve věcech dotčených novou právní úpravou rozhodují, ani ke změně týkající se opravných prostředků. Návrh neposkytuje žádné nové možnosti pro vznik korupčních rizik.

k) zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

l) zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Předkládaný materiál nemá žádný specifický dopad na rodiny.

m) zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Předkládaný materiál nemá žádné specifické územní dopady, a to ani na územní samosprávné celky.

n) zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

V souladu se zásadou budování přednostně digitálních služeb se předpokládá, že exekuční spis bude exekučnímu soudu zpřístupněn primárně v elektronické podobě.

o) odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s předloženým návrhem souhlas již v prvém čtení. Je na místě předpokládaný postup směřující k náhradě nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce v řízeních zahájených před 1. lednem 2022, pokud v nich byla exekuce zastavena pro bezvýslednost podle § 55 odst. 7 až 13 ex.ř., uplatnit co nejdříve (při zohlednění délky legislativního procesu), protože exekuce mohou být podle nové právní úpravy zastavovány již od 1. ledna 2023. Doplněním právní úpravy paušální náhrady nákladů spojených se zastavením bezvýsledné exekuce je možno předejít případným ústavněprávním nejasnostem.

Dopisem ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády ze dne 23. února 2023 č. j. 9532/2023-UVCR bylo rozhodnuto, že připomínkové řízení se provede v rozsahu 10 pracovních dnů a s okruhem připomínkových míst omezeným na Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, zmocněnkyni vlády pro lidská práva, ministra pro legislativu a předsedu Legislativní rady vlády, odbor kompatibility Úřadu vlády a vedoucí Úřadu vlády. Současně ministr pro legislativu rozhodl, že u předkládaného návrhu zákona nebude provedeno hodnocení dopadů regulace.