zákon č. 257/2014 Sb.

a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další související zákony

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

dělené účinnosti rozveďte

Ministerstvo životního prostředí

01.01.2015

Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano):

- uveďte termín stanovený pro implementaci: Nestanoven - adaptace na nařízení EU .

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne

2. Cíl návrhu zákona 1. Zavedení povinnosti vrácení neoprávněně přidělených povolenek a stanovení sankcí za jejich nevrácení. 2. Zrušení povinnosti ověřovatelů emisí mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů Ověřovatelé budou muset i nadále získat pro výkon své činnosti akreditaci od Českého institutu pro akreditaci, autorizace vydávaná Ministerstvem životního prostředí podle zákona o ochraně ovzduší již nebude potřeba. 3. Zrušení správního poplatku ve výši 3000 Kč za změnu povolení k emisím skleníkových plynů. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

- zvýšení příjmů o cca 26 mil. Kč (hrubý odhad) za nevrácení neoprávněně přidělených povolenek - 70 % státní rozpočet, 30 % příslušný kraj - bod 1.3.1 Důvodové zprávy

- navrhované změny představují snížení i navýšení administrativní zátěže (celkově jde o marginální hodnoty) - Ministerstvo životního prostředí, Celní správa - bod 1.3.1 a 2.2.3 Důvodové zprávy,

- snížení příjmu státního rozpočtu o 120 tis. Kč při zrušení správního poplatku za změnu plánu k emisním skleníkových plynů - bod 3.3.1 Důvodové zprávy. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

- snížení i navýšení administrativní zátěže - provozovatelé zařízení - bod 1.3.1 a 2.2.3 Důvodové zprávy,

- snížení nákladů na správní poplatky (celkem 120 tis. Kč) - provozovatelé zařízení - bod 3.3.1 Důvodové zprávy . 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano

- příjem z pokut za nevrácení neoprávněně přidělených povolenek (hrubý odhad 8 mil. Kč) - kraj, ve kterém se zařízení nachází - bod 1.3.1 Důvodové zprávy. 3.4 Sociální dopady: Ne - 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne -

Novela zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – povinnost vrácení neoprávněně přidělených povolenek a ukládání sankcí za jejich nevrácení

Důvod předložení a cíle

Definice problému

Cílem novely je adaptace na nařízení Komise (EU) č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011 (dále jen „nařízení Komise (EU) č. 389/2013“), které vstoupilo v platnost dne 3. 5. 2013. Na základě tohoto nařízení dochází od roku 2013 ke změně pravidel v procesu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Pro účast v systému obchodování s povolenkami jsou na provozovatele kladeny vyšší nároky. Pokud provozovatel včas neoznámí, že došlo ke změně v provozu zařízení, a nepředá ověřené údaje o emisích, mohou mu být přiděleny a následně správcem rejstříku vydány povolenky, na které nemá nárok. Novela má za cíl stanovit provozovateli povinnost vrátit povolenky, které mu byly neoprávněně přiděleny a vydány, a pro případ, že tak neučiní, má za cíl umožnit Ministerstvu životního prostředí (dále jen „MŽP“) uložit provozovateli sankci.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Platná právní úprava povinnost vracení povolenek neupravuje, jelikož doposud evropská legislativa tento proces neobsahovala a riziko neoprávněně přidělených povolenek bylo minimální.

Identifikace dotčených subjektů

a) provozovatel,

b) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“),

c) kraj,

d) Operátor trhu s elektřinou (dále jen „OTE“) - národní správce rejstříku,

e) Evropská komise (dále jen „EK“),

f) Celní správa ČR, v případě uložení sankce Ministerstvem životního prostředí.

Popis cílového stavu

Provozovatel má podle platné právní úpravy povinnost oznámit MŽP každou změnu údajů uvedených v povolení k emisím skleníkových plynů do jednoho měsíce, resp. do konce kalendářního roku, ve kterém došlo ke změně. To znamená, že má povinnost poskytnout veškeré údaje o změně provozu zařízení a změně množství emisí ze zařízení. Tyto údaje mohou mít mimo jiné vliv na rozhodování MŽP o množství povolenek, které mají být provozovateli zařízení bezplatně přiděleny. Dojde-li k rozsáhlému snížení kapacity zařízení nebo k částečnému ukončení provozu zařízení, má provozovatel zařízení povinnost předat MŽP ověřené údaje o emisích a na jejich základě MŽP rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek pro přidělení provozovateli zařízení od roku následujícího po roce, v němž došlo k rozsáhlému snížení kapacity zařízení nebo k částečnému ukončení provozu zařízení. Pokud provozovatel změny v provozu zařízení neoznámí v termínech stanovených zákonem a nepředá ověřené údaje o emisích, může na konci února následujícího roku dojít k tomu, že mu národní správce rejstříku, na základě rozhodnutí MŽP vycházejícího z neaktuálních údajů o emisích ze zařízení, vydá větší množství povolenek, než které provozovateli na základě skutečných emisí ze zařízení náleží. Do 15. března každého roku však musí provozovatelé předložit MŽP ověřený výkaz o množství emisí ze zařízení. V případě, že se na základě ověřeného výkazu o emisích zjistí, že v předchozím roce došlo ke změně provozu zařízení, která má vliv na emise ze zařízení, a provozovatel tuto změnu MŽP neoznámil, je třeba zjednat nápravu. MŽP vydá rozhodnutí o snížení přídělu povolenek a provozovatel musí neoprávněně nabytou část povolenek vrátit na alokační účet EU (účet Evropské komise v centrálním rejstříku EU).

Zhodnocení rizika

Nepřijetím novely nebude provedena adaptace české právní úpravy na přímo použitelné nařízení Komise (EU) č. 389/2013 a provozovatelé nebudou mít povinnost vrátit neoprávněně přidělené povolenky.

Návrh variant řešení

Varianta 0

Ponechání současného stavu.

Varianta 1

Harmonizace s legislativou EU, novelizace zákona, která stanoví provozovateli povinnost vrátit neoprávněně přidělené povolenky a MŽP umožní ukládat sankci za porušení této povinnosti.

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0 Na straně dotčených subjektů nevznikají žádné náklady, jelikož se povolenky nevracejí.

b) Varianta 1 Celková hodnota přidělovaných povolenek činí cca 3,036 mld. Kč (360 provozovatelů, cca 26 000 000 povolenek á 4,50 EUR/povolenka, kurz ČNB ze dne 2. 8. 2013 - 25,95 Kč/EUR).

Předpokládané administrativní náklady na straně dotčených subjektů (provozovatelé, MŽP,

OTE) spojené s touto legislativní úpravou byly vyčísleny na částku 27 360 Kč ročně. Časová náročnost na straně každého z dotčených subjektů je cca 40 hodin, průměrné hodinové mzdové náklady činí 218 Kč/hod v podnikatelské sféře (ročně 8 720 Kč) a 233 Kč/hod ve veřejné správě (MŽP a OTE, po 9 320 Kč ročně). Administrativní náklady jsou kalkulovány pouze z pohledu ČR, z pohledu EK nejsou vyčísleny.

Výše pokuty za nevrácení neoprávněně přidělené povolenky je stanovena na částku 100 EUR/povolenka. Předpokládanou celkovou výši pokut lze velmi těžce odhadnout, nicméně předpokládáme, že půjde maximálně o jednotky případů ročně, tj. cca 2 provozovatele a cca 10 000 povolenek. Výše pokuty tak může dosáhnout částky cca 25 950 000 Kč. Výběr pokut je v kompetenci Celní správy ČR, resp. celního úřadu příslušného kraje. Příjemcem pokuty je státní rozpočet (70 % částky) a příslušný kraj, na jehož území se zařízení nachází (30 % částky). Celkové administrativní náklady spojené s udělením pokut na straně dotčených subjektů (MŽP, Celní správa ČR) činí 3 924 Kč (časová náročnost 18 hodin). Zde je nutné uvést, že vzhledem k výši pokuty, která mnohonásobně převyšuje cenu povolenky, předpokládáme, že většina provozovatelů bude řádně vracet neoprávněně získané povolenky.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Nákladem budou nepatrně zvýšené roční administrativní náklady ve výši 27 360 Kč na straně provozovatelů, MŽP, a OTE. Případné další administrativní náklady ve výši 3 924 Kč budou spojené s výběrem pokut na straně MŽP a Celní správy ČR. Celkovým přínosem pro státní rozpočet a rozpočet krajů bude případný příjem z pokut za nevrácení neoprávněně přidělených povolenek, který může dosáhnout celkové výše cca 25 950 000 Kč.

Návrh řešení

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0

Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož náklady spojené s touto legislativní úpravou jsou

nízké, je nutná harmonizace s legislativou EU, zajištění vrácení neoprávněně přidělených povolenek a motivace provozovatele k vrácení neoprávněně získaných povolenek hrozbou sankce pro případ jejich nevrácení.

Novela zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – zrušení povinnosti ověřovatelů emisí mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů

Důvod předložení a cíle

Definice problému

Dle platné právní úpravy musí ověřovatelé emisí skleníkových plynů pro výkon své činnosti získat akreditaci od Českého institutu pro akreditaci (dále jen „ČIA“) a poté autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů vydávanou MŽP na základě § 32 a 33 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zatímco akreditace je udělována na základě prokázání odborné způsobilosti k ověřování výkazů provozovatelů v souladu s nařízením Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (dále jen „nařízením Komise (EU) č. 600/2012“) a na základě splnění požadavků na ověřovatele stanovených v tomto nařízení, autorizace je pouze formální krok a institut autorizace nepřináší žádný další reálný přínos. Proces představuje nadbytečnou administrativu a znevýhodňuje tuzemské subjekty, protože dle přímo použitelného nařízení Komise (EU) č. 600/2012 mohou v ČR vykonávat činnost ověřovatelů i zahraniční subjekty, kteří získají akreditace ve svých domovských státech a autorizaci v ČR nepotřebují. Zrušením povinnosti vykonávat ověřování emisí jen na základě autorizace a ponecháním akreditace budou zajištěny dostatečné podmínky pro výkon činnosti ověřování emisí, bude odstraněno znevýhodnění tuzemských subjektů a dojde k odbourání nadbytečné administrativy.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Určité činnosti podle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů mohou vykonávat pouze osoby, které jsou držiteli autorizace podle § 32 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. K žádosti o autorizaci přiloží seznam fyzických osob, které jsou k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a budou pro žadatele ověřování provádět, osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, uvedení kategorie nebo více kategorií zařízení, pro něž žadatel hodlá ověřování množství emisí skleníkových plynů provádět a doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou úplné vysokoškolské vzdělání příslušného technického směru a rok odborné praxe, anebo úplné střední vzdělání příslušného technického směru a 3 roky odborné praxe. Předpokladem k vydání rozhodnutí o autorizaci je podle § 33 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší úspěšné prokázání odborných znalostí a znalostí dotčených právních předpisů. Ověřování znalostí provádí ministerstvo zkouškou před autorizační komisí. Jedná se však o zbytný administrativní proces, přičemž dostatečným dokladem o odborné způsobilosti je pro MŽP akreditace udělená ČIA.

Identifikace dotčených subjektů

a) ověřovatelé,

b) Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Popis cílového stavu

Ověřovatelé množství emisí skleníkových plynů budou muset pro výkon své činnosti získat pouze akreditaci od ČIA, autorizace od MŽP již nebude potřeba.

Zhodnocení rizika

Nepřijetím novely budou dotčené subjekty zatíženy zbytečnou administrativní zátěží a tuzemští ověřovatelé skleníkových plynů budou znevýhodněni ve srovnání se zahraničními ověřovateli.

Návrh variant řešení

Varianta 0

Ponechání současného stavu.

Varianta 1

Novelizace zákona, zrušení povinnosti získání autorizace k provádění činnosti ověřování emisí skleníkových plynů.

Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Celkové náklady spojené s povinností získat autorizaci v roce 2013 představují na straně dotčených subjektů administrativní zátěž ve výši 10 464 Kč (10 ověřovatelů s akreditací, časová náročnost max. 24 hodin na straně každého ze zúčastněných subjektů).

b) Varianta 1 Přínosem bude odbourání administrativní zátěže ve výši 10 464 Kč.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Celkovým přínosem bude snížení administrativní zátěže ve výši 10 464 Kč na straně ověřovatelů a MŽP.

Návrh řešení

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0

Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož dojde ke snížení administrativní zátěže a nebude

docházet k diskriminaci ověřovatelů registrovaných v ČR.

Novela zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích – zrušení poplatku 3.000 Kč za změnu povolení k emisím skleníkových plynů

Důvod předložení a cíle

Definice problému

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje poplatek 10 000 Kč za vydání povolení k emisím skleníkových plynů a 3 000 Kč za jeho změnu. Poplatek za vydání povolení je jednorázový, nepředstavuje pro provozovatele významnou zátěž a je spojený s poměrně rozsáhlou administrativní činností MŽP. Poplatek za změnu povolení však znamená neadekvátní náklady vzhledem k tomu, že provozovatel může potřebovat změnit povolení i několikrát ročně, přičemž důvodem změny může být i jen pouhá formalita. Změna povolení ve většině případů není náročnou administrativou. Po vydání nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, které harmonizuje pravidla monitorování a vykazování ve všech členských státech EU a představuje významnou změnu oproti období emisního obchodování 2005-2012, může navíc ke změnám povolení docházet častěji a tím budou kladeny na provozovatele vyšší finanční nároky v souvislosti s povinnou účastí na systému emisního obchodování (ETS).

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Provozovatel k žádosti o změnu povolení doloží doklad o zaplacení správního poplatku. V České republice je přibližně 360 zařízení, která emitují cca 70 mil. t CO2 ročně. Naprostou většinu však tvoří malá zařízení s nízkými emisemi, která těsně přesahují práh pro zahrnutí do ETS. V roce 2012 10 % zařízení vypustilo 85 % výše zmíněných emisí, 90 % zařízení je tedy odpovědných pouze za 15 % celkových emisí. Bez ohledu na tento nepoměr se však pravidla pro změnu povolení aplikují na všechny bez rozdílu a jsou to právě malé a střední průmyslové podniky, pro které může administrativní poplatek za změnu povolení představovat neúměrnou zátěž. Příjemcem poplatku je státní rozpočet.

Identifikace dotčených subjektů

a) provozovatelé zařízení, kteří mají povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů,

b) ověřovatelé,

c) Ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Popis cílového stavu

Poplatek ve výši 3 000 Kč, za změnu povolení k emisím skleníkových plynů, nebude od provozovatelů vyžadován.

Zhodnocení rizika

V případě nepřijetí novely budou provozovatelé, kteří mají povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, neúměrně administrativně a finančně zatíženi.

Návrh variant řešení

Varianta 0

Ponechání současného stavu.

Varianta 1

Novelizace zákona, zrušení poplatku ve výši 3 000 Kč za změnu povolení k emisím skleníkových plynů.

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Administrativní zátěž na straně provozovatelů zařízení, kteří mají povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, činí cca 248 752 Kč. Při kalkulaci vycházíme z těchto předpokladů:

- ročně se zpracovává cca 40 žádostí o změnu povolení k emisím skleníkových plynů, které jsou rozdílně administrativně náročné,

- u cca 12 žádostí činí administrativní náročnost provozovatele 2 hodiny/žádost, celkem 24 hodin

- u cca 20 žádostí činí administrativní náročnost provozovatele 16 hodin/žádost, celkem 320 hodin,

- u cca 8 žádostí činí administrativní náročnost provozovatele max. 40 hodin/žádost, celkem 320 hodin, dále hradí provozovatel ověřovateli poplatek za ověření v průměrné výši cca 13 000 Kč (tento poplatek již zahrnuje náklady ověřovatele a proto tyto nejsou vyčísleny).

Přínos pro státní rozpočet z výběru poplatků od zařízení činí 120 000 Kč.

b) Varianta 1

Administrativní zátěž na straně provozovatelů i ověřovatelů ve výši cca 241 032 Kč zůstane pravděpodobně na stejné úrovni. Díky zrušení poplatku ve výši 3 000 Kč dojde ke snížení nákladů na straně zařízení o 120 000 Kč. Současně dojde ke snížení příjmu státního rozpočtu o tuto částku, nicméně tato ztráta je pro státní rozpočet marginální.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Finanční zátěž zařízení a současně příjem státního rozpočtu budou sníženy o částku 120 000 Kč.

Návrh řešení

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0

Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož dojde ke snížení finanční zátěže podnikatelských

subjektů a současně dojde ke snížení příjmu státního rozpočtu o částku, která je z makroekonomického hlediska zanedbatelná.

Novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – adaptace na čl. 98 nařízení Komise (EU) č. 389/2013

Důvod předložení a cíle

Definice problému

Článek 98 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 stanoví pro národního správce rejstříku obchodování s povolenkami některé povinnosti, vycházející ze směrnice 2005/60/ES, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Mezi tyto povinnosti se řadí spolupráce se určenými orgány, jimiž jsou zejména Finanční analytický útvar Ministerstva financí a orgány činné v trestním řízení, povinnost provádět kontrolu klienta, odhalovat a oznamovat podezřelé obchody, povinnost mlčenlivosti a vzdělávání zaměstnanců v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Obchodování s emisními povolenkami bylo ze strany Evropské unie shledáno jako rizikové z hlediska jeho možné zneužitelnosti pro účely praní špinavých peněz či financování terorismu. Cílem předmětného ustanovení je tedy zajistit předcházení takového zneužití v rámci celé EU.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zmiňované povinnosti jsou pro povinné osoby upraveny příslušnými ustanoveními zákona č. 253/2008 Sb. Národní správce rejstříku v současné době není zahrnut mezi povinnými osobami.

Identifikace dotčených subjektů

a) Ministerstvo financí – Finanční analytický útvar (MF),

b) národní správce rejstříku.

Popis cílového stavu

Cílem je zajistit, aby byly naplněny požadavky článku 98 nařízení Komise (EU) č. 389/2013, a aby se na národního správce rejstříku dle tuzemské legislativy vztahovaly veškeré v tomto článku zmiňované povinnosti.

Zhodnocení rizika

Nepřijetím novely nebude provedena adaptace české právní úpravy na přímo použitelné nařízení Komise (EU) č. 389/2013 a nebude zajištěno předcházení zneužití obchodování s emisními povolenkami pro účely praní špinavých peněz či financování terorismu.

Návrh variant řešení

Varianta 0

Ponechání současného stavu.

Varianta 1

Novela zákona stanoví nové povinnosti národnímu správci rejstříku tím, že ho zahrne do výčtu povinných osob. Novela zákona stanoví, která konkrétní ustanovení se na národního správce rejstříku vztahují.

Národní správce:

provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu, podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18, zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace ve smyslu § 21 odst. 1, určí kontaktní osobu podle § 22, provádí školení zaměstnanců podle § 23, plní informační povinnost podle § 24, dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38.

Varianta 2

Novela zákona doplní národního správce rejstříku do seznamu povinných osob bez specifikace na něj se vztahujících ustanovení. Národní správce rejtříku tedy bude podléhat všem v zákoně uvedeným povinnostem.

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0 Na straně dotčených subjektů nevznikají žádné náklady, jelikož pro národního správce nejsou stanoveny povinnosti vycházející ze směrnice 2005/60/ES.

b) Varianta 1

Zvýšení administrativní zátěže na straně Ministerstva financí rozšířením okruhu povinných osob o jeden subjekt se nepředpokládá.

Předpokládaná administrativní zátěž na straně národního správce rejstříku je:

Provedení změny informačního systému, která by zahrnovala nástroj na sledování a vyhodnocování podezřelých transakcí s povolenkami nebo kjótskými jednotkami v rejstříku emisních povolenek. Náklady na tento proces změny informačního systému předpokládá správce rejstříku v řádu stovek tisíc Kč. Vyčlenění poloviny měsíčního pracovního fondu jednoho zaměstnance.

c) Varianta 2

Zvýšení administrativní zátěže na straně Ministerstva financí se nepředpokládá, nicméně pro správce národního rejstříku by tato varianta znamenala nejen provedení změny informačního systému s náklady zmíněnými u varianty 1, ale navíc i faktickou nemožnost plnění některých povinností. Například provádění identifikace klienta v souladu s § 8 zákona č. 253/2008 Sb., tzn. za fyzické přítomnosti identifikovaného, by znamenalo nadbytečné vyčlenění měsíčního pracovního fondu jednoho zaměstnance, jelikož současná praxe uzavírání smluv o zřízení a vedení účtů na dálku ukázala, že předepsaná řada používaných obezřetnostních prvků je pro řádnou identifikaci dostačující. Nelze také provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 253/2008 Sb., jelikož se národní správce rejstříku o jednotlivých obchodech dozvídá pouze zprostředkovaně a nemá k dispozici ani příslušné dokumenty k nim. Obchod je uskutečněn mimo systém rejstříku, tudíž národní správce rejstříku nemá možnost přezkoumat ani zdroj peněžních prostředků.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Na straně národního správce rejstříku dojde k jednorázové finanční zátěži spojené s provedením změny informačního systému a k nepatrnému zvýšení roční administrativní zátěže. Hlavním přínosem bude zajištění adaptace české právní úpravy na přímo použitelné nařízení Komise (EU) č. 389/2013, čímž dochází k vytvoření bariéry, která by měla omezit možnost zneužití systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a současně umožnit příslušným orgánům, tedy Ministerstvu financí (Finanční analytický útvar) a orgánům činným v trestním řízení, získat informace z rejstříku pro odhalování trestné činnosti a mapování majetku v případě podezření na jeho nelegální původ.

Návrh řešení

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 2 3. Varianta 0

Navrhujeme přijmout Variantu 1, jelikož tím bude naplněna harmonizace s legislativou EU

a zároveň tímto nevznikne nadbytečná administrativní zátěž na straně národního správce rejstříku.

Celkové shrnutí navrhovaných legislativních změn

Tabulka 1: Celkové porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Varianta	Stručný obsah	Přínosy	Hodnocení	Náklady	Hodnocení
Varianta 0	současný stav - - - -	Administrativní náklady na** *****straně dotčených subjektů Odhadovaná výše pokut za Možnost vrácení nevrácené neoprávněně(provozovatelé, MŽP, OTE)26 160 Kč neoprávněně přidělených přidělené povolenky, povolenek + udělování Administrativní náklady příjemce - státní rozpočet** sankcí za jejich nevrácení (70 %) a příslušný kraj (30 %)spojené s výběrem pokut na 25,95 mil. Kč (hrubý odhad) straně dotčených subjektů 3 924 Kč (MŽP, Celní správa ČR)	Snížení administrativní** Zrušení statutu autorizacezátěže na straně dotčených--	-	-
Varianta 1	subjektů10 464 Kč	Zrušení správního poplatkuSnížení finanční zátěže na** ** Snížení příjmu státního 3 tis. Kč za změnu plánu kstraně provozovatelů rozpočtu emisím skleníkových plynůzařízení120 tis. Kč 120 tis. Kč	Změna informačního Adaptace na nařízení Komise **** stovky tisíc Kč Stanovení nových systému (OTE) Zvýšení kontroly k povinnostípředcházení zneužití finančního systému k praní**** národnímu správcipeněz a financování terorismu	- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké	rejstříku

Implementace doporučené varianty a vynucování

Orgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy bude Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí bude také hrát hlavní úlohu při zavádění a vynucování regulace. Základní informace pro administraci navrhovaného řešení vyplývají ze samotného návrhu. Vzhledem k tomu, že pro regulované subjekty je navrhovaná právní úprava příznivá (zrušení povinnosti mít k ověřování skleníkových plynů autorizaci MŽP, zrušení správního poplatku při změně povolení), není třeba vytvářet speciální poradenství. Předpokládá se pouze pomoc ze strany MŽP ve smyslu informování dotčených subjektů.

Pro zajištění dodržování právní úpravy (vrácení neoprávněně nabytých povolenek) ze strany regulovaných subjektů se využívají stávající mechanismy, tj. možnost sankcionování pro případ nesplnění stanovené povinnosti (stanovení nové skutkové podstaty správního deliktu). U správního deliktu je navržen jediný způsob trestu, a to pokuta. Pokuta je příjmem státního rozpočtu (70 % částky) a příjmem příslušného kraje, na jehož území se zařízení nachází (30 % částky).

Přezkum účinnosti regulace

Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.

Konzultace a zdroje dat

1. Telefonní a e-mailová komunikace s odborem energetiky a ochrany klimatu (Ing. Jan Tůma) a odborem legislativním (Mgr. Pavla Bejčková) 2. Telefonní konzultace s Bc. Jiřím Pokorným, vedoucím odboru Správy příjmů a vymáhání, Celní úřad pro Jihočeský kraj 3. Mgr. Michaela Katolická, Finanční analytický útvar, Ministerstvo financí

Seznam použitých zkratek

ČIA Český institut pro akreditaci

ČNB Česká národní banka

EK Evropská komise

ETS Systém emisního obchodování

EU Evropská unie

MF Ministerstvo financí

MŽP Ministerstvo životního prostředí

OTE Operátor trhu s elektřinou

Průměrná hrubá hodinová sazba mezd na zaměstnance, kterou lze využít pro výpočet

administrativní zátěže podnikatelů při plnění IP

Vychází z průměrné hrubé hodinové mzdy v národním hospodářství na jednoho zaměstnance za rok 2012 (zdroj: ČSÚ)

Průměrná hrubá Průměrná hrubá Průměrná měsíčníhodinová sazba mezd hodinová sazba mezd Ukazatelmzda na zaměstnancena zaměstance vč. 15% na zaměstance vč. 15% (Kč)*režie + 35 % režie (Kč)** superhrubá mzda(Kč)

Česká republika	25 101	161,71	218
v tom:	podnikatelská sféra 25 119 161,83 218
Sekce CZ-NACE
A Zemědělství, lesnictví, rybářství	19 950	128,52	174
B+C+D+E Průmysl celkem	25 208	162,4	219
B Těžba a dobývání	32 565	209,81	283
C Zpracovatelský průmysl	24 578	158,34	214
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla	-	-	-
D 41	732	268,86	363
a klimatizovaného vzduchu	-	-	-
Zásobování vodou; činnosti související s	-	-	-
E	23 633	152,25	206
odpadními vodami, odpady a sanacemi	-	-	-
F Stavebnictví	22 801	146,9	198
Velkoobchod a maloobchod; opravy a	-	-	-
G	23 092	148,78	201
údržba motorových vozidel	-	-	-
H Doprava a skladování	23 499	151,4	204
I Ubytování, stravování a pohostinství	13 562	87,37	118
J Informační a komunikační činnosti	46 707	300,91	406
K Peněžnictví a pojišťovnictví	51 453	331,49	448
L Činnosti v oblasti nemovitostí	21 386	137,78	186
M Profesní, vědecké a technické činnosti	31 908	205,57	278
N Administrativní a podpůrné činnosti	16 566	106,73	144
Veřejná správa a obrana; povinné	O	26 761	172,41	233
sociální zabezpečení	-	-	-
P Vzdělávání	24 341	156,81	212
Q Zdravotní a sociální péče	25 598	164,92	223
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti	21 091	135,88	183
S Ostatní činnosti	19 868	128	173

lem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství;

• Nařízení Komise (EU) č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011. • Nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. • Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Okrajově se návrhu zákona dotýkají také: • Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění; • Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES; • Rozhodnutí Komise 2011/638/EU ze dne 26. září 2011, kterým se stanoví referenční hodnoty pro přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů provozovatelům letadel podle článku 3e směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES; • Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů. • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

e) Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace

Oblast upravená tímto návrhem a změny obsažené v návrhu nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační.

f) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná úprava nemá dopady ve vztahu k ochraně soukromí či osobních údajů.

g) Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika. Předložený návrh je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je předkládán, tedy k adaptaci na čl. 53 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 389/2013, o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, který ukládá členským státům zajistit, aby provozovatelé mohli vracet neoprávněně obdržené povolenky na alokační účet EU. V případě, že provozovatelé povolenky nevrátí, budou sankcionováni. Návrh zákona dále ruší povinnost mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů k některým činnostem podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Dále je návrhem rušen správní poplatek za změnu povolení k emisím skleníkových plynů, který představuje významnou zátěž pro provozovatele, ačkoli změna povolení není spojena s administrativní náročností na straně Ministerstva životního prostředí. V rámci zhodnocení korupčních rizik lze v návaznosti na výše uvedené konstatovat, že navrhovaný zákon pouze provádí adaptaci na uvedené nařízení Evropské unie. Nad rámec předpisů Evropské unie nové povinnosti účastníků právních vztahů neupravuje, naopak některé povinnosti ruší. Kompetence orgánů veřejné správy předložený návrh proti platné právní úpravě nerozšiřuje neúměrně. Svým rozsahem je návrh přiměřený množině vztahů, které upravuje.