1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Výrazný nedostatek současné právní úpravy, resp. její aplikace příslušnými orgány spočívá v posuzování právnosti nakládání s majetkem obce pouze prostřednictvím úzce chápaného kritéria ekonomické výhodnosti. Tento reduktivní přístup, který nezohledňuje ústavněprávní souvislosti relevantních ustanovení zákona o obcích, nutí komunální politiky přijímat rozhodnutí, která jsou nezřídka v rozporu se zájmy obyvatel jimi spravovaných obcí.
Je tomu tak proto, že v případě, kdy představitelé samospráv kritériu ekonomické výhodnosti předřadí jiný legitimní cíl, vystavují se nebezpečí postihu (ať již v rovině civilní, tak i trestní odpovědnosti). V řadě případů, o kterých referovala média, se nebezpečí postihu skutečně proměnilo v trestní stíhání, která se po bližším seznámení jeví jako zcela nepřípadná. Předkladatelé tohoto návrhu jsou přesvědčeni, že takto absurdnímu výkladu právních předpisů lze čelit prostřednictvím novelizace § 38 odst. 1 zákona o obcích.
V něm obsažená kritéria účelnosti a hospodárnosti, která jsou v praxi vykládána velmi úzce, by měla být rozšířena o kritérium jiného důležitého zájmu obce. Jedině tak lze podle názoru předkladatelů dosáhnout toho, že příslušné orgány budou ve své rozhodovací činnosti respektovat autonomii samospráv, garantovanou na ústavní úrovni článkem 8 Ústavy České republiky.
Explicitním zakotvením kritéria jiného důležitého zájmu obce se otevírá prostor pro zohlednění mimoekonomických aspektů přijímaných rozhodnutí. Typickým příkladem je posouzení konkrétní dispozice s ohledem na její účelnost pro rozvoj obce nebo význam pro řešení sousedských vztahů. Požadavky vyplývající právě z tohoto kritéria přitom mohou být s požadavky opírajícími se o úzce ekonomicky chápaná kritéria hospodárnosti a účelnosti v rozporu – přičemž nelze rozumně tvrdit, že by druhá kritéria měla v případě územních samosprávných celků převládnout.
Navrhovatelé mají za to, že přínosem novelizace je kromě výslovného rozšíření prostoru pro přijetí rozhodnutí, která vyhovují specifickým podmínkám jednotlivých obcí, a dosažení ústavně konformní aplikace zákonných ustanovení rovněž posílení právní jistoty, jejíž absence v této oblasti je oprávněně pociťována jako závažný problém.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava respektuje požadavky vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti s akty práva ES/EU
Tento návrh neprovádí předpis práva ES a není v rozporu s primárním právem ES, protože se nejedná o transpoziční normu.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty, hospodářské subjekty a podnikatele, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný negativní dopad na veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný negativní dopad na podnikatelské prostředí v České republice. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
V § 38 odst. 1 se za druhou věty vkládá věta následujícího znění: „Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn.“
Dosavadní kritéria pro posuzování souladu nakládání s obecním majetkem s požadavky právního řádu se výslovně rozšiřují o kritérium jiného důležitého zájmu obce. Bude-li takový zájem prokazatelně sledován, je třeba danou dispozici považovat za učiněnou v souladu se zákonem o obcích, jakkoli nemusí být v (úzkém) ekonomickém pojetí nejvýhodnější.
V Praze dne 30. června 2014
Stanislav Polčák., v. r.
Věra Kovářová, v. r.