zákon č. 258/2016 Sb.

Část první: Změna zákona o České obchodní inspekci

Čl. I

Návrh zákona o spotřebitelském úvěru svěřuje dohled nad všemi poskytovateli a zprostředkovateli spotřebitelského úvěru České národní bance jako jednotnému orgánu dohledu nad finančním trhem. Proto je třeba vypustit ze zákona o České obchodní inspekci dosavadní kontrolní pravomoc České národní banky v oblasti poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Část druhá: Změna živnostenského zákona

Čl. II

Návrh zákona o spotřebitelském úvěru upravuje poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru jako zvláštní regulovanou činnost na finančním trhu a udělování oprávnění k této činnosti a dohled nad ní svěřuje České národní bance. Tak jako u jiných regulovaných činností na finančním trhu je tedy i zde třeba stanovit, že poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru není živností. V souvislosti s tím je třeba vypustit tyto činnosti také z přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu, v níž jsou vymezeny živnosti vázané.

Část třetí: Změna zákona o bankách

Čl. III

K bodu 1 (§ 1 odst. 3)

Navržené ustanovení řeší kolizi mezi § 1 odst. 3 písm. i) zákona o bankách a ustanovením návrhu zákona o spotřebitelském úvěru, které vymezuje osoby oprávněné zprostředkovávat spotřebitelský úvěr. Podle § 1 odst. 3 písm. i) zákona o bankách mohou banky na základě bankovní licence provozovat tzv. finanční makléřství. Ačkoli povaha této činnosti není zcela jasná a o jejím obsahu panují výkladové spory, může pod tuto činnost spadat i zprostředkování spotřebitelského úvěru. Kolize obou ustanovení se v navrženém ustanovení řeší tak, že banky mohou i nadále vykonávat činnost tzv. finančního makléřství, ovšem jestliže tato činnost spočívá ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, musí získat oprávnění ke zprostředkování spotřebitelského úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru (tedy stát se samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcem nebo zprostředkovatelem vázaného spotřebitelského úvěru). Tím je zajištěno, že jednotná pravidla pro distribuci spotřebitelského úvěru, která zavádí návrh zákona o spotřebitelském úvěru, budou dopadat i na banky.

K bodu 2 (§ 25a odst. 3)

Navržené ustanovení reaguje na to, že směrnicí 2014/17/EU byla novelizována směrnice 2013/36/EU, v níž bylo stanoveno, že povinností mlčenlivosti osob vykonávajících bankovní dohled nejsou dotčeny vyšetřovací pravomoci Evropského parlamentu podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhuje se proto odpovídajícím způsobem rozšířit výčet výjimek z povinnosti mlčenlivosti osob vykonávajících bankovní dohled.

Část čtvrtá: Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl. IV

K bodu 1 (§ 5a odst. 2 písm. a))

V souvislosti s úpravami navrženými v novém zákoně o spotřebitelském úvěru, podle kterých již nebude možné poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, ale nově bude moci poskytovat spotřebitelský úvěr pouze subjekt, který bude mít oprávnění a bude muset splňovat zákonem dané podmínky, se navrhuje tuto úpravu promítnout do definice ostatní finanční instituce.

K bodu 2 (§ 5a odst. 2 písm. c))

Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu, neboť podmínka minimální výše základního kapitálu se v souvislosti s novou úpravou stala nadbytečnou a je možno ji tedy vypustit. Návrh nového zákona o spotřebitelském úvěru stanoví minimální výši počátečního kapitálu pro nebankovní poskytovatele spotřebitelského úvěru, a tudíž u všech subjektů oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr budou stanoveny požadavky na minimální výši kapitálu věcnými zákony s vyšším limitem, než je požadováno v současné době v tomto ustanovení.

K bodu 3 (§ 5a odst. 4 písm. c))

V návaznosti na úpravu navrhovanou v ustanovení § 5a odst. 2 písm. c) se ruší obsoletní část ustanovení.

Čl. V

Navrhuje se přechodné ustanovení, které upravuje začátek použití ustanovení § 5a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Ostatní finanční instituce budou tvořit opravné položky podle znění ustanovení § 5a účinného přede dnem nabytí účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru naposledy v období předcházejícímu období, ve kterém zanikne jejich oprávnění pro poskytování úvěru podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Podle navrhovaných přechodných ustanovení v zákoně o spotřebitelském úvěru mohou provozovat svou podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění ještě 6 měsíců po nabytí účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru nebo v případě, že požádá o oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr, do doby rozhodnutí České národní banky.

Část pátá: Změna zákona o České národní bance

Čl. VI

K bodu 1 (§ 44 odst. 1)

Do výčtu osob podléhajících dohledu České národní banky se navrhuje doplnit osoby upravené zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy konkrétně nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce, zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru a zahraničního zprostředkovatele.

K bodu 2 (§ 44a odst. 1)

Ustanovení § 44a zákona o České národní bance upravuje dohled České národní banky nad některými aspekty ochrany spotřebitele při výkonu činnosti osob, které podléhají dohledu České národní banky podle § 44 zákona o České národní bance. Smysl rozlišení obou uvedených ustanovení je zejména v tom, že § 44a zákona o České národní bance upravuje v návaznosti na nařízení 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele zvláštní procesní postup České národní banky, kromě jiného při spolupráci se zahraničními orgány. Nařízení 2006/2004 pokrývá oblast upravenou směrnicí 2008/48/ES (spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení), nikoli však oblast upravenou směrnicí 2014/17/EU (spotřebitelský úvěr na bydlení). Proto je třeba v § 44a odst. 1 zákona o České národní bance omezit rozsah působnosti uvedeného ustanovení pouze na spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.

Navržené ustanovení neznamená, že by v oblasti spotřebitelského úvěru na bydlení nevykonávala Česká národní banka dohled nad ochranou spotřebitele. Tento dohled vykonává podle § 44 zákona o České národní bance tak, jak to činí i v jiných oblastech finančního trhu (kapitálový trh, platební styk, pojišťovnictví). Navržené ustanovení pouze znamená, že v oblasti spotřebitelského úvěru na bydlení se neuplatní zvláštní procesní postup podle § 44a odst. 2 až 5 zákona o České národní bance, navazující na nařízení 2006/2004.

K bodu 3 (§ 44a odst. 1)

ČNB předmětnou změnou získá pravomoc dohlížet nad ochranou spotřebitele u subjektů, které na území ČR podnikají na základě jednotné evropské licence.

Část šestá: Změna zákona o stavebním spoření

Čl. VII

K bodu 1 (§ 9 odst. 1)

Vyjasnění vztahu zákona o spotřebitelském úvěru a obsahu pojmu finanční makléřství podle zákona o stavebním spoření, kdy je postaveno najisto, že, pokud chce stavební spořitelna vykonávat činnosti, které regulatorně spadají pod zákon o spotřebitelském úvěru, je nutné při této činnosti splňovat podmínky zákona o spotřebitelském úvěru, nehledě na obsahovou náplň „finančního makléřství“. Více viz důvodová zpráva k čl. III bod 1.

K bodu 2 (§ 9 odst. 1)

Zakotvení činností akreditované osoby podle zákona o spotřebitelském úvěru je v logické návaznosti na úpravu napříč trhem, aby nedocházelo ke znevýhodňování stavebních spořitelen při jejich činnosti.

Část sedmá: Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. VIII

Analogická změna jako v § 25a odst. 3 zákona o bankách. Ustanovení příslušné směrnice dopadá na úvěrové instituce, což v terminologii českého právního řádu znamená jak banky, tak spořitelní a úvěrní družstva.

Část osmá: Změna zákona o správních poplatcích

Čl. IX

V sazebníku správních poplatků se navrhuje upravit položku č. 65, která se týká činností na finančním trhu, a to v souvislosti s novými správními činnostmi, které České národní bance svěřuje návrh zákona o spotřebitelském úvěru.

Část devátá: Změna zákona o platebním styku

Čl. X

K bodu 1 až 25

Změna zákona o platebním styku je součástí komplexní změny pravidel na finančním trhu, která je prováděná v souvislosti s novým zákonem o spotřebitelském úvěru. Předmětná změna má za primární cíl vyrovnat podmínky pro všechny subjekty na finančním trhu při poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů a vyhnula se tak mimo jiné regulatorní arbitráži apod. Je proto na řadě míst výslovně odkázáno na zákon o úvěru pro spotřebitele, je upravena registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a samozřejmě funkční celek doplňují příslušné sankce v § 125 a násl.

Čl. XI Přechodná ustanovení

Přechodným ustanovení je poskytovatelům platebních služeb dána možnost na základě dosavadního oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr po dobu 3 měsíců, včetně období po podání žádosti o registraci do rozhodnutí o této žádosti. Toto přechodné ustanovení tak vychází z faktu, že dosud registrovaní poskytovatelé platebních služeb jsou ověřenými licencovanými subjekty, které jsou České národní bance známy.

Část desátá: Změna zákona o finančním zajištění

Čl. XII

Terminologická změna vyvolaná tím, že podle návrhu zákona o spotřebitelském úvěru se hypoteční úvěry (v terminologii návrhu zákona „spotřebitelské úvěry na bydlení“) považují za spotřebitelské úvěry.

Část jedenáctá: Účinnost

Čl. XIIII

Ve shodě s návrhem zákona o spotřebitelském úvěru se navrhuje účinnost k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona.

V Praze dne 2. prosince 2015

předseda vlády

Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.

1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí

Ing. Andrej Babiš, v. r.