zákon č. 26/2022 Sb.

Návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu

Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, mají orgány ochrany veřejného zdraví při epidemii pravomoc rozhodovat o nařízení izolace, karantény v individuálních případech, nebo z epidemiologických důvodů o uzavření školy nebo školského zařízení (§ 69 odst. 1 písm. b) zákona 258/2000 Sb.). Současně podle Metodického pokynu hlavní hygieničky k jednotnému postupu KHS pro nařizování karantény ve školách a školských zařízeních v souvislosti s onemocněním COVID- 19 (č.j. MZDR 37484/2020-1/NH) platí pro možnost nařízení uzavření či omezení provozu školy, že v případě, že dojde k potvrzenému výskytu onemocnění COVID-19 nebo nařízení karantény ve škole a školském zařízení u více jak 30 procent pedagogických pracovníků a dětí/žáků/studentů, kterému předchází narůstající trend nemocnosti, je riziko přítomnosti možných zdrojů nákazy a dalších přenosů nákazy tak veliké, že je doporučeno nařídit uzavření či omezení provozu školy nebo školského zařízení (jednotlivé budovy či pracoviště). V méně závažných situacích nebo v případě, že provoz školy není možný z důvodu personálního nedostatku pedagogů díky jejich karanténě, provede místně příslušná krajská hygienická stanice individuální posouzení a doporučí po dohodě s ředitelem školy případný jiný režim uzavření školy nebo školského zařízení (budovy či pracoviště) – škola postupuje podle § 24 odst. 2 nebo 3 školského zákona, resp. mateřská škola podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 14/2005 Sb. Platí tedy, že i orgány ochrany veřejného zdraví počítají s tím, že v některých případech bude při řešení důsledků epidemie přistupováno k využívání nástrojů podle školských předpisů. Orgány ochrany veřejného zdraví uplatňují své pravomoci primárně z hledisek zdravotních. Mohou však nastávat situace, kdy (vlivem důsledků epidemie COVID-19) bude ovlivněna možnost zabezpečovat výuku. Ustanovení § 184a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje případy, kdy je škola povinna dětem, žákům a studentům zajistit distanční výuku. Je to v případech, kdy z důvodu krizových či mimořádných opatření anebo z důvodů karantény není možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů (dané třídy, studijní skupiny či pracoviště) s tím, že přechod na distanční výuku se týká pouze dotčených dětí, žáků a studentů (těch, jimž je mimořádným či krizovým opatřením omezena možnost osobní přítomnosti ve škole, či těch, jichž se dotýká karanténní opatření). Toto ustanovení tedy řeší situaci žáků a studentů dotčených příslušnými protiepidemickými opatřeními a zachování jejich práva na vzdělání (byť v modifikované, distanční podobě). Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem. Dle § 24 odst. 2 školského zákona má ředitel školy pravomoc ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. Většina škol již těchto 5 volných dnů ve školním roce 2021/2022 využila nebo jejich využití naplánovala. Z dosavadního průběhu epidemie se ukazuje, že ředitelé využívají toto tzv. ředitelské volno jako flexibilní nástroj, jak řešit důsledky výskytu nákazy ve škole. Je to řešení okamžité. Jelikož však mají podle školského zákona pouze 5 dní, nevytváří to dostatečný prostor pro řešení výskytů nákazy a omezení z toho plynoucích. Výjimečnou možností je pak postup podle § 24 odst. 3 školského zákona, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku, a to i na žádost ředitel školy. Výše popsané právní nástroje však bohužel nedostatečně reagují na situace, kdy izolace, karanténa či nemoc zasáhne primárně pedagogické pracovníky školy, a tím znemožní či zásadním způsobem omezí možnost ředitele školy zajistit poskytování vzdělávání podle školského zákona.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Navrženým zákonem se dává řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až 10 dnů v období školního vyučování školního roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy COVID-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona. Současná právní úprava (mimo instituty uvedené výše) neobsahuje možnosti řešení vysoké absence pedagogů – kdy ředitel školy tedy nemůže vlivem objektivních okolností zajistit výuku podle pravidel školského zákona. Institut mimořádného ředitelského volna a mimořádného distančního vzdělávání dává řediteli možnost flexibilně reagovat na nepříznivou situaci vyvolanou epidemií v krátkém časovém úseku. Možnost využít tento institut bude mít ředitel školy pouze, když je vyhlášen stav pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů. Jelikož je omezen účel, pro který je možné mimořádné dny volna, resp. mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah na až 10 dní, je tím zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Situace způsobená epidemií COVID-19 ve školním roce 2020/2021 a na začátku školního roku 2021/2022 ukázala potřebnost nástroje, který ředitelům škol umožní flexibilně, a především rychle reagovat na situaci, kdy je omezen chod školy tím, že je pedagogickému sboru nebo jeho značné části nařízena karanténa nebo izolace a z tohoto důvodu není možné objektivně zajistit výuku podle školského zákona. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registruje v dosavadním průběhu epidemie COVID-19 nemalý počet žádostí ze stran ředitelů škol o stanovení odlišnosti v organizaci školního roku podle § 24 odst. 3 školského zákona právě z důvodu, že ředitel školy není schopen zajistit z personálních důvodů prezenční výuku (v současném školním roce doposud 52 žádostí). Posouzení a vyřízení žádosti ministerstvem však nemůže být z povahy věci nikdy tak flexibilní, jako přímé rozhodnutí ředitele školy na základě vyhodnocení konkrétní situace. Jelikož dle dostupných dat Českou republiku čeká vlna nakažlivější varianty COVID-19, varianta omikron, jeví se větší flexibilita v této věci jako nezbytná. Možnost využít institut mimořádných dnů ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem tak dává ředitelům škol do rukou flexibilní a rychlý nástroj, díky kterému dokáží reagovat na situaci, aniž by bylo nepřiměřeně zasahováno do práv dětí, žáků a studentů a zákonných zástupců.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zákon souvisí s ochranou veřejného zdraví a s právem na vzdělání. Ředitelům škol se dává do rukou pravomoc rozhodnout o přerušení výuky nebo přechodu na distanční způsob vzdělávání až na 10 dnů v období školního vyučování školního roku v situacích, kdy není schopen zabezpečit výuku (respektive prezenční výuku) z personálních důvodů. Návrh zákona tedy přenáší odpovídající pravomoc (a zároveň odpovědnost) na článek školské soustavy, který umí operativně reagovat na případnou nepříznivou situaci. Zákon však dává jasné mantinely, kdy (nákaza COVID-19 mezi pedagogickými pracovníky ovlivňující možnost zabezpečení výuky podle školského zákona) a v jakém rozsahu (10 dní). Bezprecedentní epidemická situace je natolik dynamická, že je vhodné po nezbytně nutnou dobu a v omezeném rozsahu ředitelům tyto pravomoci dát. Z pohledu vyvážení práva na ochranu zdraví a práva na vzdělání se jeví, že umožnění mimořádného vzdělávání distančním způsobem je šetrnější k právu na vzdělání než uzavření školy bez vzdělávání vůbec. Zároveň přitom nedojde k ohrožení epidemické situace.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona se nedotýká práva Evropské unie, nejedná se o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů Evropské unie. Rovněž se předmět zákona netýká ani judikatury soudních orgánů Evropské unie. Návrh zákona je tak s právem EU plně slučitelný. Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva Evropské unie (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Dopady do státního rozpočtu z důvodu vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného distančního vzdělávání nelze dopředu stanovit. Při použití těchto institutů bude vznikat nárok na ošetřovné, přičemž tento nárok jim vznikal i v případech, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na žádost ředitelů škol v souladu s § 24 odst. 3 školského zákona stanovovalo odlišnosti v organizaci školního roku. Dopady na státní rozpočet z důvodu vzniku nároku na ošetřovné se tak budou odvíjet od rozsahu šíření nákazy COVID-19 a s tím související četnosti využití navržených institutů.

8. Zhodnocení navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.

9. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona nepřináší žádná nová rizika pro ochranu soukromí a osobních údajů.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší korupční rizika.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.

12. Projednání ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze

Současně s předložením návrhu zákona se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci stavu legislativní nouze. Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stanoví v § 99 odst. 1, že za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen. V odstavci 2 pak stanoví, že ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Česká republika je ohrožována epidemií, jelikož se stále šíří onemocnění COVID-19. V této chvíli se podle aktuálních dat šíří velmi nakažlivá varianta omikron, která má kromě samotného onemocnění, vlivem rychlého přenosu, za efekt velké množství osob v karanténách. Současná situace zásadním způsobem ovlivňuje veřejné zdraví (čl. 31 Listiny základních práv a svobod), ale svými důsledky pak zasahuje do mnoha oblastí života a významným způsobem také do oblasti vzdělávání (čl. 33 Listiny základních práv a svobod), jelikož v současné době mají vlivem izolací a karantén (a v některých případech i uzavření celých škol) často žáci a studenti absence, mnohdy opakovaně.

Nástroj, který se navrhuje zavést tímto zákonem, má umožnit velmi rychle reagovat na epidemickou situaci v určité škole. Mimořádné instituty, které se návrhem vkládají do rukou ředitele, umožní volit takovou variantu řešení, která vyhodnocuje jak vliv na šíření COVID-19, tak vliv na poskytování vzdělávání. Zejména se však bere ohled na možnost zachování práva na vzdělání v co největší míře, která je v dané chvíli možná. Pokud je možné, aby pedagogický sbor i přes výskyt nákazy zajišťoval vzdělávání distančním způsobem, umožňuje tento návrh její dočasné zavedení i v situaci, kdy by vzdělávání podle obecné právní úpravy vůbec neprobíhalo. Navržené nástroje budou ředitelé škol potřebovat nejvíce a nejčastěji pravděpodobně v nejbližších týdnech.