zákon č. 260/2022 Sb.

1 Zhodnocení platné právní úpravy

Podle stávající zákonné právní úpravy obsažené v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), je částka vyměřovacího základu za osoby, za něž je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu stát1, (dále jen „státní pojištěnci“), stanovena na 13 088 Kč za osobu a měsíc. Zároveň je ovšem prostřednictvím nařízení vlády částku vyměřovacího základu pro každý kalendářní rok možné změnit, a to do 30. června roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro nějž se vyměřovací základ takto stanoví. Pro rok 2022 bylo této možnosti využito a vyměřovací základ je stanoven nařízením vlády č. 252/2021 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát (dále jen „Nařízení vlády“), a to na 14 570 Kč. Platba za osobu a kalendářní měsíc při procentuální výši sazby 13,5 % z vyměřovacího základu tak v letošním roce dosud činí 1 967 Kč. V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda ČR k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na jednotlivých fondech zdravotních pojišťoven, které k 31. prosinci 2021 vypadaly následovně:

Tabulka č. 1 Zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven (v tis. Kč) k 31. 12. 2021

ZP VZP VoZP ČPZP OZP ZPŠ ZP MVČR RBP celkem ZP

Stavy zůstatků BÚ k 31. 12. 2021 Základní fond zdravotního

11 780 623 813 090 3 357 138 2 320 989 872 829 3 056 253 1 380 914 23 581 836

pojištění

2 915 383 310 166 522 641 275 441 63 369 573 921 178 141 4 839 062

Rezervní fond

11 968 325 437 422 1 626 716 1 274 132 155 651 1 644 069 275 981 17 382 295

Provozní fond

2 317 287 151 530 191 549 169 948 62 444 785 658 76 160 3 754 576

Fond reprodukce majetku

32 355 8 808 11 850 4 432 3 874 16 055 295 77 668

Sociální fond

Celkem zůstatky povinně

29 013 973 1 721 016 5 709 894 4 044 941 1 158 167 6 075 956 1 911 491 49 635 438

zřizovaných fondů

717 904 59 936 296 073 237 055 63 351 732 044 46 622 2 152 985

Fond prevence

1 645 1 645

VoZP ČR spec.fond prev.

3 813 3 813

VoZP ČR spec.fond zlepš. péče

158 912

Spec. fond

717 904 65 394 296 073 237 055 63 351 732 044 46 622 2 158 443

Ostatní fondy celkem Celkem zůstatky na BÚ k 31. 12.

29 731 877 1 786 410 6 005 967 4 281 996 1 221 518 6 808 000 1 958 113 51 793 881

Z uvedené tabulky plyne, že ke konci roku 2021 disponovaly zdravotní pojišťovny celkovými zůstatky na všech fondech cca 51,8 mld. Kč, přičemž z neoficiálních dat za měsíc leden letošního roku plyne, že se tyto zůstatky ještě zvýšily. Zde je třeba podotknout, že zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají pro letošní rok s deficitem ve výši cca 9,5 mld. Kč, který by se v případě naplnění projevil výhradně v základním fondu zdravotního pojištění,

Konkrétní vymezení státních pojištěnců je obsaženo v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

u nějž by tak došlo ke snížení na cca 14,3 mld. Kč (úhrn zůstatků všech zdravotních pojišťoven). Navýšení vyměřovacího základu za tzv. státní pojištěnce pro rok 2022, schválené v první polovině roku 2021, vycházelo z pesimistické predikce, podle které měly zdravotní pojišťovny v roce 2021 hospodařit s deficitem přes 50 mld. Kč. Podle této predikce měly být zůstatky na jejich účtech vyčerpány na počátku roku 2022 na hodnotu cca 10 mld. Kč s tím, že prostředky základního fondu měly být zcela vyčerpány a výdaje na hrazené zdravotní služby pokryty i z rezervního a provozního fondu. Navýšení platby za tzv. státní pojištěnce tak mělo zamezit ohrožení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Predikce se však nenaplnila a systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil v roce 2021 s deficitem pouze cca 13 mld. Kč a ke konci roku byly jeho zůstatky ve výši uvedené v tabulce č. 1.

2 Principy navrhované právní úpravy

Za účelem zapojení volných prostředků ostatních veřejných rozpočtů do státního rozpočtu v letošním roce se navrhuje, aby došlo k zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Vzhledem k tomu, že v průběhu tohoto rozpočtového roku již v souladu s Nařízením vlády dochází k převodu ze státního rozpočtu do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 1 967 Kč za osobu a měsíc, je nezbytné za účelem naplnění tohoto požadavku platbu po zbytek roku přiměřeně snížit. Vzhledem k tomu, že předpoklad nabytí účinnosti je k 1. červenci 2022, měla by platba za osobu a měsíc činit 1 567 Kč (vyměřovací zákon 11 607 Kč). Tím dojde v letošním roce k úspoře zdrojů státního rozpočtu ve výši cca 14 mld. Kč. O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Lze nicméně předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy o cca 5 mld.

– 7 mld. Kč vyšší. Reálná hodnota bude nicméně známa až v průběhu roku a je potřeba počítat s tím, že inflace se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb, což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad v rámci sjednávání dohod o úhradách zdravotních služeb na příští rok. Pro posílení základního fondu zdravotního pojištění je nicméně možné zapojit rovněž prostředky ostatních fondů, zejména fondu rezervního a provozního, na nichž má většina zdravotních pojišťoven dostatečné množství prostředků pro překlenutí letošního zmrazení platby za státní pojištěnce.

3 Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Přijetím návrhu dojde k úspoře na výdajové straně státního rozpočtu ve výši cca 14 mld. Kč. O stejnou částku budou sníženy příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Návrh nemá dopad na rozpočty krajů a obcí.

4 Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR

Předložený návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Problematika není mezinárodními smlouvami řešena.

5 Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Navržená právní úprava se projeví na výdajové stránce státního rozpočtu, kdy doje ke snížení mandatorních výdajů o cca 14 mld. Kč v letošním roce. Naopak negativní vliv bude mít na příjmovou stánku systému veřejného zdravotního pojištění, kde dojde ke snížení o shodnou částku.

6 Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky, sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a to včetně vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a dopadů na životní prostředí

Návrh právní úpravy nemá přímý vliv na podnikatelské prostředí v České republice, sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a to včetně vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a dopadů na životní prostředí.

7 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava se nijak nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů fyzických osob.

8 Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Předložený návrh neobsahuje žádná korupční rizika. Popisuje pouze mechanismus výpočtu platby za skupinu státních pojištěnců, který bude dán přímo zákonem a nebude možné jej ovlivnit jakýmkoliv rozhodováním orgánů veřejné správy. Uvedené opatření přitom bude mít dopad pouze na systém veřejného zdravotního pojištění jako celek, nikoliv konkrétní osoby.

9 Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.

10 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy

Návrh zákona se nikterak netýká digitalizace státu a nemá proto na tuto oblast žádný vliv.