A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Dne 21. září 2023 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (dále jen „akt o čipech“).
Akt o čipech stanoví rámec pro posílení ekosystému polovodičů na úrovni EU, zejména prostřednictvím těchto opatření:
a) zřízení iniciativy Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“);
b) stanovení kritérií pro uznání a podporu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče, které jsou prvními zařízeními svého druhu a které podpoří zabezpečení dodávek polovodičů a odolnost unijního ekosystému polovodičů;
c) zřízení koordinačního mechanismu mezi členskými státy a Komisí pro mapování a monitorování odvětví polovodičů v EU, jakož i prevenci krizí a reakci na krize v případě jejich nedostatku, a je-li to na místě, konzultace se zúčastněnými stranami z odvětví polovodičů.
Iniciativa bude zřízena po dobu trvání aktuálního víceletého finančního rámce, tedy do roku 2027. Financována má být z programů Horizont Evropa (HE) a Digitální Evropa (DEP). Má dojít ke zřízení evropské sítě kompetenčních center pro oblast polovodičů. Opatření budou prováděna prostřednictvím Společného podniku pro čipy.
K zajištění dodávek budou sloužit tzv. integrovaná výrobní zařízení a zařízení pro otevřenou EU, která budou tzv. „první svého druhu“, u nichž by měl platit preferenční postup v rámci národních povolovacích řízení (pokud tento postup členský stát má). Zajištění dodávek z jejich strany by se pak mělo považovat za naléhavý důvod obecného zájmu. Veřejnou podporu podniků, které budou vyrábět nejnovější čipy, bude Evropská komise posuzovat přímo dle čl. 107 Smlouvy o fungování EU s možností pokrýt až 100% mezery ve financování.
Pokud jde o monitorování a připravenost, členské státy by měly sledovat situaci na trhu včetně tzv. klíčových aktérů a informovat nový poradní orgán – Evropskou radu pro polovodiče – v případě potenciální krize. Pokud by ke krizi došlo, Evropská komise by mohla aktivovat režim, v jehož rámci by mohla, po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče, požádat podniky a zastřešující organizace o informace mimo jiné o jejich výrobních kapacitách. Zároveň by bylo možné stanovit povinnost integrovaných výrobních zařízení a zařízení pro otevřenou EU dát ve výrobě přednost výrobkům souvisejícím s krizí. Evropská komise by též na žádost členských států mohla zajišťovat společné nákupy. Ke správě systému budou vedle Evropské rady pro polovodiče určeny příslušné národní úřady a jednotná kontaktní místa.
Akt o čipech požaduje po členských státech určit jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů pro účely zajištění uplatňování a provádění tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni.
B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY A VYSVĚTLENÍ JEJÍ NEZBYTNOSTI
Povinnost adekvátně adaptovat právní řád České republiky na akt o čipech je dána legislativními závazky plynoucími pro Českou republiku z členství v EU. Akt o čipech je již aplikovatelný, nicméně právní řád České republiky by měl být na toto nařízení adaptován prostřednictvím návrhu zákona o určení vnitrostátních orgánů pro oblast polovodičů v nezbytném rozsahu.
Zákon bude upravovat v návaznosti na akt o čipech příslušné vnitrostátní orgány a některé činnosti vykonávané příslušným vnitrostátním orgánem. Tato jednotnost nejenže usnadní zajištění této činnosti, ale jejím důsledkem bude i zvýšení právní jistoty u osob, kterým je daný právní předpis určen.
C) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY
Při tvorbě zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Listina“).
Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou i Listinou, to zejména s
- čl. 2 odst. 3 Ústavy, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,
- čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,
- čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou, a to zejména s
- čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,
- čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,
- čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.
Dále je nutno poznamenat k problematice trestání podle čl. 33 aktu o čipech, že se může v širokém kontextu domněle dotýkat čl. 39 Listiny. Cit. čl. 39 Listiny se vztahuje k trestněprávní rovině, a nikoliv ke správnímu trestání. Čl. 33 aktu o čipech se vztahuje k pravomocem Komise ukládat sankce s tím, že skutkové podstaty uvádí v čl. 33/1 a výši sankcí v čl. 33/3 až 5 aktu o čipech. Procesní otázky pak řeší čl. 33/2 a 6, čl. 34 až 36 aktu o čipech a otázky soudního přezkumu čl. 33/7 aktu o čipech.
Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny.
Judikatura Ústavního soudu se vztahem k dané oblasti není evidována.
D) ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EU, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EU A OBECNÝMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE
Zákon adaptuje právní řád České republiky na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech). Obsahuje pouze ustanovení nutná k zajištění řádné adaptace; nedochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu implementovaných norem, tzv. gold-platingu. Zákon je v souladu s výše uvedeným předpisem, k němuž není ke dni předložení zákona evidována žádná judikatura soudních orgánů EU, a lze jej hodnotit jako plně slučitelný s předpisy EU a obecnými právními zásadami práva EU.
Evropská komise vydala k problematice čipů celý balíček dokumentů známý jako Evropský akt o čipech. Prvním dokumentem je zastřešující sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Akt o čipech pro Evropu (COM/2022/45 final). Dále balíček obsahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (EU) 2021/694 (akt o čipech) a na to navazující nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy. Poslední částí je doporučení Evropské komise (EU) 2022/210 ze dne 8. února 2022 o společném souboru nástrojů EU pro řešení nedostatku polovodičů a o mechanismu EU pro monitorování ekosystému polovodičů.
Nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy má v gesci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Hlavním bodem nařízení je přeměna společného podniku pro klíčové digitální technologie (dále jen „KDT JU“) na společný podnik pro čipy (dále jen „Chips JU“). KDT JU bylo jedním z institucionalizovaných partnerství 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa. Navazuje na implementaci společných podniků ARTEMIS, ENIAC a ECSEL z předchozích rámcových programů EU pro výzkum a inovace. Změna tohoto nařízení vyplývá z kapitoly II aktu o čipech Iniciativa Čipy pro Evropu (čl. 3 až 12), kde je MŠMT spolugestorem.
E) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA
Předkládaný zákon je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování EU.
F) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Určení příslušných vnitrostátních orgánů a některých činností vykonávaných tímto vnitrostátním orgánem nemá hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Dopad na podnikatelské prostředí bude pozitivní z důvodu zvýšení jistoty podnikatelských subjektů kam se obracet.
Zákon nemá dopady na osoby sociálně slabé, národnostní menšiny, přičemž jeho přijetím rovněž nedochází k dopadům na životní prostředí. Zákon nemá dopad na osoby se zdravotním postižením a dopady na ochranu práv dětí.
G) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN
Zákon nevytváří žádné rozdíly, které by byly v rozporu se zákazem diskriminace.
Dopad na rovnost žen a mužů byl hodnocen podle „Metodiky hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR“ – https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a- muzu/Projekt_Optimalizace/Metodika-PO-OPONENTURE.pdf.
Předkladatel proto v souladu s bodem 3.3 Metodiky konstatuje, že materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.
H) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Zákon o určení vnitrostátních orgánů pro oblast polovodičů nebude mít dopad na ochranu soukromí a možnost zneužití osobních údajů.
I) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK
Korupční rizika byla hodnocena v souladu s metodikou C.I.A. – Corruption Impact Assessment (http://www.korupce.cz/assets/protikorupcni-agenda/cia/Metodika-hodnoceni-korupcnich-rizik-_CAI_.pdf ).
Zákon nemá vliv na dostupnost informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Současně není v rozporu s požadavky na transparenci a otevřenost dat.
Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.
J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU
Zákon o určení vnitrostátních orgánů pro oblast polovodičů nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
K) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA RODINY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA PLNĚNÍ FUNKCÍ RODINY, S OHLEDEM NA POČET VYŽIVOVANÝCH ČLENŮ, NA PŘÍPADNOU PŘÍTOMNOST HENDIKEPOVANÝCH ČLENŮ A RODINY SAMOŽIVITELŮ, RODINY SE TŘEMI A VÍCE DĚTMI A DALŠÍ SPECIFICKÉ ŽIVOTNÍ SITUACE, DÁLE S OHLEDEM NA POSÍLENÍ INTEGRITY A STABILITY RODINY A POSÍLENÍ RODINNÉ HARMONIE, LEPŠÍ ROVNOVÁHY MEZI PRACÍ A RODINOU A NA POSÍLENÍ MEZIGENERAČNÍCH A ŠIRŠÍCH PŘÍBUZENSKÝCH VZTAHŮ
Zákon o určení vnitrostátních orgánů pro oblast polovodičů nemá ze své podstaty žádné sociální dopady, a to ani dopady na rodiny s jakoukoliv strukturou nebo specifickou charakteristikou. Stejně tak nemůže mít navrhovaná úprava vliv na posilování rodinných vazeb nebo nastolování rovnováhy mezi prací a rodinou.
L) ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH DOPADŮ, VČETNĚ DOPADŮ NA ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY
Zákon o určení vnitrostátních orgánů pro oblast polovodičů nemá územní dopady, upravuje oblasti, které se vztahují k celému území státu, na územní samosprávné celky nikterak nedopadá.
M) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁSADAMI DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb (princip only once)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Zásada není přímo navrhovanou právní úpravou dotčena.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena.
10. Uživatelská přívětivost
Zákon je v souladu s uvedeným principem.
L) NÁVRH NA VYSLOVENÍ SOUHLASU POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY S NÁVRHEM ZÁKONA V PRVÉM ČTENÍ
Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o adaptaci právního řádu na akt o čipech, navrhuje se, aby vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s návrhem, aby jej schválila v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
K § 1
Ustanovením § 1 zákona se upravuje předmět právní úpravy, jež odpovídá požadavkům aktu o čipech. Zákon provádí ustanovení aktu o čipech, jež předpokládají, že členský stát má ve vnitrostátním právu provést. Zákon tak upravuje určení příslušných vnitrostátních orgánů a některé činnosti vykonávané příslušným vnitrostátním orgánem.
K § 2
Upravují se práva a povinnosti příslušných vnitrostátních orgánů podle aktu o čipech.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je příslušným vnitrostátním orgánem podle aktu o čipech s výjimkou čl. 3 až 12 aktu o čipech. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle čl. 20 odst. 4 a 5, čl. 21, čl. 22 odst. 1, čl. 22 odst. 2 písm. c), čl. 23 odst. 6, čl. 25 odst. 3, čl. 27 odst. 1 a 6, čl. 29 odst. 2, čl. 31 odst. 4 a čl. 32 odst. 3 a 5 aktu o čipech.
Například zde lze uvést následující činnosti vykonávané Ministerstvem průmyslu obchodu:
- Ministerstvo průmyslu a obchodu je členem Evropské rady pro polovodiče a jmenuje do ní svého zástupce podle čl. 29 odst. 2 aktu o čipech. Evropská rada pro polovodiče poskytuje poradenství s cílem zajistit důsledné provádění nařízení a usnadnit spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy. Členové Evropské rady pro polovodiče budou konzultováni v případě rozhodnutí Evropské komise o udělení statusu „integrovaného výrobního zařízení“ a „otevřené továrny EU na polovodiče“, jakož i v případě aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví postup pro podávání žádostí a podmínky pro udělení označení „návrhářské centrum excelence“. Evropská rada pro polovodiče bude také odpovědná za řešení otázek týkajících se strategického mapování, monitorování, včasného varování a preventivních opatření a reakce na krize;
- Ministerstvo průmyslu a obchodu vede seznam všech relevantních subjektů působících v rámci dodavatelského řetězce polovodičů tak, jak předpokládá čl. 20 odst. 5 aktu o čipech; ministerstvo průmyslu a obchodu podle čl. 21 aktu o čipech ve spolupráci s Evropskou komisí určí klíčové účastníky trhu v dodavatelských řetězcích polovodičů; Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje Evropskou komisi o určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotného vnitrostátního kontaktního místa, včetně jejich přesných úkolů a odpovědností podle aktu o čipech, jejich kontaktních údajích a všech následných změn tak, jak předpokládá čl. 31 odst. 4 aktu o čipech;
- Ministerstvo průmyslu a obchodu je podle čl. 31 odst. 3 jednotným kontaktním místem, které vykonává styčnou funkci pro zajištění přeshraniční spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány ostatních členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, Evropskou komisí a Evropskou radou pro polovodiče podle čl. 31 odst. 3 aktu o čipech. Jednotné kontaktní místo plní koordinační funkci podle čl. 31 odst. 5 a 6 aktu o čipech.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen Ministerstvo školství) je příslušným vnitrostátním orgánem podle čl. 31 odst. 1 a 2 aktu o čipech k zajištění uplatňování a provádění čl. 3 až 12 aktu o čipech. Ministerstvo školství dále plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle čl. 3 až 12 aktu o čipech, případně další činnosti vyplývající z účasti ve společném podniku pro čipy.
Ministerstvo školství podporuje aktivity v rámci iniciativy Čipy pro Evropu.
Příslušné vnitrostátní orgány v různých členských státech spolupracují a Evropská komise jim usnadňuje výměnu zkušeností.
K § 3
Pracovní program společného podniku pro čipy stanoví postup pro zřizování kompetenčních center, včetně kritérií výběru, jakož i další podrobnosti k provádění úkolů a funkcí uvedených v článku 11 aktu o čipech.
Ministerstvo školství na základě pracovního programu společného podniku pro čipy a podmínek v něm stanovených posoudí odbornou způsobilost českých uchazečů, kteří projeví zájem o účast v mezinárodní výzvě pro zřízení kompetenčních center v oblasti polovodičů, která bude vyhlášena společným podnikem pro čipy. Za tímto účelem Ministerstvo školství vyhlásí výzvu k projevení zájmu, v jejímž rámci uvede podmínky pro přihlášení se uchazečů, způsob podávání nabídek a lhůtu, do které lze nabídky podat, jakož i lhůtu pro oznámení vybraných nabídek. Vyhlášení výzvy k projevení zájmu se všemi potřebnými náležitostmi Ministerstvo školství uveřejní na svých internetových stránkách.
Ministerstvo školství může v podmínkách procesu výběru kandidátských kompetenčních center určit, že nabídku uchazeče lze změnit nebo doplnit, a to ve lhůtě pro podání nabídek podle odstavce 2.
Ministerstvo školství může proces výběru podle odstavce 3 zrušit; případné zrušení výzvy k projevení zájmu uveřejní na svých internetových stránkách.
Ministerstvo školství zahrne nabídku uchazeče do výběru, odpovídá-li její obsah podmínkám procesu výběru. Ministerstvo školství do výběru nezahrne nabídku uchazeče předloženou po lhůtě pro podání nabídek.
Uchazeč nemá právo na náhradu nákladů spojených s účastí na tomto výběru. Ministerstvo školství oznámí výsledek výběru na svých internetových stránkách ve lhůtě, které jsou určeny v podmínkách výběru.
K § 4
Navrhuje se stanovení účinnosti zákona dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, protože je dán naléhavý obecný zájem v podobě požadavku aktu o čipech, který je již platný a použitelný. Stanovení účinnosti zákona dnem následujícím po dni jeho vyhlášení je tak výjimkou z obecného pravidla jednotných dat účinnosti, jež předpokládá § 9 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.
V Praze dne 15. května 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Síkela
podepsáno elektronicky