zákon č. 262/2024 Sb.

K § 1

Úvodní ustanovení nově navrhovaného zákona vymezuje obecně předmět úpravy. Jedná se o standardní praxi v dnešní době přijímaných právních předpisů, kdy úvodní ustanovení vymezují za účelem stanovení interpretačních a aplikačních vodítek přímo v zákoně jeho předmět úpravy. Účelem vznikajícího zákona je vymezení hydrometeorologické služby skládající se z několika složek dle tematického rozlišení jakožto odborné veřejné služby, resp. služby vykonávané ve veřejném zájmu. Vymezení veřejné hydrometeorologické služby není v současné době obsahem žádného právního předpisu, pouze v některých složkových předpisechmůžeme najít parciální úpravu některých, nikoliv však všech, složek, jež dohromady tvoří státní hydrometeorologickou službu. Toto vymezení má význam zejména pro účely rozlišení, které činnosti orgánů hydrometeorologické služby jsou právě výkonem služby ve veřejném zájmu a které nikoliv. Tímto vymezením lze tak transparentně a efektivně nastavit dělící čáru, která odděluje činnosti orgánů hydrometeorologické služby vykonávané pro plnění veřejných úkolů, např. vyplývajících z mezinárodních smluv, evropské nebo národní legislativy, od jejich činností, které nelze charakterizovat jako veřejnou službu, neboť jejich výkon nemá veřejnoprávní charakter. Na výkonu činností z první skupiny zde existuje legitimní veřejný zájem, který mj. podtrhují i požadavky vyplývající z práva EU, jelikož výsledky těchto činností přispívají mj. k informovanosti veřejnosti o stavu životního prostředí zejména v České republice nebo k prohlubování vědeckého poznání v oblastech spadajících tematicky do některé ze složek hydrometeorologické služby nebo s nimi souvisejících. S ohledem na veřejný charakter těchto činností a s ním související převážně veřejné financování výkonu těchto činností zde také existuje odůvodněný zájem na veřejné kontrole výkonu těchto činností a subjektů činnosti vykonávajících, např. prostřednictvím přístupu k informacím. Od těchto činností je pak nutné důsledně oddělit činnosti, kde výše uvedené neplatí, a proto tyto činnosti nejsou součástí veřejné hydrometeorologické služby, neboť je jimi primárně sledován jiný cíl než plnění veřejných úkolů. Jedná se o činnosti, kterými je např. zlepšováno financování aktivit orgánů hydrometeorologické služby (formou poskytování služeb v rámci soukromoprávní kontraktace apod.), u těchto činností též s ohledem na jejich charakter nelze dovozovat veřejnoprávní přesah a je nutno zde respektovat pravidla aplikovatelná na právní vztahy v rámci systému soukromého práva, z tohoto důvodu ve vztahu k těmto činnostem nelze dovozovat apriorní právo na přístup k informacím (v tomto režimu vzniklým), což mj. i v současné době vyplývá z relevantních veřejnoprávních předpisů upravujících právo na informace, tímto se tak vznikající právní úprava zařadí do množiny právních předpisů tuto oblast upravující, a to jako právní úprava zvláštní (neboli „lex specialis“). Ustanovení obsahuje vymezení předmětu právní úpravy. Prve je vymezeno, že zákon upravuje výkon veřejné hydrometeorologické služby. Z tohoto ustanovení jasně vyplývá záměr tímto zákonem upravit pouze tu část hydrometeorologické služby, jež má veřejný, resp. veřejnosprávní, charakter. Její definice je pak upravena ustanovením § 2. Nicméně již na tomto místě je třeba uvést, že tedy smyslem zákona není regulovat a vymezovat hydrometeorologickou službu mimo rozsah, který je dán její veřejnou,

Např. zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, aj. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru resp. veřejnosprávní, částí. Výkon „soukromé“ hydrometeorologické služby není tedy tímto zákonem ani vymezován, natož pak dále regulován. Výkon činností, jež je možné pod pojem hydrometeorologická služba v obecném významu těchto slov a jejich spojení, zůstává tímto zákonem nedotčen, bez ohledu na to, jaký subjekt tyto činnosti vykonává. Tato úprava je předmětem zejména ustanovení § 3. Zákon také obsahuje jednak úpravu „nového“ Českého hydrometeorologického ústavu v pojetí tohoto nového zákona, a tedy i vymezení se a úpravu právních poměrů ve vztahu k Českému hydrometeorologickému ústavu tak, jak byl právním řádem ČR upraven, resp. spíše neupraven, doposud, dále také jeho činnost vymezenou tímto zákonem. Tato úprava je předmětem zejména ustanovení § 4, § 5, § 11 a § 13. Jak je uvedeno dále v této důvodové zprávě, součástí veřejné hydrometeorologické služby je také spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému, při mimořádnostech, a s resortem obrany, při obraně státu, nicméně s ohledem na privilegovaný veřejný zájem, jež je ve výkonu a ve spolupráci při výkonu těchto činností obsažen, jsou tyto činnosti v úvodním stanovení tzv. vytknuty před závorku za účelem stanovení, že též úprava těchto zásadních činností je též obsažena v tomto předpise. Tato úprava je předmětem zejména ustanovení § 3 a § 7. Zákon též upravuje zcela novou problematiku, a to přístup k hydrometeorologickým datům, resp. informacím, dělených v zákoně na údaje, ověřené údaje, (standardizované) produkty a (standardizované) služby. Je tak reagováno na požadavky vyplývající z legislativy EU, primárně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a prováděcího nařízení k této směrnici. Za tímto účelem zákon též upravuje zřízení a správu Národní databáze, kde budou tato data uchovávána a k dispozici. Tato úprava je předmětem zejména ustanovení § 9. Předmětem úpravy zákona je také nakládání s výše uvedenými hydrometeorologickými daty, a to zejména ve vztahu k jejich poskytování. Zde zákon upravuje mírné speciality oproti obecné úpravě zákonů o přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb. a zákon č. 123/1998 Sb.). Tato úprava je předmětem zejména ustanovení § 9.

K § 2

Úprava ustanovení § 2 upravuje základní pojmy, kterou jsou napříč tímto zákonem používány, a tím plní funkci interpretačního a aplikačního vodítka pro účely tohoto zákona, jeho prováděcích předpisů, a případně též pomocné vodítko pro související právní předpisy, je-li to relevantní. Vymezení některých pojmů je zvláště důležité a potřebné zejména s ohledem vymezení okruhu činností, které jsou součástí veřejné hydrometeorologické služby, vymezení dalších odborných činností s touto službou souvisejících, byť do ní nenáležících, a vymezení těch, které jsou pak již činnostmi, které jsou příslušnými subjekty vykonávány mimo tuto veřejnou službu, zpravidla na komerční bázi za účelem vylepšení hospodaření daného subjektu. Tyto činnosti do veřejné hydrometeorologické služby nenáležející pak zákonem upraveny nejsou, neboť nespadají do jeho předmětu úpravy. K tomuto odkazujeme dále do odůvodnění § 1. Vymezován je pojem veřejná hydrometeorologická služba jakožto zastřešující pojem pro výkon služeb orgány hydrometeorologické služby v jednotlivých složkách hydrometeorologické služby, kterými jsou oblasti hydrologie, meteorologie, klimatologie a kvality ovzduší ve smyslu a rozsahu tohoto zákona. Nejsou tím dotčeny povinnosti a úkoly vyplývající z jiných právních předpisů (např. vodní zákon), které tento zákon neupravuje a jsou vykonávány institucemi, jež tento zákon označuje jako orgány hydrometeorologické služby, ale ve smyslu těchto jiných právních předpisů se nachází v jiném postavení, stejně jako tím nejsou dotčeny povinnosti a úkoly jiných orgánů/subjektů, jež orgány hydrometeorologické služby nejsou. Základním pojmovým znakem, jež určuje též „veřejnost“ hydrometeorologické služby definované a upravené tímto zákonem, je její výkon pro potřeby výkonu veřejné správy. Pod tímto dovětkem se rozumí plnění úkolů vyplývajících jak z tohoto zákona (zejm. pro nově regulované oblasti meteorologie a klimatologie), tak z dalších veřejnoprávních předpisů, jsou-li nositeli těchto úkolů orgány veřejné hydrometeorologické služby (např. předpovědní povodňová služba dle § 73 vodního zákona, spolupráce při zvládání mimořádných a krizových situacích podle zákona o integrovaném záchranném systému a krizového zákona nebo smogový varovný a regulační systém dle zákona o ochraně ovzduší aj.). Nedílnou součástí je pak také výkon veřejné hydrometeorologické služby v rámci zajišťování obrany státu. Definiční ustanovení dále obsahuje vymezení a kategorizaci jednotlivých výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, kterými jsou hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje, produkty a služby. Hydrometeorologickými údaji jsou data o stavu atmosféry a hydrosféry bezprostředně zjištěná na jednotlivých monitorovacích a měřících stanicích bez dalšího zpracování, jedná se o tzv. surová či nezpracovaná data. Jsou-li tato data dále podrobena zejména procesu kontroly a procesu kontroly kvality jsou výsledná data výstupní po realizaci těchto procesů označována jako ověřené hydrometeorologické údaje. Jako hydrometeorologické produkty se pak označují výsledky zpracování těchto ověřených údajů bez ohledu na skutečnost, zda k tomuto zpracování došlo ručně či strojově. Příkladem produktu může být meteorologická předpověď, vyhodnocení vodních zásob ve sněhu či tabelární nebo grafická ročenka kvality ovzduší v ČR. Konečně hydrometeorologickými službami jsou pak činnosti poskytované orgány hydrometeorologické služby na základě dříve uvedených (údajů, ověřených údajů a produktů) jako např. předpovědní povodňová služba, informační podpora IZS, služby smogového varovného a regulačního systému. Hydrometeorologické produkty a služby dále dělíme na standardizované a ostatní (tj. nestandardizované), toto rozdělení souvisí s vymezením předmětu úpravy tohoto zákona a s dělením činností vykonávaných orgány hydrometeorologické služby na ty, jež jsou součástí této veřejné hydrometeorologické služby a ty, které nikoliv. Standardizovanými produkty a službami jsou tedy ty produkty a služby, které jsou vymezeny jako součást veřejné hydrometeorologické služby, toto vymezení standardizovaných produktů a služeb bude zveřejňováno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Důvodem pro toto rozdělení je skutečnost, že ony standardizované produkty a služby jsou součástí činností vykonávaných ve veřejném zájmu, a tudíž je jejich výkon orgány hydrometeorologické služby realizován na základě prostředků (nejen finančních) poskytovaných z veřejných zdrojů, jedná se totiž de facto o součást veřejné správy. Rozdílně pak nestandardizované produkty a služby nejsou vytvářeny, resp. poskytovány, ve veřejném zájmu, a z tohoto důvodu jejich realizace není pokryta z veřejných zdrojů a v případě, že je zde soukromý zájem na jejich realizaci, nese též subjekt tohoto zájmu náklady na jejich realizaci. Z tohoto dělení pak také vyplývá zákonem stanovená výjimka v § 9 odst. 4, kdy výsledky těchto činností (ony nestandardizované, na zakázku vytvářené, resp. poskytované, produkty a služby) nejsou předmětem povinnosti poskytování informací, ať už dle zákona o svobodném přístupu k informacím nebo zákona o právu na informace o životním prostředí. V případě nestandardizovaných produktů a služeb se jejich zpracování, resp. poskytování, řídí právními předpisy soukromého práva. Příslušné ustanovení vymezuje také pojem hydrometeorologická výstraha, kterou je informace o nebezpečném hydrometeorologickém jevu (déšť, smogová situace apod.), který se již vyskytl nebo se jeho výskyt předpokládá a který ohrožuje nebo může ohrozit životy, lidské zdraví, životní prostředí či způsobuje nebo může způsobit škody na majetku nebo životním prostředí. Tyto nebezpečné jevy, stejně jako vydávání či systém fungování, výstrah, mohou být upraveny nejen tímto zákonem (zejména výstrahy v oblasti meteorologie a klimatologie), ale též souvisejícími právními předpisy (např. zákon o vodách nebo zákon o ochraně ovzduší v oblasti hydrologie a kvality ovzduší). Pro účely zákona se bude jednat o ty výstrahy pro specifikované nebezpečné jevy, jež budou explicitně uvedeny v prováděcím právním předpise a budou vydávány pro potřeby výkonu veřejné správy včetně obrany státu. Konečně je definován pro interpretační jasnost také pojem monitorovací sítě. Jsou zde tedy vymezeny monitorovací sítě veřejné hydrometeorologické služby, jejichž prostřednictvím jsou získávány hydrometeorologické údaje. Prostřednictvím těchto sítí je vykonávána hydrometeorologická služba, tedy služba ve veřejném zájmu, jejich provoz je státem garantován z důvodu nutnosti výkonu této služby ve veřejném zájmu.

K § 3

V odstavci 1 jsou stanoveny orgány hydrometeorologickou službu vykonávající, kterými jsou Český hydrometeorologický ústav jakožto státní příspěvková organizace nově zřizovaná přímo tímto zákonem (viz dále), nikoliv některým z orgánů veřejné správy, vykonávající svou působnost zejména pro potřeby plnění úkolů veřejné správy, a Ministerstvo obrany, prostřednictvím svých útvarů a útvarů Armády ČR, vykonávající svou působnost zejména pro potřeby obrany státu. Ustanovení odstavce 2 vymezuje v rovině obecnosti zákona obsah veřejné hydrometeorologické služby, která byla definována ustanovením § 2. Stanovuje její součásti, jednotlivé komponenty, jež v celku tvoří množinu hydrometeorologické služby jako služby vykonávané ve veřejném zájmu. Jednotlivými součástmi hydrometeorologické služby jsou správa monitorovacích sítí hydrometeorologické služby, tedy jejich zřizování, provoz a údržba jako celku. Do této činnosti též patří obdobné činnosti ve vztahu k jednotlivým stanicím, jež ony sítě tvoří, za předpokladu, že jsou takové stanice majetkem státu, se kterým je příslušný hospodařit některý z orgánů veřejné hydrometeorologické služby, tj. ČHMÚ nebo Ministerstvo obrany. Dále je součástí hydrometeorologické služby pořizování, shromažďování a zpracovávání hydrometeorologických údajů a ověřených hydrometeorologických údajů, na jejichž základě jsou pak vytvářeny produkty a poskytovány služby, ať už standardizované nebo nestandardizované. Součástí veřejné hydrometeorologické služby je však pouze část standardizovaná. Pořizování údajů je realizováno zejména prostřednictvím orgány veřejné hydrometeorologické služby provozovaných monitorovacích sítí veřejné hydrometeorologické služby. Údaje, ověřené údaje a standardizované produkty jsou pak dále v souladu s požadavky evropské legislativy v oblasti otevřených dat a opakovaného používání informací veřejného sektoru zpřístupňovány, a to prostřednictvím Národní databáze, která se tímto zákonem též zřizuje (§ 9). Správa této databáze a s ní souvisejících technologií a dalšího vybavení, včetně zajišťování funkčnosti, provozu, inovací a údržby, je též součástí hydrometeorologické služby. Do veřejné hydrometeorologické služby patří také spolupráce s integrovaným záchranným systémem a spolupráce při obraně státu. K tomuto odkazujeme na část k § 7. Součástí hydrometeorologické služby je v neposlední řadě též vyhlašování jednotlivých hydrometeorologických výstrah, které jsou upraveny tímto zákonem, jeho prováděcími právními předpisy nebo zvláštními zákony (např. vodní zákon, zákon o ochraně ovzduší). Jelikož je třeba dbát na vládu práva a na dodržování požadavků právního státu, je třeba také dodržovat požadavek obecnosti zákona, kdy se vyšší míra detailu přenechává prováděcím právním předpisům, případně jiným způsobům realizace. Zákon tedy součásti hydrometeorologické služby vymezuje pouze rámcově s tím, že část problematiky (konkrétní vymezení hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů, standardizovaných hydrometeorologických produktů a standardizovaných hydrometeorologických služeb, stanovení monitorovacích sítí náležících do veřejné hydrometeorologické služby) ponechává na zveřejnění ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Seznam sítí, jež jsou stanoveny jako monitorovací sítě hydrometeorologické služby, bude uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí s výjimkou sítí, které provozuje Ministerstvo obrany. Vyjmutí resortu obrany, resp. jím spravovaných a provozovaných sítí, z veřejně přístupného seznamu, je odůvodněno potřebou ochrany utajovaných skutečností, jelikož umístění konkrétních stanic a související ho příslušenství může být strategicky cennou informací, kterou je třeba spravovat v režimu omezeného přístupu k ní. Zveřejnění i těchto stanic by tak nebylo ve veřejném zájmu a bylo by proti cílům v oblasti bezpečnosti nebo přípravy a zajišťování obrany státu. Forma zveřejnění tímto způsobem, oproti např. uvedení v prováděcím právním předpise, byla zvolena z důvodu nutné míry flexibility při jejich vymezování, jelikož jejich výčet, struktura a další aspekty mohou být předmětem dynamických změn závislých na mnoha proměnných, které lze ne vždy ovlivnit. Pro účely zákona o hydrometeorologické službě se bude jednat pouze o monitorovací stanice ve vlastnictví státu a provozované ČHMÚ, resp. Ministerstvem obrany, a to ve smyslu získávání hydrometeorologických údajů způsobem garantujícím jejich kvalitu a zařazení do Národní databáze (vizte § 9). Stávající systémy spolupráce a koordinace v oblasti provozu systémů monitoringu složek životního prostředí nebudou dotčeny a budou nadále fungovat v dosavadním režimu – lze jmenovat např. spolupráci se správci povodí stanovenou v § 21, § 73, § 82 nebo § 83 vodního zákona, kdy tento systém nebude zákonem o hydrometeorologické službě narušen a bude nadále platit, stejně jako systém vzájemných dohod o spolupráci mezi správci povodí a ČHMÚ o spolupráci v oblasti monitoringu vod, nebo spolupráci se Státními zdravotními ústavy v oblasti provozu stanic imisního monitoringu podle zákona o ochraně ovzduší. Při stanovování monitorovacích sítí dle § 3 odst. 3 zákona bude případný rozsah spolupráce s jinými subjekty relevantně uveden.

K § 4

Jedním z páteřních ustanovení tohoto zákona je právě ustanovení § 4, které obsahuje úpravu a právní ukotvení ČHMÚ jakožto zákonem upravené státní příspěvkové organizace, která je základním orgánem hydrometeorologické služby. ČHMÚ byl doposud státní příspěvkovou organizací spadající do resortu životního prostředí, který byl formálně zřízen a de lege stále

Definovaný např. nálezem Ústavního soudu sp. Zn. Pl. ÚS 27/09 ze dne 10. 9. 2009, kterým Ústavní soud mj. „konstatoval, že obecnost zákonů všeobecně má být důležitou součástí panství zákona, a tím i právního státu, což je princip, který platí již od doby římského práva a který zajišťuje oddělenost mocí zákonodárné, výkonné a soudní“.

primárně regulován vládním nařízením č. 96/1953 Sb., o Hydrometeorologickém ústavu, které bylo vydáno na základě zmocnění ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organizaci veřejné správy, který byl však již zrušen. Takový právní předpis do doby formálního zrušení jiným normativním právním aktem podle judikatury ústavního soudusice zůstává platným právním předpisem, při jeho aplikaci je však třeba přihlížet ke skutečnosti, že zde chybí materiální předpoklad působení takového předpisu, tedy konkrétní zákonné zmocnění. Tento stav byl na základě § 19 odst. 6 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kompetenční zákon“), zhojen s účinností od 1. 1. 1990 podřízením ČHMÚ Ministerstvu životního prostředí a vydáním rozhodnutí ministra životního prostředí č. 2/00 „o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav“ v souladu s ustanoveními zákona č. 576/1990 Sb. Současný právní status ČHMÚ jako příspěvkové organizace spadající pod působnost MŽP jako věcně příslušného ústředního správního úřadu podle § 53 rozpočtových pravidel , a podle § 54 zákona o majetku ČR, není tedy právně zpochybněn, nedochází k jeho změně, nicméně jelikož chybí konkrétní zákonné zmocnění pro činnosti ČHMÚ, MŽP považuje za nezbytné tento stav přijetím této nové právní úpravy napravit. Je třeba také dodat, že dosavadní legislativní stav úpravy ČHMÚ je naprosto nevyhovující v souvislosti s charakterem a důležitostí činností, které Český hydrometeorologický ústav ve veřejném zájmu vykonává. Po právní (a čistě formální) stránce se tedy tímto zákonem upravuje ČHMÚ jakožto státní příspěvková organizace, a to ke dni účinnosti tohoto zákona, faktický stav se nemění, tedy nedochází ke zrušení současného ČHMÚ při upravení ČHMÚ tímto zákonem. K tomuto více důvodová zpráva k přechodným ustanovením (§ 11). Byť zřízení státní příspěvkové organizace zákonem, nikoliv na základě zákona, není běžný úzus, platná právní úprava toto připouští a s možností státních příspěvkových organizací zřízených zvláštními právními předpisy přímo pracuje např. v § 54 odst. 1 zákona o majetku ČR nebo § 53 odst. 1 in fine rozpočtových pravidel. Standardně obecné záležitosti činnosti státní příspěvkové organizace upravuje zřizovací listina, v tomto případě nicméně tuto funkci plní již samotný zákon, případně jeho prováděcí právní předpisy, zřizovací listina ve formálním smyslu tedy nadále není potřeba, proto zřizovací listina, která upravovala činnost ČHMÚ doposud, bude ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona opatřením ministra životního prostředí zrušena. Tato forma je volena proto, aby k formálnímu zrušení došlo právním aktem totožným, jakým došlo ke zřízení. Funkční zařazení ČHMÚ jako podřízenému subjektu k MŽP vychází z § 19 odst. 6 kompetenčního zákona, nicméně pro účely hospodaření s majetkem státu a rozpočtování vykonává funkci zřizovatele MŽP. S ohledem na skutečnost, že nadále nebude existovat zřizovací listina ČHMÚ, je třeba již na zákonné úrovni vymezit i základní účel ČHMÚ. Tento zákon stanoví jasně jako výkon hydrometeorologické služby a související odborné činnosti, oba tyto pojmy byly v důvodové zprávě popsány výše. Toto ustanovení dále upravuje vedení ČHMÚ, resp. označuje statutární orgán ČHMÚ. Tím je ředitel, který zároveň stojí v čele ČHMÚ. Již z funkčního podřízení ČHMÚ vyplývá též skutečnost, že jmenování, a tedy i odvolání, ředitele je kompetencí ministra životního prostředí, jež je osobou stojící v čele MŽP, jemuž je ČHMÚ podřízen. Jednou z kompetencí ředitele je též vydávání organizačního řádu, kterým se stanoví struktura a vnitřní uspořádání a fungování

Nález ze dne 21. června 2000, sp. zn. Pl. ÚS 3/2000, publikovaný pod č. 231/2000 Sb. a pod č. 93 ve Sb. n. a u. ÚS, sv. 18, a nález Ústavního soudu ze dne 20. října 2004, sp. zn. Pl. ÚS 52/03, publikovaný pod č. 568/2004 Sb. a pod č. 133 ve Sb. n. a u. ÚS, sv. 34 ČHMÚ. Zákonem samotným je upravena pouze pravomoc k vydání tohoto interního předpisu a jeho rámcový obsah, zbytek, resp. obsah samotný, je detailem, jehož úprava nepatří na úroveň zákonného předpisu. Zatímco stanovení struktury a vnitřního uspořádání je pojmově jasné, je třeba zde dovysvětlit pojem fungování ČHMÚ. Tímto termínem je myšleno stanovení působností jednotlivých útvarů ČHMÚ v rámci vnitřního rozdělení kompetencí svěřených zákonem, určení jednotlivých kompetencí vedoucích pracovníků ČHMÚ jak ve vztahu k výkonu hydrometeorologické služby, tak dalším interním činnostem nutným k fungování ČHMÚ, dále také zastupování a zastupitelnost jednotlivých vedoucích pracovníků ČHMÚ včetně ředitele, dále zde mohou být řešeny pravidla zastupování ČR v mezinárodních organizacích a v orgánech mezinárodních smluv, jichž je ČR smluvní stranou a kde je zastupováním pověřen ČHMÚ nebo je zastupování na ČHMÚ delegováno.

K § 5

V ustanovení § 5 je vymezována činnost ČHMÚ. Jak bylo řečeno výše, již nebude existovat zřizovací listina ČHMÚ, která by upravila hlavní a vedlejší činnost ČHMÚ, tyto jsou nyní upraveny přímo zákonem. Vymezení hlavní činnosti, ale též vymezení, co do ní nepatří, a je tedy činností jinou, je legislativním požadavkem vyplývajícím ze zákona o majetku ČR a zákona o rozpočtových pravidlech (§ 53 odst. 1 rozpočtových pravidel: „V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.“). Význam má toto vymezení zejména proto, že ČHMÚ jako státní příspěvková organizace generuje ze své činnosti vlastní zdroje, se kterými hospodaří podle svého vlastního rozpočtu. Hospodaření podle vlastního rozpočtu je schvalováno zřizovatelem. V rozpočtu ČHMÚ jako státní příspěvkové organizace se rozpočtují pouze náklady a výnosy související s její hlavní – neziskovou činností. Hlavními rozpočtovými výnosy jsou příjmy z hlavní činnosti a transferové příjmy ze státního rozpočtu, případně transferové příjmy ze státních fondů. ČHMÚ jako státní příspěvková organizace dále hospodaří s finančními prostředky svých fondů, může získávat i peněžní dary od různých subjektů i finanční prostředky ze zahraničí. Své výnosy ČHMÚ jako státní příspěvková organizace používá formou výdajů na krytí nákladů spojených se svou činností. ČHMÚ jako státní příspěvková organizace musí použít prostředky, se kterými hospodaří, pouze na „krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace“ (viz § 53 rozpočtových pravidel). Příspěvek na činnost se obvykle stanoví jako rozdíl mezi plánovanými vlastními výnosy a náklady souvisejícími s hlavní činností ČHMÚ jako státní příspěvkovou organizaci. ČHMÚ jako státní příspěvková organizace by měla do rozpočtu při jeho sestavování zahrnout všechny prostředky, o kterých ví, že budou v běžném roce přijaty nebo vynaloženy, aby nedocházelo k vyšším nárokům na státní rozpočet. Výše neinvestičního příspěvku na provoz ČHMÚ jako státní příspěvkové organizace a jeho čerpání zároveň může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, zpravidla na jednotku výkonu, je-li ji možné stanovit. V průběhu roku může ČHMÚ jako státní příspěvková organizace navrhnout zřizovateli úpravu původně schváleného rozpočtu a korigovat tak své náklady a výnosy podle dosažené reálné skutečnosti nebo očekávané skutečnosti ke konci běžného roku při respektování zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. Respektive, pokud ČHMÚ jako státní příspěvková organizace vyprodukuje vyšší výnosy proti původnímu rozpočtu, tuto skutečnost zřizovateli neprodleně oznámí, a ten na tuto změnu v souladu s § 54 rozpočtových pravidel reaguje zkrácením příspěvku na provoz nebo uložením nerozpočtovaného odvodu z provozu, a to v souladu se zásadou vyrovnanosti rozpočtu státní příspěvková organizace. ČHMÚ jako státní příspěvková organizace může vykonávat kromě hlavní činnosti (neziskové) i jiné (doplňkové) činnosti (ziskové). Jinou činnost může ČHMÚ jako státní příspěvková organizace provozovat tehdy, má-li nedostatečně využité materiální a personální kapacity a není-li ohrožen rozsah a kvalita její hlavní činnosti. Náklady a výnosy související s jinou činností musí být odděleny od nákladů a výnosů souvisejících s hlavní činností. V souladu s podstatou jiné činnosti je nepřípustné, aby náklady související s jinou činností byly hrazeny z výnosů souvisejících s činností hlavní. To znamená, že je třeba zajistit, aby jiná činnost nebyla ztrátová. Pokud by se tak stalo, musí být jiná činnost ukončena. Výsledek hospodaření ČHMÚ jako státní příspěvkové organizace tvoří výsledek hospodaření dosažený jak v rámci hlavní činnosti (zdaňují se tzv. ekonomické činnosti), a to po zahrnutí příspěvku, tak v rámci tzv. jiné (doplňkové činnosti). Pokud je kladný, jde o zlepšený výsledek hospodaření, v opačném případě jde o zhoršený výsledek hospodaření. Ztráta ČHMÚ jako státní příspěvkové organizace je financována z rezervního fondu ČHMÚ (pokud je tvořen), z rozpočtu zřizovatele ČHMÚ nebo ze zisku ČHMÚ v následujícím roce. Součástí zákona je také změna rozpočtových pravidel, kterou je zavedena výjimka z ustanovení § 55 rozpočtových pravidel, jež stanovuje, že v případě, kdy by ztráta nemohla být uhrazena, nemusel by být ČHMÚ jakožto státní příspěvková organizace zrušen, jak vyplývá z obecné úpravy, jelikož činnosti vykonávané ČHMÚ jsou tak zásadní pro chod státu, že problém ztrátovosti nelze řešit zrušením ČHMÚ. Taková situace musí být řešena jinak, nalezením finančních prostředků na pokrytí ztráty při zachování chodu ČHMÚ. Vykáže-li ČHMÚ jako státní příspěvková organizace zlepšený hospodářský výsledek nebo zisk z jiné činnosti, jsou tyto předmětem daně z příjmů právnických osob. Na ČHMÚ jako státní příspěvkovou organizaci se však vztahují určitá daňová zvýhodnění specifikovaná v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. ČHMÚ jako státní příspěvková organizace tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření po úhradě předchozích zhoršených výsledků hospodaření peněžní fondy pro krytí svých potřeb v souladu s rozpočtovými pravidly, přičemž konkrétní výši přídělu a jejich použití upravuje tento zákon. Hospodaření ČHMÚ jako státní příspěvkové organizace podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele, finančních úřadů, České správy sociálního zabezpečení, příslušných zdravotních pojišťoven apod. Za porušení rozpočtové kázně platí odvod ze svého rozpočtu. Hospodaření ČHMÚ jako státní příspěvkové organizace podléhá též auditu a kontrole z Nejvyššího kontrolního úřadu. Výše uvedené důvody rozdělení činnosti ČHMÚ na hlavní a jinou (vedlejší) ilustrují, proč toto dělení obsahuje již zákonná úprava, která též obsahuje i rámcové vymezení obou druhů činnosti. Obsah hlavní činnosti je jasný a vyplývá již z definice veřejné hydrometeorologické služby a dalších odborných činností, které s ní souvisí, v ustanovení samotném je však ještě specifikováno, že ČHMÚ vykonává veřejnou hydrometeorologickou službu tam, kde ji nevykonává Ministerstvo obrany. Dalšími odbornými činnostmi se rozumí soubor aktivit, které jsou realizovány též ve veřejném zájmu, avšak nejsou primárně součástí ani jedné ze složek veřejné hydrometeorologické služby. Mezi tyto činnosti lze zařadit příkladem činnosti monitorování radiační situace podle zákona č. 263/2016 Sb., plnění funkce střediska pro měření slunečního záření, činnosti vyplývající z právních předpisů upravujících civilní letectví, činnosti v oblasti vodního práva, které nejsou primárně součástí hydrologické služby aj. Soubor těchto činností bude explicitně upraven prováděcím právním předpisem, jež může být případně v průběhu času aktualizován. Mezi hlavní činnost pak také patří plnění závazků vyplývajících ČR z členství v mezinárodních organizacích a z mezinárodních smluv, jichž je ČR smluvní stranou, pokud je ČHMÚ pověřen zastupováním ČR v takovýchto organizacích nebo v orgánech mezinárodních smluv. Do hlavní činnosti pak také patří vědecké, výzkumné a vzdělávací činnosti ČHMÚ v oblastech, které jsou relevantní pro výkon hydrometeorologické služby, a spolupráci při vývoji a tvorbě technických standardů a norem. Výkon jiné činnosti není vykonáván ve veřejném zájmu a jak bylo uvedeno výše, jeho účelem je zlepšení hospodářského výsledku ČHMÚ za použití svěřeného majetku, výkon jiných činností však nikdy nesmí být na škodu ani na úkor výkonu činnosti hlavní. Do vedlejší činnosti lze zahrnout širokou škálu činností, které mají charakter soukromoprávní kontraktace a jsou vykonávány jako služby za úplatu. Poskytování nestandardizovaných produktů a služeb ČHMÚ, jakožto součást vedlejší, a nikoliv hlavní činnosti, podléhá povinnosti uzavření soukromoprávního smluvního vztahu před poskytnutím služby a je vždy úplatné, pokud by tento jiný zákon nestanovil jinak (k tomuto více též odůvodnění § 1).

K § 6

Orgány veřejné zprávy by měly přednostně (nikoliv výlučně) využívat údaje, ověřené údaje a standardizované produkty a služby vytvořené a zpřístupněné veřejnou hydrometeorologickou službou, tj. ČHMÚ. Je zcela zásadní, aby orgány hydrometeorologické služby byly již na úrovni zákona označeny jako jediné oprávněné orgány způsobilé k vydávání hydrometeorologických výstrah před nebezpečnými hydrometeorologickými jevy. Tato autorita má však své omezení, spočívající zejména ve vymezení veřejné hydrometeorologické služby a jejího obsahu. Vyhlašování výstrah je s ohledem na předběžnou opatrnost a ochranu zákony chráněných zájmů nutné ponechat pouze v kompetenci odborných vykonavatelů veřejné hydrometeorologické služby, resp. ČHMÚ. S tímto souvisí též i úprava přestupků, kterých se mohou osoby dle tohoto zákona dopustit; k tomuto více odůvodnění § 10. Hydrometeorologické výstrahy jsou definovány v § 2, zároveň zmocnění k vymezení konkrétního výčtu výstrah, stejně jako ke stanovení podrobností vyhlašování a odvolávání výstrah, je v odstavci 2 uvedeno zákonné zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí k vydání prováděcího právního předpisu. Tyto výstrahy již dnes ČHMÚ vyhlašuje a zasahují do všech složek hydrometeorologické služby a též do dalších odborných činností ČHMÚ. Některé jsou již dnes upraveny zvláštními právními předpisy (regulace smogových situací, výstrahy předpovědní povodňová služby, výstrahy na sucho aj.), jsou však ale i takové, jež současná právní úprava nijak neupravuje (výstrahy z oblastí meteorologie a klimatologie). Je třeba mít jednak všechny tyto výstrahy stanoveny na jednom místě, přičemž tímto místem bude prováděcí právní předpis k zákonu, a jednak je třeba mít též souhrnně upravenu i vyhlašovací autoritu (ve vztahu k veřejné správě), též na jednom místě v ustanovení § 4 tohoto zákona. Informovat o nebezpečných hydrometeorologických stavech širokou veřejnost v co nejkratším čase je zásadní pro ochranu zdraví a životů obyvatelstva, ochranu majetku, prevenci vzniku škod a také z důvodu zajištění podmínek pro co nejefektivnější řešení nebezpečných stavů.

K § 7

V ustanovení § 7 jsou vymezeny povinnosti ČHMÚ ohledně spolupráce se složkami krizového řízení a integrovaného záchranného systému a spolupráci pro účely obrany státu. Byť je tato spolupráce součástí veřejné hydrometeorologické služby, s ohledem na specifický charakter těchto činností a závažný veřejný zájem na jejich řádné realizaci z důvodu ochrany zdraví, majetku a životního prostředí, je zásadní, aby byla tato činnost tzv. vytknuta před závorku a byla upravena samostatně a speciálně v samostatném ustanovení, také z důvodů určitých specifik oproti jiným činnostem do veřejné hydrometeorologické služby zahrnutých. Tato spolupráce je ze strany ČHMÚ založena zejména na bezodkladném a bezplatném poskytování veškerých hydrometeorologických údajů ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných produktů a služeb složkám IZS, ústředním správním orgánům, orgánům krajů, obcí a dalším orgánům krizového řízení, a to jak při přípravě, tak při řešení krizových situací nehledě na vyhlášení nebo nevyhlášení některého z krizových stavů. Tímto stavem se myslí stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu, tedy ty situace, které jsou za krizový stav označeny legislativní zkratkou v § 2 písm. b) krizového zákona. V případě hydrometeorologické výstrahy společně s jejím vyhlášením ČHMÚ bezodkladně předává informace o ní též operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému. Dále je v tomto ustanovení upravena spolupráce s Ministerstvem obrany. ČHMÚ poskytuje potřebné údaje, produkty a služby bezplatně Ministerstvu obrany. Tato forma spolupráce je upravena prostřednictvím rámcové smlouvy mezi MŽP a Ministerstvem obrany ČR o spolupráci v oblasti hydrometeorologie a navazujícími realizačními dohodami o spolupráci mezi ČHMÚ a Armádou ČR. Tato spolupráce je funkční a zavedená fungující na vzájemné spolupráci a součinnosti, a proto není třeba tímto zákonem na tomto stavu cokoliv měnit.

K § 8

Toto ustanovení upravuje pozici Ministerstva obrany jako jednoho z orgánů hydrometeorologické služby tak, jak je uvedeno v ustanovení § 2 písm. b) tohoto zákona. Tento orgán vykonává hydrometeorologickou službu zejména pro potřeby obrany státu, službu pak vykonává prostřednictvím služeb obdobných jako ČHMÚ. Zákon zde též vymezuje, které činnosti Ministerstvo obrany nevykonává, konkrétně se jedná o výkon služeb v oblasti kvality ovzduší. Role Ministerstva obrany při poskytování hydrometeorologických služeb pro potřeby obrany státu nebyla doposud platnými právními předpisy jednotně upravena. Působnost a úkoly složek hydrometeorologické služby resortu obrany jsou obecně upraveny některými právními předpisy a příslušnými interními, mj. služebními, předpisy resortu obrany nebo závaznými dokumenty, doporučeními a standardizačními dohodami NATO implementovanými v rámci resortu obrany. Hydrometeorologická služba resortu obrany je koncipovaná jako oborově členěná odborná složka v rámci Ministerstva obrany a sestává se z hlavní odborně řídící složky zřizované v rámci strategického stupně velení a řízení resortu obrany, odborně inspekční složky, Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu, katedry vojenské geografie a meteorologie zřizované v rámci Univerzity obrany a ze základní odborně řídící a provozní složky zřizované v rámci jednotlivých velitelství, útvarů, zařízení a dalších složek v působnosti operačního a taktických stupňů velení resortu obrany.

Ve vztahu k vnitřnímu uspořádání HMSl resortu obrany vizte blíže věcný záměr tohoto zákona.

K zajišťování výše uvedených činností je v rámci resortu obrany zřízena Hydrometeorologická služba resortu obrany podílející se na výkonu státní správy při poskytování leteckých meteorologických služeb ve vojenském letectví v oblastech stanovených zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. Hydrometeorologická služba resortu obrany dále plní úkoly hydrometeorologického zabezpečení systému monitorování radiační, chemické a biologické situace ve smyslu zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, systému vedení paleb dělostřelectva, analytických, plánovacích a rozhodovacích procesů systému velení a řízení a širokého spektra činností dalších systémů resortu obrany. Z hlediska naplňování klíčových operačních schopností resortu obrany plní úkoly vyplývající ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, krizového zákona, a dalších. Dále plní úkoly podle závazných předpisů Světové meteorologické organizace a mezinárodní organizace civilního letectví, interních předpisů resortu obrany a implementovaných aliančních standardizačních dohod v oblasti hydrometeorologického zabezpečení. Provoz, činnosti a služby Hydrometeorologické služby resortu obrany jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz v rámci finančních vztahů dle kapitoly 307 státního rozpočtu – Ministerstvo obrany. Tento příspěvek na provoz pokrývá 100 % celkových nákladů na zajištění provozu, činností a služeb. Působnost a činnosti Hydrometeorologické služby resortu obrany mají charakter převážně vnitroresortní a mezinárodní (alianční v rámci NATO). Neutajované hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje, produkty a Ministerstva obrany jsou rovněž poskytovány bezúplatně ČHMÚ k dalšímu využití. ČHMÚ s nimi nadále pak nakládá jako s vlastními, uplatní se tedy i právní úprava a jednotlivá ustanovení tohoto zákona použitelná na jednání. Ve vztahu k rozsahu poskytovaných údajů, produktů nebo služeb a možnosti jejich neposkytnutí ze strany Ministerstva obrany je třeba také uvést, že v odůvodněných případech mohou být údaje, produkty nebo služby neposkytnuty též tzv. ve stavu míru a to, pokud je zde oprávněný zájem na jejich neposkytnutí související s požadavky bezpečnosti, správy utajovaných informací při přípravě a zajišťování obrany státu. Neposkytnutí tak není svévolné, ale je založena na převažující potřebě uspokojení jiného, naléhavějšího veřejného zájmu.

K § 9

Tímto zákonem se také zřizuje nový informační systém veřejné správy ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který se nazývá Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů a přístup k informacím, zkráceně též Národní databáze nebo Databáze. Správcem tohoto systému je Ministerstvo životního prostředí, které za systém odpovídá, provozovatelem je pak ČHMÚ, který zajišťuje funkčnost technických a programových prostředků tvořících Národní databázi. Jedná se o jednotné místo přístupu ke všem hydrometeorologickým údajům, ověřeným hydrometeorologickým údajům a standardizovaným produktům. Současně budou součástí Národní databáze také naměřená historická data dostupná ve strojově čitelné formě. Úplnost historických dat bude tedy závislá na dostupnosti ve strojově čitelné formě. Frekvenci ukládání údajů do Národní databáze a jejich zveřejnění nelze z objektivních důvodů stanovit jednotně, je závislá na charakteru daného údaje, produktu. Např. on-line databáze hydrometeorologických údajů by měla být přístupná bezprostředně, ověřené hydrometeorologické údaje většinou v měsíčním cyklu cca do 1,5 měsíce po ukončení měsíce (tzn. po realizaci procesu kontroly a kvality). Výsledky některých laboratorních analýz jsou však dostupné až s několikaměsíčním odstupem po naměření s ohledem na procesy předcházející možnosti jejich zveřejnění. Obecně lze konstatovat, že zveřejňování hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných produktů bude probíhat bezprostředně po tom, co bude objektivně možné je uveřejnit v Národní databázi. Obsah Národní databáze bude dostupný všem zdarma způsobem umožňujícím dálkový přístup. V návaznosti na úkoly a cíle stanovené členským státům EU směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru budou veškeré údaje a produkty dostupné v Národní databázi jako tzv. otevřená data, ve smyslu § 3a odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím. Národní databáze bude registrována v Národním katalogu otevřených dat jako tzv. lokální katalog otevřených dat, a to z důvodu naplnění legislativního požadavku na otevřená data, která mají být evidována v Národním katalogu otevřených dat. V této oblasti bude probíhat úzká spolupráce s Digitální a informační agenturou (jakožto gestorem relevantní legislativy) mj. proto, že část údajů a produktů, resp. jejich soubory, které budou zveřejňovány v Národní databázi, spadají do tematických kategorií datových souborů s vysokou hodnotou, na které by se měly uplatňovat zvláštní požadavky stanovené výše uvedenou směrnicí a jejími prováděcími akty. Ona povinnost poskytovat informace jako tzv. otevřená data explicitně vyplývá též ze zákonné úpravy v zákoně o svobodném přístupu k informacím, zde obecně z § 5a odst. 2 zákona a v případě datových souborů s vysokou hodnotou z § 5b, a v zákoně o právu na informace o životním prostředí, zde z § 10a odst. 3 zákona. Zřízením Národní databáze by měly být též vyřešeny dlouhodobé problémy s přístupem k poskytování dat, která jsou de lege informacemi spadajícími do působnosti zákona o právu na informace o životním prostředí a zákona o svobodném přístupu k informacím; vyjasnění problematiky nepřišlo ani s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 01. 2020, č. j. 5 As 231/2018–77, kdy soud de facto meritorně nerozhodl, neboť při posouzení dané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zkoumal primárně charakter požadovaných informací a následně pak režim, ve kterém má být posuzováno jejich poskytování, tj. režim zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo zákona o právu na informace o životním prostředí. Z tohoto pohledu tedy očekávaný rozsudek Nejvyššího správního soudu nevnesl do problematiky poskytování výstupů z činností ČHMÚ, potažmo státní hydrometeorologické služby jako celku, jako informací jasnou metodiku postupu. Tento zákon nemá představovat speciální procesní úpravu k zákonu o svobodném přístupu k informacím a zákonu o právu na informace o životním prostředí, tato úprava se bude nadále v plném rozsahu uplatňovat, nicméně skutečnost, že hydrometeorologické údaje a ověřené hydrometeorologické údaje, a také standardizované produkty, budou jednotlivým subjektům k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím Národní databáze, a bude se tedy jednat o zveřejněné informace ve smyslu § 6 zákona o svobodném přístupu k informacím, resp. § 5 zákona o právu na informace o životním prostředí, lze namísto poskytnutí informace na žádost žadateli sdělit údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Rozsah výstupů z činnosti orgánů hydrometeorologické služby, které budou zpřístupněny prostřednictvím Národní databáze, bude vymezen prováděcím právním předpisem, který zajišťuje zároveň právní jistotu, že je rozsah stanovený, dohledatelný a vymahatelný, a též i jistou míru flexibility nutnou pro aktualizaci tohoto rozsahu zejména s neustálým vývojem a rozšiřování poskytovaných dat, ale též i s případným odstraňováním částí rozsahu, jež se stanou nepotřebnými, nadbytečnými či obsoletními. Zároveň je však též s ohledem na otázky bezpečnosti postaveno na jisto, že prostřednictvím Národní databáze nejsou zpřístupňovány ani mimo ni poskytovány údaje nebo produkty, jež nevznikly v rámci hydrometeorologické služby, bez ohledu na to, zda to bylo např. v rámci komerčních činností ČHMÚ, nebo při výkonu klasifikovaných činností Ministerstva obrany či ČHMÚ, Národní databázi vytváří pouze data, jež jsou výstupem činnosti spadajících do hydrometeorologické služby nebo jiných odborných činností. Stejně tak výše uvedené platí i pro případy vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečný stav anebo na základě operativních rozhodnutí příslušných orgánů v případě vyhlášení národních nebo aliančních předběžných krizových aktivačních opatření. Zákon též vymezuje, že výstupy z činností vzniklé mimo výkon veřejné hydrometeorologické služby nejsou předmětem zpřístupňování v Národní databázi, stejně jako poskytování dle postupů upravených zákony o přístupu k informacím. Důvod je zde zcela zřejmý, nejedná se o výstupy, které by např. vznikly z veřejných zdrojů u kterých by orgány veřejné hydrometeorologické služby disponovaly oprávněním s výstupy takto nakládat apod. Obdobně lze takto informační tok zastavit v případě např. vyhlášení stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo jedná-li se o stav aktivace speciálního stavu dle pravidel fungování NATO.

K § 10

Toto ustanovení obsahuje skutkovou podstatu přestupku, která odpovídá porušení povinnosti stanovené v § 6. Daná skutková podstata se týká porušení výsadnosti postavení ČHMÚ ve vztahu k vyhlašování a odvolávání hydrometeorologických výstrah. Více k důvodnosti těchto pravidel vizte odůvodnění § 6. Z hlediska možných následků porušení této povinnosti je třeba zdůraznit, že pro zajištění ochrany veřejného zájmu je nezbytné, aby orgány hydrometeorologické služby byly zákonem stanoveny jako jediné autority oprávněné k vyhlašování a odvolávání vymezených hydrometeorologických výstrah před nebezpečnými hydrometeorologickými jevy. Porušení této výlučnosti, resp. jednání zpochybňující tuto výlučnost představuje typově natolik společensky škodlivé jednání, že je nutno toto jednání postihovat jako přestupek. Tento způsob postihu nejlépe odpovídá povaze dané povinnosti. Současně nelze uplatnit jiné právní následky porušení povinností (např. odpovědnostní mechanismy soukromého práva či nápravné prostředky v souvislosti s výkonem správního dozoru), neboť neodpovídají povaze porušené povinnosti. Proto předkladatel dospěl k závěru, že zakotvení skutkové podstaty přestupku představuje nezbytný a efektivní nástroj k zajištění plnění dané povinnosti tak, aby nedocházelo k narušení výsadního postavení ČHMÚ ohledně vyhlašování a odvolávání hydrometeorologických výstrah. Formálně jsou v zákoně uvedeny dvě totožné skutkové podstaty, přičemž je vydělena skutková podstata přestupku pro fyzické osoby, u které nebude postačovat zavinění ve formě nedbalosti. Sankce je s ohledem na principy tvorby přestupků a správního trestání nastavena stejně pro fyzické, právnické i podnikající fyzické osoby, a to ve formě pokuty do výše 100 000 Kč. Při stanovování maximální výše pokuty předkladatel vycházel z maximální výše pokuty za přestupek zlomyslných volání na tísňové linky (§ 119 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických komunikacích), který byl identifikován jako typově podobný. Tento přestupek projednává Česká inspekce životního prostředí jakožto univerzální kontrolní a sankční orgán na úseku ochrany životního prostředí. Nestanoví-li zákon, jaký správní orgán je exekučním správním orgánem, je podle § 106 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), exekučním správním orgánem, který na žádost provádí exekuci na peněžitá plnění, obecný správce daně místně příslušný podle zvláštního zákona. Obecným správcem daně je podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, celní úřad. Podle § 161 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), tak dochází k tzv. kompetenční dělené správě. V souladu s § 106 odst. 3 správního řádu pak obecný správce daně postupuje v procesním režimu daňového řádu (jedná se o tzv. dělenou správu procesní podle § 161 odst. 1 daňového řádu). Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

K § 11

Ustanovení § 11 upravuje přechodná ustanovení, jež v tomto případě upravují zejména přeměnu ČHMÚ ze státní příspěvkové organizace zřízené ústředním orgánem státní správy na základě právních předpisů na státní příspěvkovou organizaci upravenou zákonem. K tomuto více v odůvodnění k § 4. Jak bylo uvedeno výše je změna právního postavení ČHMÚ čistě otázkou právní, resp. legislativní. Současný ČHMÚ bude fakticky nadále existovat a pokračovat v činnosti, aniž by se jej tato formální změna jakkoliv dotkla. Ustanovení odstavce 1 stanoví, že veškerá práva a povinnosti současného ČHMÚ přechází dnem účinnosti tohoto zákona na „nový“ ČHMÚ, a to jak práva a povinnosti vycházející z předpisů veřejného práva, tak předpisů soukromého práva (dispozice s majetkem ČR, závazky ze soukromoprávního jednání s jinými osobami atd.), včetně práva pracovního (pracovněprávní závazky apod.). Stejně tak přechází i uzavřené dohody a smlouvy o spolupráci uzavřené s jinými orgány zejména s resortní hydrometeorologickou službou. Samozřejmě nepřechází ta práva nebo ty povinnosti, jež by byly v rozporu s právními předpisy platnými ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Současně se tímto ustanovením stanoví lhůta, ve které musí být vydán vnitřní předpis – organizační řád ČHMÚ dle § 4 tohoto zákona. Do doby vydání nového organizačního řádu bude jeho funkci dočasně plnit organizační řád ČHMÚ platný ke dni účinnosti tohoto zákona. Do tří měsíců musí být ústředním ředitelem ČHMÚ vydán nový organizační řád, který ten stávající nahradí. Stávající organizační řád tímto okamžikem pozbyde platnosti. Stávající organizační řád se nepoužije v tom rozsahu, ve kterém by byl v rozporu s tímto zákonem nebo jeho účelem, tím je myšleno, pokud by byl rozpor spatřován, ale nebylo by možné tento rozpor spojit s konkrétním ustanovením tohoto zákona, ale spíše s důvody a premisami jeho zpracování. Zaměstnanců a stávajících pracovněprávních vztahů, jejichž subjektem je ČHMÚ, se tato změna nikterak nedotkne a zůstává pro ně z hlediska pracovněprávního zcela formální.

Ke změně zákona o rozpočtových pravidlech (§ 12)

Dochází k vyloučení použití ustanovení rozpočtových pravidel o zrušení příspěvkové organizace v případě, kdy nelze uhradit zhoršený hospodářský výsledek příspěvkové organizace z finančních prostředků příspěvkové organizace. Použití tohoto ustanovení v případě ČHMÚ není žádoucí s ohledem na charakter jím vykonávaných činností, jeho určení jako prvku kritické infrastruktury a z dalších aspektů jeho existence a činností, které jsou pro chod státu nezbytné. V případě nemožnosti úhrady zhoršeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace z finančních prostředků příspěvkové organizace je třeba najít jiný zdroj financí, nikoliv přikročit ke zrušení příspěvkové organizace.

K § 13

Vzhledem k jeho faktické obsoletnosti v okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, jeho překonání již dávno a z nutnosti zbavovat právní řád právních reliktů se zrušuje původní vládní nařízení z roku 1953. Zároveň jeho úpravu již dávno nahradily úpravy jiných právních předpisů, zůstávala pouze otevřená otázka postavení ČHMÚ, kterou v plném rozsahu řeší tento zákon.

K účinnosti (§ 14)

Navrhuje se účinnost k 1. lednu 2025. Toto datum představuje dostatečnou dobu pro přípravu na nový režim a fungování v intencích tohoto zákona a je v souladu s principem jednotných dat účinnosti.

V Praze dne 24. ledna 2024

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Ministr životního prostředí: Mgr. Petr Hladík podepsáno elektronicky