Důvodová zpráva

zákon č. 266/2024 Sb.

Rok: 2024Zákon: č. 266/2024 Sb.Sněmovní tisk: č. 719, 9. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

• Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, byl v r. 2011 přijat s cílem ocenit ty, kteří se v období, kdy na území tehdejšího Československa vládl komunistický totalitní režim, tomuto režimu aktivně postavili a jejichž statečné postoje pomohly obnovit svobodu a demokracii v České republice.

Morálního ocenění protikomunistické činnosti, statečných postojů a osobního nasazení v odboji a odporu proti komunistickému režimu ze strany státu se těmto osobám dostává mj. tím, že je jim vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Toto osvědčení se vydává, jsou-li splněny zákonem č. 262/2011 Sb. stanovené podmínky, tj. ve správním řízení je prokázáno, že žadatel, resp. ten, pro koho se žádá o vydání osvědčení, svou aktivní účastí naplnil znaky odboje a odporu proti komunismu a neexistuje žádná zákonem stanovená překážka pro udělení osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

O žádosti o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu rozhoduje Ministerstvo obrany, které si jako podklad pro své rozhodnutí opatří stanovisko Archivu bezpečnostních složek, popř. i stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů či jiných vědeckých institucí. Řízení o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu se zahajuje na žádost, přičemž žadatelem může být podle § 6 odst. 2 zákona č. 262/2011 Sb.

a) přímý účastník odboje a odporu proti komunismu,

b) jeho rodinní příslušníci, konkrétně manžel, rodič, dítě, jiný příbuzný v řadě přímé nebo sourozenec, nebo

c) občanské sdružení či právnická osoba, které mají jako předmět činnosti zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání či ochranu lidských práv anebo občanské sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu, odboje a odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně.

Osoby uvedené výše pod písmeny b) a c) jsou oprávněny podat žádost o vydání osvědčení za účastníka odboje a odporu proti komunismu jen v případě, že případný účastník odboje a odporu proti komunismu již zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

Za dobu účinnosti zákona č. 262/2011 Sb. do konce r. 2023 bylo u Ministerstva obrany podáno 3 294 žádostí tzv. přímými účastníky odboje a odporu proti komunismu, dále 1 615 žádostí, které podaly za již zemřelého účastníka odboje a odporu proti komunismu osoby uvedené v písmeni b), tj. osoby pozůstalé, a 874 žádostí, které za zemřelého účastníka odboje a odporu proti komunismu podala některá z právnických osob uvedených v písmeni c).

Z celkového množství podaných žádostí tak bylo více než 40 % žádostí podáno za zemřelou osobu.

Proti rozhodnutí Ministerstva obrany je možné podat odvolání, o kterém rozhoduje Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu (dále jen „Etická komise“).

Etická komise je správním orgánem, který rozhoduje podle § 7 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb. především o odvoláních proti rozhodnutím Ministerstva obrany podle § 6 odst. 3 a 6 zákona č. 262/2011 Sb. S účinností od 1. srpna 2016 je Etická komise příslušná i k provedení přezkumného řízení nebo k rozhodnutí o obnově řízení.

Etická komise zahájila svou činnost dne 11. června 2012 a do konce r. 2023 obdržela k projednání celkem 601 věcí, přičemž v 86 z nich rozhodla o udělení osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

Etická komise je složena z devíti členů. Po dvou členech volí Poslanecká sněmovna, Senát, vláda a Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho člena jmenuje prezident republiky. Předsedu Etické komise volí vláda z jí volených členů. Funkční období členů Etické komise je pětileté, nikdo nemůže být zvolen nebo jmenován více než dvakrát za sebou. Členem Etické komise může být pouze fyzická osoba, která je plně svéprávná, spolehlivá a bezúhonná. Podmínky pro členství v Etické komisi byly dále konkretizovány zákonem č. 195/2016 Sb., kterým byly do zákona č. 262/2011 Sb. doplněny definice pojmů „spolehlivost“ a „bezúhonnost“. Za bezúhonného zákon č. 262/2011 Sb. nepovažuje toho, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení nebylo zahlazeno anebo pokud se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen, a za spolehlivého toho, kdo svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena Etické komise, zejména o jeho nezávislosti nebo nestrannosti při výkonu funkce člena Etické komise.

Odborné, organizační a materiální zabezpečení činnosti Etické komise zajišťuje Úřad vlády České republiky. S účinností od 1. srpna 2016 zákon č. 262/2011 Sb. stanoví, že členové Etické komise jsou za svou činnost odměňováni na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

• Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současný právní stav nemá bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje žádnou z těchto skupin a nestanovuje pro ni odlišné podmínky.

O vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu může žádat jakákoli osoba bez ohledu na pohlaví.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

• Rozšíření okruhu osob oprávněných podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, navazuje na usnesení vlády ze dne 22. listopadu 2023 č. 903 a na usnesení vlády ze dne 10. dubna 2024 č. 227.

Vláda České republiky svým usnesením ze dne 22. listopadu 2023 č. 903 reagovala na protest Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Strakovou akademií, jímž upozorňovali na nízké důchody přiznané z českého důchodového pojištění některým disidentům. Tímto svým usnesením vláda uložila několik úkolů s cílem problém nízkých důchodů a obecně nedostatečného zajištění ve stáří osob, které se před r. 1989 postavily komunistické totalitě, vyřešit.

V návaznosti na toto usnesení vlády byl následně Úřadem vlády ČR ve spolupráci s několika ministerstvy připraven materiál „Analýza možných opatření, která by zajistila, aby byly přiznány důstojné důchody a poskytnuto odpovídající zajištění ve stáří i těm účastníkům odboje a odporu proti komunismu, kteří nejsou držiteli osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu“. Tento materiál kromě toho, že shrnul opatření dosud přijatá v procesu vyrovnání se s vládou komunistického režimu na území České republiky, obsahoval další možná opatření k zajištění důstojných životních podmínek ve stáří pro osoby, které komunistickému režimu v době jeho vlády vzdorovaly nebo se mu dokonce otevřeně postavily.

Vláda projednala analýzu a opatření v ní navržená a svým usnesením ze dne 10. dubna 2024 č. 227 ji vzala na vědomí. Tím tak potvrdila závěry v ní uvedené, tj. i závěr podtrhující význam protikomunistického odboje a odporu nejen pro historii České republiky, ale i pro současnou společnost.

Vláda výše uvedeným usnesením vlády také rozhodla o realizaci některých opatření v analýze navržených. Jedním z nich je i úprava zákona č. 262/2011 Sb., jehož současné znění tím, jak vymezuje osoby oprávněné podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, zbytečně brzdí vydávání těchto osvědčení.

Ve zmíněné analýze byla totiž hodnocena i dosavadní rozhodovací praxe v oblasti vydávání osvědčení účastníků odboje a odporu proti komunismu, ze které mj. vyplynulo, že řada dosud žijících odpůrců komunistického režimu o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu nepožádala, byť je o nich známo, že se jedná o významné osoby protikomunistického odboje. Tento fakt byl potvrzen i Ústavem pro studium totalitních režimů, resp. vyplývá i z jeho badatelské činnosti. Důvody, které tyto osoby vedly k nepodání žádosti o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, jsou různé. Někdy je to jistá nedůvěra ve státní orgány vzniklá na základě předchozích negativních zkušeností se státními (totalitními) orgány, jindy obavy ze složité administrativy spojené s řízením o vydání osvědčení, nezřídka je to i přesvědčení, že o osvědčení by si účastníci odboje a odporu proti komunismu neměli sami aktivně žádat, ale stát, chce-li je ocenit, by jim měl osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu vydat ex offo. Další skupinou jsou pak osoby již zemřelé, za které nepodala žádost žádná k tomu zákonem oprávněná osoba.

Stávající právní úprava zákona č. 262/2011 Sb. tím, že omezuje okruh osob oprávněných k podání žádosti o vydání účastníka odboje a odporu proti komunismu přímo na případného přímého účastníka odboje a odporu proti komunismu nebo, pokud přímý účastník již zemřel, na jeho pozůstalé příbuzné nebo určené právnické osoby, byla vyhodnocena jako zbytečně přísná. Tento stav nejen že fakticky brzdí vydávání osvědčení účastníků odboje a odporu proti komunismu a brání rozšíření počtu účastníků odboje a odporu proti komunismu, aniž by pro to byl ospravedlnitelný důvod, ale také vede k tomu, že řada účastníků odboje a odporu proti komunismu ve stáří nedosáhne na hmotné zabezpečení, které stát přiznává držitelům osvědčení podle zákona č. 262/2011 Sb. za jejich zásluhy v boji za obnovení svobody a demokracie.

Analýza jednoznačně podtrhla význam protikomunistického odboje a odporu a zásluhy osob se na něm podílejících. Zároveň byla zdůrazněna nutnost zasadit se o jejich ocenění a veřejné uznání jejich činnosti a zásluh na obnově svobody a demokracie v České republice, a to včetně ocenění hmotného, které zajistí, že ti, kteří se podíleli na obnovení svobody a demokracie v České republice, nebudou dožívat v nedůstojných sociálních podmínkách.

Jedním ze závěrů analýzy je tedy potřeba usnadnit přístup k získání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

Jako žádoucí bylo shledáno modifikovat stávající právní úpravu v těchto směrech:

• osoby uvedené v § 6 odst. 2 zákona č. 262/2011 Sb., tj. manžel, rodič, dítě, jiný příbuzný v řadě přímé nebo sourozenec, popřípadě spolek nebo jiná právnická osoba, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo spolek sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje a odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně, a nově i partner případného účastníka odboje a odporu proti komunismu budou oprávněni podat žádost o vydání osvědčení i za osobu dosud žijící s jejím souhlasem, • žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu bude oprávněn za stejných podmínek (tj. za žijící osobu s jejím souhlasem nebo za zemřelou osobu) podat i ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Ačkoli podle současné právní úpravy Ústav pro studium totalitních režimů v řízení o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu poskytuje odborné stanovisko, pokud si jej správní orgán, který o konkrétní žádosti rozhoduje, vyžádá,při své badatelské činnosti zkoumání doby nesvobody a odhalování zločinů komunistické totalitní moci i jejích odpůrců může odhalit i protikomunistickou činnost konkrétní osoby, aniž by byl podle stávající právní úpravy oprávněn pro ni požádat o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. S ohledem na to, že hlavní úlohou této instituce je přispět k vyrovnání se s následky totalitních a autoritativních režimů 20. století,není důvod bránit této vědecké instituci iniciovat správní řízení za účelem vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti

§ 6 odst. 3 a § 7 odst. 7 zákona č. 262/2011 Sb. § 4 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů.

komunismu pro konkrétní osobu. Vzhledem k tomu, že v čele Ústavu pro studium totalitních režimů stojí ředitel, navrhuje se svěřit kompetenci podat žádost o vydání osvědčení podle zákona č. 262/2011 Sb. jemu.

Pokud má dojít k rozšíření oprávnění podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu i za dosud žijící osoby, navrhuje se, aby taková žádost byla vždy podmíněna souhlasem případného účastníka odboje a odporu proti komunismu. Je totiž třeba vnímat, že v řízení o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu se zjišťují nejen skutečnosti o aktivní činnosti konkrétní osoby, která naplňuje znaky odboje a odporu proti komunismu, ale mohou vyjít najevo také skutečnosti bránící přiznání účastníka odboje a odporu proti komunismu. Ze shromážděných archivních dokumentů může např. vyplynout, že osoba, pro kterou se žádá o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, v době nesvobody spolupracovala s bezpečnostními složkami nebo Komunistickou stranou Československa nebo se jinak podílela na budování, rozvoji nebo upevňování komunistické totalitní moci v Československu, resp. naplnila znaky některé z překážek přiznání účastníka odboje a odporu proti komunismu stanovené v § 4 odst. 1 zákona č. 262/2011 Sb. Ne vždy jsou ale tyto informace veřejně známé, často o nich nejsou informováni ani nejbližší příbuzní, mnohdy můžou být právě tím důvodem, proč osoba, o níž je jinak známo, že v době nesvobody byla proti komunistickému režimu aktivní, dosud sama nepožádala o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

V souvislosti s rozšířením okruhu osob oprávněných k podání žádosti o vydání osvědčení o ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se pak jeví jako racionální provést drobnou úpravu procesního postupu v samotném řízení, pokud jde o vyžádání odborného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle stávající právní úpravy Ústav pro studium totalitních režimů poskytuje v řízení odborné stanovisko, pokud si ho rozhodující správní orgán vyžádá. V případě, že by ovšem Ústav pro studium totalitních režimů sám podal žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, předpokládá se, že tak učiní na základě konkrétních závěrů vyplývajících z jeho badatelské činnosti, a není důvod, aby odborné stanovisko k této věci nemohl správnímu orgánu poskytnout současně se žádostí. Tato změna, podle které nebude třeba v případě žádosti podané Ústavem pro studium totalitních režimů žádat až v průběhu řízení o odborné stanovisko této instituce a následně čekat na jeho předložení, by mohla vést i ke zrychlení samotného správního řízení.

Nad rámec analýzy se navrhuje umožnit podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu i partnerovi případného účastníka odboje a odporu proti komunismu. S ohledem na vývoje společnosti v tom směru, že se uznávají i jiné druhy partnerských svazků, než je manželství, není důvod zákon č. 262/2011 Sb. tomuto vývoji nepřizpůsobit, ačkoli nejsou signály, že by stávající právní úprava právě v tomto směru byla považována za problematickou.

• Úprava způsobu odměňování členů Etické komise

Úpravy, které mají být provedeny v zákoně č. 262/2011 Sb., jsou využity i k úpravě jeho § 7 odst. 8. Toto ustanovení dnes stanoví způsob odměňování členů Etické komise. Členové Etické komise jsou dnes za svou činnost Úřadem vlády České republiky, resp. pro Českou republiku, odměňováni na základě dohody o pracovní činnosti. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou jednou z forem základního pracovněprávního vztahu a jako takové jsou závislou prací ve smyslu zákoníku práce. Jde tedy o práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů.

Vztah nadřízenosti (Úřadu vlády ČR jako zaměstnavatele) a podřízenosti (členů Etické komise jako zaměstnanců), který charakterizuje výkon závislé práce, ovšem při výkonu činnosti v rámci Etické komise nelze aplikovat. Členové Etické komise nevykonávají činnost v rámci Etické komise podle pokynů a jménem Úřadu vlády ČR a ani vykonávat nemohou. Stejně tak za jejich činnost není Úřad vlády ČR jako jejich zaměstnavatel odpovědný. S ohledem na charakter činnosti Etické komise je evidentní, že daná forma pracovněprávního vztahu, resp. pracovněprávní vztah obecně není pro dané účely vhodný. Nevhodnost tohoto pojetí vztahu členů Etické komise k Úřadu vlády, který má podle zákona zabezpečit činnost Etické komise, podtrhly úpravy zákoníku práce provedené zákonem č. 281/2023 Sb., kterým byly s účinností od 1. října 2023 podstatně upraveny i podmínky výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Navrhuje se tedy předmětné ustanovení upravit a odměňování řešit obdobně jako u služební komise, která má být zřízena novelou zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, (schváleno vládou dne 10. dubna 2024 pod čj. 1142/23, sněmovní tisk 673). Služební komise má být správním orgánem k rozhodování ve věcech porušení povinností vyplývajících z právních předpisů nejvyšších státních úředníků. Právní úprava služební komise se, nejen pokud jde o charakter správní činnosti, ale i v jiných věcech právní úpravě Etické komise dosti blíží, např. její členové jsou jmenování vládou, výkon funkce ve služební komisi je veřejnou funkcí ve smyslu § 201 zákoníku práce, zákon stanoví podmínky, které musí členové služební komise splňovat, a svěřuje odborné, organizační, finanční a materiální zabezpečení činnosti služební komise konkrétnímu ústřednímu správnímu úřadu (Ministerstvu vnitra a od 1. ledna 2026 Úřadu vlády ČR). Jeví se tedy logické způsob odměňování u těchto správních orgánů upravit obdobně. Vzhledem k tomu, že návrh právní úpravy obsažené v novele zákona č. 234/2014 Sb. stanoví členům služební komise nárok na cestovní náhrady, navrhuje se stejně upravit nároky členů Etické komise.

• Terminologické úpravy

Navrhuje se dodatečně upravit terminologii zákona č. 262/2011 Sb. a sjednotit ji se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, resp. se změnami přijatými v souvislosti s novým občanským zákoníkem.

Zákonem č. 89/2012 Sb. byl mj. zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a institut občanského sdružení byl zahrnut do úpravy občanského zákoníku, přičemž zároveň byl termín „občanské sdružení“, který byl vnímán jako nevhodný, nahrazen tradičnějším výrazem „spolek“.

Vzhledem k tomu, že do zákona č. 262/2011 Sb. nebyla výše uvedená změna terminologie dosud promítnuta, navrhuje se ji provést nyní.

Dále se navrhuje uvést zákon č. 262/2011 Sb. do souladu se zákonem č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, který přiznává některá práva nejen manželům a druhům válečných veteránů, ale i jejich partnerům.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Výše popsaná úprava má přispět k naplnění cílů stanovených usneseními vlády ze dne 22. listopadu 2023 č. 903 a ze dne 10. dubna 2024 č. 227. Navržená úprava zákona č. 262/2011 Sb. má zajistit, aby osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu bylo vydáváno širšímu okruhu oprávněných osob. Tak tyto osoby dosáhnou jednak formálního ocenění své činnosti a svých postojů, jednak za to budou oceněny i dalšími benefity spojenými s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu (např. budou mít nárok na jednorázový peněžitý příspěvek pro účastníky odboje a odporu proti komunismu a na úpravu důchodu vypláceného z českého důchodového pojištění).

Pokud by navrhované změny nebyly přijaty, nadále nebudou formálně oceněny osoby, které se sice na odboji a odporu proti komunismu aktivně podílely, ale nejsou držiteli osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, a v důsledku toho nebudou moci dosáhnout např. úpravy důchodu a odpovídajícího zajištění ve stáří.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tj. s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod a jinými ústavními zákony. Ocenění osob, které se zasloužily o obnovu svobody a demokracie v České republice, je v souladu s hodnotovou orientací ústavního pořádku České republiky.

Návrh zákona tím, že podmiňuje podání žádosti o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu za dosud žijící osobu jejím souhlasem, respektuje čl. 10 Listiny základních práv a svobody, který zakotvuje právo na ochranu soukromí. Návrh zákona touto právní úpravou zohledňuje možnou citlivost skutečností, které mohou v řízení o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu vyjít najevo, a jejich případný dopad do osobního života konkrétních osob i na jejich pověst.

Úprava obsažená v navrhovaném zákoně není předmětem regulace právem Evropské unie ani předmětem mezinárodních smluvních závazků České republiky.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

• Rozšíření okruhu osob oprávněných podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu

Cílem návrhu zákona je zvýšit počet držitelů osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Vzhledem k tomu, že s vydáním osvědčení účastníka odboje a odporu jsou spojeny i některé finanční benefity, navrhovaná právní úprava může mít dopad na státní rozpočet. Konkrétně se bude jednat o výdaje na jednorázový peněžitý příspěvek ve výši 100 000 Kč, resp. 50 000 Kč podle § 6 odst. 7 zákona č. 262/2011 Sb., a o výdaje spojené s případnou úpravou důchodů, na které má účastník odboje a odporu proti komunismu nárok, pokud pobírá důchod z českého důchodového pojištění.

Jednorázový peněžitý příspěvek ve výši 100 000 Kč je vyplácen účastníkům odboje a odporu proti komunismu, kterým o tom bylo vydáno osvědčení a kteří jsou zároveň občany České republiky, a k 31. prosinci 2023 byl v této výši vyplacen 1 290 osobám. Jednorázový příspěvek ve výši 50 000 Kč se vyplácí manželce nebo manželovi účastníka odboje a odporu proti komunismu, bylo-li rozhodnuto o účasti v odboji a odporu proti komunismu osoby, která již nežije, a byli-li manžely alespoň po část doby, kdy účastník odboje a odporu proti komunismu uskutečňoval odboj a odpor proti komunismu, ohledně něhož mu bylo vydáno osvědčení; ze statistiky Ministerstva obrany vyplývá, že jednorázový peněžitý příspěvek v této výši byl vyplacen 150 osobám. Na jednorázovém peněžitém příspěvku tak bylo za dobu účinnosti zákona č. 262/2011 Sb. do 31. prosince 2023 vyplaceno celkem 136,5 mil. Kč (129 mil. Kč přímým účastníkům odboje a odporu proti komunismu a 7,5 mil. Kč pozůstalým po nich).

Pokud jde o úpravu důchodů účastníků odboje a odporu proti komunismu, do konce února 2024 měli držitelé osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu nárok na stanovení výše procentní výměry důchodu nejméně v částce odvozené od procentní výměry průměrného starobního důchodu zjištěného pro účely zvýšení důchodů od ledna 2012 a valorizované k datu, od něhož se důchod přiznává. Podle právní úpravy platné do 29. února 2024 bylo rovněž zohledňováno, zda dotyčná osoba pobírala z českého důchodového pojištění tzv. dílčí důchod,a k úpravě důchodů nedocházelo automaticky, o úpravu důchodu bylo třeba si požádat u orgánu sociálního zabezpečení, který důchod vyplácel. S účinností od 1. března 2024 byly zákonem č. 28/2024 Sb.podmínky nároku na úpravu důchodů účastníků odboje a odporu proti komunismu stanovené v § 8 zákona č. 262/2011 Sb. významným způsobem upraveny. Držitelé osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu mají nově nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku, a to i když

Důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době. Jeho výše se stanoví v souladu s § 61 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle poměru těchto dob. Zákon č. 28/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

by nezískali potřebnou dobu důchodového pojištění. Zároveň výše jejich důchodů je vždy vyměřována v zaručené výši, která odpovídá výši průměrného starobního důchodu, resp. je od této výše odvozena v případě vdovských a vdoveckých důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu prvního a druhého stupně. Zaručená výše důchodů nově náleží i v případě tzv. dílčích důchodů, tj. důchodů krácených vzhledem k výdělečné činnosti v cizině, a aktualizuje se. V roce 2024 tato zaručená výše důchodu činí částku 20 635 Kč měsíčně. U vdovských/vdoveckých a invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně by důchod upravený podle zákona č. 262/2011 Sb., ve znění zákona č. 28/2024 Sb., činil 12 518 Kč a u invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně 9 812 Kč.

Konkrétní výši finančních dopadů změn navrhovaných předloženým návrhem zákona lze velmi těžko odhadovat, neboť lze jen těžko odhadnout, jaký vliv bude mít navrhovaná právní úprava na nárůst počtu žádostí o vydání osvědčení účastníků odboje a odporu proti komunismu. K jistému nárůstu počtu podaných žádostí totiž již došlo po přijetí zákona č. 28/2024 Sb. Lze tedy těžko odhadnout, jaký přesný podíl na dalším nárůstu žádostí budou mít změny obsažené v tomto návrhu zákona, tj. nakolik bude využíváno oprávnění podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu ze strany dalších subjektů, které k tomu bude opravňovat zákon ve znění nyní předložených změn.

Pokud jde o odhad finančních dopadů v souvislosti s výplatou jednorázového peněžitého příspěvku, hraje podstatnou roli skutečnost, že tento příspěvek se nevyplácí při každém udělení osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Uvedený příspěvek se vyplácí jen žijícímu účastníku odboje a odporu proti komunismu, který je státním občanem České republiky, popř. jeho manželce/manželovi, pokud účastník odboje a odporu proti komunismu zemřel. Ze statistik Ministerstva obrany vyplývá, že ačkoli bylo do konce r. 2023, tj. za víc než 12 let účinnosti zákona č. 262/2011 Sb., uděleno celkem 2 361 osvědčení, jednorázový peněžitý příspěvek byl vyplacen pouze 1 440 osobám, z toho 1 290 přímým účastníkům odboje a odporu proti komunismu a 150 pozůstalým manželkám/manželům. U případné úpravy důchodů je téměř nemožné odhadnout, kolik osob, kterým bylo vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, by na takovou úpravu důchodu vůbec mělo nárok (nemusí být ještě poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění, popř. jim byl vyměřen důchod vyšší).

I přes výše uvedené se odhadují dopady navrhované právní úpravy maximálně v řádech milionů Kč ročně a očekává se, že případné výdaje spojené s vyšším počtem vydaných osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu budou zabezpečeny v rámci schválených rozpočtů příslušných kapitol a že nevyvolají žádné dodatečné požadavky na státní rozpočet.

• Úprava způsobu odměňování členů Etické komise

Změna způsobu odměňování členů Etické komise nebude znamenat zvýšené finanční náklady, neboť se mění pouze způsob odměňování a je předpoklad, že celková výše odměn stanovená vládou bude zachována.

Členové Etické komise mají nyní s Úřadem vlády ČR uzavřeny dohody o pracovní činnosti, přičemž odměna člena Etické komise činí 15 000,- Kč měsíčně, odměna předsedy Etické komise pak 17 000,- Kč měsíčně.

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh zákona může přinést pouze pozitivní sociální dopady, a to zlepšením zabezpečení držitelů osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu výplatou jednorázového peněžitého příspěvku a případnou úpravu jeho důchodu podle § 8 zákona č. 262/2011 Sb.

Návrh nepřináší žádné dopady na národnostní menšiny, na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Ochrana soukromí je návrhem zákona plně respektována. Případný negativní zásah do soukromí jednotlivce, který by mohl být důsledkem podání žádosti o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu za dosud žijící osobu, je řešen podmíněním této žádosti souhlasem osoby, za kterou se žádá. Také je potřeba zdůraznit, že řízení o žádostech je správním řízením a jako takové je neveřejné. Podle § 9 zákona č. 262/2011 Sb. již dnes platí, že Ministerstvo obrany zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě titul, datum a místo narození osob, kterým bylo vydáno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, nicméně toto zveřejnění je projevem ocenění osob, jež se účastnily odboje a odporu proti komunismu, a nelze jej považovat za zásah do soukromí či do oblasti ochrany osobních údajů.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nevytváří žádná korupční rizika.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava se netýká bezpečnosti ani obrany státu a nebude mít na bezpečnost a obranu státu žádné dopady.

10. Zhodnocení dopadů na rodiny

Návrh zákona může přinést pozitivní dopady v podobě zlepšení sociální situace rodin držitelů osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu a rodin pozůstalých po držiteli tohoto osvědčení.

11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.

12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Návrh zákona sám o sobě nezavádí opatření, která by se týkala rozvoje eGovernmentu a digitální agendy ve veřejné správě jako celku.

Pokud jde o nové oprávnění ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, je plně v souladu se zásadou budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default), neboť podání žádosti a případná další komunikace mezi žadatelem a správním orgánem bude probíhat pouze elektronicky, prostřednictvím datových schránek, jak ostatně vyžaduje již stávající právní úprava.

13. Způsob projednání návrhu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

Vláda navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny již v prvém čtení. Důvodem tohoto návrhu je časová naléhavost přijetí navrhovaných změn, a to s ohledem na věk osob, které by v důsledku navrhované právní úpravy mohly získat osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

K čl. I

K bodům 1 a 3

Navrhuje se rozšířit okruh osob, které zákon č. 262/2011 Sb. opravňuje k podání žádosti o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, o ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, a to s ohledem na charakter činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů a poznatky, které v rámci své badatelské činnosti získává.

Dále se navrhuje umožnit podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu i za osobu dosud žijící, čímž by měl být usnadněn přístup k získání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu osobám, které žádost o vydání osvědčení nepodaly např. z důvodu vysokého věku, obav z jednání s úřady atp. Náležitostí takové žádosti ovšem bude souhlas osoby, za kterou je žádost podána. Souhlas se vyžaduje s ohledem na ochranu jejího soukromí. Nebude-li souhlas k žádosti přiložen, bude žádost považována za neúplnou a žadatel bude podle obecné úpravy správního řízení vyzván k jejímu doplnění. Nebude-li souhlas ani po této výzvě správního orgánu doplněn, řízení o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu bude zastaveno; bez souhlasu „dotčené“ osoby nebude moci řízení proběhnout, tj. nebude možné shromáždit podklady pro rozhodnutí a ve věci rozhodnout.

Navrhuje se rovněž provést terminologickou úpravu spočívající v nahrazení slov „občanské sdružení“ slovem „spolek“ tak, aby pojmosloví odpovídalo novému občanskému zákoníku a změnám, které v souvislosti s jeho přijetím byly přijaty.

K bodům 2 a 6

S ohledem na vývoj ve společnosti se navrhuje umožnit podat žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu i partnerovi případného účastníka odboje a odporu proti komunismu, neboť není důvod tyto osoby z okruhu osob tvořících rodinu případného účastníka odboje a odporu proti komunismu vylučovat. Za partnery se považují jak partneři podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak s účinností od 1. ledna 2025 i osoby, které uzavřely partnerství podle § 655 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 123/2024 Sb.

Ve stejném smyslu se upravuje i § 6 odst. 3 zákona č. 262/2011 Sb., který se tak uvádí do souladu s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, na kterou navazuje. Zákon o válečných veteránech přiznává některá práva kromě válečných veteránů i jejich manželům, partnerům a druhům. Zákon č. 262/2011 Sb. ovšem o partnerech v souvislosti s odkazem na právní úpravu obsaženou v zákoně o válečných veteránech nehovoří. Tato nepřesnost se tak změnou obsaženou v bodě 6 napravuje.

K bodům 4 a 5

Vzhledem k tomu, že žádost o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu bude oprávněn podat i ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, navrhuje se z důvodu procesní ekonomie přiložit v takovém případě k žádosti o vydání osvědčení i odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů, které je správní orgán oprávněn po Ústavu pro studium totalitních režimů požadovat. Tato navrhovaná úprava povede k urychlení správního řízení iniciovaného ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.

V řízení zahájeném na základě žádosti jiné oprávněné osoby, bude nadále odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů dokládáno v průběhu správního řízení na žádost Ministerstva obrany, popř. Etické komise.

K bodu 7

Úpravami zákoníku práce provedenými zákonem č. 281/2023 Sb. byly s účinností od 1. října 2023 podstatně upraveny i podmínky výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Změny právní úpravy tohoto institutu ve vztahu k odměňování členů Etické komise zvýraznily, že tento způsob odměňování členů Etické komise není vhodný. Navrhuje se tedy předmětné ustanovení upravit a odměňování řešit obdobně jako u služební komise, která má být zřízena novelou zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (schváleno vládou dne 10. dubna 2024 pod čj. 1142/23, sněmovní tisk č. 673).

K čl. II (Účinnost)

Účinnost navrhovaných změn je navrhována prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Důvodem je časová naléhavost přijetí změn vyplývající z pokročilého věku některých osob, kterých by se navrhované změny mohly pozitivně dotknout.

V Praze dne 5. června 2024

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D. podepsáno elektronicky

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací