Současná právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je stanovena v ustanoveních § 190 až § 203 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Ochrana zaměstnanců před následky pracovních úrazů a nemocí z povolání je na základě úpravy obsažené v ustanovení § 205d zákoníku práce zajištěna formou zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Uvedená právní úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání bude komplexně nahrazena novou právní úpravou zavádějící nový systém úrazového pojištění, který bude jako jeden ze základních systémů sociálního pojištění prováděn Českou správou sociálního zabezpečení. Nová právní úprava je obsažena v návrhu zákona o úrazovém pojištění.
Navrhovaná právní úprava úrazového pojištění představuje zásadní zásah do dosavadní základní pracovněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, obsažené zejména v zákoníku práce. Vzhledem ke značnému množství zákonů, které je nezbytné změnit v souvislosti s návrhem zákona o úrazovém pojištění, se předkládá samostatný návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění.
Důvodem navrhovaných změn je v převážné většině případů skutečnost, že tyto zákony obsahují úpravy, v nichž je odkazováno na současnou právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání uvedenou v zákoníku práce. Další změny jsou navrhovány z důvodu nezbytného promítnutí komplexní systémové změny v pojištění pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, která je navrhována zákonem o úrazovém pojištění, do příslušných souvisejících zákonů.
Zapracování těchto změn do návrhu zákona o úrazovém pojištění by neúměrně zatížilo jeho rozsah a zhoršilo tak jeho přehlednost. Proto bylo přistoupeno k provedení uvedených nezbytných změn samostatným zákonem.
Cílem návrhu zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění, je zapracovat dopad zákona o úrazovém pojištění do právního řádu České republiky tak, aby s ním byl v souladu, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a zároveň, aby byl slučitelný s právními akty Evropských společenství.
S přihlédnutím na provázanost návrhu zákona o úrazovém pojištění s návrhem zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění, se navrhuje stanovit nabytí účinnosti tohoto zákona ke stejnému datu – 1. července 2006.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy je uveden v důvodové zprávě k návrhu zákona o úrazovém pojištění. Změny navrhované zákonem o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění, nemají samy o sobě finanční dosah na státní rozpočet, jsou vesměs důsledkem změn, které přináší návrh zákona o úrazovém pojištění.
K Čl. I
Navrhovanou změnou je v zákoně o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy doplňována působnost Ministerstva práce a sociálních věcí též o oblast úrazového pojištění, protože toto ministerstvo je podle návrhu zákona o úrazovém pojištění jedním z orgánů provádějících toto pojištění.
K Čl. II
Navrhovaná změna § 6 zákona o životním minimu zahrnuje dávky úrazového pojištění, s výjimkou bolestného, příspěvku za ztížení společenského uplatnění, náhrady nákladů spojených s léčením a náhrady nákladů spojených s pohřbem, mezi započitatelné příjmy pro účely tohoto zákona, obdobně jako je tomu u dávek důchodového a nemocenského pojištění. Tento postup je veden záměrem, aby s nově navrhovanou právní úpravou úrazového pojištění bylo v této oblasti zacházeno stejně jako se současnou právní úpravou, kdy jsou do rozhodného příjmu pro účely nároku na dávky sociální péče započítávány srovnatelné dávky (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrada nákladů na výživu pozůstalých).
K Čl. III
Navrhované změny ustanovení § 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou vedeny záměrem uvést tento zákon do souladu s návrhem zákona o úrazovém pojištění, pokud jde o posuzování zdravotního stavu v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Navrhované změny ustanovení § 11 vyplývají z koncepce nové právní úpravy úrazového pojištění počítající s využitím údajů, které získávají orgány sociálního zabezpečení (ty budou do budoucna rovněž orgány úrazového pojištění) pro účely sociálního zabezpečení i v oblasti úrazového pojištění – jejich dosavadní oprávnění v oblasti sociálního zabezpečení se proto rozšiřují i na získávání údajů a informací potřebných pro provádění úrazového pojištění.
V souvislosti se zahrnutím zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví vydat v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášku, která upraví (i pro oblast důchodového pojištění, veřejného zdravotního pojištění, apod.) podmínky, za nichž nemoci z povolání vznikají a klinický stupeň závažnosti nemocí, vad nebo stavů, které jsou jako nemoc z povolání uznávány, postup při uznávání nemocí z povolání, a vydá seznam zdravotnických zařízení, která uznávají nemoci z povolání, se vypouští obdobné ustanovení z § 16 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
K ČL.IV
Navrhovaná změna v § 67b zákona o zdraví lidu umožňuje lékařům orgánu úrazového pojištění nahlížet do zdravotnické dokumentace i pro účely úrazového pojištění.
K Čl. V
Změny týkající se některých ustanovení občanského soudního řádu zajišťují, aby přednostními pohledávkami byly též náhrady přeplatků na dávkách úrazového pojištění, jakož i pohledávky pojistného na úrazovém pojištění. Doplnění úrazového pojištění do dalších ustanovení občanského soudního řádu je navrhováno i pokud jde o doručování dražební vyhlášky a některé další postupy soudu tak, aby bylo po zavedení úrazového pojištění dosaženo souladu v přístupu k tomuto pojištění s přístupem, který je v občanském soudním řízení uplatněn vůči ostatním odvětvím sociálního zabezpečení.
K Čl. VI
Navrhovanou změnou ustanovení § 6 a 7 zákona o rozpočtových pravidlech se provádí doplnění stávajícího textu v návaznosti na návrh zákona o úrazovém pojištění a zavádí v rozpočtové oblasti pro úrazové pojištění stejný režim jaký existuje pro ostatní odvětví sociálního pojištění (nemocenské pojištění, důchodové pojištění). Pokud jde o oblast pojistného a dávek úrazového pojištění jsou tyto úpravy navrženy v § 36 zákona o rozpočtových pravidlech.
Zákonem o rozpočtových pravidlech je třeba ze státního rozpočtu vyčlenit částku 120 mil. Kč na provádění prevence v úrazovém pojištění.
K Čl. VII
V zákoně o daních z příjmůse navrhuje do výčtu uvedeného v ustanovení § 4 o osvobození od daně uvést též příjem, který získají poplatníci daně ve formě dávek úrazového pojištění.
K Čl. VIII
V trestním zákoně je doplnit do skutkových podstat trestných činům neodvedení či zkrácení pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění též neodvedení či zkrácení pojistného na úrazové pojištění, aby byl zajištěn soulad v přístupu státu k jednání porušujícím chráněné zájmy v oblasti všech odvětví sociálního zabezpečení (pojištění).
K Čl. IX
Nezbytné změny vyplývající z navrhované úpravy úrazového pojištění se promítají do příslušných ustanovení zákona o důchodovém pojištění. Do vyměřovacího základu pojištěnce se tak bude pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu v oblasti důchodového pojištění na základě úpravy navržené v ustanovení § 16 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění ode dne účinnosti zákona o úrazovém pojištění zahrnovat též úrazová renta, tak jako se dosud do vyměřovacího základu pojištěnce zahrnuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) státního zaměstnance po skončení neschopnosti k službě.
Dále se v souvislosti se zavedením úrazového pojištění provádějí nezbytné legislativně technické úpravy v ustanovení § 25 a ruší se v § 107 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění zmocnění pro vládu stanovit nařízením, které nemoci se považují za nemoci z povolání, a seznam těchto nemocí. Do budoucna bude seznam nemocí z povolání součástí zákona o úrazovém pojištění (přílohou k tomuto zákonu).
K Čl. X
V zákoně o státní sociální podpoře se navrhuje doplnit v ustanovení § 5, že za příjmy rozhodné pro přiznání dávky se považují též některé dávky úrazového pojištění, a to s ohledem na jejich charakter úrazový příplatek, úrazové vyrovnání, úrazová renta, jednorázové odškodnění pozůstalého a úrazová renta pozůstalého.
K Čl. XI
Navržená změna zákona o soudním řádu správním spočívá ve stanovení příslušnosti soudu. Pokud jde o věci úrazového pojištění, navrhuje se stanovit, že příslušným bude krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě se v tomto obvodu zdržuje.
Další navrhovaná změna se týká náhrady nákladů řízení ve věcech úrazového pojištění. Navrhovanými změnami bude stanoven v těchto věcech stejný postup jako při řízení o věcech důchodového či nemocenského pojištění.
K Čl. XII
Navrhovaná úprava zákona o ochraně osobních údajů reaguje na návrh zákona o úrazovém pojištění a provádí nezbytné doplnění ustanovení zajišťující potřebný věcný a legislativní soulad právní úpravy.
K Čl. XIII
Pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání budou soudcům náležet dávky úrazového pojištění.
K Čl. XIV
V zákoně o výkonu trestu odnětí svobody jsou navrhovány změny v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů. V ustanovení § 39 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody se proto provádějí nezbytné legislativně technické úpravy a nově se stanoví, že zabezpečení odsouzeného pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání upravuje zvláštní právní předpis. Tímto právním předpisem se rozumí zákon o úrazovém pojištění.
K Čl. XV
V zákoně o prevenci závažných havárií se v návaznosti na návrh zákona o úrazovém pojištění podle kterého by již nadále nebylo možné postupovat.
K Čl. XVI až XXVIII
Navrhované změny celního zákona, zákona o Policii České republiky, zákona o požární ochraně, zákona o zajišťování obrany České republiky, lesního zákona, zákona o rybářství, zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti, zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, zákona o obecní policii, zákona o Bezpečnostní informační službě, krizového zákona a zákona o integrovaném záchranném systému vycházejí z návrhu zákona o úrazovém pojištění.
V uvedených zákonech jde o změny dosavadní právní úpravy odpovědnosti státu za škodu způsobenou osobám, které poskytly pomoc orgánům zřízeným podle uvedených zákonů, např. myslivecké stráži, Vězeňské službě nebo jejímu příslušníkovi, zaměstnanci finančního ředitelství, strážníkovi, apod. na její žádost a s jejím vědomím. Došlo-li u takové osoby k poškození zdraví nebo ke smrti, byla podle dosavadní právní úpravy náhrada škody určena podle pracovněprávních předpisů o odškodňování pracovních úrazů.
Vzhledem k navrhované právní úpravě úrazového pojištění, která vychází ze zcela nové koncepce a je systémově zcela odlišná od dosavadní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, nelze nadále spravedlivě požadovat, aby se pro případ úrazu či smrti ve výše uvedených situacích vycházelo z fikce pracovněprávního vztahu uvedených osob. Proto se navrhuje, aby se v takových případech náhrada škody poskytovala podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví ve zvláštních případech. Uvedeným osobám tak bude zajištěna, pokud jde o rozsah a výši nároků, prakticky stejná právní ochrana, jakou jim dosud zajišťovala dosavadní právní úprava odkazující na pracovněprávní předpisy.
K čl. XXIX
Přechodné ustanovení navrhovaného zákona je koncipováno obdobně jako přechodná ustanovení zákona o úrazovém pojištění, která zachovávají použití současné právní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání i pro období ode dne účinnosti nové právní úpravy úrazového pojištění, pokud jde o nároky vzniklé před tímto dnem. Proto i rozsah a výše náhrady újmy na zdraví nebo smrti vzniklé před 1. červencem 2006, která nebyla do dne 30. června 2006 vyplacena, se v případech upravených ustanoveními zákonů, která se mění v článcích XVI až XXVIII tohoto zákona, posuzují i po 30. červnu 2006 obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů zaměstnanců platných ke dni 30. června 2006.
K Čl. XXX
Účinnost navrhovaného zákona se navrhuje shodně s účinností nové hmotněprávní úpravy obsažené v návrhu zákona o úrazovém pojištění od 1. července 2006.
V Praze dne 21. září 2005
předseda vlády
místopředseda vlády a
ministr práce a sociálních věcí