K ČÁSTI PRVNÍ
Čl. I
K bodu 1
Původní ustanovení vznikalo v době, kdy nebylo běžné, že má každá škola webové stránky a přístup k internetu. Nyní je situace jiná a jedná se o veřejný dokument, který by měl být přístupný komukoliv a kdykoliv. Zároveň platí, že s revidovaným rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání přijde i digitální nástroj pro tvorbu školních vzdělávacích programů a jeho prezentaci online, což umožní školám tuto povinnost bezplatně naplnit (pokud se pro využití tohoto nástroje rozhodnou). Považujeme za velmi přínosné, když budou moci rodiče nahlédnout do základního školního kurikulárního dokumentu základních a středních škol. Stejně tak vidíme jako pozitivní, když pedagog ucházející se o práci v dané škole bude moci nahlédnout do dokumentu, podle kterého „bude učit“. A v neposlední řadě to může přispět k tomu, že školy budou tento dokument držet aktuální a odpovídající tomu, co a jakým způsobem se ve škole skutečně učí. Možnost nahlížení do vzdělávacího programu ve škole zůstává zachována, jedná se o zavedenou praxi, při které se použijí základní zásady činnosti správních orgánů podle správního řádu.
K bodu 2
Podle dosavadní právní úpravy mají vyšší odborné školy povinnost zveřejňovat akreditované vzdělávací programy na přístupném místě ve škole. Vzhledem k čím dál častějšímu využívání vzdáleného přístupu pro získávání potřebných informací navrhuje se nově doplnit povinnost pro vyšší odborné školy, aby zveřejňovaly tímto způsobem seznam vzdělávacích programů akreditovaných podle § 104 až 106, včetně uvedení profilu absolventa, formy a délky vzdělávání. Povinnost umožnit nahlížet do vzdělávacího programu ve škole, pořizovat si z něj opisy a výpisy a kopie zůstává zachována.
K bodu 3 K bodu 4
Navrhuje se, aby mateřské školy a školní jídelny (a rovněž tak lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy) mohly zřizovat jiná ministerstva nejen jako státní příspěvkové organizace, ale rovněž jako organizační složky státu. Důvodem je skutečnost, že zřízení státní příspěvkové organizace je z personálního a logistického hlediska vysoce neefektivní. Naopak efektivnější je zřizování ve formě organizační složky státu, s čímž již některá jiná ministerstva mají zkušenosti (srov. § 172). Z toho důvodu se ani neuvažovalo o jiných právních formách. V této souvislosti se mění i § 172. Dále se zrušuje nadbytečný odkaz a neaktuální poznámka pod čarou.
K bodu 5
Stanoví se, že ředitel školy bude nově zveřejňovat výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Typicky půjde o zveřejnění na internetových stránkách školy, ale může jít o zveřejnění např. i na internetových stránkách zřizovatele. Zůstává možnost ve škole do zprávy nahlížet, popř. pořizovat opisy, výpisy, kopie.
K bodu 6
Dochází ke zrušení podpůrného opatření spočívající ve využití dalšího pedagogického pracovníka. Zavádí se (na úrovni zákona úžeji vymezené) podpůrné opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga. Změny budou promítnuty ve vyhlášce č. 27/2016 Sb.
K bodu 7
Podpůrné opatření psycholog nebo speciální pedagog nebude moci být poskytováno žákovi základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí, která má nárok na financování činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4, a žákovi srovnatelné základní školy, která není zřizována krajem, obcí nebo svazkem obcí. Srovnatelnou školou je taková, která jinak naplňuje parametry příslušného nařízení vlády podle § 161 odst. 3 (které se nicméně samo o sobě vztahuje jen na školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí). K možné indexaci se pro určení srovnatelnosti nepřihlíží. Řediteli běžné základní školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí se nově zavádí povinnost zajistit práci školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga v rozsahu maximálního týdenního počtu hodin přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu na základě § 161 odst. 3 nebo 4, respektive příslušného nařízení vlády, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné. Analogicky se toto uplatní i u srovnatelných základních škol jiných zřizovatelů. V těchto školách by tedy měla být, je-li to vzhledem k vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků nezbytné, zajištěna práce psychologa nebo speciálního pedagoga celkově až v úhrnu týdenní pracovní doby (zjednodušeně úvazku), jaký odpovídá příslušnému maximálnímu týdennímu počtu hodin financovanému u základních škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí ze státního rozpočtu (nařízení vlády č. 123/2018 Sb.) a stanovenému rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti psychologa a speciálního pedagoga (nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů). Žáci běžných základních škol jiných zřizovatelů by tedy neměli být v tomto ohledu v horším postavení než žáci běžných základních škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, kde se podpůrná opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga nebudou poskytovat v souvislosti s parametrizací těchto pozic. Smyslem této úpravy je zajistit kontinuitu individuální podpory psychologem nebo speciálním pedagogem (včetně předmětu speciálně-pedagogické péče) pro žáky běžných základních škol, ve kterých v souvislosti s parametrizací těchto pozic nebude poskytováno podpůrné opatření spočívající ve využití psychologa nebo speciálního pedagoga.
K bodu 8
Pro přehlednost se původní odstavec 4 rozděluje do tří odstavců. Odstavec 4 upravuje úlevy u přijímacích zkoušek. Provádí se formální úprava v počtu let potřebných pro úlevu u přijímacích zkoušek. Systém jinak zůstává stejný. Uchazeč, který po určitou dobu studoval v zahraničí, má právo na prominutí přijímací zkoušky z oboru vzdělání Český jazyk a literatura. To znamená, že se mu jednak promíjí písemný test ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura (§ 60b odst. 2) jednotné přijímací zkoušky. Dále se mu promíjí i test školní přijímací zkoušky ověřující znalosti ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Pokud škola koná např. test obecných studijních předpokladů, pak uchazeč nekoná konkrétní úlohy, které ověřují dané znalosti, nebo mu nejsou započteny. Uchazeči se tedy promíjí úlohy, které ověřují znalosti gramatiky, pravopisu, slovotvorby, větné stavby aj. Ostatní přijímací zkoušky, zejména test z matematiky, však uchazeč koná, a to i přesto, že mohou ověřovat obecné znalosti českého jazyka (např. slovní úlohy v matematice). Dále se jednoznačně stanoví podmínky, které musí uchazeč splnit, aby měl nárok. Obecně platí pravidlo 2 let v zahraničí z posledních 4, přičemž rok, kdy uchazeč podává přihlášku, se do těchto let započítává. Např. uchazeč se vzdělával ve škole v zahraničí do školního roku 2020/2021 včetně a ve školním roce 2021/2022 se vzdělával v 9. ročníku v základní škole v ČR. Tento uchazeč má nárok na úlevu při podání přihlášky v únoru 2022. Pokud uchazeč neuspěje a ve školním roce 2022/2023 se nevzdělává, má opět úlevu při podání přihlášky v únoru 2023. Pokud by však ani tehdy uchazeč neuspěl, v únoru 2024 již úlevu mít nebude, neboť v posledních 4 letech byl pouze 1 rok v zahraničí.
K bodu 9
K odstavci 5: Stávající povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka osoby, které byla zkouška prominuta, zůstává zachována. Nebude-li znalost českého jazyka rozhovorem prokázána, nemůže být uchazeč do daného oboru vzdělání přijat. K odstavci 6: Jednoznačně se stanoví podmínky, které musí uchazeč splnit, aby měl nárok na úlevu u maturitní zkoušky. Pro úlevu u maturitní zkoušky obecně platí pravidlo 2 let v zahraničí z posledních 8, přičemž rok, kdy uchazeč podává přihlášku, se do těchto let započítává. K odstavci 7: Zakotvuje se výslovně v zákoně, že žádost o prominutí přijímací zkoušky ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a žádost o úpravu podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky pro osoby vzdělávající se v předcházejících letech po dobu stanovenou zákonem ve škole mimo území České republiky, je součástí přihlášky ke vzdělávání ve střední škole nebo vyšší odborné škole, resp. přihlášky k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce. K odstavci 8: Stanoví se zmocnění pro vydání vyhlášky. Stávající podoba zmocnění již nesplňuje současné legislativně-technické požadavky.
K bodu 10
Navrhuje se, aby kromě cizinců měli nárok na bezplatnou jazykovou přípravu rovněž čeští občané, kteří mají prokazatelně obdobné integrační potřeby jako cizinci. Jedná se o zásadní preventivní krok ke zmírnění jejich školní neúspěšnosti. Doposud bylo posílení výuky českého jazyka možné v rámci podpůrných opatření, ale je žádoucí poskytovat těmto žákům podporu bez nutnosti vyšetření ve školském poradenském zařízení na základě posouzení přímo ve škole a je efektivní, aby mohli být nárokově začleněni do skupin pro jazykovou přípravu cizinců zřizovaných podle § 10 až § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb. Dále se provádí legislativně-technická změna v souvislosti s přečíslováním odstavců.
K bodu 11
Legislativně-technické změny v návaznosti na přečíslování odstavců.
K bodu 12
Legislativně technické zpřesnění – v přípravných třídách a přípravných stupních se nejedná o žáky základní školy.
K bodu 13
Stanoví se, že ředitel školy bude nově zveřejňovat školní řád a vnitřní řád nejen na přístupném místě ve škole, ale i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Typicky půjde o zveřejnění na internetových stránkách školy, ale může jít o zveřejnění např. i na internetových stránkách zřizovatele.
K bodu 14
Podle dosavadní právní úpravy může výchovná opatření (pochvaly, ocenění, kázeňská opatření) udělovat výhradně ředitel nebo třídní učitel. Nově se stanoví možnost, aby tato opatření mohli udělovat i jiní pedagogičtí pracovníci
K bodu 15
V praxi panují nejasnosti ohledně této lhůty. Důkazní řízení může být složité, účastník může podávat opravné prostředky a nemusí být reálné do 2 měsíců rozhodnout. Z toho důvodu se nově stanoví, že postačí, pokud ředitel školy do 2 měsíců řízení zahájí. Zároveň se ruší nadbytečný odkaz a neaktuální poznámka pod čarou.
K bodu 16
Jedná se o legislativně technické úpravy s ohledem na legislativní změny v rámci školských obvodů.
K bodu 17
Navrhuje se umožnit zřizovat i firemní třídy v rámci „běžných“ pracovišť, aniž by se muselo vždy nutně jednat o odloučené pracoviště. Pod pojmem třídy bude zahrnuto i odloučené pracoviště (které se ze tříd skládá).
K bodu 18
Jedná se o legislativně technické úpravy dané novým zněním § 178 a 179.
K bodu 19
Ruší se povinnost základní školy informovat zákonného zástupce o možnosti odkladu povinné školní docházky. Ustanovení pochází z doby, kdy zápisy byly v lednu a o odklad se žádalo do konce května. Nyní podle odstavce 1 má zákonný zástupce požádat v době zápisu, a tedy informování ve stejné době již neplní svůj účel. Nadto se dítě (ani zákonný zástupce) nemusí k zápisu do základní školy osobně dostavit. O možnosti odkladu typicky průběžně informuje zákonného zástupce mateřská škola.
K bodu 20
Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na bod 19.
K bodu 21
Doplňuje se povinnost ředitele školy, která není spádovou školou dítěte, oznámit vydání rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky bez zbytečného odkladu řediteli spádové školy. Ředitel spádové základní školy dostává od zřizovatele seznam dětí s místem trvalého pobytu v obci. Pokud dítě žádá o udělení odkladu v jiné než spádové škole, ředitel spádové školy se o tomto nedozví (na rozdíl od zapsání dítěte, které se oznamuje řediteli spádové školy). Doplňované ustanovení má zamezit zbytečnému vyhledávání nepřihlášených dětí a zjišťování důvodů. U ředitele spádové školy se tak shromáždí jak informace o přijetí v nespádové škole, tak informace o uděleném odkladu ředitelem nespádové školy.
K bodu 22
Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K bodu 23
Navrhuje se, že ředitel školy ukončí individuální vzdělávání i v případě, že žák neprospěl v 1. pololetí. Pokud se žákovi v individuálním vzdělávání nedaří, není důvod čekat až na konec 2. pololetí.
K bodu 24
Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K bodu 25
Stanoví se, že ředitel školy bude nově zveřejňovat informace k zápisu do základní školy nejen způsobem v místě obvyklým, ale i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Typicky půjde o zveřejnění na internetových stránkách školy, ale může jít o zveřejnění např. i na internetových stránkách zřizovatele.
K bodu 26
Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K bodu 27
Ustanovení týkající se nakládání s chemickými látkami se vypouští jako nadbytečné, protože je obsaženo v § 29 odst. 4 a 5. Umožňuje se, aby žáci středních škol mladší 18 let mohli v rámci teoretického i praktického vyučování konat i takové činnosti, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům. Z důvodu obecné úpravy vzdělávání mladistvých při praktickém vyučování podléhající ustanovením zákoníku práce a dalším předpisům podle § 65 odst. 3 školského zákona, se žáci některých oborů vzdělání nemohou adekvátně vzdělávat v přípravě na budoucí povolání. Nyní se to týká zejména práce s řetězovou pilou či činnosti na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, nicméně je předpoklad narůstajících ochranných opatření pro mladistvé zaměstnance, proto je navrhovaná právní úprava postavena v obecné rovině. Zároveň se stanoví podmínky, za kterých to je možné. Práce s řetězovou pilou nebo činnosti na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti jsou dosud pro žáky mladší 18 let zakázané podle § 3 ve spojení s § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice, a ve spojení s § 19 odst.
3 písm. a) bodem 1 zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Z citovaných ustanovení vyplývá, že žák musí být plně svéprávný (tj. v praktické rovině starší 18 let, viz § 30 občanského zákoníku). Činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti se v souladu s § 2 písm. c) nařízení vlády č. 194/2022 Sb. rozumí obsluha a práce na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, při které může dojít k úrazu elektrickým proudem. Navržené ustanovení je v postavení lex specialis pouze vůči zákazu činnosti žáků mladších 18 let. Jinak platí jiné právní předpisy a nad jejich rámec se určuje, že dohled musí zabezpečit zákonem určené osoby a musí být přímý.
K bodu 28 K bodu 29
§ 78 odst. 1 písm. b) Podle stávající právní úpravy bylo možné konat zkoušku z cizího jazyka, který byl vyučován ve škole (dle jakéhokoliv rámcového i školního vzdělávacího programu), poté co byla písemná práce a ústní zkouška přesunuta do profilové části, je nutné, aby daný jazyk byl součástí školního vzdělávacího programu daného oboru, ve kterém se žák vzdělává, neboť profilace maturitní zkoušky s sebou nese nutnost vazby na odborná témata a slovní zásobu daného oboru. § 78a odst. 1 Zkouška matematika rozšiřující byla poprvé do modelu maturitní zkoušky zapojena novelou školského zákona č. 284/2020 Sb. V rámci této novely však nesplňovala podmínku pro zveřejnění katalogu požadavků k této zkoušce 48 měsíců před konáním zkoušky. Situace byla řešena přechodným ustanovením. S účinností této novely školského zákona však již bude katalog požadavků i pro zkoušku matematika rozšiřující zveřejněn více jak 48 měsíců před konáním zkoušky, je tedy možné tuto část § 78a vypustit.
K bodu 30 K bodu 31 K bodu 32 K bodu 33 K bodu 34 K bodu 35
Z důvodu nezbytnosti jistoty zajištění společné části maturitní zkoušky se rozšiřuje vymezení subjektu pověřeného ministerstvem ke všem činnostem, které doposavad zajišťuje výlučně Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Zároveň se tímto posiluje pravomoc ministerstva při zajišťování jednotné přijímací zkoušky a společné části maturitní zkoušky možností vykonávat tyto činnosti ve své kompetenci. Pokud by Centrum nebylo schopno kvůli personálním a materiálním podmínkám školským zákonem stanovené povinnosti naplnit, je třeba vytvořit legislativní prostor pro možné pověření subjektu jiného (jiné státní příspěvkové organizace) v souladu s novým zněním § 169a.
K bodu 36
V návaznosti na zobecnění subjektu, který může být ministerstvem pověřen k činnostem vztahujícím se k didaktickým testům společné části maturitní zkoušky, se upravuje i povinnost mlčenlivosti u informací veřejně nepřístupných, tedy zejména obsahu zadání společné části maturitní zkoušky a jednotlivé zkoušky podle § 113 odst. 2 písm. a).
K bodu 37
Legislativně technická změna vyplývající z nového znění § 169a.
K bodu 38
Žák v profilové části koná z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka zkoušky formou písemné práce a ústní zkoušky. Z těchto předmětů na základě § 79 odst. 5 školského zákona nelze konat zkoušku v jiné formě. Proto je v § 81 odst. 6 nutné nahradit chybně uvedenou písemnou zkoušku slovem práci, aby bylo zcela zřetelné, které zkoušky žák, který již získal střední vzdělání, již nemusí konat.
K bodu 39
Legislativně technická oprava odkazu na nesprávný odstavec.
K bodu 40
Legislativně technická změna vyplývající z úpravy § 20.
K bodu 41
Legislativně technická změna vyplývající z nového znění § 169a.
K bodu 42
Stanoví se, že ředitel vyšší odborné školy bude informace k přijímacímu řízení zveřejňovat také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Typicky půjde o zveřejnění na internetových stránkách školy, ale může jít o zveřejnění např. i na internetových stránkách zřizovatele.
K bodu 43
Do § 94 se přidává nový odstavec, kterým se umožňuje přijímání k vyššímu odbornému vzdělávání mimo rámec příslušného kola přijímacího řízení a zařazení uchazeče do probíhajícího prvního ročníku. Toto opatření se vztahuje na uchazeče, který je studentem bakalářského studijního programu nebo magisterského studijního programu nenavazujícího na bakalářský studijní program nebo který v době daného probíhajícího prvního ročníku studium takového studijního programu ukončil jinak než řádně. Zůstává přitom zachováno, že je i nadále v kompetenci ředitele školy, zda výše uvedeného uchazeče o studium do prvního ročníku přijme. V rámci přijímacího řízení ředitel školy i nadále bude posuzovat doklady uchazeče o předchozím vzdělávání, včetně vysokoškolského vzdělávání a může stanovit jako podmínku přijetí i vykonání zkoušky. V tom případě určí její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.
K bodu 44
Stanoví se najisto, že výkaz o studiu může být veden v listinné nebo v elektronické podobě. Podobu výkazu o studiu typicky určí školní řád školy. Dojde k odstranění duplicitní evidence výsledků vzdělávání studentů vyšších odborných škol a možnosti ztráty listinné podoby výkazu nebo falšování údajů v něm uvedených.
K bodu 45
Nově se doplňuje postavení vedoucích absolventských prací a oponentů u absolutoria ve vyšším odborném vzdělávání. Řediteli školy se nově ukládá povinnost jmenovat vedoucího absolventské práce a oponenta, kteří zpracují posudky k absolventské práci, jejichž součástí je návrh jejího hodnocení.
K bodu 46
Umožňuje se uznání dříve vykonané zkoušky absolutoria. Úprava se vztahuje na studenty, kteří již srovnatelnou zkoušku vykonali a úspěšně ukončili předchozí studium na vyšší odborné škole. Na vysvědčení se v tomto případě uvede „uznáno“.
K bodu 47
Dochází ke snížení povinného počtu členů zkušební komise absolutoria na šest. Při realizaci absolutorií ve vyšším odborném vzdělávání se ukázalo, že účast vedoucího absolventské práce a oponenta absolventské práce je při konání obhajoby mnohdy nadbytečná, vzhledem k tomu, že odevzdávají před konáním vlastní obhajoby posudky s vlastním hodnocením. Pro případy, kdy je účast v komisi vedoucího absolventské práce a oponenta práce potřebná, nebo o ni projeví zájem, může ředitel školy rozhodnut o jejich účasti a jmenuje je dalšími členy zkušební komise.
K bodu 48
Legislativně technická změna.
K bodu 49
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která staví najisto, že přípravné studium a studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin v základní umělecké škole je součástí základního studia prvního a druhého stupně.
K bodu 50
Legislativně technická změna.
K bodu 51
V § 112 je navrženo odstranění zmocnění pro vydání prováděcího předpisu k soutěžím a přehlídkám (Vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání). Soutěže a přehlídky jsou z důvodu různorodosti a množství organizovány mnoho organizátory, s různou formou právní osobnosti (kraje, příspěvkové organizace krajů a obcí, vysoké školy, nestátní neziskové organizace a další), odlišných od organizátorů soutěží a přehlídek realizovaných ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, na které se vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání, vztahuje.
K bodu 52 K bodu 53 K bodu 54 K bodu 55
Změna navazující na potenciální omezení výlučnosti Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání při realizaci maturitní zkoušky. Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, má obdobný procesní a obsahový režim jako maturitní zkouška společné části maturitní zkoušky, Centrum je státní příspěvkovou organizací podle § 169a i nadále, nicméně zobecnění označení pověřené státní příspěvkové organizace podle nového znění §169a musí být promítnuto i do ustanovení vztahujících se k jednotlivé zkoušce.
K bodu 56
V návaznosti na doplnění nového § 120a se mění název části desáté.
K bodu 57
Jedná se o legislativně-technickou úpravu začleňující logopedické poradenské služby do textu § 116, v návaznosti na ukotvení školského logopeda jako pedagogického pracovníka v zákoně č. 563/2004 Sb.
K bodu 58
Doplňují se typy ŠPZ, tedy PPP a speciálně pedagogické centrum, a stanovují se služby, které zajišťují. Dosavadní legislativní úprava ukotvovala typy ŠPZ a jejich činnost pouze na úrovni prováděcího právního předpisu. Výslovně na úrovni zákona se pro veřejné PPP stanoví povinnost metodického vedení mateřských, základních a středních škol běžného vzdělávacího proudu. Spádový obvod pro účely metodického vedení škol ze strany PPP určí OOP vydané podle nového § 171a školského zákona.
K bodu 59
Nově dochází ke specifikaci poradenských služeb zajišťovaných školou na úrovni zákona. Stanovuje se povinnost pro ředitele mateřské, základní a střední školy zajišťovat obecně vymezené poradenské služby a pro jejich poskytování zabezpečit personální kapacity. Účelem poskytování poradenských služeb v mateřských, základních a středních školách je zejména naplňování vzdělávacích možností dětí a žáků s potřebou podpory, a to i dětí a žáků nadaných. V odstavci 2 se stanoví, že složení pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb ve škole, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Navíc se stanoví, že v základních školách běžného vzdělávacího proudu, které mají nárok na financování činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 nebo 4, jakož i ve srovnatelných základních školách běžného vzdělávacího proudu ostatních zřizovatelů (§ 16 odst. 11) zajišťuje poradenské služby vždy psycholog nebo speciální pedagog. Poradenské služby poskytované ve školách budou specifikovány vyhláškou.
K bodu 60
V souvislosti s novým zmocněním pro vydání vyhlášky k poskytování poradenských služeb (nový § 121a – viz bod 61) se zrušuje dosavadní zmocnění uvedené v § 121 odst. 1.
K bodu 61
Navrhuje se samostatné zmocnění k vydání vyhlášky stanovující výčet a účel poskytování poradenských služeb, poskytování psychologických a speciálně pedagogických služeb s informovaným souhlasem a další podrobnosti o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, včetně metodického vedení škol. V návaznosti na ukotvení školského logopeda jako pedagogického pracovníka v zákoně č. 563/2004 Sb. jsou do textu § 121a začleněny logopedické poradenské služby.
K bodu 62
Jedná se o legislativně technické úpravy v návaznosti na nový občanský zákoník.
K bodu 63 ¨
Jedná se o legislativně technické úpravy v návaznosti na nový občanský zákoník.
K bodu 64
Legislativně technická úprava činěná v návaznosti na nový občanský zákoník. V důsledku zrušení odstavce 1 je rovněž nutné přečíslování navazujících odstavců.
K bodu 65 K bodu 66 K bodu 67 K bodu 68 K bodu 69 K bodu 70 K bodu 71 K bodu 72 K bodu 73 K bodu 74
Jedná se o legislativně technické úpravy v návaznosti na nový občanský zákoník.
K bodu 75
Staví se najisto, že účastníkem řízení ve věcech rejstříku škol a školských zařízení je vždy daná právnická osoba (nejde-li o příspěvkovou organizaci ani školskou právnickou osobu). Jde-li o příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu, je účastníkem řízení jak daná právnická osoba, tak zároveň i její zřizovatel. Uvedené platí jak v řízeních na žádost, tak i v řízeních z moci úřední. Jde o taxativní výčet. Žádné jiné osoby účastníky řízení nejsou. Jde o zvláštní ustanovení oproti obecné úpravě v § 27 a 28 správního řádu.
K bodu 76
Stanoví se, že pokud právnická osoba, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, dosud nevznikla, je žadatelem její zřizovatel, zakladatel nebo jiná osoba, která je v souladu s právními předpisy oprávněna jednat za právnickou osobu do jejího vzniku.
K bodu 77
Vypouští se povinnost uložená příslušným orgánům ochrany veřejného zdraví v souvislosti s žádostí školy nebo školského zařízení o vydání stanoviska jako podmínky pro zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Změna se činí v návaznosti na novou hygienickou vyhlášku, tj. vyhlášku č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, která nahradila vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů. Na základě nové vyhlášky, která již neupravuje stavebně-technické požadavky, nejsou již orgány ochrany veřejného zdraví dotčeny k posuzování prostor v souladu s ustanovením § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona.. Na základě nové vyhlášky, která již neupravuje stavebně-technické požadavky, nejsou již orgány ochrany veřejného zdraví dotčeným orgánem příslušným k posuzování prostor v souladu s ustanovením § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona.
K bodu 78
Doplňuje se pravidlo, že doklad osvědčující založení právnické osoby (typicky zakladatelské právní jednání, srov. § 122 občanského zákoníku) se dokládá pouze v případě, že právnická osoba dosud nevznikla (typicky nebyla zapsána do veřejného rejstříku, srov. § 126 odst. 1 občanského zákoníku). Pokud již právnická osoba vznikla, není opodstatněné dokládat její založení.
K bodu 79
Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na úpravu činěnou v § 145 odst. 1.
K bodu 80
Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K bodu 81
Úprava v návaznosti na změnu v § 8. Na mateřské školy a školní jídelny zřízené jako organizační složka státu se nevztahuje zvláštní úprava vedení údajů v rejstříku pro bezpečnostní obory. V návaznosti na změnu v § 8 se doplňuje nové ustanovení, které výslovně upravuje údaje dokládané při zápisu organizační složky státu do rejstříku a vedené o ní. Organizační složka státu není právnická osoba, a proto zápis údajů podle § 144 odst. 1 se na ni vztahuje obdobně. Stejně tak se budou obdobně přikládat k žádosti o zápis údaje a doklady podle § 147 odst. 1.
K bodu 82 K bodu 83 K bodu 84
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy dochází ke sjednocení s úpravou § 145 odst. 1. Jelikož se řízení o zápisu do rejstříku školských právnických osob vede na žádost, je vhodné mluvit o účastnících jako o žadatelích, nikoli navrhovatelích.
K bodu 85
Provázející učitelé budou vykonávat specializovanou činnost při splnění podmínek stanovených vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, jen na těch mateřských, základních a středních školách, které uzavřou dohodu o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování s vysokou školou, vyšší odbornou školou nebo střední školou připravující učitele. Provázející učitelé na těchto školách budou pobírat příplatek za výkon své specializované činnosti dle § 133 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (specializační příplatek pedagogického pracovníka ve výši 1000 Kč až 2000 Kč měsíčně). Výdaje na specializační příplatky pro provázející učitele a související administrativu budou škole poukázány pomocí normativu.
K bodu 86
V souvislosti se snahou o snižování rozdílů mateřských, základních a středních škol a konzervatoří ve vzdělávacích výsledcích ve spojení se sociálním zázemím jejich žáků se vytváří v rámci financování mateřských škol, základních škol, středních škol a konzervatoří zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí nový opravný koeficient k normativům na ostatní neinvestiční výdaje. Dále se pro nadbytečnost zrušují slova „1 dítě nebo 1 žáka ve školní družině“. Důvodem je skutečnost, že ustanovení § 161 odst. 1 písm. e) řeší normativy pro ostatní neinvestiční výdaje. Nicméně normativ pro ostatní neinvestiční výdaje v případě školních družin je v souladu s § 161b školského zákona zakotven ve vyhlášce č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo tedy tyto normativy u školních družin nestanovuje, nýbrž tak činí příslušné krajské úřady.
K bodu 87
Odstavec 3: V rámci nového způsobu institucionálního financování pedagogické práce školního psychologa a školního speciálního pedagoga, kde jednotkou výkonu je pedagogický pracovník, je třeba zavést obdobně, jako je tomu ve stávajícím § 161 odst. 2 školského zákona, příslušný základní maximální limit hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu. Tento limit („PHPmax“) stanoví nařízení vlády pro běžné základní školy se 180 a více žáky. Odstavec 4: Ze stejného důvodu jako při doplnění opravného koeficientu k normativům na ostatní neinvestiční výdaje, tj. z důvodu snahy o snižování rozdílů ve vzdělávacích výsledcích v konkrétních druzích škol ve spojení se sociálním zázemím jejich žáků, se pro vládu zakotvuje nové zmocnění v § 161 školského zákona. Vláda bude mít možnost vydat nařízení vlády, kterým se pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí navýší maximální počet hodin výuky, respektive počet hodin přímé pedagogické činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu, přičemž při případném navyšování bude zohledněna náročnost poskytování vzdělávání. Díky tomuto nařízení vlády bude tedy pro určité školy splňující stanovená kritéria navýšen maximální počet hodin výuky, respektive počet hodin přímé pedagogické činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga financovaný ze státního rozpočtu. Odstavec 5: V § 161 školského zákona se nově doplňuje také odstavec 5, na jehož základě bude vláda oprávněna vydat nařízení vlády, kterým se umožní pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí stanovit počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Vláda však bude mít možnost v takovém nařízení stanovit podmínky, za jakých lze nařízením vlády stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit. Při navyšování počtu hodin výuky nicméně nebude možné překročit maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu, který stanoví nařízení vlády č. 123/2018 Sb.
Vláda díky nově upravovanému zmocnění bude moci v obdobích, kdy bude potřeba činit mimořádná úsporná opatření, regulovat nárůst počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu. Uvedené druhy škol veřejných zřizovatelů si nebudou moci v důsledku regulace v přijatém nařízení vlády navýšit počet hodin výuky, ledaže by se vešly do podmínek pro případné umožnění nárůstu. Důvodem pro zvýšení stávajícího počtu hodin výuky může být např. u základních škol situace, kdy počet žáků meziročně narostl a průměrný počet žáků na třídu pro nový školní rok překoná hranici pásma, které odpovídalo průměrnému počtu žáků v předchozím školním roce. Vzhledem k zaváděné institucionalizaci školních psychologů a školních speciálních pedagogů je vhodné do regulace růstu zahrnout i regulaci růstu počtu hodin přímé pedagogické činnosti psychologů nebo speciálních pedagogů. Tímto zmocněním se zavádí nová doplňující regulace k nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů, pro období, kdy vláda musí přijímat mimořádná úsporná opatření. S ohledem na doplnění nových odstavců do § 161 školského zákona dochází k posunu stávajících odstavců 3 až 7.
K bodu 88
Legislativně technická úprava související s vytvořením nového opravného koeficientu k ostatním neinvestičním výdajům. Došlo proto k vyčlenění příslušného normativu a opravného koeficientu k ostatním neinvestičním výdajům do samostatného písmene.
K bodu 89
Pro lepší přehlednost se nově vyčleňuje výpočet s použitím normativů ostatních neinvestičních výdajů a příslušných opravných koeficientů do samostatného písmene h). V souvislosti s doplněním nového písmene se stávající písmeno h) nově označuje jako písmeno i).
K bodu 90
V souvislosti se stanovením nového normativu pro provázející učitele je nutné toto zohlednit i v rámci výpočtu výše finančních prostředků na kalendářní rok pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy.
K bodu 91
S ohledem na nové odstavce 3 až 5 je v § 161 školského zákona nutné upravit stávající znění odstavce 4 (nově odstavce 7), na základě kterého se finanční prostředky na tarifní platy a další složky platů pedagogických pracovníků škol a školských zařízení uvedených v § 161 odst. 1 písm. a) a b) poskytnou pouze do maximálních počtů hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti stanovených nařízením vlády nebo prováděcím právním předpisem vydaným MŠMT. Do tohoto ustanovení je potřeba promítnout také maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti podle odstavce 3, možné navýšení maximálních počtů hodin při zohledňování náročnosti poskytování vzdělávání, nebo případnou regulaci počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti podle odstavce 5. Slovy „popřípadě podle odstavců 4 a 5“ je pamatováno právě na situaci, kdy bude vydáno nařízení vlády k regulaci počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga financovaných ze státního rozpočtu podle odstavce 5. V takovém případě budou finanční prostředky poskytovány do výše podle odstavce 5, přičemž bude i nadále možné navýšení maximálních počtů hodin při zohledňování náročnosti poskytování vzdělávání.
K bodu 92 K bodu 93
Legislativně technická úprava reagující na posun odstavců v § 161 školského zákona.
K bodu 94
Legislativně technická změna spočívající v úpravě nadpisu § 161a školského zákona, a to z důvodu zakotvení republikového normativu pro zařízení školního stravování do tohoto ustanovení.
K bodu 95
Vzhledem k zakotvení republikového normativu pro zařízení školního stravování do § 161a školského zákona je nutné do úvodní části odstavce 1 doplnit výslovně zařízení školního stravování.
K bodu 96
Podle § 122 odst. 2 školského zákona se dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole. Hmotné zabezpečení zajišťuje pro své děti a žáky právnická osoba, která vykonává činnost školy. Právnická osoba zřizovaná krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se zřizovatelem. Také zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole. Zařízení školního stravování je obvykle součástí stejné právnické osoby jako škola, nebo ho zřizuje stejný zřizovatel jako právnickou osobu vykonávající činnost školy. V současné době jsou tak prostředky na činnost zařízení školního stravování zřizovaného krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí alokovány do rozpisu na jednotlivé kraje prostřednictvím normativu na dítě, žáka a studenta podle § 161b školského zákona, a to na základě počtu dětí, žáků a studentů, kteří se vzdělávají ve školách zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Vzhledem k tomu, že je podíl dětí, žáků a studentů stravovaných v zařízení školního stravování zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí na celkovém počtu dětí, žáků a studentů, kteří se vzdělávají ve školách zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, velmi krajově rozdílný (a to v rozmezí 63 % až 94 %), použilo MŠMT v roce 2024 opravný koeficient k normativu podle § 161b školského zákona zohledňující tento rozdílný podíl stravovaných. Podle § 161a školského zákona nyní MŠMT vyhlašuje republikové normativy pro ta školská zařízení, jejichž rozložení je v rámci ČR nerovnoměrné. S ohledem na výše uvedené se nově navrhuje podle § 161a školského zákona vyhlašovat samostatný republikový normativ pro zařízení školního stravování.
Navrhovaná změna nemá dopad do státního rozpočtu, zajistí však lepší cílení finančních prostředků na zajištění činnosti vybraných druhů a typů školských zařízení.
K bodu 97
Zavádí se nový opravný koeficient k normativům na osobní příplatky, odměny a cílové odměny podle zákoníku práce, jakož i povinné odvody, který bude zohledňovat náročnost poskytování vzdělávání. Úprava navazuje na snahu o snížení nerovností ve vzdělávání.
K bodu 98
Úprava reaguje na doplnění do § 161 odst. 1 písm. e), kdy MŠMT bude moci nově stanovit opravný koeficient k ostatním neinvestičním výdajům zohledňující náročnost poskytování vzdělávání.
K bodu 99
Legislativně technická úprava reagující na posun odstavců v § 161c.
K bodu 100
Snaha o snižování nerovností ve vzdělávání se dotýká také mateřských škol. Z uvedeného důvodu je vhodné u mateřských škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, stejně jako tomu je u základních škol, středních škol a konzervatoří zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, dát MŠMT možnost navýšit maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti v těchto mateřských školách. Při možném navyšování bude i u mateřských škol zohledňována náročnost poskytování vzdělávání.
K bodu 101
Legislativně technická změna reagující na posun odstavců v § 161. Dále se doplňuje odkaz na § 161 odst. 10, kterým se napravuje opomenutí způsobené při novele školského zákona provedené zákonem č. 284/2020 Sb., kdy se do ustanovení § 161 doplnil nový odstavec 7 (po přečíslování odstavec 10) zakotvující možnost stanovit v průběhu roku další finanční prostředky na výdaje podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona. Jelikož ustanovení § 161c odst. 3 (nyní 4) řeší finanční tok mezi ministerstvem a kraji, je potřeba, aby bylo postaveno najisto, že i v případě finančních prostředků podle § 161 odst. 7 (nyní 10) se postupuje stejným způsobem, tj. že i v tomto případě ministerstvo finanční prostředky rozepíše a poskytne na zvláštní účet kraje. Další finanční prostředky jsou tedy součástí celkové výše poskytnutých finančních prostředků ze strany ministerstva.
K bodu 102 K bodu 103 K bodu 104 K bodu 105
Legislativně technická úprava reagující na posun odstavců v § 161 a § 161c.
K bodu 106
Výlučné uvedení jen jedné konkrétní státní příspěvkové organizace, která je přímo zřízená za účelem zajištění konání jednotných přijímacích zkoušek a didaktických testů společné části maturitní zkoušky, je nahrazováno obecnějším vymezením pověřené státní příspěvkové organizace, která bude plnit úkoly v oblasti přijímání, ukončování a ověřování výsledků vzdělávání.
K bodu 107 K bodu 108
Legislativně technická úprava reagující na posun odstavců v § 161 a § 161c.
K bodu 109
Zmocnění ke stanovení minimálního personálního zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb se ruší z důvodu nadbytečnosti, jelikož se v praxi neosvědčilo a ani do budoucna se praktická využitelnost nepředpokládá. Zaměstnanost ve školách a školských zařízeních a financování jednotlivých pozic ze státního rozpočtu jsou dostatečně regulovány ostatními právními nástroji.
K bodu 110
Opatřením obecné povahy budou stanoveny spádové obvody veřejným PPP ve vztahu k mateřským, základním a středním školám, a to za účelem jejich metodického vedení. MŠMT určí spádové obvody tak, aby všechny běžné mateřské, základní a střední školy byly přiřazeny ke konkrétním PPP veřejných zřizovatelů na území jednotlivých krajů, v odůvodněných případech zahrne MŠMT do spádového obvodu PPP i mateřskou, základní nebo střední školu z území jiného kraje. Spádový obvod bude nastaven na sídlo PPP, nikoliv na jednotlivá pracoviště. Při stanovování spádových obvodů se zohlední územní blízkost, kapacitní, personální a materiální možnosti PPP. V zájmu zvýšení seznatelnosti a právní jistoty pro adresáty z řad školské veřejnosti je řízení o návrhu opatření obecné povahy standardně svázáno pevnými termíny, zvláště se upravuje zveřejnění návrhu (zveřejnění na úřední desce MŠMT a způsobem umožňujícím dálkový přístup), počítání lhůty pro podání námitek i nabytí účinnosti OOP. Námitky proti návrhu OOP mohou podat pouze dotčené PPP a též jejich zřizovatelé. Počítá se s možností vydané OOP pro území kraje v rámci standardních termínů měnit (pro následující školní rok); ve výjimečných případech lze OOP měnit, popřípadě vydat nové OOP pro území kraje v mimořádném termínu.
K bodu 111
Změna v souvislosti se změnou § 8.
K bodu 112
Uvedený text je nadbytečný, neboť podle nové legislativní úpravy již ve společné části maturitní zkoušky ke jmenování předsedy maturitní komise nedochází.
K bodu 113 K bodu 114
§ 172 se mění v souvislosti se změnou § 8. Stanovené výjimky se nevztahují na mateřské školy zřízené jako organizační složky. Proto se výslovně upřesňuje, že tyto výjimky se vztahují pouze na školy zřízené podle odstavců 1 až 3, tj. školy vojenské, policejní, pro požární ochranu a vězeňství. Dále se doplňuje chybějící upřesnění, že jde pouze o ta školská zařízení, která slouží těmto školám, obdobně jako v odstavcích 1 a 3. Ve větě poslední odst. 8 se doplňují chybějící školská zařízení.
K bodu 115
Inspekční zpráva České školní inspekce bude nově obsahovat pouze jména přizvaných osob, nikoliv jejich podpisy. Sjednocuje se tak úprava s kontrolním řádem. Zároveň se ruší povinnost ředitele školy nebo školského zařízení potvrdit projednání a převzetí inspekční zprávy svým podpisem. Požadavek na podpis ředitele školy nebo školského zařízení reagoval na situaci, kdy byly inspekční zprávy řediteli školy nebo školského zařízení předávány v listinné podobě a na místě podepsány. V současnosti je však inspekční zpráva zasílána do datové schránky, díky které je okamžik doručení zřejmý. Jedná se o opatření ke snížení administrativy škol a školských zařízení.
K bodu 116
Stanovují se spádové obvody mateřských škol a základních škol pro plnění povinné školní docházky prostřednictvím elektronického zápisu v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Toto opatření významně sníží administrativu na straně obcí (nebudou již vydávat standardní obecně závaznou vyhlášku, úpravy/změny ve spádových obvodech by se rovněž činily změnou v zápisu apod.). Zároveň toto opatření bude znamenat zásadní podporu pro řízení vzdělávací soustavy v kontextu snižování nerovností ve vzdělávání, neboť bude možné jednoduše sledovat vymezení spádových obvodů v příslušných územích, aniž by bylo třeba ručně vyhledávat obecně závazné vyhlášky a případně jejich aktualizace.
K bodu 117
Legislativně technická úprava reagující na posun odstavců v § 161 a § 161c.
K bodu 118 K bodu 119
Krajům bude nově dána povinnost zajistit podmínky pro poskytování poradenských služeb ŠPZ. Za tímto účelem jsou zmocněny ke zřizování a zrušování ŠPZ.
K bodu 120
Legislativně technická změna reagující na předchozí novelizační body.
K bodu 121
Sjednocení pojmosloví v rámci školského zákona.
K bodu 122
Legislativně technická změna vyplývající z nového znění § 169a, resp. § 80b odst. 4.
K bodu 123
Zpřesňuje se text, aby bylo jednoznačné, že krajský úřad je nadřízený správní orgán školy při každém správním rozhodování. Jde pouze o zakotvení stávající správní praxe. Tento závěr vyplývá mj. ze soudní judikatury (např. rozsudky Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 A 3/2011 a 29 A 93/2014). Text se uvádí do souladu s odstavcem 5.
K bodu 124
Dohoda o zajištění praxí, praktické přípravy nebo praktického vyučování mezi mateřskou, základní nebo střední školou na jedné straně a vysokou školou, vyšší odbornou školou, střední školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků připravující učitele na straně druhé, slouží ke stanovení celkového předpokládaného hodinového rozsahu provázení studentů učitelství na praxích, které mají provázející učitelé v daném školním roce zajistit nad rámec své přímé výuky. Dohodu je třeba uzavřít do 30.9. předmětného školního roku tak, aby mohl ředitel mateřské, základní nebo střední školy, na které se činnost provázejících učitelů koná, vykázat provázející učitele ve výkazu a aby na jejich specializační činnost škola obdržela prostředky v rámci normativu (viz výše). Povinnost uzavřít dohodu se týká pouze situace, kdy praxe zajišťují provázející učitelé vykonávající specializační činnost, mající tudíž nárok na specializační příplatek.
Čl. II
K bodu 1
Z důvodu právní jistoty uchazečů o střední vzdělávání se navrhuje po dobu dvou let od účinnosti zákona umožnit prominutí zkoušky z českého jazyka jak podle stávající právní úpravy, tak podle nové.
K bodu 2
Podpůrná opatření spočívající ve využití dalšího pedagogického pracovníka, která jsou poskytována na základě doporučení ŠPZ vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí podle dosavadních právních předpisů, ledaže jde o podpůrná opatření, jejichž náplní je činnost psychologa nebo speciálního pedagoga. Na podpůrná opatření, jejichž náplní je činnost psychologa nebo speciálního pedagoga se plně uplatní nový § 16 odst. 11 a 12.
K bodu 3
Po dobu tří let ode dne nabytí účinnosti novely školského zákona je stanovena výjimka pro ředitele běžné základní školy, který nemá povinnost zajišťovat poradenské služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga podle § 120a odst. 3 školského zákona, pokud nemá dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají kvalifikaci psychologa nebo speciálního pedagoga podle zákona upravujícího pedagogické pracovníky. Toto ustanovení se vztahuje na zajišťování poradenských služeb psychologa nebo speciálního pedagoga obecně podle § 120a odst. 3, povinnost zajistit práci psychologa nebo speciálního pedagoga jako individuální podporu, je-li to nezbytné vzhledem ke vzdělávacím potřebám žáka nebo žáků, podle § 16 odst. 12 tímto ustanovením není dotčena.
K bodu 4 K bodu 5 K bodu 6 K bodu 7 K bodu 8 K bodu 9 K bodu 10
Z důvodu navrhovaného nového způsobu vymezení školských obvodů pro plnění povinné školní docházky v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) místo stávajícího vymezení obecně závaznou vyhláškou obce, upravuje se způsob a lhůty pro vložení údajů o vymezení spádových obvodů mateřských a základních škol podle stávající úpravy do RÚIAN včetně způsobu následného ověření těchto údajů obcemi. Rovněž se stanovuje lhůta, do kdy správce RÚIAN vyhlásí ve Sbírce zákonů den, kdy dojde k zápisu školských obvodů do RÚIAN. Přechodným ustanovením je také řešena situace, od kdy se obecně závazné vyhlášky obcí považují za opatření obecné povahy, resp. veřejnoprávní smlouvu podle nové právní úpravy.
K bodu 11
Ve vazbě na nový § 169a se stanovuje, že do dne, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pověří jím zřízenou osobu, se považuje za osobu jím pověřenou k výkonu těchto činností státní příspěvková organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.
K ČÁSTI DRUHÉ Změna zákona č. 306/1999 Sb.
Čl. III
K bodu 1
V § 4 odst. 1 se s ohledem na nový § 4 odst. 3 vylučují ze základu pro výpočet dotace finanční prostředky na platy (tarify, nárokové a nenárokové složky) a zákonné odvody určené na činnost psychologa nebo speciálního pedagoga v základních školách zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, které mají nárok na financování činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 školského zákona.
K bodu 2
Finanční prostředky pro soukromé základní školy na činnost psychologa nebo školního speciálního pedagoga jsou v § 4 odst. 3 stanoveny pomocí normativu na žáka určeného jako jednotkové personální náklady (prostředky na platy a zákonné odvody) vynakládané na obdobnou činnost u srovnatelných veřejných základních škol majících nárok na financování činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga ze státního rozpočtu na základě nařízení vlády vydaného podle § 161 odst. 3 školského zákona. Tyto prostředky se tedy poskytují jen za podmínky srovnatelnosti (nikoli tedy základním školám zřizovaným podle § 16 odst. 9 školského zákona, soukromým základním školám speciálním, základním školám zřizovaným při zdravotnickém zařízení a základním školám běžného vzdělávacího proudu, které nenaplňují parametry stanovené pro školy veřejných zřizovatelů v příslušném nařízení vlády). Podpůrně lze uplatnit výkladové ustanovení týkající se srovnatelnosti obsažené v 16 odst. 11 školského zákona. Výši procentního podílu z normativu stanoví § 4 odst. 6 písm. f) a pro případ, že je uzavřena smlouva o zvýšení dotace, § 5 odst. 2 písm. f).
K bodu 3 K bodu 4
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s vložením nového odstavce 3 do § 4.
K ČÁSTI TŘETÍ
Změna zákona č. 563/2004 Sb.
Čl. IV
K bodu 1
Byla upravena cesta k získání odborné kvalifikace učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři, a to tak, že je získání odborné kvalifikace umožněno taktéž absolventům bakalářských studijních programů, které jsou umělecko-pedagogicky zaměřeny.
K bodu 2
Dochází k doplnění cest k získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga. Je zavedeno nové studium k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství, jehož absolvováním získají odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga uchazeči, kteří jsou
1. absolventy vysokoškolských magisterských studijních programů zaměřených na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo na přípravu vychovatelů nebo studijního oboru pedagogika, a zároveň 2. absolvovali bakalářský studijní program zaměřený na speciální pedagogiku nebo studium k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti vykonávat speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (studium v programu celoživotního vzdělávání realizovaném vysokou školou, do 1. 9. 2023 studium akreditované podle § 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb. ve znění účinném do 30. 9. 2023, jako studium v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku).
K bodu 3
Doplňuje se nový druh vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků vedoucího ke kvalifikaci speciálního pedagoga, konkrétně studia k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství, do výčtu akreditovaných vzdělávacích programů.
K bodu 4
Dochází k zakotvení omezení pro možnost využití výjimky, kdy může právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací, v případě výkonu činnosti psychologa. Tato úprava odpovídá dlouhodobému stanovisku MŠMT.
K bodu 5
Prodlužuje se doba, na kterou je udělena akreditace vzdělávacím programům dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ze současných 3 let na 6 let. Důvodem je změna struktury akreditovaného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kdy jsou nadále akreditovány programy kvalifikační a specializační, tedy programy, které jsou zpravidla delší, často v rozsahu 250, 300 až 350 hodin. Tyto programy jsou realizovány v rozsahu několika semestrů až let. Pro účastníky pak může být problematické dokončit vzdělávací program v době akreditace, zejména pokud například z osobních důvodů požádají o jeho přerušení. Prodloužením doby akreditace nedojde k ohrožení kvality vzdělávacích programů, neboť vzdělávací instituce jsou povinny realizovat vzdělávací programy v souladu s udělenou akreditací a případné změny podléhají posouzení MŠMT, při rozsáhlejších úpravách je pak nutné požádat o novou akreditaci. MŠMT dále posílilo kontroly vzdělávacích institucí a dále zavedlo povinnost evaluace vzdělávacích programů a vyhodnocení této evaluace při nové žádosti o akreditaci stejného nebo obdobného vzdělávacího programu.
K bodu 6
Ustanovení § 35 se vždy vztahovala výhradně na bezpečnostní školy (vojenské a policejní) a na vězeňské školy. V době přijetí zákona nebylo možné, aby tato ministerstva mohla zřídit jiné než tyto specifické školy. V důsledku změn školského zákona však došlo k tomu, že tato ministerstva již mohou zřizovat i mateřské školy. V takovém případě se však na tyto mateřské školy nemají vztahovat tato zvláštní ustanovení. Navrhuje se tedy, aby se poměr pedagogických pracovníků mateřských škol řídil zákoníkem práce a aby se na ně v plném rozsahu vztahoval zákon o pedagogických pracovnících, a to včetně např. § 5, který upravuje kvalifikaci ředitele školy. Zároveň se provádí legislativně technická úprava spočívající v nahrazení neaktuální poznámky pod čarou normativním odkazem.
Čl. V Přechodná ustanovení
V rámci přechodných ustanovení se stanovuje možnost získat odbornou kvalifikaci na základě studia v programu celoživotního vzdělávání, které odpovídá (co do zaměření a rozsahu) nově zakotvovanému studiu k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství. Záměrem zákonodárce je umožnit v co nejkratším čase uchazečům splňujícím předpoklady podle navrhované novelizace § 18 zákona o pedagogických pracovnících získat odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga, kterých je zejména ve školách nedostatek. Přechodné ustanovení zakotvuje, že vysoká škola, která získá akreditaci k realizaci příslušného studia k rozšíření odborné kvalifikace, může osobám, které odpovídající studium absolvovaly ve vymezené době před akreditací příslušného vzdělávacího programu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, takové studium uznat jako rovnocenné (a vydat o tom osvědčení). Dále může vysoká škola účastníky odpovídajícího programu celoživotního vzdělávání, kteří (probíhající) studium zahájili před nabytím právní moci rozhodnutí o akreditaci a nejpozději dva roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, připustit k obhajobě závěrečné písemné práce a konání závěrečné ústní zkoušky v rámci akreditovaného vzdělávacího programu, takže tyto osoby budou moci získat standardní osvědčení podle § 24 odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících. Podstatným prvkem úpravy je možnost kontroly ze strany MŠMT.
K ČÁSTI ČTVRTÉ
Změna zákona č. 284/2020 Sb.
Čl. VI
V čl. V (účinnost) předmětného zákona se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1, jelikož nově se úprava týkající se zrušení části slov § 78a odst. 1 provádí touto novelou školského zákona (viz novelizační bod 29 ke školskému zákonu).
K ČÁSTI PÁTÉ
Zrušovací ustanovení
Čl. VII
Zrušuje se vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží v zájmovém vzdělávání, neboť se ze školského zákona vypouští zmocnění k jejímu vydání.
K ČÁSTI ŠESTÉ
Účinnost
Čl. VIII Navrhované datum nabytí účinnosti dnem 1. září 2025 odpovídá datu začátku školního roku. Školy a školská zařízení provádí svou činnost v cyklu školního roku, proto se účinnost zákona jako celku odchyluje od tzv. jednotných dnů účinnosti. Výjimkou je navrhovaná účinnost některých novelizačních bodů vzhledem k jejich vztahu k financování škol; proto se u nich navrhuje účinnost k nejbližšímu dalšímu začátku rozpočtového, tedy kalendářního roku – k 1. lednu 2026. U čl. I bodu 29 se navrhuje účinnost k 1. říjnu 2025, jelikož se jím ze zákona vypouští slova v § 78a při současném zrušení pozbytí jejich platnosti (viz čl. VI). V tomto případě se tedy jedná o úpravu legislativního způsobu provedení úpravy v § 78a jinou technikou, ale ke stejnému datu.
V Praze dne 2. října 2024
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. podepsáno elektronicky