zákon č. 268/2024 Sb.

K Čl. I bodům 1. a 2.

V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se rozšiřuje rozsah informační povinnosti zastupitelských úřadů, které o této možnosti hlasování budou informovat voliče v zahraničí.

K Čl. I bodu 3.

V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování se mezi úkoly zastupitelského úřadu doplňuje zajištění korespondenčního hlasování. To zahrnuje všechny úkony svěřené zastupitelskému úřadu v souvislosti s korespondenčním hlasováním. Jde zejména o přijímání žádostí, zaznamenávání žádostí do seznamu voličů, rozesílání písemností pro korespondenční hlasování a jejich zpětný příjem, evidenci, uložení na bezpečném místě a následné předání zvláštní okrskové volební komisi. Zastupitelský úřad musí pro zajištění korespondenčního hlasování vytvořit i dostatečné podmínky personální, technické, prostorové a administrativní.

K Čl. I bodu 4.

Zavedení korespondenčního hlasování rozšiřuje úkoly zvláštní okrskové volební komise i o sčítání hlasů došlých na příslušný zastupitelský úřad korespondenčně. Sčítání těchto hlasů bude probíhat společně s hlasy odevzdanými prezenčně ve volební místnosti.

K Čl. I bodu 5.

Zavedení korespondenčního hlasování si vyžaduje rozšíření množiny údajů, které jsou o voličích vedeny v seznamu voličů. Volič žádá o korespondenční hlasování tak, že požádá zastupitelský úřad o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování; jejich vydání zastupitelský úřad do seznamu poznamená.

K Čl. I bodům 6., 7., 8. a 9.

Legislativně-technické změny související s rozšířením výčtu v § 23 odst. 2.

K Čl. I bodu 10.

Volič, který žádá o korespondenční hlasování, se primárně bude zdržovat v cizině. Nelze však vyloučit, že přicestuje do ČR, dostaví se do volební místnosti a bude chtít hlasovat. Takového voliče nebude mít dotčená okrsková volební komise ve výpisu ze seznamu voličů (protože požádal o hlasování ve zvláštním volebním okrsku), ale bude-li prostřednictvím obecního úřadu ověřovat jeho právo hlasovat ve volebním okrsku, zjistí ze seznamu voličů, že požádal o písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Takovému voliči nemůže hlasování umožnit, neboť by připustila možnost dvojího hlasování.

To platí i v případě, že voliči byl také vydán voličský průkaz (zákon o správě voleb připouští možnost, že volič nejprve požádá o voličský průkaz a následně také o korespondenční hlasování) a volič na něj hodlá odhlasovat; pokud totiž volič projevil i vůli hlasovat korespondenčně, měl voličský průkaz k písemnostem s hlasovacím lístkem přiložit; hlas odevzdaný korespondenčně bez voličského průkazu nebude sice v takovém případě započítán (doručovací obálka bude odložena), ale přesto je legitimní takovému voliči hlasování ve volební místnosti na voličský průkaz neumožnit, protože by hlasovací akt vědomě provedl dvakrát; takový přístup je legitimní i s ohledem na to, že systém je nastaven tak, že by jeho hlas byl započten jen jednou (při hlasování na voličský průkaz).

K Čl. I bodu 11.

Vzhledem k tomu, že zákon připouští, aby o písemnosti ke korespondenčnímu hlasování požádal i volič, kterému již byl vydán voličský průkaz, je třeba zabránit možnosti dvojího hlasování. To je ošetřeno tak, že voličský průkaz musí být v takovém případě vložen do doručovací obálky, ve které volič zasílá úřední obálku s hlasovacím lístkem.

K Čl. I bodu 12.

Připouští se, aby volič, který požádal o voličský průkaz, následně požádal o vydání písemností pro korespondenční hlasování, neboť u voliče může nastat situace, která kombinaci těchto postupů vyžaduje. Pokud však již volič požádal o písemnosti pro korespondenční hlasování, nemá důvod následně ještě žádat o voličský průkaz. Systém je sice nastaven tak, že by jeho hlas nemohl být započítán dvakrát, avšak není legitimní důvod, aby mu v takovém případě vůbec bylo tolerováno podruhé uskutečnit akt hlasování.

K Čl. I bodu 13.

K § 57a – Podmínky korespondenčního hlasování Možnost korespondenčního hlasování se vztahuje pouze na volby, v nichž lze hlasovat ze zahraničí a na voliče, kteří jsou zapsáni k hlasování ve zvláštním volebním okrsku u zastupitelského úřadu. Zastupitelský úřad zasílá písemnosti pro korespondenční hlasování pouze na území, které z hlediska zajištění voleb spadá do působnosti tohoto zastupitelského úřadu. To však nevylučuje, aby volič svůj korespondenční hlas odeslal zastupitelskému úřadu odjinud. Možnost korespondenčního hlasování se nevztahuje na voliče, kteří jsou k hlasování ve zvláštním volebním okrsku nahlášeni pouze jednorázově na základě oznámení údaje o hlasování v jiném (zvláštním) volebním okrsku. Zákon stanovuje náležitosti a možné způsoby podání žádosti, které jsou shodné jako je zákon o správě voleb upravuje pro žádost o voličský průkaz. Žádost o korespondenční hlasování může volič podat ode dne vyhlášení voleb do 35 dnů přede dnem voleb (do 16:00 hodin). Jde-li o osobní žádost, kdy si volič písemnosti ke korespondenčnímu hlasování současně i vyzvedne, je možno žádat ještě 2 dny přede dnem voleb. To může být praktické v situaci, kdy volič má cestu do místa jinak vzdáleného zastupitelského úřadu krátce před volbami, avšak ne přímo v den hlasování. Tehdy si volič zapsaný k hlasování ve zvláštním volebním okrsku u zastupitelského úřadu při jedné návštěvě požádá a současně vyzvedne písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Tentýž den může i odhlasovat (korespondenčně) a obálku se svým hlasem doručit zastupitelskému úřadu, který s ní naloží stejně, jako by mu byla doručena poštou nebo jakoukoli jinou doručovací službou.

K § 57b – Vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování Nejzazší lhůta pro zaslání písemností ke korespondenčnímu hlasování musí být nastavena tak, aby byl dostatečný časový prostor pro odeslání písemností voliči, jeho odhlasování a zpětné zaslání na zastupitelský úřad. Písemnosti je možno vydat voliči osobně nebo jím zplnomocněné osobě. V případě volby prezidenta republiky, která může být dvoukolová, zašle zastupitelský úřad písemnosti pro korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže volič výslovně požádal o korespondenční hlasování jen pro první nebo pro druhé kolo volby. Je možné žádat o korespondenční hlasování také až před druhým kolem volby prezidenta republiky, avšak s ohledem na lhůty pouze osobně s tím, že při té příležitosti budou voliči současně vydány i písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Ačkoli tento postup se může jevit jako nepraktický (o korespondenční hlasování zpravidla žádá ten, kdo se nemůže na zastupitelský úřad dostavit), může vyřešit situaci tomu, kdo má z různých důvodů cestu na zastupitelský úřad přede dnem voleb (v mezidobí mezi prvním a druhým kolem volby), případně tuto cestu má někdo, koho k žádosti zplnomocnil. Zákon o správě voleb upravuje, z čeho sestává sada písemností pro korespondenční hlasování. Identifikační lístek slouží především k identifikaci voliče při vyjímání úředních obálek z doručovací obálky zvláštní okrskovou volební komisí. Hlasovací lístek vložený do úřední obálky a identifikační lístek odesílá volič příslušnému zastupitelskému úřadu (tj. tomu zastupitelskému úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště, u něhož je zapsán k hlasování ve zvláštním volebním okrsku a který mu vydal písemnosti pro korespondenční hlasování, včetně identifikačního lístku) v doručovací obálce. Na doručovací obálce jsou všechny potřebné údaje, včetně zpáteční adresy na zastupitelský úřad, předvyplněny. Vydání písemností pro korespondenční hlasování zaznamenává zastupitelský úřad do seznamu voličů. To je třeba odlišit od vyznačení skutečnosti, že volič hlasoval korespondenčně, které provádí až okrsková volební komise do výpisu voličů ve volební místnosti po vynětí úředních obálky z obálky doručovací. K § 57c – Korespondenční hlasování Volič, který požádal o korespondenční hlasování, obdrží od zastupitelského úřadu sadu písemností – identifikační lístek, doručovací obálku, úřední obálku a informaci o způsobu hlasování. Hlasovací lístek si volič vytiskne z internetu (z informačního systému správy voleb, kde bude k dispozici elektronický náhled hlasovacího lístku k vytištění pro účely korespondenčního hlasování) a vloží do úřední obálky. Případná možnost udělení přednostních hlasů se řídí ustanoveními příslušných zákonů o volbách. Úřední obálku a s ní (nikoli v ní) také identifikační lístek vloží volič do doručovací obálky. Tajnost hlasování, která je ve volební místnosti zaručena tím, že volič se musí odebrat za plentu, nemůže být při distančním způsobu hlasování kontrolována okrskovou volební komisí. Respektování tajnosti hlasování se proto promítá do náležitostí identifikačního lístku, který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně. Volič, který požádal o voličský průkaz, může následně požádat o korespondenční hlasování. Nemožnost dvojího hlasování u takového voliče je zajištěna tím, že zvláštní okrsková volební komise, která hlasy došlé korespondenčně vyjímá z doručovacích obálek, má ve výpisu voličů údaj o tom, že dotčenému voliči (kterého identifikovala podle identifikačního lístku) byl vydán i voličský průkaz. Pokud není voličský průkaz vložen do doručovací obálky spolu s identifikačním lístkem a úřední obálkou, bude doručovací obálka odložena a hlas takového voliče nemůže být započítán. Hlasy došlé v doručovacích obálkách korespondenčně uchovává na k tomu vyhrazeném a zabezpečeném místě zastupitelský úřad, a to až do doby, kdy je ve zvláštním volebním okrsku ukončeno hlasování. Následně doručovací obálky předá zvláštní okrskové volební komisi a o předání se vyhotoví záznam. Doručovací obálky došlé zastupitelskému úřadu po stanovené době se zvláštní okrskové volební komisi nepředávají, do výsledku hlasování tudíž nemohou být zahrnuty a po uvedení data a času doručení je k volební dokumentaci nerozlepené uloží sám zastupitelský úřad. Pokud by volič doručovací obálku poškodil tak, že by v ní nebylo možné korespondenčně odhlasovat, je možné, aby údaje z ní přepsal na jinou obálku, kterou zašle zastupitelskému úřadu. Odlišná doručovací obálka není důvodem pro její odložení. K § 57d – Hlasy zaslané korespondenčně Ustanovení popisuje postup zvláštní okrskové volební komise poté, co jsou jí doručovací obálky předány zastupitelským úřadem. Komise přihlíží primárně pouze k obsahu doručovací obálky došlé od voliče, kterému písemnosti pro korespondenční hlasování vydal její zastupitelský úřad. Pokud tedy dojde hlas od voliče, kterému písemnosti ke korespondenčnímu hlasování vydal jiný zastupitelský úřad, nebude k obsahu doručovací obálky vůbec přihlíženo, což má stejný důsledek jako by volič nehlasoval. V ostatních případech se k obsahu doručovací obálky přihlíží, avšak zákon taxativně vyjmenovává situace, které vedou k odložení doručovací obálky a jejího obsahu, což má rovněž stejný důsledek jako by volič nehlasoval. Z doručovacích obálek, které nebyly odloženy, se vyjme úřední obálka a identifikační lístek. Podle identifikačního lístku učiní zvláštní okrsková volební komise záznam do výpisu voličů o tom, že volič hlasoval a úřední obálku vhodí do volební schránky, která obsahuje i úřední obálky z prezenčního hlasování ve volební místnosti. Pokud je v doručovací obálce také hlasovací lístek, který není vložen do úřední obálky, komise k němu nepřihlíží a odloží ho spolu s doručovací obálkou k volební dokumentaci. Úřední obálku vhodí do volební schránky, neboť ta může obsahovat další hlasovací lístek. Může nastat také situace, kdy zvláštní okrsková volební komise nemá voliče, jehož hlas došel korespondenčně, ve výpisu voličů, a to v případě, že volič poté, co mu byly odeslány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, buď požádal o výmaz ze zvláštního volebního okrsku, učinil oznámení o hlasování v jiném okrsku, anebo zemřel. To komise zjistí prostřednictvím zastupitelského úřadu, který tyto skutečnosti vyčte ze seznamu voličů. Na základě výmazu ze zvláštního okrsku, nebo oznámení o hlasování v jiné okrsku však již nebude moci volič, kterému byly vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, odhlasovat; není tedy důvod nedopsat ho do výpisu voličů ve zvláštním volebním okrsku a nezapočítat jeho hlas z korespondenčního hlasování. Započítává se i hlas voliče, který požádal o korespondenční hlasování, odeslal svůj hlas, ale následně zemřel. Takového voliče zvláštní okrsková volební komise dopíše do výpisu voličů dodatečně. V době, kdy takový volič korespondenčně hlasoval, byl voličem a hlasoval v dobré víře, že voličem bude i ke dni voleb. Úmrtí je vis maior, kvůli které by nemělo být blokováno volební právo osob, které nemohly vědět, že ke dni voleb podmínku volebního práva splňovat nebudou. Stejný přístup je však třeba zaujmout i k tomu, kdo v době, kdy hlasoval korespondenčně, ještě nedosáhl 18 let, avšak ke dni voleb, pokud by nezemřel, by zletilosti dosáhl.

K Čl. I bodu 14.

Do ustanovení, které upravuje povinnost zastupitelského úřadu zjišťovat, zda mohou občané ČR hlasovat v příslušném státě na zastupitelském úřadě, se pro případ, že prezenční hlasování na zastupitelském úřadu není hostitelským státem povoleno, doplňuje povinnost zastupitelského úřadu informovat voliče o možnosti hlasovat korespondenčně.

K Čl. I bodu 15.

V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se doplňuje zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo zahraničních věcí k vydání vyhlášky, kterou stanoví územní obvody zastupitelských úřadů, případně jejich části, v nichž lze korespondenční hlasování využít. Znamená to, že se v zahraničí budou vyskytovat území, na které zastupitelský úřad nebude písemnosti pro korespondenční hlasování zasílat z důvodu, že jde o oblast, kde není možné doručení takové zásilky voliči zajistit (např. oblasti s válečným konfliktem). Prakticky půjde o jednotky případů a obecná možnost využití korespondenčního hlasování tím nebude nijak podstatně omezena.

K Čl. I bodu 16.

V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování je třeba rozšířit okruh písemností, které zvláštní okrsková volební komise v rámci volební dokumentace předává zastupitelskému úřadu.

K Čl. I bodu 17.

Zavedení korespondenčního hlasování se promítá též do ustanovení, které upravuje okruh žádostí, se kterými se volič obrací na zastupitelský úřad a ten má povinnost voliče vyrozumět v případě, že takové žádosti nevyhoví. Jednou ze žádostí bude nově i žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování. Následná možnost soudního přezkumu je upravena v souběžně předkládané novelizaci soudního řádu správního.

K Čl. I bodu 18.

Smyslem doplnění pravidel o počítání lhůt je vyhnout se situaci, kdy by bylo zpochybňováno počítání lhůt. Korespondenční hlasování je totiž svým způsobem hlasováním v předstihu a mohlo by dojít k výkladové nejistotě například ohledně lhůty pro odvolání kandidátů nebo vzdání se kandidatury, která končí 48 hodin před zahájením voleb. Doplnění ustanovení vychází též z judikatury Nejvyššího správního soudu Vol 102/2021, kde byl podobný případ počítání lhůt řešen v souvislosti se zvláštními způsoby hlasování v době covidové pandemie (hlasování na drive-in stanovištích ve středu, tj. dva dny před prvním dnem voleb).

K Čl. II bodům 1., 3. a 4. K Čl. IV bodům 1. a 3. K Čl. V bodům 1. a 2.

V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se v dotčených volebních zákonech (zákon o volbách do Parlamentu ČR, zákon o volbách do Evropského parlamentu a zákon o volbě prezidenta republiky) do  zápisu zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování,  zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji (vyhotovuje ho Český statistický úřad ve volbách do Poslanecké sněmovny) a  zápisu Státní volební komise o výsledku voleb doplňuje položka o tom, jaký byl počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování a z toho počet odložených doručovacích obálek.

Jedná se o doručovací obálky, které zastupitelský úřad předal zvláštní okrskové volební komisi; všechny tyto předané doručovací obálky musí komise otevřít (= počet otevřených doručovacích obálek). Důvody odložení upravuje zákon o správě voleb. Rozdíl mezi počtem otevřených doručovacích obálek a počtem odložených doručovacích obálek odpovídá počtu úředních obálek z korespondenčního hlasování, které byly komisí vloženy do volební schránky, a tedy i počtu voličů, kteří hlasovali korespondenčně (neznamená to, že všechny tyto hlasy musí být platné).

K Čl. II bodu 2. K Čl. IV bodu 2.

Jde o legislativně-technickou úpravu související s vložením nového písmene e) v předchozím odstavci.

K Čl. III

V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování se rozšiřuje také možnost soudní ochrany pro voliče, který se může na správní soud obrátit i tehdy, pokud zastupitelský úřad nevyhověl jeho žádosti o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování.

K Čl. VI

Předsunutí účinnosti novelizačního bodu 40. v čl. I umožní, aby nové ustanovení § 27, které do zákona o volbách do Parlamentu zavádí zákon, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb, bylo možné využít již pro korespondenční hlasování před nabytím účinnosti zákona o správě voleb. Proto se jeho účinnost navrhuje předsunout k 1. lednu 2025, tj. stejně jako účinnost části VII předkládaného zákona upravující korespondenční hlasování v některých volbách vyhlášených před nabytím účinnosti zákona o správě voleb. Při zavedení korespondenčního hlasování lze očekávat nárůst hlasů odevzdaných v zahraničí. Při připočítání pouze do jednoho vylosovaného volebního kraje by to mohlo vést k nepřiměřené disproporci vůči hlasům odevzdaným „domácími“ voliči, a to zejména, pokud by byl vylosován některý z menších krajů. Nové ustanovení § 27 zákona o volbách do Parlamentu umožní rozprostření hlasů ze zahraničí při volbách do Poslanecké sněmovny do dvou největších volebních krajů. Státní volební komise vylosuje ze čtyřech největších volebních krajů (hlavní město Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský) volební kraj, kterému se budou přičítat hlasy odevzdané ve zvláštních volebních okrscích na území Evropy, a druhý volební kraj, kterému se budou přičítat hlasy odevzdané ve „zbytku“ světa.

K Čl. VII

Přechodné ustanovení má zajistit, aby ve volbách do Poslanecké sněmovny vyhlášených před 1. lednem 2025, byť by se konaly po tomto datu, se nelosovaly dva volební kraje, kterým se přičítají hlasy ze zvláštních volebních okrsků. V takových volbách se totiž nebude hlasovat korespondenčně.

K čl. VIII

K § 1

Hlavním smyslem předkládaného zákona je úprava zákona o správě voleb, který bude hlavním organizačně-technickým volebním zákonem. Zavedení korespondenční volby je tak primárně vkládáno do zákona o správě voleb. Avšak s ohledem na to, že zákon o správě voleb nabude účinnost až v roce 2026, jeví se jako vhodné zavést korespondenční volbu jako alternativní formu hlasování i pro volby, u kterých je možno hlasovat v zahraničí, už pro dřívější období. K tomuto účelu zákon obsahuje část sedmou, která umožní provést korespondenční volbu při volbách do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025. Ustanovení jsou však koncipována tak, aby se podle nich mohlo postupovat i v případě, že do nabytí účinnosti zákona o správě voleb by bylo vedle voleb do Poslanecké sněmovny třeba zorganizovat volbu prezidenta republiky. V jiných druzích voleb se do nabytí účinnosti zákona o správě voleb ze zahraničí nevolí.

K § 2

V korespondenčním hlasování, které by se realizovalo před účinností zákona o správě voleb, by zastupitelský úřad vedle úkolů, které jsou mu svěřeny v příslušných volebních zákonech (pro volby do Poslanecké sněmovny jde o zákon o volbách do Parlamentu ČR, a v zákoně o volbě prezidenta republiky), plnil ještě další úkoly v souvislosti s korespondenčním hlasováním. Zajištění korespondenčního hlasování zahrnuje zejména přijímání žádostí o písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, zaznamenávání žádostí do zvláštního seznamu voličů, rozesílání písemností ke korespondenčnímu hlasování a jejich zpětný příjem, evidenci, uložení na bezpečném místě a následné předání zvláštní okrskové volební komisi. Zastupitelský úřad musí pro zajištění korespondenčního hlasování vytvořit i dostatečné podmínky personální, technické, prostorové a administrativní. V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se rozšiřuje také rozsah informační povinnosti zastupitelských úřadů, které o této možnosti hlasování budou informovat voliče v zahraničí.

K § 3

Voliči, kterému zastupitelský úřad vydal (zaslal) písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, nebude umožněno prezenční hlasování ve volební místnosti. Jde o opatření k předcházení možnosti dvojího hlasování. I kdyby volič korespondenčně nehlasoval, zjistí to zvláštní okrsková volební komise až po uzavření volební místnosti po otevření doručovacích obálek.

Zavedení korespondenčního hlasování rozšiřuje úkoly zvláštní okrskové volební komise i o sčítání hlasů došlých na příslušný zastupitelský úřad korespondenčně. Sčítání těchto hlasů bude probíhat společně s hlasy odevzdanými prezenčně ve volební místnosti. V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování je třeba rozšířit také okruh písemností, které zvláštní okrsková volební komise v rámci volební dokumentace předává zastupitelskému úřadu.

K § 4 až § 7 Ustanovení § 4 až § 7 v zásadě přebírají instituty osvětlené ve zvláštní části této důvodové zprávy k novele zákona o správě voleb, tudíž je možno odkázat na odůvodnění k čl. I bodu 13 s tím, že  odůvodnění k § 57a odpovídá § 4  odůvodnění k § 57b odpovídá § 5  odůvodnění k § 57c odpovídá § 6  odůvodnění k § 57d odpovídá § 7.

K § 8

V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se zápisy o volbách, jejichž náležitosti jsou uvedeny v dotčených volebních zákonech (zákon o volbách do Parlamentu ČR, zákon o volbě prezidenta republiky) rozšiřují o položku, jaký byl počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování a z toho počet odložených doručovacích obálek. Tuto položku bude při volbách, v nichž proběhlo i korespondenční hlasování, nutno uvést do

 zápisu zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování,

 zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji (vyhotovuje ho Český statistický úřad ve volbách do Poslanecké sněmovny) a

 zápisu Státní volební komise o výsledku voleb.

K § 9

Smyslem doplnění pravidel o počítání lhůt je vyhnout se situaci, kdy by bylo zpochybňováno počítání lhůt. Korespondenční hlasování je totiž svým způsobem hlasováním v předstihu a mohlo by dojít k výkladové nejistotě například ohledně lhůty pro odvolání kandidátů nebo vzdání se kandidatury, která končí 48 hodin před zahájením voleb. Doplnění ustanovení vychází též z judikatury Nejvyššího správního soudu Vol 102/2021, kde byl podobný případ počítání lhůt řešen v souvislosti se zvláštními způsoby hlasování v době covidové pandemie (hlasování na drive-in stanovištích ve středu, tj. dva dny před prvním dnem voleb).

K § 10

V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se doplňuje zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo zahraničních věcí k vydání vyhlášky, kterou stanoví územní obvody zastupitelských úřadů, případně jejich části, v nichž lze korespondenční hlasování využít. Znamená to, že se v zahraničí budou vyskytovat území, na které zastupitelský úřad nebude písemnosti pro korespondenční hlasování zasílat z důvodu, že jde o oblast, kde není možné doručení takové zásilky voliči zajistit (např. oblasti s válečným konfliktem). Prakticky půjde o jednotky případů a obecná možnost využití korespondenčního hlasování tím nebude nijak podstatně omezena.

K § 11

Aplikace části sedmé je z jedné strany časově ohraničena tak, že se použije na volby vyhlášené před nabytím účinnosti zákona o správě voleb. Je však třeba ji ohraničit i z druhé strany, a to tak, že pokud by došlo k vyhlášení voleb před nabytím účinnosti této části, tj. před 1. lednem 2025, korespondenční hlasování se nepoužije, i kdyby konání takových voleb spadalo do doby, kdy budou ustanovení části sedmé již účinná. Důvodem tohoto omezení je jednak obecná dobrá praxe ve věcech volebních, že „pravidla hry“ mají být známa od začátku, tj. od vyhlášení voleb, a jednak jde i konotace organizačně technického zajištění voleb.

K Čl. IX

Účinnost novely zavádějící korespondenční hlasování do zákona o správě voleb, zákona o volbách do Parlamentu, zákona o volbách do Evropského parlamentu, zákona o volbě prezidenta republiky a soudního řádu správního se navrhuje k 1. lednu 2026, tj. ke stejnému datu, kdy vstupuje v účinnost zákon o správě voleb a jeho doprovodný změnový zákon. Nabytí účinnosti čl. VI a VII je navrženo dnem 31. prosince 2024, neboť se touto změnou má dotčené ustanovení zákona o volbách do Parlamentu aktivovat již k 1. lednu 2025, a tedy je z legislativně technických důvodů třeba, aby úprava změnového zákona nabyla účinnosti dříve.

Účinnost čl. VIII se navrhuje již k 1. lednu 2025, aby bylo možné korespondenční hlasování využít ještě pro volby před nabytím účinnosti zákona o správě voleb (fakticky jde jen o volby do Poslanecké sněmovny na podzim 2025, případně předčasné volby do Poslanecké sněmovny nebo volbu prezidenta republiky, pokud by se musela konat nová volba před uplynutím funkčního období stávajícího prezidenta).

V Praze dne 7. 12. 2023

Mgr. Vít Rakušan, v. r. Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ing. Marian Jurečka, v. r. Ing. Markéta Pekarová Adamová, v. r. PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., v. r. Mgr. Josef Cogan, v. r. Marek Benda, v. r. Mgr. Aleš Dufek, v. r. Jan Jakob, v. r. Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, Ph.D., v. r. Mgr. Lucie Potůčková, v. r. Eva Decroix, MBA, v. r. Bc. Jiří Navrátil, MBA, v. r. Michal Zuna, v. r. PhDr. Olga Richterová, Ph.D., v. r.