zákon č. 269/2021 Sb.

K části první – předmět úpravy

K § 1 – Předmět úpravy

V zájmu snazší orientace adresáta zákona ustanovení deklaruje obsah zákona. Navrhovaným zákonem se mimo jiné zajišťuje soulad vnitrostátní právní úpravy s nařízením 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (dále jen „nařízení 2019/1157“), které zavádí do průkazů totožnosti, a tedy i do občanských průkazů biometrické údaje (tj. zobrazení obličeje a otisky dvou prstů rukou) uložené na vysoce zabezpečeném paměťovém médiu (tzv. nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje), které musí mít dostatečnou kapacitu a schopnost zaručit integritu, pravost a důvěrnost údajů.

K části druhé – občanský průkaz

K § 2 – Občanský průkaz

K odstavci 1

Občanský průkaz je veřejnou listinou. Veřejnou listinu definuje občanský zákoník ve svém § 567 jako listinu vydanou orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listinu, kterou za veřejnou prohlásí zákon; to neplatí, pokud listina trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla. Občanský zákoník tak rozlišuje dva druhy veřejných listin, jednak veřejné listiny, které vydaly orgány veřejné moci v mezích své pravomoci, jednak veřejné listiny prohlášené za veřejné zákonem. Občanské průkazy spadají do druhé kategorie, neboť navrhovaný zákon výslovně prohlašuje občanský průkaz za veřejnou listinu.

Občanským průkazem prokazuje osoba, jíž je občanský průkaz vydán, (navrhovaný zákon zavádí pro tuto osobu legislativní zkratku „držitel občanského průkazu“) svou totožnost a skutečnosti v občanském průkaze uvedené. Prokázáním totožnosti se rozumí provedení identifikace a autentizace, tj. potvrzení identity člověka porovnáním jeho nezaměnitelných charakteristik uvedených v občanském průkazu s následným určením shodnosti. Občanský průkaz slouží mimo prokázání totožnosti i k prokázání jiných skutečností, typicky k prokázání věku, adresy místa trvalého pobytu, státního občanství apod.

Podle stávající právní úpravy jsou vydávány občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem a občanské průkazy bez strojově čitelných údajů. Navrhovaná právní úprava počítá rovněž s vydáváním dvou typů občanských průkazů, které označuje jako „občanský průkaz“, kterým se rozumí občanský průkaz, jehož obsahem je nosič dat (nosič dat bude blíže specifikován prováděcím právním předpisem, přičemž se předpokládá, že občanský průkaz bude opatřen strojově čitelnou zónou, 2D kódem, kontaktním elektronickým čipem a nosičem dat obsahujícím biometrické údaje), a „dočasný občanský průkaz“, který bude obdobou občanského průkazu bez strojově čitelných údajů (a nebude tedy zahrnovat žádný z nosičů dat).

K odstavci 2

Vedle prokazování totožnosti a prokazování skutečností uvedených v občanském průkazu bude občanský průkaz možné i nadále využít k elektronické identifikaci a autentizaci osoby, jíž je občanský průkaz vydán, případně k dalším elektronickým úkonům (zejména elektronickému podepisování). Občanský průkaz je prostředkem, který umožňuje uložení nebo užití dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci osoby, jíž je občanský průkaz vydán, nebo pro jiné elektronické úkony. Návrh zákona tuto funkcionalitu občanského průkazu souhrnně označuje jako „data pro elektronické využití občanského průkazu“. Na rozdíl od stávajícího zákona o občanských průkazech, který rozváděl úpravu dat pro elektronické využití občanského průkazu, budou data pro elektronické využití občanského průkazu podrobněji upravena prováděcím právním předpisem. V souvislosti s dynamickým vývojem IT se úprava technologických aspektů v prováděcím právním předpise jeví jako vhodnější, neboť případnou změnu prováděcího právního předpisu lze provést v řádu měsíců a nikoliv let, čímž se eliminují situace, kdy zvolené technologické řešení v průběhu legislativního procesu zastará.

K § 3 – Povinnost mít občanský průkaz

Povinnost mít občanský průkaz se vztahuje pouze na vymezenou kategorii státních občanů České republiky. Způsoby nabývání státního občanství České republiky upravuje zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), ve znění pozdějších předpisů. Těmito způsoby jsou podle § 3 uvedeného zákona narození, určení otcovství, osvojení, nalezení na území České republiky, udělení, prohlášení nebo způsob spjatý se svěřením do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče, přičemž jednotlivé způsoby nabývání státního občanství České republiky zákon o státním občanství České republiky spolu s dalšími podmínkami podrobně rozvádí. Do kategorie státních občanů České republiky, kteří mají povinnost mít občanský průkaz, spadají občané, kteří dosáhli věku 15 let a mají trvalý pobyt na území České republiky. Povinnost mít občanský průkaz se nevztahuje na osoby omezené ve svéprávnosti, u nichž je vydání občanského průkazu založeno na principu dobrovolnosti. V souladu s § 56 odst. 1 občanského zákoníku může omezit svéprávnost člověka jen soud.

Formulací „povinnost mít občanský průkaz“ se vyjadřuje skutečnost, že státní občan České republiky bude mít občanský průkaz v držení. Tato povinnost bude splněna pouze tehdy, podá-li žadatel o vydání občanského průkazu žádost o vydání občanského průkazu a vyhotovený občanský průkaz si následně i převezme a bude jej držet. Z povahy občanského průkazu vyplývá, že jeho vydání bez převzetí není s to naplnit účel vydávání občanského průkazu. Tomu napovídá i úprava pravidel vyzvednutí si občanského průkazu, která by jinak ztrácela smysl.

Ustanovení § 3 je v navrhovaném zákoně svázáno s dalšími ustanoveními, zejména § 11, který stanoví, do jaké doby od okamžiku, kdy se člověk stane osobou, která má povinnost mít občanský průkaz, je třeba o vydání občanského průkazu požádat, a § 23 stanovícím lhůty pro vydání občanského průkazu. V období, v němž je třeba požádat o vydání občanského průkazu, a v následujícím období, v němž se žádost o vydání občanského průkazu vyřizuje, tedy osoba, jež má povinnost mít občanský průkaz, s přivolením zákonodárce občanský průkaz mít nemusí (může jít až o dobu 180 dnů ode dne nabytí statusu osoby, jež má povinnost mít občanský průkaz, půjde-li o osobu, která nabyla státního občanství České republiky prohlášením nebo udělením a která např. podala žádost o vydání občanského průkazu pověřenému zastupitelskému úřadu). Z logiky věci se v uvedené době nelze dopustit přestupku podle § 65 odst. 2 navrhovaného zákona. Obdobně tomu bude v případě osoby, která podala žádost o vydání občanského průkazu a které nebyl občanský průkaz vydán ve stanovené lhůtě (např. z důvodu funkčních chyb občanského průkazu). V navrhovaném zákoně je stanoveno, do kdy má být žádost o vydání občanského průkazu podána, rovněž je stanovena procedura vydání občanského průkazu včetně řešení problémů s vadami občanského průkazu. Osobě, která má mít občanský průkaz, nemůže být na újmu problém na straně vydávajícího orgánu, proto tato osoba nemůže být postižena za přestupek, nemá-li občanský průkaz z důvodu, který nezapříčinila (chybí zde zavinění této osoby). V praxi jsou navíc tyto situace vedeny v informačním systému evidence občanských průkazů (dále jen „evidence občanských průkazů“), tudíž kontrolní orgány (mezi nimi např. Policie České republiky), které mají do této evidence přístup, disponují informací o tom, že osoba nemá občanský průkaz z důvodu funkčních chyb.

K § 4 – Právo mít občanský průkaz

Kategorie státních občanů České republiky, kteří mají právo mít občanský průkaz, zůstává zachována. Občanský průkaz může mít občan, který je mladší 15 let, je omezen ve svéprávnosti nebo nemá trvalý pobyt na území České republiky. Zákonodárce nestanovuje vymezené kategorii občanů povinnost mít občanský průkaz, ať už s ohledem na jejich nízký věk, omezenou svéprávnost či skutečnost, že se občan trvale zdržuje na území jiného státu.

Přestože má osoba mladší 15 let právo mít občanský průkaz, není sama oprávněna k podání žádosti o vydání občanského průkazu. Ustanovení § 67 návrhu zákona vymezuje okruh osob oprávněných k jednání za osobu mladší 15 let, přičemž lze předpokládat, že nejčastěji bude za osobu mladší 15 let jednat její zákonný zástupce.

U osoby omezené ve svéprávnosti bude důležitým ukazatelem pro podání žádosti o vydání občanského průkazu rozsah omezení její svéprávnosti. Bude-li osoba omezená ve svéprávnosti způsobilá k podání žádosti o vydání občanského průkazu, bude na její úvaze, zda žádost o vydání občanského průkazu podá či nikoli. Pokud se rozhodne pro podání žádosti o vydání občanského průkazu, bude nezbytným podkladem při podání této žádosti rozhodnutí soudu, z něhož bude patrný rozsah omezení svéprávnosti, neboť z informačního systému evidence obyvatel je zjistitelná pouze skutečnost, zda osoba byla či nebyla omezena ve svéprávnosti – u položky omezení svéprávnosti se uvádí pouze ANO/NE. Naopak v případě osoby omezené ve svéprávnosti, avšak nezpůsobilé k podání žádosti o vydání občanského průkazu, bude k podání žádosti o vydání občanského průkazu oprávněn její opatrovník, popřípadě člen domácnosti (okruh osob oprávněných k jednání za osobu, která dosáhla věku 15 let, upravuje § 68 navrhovaného zákona). Z § 469 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého opatrovník jedná zpravidla společně s opatrovancem, vyplývá, že je v současné době upřednostňováno společné jednání opatrovníka a opatrovance. Uvedené ustanovení občanského zákoníku rovněž stanovuje, že v případě, kdy opatrovník jedná samostatně, jedná v souladu s vůlí opatrovance. Pokud by nebylo možné vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud.

K § 5 – Údaje a data v občanském průkazu

Navrhovaná právní úprava mění rozsah údajů uváděných v občanském průkazu. I nadále se rozlišují údaje, které se v občanském průkazu uvádějí povinně (typicky jméno, popřípadě jména, a příjmení, které se uvádějí v podobě, v jaké jsou vedeny v základním registru obyvatel podle § 18 zákona o základních registrech), a údaje, které se v občanském průkazu uvádějí na základě principu dobrovolnosti.

Čl. 3 odst. 1 nařízení 2019/1157 stanovuje, že průkazy totožnosti (tj. občanské průkazy) obsahují strojově čitelnou zónu. V čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení se dále uvádí, že prvky údajů obsažené v průkazech totožnosti musí být v souladu se specifikacemi uvedenými v části 5 dokumentu ICAO 9303 (Mezinárodní organizace pro civilní letectví) Doc 9303 Machine Readable Travel Documents, Seventh Edition, 2015. Údaji povinně zapisovanými do strojově čitelných dokladů, které se vztahují k osobě, jíž je občanský průkaz vydán, a které z dokumentu ICAO 9303 vycházejí, jsou např. jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, datum narození, podoba či podpis.

Na žádost osoby, jíž je občanský průkaz vydán, se v občanském průkazu uvede rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství. Rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství se do občanského průkazu zapisují podle aktuálního stavu, přičemž v současné době jsou zapisovány tyto stavy: „svobodný“, „svobodná“, „ženatý“, „vdaná“, „rozvedený“, „rozvedená“, „vdovec“, „vdova“, „zaniklé manželství“, „partnerství“ nebo „zaniklé partnerství“. Do občanského průkazu není zapisován způsob zániku registrovaného partnerství, a to z důvodu nedostatku místa v rubrice, kdy by namísto slova „rozvedený“ musela být uvedena slova „zánik partnerství rozhodnutím soudu“ či namísto slova „vdovec“ by musela být uvedena slova „zánik partnerství smrtí partnera“.

K vybraným údajům uváděným v občanském průkazu:

 pohlaví: Jedním z často diskutovaných údajů, který se uvádí v občanském průkazu, je pohlaví. Podle čl. 24 recitálu nařízení 2019/1157 by členské státy měly být oprávněny rozhodnout o tom, zda by doklad, na nějž se uvedené nařízení vztahuje, měl uvádět pohlaví držitele. Pokud členský stát uvede v takovém dokladu pohlaví, měly by být používány specifikace dokumentu ICAO 9303 „F“, „M“ nebo „X“ nebo odpovídající písmeno používané v jazyce nebo jazycích tohoto členského státu. V čl. 3 odst. 2 nařízení 2019/1157 se dále uvádí, že označení pohlaví osoby není povinné. Zákonodárce zvolil možnost, podle níž se v občanském průkazu uvádí pohlaví osoby, jíž je občanský průkaz vydán. K úpravě tohoto údaje jej vedla jednak skutečnost, že tak činí většina států Evropské unie ve vztahu k dokladům, které vydávají, jednak skutečnost, že řada úkonů je spojena s nutnou znalostí pohlaví, např. uzavření sňatku, možnost adopce dítěte, provedení osobní prohlídky apod. Neuvádění pohlaví v občanském průkazu by proto mohlo v praxi vyvolat problémy.

 kód státu narození: Jedná se o kód státu narození osoby, jíž je občanský průkaz vydán, narodila-li se tato osoba mimo území České republiky. Kódy jednotlivých zemí jsou uvedeny ve sdělení Českého statistického úřadu č. 489/2003 Sb., ze dne 18. prosince 2003, o vydání Číselníku zemí (ČZEM), ve znění pozdějších předpisů.

 podoba: Podoba osoby, jíž je občanský průkaz vydán, se v občanském průkazu uvádí ve dvojím provedení. Jednak se podoba vyobrazuje přímo na datové stránce (tzv. fotografie na občanském průkazu), jednak se podoba ukládá do nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje (tj. podoba je biometrickým údajem, hovoří se o „zobrazení obličeje“).

 datum vydání: Za datum vydání občanského průkazu, které se uvádí v občanském průkazu, se považuje den, kdy je občanský průkaz vyroben ve Státní tiskárně cenin. Jde-li o lhůty pro vydání občanského průkazu, tyto se počítají ode dne, kdy byla podána žádost o vydání občanského průkazu. V případě občanského průkazu, který má být převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, činí tato lhůta 120 dnů, a to s ohledem na náročnost celého procesu (občanský průkaz je vyráběn v České republice, tj. v jiném státě, než je stát, ve kterém bylo o vydání občanského průkazu požádáno, popřípadě je občanský průkaz zasílán do jiného státu, než v jakém o něj bylo požádáno).

 kód dokladu podle nařízení 2019/1157: Jedná se o označení dokladu, tj. specifikaci, že se jedná o občanský průkaz (zkratka „IC“ = „identification card“). Na občanském průkazu bude dále v souladu s čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení uveden název „průkaz totožnosti“ nebo jiné zavedené vnitrostátní označení v úředním jazyce nebo úředních jazycích vydávajícího členského státu a slova „průkaz totožnosti“ alespoň v jednom z dalších úředních jazyků orgánů Evropské unie.

 kód České republiky podle nařízení 2019/1157: V souladu s čl. 3 odst. 4 uvedeného nařízení bude na přední straně průkazu totožnosti uveden kód země tvořený dvěma písmeny vydávajícího členského státu, vytištěný inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami. Podle čl. 29 recitálu nařízení 2019/1157 tento společný rozlišovací znak usnadní vizuální kontrolu dokladu, zejména pokud jeho držitel vykonává své právo na volný pohyb.

Podle stávajícího zákona o občanských průkazech je jedním z údajů zapisovaných do občanského průkazu rodné číslo. Navrhovaný zákon od uvádění tohoto údaje v občanském průkazu vzhledem k vzrůstajícím tendencím k utlumování rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru osoby upouští, mj. i s ohledem na zákon č. 370/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s projednáváním zákona č. 370/2019 Sb. v Parlamentu bylo z vůle Poslanecké sněmovny zkráceno prodloužení období ponechání rodného čísla v občanských průkazech ze tří roků na dva roky. Poslanecká sněmovna dále akcentovala skutečnost, že další odklad výmazu rodných čísel z občanských průkazů již není přijatelný.

Navrhovaný zákon dále upouští od uvádění akademického titulu nebo vědecké hodnosti v občanském průkazu, přičemž smyslem této změny je, aby se v občanském průkazu uváděly pouze ty údaje, na základě kterých je možné osobu, jíž je občanský průkaz vydán, ztotožnit. Údaj o vzdělání neslouží k prokázání totožnosti osoby, jíž je občanský průkaz vydán. Tím, že se již nebudou v občanském průkazu uvádět akademické tituly ani vědecké hodnosti, bude zjednodušena i agenda správních orgánů příslušných k vydání občanského průkazu. V současné době je situace ohledně zápisu akademických titulů a vědeckých hodností do občanského průkazu značně komplikovaná a nepřehledná, a to zejména v oblasti uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Některé akademické tituly, které byly získány studiem na zahraniční vysoké škole, jsou uznávány automaticky na základě bilaterálních dohod o uznání dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a akademických titulech se zeměmi, v nichž je zahraniční vysoká škola, která doklad o vzdělání vydala, zřízena a uznána. U některých akademických titulů je nutné, aby byl pro jejich uznání podstoupen proces uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání, některé akademické tituly se pak neuznávají z toho důvodu, že nejsou považovány za rovnocenné s tituly získanými v České republice.

Vedle údajů uvedených v občanském průkazu se v občanském průkazu ukládají také data pro elektronické využití občanského průkazu. Ty jsou do občanského průkazu ukládány buď z moci úřední, nebo na základě volby osoby, jíž je občanský průkaz vydán. S občanským průkazem mohou být spojena i data, která se v občanském průkazu reálně neuvádějí. Typicky se bude jednat o bezpečnostní osobní kód, který bude podle navrhované právní úpravy zadáván na základě principu dobrovolnosti (na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy je bezpečnostní osobní kód zadáván povinně při převzetí občanského průkazu). Bezpečnostní osobní kódy zadané před účinností navrhovaného zákona budou ke dni nabytí účinnosti navrhovaného zákona zneplatněny. V návaznosti na novou právní úpravu občanských průkazů tak bude třeba zadat nový bezpečnostní osobní kód (za předpokladu, že osoba, jíž je občanský průkaz vydán, o jeho zadání projeví zájem).

Občanský průkaz podle navrhované právní úpravy je spjatý s nosičem dat (strojově čitelnou zónou, 2D kódem, kontaktním elektronickým čipem a nosičem dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje). Podle stávající právní úpravy obsahují občanské průkazy pouze strojově čitelnou zónu, 2D kód a kontaktní elektronický čip. Změnou, kterou navrhovaná právní úprava přinese, je např. uvedení čísla občanského průkazu v kontaktním elektronickém čipu, a to i mimo identifikační certifikát. Nově bude možné přečíst číslo občanského průkazu jednoduchým vložením občanského průkazu do čtečky kontaktního elektronického čipu, a to bez zadání autentizačních kódů, které chrání identifikační certifikát. Číslo občanského průkazu tak bude možné získat z kontaktního elektronického čipu stejně snadno, jako je tomu v případě jeho načtení z 2D kódu nebo ze strojově čitelné zóny. Podrobnosti týkající se strojově čitelné zóny a dalších nosičů dat budou upraveny v prováděcím právním předpisu.

K § 6 – Způsob uvedení údajů a uložení dat v občanském průkazu

Ustanovení vymezuje, v jaké podobě se uvádějí údaje uvedené v občanském průkazu a kam se ukládají biometrické údaje a data pro elektronické využití občanského průkazu. „Podobou bezprostředně čitelnou nebo vnímatelnou člověkem“ se rozumí vytištění údajů na občanský průkaz. Údaje, které se v občanském průkazu uvedou v této podobě tak bude moct osoba, jíž je občanský průkaz vydán, popřípadě kterákoliv jiná osoba, přečíst nebo vnímat pouhým zrakem, přičemž mezi takový údaj se řadí i podoba osoby, jíž je občanský průkaz vydán, neboť podoba bezprostředně čitelná nebo vnímatelná člověkem není spojena pouze s písemnými záznamy. „Strojově čitelnou podobou“ se rozumí uvedení údajů v podobě, která neumožnuje seznámit se s obsahem údajů prostým přečtením, nýbrž je potřeba k jejich interpretaci užít výpočetní techniky (např. čtečky).

Prováděcí právní předpis dále stanoví, které z údajů uvedených v občanském průkazu, se dále vedou v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, popřípadě ve strojově čitelné podobě, nestanoví-li konkrétní způsob již tento zákon. Důvodem této konstrukce je dynamičnost vývoje příslušných technologií. Proto zákonodárce stanoví minimální penzum údajů, které se vedou v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a minimální penzum údajů, které se vedou ve strojově čitelné podobě (zde s ohledem na požadavky komunitárního práva), a dále ponechává na moci výkonné, aby mohla operativně určovat vedení většiny týchž údajů i v druhé podobě.

K § 7

K odstavci 1

Mezi údaje uváděné v občanském průkazu (konkrétně v nosiči dat s biometrickými údaji) o osobě, jíž je občanský průkaz vydán, patří biometrické údaje, tj. zobrazení obličeje a otisky dvou prstů rukou. Nařízení 2019/1157 ve svém čl. 3 odst. 7 stanovuje, že děti mladší 12 let mohou být od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny, děti mladší 6 let jsou pak od této povinnosti osvobozeny bez dalšího. V navrhovaném zákoně byla zvolena nejvyšší možná hranice, tedy věk 12 let, a to jednak z důvodu rychlejšího růstu dětí v nižším věku, s čímž se pojí změna jejich tělesné konstrukce, jednak z důvodu sjednocení s právní úpravou týkající se cestovních dokladů (vizte § 5 odst. 4 zákona č. 329/1999Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů), kde byla zvolena stejná věková hranice. Nařízení 2019/1157 v čl. 3 odst. 7 dále stanovuje, že osoby, u nichž je odebrání otisků prstů fyzicky nemožné, jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.

Z navrhovaného ustanovení vyplývají dva důvody pro nepořízení otisků prstů rukou. Prvním z nich je nízký věk, druhým pak fyzická nemožnost, která brání tomu, aby byly otisky prstů rukou pořízeny. Pokud jde o druhý z uvedených důvodů, ten může být dočasného nebo trvalého charakteru. Navrhované ustanovení však nerozlišuje mezi dočasnou nemožností (např. poranění rukou, kvůli kterému není možné po určitou dobu pořídit otisky prstů rukou) a trvalou nemožností (např. postižení rukou, které trvale brání pořízení otisků prstů rukou), pod „fyzickou nemožnost“ je tak možné zařadit jak dočasnou nemožnost, tak trvalou nemožnost pořízení otisků prstů rukou. Navrhovaný zákon výslovně uvádí dočasnou nemožnost pořízení otisků prstů rukou v § 33 písm. a) upravujícím dobu platnosti občanského průkazu, a to s ohledem na čl. 4 odst. 3 nařízení 2019/1157, podle kterého členské státy vydají průkaz totožnosti s platností 12 měsíců nebo kratší, pokud je dočasně fyzicky nemožné odebrat jakýkoli z otisků prstů žadatele.

V případech, kdy se nepořizují otisky prstů rukou, ať už s ohledem na věk, nebo s ohledem na zdravotní důvody, se v nosiči dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje, uvede záznam o této skutečnosti. Z údajů uvedených v nosiči dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje, lze tak vyčíst, že biometrický údaj, kterým jsou otisky prstů rukou, nebyl pořízen, popřípadě že byl pořízen pouze jeden z otisků prstů rukou, pokud se jedná o nemožnost pořízení otisku prstu výlučně z jedné ruky.

K odstavci 2

V občanském průkazu se z moci úřední uvádí o osobě, jíž je občanský průkaz vydán, mimo jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení. Vzhledem k tomu, že osoba, jíž je občanský průkaz vydán, může mít několik jmen, popřípadě může mít složené příjmení, upravuje odstavec 2 postup, který se použije tehdy, nelze-li v občanském průkazu z důvodu nedostatku místa uvést druhé jméno osoby, jíž je občanský průkaz vydán, nebo její složené příjmení.

K § 8 – Žadatel o vydání občanského průkazu

K odstavci 1

Žádost o vydání občanského průkazu podává žadatel o vydání občanského průkazu. Tím se obecně rozumí osoba, která má povinnost mít občanský průkaz, podle § 3, nebo osoba, která má právo mít občanský průkaz, podle § 4. U osob, které mají právo mít občanský průkaz (zejména u osob mladších 15 let a u osob omezených ve svéprávnosti), bude osoba faktického žadatele o vydání občanského průkazu zpravidla odlišná od osoby, jíž má být občanský průkaz vydán. V případě podání žádosti o vydání občanského průkazu pro osobu mladší 15 let, bude postavení žadatele o vydání občanského průkazu reálně zastávat osoba, která bude za osobu mladší 15 let oprávněna jednat, tj. osoba podle § 67 (nejčastěji zákonný zástupce).

V případě podání žádosti o vydání občanského průkazu pro osobu, která dosáhla věku 15 let, která je omezena ve svéprávnosti a která není způsobilá k podání žádosti o vydání občanského průkazu, bude postavení žadatele o vydání občanského průkazu reálně zastávat osoba, která bude za osobu, která dosáhla věku 15 let, oprávněna jednat, tj. osoba podle § 68 (nejčastěji opatrovník). Osoby podle § 67 nebo § 68 tak budou vykonávat práva a povinnosti, které by jinak příslušely osobám, jimž má být občanský průkaz vydán. Neznamená to však, že by se osoby, jimž má být občanský průkaz vydán, do jejichž práv a povinností však vstupuje jiná osoba, nemusely nikterak podílet na procesu spojeném s vydáváním občanského průkazu (vydání občanského průkazu je mj. spojeno s pořízením biometrických údajů osoby, jíž má být občanský průkaz vydán). Hovoří-li se tedy v navrhovaném zákoně o „žadateli o vydání občanského průkazu“, nemusí se vždy jednat o osobu, jíž má být občanský průkaz vydán, ale může se jednat i o osobu, která jedná při postupech podle navrhovaného zákona za osobu, jíž má být občanský průkaz vydán (ve fázi převzetí občanského průkazu může být touto osobou i zmocněnec osoby, jíž má být občanský průkaz vydán).

Navrhovaná právní úprava oproti stávající právní úpravě nevyžaduje, aby s podáním žádosti o vydání občanského průkazu, kterou za osobu mladší 15 let podává osoba podle § 67 odst. 2, souhlasil zákonný zástupce této osoby. K uvedené změně bylo přistoupeno na základě zkušeností z praxe, kdy je opatření souhlasu zákonného zástupce často spojeno s velkými obtížemi, což má mnohdy za následek nemožnost podání žádosti o vydání občanského průkazu. V navrhovaném zákoně se proto od tohoto požadavku upouští.

K odstavci 2

Žádost o vydání občanského průkazu nemůže za žadatele o vydání občanského průkazu podat jiná osoba, tj. zmocněnec, kterého by k takovému právnímu jednání opravňovala zvláštní plná moc s úředně ověřeným podpisem žadatele o vydání občanského průkazu. Důvodem je skutečnost, že osoba, jíž má být občanský průkaz vydán, se musí vždy dostavit na pracoviště správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu (popřípadě se uplatní postup podle § 10 odst. 3), a to především z důvodu pořízení biometrických údajů této osoby. Žádost o vydání občanského průkazu sice může být v určitých případech podána jinou osobou (např. zákonným zástupcem), i tak se však vyžaduje přítomnost osoby, jíž má být občanský průkaz vydán (např. osoby mladší 15 let, pokud její zákonný zástupce žádá o vydání občanského průkazu pro tuto osobu). I pro případy, kdy by faktickým žadatelem o vydání občanského průkazu byla osoba odlišná od osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, tedy platí, že k podání žádosti o vydání občanského průkazu nelze zmocnit jinou osobu.

K § 9 – Správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu

Žádost o vydání občanského průkazu může být podána tzv. pověřenému úřadu, pověřenému zastupitelskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra, a to v závislosti na lhůtě stanovené pro vydání občanského průkazu, v níž je požadováno občanský průkaz vydat. Občanský průkaz může být vydán ve čtyřech různých lhůtách (30 dnů, 120 dnů, 24 hodin nebo 5 pracovních dnů), přičemž pouze pověřený úřad je oprávněn k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu ve všech těchto lhůtách. Pověřený zastupitelský úřad může přijmout pouze žádost o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 30 dnů nebo 120 dnů, Ministerstvo vnitra může naopak přijmout pouze žádost o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů.

Možnost podání žádosti o vydání občanského průkazu pověřenému zastupitelskému úřadu představuje změnu oproti stávající právní úpravě. Důvodem této změny je zejména poptávka osob po této možnosti. V případě, že osobě, která je státním občanem České republiky žijícím dlouhodobě v zahraničí, skončí platnost jejího občanského průkazu, je tato osoba nucena cestovat do České republiky, pokud má zájem o výměnu občanského průkazu, popřípadě vztahuje-li se na ni povinnost mít občanský průkaz. Možnost vyřídit si občanský průkaz prostřednictvím pověřeného zastupitelského úřadu přispěje k naplnění zásady přiblížení výkonu státní správy občanům, v tomto případě pak především občanům žijícím dlouhodobě v zahraničí. Pověřenými zastupitelskými úřady oprávněnými přijímat žádosti o vydání občanského průkazu nebudou veškeré zastupitelské úřady ve smyslu zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě, ve znění zákona č. 35/2019 Sb., nýbrž pouze ty zastupitelské úřady, které určí Ministerstvo zahraničních věcí. Výčet pověřených zastupitelských úřadů bude uveden v seznamu zveřejněném Ministerstvem zahraničních věcí (§ 41 odst. 2 navrhovaného zákona).

K § 10 – Způsob podání žádosti o vydání občanského průkazu

K odstavci 1

Žádost o vydání občanského průkazu se podává na pracovišti správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu, tj. žádost o vydání občanského průkazu se podává vždy osobně. Jak již bylo zmíněno v odůvodnění k § 8 odst. 1, žadatelem o vydání občanského průkazu nemusí být reálně pouze osoba, jíž má být občanský průkaz vydán. Při podání žádosti o vydání občanského průkazu je nicméně vždy vyžadována osobní přítomnost osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, a to bez ohledu na to, zda do jejích práv a povinností podle navrhovaného zákona vstupuje jiná osoba (např. zákonný zástupce či opatrovník). Nutnost osobní přítomnosti osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, nevylučuje ani nízký věk této osoby či omezená svéprávnost, která osobě znemožňuje pochopit smysl právního jednání spočívajícího v podání žádosti o vydání občanského průkazu. Osobní přítomnost osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, je vyžadována s ohledem na čl. 10 odst. 1 nařízení 2019/1157, podle něhož se v zájmu zajištění shody biometrických identifikátorů s totožností žadatele žadatel dostaví alespoň jednou během procesu vydávání každého dokladu osobně. Vzhledem k pořizování biometrických údajů osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, je osobní přítomnost této osoby při podání žádosti o vydání občanského průkazu nenahraditelná. S osobní přítomností osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, je dále spojen § 18 vyžadující podpis této osoby pro účely jeho uvedení v občanském průkazu (v určitých případech však bude od požadavku podpisu upuštěno, např. bude-li žádáno o vydání občanského průkazu pro osobu mladší 15 let, která neumí psát).

K odstavci 2

Podání žádosti o vydání občanského průkazu bude činěno za asistence úřední osoby, tj. vyžaduje se určitá forma spolupráce mezi žadatelem o vydání občanského průkazu a úřední osobou. Důvodem je fakt, že formulář žádosti o vydání občanského průkazu je součástí aplikace zajišťující výměnu informací mezi správními orgány a dalšími subjekty podílejícími se na procesu vydání občanského průkazu, s níž může z povahy věci pracovat toliko úřední osoba. Tato aplikace současně umožňuje předvyplnění formuláře údaji o žadateli, které jsou vedeny v příslušných informačních systémech veřejné správy, což výrazně ulehčí vyplňování formulářů.

K odstavci 3

V navrhovaném zákoně je řešena situace, kdy se žadatel o vydání občanského průkazu nemůže z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo z jiného závažného důvodu dostavit k podání žádosti o vydání občanského průkazu na pracoviště podacího místa (tj. správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu). V takovém případě umožní podací místo, v jehož správním obvodu se žadatel o vydání občanského průkazu zdržuje, na základě (neformálního) požadavku (nejedná se tedy o žádost podle správního řádu) žadatele podání žádosti o vydání občanského průkazu i mimo své pracoviště. Důvody, pro které se žadatel o vydání občanského průkazu nemůže dostavit na pracoviště podacího místa, budou zejména tyto: výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody, výkon zabezpečovací detence, soudem nařízené ústavní ochranné léčení, ústavní výchova, ochranná výchova nebo závažné dlouhodobé zdravotní důvody atp. Tato možnost se nebude vztahovat na žádosti o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů a nebude se vztahovat ani na žádosti o vydání občanského průkazu podané pověřenému zastupitelskému úřadu. Podacím místem, které v odůvodněných případech navštíví žadatele o vydání občanského průkazu, tak bude pouze pověřený úřad (tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy), přičemž tak učiní pouze u žádostí o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 30 dnů nebo 120 dnů.

Přestože podání žádosti o vydání občanského průkazu mimo pracoviště podacího místa představuje změnu oproti stávající právní úpravě, některá podací místa tuto službu poskytovala na základě dobrovolnosti již za účinnosti stávající právní úpravy.

K § 11 – Lhůty pro podání žádosti o vydání občanského průkazu

Obecně lze rozlišovat tři lhůty pro podání žádosti o vydání občanského průkazu. Standardní je situace, kdy o vydání občanského průkazu žádá osoba, která má podle § 3 povinnost mít občanský průkaz. Tato osoba je povinna podat žádost o vydání občanského průkazu nejpozději do 30 dnů ode dne, ve kterém dosáhla věku 15 let. Lhůta 30 dnů pro podání žádosti o vydání občanského průkazu se dále uplatní v situaci, kdy osoba nabyde plné svéprávnosti poté, co byla její svéprávnost omezena rozhodnutím soudu, a v situaci, kdy osoba ohlásila změnu místa trvalého pobytu po ukončení pobytu v cizině.

Kratší lhůta pro podání žádosti o vydání občanského průkazu se týká situací, kdy dojde ke skončení platnosti dosavadního občanského průkazu (např. uplynutím doby platnosti občanského průkazu či ohlášením ztráty občanského průkazu), přičemž žádost o vydání nového občanského průkazu musí být podána do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti dosavadního občanského průkazu.

Nejdelší lhůta se pak vztahuje na případy nabytí státního občanství České republiky prohlášením nebo udělením. Osoba, která tímto způsobem nabyla státní občanství České republiky, je povinna požádat o vydání občanského průkazu do 60 dnů ode dne nabytí státního občanství České republiky. Osoba, která nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, má do té doby právo požádat si o vydání dočasného občanského průkazu. Důvodem je skutečnost, že osoba, která nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, nedisponuje po určitou dobu od nabytí státního občanství České republiky matričními doklady, které je nutné předložit při podání žádosti o vydání „běžného“ občanského průkazu. Po dobu, než budou osobě, která nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, vydány potřebné matriční doklady, se této osobě nabízí možnost, aby svou totožnost prokazovala alespoň dočasným občanským průkazem (za předpokladu, že o jeho vydání požádá). Z tohoto důvodu je lhůta pro podání žádosti o vydání občanského průkazu v případě, kdy osoba nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, delší než v ostatních případech.

Osoba, která nepožádá o vydání občanského průkazu v zákonem stanovené lhůtě, se dopouští přestupku podle § 65 odst. 2.

K § 12 – Postup při podání žádosti o vydání občanského průkazu

Ustanovení upravuje, jaké veřejné listiny a jiné písemnosti, stvrzující některé důležité skutečnosti, je nezbytné předložit při podání žádosti o vydání prvního občanského průkazu, při podání žádosti o vydání prvního občanského průkazu po nabytí státního občanství České republiky prohlášením nebo udělením, při podání žádosti o vydání prvního občanského průkazu, jde-li o občana, který nemá na území České republiky trvalý pobyt, nebo v případě, kdy žádost o vydání prvního občanského průkazu podává za žadatele o vydání občanského průkazu jiná osoba.

V navrhované právní úpravě došlo oproti stávající právní úpravě k bližšímu vymezení dokladů, které má žadatel o vydání občanského průkazu předložit. Žadatel o vydání občanského průkazu by proto neměl mít před podáním žádosti o vydání občanského průkazu pochybnosti o tom, jaké doklady po něm bude správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu požadovat.

Ustanovení pamatuje i na případ, kdy je osoba, jíž má být občanský průkaz vydán, omezena ve svéprávnosti, ne však tak, aby nemohla podat žádost o vydání občanského průkazu. Vzhledem k tomu, že u této osoby je v informačním systému evidence obyvatel veden údaj o omezení svéprávnosti (v evidenci obyvatel však není veden rozsah tohoto omezení), ukládá se této osobě povinnost předložit (spolu s dalšími doklady, které jsou při podání žádosti o vydání občanského průkazu požadovány) rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, aby bylo zřejmé, že k podání žádosti o vydání občanského průkazu je způsobilá.

Z předkládání potřebných dokladů žadatelem o vydání občanského průkazu jsou vyloučeny cizozemské doklady (např. rodný list vydaný cizím státem). Žadatel o vydání občanského průkazu je tak povinen předložit při podání žádosti o vydání občanského průkazu tuzemské doklady (rodným listem je proto v kontextu navrhovaného zákona myšlen pouze rodný list v podobě českého matričního dokladu). Výjimku představuje toliko cestovní doklad, u něhož je návrhem zákona připuštěn opak. Důvodem je mezinárodní uznatelnost tohoto dokladu.

Ustanovení se vztahuje pouze na situace, kdy je žádáno o „běžný“ občanský průkaz, tj. občanský průkaz s nosičem dat. Ve vztahu k dočasnému občanskému průkazu se použije speciální právní úprava uvedená v § 47 odst. 1 navrhovaného zákona (tj. při podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu se nevyžaduje předložení dokladů uvedených v § 12 navrhovaného zákona).

Veškeré doklady, které se při podání žádosti o vydání občanského průkazu předkládají, musí být platné, v úvahu nepřichází předložení neplatného dokladu (např. cestovního pasu, který pozbyl platnosti), neboť takový doklad není s to potvrzovat skutečnosti v něm uvedené.

K § 13

Obecně

Ustanovení stanovuje, jaké veřejné listiny a jiné písemnosti, stvrzující některé důležité skutečnosti, je nezbytné předložit při podání žádosti o vydání nového občanského průkazu, při podání žádosti o vydání nového občanského průkazu, jde-li o občana, který nemá na území České republiky trvalý pobyt, nebo v případě, kdy žádost o vydání nového občanského průkazu podává za žadatele o vydání občanského průkazu jiná osoba.

Na rozdíl od stávající právní úpravy není v navrhovaném zákoně ve vztahu k žadateli o vydání nového občanského průkazu, který nemůže předložit dosavadní občanský průkaz, upravena povinnost předložit potvrzení o občanském průkazu, které stávající právní úprava vyžaduje právě v případech, kdy žadatel nedisponuje dosavadním občanským průkazem. Jelikož potvrzení o občanském průkazu podle stávající právní úpravy neobsahuje fotografii a nikterak nenahrazuje občanský průkaz (nejedná se ani o veřejnou listinu), přistoupilo se v navrhované právní úpravě k jeho zrušení. Ustanovení však počítá se situací, kdy žadatel o vydání nového občanského průkazu nemůže předložit dosavadní občanský průkaz či dokonce ani žádný z dokladů, které se požadují předložit při nemožnosti předložení dosavadního občanského průkazu. Jde-li o tak mimořádnou situaci, že žadatel o vydání nového občanského průkazu nemůže při podání žádosti o vydání nového občanského průkazu předložit v podstatě žádný ze zákonem stanovených dokladů, je žadatel povinen prokázat svou totožnost jiným hodnověrným způsobem (v úvahu přichází např. svědectví jiných osob).

Z předkládání potřebných dokladů žadatelem o vydání občanského průkazu jsou i v tomto případě vyloučeny cizozemské doklady (např. rodný list vydaný cizím státem). Žadatel o vydání občanského průkazu je tak povinen předložit při podání žádosti o vydání občanského průkazu tuzemské doklady (rodným listem je proto v kontextu navrhovaného zákona myšlen pouze rodný list v podobě českého matričního dokladu). Výjimku opět představuje toliko cestovní doklad, u něhož je návrhem zákona připuštěn opak. Důvodem je mezinárodní uznatelnost tohoto dokladu.

Veškeré doklady, které se při podání žádosti o vydání občanského průkazu předkládají, musí být platné, v úvahu tedy nepřichází předložení neplatného dokladu (např. cestovního pasu, který pozbyl platnosti).

K odstavci 3

U žadatelů o vydání občanského průkazu, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, je nutné ověřit i údaj o státním občanství, neboť se jedná o občany, u nichž lze předpokládat, že dlouhodobě žijí na území jiného státu a mohli nabýt jiné státní občanství. Nabytí cizího státního občanství může mít za splnění podmínek uvedených v § 40 zákona o státním občanství České republiky za následek pozbytí státního občanství České republiky.

Osoba, která se dlouhodobě zdržuje na území cizího státu a zároveň ukončila trvalý pobyt na území České republiky, mohla nabýt cizí státní občanství, přičemž podmínkou nabytí nového státního občanství bylo pozbytí českého státního občanství. O této situaci se však orgány České republiky nemusely dozvědět. „Bývalý“ státní občan České republiky nemá povinnost pozbytí státního občanství České republiky českým orgánům notifikovat (institut prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky je institutem fakultativním).

K odstavci 4

Prokázání totožnosti jiným hodnověrným způsobem je v praxi zaběhlé po dlouhá léta. Správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu musí správním uvážením posoudit, zda je konkrétní způsob pro prokázání totožnosti dostačující. Nebyla-li by tato možnost v navrhovaném zákoně upravena, hrozilo by, že vznikne velká skupina osob (například občané bez domova), která nebude mít šanci získat občanský průkaz, přičemž předložení občanského průkazu je např. jednou z podmínek pro získání sociálních dávek.

K odstavci 5

Stejně jako v případě podání žádosti o vydání prvního občanského průkazu pamatuje ustanovení na případ, kdy je osoba, jíž má být občanský průkaz vydán, omezena ve svéprávnosti, ne však tak, aby nemohla podat žádost o vydání občanského průkazu. Této osobě je i při podání žádosti o vydání nového občanského průkazu uložena povinnost předložit rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, aby bylo prokázáno, že k podání žádosti o vydání občanského průkazu je způsobilá.

K § 14

Ustanovení vymezuje, jaké doklady je povinen předložit žadatel o vydání občanského průkazu, který před podáním žádosti o vydání občanského průkazu ukončil pobyt v cizině. V ustanovení není rozlišováno mezi tím, zda žadatel o vydání občanského průkazu podává žádost o vydání prvního nebo nového občanského průkazu, a to z důvodu, že tato skupina žadatelů je vždy povinna předložit rodný list a doklad o státním občanství, nebo průkaz totožnosti podle navrhovaného zákona. V praxi se může jednat např. o případy, kdy se českým rodičům narodí v zahraničí dítě, které bude mít dvě státní občanství (cizího státu + České republiky) a které bude žít v cizině, tudíž nebude mít povinnost mít občanský průkaz.

Z předkládání potřebných dokladů žadatelem o vydání občanského průkazu jsou pochopitelně i zde vyloučeny cizozemské doklady (např. rodný list vydaný cizím státem). Žadatel o vydání občanského průkazu je tak povinen předložit při podání žádosti o vydání občanského průkazu tuzemské doklady (rodným listem je proto v kontextu navrhovaného zákona myšlen pouze rodný list v podobě českého matričního dokladu).

Veškeré doklady, které se při podání žádosti o vydání občanského průkazu předkládají, musí být platné, v úvahu tedy nepřichází předložení neplatného dokladu.

K § 15

Ustanovení vymezuje, jaké doklady je povinen předložit žadatel o vydání občanského průkazu, který má vydán dočasný občanský průkaz. V tomto případě je osoba povinna předložit pouze dočasný občanský průkaz a rodný list.

Z předkládání potřebných dokladů žadatelem o vydání občanského průkazu jsou vyloučeny cizozemské doklady (např. rodný list vydaný cizím státem). Žadatel o vydání občanského průkazu je tak povinen předložit při podání žádosti o vydání občanského průkazu tuzemské doklady (rodným listem je proto v kontextu navrhovaného zákona myšlen pouze rodný list v podobě českého matričního dokladu).

Na základě předložení rodného listu správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu zjistí, že žadateli o vydání občanského průkazu (v tomto případě se bude zpravidla jednat o občany, kteří nabyli státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením a požádali o vydání dočasného občanského průkazu) již byly vydány české matriční doklady. Do českých matričních dokladů je žadatelům o vydání občanského průkazu často upravena podoba jména či příjmení tak, aby odpovídala českým pravidlům.

Veškeré doklady, které se při podání žádosti o vydání občanského průkazu předkládají, musí být platné, v úvahu tedy nepřichází předložení neplatného dokladu.

K § 16

Obecně

Ustanovení je spojeno s požadavky žadatele o vydání občanského průkazu, které může mít tento žadatel v souvislosti s podáním žádosti o vydání občanského průkazu. Tyto požadavky je třeba uvést vždy v žádosti o vydání občanského průkazu (tj. ve fázi podání žádosti o vydání občanského průkazu), nikoliv v pozdější fázi procesu vydávání občanského průkazu.

K odstavcům 1 a 2

Odstavec 1 upravuje možnost žadatele o vydání občanského průkazu určit správní orgán příslušný k předání občanského průkazu, u něhož si občanský průkaz převezme (typicky jde o případ, kdy je žádost o vydání občanského průkazu podána např. pověřenému úřadu v Praze, ale občanský průkaz je převzat u pověřeného úřadu nacházejícího se v jiném městě). Pokud žadatel o vydání občanského průkazu neurčí při podání žádosti o vydání občanského průkazu správní orgán příslušný k předání občanského průkazu, u něhož si občanský průkaz převezme, platí, že si občanský průkaz převezme u správního orgánu příslušného k vydání občanského průkazu (zpravidla tentýž úřad, u něhož podal žádost o vydání občanského průkazu). Zvláštní úprava se týká žádosti o vydání občanského průkazu podané pověřenému zastupitelskému úřadu. Je-li totiž žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu, může si žadatel o vydání občanského průkazu zvolit, že si občanský průkaz převezme u pověřeného úřadu, který je příslušný podle místa jeho trvalého pobytu na území České republiky nebo podle místa jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky (neměl-li nikdy trvalý pobyt na území České republiky, bude moct občanský průkaz převzít v Magistrátu města Brna), tj. žadatel si není oprávněn zvolit jakýkoliv pověřený úřad. Pokud je žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu a žadatel o vydání občanského průkazu neuvede, že si občanský průkaz převezme u správního orgánu příslušného k vydání občanského průkazu, platí, že si jej převezme u téhož pověřeného zastupitelského úřadu. Každá žádost o vydání občanského průkazu, která je podána pověřenému zastupitelskému úřadu, je před samotným odesláním dodavateli k výrobě schvalována pověřeným úřadem podle místa trvalého pobytu žadatele o vydání občanského průkazu. K tomuto schvalování dochází z důvodu, že pověřený úřad má k dispozici spisovou dokumentaci týkající se žadatele o vydání občanského průkazu a disponuje hlubší znalostí problematiky. Rovněž je před odesláním k výrobě posuzováno, zda žádost o vydání občanského průkazu splňuje veškeré náležitosti, například zda obsahuje zdůvodnění nepořízení podpisu. Umožnění převzetí vyhotoveného občanského průkazu u kteréhokoliv pověřeného úřadu by znamenalo velké technické úpravy systému, s čímž by souviselo i vynaložení většího množství finančních prostředků. Stejný způsob zpracování žádosti je nastaven na úseku cestovních pasů.

Možnost převzít občanský průkaz u jiného správního orgánu, než je správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu, se netýká občanských průkazů vydávaných ve lhůtě do 24 hodin. Tyto občanské průkazy lze vždy převzít pouze u ministerstva.

K odstavcům 3 až 5

Odstavce 3 až 5 jsou spojeny s právem žadatele o vydání občanského průkazu na uvedení rodinného stavu nebo údaje o registrovaném partnerství v občanském průkazu, s právem žadatele požádat, aby mu byl občanský průkaz vydán ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů, a s právem žadatele být vyrozuměn o tom, že občanský průkaz si lze převzít u žadatelem zvoleného správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu. V souvislosti s právem žadatele o vydání občanského průkazu být vyrozuměn o možnosti převzetí občanského průkazu byly oproti stávající právní úpravě rozšířeny způsoby informování žadatele o vydání občanského průkazu. Podle navrhované právní úpravy je možné vyrozumět žadatele o vydání občanského průkazu o možnosti převzetí občanského průkazu rovněž prostřednictvím jeho datové schránky. Jedná se o změnu, která byla učiněna za účelem dosažení většího komfortu pro žadatele o vydání občanského průkazu při výběru komunikačního prostředku k vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu. Vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu však není automatické (nesdělí-li žadatel o vydání občanského průkazu kontaktní údaje, vyrozuměn nebude). Vyrozumění žadatele o vydání občanského průkazu o možnosti převzetí vyhotoveného občanského průkazu prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb není možné z důvodu vysokých finančních nákladů, které by v mnoha případech nesplnily účel, neboť žadatel o vydání občanského průkazu se často nenachází v místě trvalého pobytu. Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti ohledně způsobu vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu a kontaktních údajů.

K § 17

Ustanovení upravuje postup správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu po jejím přijetí. Informačními systémy, s nimiž bude tento správní orgán při porovnání údajů poskytnutých žadatelem o vydání občanského průkazu s údaji vedenými v informačních systémech veřejné správy pracovat nejčastěji, budou základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel, evidence občanských průkazů a informační systém evidence cestovních dokladů. Správní orgány příslušné k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu budou v souvislosti s agendou občanských průkazů oprávněny využívat údaje z informačních systémů veřejné správy pouze v rozsahu stanoveném v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností. Navrhované ustanovení nedává správním orgánům příslušným k přijetí žádostí o vydání občanských průkazů možnost využívat údaje z informačních systémů veřejné správy nad stanovený rámec (využívání údajů tedy bude odvislé od registrace agendy podle zákona o základních registrech).

Vznikne-li mezi porovnávanými údaji rozpor, bude další postup správního orgánu, kterému byla podána žádost o vydání občanského průkazu, takový, že vyzve žadatele o vydání občanského průkazu k tomu, aby předložil doklady, které tyto rozpory odstraní. Do doby, než žadatel o vydání občanského průkazu předloží další potřebné doklady, bude žádost o vydání občanského průkazu považována za nepodanou. Pro potřeby autoritativního osvědčení postupu správního orgánu navenek se zakládá právo žadatele o vydání občanského průkazu na potvrzení o suspendaci podání žádosti. Takové potvrzení může žadatel následně použít např. jako podklad pro tzv. reklamační řízení ve vztahu k základním registrům nebo agendovým informačním systémům (tj. postup předvídaný zákonem o základních registrech, jehož cílem je napravit neaktuálnost údajů vedených v těchto informačních systémech). Podací místo, tj. správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu poučí žadatele o vydání občanského průkazu o možnosti požadovat takové potvrzení.

K § 18

Jednou ze stěžejních povinností žadatele o vydání občanského průkazu je podepsání se na žádosti o vydání občanského průkazu, a to pro účely uvedení jeho podpisu v občanském průkazu. S ohledem na zrušení papírových žádostí o vydání občanského průkazu a jejich vedení pouze v elektronické podobě se žadatel o vydání občanského průkazu podepisuje digitalizovaným podpisem. Navrhované ustanovení definuje digitalizovaný podpis jako vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisové zařízení. Tento digitalizovaný podpis činí vždy osoba, jíž má být občanský průkaz vydán, nikoliv osoba, která je oprávněna za žadatele o vydání občanského průkazu podat žádost o vydání občanského průkazu. Faktickým žadatelem o vydání občanského průkazu sice bude v některých případech např. zákonný zástupce či opatrovník, podpis ve smyslu navrhovaného ustanovení je však vždy spojen s osobou, jíž má být občanský průkaz vydán. Jednou z povinných náležitostí občanského průkazu je podpis osoby, jíž je občanský průkaz vydán, a to podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 9 navrhovaného zákona. Navrhované ustanovení tudíž nevyžaduje podpis zákonného zástupce či opatrovníka, neboť jejich podpis není pro účely občanského průkazu třeba. Podá-li tedy žádost o vydání občanského průkazu např. zákonný zástupce osoby mladší 15 let, bude vyžadován digitalizovaný podpis osoby mladší 15 let, které má být občanský průkaz vydán. Digitalizovaný podpis žadatele o vydání občanského průkazu se nevyžaduje pouze tehdy, brání-li tomu těžko překonatelná překážka (např. je-li podána žádost o vydání občanského průkazu za dvouleté dítě, které neumí psát, nebude vyžadováno, aby se dítě podepsalo na žádost o vydání občanského průkazu, kterou podal jeho zákonný zástupce).

K § 19

Biometrické údaje se pořizují až po ověření správnosti údajů uvedených v žádosti o vydání občanského průkazu. Důvodem tohoto postupu je snaha zabránit nadbytečnému zatěžování žadatele o vydání občanského průkazu s pořizováním jeho biometrických údajů, dokud není ověřeno, že při postupu souvisejícím s podáním žádosti nebyly nalezeny žádné rozpory. Pokud by byl postup opačný, tj. biometrické údaje by se pořizovaly před ověřením správnosti údajů uvedených v žádosti o vydání občanského průkazu, žadatel o vydání občanského průkazu by mnohdy podstupoval proces pořizování biometrických údajů zbytečně, jelikož v praxi dochází k případům podle § 17 odst. 2, kdy je žadatel o vydání občanského průkazu vyzván k předložení dalších dokladů, a tudíž není možné žádost o vydání občanského průkazu dokončit. Faktickým žadatelem o vydání občanského průkazu bude v některých případech např. zákonný zástupce či opatrovník, pořizovány nicméně budou biometrické údaje osoby, jíž má být občanský průkaz vydán. Jednou z povinných náležitostí občanského průkazu jsou biometrické údaje osoby, jíž je občanský průkaz vydán, a to podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 10 navrhovaného zákona. Především s ohledem na nutnost pořízení biometrických údajů osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, se vyžaduje osobní přítomnost této osoby při podání žádosti o vydání občanského průkazu.

Biometrickými údaji se rozumí zobrazení obličeje a otisky prstů rukou. Vzhledem k tomu, že § 5 odst. 1 písm. a) bod 10 navrhovaného zákona výslovně uvádí, co se rozumí biometrickými údaji, není již v § 19 odst. 1 větě první specifikováno, jaké biometrické údaje podací místo pořizuje.

Všechna podací místa, která pořizují biometrické údaje, jsou vybavena speciálním zařízením pro pořizování biometrických údajů a dodržují příslušné články Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod, obecného nařízení o ochraně osobních údajů a v neposlední řadě rovněž zásady činnosti správních orgánů podle správního řádu. Navrhované ustanovení reflektuje čl. 10 odst. 2 nařízení 2019/1157, podle kterého členské státy zajistí, že budou zavedeny vhodné a účinné postupy pro odebírání biometrických identifikátorů a že tyto postupy budou v souladu s právy a zásadami stanovenými v Listině, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte.

V navrhovaném zákoně je upravena pouze stěžejní část postupu týkajícího se pořizování biometrických údajů. Na základě zmocnění uvedeného v § 71 písm. i) návrhu zákona budou podrobnosti v podobě technických podmínek a postupu při pořízení a zpracování biometrických údajů upraveny prováděcím právním předpisem.

K § 20

Vyhotovená žádost o vydání občanského průkazu podléhá kontrole a digitalizovanému podpisu žadatele o vydání občanského průkazu (digitalizovaný podpis definuje § 18). Na rozdíl od digitalizovaného podpisu, který je v případě § 18 spojen výhradně s osobou, jíž má být občanský průkaz vydán, je digitalizovaný podpis vyžadovaný tímto ustanovením sice spojen s žadatelem o vydání občanského průkazu, avšak podává-li za tohoto žadatele žádost o vydání občanského průkazu jiná osoba, bude se povinnost podepsat žádost o vydání občanského průkazu vztahovat na tuto osobu (např. zákonného zástupce či opatrovníka). Zde tedy plní klasickou funkci podpisu (nikoliv podpisového vzoru). Digitalizovaný podpis žadatele o vydání občanského průkazu se nevyžaduje pouze tehdy, brání-li tomu těžko překonatelná překážka (ta se může např. vztahovat i na zákonného zástupce, který podává žádost o vydání občanského průkazu za své nezletilé dítě, bude-li mít tento zákonný zástupce úraz ruky a z tohoto důvodu nebude moct podepsat vyhotovenou žádost o vydání občanského průkazu).

K § 21

Žádost o vydání občanského průkazu nelze vzít zpět. Je tomu tak z důvodu, že žádost o vydání občanského průkazu má elektronickou podobu a je vyplňována ve spolupráci s úřední osobou podacího místa (tj. správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu). Jakmile je žádost o vydání občanského průkazu žadatelem o vydání občanského průkazu zkontrolována podle § 20, je podacím místem zadán požadavek na výrobu občanského průkazu.

K § 22 – Správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu

Ustanovení navazuje na § 9, v němž je upraveno, který správní orgán je příslušný k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu. Žádost o vydání občanského průkazu může být podle něj korektně podána třem různým subjektům – pověřenému úřadu, pověřenému zastupitelskému úřadu nebo ministerstvu. Za správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu je však možné považovat pouze dva z těchto subjektů – pověřený úřad nebo ministerstvo. Byla-li žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému úřadu, bude tento pověřený úřad správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu, stejné pravidlo pak platí pro žádost podanou ministerstvu (tj. ministerstvo bude rovněž správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu).

Jiná je však úprava v případě, kdy byla žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu. Namísto pověřeného zastupitelského úřadu bude za správní orgán příslušný k vydání občanského průkazu považován pověřený úřad, který je příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele o vydání občanského průkazu na území České republiky nebo podle místa jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky. Neměl-li žadatel o vydání občanského průkazu nikdy trvalý pobyt na území České republiky nebo nelze-li jeho trvalý pobyt na území České republiky zjistit, bude správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu Magistrát města Brna. Obdobně je v zákoně o cestovních dokladech upraven postup při podání žádosti o vydání cestovního pasu, který tímto způsobem bezproblémově funguje již řadu let.

Pověřený úřad, který je správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu, vydává občanský průkaz vždy v součinnosti s ministerstvem, které zajišťuje výrobu občanského průkazu. Navrhovaný zákon nepočítá, že by pověřené úřady samy občanské průkazy vyráběly, respektive zajistily výrobu. Důvodem je, že výroba občanských průkazů pro náležitosti občanských průkazů a ochranné prvky vyžaduje centralizaci a specializaci výrobce.

Občanský průkaz jako prostředek pro elektronickou identifikaci a autentizaci užívaný v případech, kdy prokázání (ověření, potvrzení) totožnosti vyžaduje právní předpis či výkon působnosti, musí být s ohledem na zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, vydáván v rámci tzv. kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Kvalifikovaný systém elektronické identifikace může spravovat toliko jeden kvalifikovaný správce kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Z tohoto důvodu se – ryze pro potřeby elektronické identifikace – stanoví fikce Ministerstva vnitra jako vydavatele občanského průkazu, byť jím reálně bude jenom v případě některých občanských průkazů. V právním řádu nejde o novum, stejné ustanovení obsahuje aktuální stávající zákon o občanských průkazech.

K § 23 – Lhůty pro vydání občanského průkazu

Lhůty pro vydání občanského průkazu se v zásadě neliší od stávající právní úpravy. Standardní lhůta pro vydání občanského průkazu je i nadále 30 dnů, zkrácené lhůty, v nichž lze občanský průkaz vydat, jsou dvě – 24 hodin a 5 pracovních dnů (v návrhu zákona se pro tyto dvě lhůty používá jednotného označení, tj. „zrychlený režim“). Novinkou oproti stávající právní úpravě je možnost vyřízení občanského průkazu prostřednictvím pověřeného zastupitelského úřadu. V tomto případě odpovídá délka lhůty pro vydání občanského průkazu reálným možnostem, tedy lhůtě, ve které je možné vydat občanský průkaz a tento občanský průkaz pak co nejdříve předat osobě, jíž je vydán. Pokud byla žádost o vydání občanského průkazu podána pověřenému zastupitelskému úřadu a u téhož pověřeného zastupitelského úřadu bude občanský průkaz rovněž převzat, činí lhůta pro vydání občanského průkazu 120 dnů. Tato lhůta je pak shodná s lhůtou, kterou zákon o cestovních dokladech stanoví pro vydání cestovního dokladu, o který byl požádán zastupitelský úřad. V případě žádosti o vydání občanského průkazu podané pověřenému zastupitelskému úřadu bude lhůta pro vydání občanského průkazu kratší pouze tehdy, bude-li občanský průkaz převzat u pověřeného úřadu, tedy v České republice. Lhůta pro vydání občanského průkazu pak bude činit 30 dnů.

Žádost o vydání občanského průkazu se vždy za účelem výroby občanského průkazu zasílá elektronicky, doba od podání žádosti o vydání občanského průkazu do vyrobení občanského průkazu je tak bez ohledu na místo podání žádosti o vydání občanského průkazu stejná (prodloužení doby podání žádosti o vydání občanského průkazu na pověřeném zastupitelském úřadu o nutnost potvrzení správnosti údajů uvedených v této žádosti pověřeným úřadem podle místa trvalého pobytu žadatele o vydání občanského průkazu představuje zdržení v podobě několika hodin, maximálně několika dnů). Většina doby pro vydání občanského průkazu s převzetím u pověřeného zastupitelského úřadu (120 dnů) je započítána do doby zaslání vyhotoveného občanského průkazu na pověřený zastupitelský úřad. Tato lhůta byla zvolena s ohledem na předávání cestovních pasů na zastupitelských úřadech, kde byla schopnost expedovat doklady ve stanovené lhůtě ověřena.

K § 24 – Výroba občanského průkazu a jeho kontrola před předáním

Výrobu občanského průkazu zajišťuje ministerstvo, respektive Státní tiskárna cenin, která je státním podnikem, s níž má ministerstvo uzavřenu dlouhodobou smlouvu. Jakmile je občanský průkaz vyroben, zasílá jej ministerstvo správnímu orgánu příslušnému k předání občanského průkazu nebo, má-li být občanský průkaz převzat u pověřeného zastupitelského úřadu, správnímu orgánu příslušnému k vydání občanského průkazu. Správní orgán, kterému ministerstvo zašle vyrobený občanský průkaz, zkontroluje, zda je občanský průkaz způsobilý k předání (např. zda není občanský průkaz poškozen) a ověří funkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje (funkčnost nosiče dat, který je kontaktním elektronickým čipem, se v této fázi neověřuje). Je nezbytné, aby byl nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje, po předání občanského průkazu osobě, jíž je občanský průkaz vydán, funkční. V opačném případě by tato osoba byla vystavena potížím, zejména pokud by s takovým občanským průkazem chtěla vycestovat. Jedná se o první ověření funkčnosti nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje, které neprobíhá před žadatelem o vydání občanského průkazu. Provedení kontroly ještě před předáním občanského průkazu osobě, jíž je občanský průkaz vydán, vytváří časový prostor pro zajištění výroby nového občanského průkazu ze strany ministerstva, a to před uplynutím zákonné lhůty pro vydání občanského průkazu. Zajištění výroby nového občanského průkazu se však netýká občanských průkazů vydávaných ve zrychleném režimu, tj. ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů.

Součástí ověření funkčnosti nosiče dat je i ověření funkčnosti přístupu do nosiče dat, respektive k datům v něm uloženým. Bez tohoto ověření nelze považovat ověření funkčnosti nosiče dat za úplné. Správní orgán tak bude v rámci kontroly nahlížet i na biometrické údaje.

Neúplné ověření by zvýšilo riziko případů, kdy bude osoba, jíž je občanský průkaz vydán, konfrontována s nefunkčním nosičem dat. K takové konfrontaci může dojít při hraniční kontrole nebo až na území jiného státu, což by výrazně ztížilo postavení osoby, jíž je občanský průkaz vydán. Těmto situacím je potřeba zabránit, proto je důležitá komplexita ověření nosiče dat. Kontrolující orgány jsou vázány právní úpravou týkající se ochrany osobních údajů, rovněž nosič dat je technologicky upraven tak, aby s biometrickými údaji nebylo možné další nakládání. V rámci procesu vydávání občanských průkazů bude docházet k ověření funkčnosti bezkontaktního čipu obsahujícího biometrické údaje shodným způsobem, jako je tomu v současné době u procesu vydávání cestovních pasů. Ověřením funkčnosti bezkontaktního čipu se rozumí kontrola možnosti načíst údaje z bezkontaktního čipu prostřednictvím bezkontaktní čtečky. Údaje jsou po úspěšném načtení zobrazeny na monitoru. Kontrola bude probíhat ve fázi převzetí občanského průkazu pověřeným úřadem od ministerstva (bez přítomnosti žadatele o vydání občanského průkazu), dále při převzetí občanského průkazu, kdy jsou údaje zobrazeny též osobě přebírající doklad a dále kdykoliv v průběhu platnosti občanského průkazu na žádost oprávněné osoby, která se s průkazem dostaví na pracoviště vydávající občanské průkazy.

Občanské průkazy jsou vyráběny s dostatečným předstihem, z tohoto důvodu nedochází k ohrožení zákonem stanovených lhůt. V případě potřeby je v rámci zákonné lhůty vyroben náhradní občanský průkaz.

K § 25 – Vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu

Pokud měl žadatel o vydání občanského průkazu při podání žádosti o vydání občanského průkazu zájem o vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu, je ministerstvu stanovena povinnost žadatele o této skutečnosti vyrozumět, nově i prostřednictvím datové schránky, pokud si žadatel tento komunikační prostředek zvolil při podání žádosti o vydání občanského průkazu.

Celý proces probíhá následovně: Pověřený úřad, který je příslušný k předání občanského průkazu, po zkontrolování vyrobených občanských průkazů provede v informačním systému tzv. „potvrzení dávky“ vyrobených občanských průkazů a na základě tohoto potvrzení ministerstvo všem žadatelům o vydání občanského průkazu z potvrzené dávky automaticky rozešle krátkou textovou zprávu (SMS) či e-mailovou zprávu s vyrozuměním o možnosti převzetí občanského průkazu, případně může být žadatel o této skutečnosti vyrozuměn do své datové schránky. Tuto službu technicky zajišťuje ministerstvo jako správce evidence občanských průkazů. Nebude však možné, aby ministerstvo vyrozumělo o možnosti převzetí občanského průkazu u pověřeného zastupitelského úřadu, neboť ministerstvo ani pověřené úřady nejsou schopny určit, k jakému okamžiku bude možné osobě, jíž je občanský průkaz vydán, občanský průkaz předat.

K § 26 – Správní orgán příslušný k předání občanského průkazu

K odstavcům 1 a 2

Občanský průkaz vydávaný ve lhůtě do 30 dnů lze, s jedinou výjimkou, převzít u kteréhokoliv pověřeného úřadu příslušného k předání občanského průkazu, přičemž konkrétní pověřený úřad závisí na volbě žadatele o vydání občanského průkazu při podání žádosti o vydání občanského průkazu. Neurčil-li žadatel o vydání občanského průkazu pověřený úřad, u něhož si občanský průkaz převezme, platí, že si občanský průkaz převezme u pověřeného úřadu, kterému podal žádost o vydání občanského průkazu.

Výjimkou je občanský průkaz vydávaný ve lhůtě do 30 dnů, o jehož vydání byl požádán pověřený zastupitelský úřad, pokud si žadatel o vydání občanského průkazu zvolil, že si občanský průkaz převezme na území České republiky. V takovém případě nepřichází v úvahu, aby si žadatel o vydání občanského průkazu zvolil pověřený úřad, v němž si občanský průkaz převezme, neboť občanský průkaz je možné převzít pouze u pověřeného úřadu, který je příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele na území České republiky nebo podle místa jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky. Neměl-li žadatel o vydání občanského průkazu nikdy trvalý pobyt na území České republiky nebo nelze-li jeho trvalý pobyt na území České republiky zjistit, lze občanský průkaz převzít u Magistrátu města Brna.

K odstavci 3

Podá-li žadatel o vydání občanského průkazu žádost o vydání občanského průkazu pověřenému zastupitelskému úřadu a chce-li si žadatel vyzvednout občanský průkaz v zahraničí, může si jej vyzvednout pouze u toho pověřeného zastupitelského úřadu, kterému podal žádost.

K odstavci 4

Podá-li žadatel o vydání občanského průkazu žádost o vydání občanského průkazu pověřenému úřadu, může si občanský průkaz, který je v takovém případě vydáván ve lhůtě do 120 dnů, převzít u kteréhokoliv pověřeného zastupitelského úřadu.

K odstavcům 5 a 6

Je-li občanský průkaz vydáván ve lhůtě do 5 pracovních dnů, může žadatel o vydání občanského průkazu občanský průkaz převzít buď u pověřeného úřadu, u něhož podal žádost o vydání občanského průkazu, nebo u ministerstva. Pakliže je občanský průkaz vydáván ve lhůtě do 24 hodin, může jej žadatel o vydání občanského průkazu převzít pouze u ministerstva.

K § 27 – Způsob převzetí občanského průkazu

K odstavci 1

Občanský průkaz je nutné převzít na pracovišti správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, tj. vyžaduje se osobní přítomnost osoby, která je oprávněna občanský průkaz převzít (občanský průkaz tak např. nelze zaslat prostřednictvím držitele poštovní licence ani dalšími způsoby).

Žadatelem o vydání občanského průkazu nemusí být vždy jen osoba, jíž má být občanský průkaz vydán (k tomuto blíže odůvodnění k § 8 odst. 1), ale rovněž např. zákonný zástupce či opatrovník. Přítomnost osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, tak není při převzetí vyhotoveného občanského průkazu striktně vyžadována (na rozdíl od podání žádosti o vydání občanského průkazu). Pokud však za osobu, jíž má být občanský průkaz vydán, nejedná jiná osoba ve výše uvedeném smyslu, popřípadě tato osoba není zastoupena zmocněncem, pak je její povinností dostavit se k převzetí vyhotoveného občanského průkazu. Je tomu tak především z důvodu nutné kontroly údajů uvedených v občanském průkazu (jedná se o kontrolu údajů uvedených v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem) a rovněž s ohledem na další úkony spojené s převzetím občanského průkazu (např. podepsání potvrzení o převzetí občanského průkazu).

K odstavci 2

Odstavec 2 řeší situaci, kdy se žadatel o vydání občanského průkazu nemůže z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo z jiného závažného důvodu dostavit k převzetí občanského průkazu na pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu. V takovém případě umožní správní orgán příslušný k předání občanského průkazu, v jehož správním obvodu se žadatel o vydání občanského průkazu zdržuje, na základě (neformálního) požadavku (nejedná se tedy o žádost podle správního řádu) žadatele převzetí občanského průkazu i mimo své pracoviště. Důvody, pro které se žadatel o vydání občanského průkazu nemůže dostavit na pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, budou zejména tyto: výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody, výkon zabezpečovací detence, soudem nařízené ústavní ochranné léčení, ústavní výchova, ochranná výchova nebo závažné dlouhodobé zdravotní důvody atp. Pokud žadatel o vydání občanského průkazu požádal o vydání občanského průkazu ve lhůtě do 24 hodin nebo 5 pracovních dnů a v této lhůtě si není z výše uvedených důvodů schopen převzít občanský průkaz, pak mu bude umožněno převzetí občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, avšak občanský průkaz mu bude doručen ve standardní lhůtě 30 dnů. Možnost převzetí občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu se neuplatní v případě převzetí občanského průkazu u pověřeného zastupitelského úřadu.

Na rozdíl od možnosti podat žádost o vydání občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k přijetí žádosti o vydání občanského průkazu, která nebyla ve stávající právní úpravě obsažena, pamatuje na možnost převzetí občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu i stávající právní úprava.

K odstavci 3

Na rozdíl od podání žádosti o vydání občanského průkazu, ke kterému je oprávněn pouze žadatel o vydání občanského průkazu, popřípadě osoba, která může jednat při postupech podle navrhovaného zákona za žadatele na základě § 67 nebo 68 (např. zákonný zástupce či opatrovník), je možné pro převzetí občanského průkazu zmocnit jinou osobu, a to na základě zvláštní plné moci, jejíž náležitostí bude úředně ověřený podpis žadatele o vydání občanského průkazu jakožto zmocnitele. Důvody pro převzetí občanského průkazu zmocněncem jsou shodné jako v případě předání občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu.

Zmocnitelem může být např. i zákonný zástupce, který by byl povinen převzít občanský průkaz vyhotovený pro své nezletilé dítě, avšak který není schopen občanský průkaz převzít s ohledem na dlouhodobé zdravotní problémy, neboť přítomnost osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, není striktně vyžadována. Není však ani záměrem, aby zmocněnci přebírali občanské průkazy, aniž by k tomu byly vážnější důvody.

K § 28 – Postup při převzetí občanského průkazu

Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen při převzetí občanského průkazu prokázat úřední osobě na pracovišti správního orgánu, v němž si žadatel přebírá občanský průkaz, svou totožnost. Povinnost prokázat totožnost bude splněna zejména tím, že žadatel o vydání občanského průkazu předloží svůj dosavadní občanský průkaz nebo jiný obdobný doklad, který je veřejnou listinou. Ustanovení § 567 občanského zákoníku definuje veřejnou listinu jako listinu vydanou orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listinu, kterou za veřejnou prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

Připouští se, aby na základě správního uvážení mohla být totožnost žadatele o vydání občanského průkazu prokázána i jiným hodnověrným způsobem (např. svědectvím).

Povinnosti žadatele o vydání občanského průkazu z povahy věci dopadají i na jeho substituty (tj. zákonného zástupce, zmocněnce apod.). V navrhovaném zákoně tudíž není třeba výslovně uvádět, že faktickým žadatelem o vydání občanského průkazu, který přebírá občanský průkaz, může být za určitých okolností i osoba odlišná od osoby, jíž má být občanský průkaz vydán. Je-li třeba stanovit, že se některé právo či povinnost nevztahuje na osobu odlišnou od osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, je tak v navrhovaném zákoně učiněno – např. v případě provedení aktivace nebo jiné správy dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou v občanském průkazu uložena z moci úřední (dále jen „státní data pro elektronické využití občanského průkazu“) podle § 32 navrhovaného zákona.

K § 29

Ustanovení upravuje druhou kontrolu občanského průkazu, která probíhá při předání občanského průkazu žadateli o vydání občanského průkazu. Tato kontrola zahrnuje kontrolu způsobilosti občanského průkazu k předání (např. zda není občanský průkaz poškozen) a ověření funkčnosti nosiče dat (pokud je občanský průkaz vydáván osobě, která dosáhla věku 10 let, ověřuje se funkčnost nosiče dat, který je kontaktním elektronickým čipem, i funkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje; pokud je občanský průkaz vydáván osobě mladší 10 let, ověřuje se pouze funkčnost nosiče dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje). Kontrola způsobilosti občanského průkazu k předání a ověření funkčnosti nosiče dat již probíhá před žadatelem o vydání občanského průkazu, popřípadě před osobou, která přebírá občanský průkaz za žadatele. Osoba, která občanský průkaz přebírá, je zapojena do procesu ověření funkčnosti nosiče dat tak, že je její povinností seznámit se s výsledkem tohoto ověření (osobě budou zobrazeny veškeré informace o funkčnosti nosiče dat a v něm uvedených biometrických údajů na monitoru). Kontrola občanského průkazu neprobíhá, je-li občanský průkaz přebírán mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, neboť není k dispozici mobilní verze technického a programového vybavení umožňující kontrolu.

Ověření funkčnosti nosiče dat, který je kontaktním elektronickým čipem, je spojeno pouze s občanskými průkazy, které se vydávají osobám, které dosáhly věku 10 let. Tato věková hranice byla určena v návaznosti na identifikační certifikát, který lze u občanského průkazu aktivovat až poté, co osoba, jíž je občanský průkaz vydán, dosáhne věku 15 let. Jelikož je osobám mladším 10 let vydáván občanský průkaz s maximální dobou platnosti 5 let (a aktivaci identifikačního certifikátu lze provést i v průběhu platnosti občanského průkazu), nemohou mít osoby spadající do této věkové kategorie nikdy identifikační certifikát aktivován. Nastavením této věkové hranice bude mít správní orgán příslušný k předání občanského průkazu povinnost ověřit funkčnost nosiče dat, který je kontaktním elektronickým čipem, pouze u těch občanských průkazů, u nichž může osoba, jíž je občanský průkaz vydán, požadovat aktivaci identifikačního certifikátu. Dojde tak k odbřemenění správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu od povinnosti kontrolovat nosiče dat všech předávaných občanských průkazů, jako je tomu podle stávající právní úpravy.

Je-li zjištěna nezpůsobilost občanského průkazu nebo nefunkčnost jeho nosiče dat při předání občanského průkazu, vyrozumí se o této skutečnosti ministerstvo. Občanský průkaz lze žadateli o vydání občanského průkazu předat i s nefunkčním nosičem dat, pokud žadatel uvede, že občanský průkaz potřebuje používat bezprostředně po jeho vydání. V takovém případě nedochází k vyrozumění ministerstva, správní orgán příslušný k předání občanského průkazu tuto skutečnost pouze zaznamená v evidenci občanských průkazů jako poznámku k předání občanského průkazu podle § 56 odst. 4 písm. f). Taková situace může nastat např. tehdy, nemá-li osoba, jíž je občanský průkaz vydán, úmysl s novým občanským průkazem vycestovat nebo občanský průkaz nezamýšlí používat pro jiné účely, k jejichž realizaci by byl zapotřebí funkční nosič dat. Poté, co pomine potřeba používat občanský průkaz bezprostředně po jeho vydání, může být občanský průkaz vyměněn za nový občanský průkaz.

Jde-li o osobu mladší 15 let, tato nepřebírá občanský průkaz samostatně, ale v zastoupení (zpravidla jedním ze zákonných zástupců). Povinnost seznámit se s výsledkem ověření funkčnosti dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje, tak bude mít nejčastěji zákonný zástupce osoby mladší 15 let. Nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje, bude v případě osoby mladší 15 let obsahovat pouze biometrickou fotografii.

V rámci procesu vydávání občanských průkazů bude docházet k ověření funkčnosti bezkontaktního čipu obsahujícího biometrické údaje shodným způsobem, jako je tomu v současné době u procesu vydávání cestovních pasů. Ověřením funkčnosti bezkontaktního čipu se rozumí kontrola možnosti načíst údaje z bezkontaktního čipu prostřednictvím bezkontaktní čtečky. Údaje jsou po úspěšném načtení zobrazeny na monitoru. Kontrola bude probíhat ve fázi převzetí občanského průkazu pověřeným úřadem od ministerstva (bez přítomnosti žadatele o vydání občanského průkazu), dále při převzetí občanského průkazu, kdy jsou údaje zobrazeny též osobě přebírající občanský průkaz a dále kdykoliv v průběhu platnosti občanského průkazu na žádost oprávněné osoby, která se s průkazem dostaví na pracoviště vydávající občanské průkazy.

K § 30

Žadatel o vydání občanského průkazu je povinen při převzetí občanského průkazu podepsat digitalizovaným podpisem, který definuje § 18, potvrzení o převzetí občanského průkazu. Digitalizovaný podpis vyžadovaný tímto ustanovením je sice spojen s žadatelem o vydání občanského průkazu, avšak přebírá-li za tohoto žadatele občanský průkaz jiná osoba, bude se povinnost podepsat potvrzení o převzetí občanského průkazu vztahovat na tuto osobu (např. zákonného zástupce či opatrovníka a rovněž na zmocněnce, opravňuje-li ho k převzetí občanského průkazu zvláštní plná moc). Digitalizovaný podpis žadatele o vydání občanského průkazu se nevyžaduje pouze tehdy, brání-li tomu těžko překonatelná překážka (ta se může např. vztahovat i na zákonného zástupce, který přebírá občanský průkaz za své nezletilé dítě, bude-li mít tento zákonný zástupce úraz ruky a z tohoto důvodu nebude moct podepsat potvrzení o převzetí občanského průkazu).

V navrhovaném ustanovení se sice hovoří o „žadateli o vydání občanského průkazu“, tím však de facto nemusí být vždy osoba, jíž má být občanský průkaz vydán, nýbrž i její zákonný zástupce, opatrovník či jiná osoba – například zmocněnec.

K § 31

Žadatel o vydání občanského průkazu má při převzetí nového občanského průkazu povinnost odevzdat svůj dosavadní občanský průkaz, který je následně znehodnocen. Navrhovaná právní úprava však přináší možnost žadatele o vydání občanského průkazu ponechat si znehodnocený občanský průkaz, pokud o to žadatel požádá. Výjimku z této možnosti představují padělané nebo pozměněné občanské průkazy. Znehodnocený občanský průkaz, který není žadateli o vydání občanského průkazu ponechán, je správním orgánem příslušným k předání občanského průkazu zlikvidován.

Občanský průkaz bude v systému veden jako neplatný, fyzicky bude proděravěn na několika místech a bude v držení osoby, s níž jsou osobní údaje svázány. Možnost ponechat si občanský průkaz byla do návrhu zákona vložena na základě podnětů od osob a některých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Navrhovaným ustanovením se zamezí obcházení povinnosti odevzdat občanský průkaz po skončení jeho platnosti, neboť v praxi byly běžné situace, kdy osoba nahlásila ztrátu či odcizení občanského průkazu za účelem ponechání si občanského průkazu.

K § 32

Ustanovení upravuje možnost osoby, jíž je občanský průkaz vydán, dosáhla-li tato osoba věku 15 let, provést aktivaci nebo jinou správu státních dat pro elektronické využití občanského průkazu. Této možnosti však nelze využít při převzetí občanského průkazu mimo pracoviště správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, neboť není k dispozici mobilní verze technického a programového vybavení umožňující kontrolu, nebo v případě, kdy občanský průkaz nepřebírá osoba, jíž je občanský průkaz vydán (tj. v případech, kdy občanský průkaz přebírá např. opatrovník nebo zmocněnec), neboť použití státních dat pro elektronické využití občanského průkazu je vázáno ryze na osobu, jíž je občanský průkaz vydán.

K § 33 – Doba platnosti občanského průkazu

Doba platnosti občanského průkazu je stanovena na 1 rok, 2 roky, 5 let, 10 let nebo 35 let, v závislosti na věku osoby, jíž je občanský průkaz vydán. Občanský průkaz je platný ode dne, kdy byl vydán.

Navrhovaná právní úprava zkracuje oproti stávající právní úpravě dobu platnosti občanského průkazu u osob mladších 6 let. K této změně bylo přistoupeno na základě inspirace právními úpravami jiných evropských států, přičemž zkrácení doby platnosti občanského průkazu u osob této věkové kategorie se jeví žádoucím zejména z důvodu, že u osob mladších 6 let dochází k významným změnám obličeje. Občanský průkaz, který byl osobě vydán v jejím nízkém věku, zpravidla nevyhovuje podobě této osoby za 5 let (což je doba platnosti občanského průkazu vydávaného osobě mladší 15 let podle stávající právní úpravy). Výměna občanského průkazu z důvodu změny podoby osoby mladší 15 let podle stávající právní úpravy vyžaduje, aby např. sám zákonný zástupce zvážil změnu občanského průkazu a dostavil se na příslušný úřad za účelem výměny občanského průkazu. Řada osob však tak nečiní. Může se proto stát, že podoba jejich potomka (tj. osoby mladší 15 let), kterou občanský průkaz obsahuje, již neodpovídá skutečnosti. To může přinést značné problémy zejména při cestování. Z výše uvedených důvodů proto navrhovaná právní úprava počítá s dobou platnosti 2 roky, jde-li o občanské průkazy vydávané osobám mladším 6 let.

Další změna je spojena s pořizováním biometrických údajů. Není-li dočasně fyzicky možné pořídit u osoby, která dosáhla věku 12 let, jeden otisk prstu z každé ruky (malíček se neodebírá), je této osobě vydán občanský průkaz pouze na dobu 1 roku. Tato platnost občanského průkazu je stanovena v souladu s nařízením 2019/1157, neboť čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení stanovuje, že členské státy vydají průkaz totožnosti s platností 12 měsíců nebo kratší, pokud je dočasně fyzicky nemožné odebrat jakýkoli z otisků prstů žadatele. V navrhovaném zákoně je počítáno s nejdelší možnou dobou platnosti občanského průkazu, přičemž důvodem je ponechání dostatečné doby na zahojení dočasného zdravotního postižení, čímž se předejde opakovanému vydání občanského průkazu s takto krátkou dobou platnosti.

K § 34 – Skončení platnosti občanského průkazu

K odstavci 1

Definují se důvody, které vedou ke skončení platnosti občanského průkazu k okamžiku, kdy některý z těchto důvodů nastal. Navrhovaná právní úprava obsahuje tentýž výčet důvodů jako stávající právní úprava, rozšiřuje jej pouze o převzetí nového občanského průkazu. Tento důvod byl do navrhovaného zákona doplněn s ohledem na přehlednost a jasné vyjádření pravidla, že osobě může být vydán pouze jeden občanský průkaz.

K odstavcům 2 a 3

Definují se důvody, které vedou ke skončení platnosti občanského průkazu ve lhůtě 45 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, která způsobí neplatnost občanského průkazu. Platnost občanského průkazu skončí automaticky uplynutím 45 dnů ode dne, kdy nastal některý z těchto důvodů. Důvody skončení platnosti občanského průkazu se váží na aktuálnost údajů, které se uvádí v občanském průkazu. Stane-li se některý z těchto údajů neaktuálním, je vždy nezbytné, aby skončila platnost občanského průkazu. Podle stávající právní úpravy není se změnou údaje v občanském průkazu vždy spojen i konec doby jeho platnosti, proto často dochází k situacím, kdy je občanský průkaz používán, přestože je v něm uveden chybný údaj. Cílem navrhované právní úpravy je vzniku těchto situací zabránit.

Lhůta 45 dnů na výměnu občanského průkazu byla zvolena s ohledem na § 11 písm. b), který upravuje povinnost požádat si do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti dosavadního občanského průkazu, o vydání nového občanského průkazu, a rovněž s ohledem na lhůtu 30 dnů na vydání občanského průkazu, která je standardní lhůtou pro vydání občanského průkazu.

Je logické, že občan se v této lhůtě nedopouští přestupku podle § 65 odst. 2.

K odstavci 4

Platnost občanského průkazu skončí rovněž nabytím právní moci rozhodnutí o skončení platnosti občanského průkazu, které je vydáno na základě § 35 odst. 1 nebo 2.

K § 35

V závislosti na udělení či neudělení souhlasu osoby, jíž je občanský průkaz vydán, může skončit platnost občanského průkazu rozhodnutím pověřeného úřadu, pověřeného zastupitelského úřadu nebo ministerstva (v případě uděleného souhlasu), popřípadě pouze rozhodnutím pověřeného úřadu (v případě neuděleného souhlasu). Mezi důvody vedoucí ke skončení platnosti občanského průkazu patří poškození občanského průkazu, neoprávněně provedené změny v občanském průkazu, nesprávné údaje uvedené v občanském průkazu nebo podstatná změna podoby osoby, jíž je občanský průkaz vydán. Souhlasí-li osoba, jíž je občanský průkaz vydán, se skončením platnosti občanského průkazu, může o skončení platnosti občanského průkazu nově rozhodnout i kterýkoliv pověřený zastupitelský úřad nebo ministerstvo. K této možnosti bylo přistoupeno s cílem zjednodušit postup při podání žádosti o vydání nového občanského průkazu, předkládá-li osoba, jíž je občanský průkaz vydán, současně dosavadní občanský průkaz, o jehož konci platnosti by mělo být při podání žádosti rozhodnuto, a tato osoba se skončením platnosti občanského průkazu souhlasí. V případě, že osoba, jíž je občanský průkaz vydán, se skončením platnosti občanského průkazu nesouhlasí, je k rozhodnutí o skončení platnosti občanského průkazu i nadále oprávněn pouze pověřený úřad.

Při správním uvážení o poškození občanského průkazu by měl být posuzován stav občanského průkazu, nikoliv míra zájmu osoby, jíž je občanský průkaz vydán, občanský průkaz v daném stavu nadále používat. Tento faktor by proto neměl mít na správní orgán vliv. Z tohoto důvodu je třeba, aby se o poškození rozhodovalo vždy na základě správního uvážení o míře poškození občanského průkazu.

Ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), které stanovuje osobě povinnost poškození občanského průkazu neprodleně ohlásit, se vztahuje jak na případ, kdy osoba se skončením platnosti občanského průkazu souhlasí, tak na případ, kdy osoba se skončením platnosti občanského průkazu nesouhlasí.

K § 36 – Vyznačení změny skutečnosti mající vliv na údaj uvedený v občanském průkazu

Nastane-li u osoby, jíž je občanský průkaz vydán, změna skutečnosti mající vliv na údaje, které jsou uvedeny v občanském průkazu, pamatuje navrhovaná právní úprava stejně jako stávající právní úprava na oddělení vyznačené části občanského průkazu. Změnou skutečnosti mající vliv na údaje, které jsou uvedeny v občanském průkazu, bude zejména změna místa trvalého pobytu, změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, změna rodného čísla, nebo změny související s rodinným stavem nebo registrovaným partnerstvím. Oddělení rohu občanského průkazu nepředstavuje poškození občanského průkazu, pouze upozorňuje na skutečnost, že některý z údajů uvedených v občanském průkazu není správný. Občanský průkaz je do doby, než uplyne lhůta 45 dnů, považován za platný, ledaže by nastal některý z důvodů, který by způsobil dřívější konec platnosti občanského průkazu. Výčet orgánů, které jsou oprávněny k oddělení vyznačené části občanského průkazu, je shodný s výčtem orgánů, který obsahuje stávající právní úprava.

Vycestování s občanským průkazem, jenž má oddělený roh, je možné, neboť v rámci Evropské unie byly tyto občanské průkazy notifikovány. Ministerstvo však doporučuje, z důvodu předejití možným problémům, aby si osoba před cestou do zahraničí požádala o vydání nového občanského průkazu.

Prováděcí právní předpis stanoví způsob oddělení vyznačené části občanského průkazu a způsob znehodnocení občanského průkazu.

K § 37 – Práva a povinnosti osoby, jíž je občanský průkaz vydán

K odstavcům 1 a 2

Možnost elektronického využití občanského průkazu je dána osobě, jíž je občanský průkaz vydán, která dosáhla věku 15 let. Taková osoba již má trestněprávní odpovědnost, správnědeliktní odpovědnost, je způsobilá být zaměstnancem, může činit nemalé množství právních jednání, pročež je na místě ji umožnit činit příslušné úkony či jednání nejen analogově (fyzicky), nýbrž i elektronicky. Umožňuje se využití jak „státních“ dat pro elektronické využití (tj. dat podle § 5 odst. 3 navrhovaného zákona), tak i „privátních“ dat (pro elektronické podepisování, pro autentizaci vůči soukromoprávním informačním systémům apod.).

V odstavci 2 se upravuje možnost provedení pozdější aktivace nebo jiného typu správy státních dat pro elektronické využití občanského průkazu (např. zadání či změny bezpečnostního osobního kódu). Aktivace těchto dat tak není omezena pouze na fázi, kdy je přebírán vyhotovený občanský průkaz, ale osoba, jíž je občanský průkaz vydán, může aktivaci provést i kdykoliv později.

K odstavci 3

Další oprávnění osoby, jíž je občanský průkaz vydán, spočívá ve vydání nového občanského průkazu v situaci, kdy tato osoba zjistí, že jsou v občanském průkazu uvedeny nesprávné údaje o její osobě, popřípadě zjistí-li, že nosič dat je nefunkční. Takové zjištění lze vázat nejen na kontrolu, která probíhá při převzetí občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, ale i na kontrolu, kterou osoba provede v průběhu doby, po kterou je občanský průkaz platný. Častěji patrně půjde o případy zjištění nefunkčnosti nosiče dat, neboť lze předpokládat, že kontrolu správnosti údajů uvedených v občanském průkazu provede osoba pozorně již při převzetí občanského průkazu.

Od poplatku za vydání občanského průkazu je osvobozena osoba, u níž nebylo prokázáno, že nefunkčnost nosiče dat byla způsobena okolnostmi, o nichž osoba, jíž je občanský průkaz vydán, prokazatelně věděla, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat.

K odstavci 4

Stanoví se oprávnění osoby, jíž je občanský průkaz vydán, nechat zablokovat státní data pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou potřebná pro její elektronickou identifikaci a autentizaci, a to zejména telefonickým ohlášením Správě základních registrů podle § 41 odst. 6 písm. b). Pokud jde o „privátní“ data pro elektronické využití občanského průkazu, toto právo jí rovněž náleží, avšak bez jakékoliv participace orgánů veřejné moci.

K odstavcům 5 a 6

Odstavce 5 a 6 stanovují povinnosti osobě, jíž je občanský průkaz vydán. Předmětné povinnosti se pojí s držením občanského průkazu, přičemž tyto povinnosti jsou v zásadě shodné s povinnostmi, které upravuje stávající právní úprava. Nová právní úprava však klade větší důraz na zlepšení podmínek umožňujících plnění stanovených povinností, např. osoba, jíž je občanský průkaz vydán, bude mít nově možnost ohlásit Policii České republiky nejen odcizení občanského průkazu, ale i jeho ztrátu. Ohlášení ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu bude navíc možné učinit prostřednictvím elektronické aplikace pro ohlašování ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, prostřednictvím datové schránky či na adresu elektronické pošty příslušného správního orgánu. V neposlední řadě bude umožněno ohlášení poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu zmocněncem, který bude k takovému právnímu jednání oprávněn na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (tj. osoby, jíž je občanský průkaz vydán). Všechny tyto změny by měly přispět k většímu komfortu osoby, jíž je občanský průkaz vydán, při naplňování zákonem stanovených povinností.

V souvislosti s možností ponechat si znehodnocený občanský průkaz byly rozšířeny povinnosti osoby, jíž je občanský průkaz vydán, o povinnost zajištění úředního znehodnocení ponechávaného občanského průkazu. Účelem je zajištění vizuálního odlišení neplatných občanských průkazů od těch platných, čímž se zabrání jejich záměně.

Ohlášení má být provedeno neprodleně. Rozhodný okamžik pro počítání lhůty „neprodleně“ nastává až ve chvíli, kdy povinná osoba danou skutečnost zjistí.

Osoba, jíž je občanský průkaz vydán, nemá veřejnoprávní povinnost ohlásit nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu („státních“ i „privátních“). Dojde-li k nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu, je na rozhodnutí této osoby, zda nebezpečí zneužití těchto dat ohlásí či nikoliv. Pokud se osoba, jíž je občanský průkaz vydán, rozhodne ohlásit nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu, dojde na základě tohoto ohlášení ke skončení platnosti občanského průkazu podle § 34 odst. 1 písm. b) navrhovaného zákona, neboť pod širší pojem „nebezpečí zneužití“ bude v tomto případě spadat i nebezpečí zneužití výše uvedených dat. Ohlášení nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu lze učinit u těch správních orgánů, u kterých je osoba, jíž je občanský průkaz vydán, povinna ohlásit poškození, zničení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu. Rozhodne-li se však osoba, jíž je občanský průkaz vydán, neohlašovat nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu správním orgánům ve smyslu § 37 odst. 5 navrhovaného zákona, má dále možnost, v případě nebezpečí zneužití státních dat pro elektronické využití občanského průkazu, která jsou potřebná pro elektronickou identifikaci a autentizaci, obrátit se telefonicky na Správu základních registrů se žádostí o zablokování těchto dat podle § 37 odst. 4 ve spojení s § 41 odst. 6 písm. b) navrhovaného zákona. Tímto postupem nedojde ke skončení platnosti občanského průkazu, bude zablokována pouze elektronická část občanského průkazu.

V odstavci 6 jsou uvedeny způsoby, kterými lze ohlašovací povinnost splnit.

K odstavci 7

Ohlášení některých skutečností (ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, s výjimkou nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu) lze učinit rovněž prostřednictvím elektronické aplikace, jejímž správcem je ministerstvo podle § 41 odst. 1 písm. f) navrhovaného zákona.

K odstavci 8

Poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu může za osobu, jíž je občanský průkaz vydán, ohlásit její zmocněnec, kterému k tomuto účelu udělila osoba, jíž je občanský průkaz vydán, zvláštní plnou moc se svým úředně ověřeným podpisem. Jelikož odstavec 8 neobsahuje povinnost ohlášení, může být ze strany zmocněnce ohlášeno i nebezpečí zneužití elektronické části občanského průkazu.

K § 38 – Povinnosti jiných osob

Navrhovaná právní úprava i nadále počítá s povinností odevzdání cizího občanského průkazu nebo občanského průkazu, který byl vydán osobě, která zemřela, není-li tento občanský průkaz úředně znehodnocen. Ponechání si znehodnoceného občanského průkazu je umožněno osobě, jíž byl občanský průkaz vydán, přičemž znehodnocený občanský průkaz by měl sloužit pouze jako upomínkový předmět, se kterým by daná osoba měla nakládat s ohledem na v něm uvedené údaje o své osobě.

Poslední povinnost souvisí s ukládáním dat v občanském průkazu podle § 5 odst. 4, kdy osoba, která tato data ukládá (odlišná od osoby, jíž je občanský průkaz vydán), je povinna zkontrolovat funkčnost nosiče dat a správnost uložených dat a o kontrole vydat osobě, jíž je občanský průkaz vydán, písemné potvrzení. Tyto povinnosti se logicky nebudou aplikovat v případě, kdy data bude ukládat samotná osoba, jíž je občanský průkaz vydán.

K § 39 – Nedovolené nakládání s občanským průkazem

Ustanovení vymezuje případy nedovoleného nakládání s občanským průkazem. Navrhovaná právní úprava zahrnula oproti stávající právní úpravě do výčtu případů nedovoleného nakládání s občanským průkazem i nedovolené nakládání s nosičem dat. Poruší-li osoba, a nemusí se přitom jednat o osobu, jíž je občanský průkaz vydán, některý ze zákazů uvedených v daném ustanovení, dopouští se přestupku podle § 65 odst. 1 písm. b) až e).

Zvláštní právní předpis stejné či vyšší právní síly může stanovit jinak, na základě čehož se některý ze zákazů předpokládaných § 39 navrhovaného zákona nemusí uplatnit. Jako příklad, kdy se uplatní zásada lex specialis derogat legi generali, neboli zvláštní pravidlo se aplikuje přednostně před pravidlem obecným, lze uvést zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.

K § 40 – Omezení využití biometrických údajů

Biometrické údaje, které jsou uvedeny v nosiči dat, mohou být využívány pouze v souladu s účelem, který stanovuje čl. 11 odst. 6 nařízení 2019/1157. Pro potřeby navrhované právní úpravy je tento účel omezen na překračování státních hranic.

Uvádění biometrických údajů v občanských průkazech je obecně vnímáno jako velice citlivá záležitost. Podle čl. 11 odst. 6 nařízení 2019/1157 by měly být biometrické údaje uváděné v občanském průkazu používány pro účely ověření pravosti občanského průkazu a dále pro účely ověření totožnosti držitele občanského průkazu, přičemž uvedené nařízení tyto dva účely nespojuje pouze s překračováním státních hranic. Navrhovaný zákon zavádí biometrické údaje v občanských průkazech za účelem použití občanského průkazu jako cestovního dokladu, tj. biometrické údaje uvedené v občanském průkazu nemají být využity pro vnitrostátní účely. Občanské průkazy v sobě zahrnují prvky, na základě nichž je možné určit, zda se jedná o pravý občanský průkaz či falešný občanský průkaz. K tomuto zjištění tedy nejsou biometrické údaje uvedené v občanských průkazech třeba. Z uvedených důvodů je proto v navrhovaném zákoně využití biometrických údajů uvedených v občanských průkazech omezeno pouze na překračování státních hranic.

K § 41 – Působnost a úkoly orgánů veřejné moci na úseku občanských průkazů

V návaznosti na ustanovení související s povinnostmi spjatými s občanským průkazem se stanovuje působnost a úkoly ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, pověřených úřadů, pověřených zastupitelských úřadů, Policie České republiky a Správy základních registrů.

Podle čl. 9 odst. 1 nařízení 2019/1157 určí každý členský stát alespoň jeden ústřední orgán jako kontaktní místo pro provádění tohoto nařízení. Podle navrhované právní úpravy je tímto kontaktním místem ministerstvo. Ministerstvo plní i další úkol vyplývající z čl. 11 odst. 7 uvedeného nařízení, podle kterého vedou členské státy seznam příslušných orgánů, které mají přístup k biometrickým údajům uloženým na paměťovém médiu (tj. nosiči dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje), a každoročně jej předkládají Evropské komisi, která zveřejňuje souhrn těchto vnitrostátních pramenů na internetu. Může se jednat o orgány Policie České republiky, případně o agentury Evropské unie (např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, tzv. Frontex).

V navrhovaném zákoně se promítá i čl. 9 odst. 2 nařízení 2019/1157, a to konkrétně v odstavci 1 písm. b). Podle uvedeného článku nařízení 2019/1157 členské státy zajistí, aby si kontaktní místa byla vědoma existence příslušných informačních a asistenčních služeb na úrovni Evropské unie, mimo jiné v rámci jednotné digitální brány zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012.

Jedním z úkolů, který je svěřen ministerstvu, pověřeným úřadům i pověřeným zastupitelským úřadům, je v případě pochybností o pravosti občanského průkazu jeho zaslání Policii České republiky k dalšímu opatření. Konkrétně se tyto občanské průkazy zasílají Ředitelství služby cizinecké policie, v rámci kterého existuje projekt Specializované pracoviště Národního centra pro kontrolu dokladů. Výjimkou jsou případy, kdy jde o nalezený občanský průkaz odevzdaný kterémukoliv místnímu oddělení Policie České republiky nebo o občanský průkaz, který místní oddělení Policie České republiky zadržela. Té se v těchto případech ukládá povinnost odeslat občanský průkaz, u něhož lze mít pochybnosti o jeho pravosti, pověřenému úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu osoby, jíž je občanský průkaz vydán, na území České republiky nebo podle místa posledního trvalého pobytu této osoby na území České republiky. Cílem je zajištění případných opatření, které mají předcházet odeslání dotčených občanských průkazů Specializovanému pracovišti Národního centra pro kontrolu dokladů, na které nemá Policie České republiky oprávnění. Jde zejména o zneplatnění takového občanského průkazu v evidenci občanských průkazů nebo o zahájení přestupkového řízení, pokud existuje podezření, že byla naplněna skutková podstata některého ze stanovených přestupků.

S ohledem na skutečnost, že podle navrhované právní úpravy lze podat žádost o vydání občanského průkazu pověřenému zastupitelskému úřadu a u pověřeného zastupitelského úřadu si lze občanský průkaz rovněž převzít, stanovuje navrhovaná právní úprava působnost a několik úkolů také Ministerstvu zahraničních věcí a pověřeným zastupitelským úřadům.

K části třetí – Dočasný občanský průkaz

K § 42 – Úvodní ustanovení

Dočasný občanský průkaz je druhem občanského průkazu, jehož obsahem není strojově čitelná zóna, 2D kód ani jiné nosiče dat (kontaktní elektronický čip a nosič dat, v němž jsou uvedeny biometrické údaje). Pro tento typ občanského průkazu se použijí pravidla vztahující se na občanský průkaz, který obsahuje strojově čitelnou zónu, 2D kód a jiné nosiče dat, pokud část třetí, která upravuje dočasný občanský průkaz, nestanoví pravidla jiná, případně pokud jsou aplikovatelná. Vzhledem k tomu, že část třetí neupravuje např. práva a povinnosti osoby, jíž je dočasný občanský průkaz vydán, použije se ve vztahu k dočasnému občanskému průkazu § 37 (s výjimkou práv a povinností vázaných např. na data pro elektronické využití občanského průkazu).

K § 43 – Důvody pro vydání dočasného občanského průkazu

Dočasný občanský průkaz se vydává pouze z důvodů stanovených navrhovaným zákonem, zejména v situacích, kdy je problematické vydat občanský průkaz, který obsahuje strojově čitelnou zónu a jiné nosiče dat. Účelem úpravy dočasného občanského průkazu je mj. připravenost na mimořádné situace, v nichž nebude možné vydání běžného občanského průkazu. Dočasný občanský průkaz se vydává v případě přírodní katastrofy nebo jiné mimořádné události, nebo v případě technické závady na infrastruktuře potřebné k vydání občanského průkazu, která trvá déle než 7 dnů, neboť je s ohledem na účel občanského průkazu nutné zabezpečit vydávání alespoň zjednodušeného typu občanského průkazu v omezeném režimu.

Osoba, která nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, nemá povinnost mít dočasný občanský průkaz. Jedná se pouze o právo této osoby, a to s ohledem na skutečnost, že „běžný“ občanský průkaz není možné této osobě vydat ihned po nabytí státního občanství České republiky. Důvodem je skutečnost, že osoba, která nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, nedisponuje po určitou dobu od nabytí státního občanství České republiky matričními doklady, které je nutné předložit při podání žádosti o vydání „běžného“ občanského průkazu. Po dobu, než budou osobě, která nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, vydány potřebné matriční doklady, se této osobě nabízí možnost, aby svou totožnost prokazovala alespoň dočasným občanským průkazem, o který si může požádat.

Ministerstvo, pověřené úřady a pověřené zastupitelské úřady zveřejňují informaci o tom, že běžný občanský průkaz není možné vydat, na své úřední desce (je-li jimi zřizována). Je tomu tak z důvodu, aby se předešlo případům, kdy by se osoba, která má zájem o vydání občanského průkazu např. ve lhůtě do 24 hodin, zbytečně dostavila na příslušný úřad (podle § 26 odst. 1 správního řádu se obsah úřední desky musí zveřejňovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup).

K § 44 – Vlastnosti a náležitosti dočasného občanského průkazu

S ohledem na účel dočasného občanského průkazu a situace, za nichž má být vydáván, jsou jeho vlastnosti a náležitosti stanoveny tak, aby bylo jeho vydání co nejméně technologicky náročné. Proto je oproštěn zejména od nosičů dat.

Vzhledem k tomu, že dočasný občanský průkaz neobsahuje kontaktní elektronický čip, na který lze u běžného občanského průkazu uložit data pro elektronické využití občanského průkazu, nelze tento typ občanského průkazu využít k elektronické identifikaci a autentizaci osoby, jíž je dočasný občanský průkaz vydán, ani k jiným elektronickým úkonům. Dočasný občanský průkaz je průkazem totožnosti v listinné podobě, který lze využít pouze při osobní komunikaci, nikoliv při komunikaci vzdálené.

Náležitostí dočasného občanského průkazu dále není podpis osoby, jíž je dočasný občanský průkaz vydán. V dočasném občanském průkazu nejsou uvedeny ani biometrické údaje osoby, jíž je dočasný občanský průkaz vydán, neboť to není technicky možné vzhledem k tomu, že dočasný občanský průkaz neobsahuje nosič dat, v němž by se tyto biometrické údaje uváděly.

U dočasného občanského průkazu probíhá vyhotovení dokladu na základě jiného technologického postupu než v případě výroby občanského průkazu s nosiči dat. V případě výroby dočasného občanského průkazu dochází k laminování papírového tiskopisu, do kterého se tisknou údaje uváděné v občanském průkazu. Pokud by papírový tiskopis bylo nutné i podepsat, což by žadatel o vydání občanského průkazu mohl provést při podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu, bylo by nezbytné, aby se žadatel opětovně dostavil ke správnímu orgánu příslušnému k přijetí žádosti o vydání dočasného občanského průkazu, pokud by během výroby dočasného občanského průkazu (na jeho vyhotovení má správní orgán lhůtu 5 pracovních dnů) došlo k poškození tiskopisu s podpisem žadatele o vydání dočasného občanského průkazu. V návaznosti na výše uvedené není podpis žadatele o vydání dočasného občanského průkazu uváděn v dočasném občanském průkazu.

K § 45 – Správní orgán příslušný k přijetí žádosti o vydání dočasného občanského průkazu

Žádost o vydání dočasného občanského průkazu lze podat kterémukoliv pověřenému úřadu, čímž se vylučuje možnost podat tuto žádost pověřenému zastupitelskému úřadu či ministerstvu.

K § 46 – Způsob podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu

Žádost o vydání dočasného občanského průkazu má podobu klasické listinné žádosti, na rozdíl od žádosti o vydání občanského průkazu podle § 10, která má podobu elektronickou. Stejně jako v případě běžného občanského průkazu se vyžaduje, aby se k podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu dostavila osoba, jíž má být dočasný občanský průkaz vydán, přestože za tuto osobu může podat žádost jiná osoba (např. její zákonný zástupce). Důvodem je potřeba osobu, jíž je dočasný občanský průkaz vydáván, identifikovat.

K § 47 – Postup při podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu

K odstavci 1

Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu je povinen spolu s žádostí o vydání dočasného občanského průkazu předložit 2 stejné fotografie, které zobrazují jeho podobu. Tyto fotografie musí splňovat podmínky, které stanoví prováděcí právní předpis. V současné době není technicky možné zajistit převod předložených fotografií osoby, jíž má být dočasný občanský průkaz vydán, do elektronické podoby tak, aby byly součástí žádosti o vydání dočasného občanského průkazu, a proto, s ohledem na jejich počet a vysokou finanční náročnost převodu jejich formátu do elektronické podoby, se vedou v listinné podobě. Tyto žádosti se uchovávají po dobu 10 let od jejich pořízení (§ 48).

K odstavci 2

Vzhledem k tomu, že náležitostí dočasného občanského průkazu není podpis, není nutné, aby se žadatel o vydání dočasného občanského průkazu při podání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu podepisoval před úřední osobou pověřeného úřadu, kterému podává tuto žádost, pro účely uvedení jeho podpisu v dočasném občanském průkazu tak, jako je tomu v případě běžného občanského průkazu a pro něj stanoveného postupu v § 18.

Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu má tedy „pouze“ povinnost zkontrolovat vyplněnou žádost o vydání dočasného občanského průkazu a podepsat ji (aprobovat) vlastnoručním podpisem. Vlastnoručním podpisem se rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na žádost o vydání dočasného občanského průkazu. Bližší konkretizace vlastnoručního podpisu byla provedena z důvodu jasné definice parametrů, které by měl vlastnoruční podpis pro potřeby navrhovaného zákona splňovat, čímž se předejde některým sporům o podobě vlastnoručního podpisu, se kterými se lze setkat v nynější praxi.

Vlastnoruční podpis vyžadovaný tímto ustanovením je sice spojen s žadatelem o vydání dočasného občanského průkazu, avšak podává-li za tohoto žadatele žádost o vydání dočasného občanského průkazu jiná osoba, bude se povinnost podepsat žádost o vydání dočasného občanského průkazu vztahovat na tuto osobu (např. zákonného zástupce či opatrovníka). Vlastnoruční podpis žadatele o vydání dočasného občanského průkazu se nevyžaduje pouze tehdy, brání-li tomu těžko překonatelná překážka (ta se může např. vztahovat i na zákonného zástupce, který podává žádost o vydání dočasného občanského průkazu za své nezletilé dítě, bude-li mít tento zákonný zástupce úraz ruky a z tohoto důvodu nebude moct podepsat vyhotovenou žádost o vydání dočasného občanského průkazu).

K odstavci 3

V případě dočasného občanského průkazu se s ohledem na maximální technologické zjednodušení vydání dočasného občanského průkazu vylučuje, aby byl žadatel o vydání dočasného občanského průkazu vyrozuměn o možnosti převzetí dočasného občanského průkazu.

K § 48 – Uchování žádosti o vydání dočasného občanského průkazu

Z § 46 vyplývá, že žádost o vydání dočasného občanského průkazu má listinnou podobu. Nelze tedy využít infrastruktury podporující vydávání „klasického“ občanského průkazu, která společně s evidencí občanských průkazů umožňuje centralizované uchování žádostí o vydání občanského průkazu, respektive celé dokumentace související s vydáním občanského průkazu (a která ostatně může být vyřazena z provozu). Uchovávání žádosti o vydání dočasného občanského průkazu je tak nutno řešit decentralizovaně u správního orgánu příslušného k přijetí žádosti, a to v režimu zákona o archivnictví a spisové službě. Podle stávající právní úpravy jsou občanské průkazy bez strojově čitelných údajů, které navrhovaný zákon označuje jako „dočasné občanské průkazy“, uchovávány po dobu 20 let ode dne vydání. Vzhledem k tomu, že se žádosti týkají dočasných občanských průkazů, které se vydávají pouze na omezenou dobu (tj. dobu 2 a 5 měsíců), bylo přistoupeno ke zkrácení doby uložení žádostí na polovinu, čímž by mělo dojít k menší zatíženosti pověřených úřadů při vedení spisové dokumentace. Doba 10 let byla zvolena z důvodu, aby bylo po skončení platnosti dočasného občanského průkazu po nějakou dobu možné porovnat údaje v žádosti o vydání dočasného občanského průkazu, především podpis žadatele o vydání dočasného občanského průkazu v případě policejních šetření (např. trestná činnost).

K § 49 – Správní orgán příslušný k vydání dočasného občanského průkazu

Pověřený úřad, kterému byla podána žádost o vydání dočasného občanského průkazu, je z důvodu minimalizace procesních a technologických komplikací a maximálního zjednodušení procesu vydávání dočasného občanského průkazu zároveň správním orgánem příslušným k jeho vydání.

K § 50 – Lhůta pro vydání dočasného občanského průkazu

Lhůta 5 pracovních dnů pro vydání dočasného občanského byla stanovena s ohledem na časové možnosti pověřených úřadů v době jejich největšího vytížení (zejména v době letní sezóny) a s ohledem na nutnost vydání dočasného občanského průkazu osobě, jíž má být dočasný občanský průkaz vydán, v co nejkratší lhůtě. Podle stávající právní úpravy je občanský průkaz bez strojově čitelných údajů (v navrhované právní úpravě je nazýván „dočasným občanským průkazem“) vydáván ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání žádosti o jeho vydání, navrhovaná právní úprava tak tuto lhůtu podstatně zkracuje.

Z praxe je nicméně zřejmé, že pověřené úřady vydávají občanské průkazy bez strojově čitelných údajů neprodleně. V roce 2018 bylo v souvislosti s nabytím státního občanství České republiky vydáno přibližně 1 500 občanských průkazů bez strojově čitelných údajů.

K § 51 – Správní orgán příslušný k předání dočasného občanského průkazu

U dočasného občanského průkazu není osobě, jíž má být dočasný občanský průkaz vydán, dána z důvodu maximálního zjednodušení procedury vydávání průkazu možnost zvolit si podle vlastního uvážení pověřený úřad, u něhož si dočasný občanský průkaz převezme. Dočasný občanský průkaz tedy vždy předá pověřený úřad, kterému byla podána žádost o vydání dočasného občanského průkazu. Pověřený úřad jakožto správní orgán, kterému byla podána žádost o vydání dočasného občanského průkazu, tak bude současně správním orgánem příslušným k vydání dočasného občanského průkazu a rovněž správním orgánem příslušným k předání dočasného občanského průkazu.

K § 52 – Postup při převzetí dočasného občanského průkazu

Žadatel o vydání dočasného občanského průkazu je povinen při převzetí dočasného občanského průkazu podepsat vlastnoručním podpisem potvrzení o převzetí dočasného občanského průkazu, které je součástí formuláře žádosti o vydání dočasného občanského průkazu (formulář žádosti o vydání dočasného občanského průkazu stanoví prováděcí předpis). Vlastnoruční podpis vyžadovaný tímto ustanovením je sice spojen s žadatelem o vydání dočasného občanského průkazu, avšak přebírá-li za tohoto žadatele dočasný občanský průkaz jiná osoba, bude se povinnost podepsat potvrzení o převzetí dočasného občanského průkazu vztahovat na tuto osobu (např. zákonného zástupce či opatrovníka a rovněž na zmocněnce, opravňuje-li ho k převzetí dočasného občanského průkazu zvláštní plná moc). Vlastnoruční podpis žadatele o vydání dočasného občanského průkazu se nevyžaduje pouze tehdy, brání-li tomu těžko překonatelná překážka (ta se může např. vztahovat i na zákonného zástupce, který přebírá dočasný občanský průkaz za své nezletilé dítě, bude-li mít tento zákonný zástupce úraz ruky a z tohoto důvodu nebude moct podepsat potvrzení o převzetí dočasného občanského průkazu).

K § 53 – Platnost dočasného občanského průkazu

V souvislosti se stanovením doby platnosti dočasného občanského průkazu je nutné zohlednit čl. 2 písm. a) nařízení 2019/1157, podle něhož se uvedené nařízení nevztahuje na dočasné doklady totožnosti, jejichž doba platnosti je kratší než 6 měsíců. Doba platnosti 5 měsíců u dočasného občanského průkazu, který se vydává v situacích, kdy není možné vydat běžný občanský průkaz z důvodu mimořádných událostí (již zmíněné technické závady trvající déle než 7 dnů či přírodní katastrofy), byla zvolena s ohledem na možné dlouhodobější problémy. Doba platnosti dočasného občanského průkazu, který se vydává v situaci, kdy osoba, jíž má být dočasný občanský průkaz vydán, nabyla státní občanství České republiky prohlášením nebo udělením, je 2 měsíce ode dne vydání dočasného občanského průkazu a byla zvolena s ohledem na předpokládanou dobu, kterou osoba, která nabyla státní občanství České republiky, potřebuje pro vydání matričních dokladů, jež je nutné předložit při podání žádosti o vydání běžného občanského průkazu.

K části čtvrté – Evidence občanských průkazů

K § 54 – Evidence občanských průkazů

Evidence občanských průkazů je vedena již na základě stávající právní úpravy. Jedná se o informační systém veřejné správy podle § 2 písm. b) zákona o informačních systémech veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo. Evidence občanských průkazů není veřejně přístupná. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby byly údaje v ní obsažené v situacích předvídaných navrhovaným zákonem nebo jiným právním předpisem využívány.

K § 55

Navrhované ustanovení navazuje na novou koncepci, podle níž se oproti stávající právní úpravě budou vést žádosti o vydání občanského průkazu pouze v elektronické podobě, nikoliv tedy v podobě listinné. Ze zákona o archivnictví a spisové službě vyplývá, že veřejnoprávní původci vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Se zřetelem k tomu, že se dosud vydává ročně cca přes 1 300 000 kusů občanských průkazů, není možné kapacitně zajistit evidenci každé žádosti zvlášť do „klasického“ elektronického systému spisové služby, a proto se žádosti o vydání občanského průkazu povedou odchylně od obecného právního předpisu regulujícího spisovou službu.

K § 56 – Obsah evidence občanských průkazů

Evidence občanských průkazů obsahuje údaje o osobě, jíž je občanský průkaz vydán (např. její jméno, příjmení či datum narození), údaje týkající se občanského průkazu (např. jeho číslo či datum jeho vydání), údaje týkající se neplatného občanského průkazu (např. jeho číslo či datum skončení platnosti), další údaje, které jsou s občanským průkazem spojeny, a rovněž provozní údaje.

Úprava obsažená v současném § 18 odst. 2 stávajícího zákona o občanských průkazech nebyla do navrhovaného zákona o občanských průkazech převzata z toho důvodu, že se pro tyto případy použije § 5b zákona o základních registrech, podle kterého orgán veřejné moci využívá údaje z agendového informačního systému přímým přístupem, a to i pokud jsou vyžadovány údaje o fyzické osobě, která není jednoznačně určena, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování a) bezpečnosti České republiky, b) obrany České republiky, c) veřejné bezpečnosti a účinné ochrany lidského života a zdraví, d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně takového zájmu v oblasti měnové, rozpočtové a daňové, nebo f) ochrany práv osob v řízení před soudem.

Úprava obsažená v současném § 18b stávajícího zákona o občanských průkazech bude zastřešena § 60 zákona o základních registrech, jehož novela tvoří součást změnového zákona, který návrh zákona o občanských průkazech doprovází. Ustanovení § 60 zákona o základních registrech upravuje situace, kdy byly orgánu veřejné moci poskytnuty údaje ze základních registrů z důvodu bezpečnosti České republiky, obrany České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo ochrany subjektu údajů, přičemž zpřístupnění záznamu o využití údajů tímto orgánem veřejné moci by mohlo ohrozit uvedené zájmy. Uvedené ustanovení se v rámci doprovodného zákona k návrhu zákona o občanských průkazech rozšiřuje i na záznamy o poskytnutí služby agendových informačních systémů (např. záznam o využití údajů z evidence občanských průkazů) tak, aby toto pravidlo bylo stanoveno obecně a nemusely ho obsahovat jednotlivé agendové zákony (např. právě navrhovaný zákon o občanských průkazech).

K § 57 – Doba vedení údajů v evidenci občanských průkazů

Údaje obsažené v evidenci občanských průkazů se vedou po dobu 15 let ode dne skončení platnosti občanského průkazu, s výjimkou agendového identifikátoru fyzické osoby využívaného zejména pro správu evidence občanských průkazů a také čísla, popřípadě série občanského průkazu, které se vedou ještě po dobu 75 let ode dne úmrtí osoby, jíž byl občanský průkaz vydán. Důvodem vedení údajů v evidenci občanských průkazů po dobu 75 let je postupné nahrazování rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru osoby jinými způsoby, které umožní ztotožnění této osoby. Číslo občanského průkazu představuje jednu z možných variant, podle které bude možné osobu v budoucnu ztotožnit, proto je nezbytné, aby bylo v evidenci vedeno dostatečně dlouhou dobu. Konkrétní doba pro uchování údajů byla odvozena od doby, po kterou se uchovávají údaje vedené v evidenci obyvatel podle § 9 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 56 odst. 1 písm. o) se v evidenci občanských průkazů o osobě, jíž je občanský průkaz vydán, vedou biometrické údaje. Nařízení 2019/1157 ve svém čl. 10 odst. 3 stanovuje, že pokud to není nutné pro zpracovávání údajů v souladu s unijním a vnitrostátním právem, biometrické identifikátory uchovávané pro účely personalizace průkazů totožnosti nebo povolení k pobytu by měly být uchovávány vysoce zabezpečeným způsobem a pouze do dne převzetí dokladu, nejdéle však do 90 dnů ode dne vydání dokladu. Po uplynutí této lhůty musí být biometrické identifikátory okamžitě vymazány nebo zničeny. V souladu s uvedeným článkem nařízení 2019/1157 se proto biometrické údaje vedou v evidenci občanských průkazů pouze po dobu od jejich pořízení do doby převzetí občanského průkazu, nejpozději do 90 dnů ode dne vydání občanského průkazu. Tato lhůta se vztahuje, byť nemá spojitost s nařízením 2019/1157, rovněž na kontaktní údaje (telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresu elektronické pošty) a na údaje potřebné pro vyrozumění o možnosti převzetí občanského průkazu u správního orgánu příslušného k předání občanského průkazu, pokud je žadatel o vydání občanského průkazu uvedl v žádosti o vydání občanského průkazu.

Mezi údaje vedené v evidenci občanských průkazů se řadí také data pro elektronické využití občanského průkazu nebo údaje o těchto datech, přičemž pod tato data lze zahrnout především bezpečnostní osobní kód. Data pro elektronické využití občanského průkazu nebo údaje o těchto datech se povedou primárně v základním registru obyvatel, v evidenci občanských průkazů se proto povedou pouze do doby, než dojde k jejich propsání do základního registru obyvatel.

K § 58 – Zapisovatel údajů vedených v evidenci občanských průkazů

Ustanovení vyjmenovává jednotlivé zapisovatele (editory), kteří jsou oprávněni zapisovat údaje do evidence občanských průkazů. Ministerstvo je oprávněno zapisovat do evidence občanských průkazů veškeré údaje, které se podle navrhovaného zákona v evidenci vedou, a to z pozice správce evidence občanských průkazů. Pověřené úřady příslušné k vydání občanských průkazů zapisují do evidence občanských průkazů takřka všechny údaje, výjimku tvoří pouze údaje provozní, které se ukládají automaticky. Podle § 56 odst. 5 se v evidenci občanských průkazů jako provozní údaje vedou alespoň záznamy o využití údajů vedených v evidenci občanských průkazů, které obsahují např. uživatelské jméno osoby oprávněné ke vstupu do této evidence nebo datum a čas využití údajů.

Vzhledem k tomu, že v případě podání žádosti o vydání občanského průkazu pověřenému zastupitelskému úřadu je správním orgánem příslušným k vydání občanského průkazu pověřený úřad podle místa trvalého pobytu žadatele o vydání občanského průkazu na území České republiky (popřípadě podle jiných pravidel, nemá-li žadatel trvalý pobyt), je pověřený zastupitelský úřad zapisovatelem pouze některých údajů v evidenci občanských průkazů.

Dojde-li ke ztrátě nebo odcizení občanského průkazu a tato skutečnost je ohlášena Policii České republiky, je zapisovatelem čísla, popřípadě série ztraceného nebo odcizeného občanského průkazu, a data skončení platnosti tohoto občanského průkazu rovněž Policie České republiky.

Zapisovatelé údajů zapíší údaj do evidence občanských průkazů neprodleně poté, co nastane skutečnost, kterou údaj popisuje, respektive neprodleně poté, co se o údaji dozví..

K § 59 a 60 – Poskytování údajů z evidence občanských průkazů o osobě, jíž je vydán občanský průkaz

Každá osoba, jíž je vydán občanský průkaz, má právo požádat o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů, které jsou v ní vedeny o její osobě. Žádost musí splňovat kromě obecných náležitostí podání podle § 37 správního řádu také další náležitosti stanovené navrhovaným zákonem, jinak nelze údaje z evidence občanských průkazů poskytnout. Žádost lze podat písemně ministerstvu nebo pověřenému úřadu, popřípadě ji je možné podat na elektronickém formuláři (dostupném na internetových stránkách ministerstva). Současně je možné podat žádost i s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace prostřednictvím portálu veřejné správy v souladu se zákonem o elektronické identifikaci a zákonem o informačních systémech veřejné správy, podle kterého je evidence občanských průkazů informačním systémem veřejné správy, tudíž lze poskytnout na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v evidenci občanských průkazů není veden.

Osoba, jíž je občanský průkaz vydán, v žádosti o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů uvede rozsah požadovaných údajů. Tzv. provozní údaje, kterými jsou záznamy o využití údajů vedených v evidenci občanských průkazů obsahující údaje podle § 56 odst. 5 písm. a), c) a e), tj. uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role podle zákona upravujícího základní registry, a označení subjektu, který údaje využil, výčet údajů, které byly využity, a důvod a konkrétní účel využití údajů, se poskytují pouze za období posledních 2 let předcházejících dni podání žádosti o poskytnutí údajů. Tato lhůta byla zvolena s ohledem na nutnost uchování podkladů, na základě kterých musí být oprávněný subjekt, který vstupuje do evidence občanských průkazů, schopný doložit všechny vstupy na osobu. Za delší časové období by uchování všech podkladový materiálů mohlo pro správní orgány představovat neúměrnou zátěž.

Osoba, jíž je občanský průkaz vydán, má právo požádat o poskytnutí všech údajů o její osobě, které jsou vedeny v evidenci občanských průkazů, s výjimkou agendového identifikátoru fyzické osoby a dále s výjimkou biometrických údajů.

V případě, kdy nejsou splněny všechny zákonem stanovené požadavky pro podání žádosti o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů, není možné tuto žádost do doby odstranění rozporů kladně vyřídit a žádost se dále nezpracovává. Současně o této skutečnosti ministerstvo nebo pověřený úřad informuje osobu, která podala žádost o poskytnutí údajů z evidence občanských průkazů o své osobě. Jakmile opadnou důvody, pro které nebylo možné žádost dokončit, ministerstvo nebo pověřený úřad poskytne žadateli požadované údaje. Zvolenou formou vyrozumění a nikoliv rozhodnutí se sleduje snížení administrativní zátěže příslušného správního orgánu, neboť nebudou aplikovatelná ustanovení správního řádu o řádných opravných prostředcích. To nebrání subsumpci vyrozumění pod režim § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

K § 61 a 62 – Poskytování digitálního zpracování podoby osoby, jíž byl vydán občanský průkaz, z evidence občanských průkazů, po jejím úmrtí

Navrhovaná právní úprava oproti stávající právní úpravě umožňuje, aby bylo pozůstalému příbuznému poskytnuto digitální zpracování podoby osoby, jíž byl vydán občanský průkaz, po jejím úmrtí. Za pozůstalého příbuzného se podle navrhovaného zákona považuje rodič, prarodič, sourozenec, dítě, vnouče, manžel nebo partner podle zákona o registrovaném partnerství (nikoliv tedy druh nebo družka) zemřelé osoby. Při definici osoby blízké byl brán zřetel zejména na možnost ověření vztahu na základě údajů vedených v evidenci obyvatel, proto byl výčet osob odvozen z § 8 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel.

Navrhovaná právní úprava tímto vychází vstříc osobám, které se často na ministerstvo nebo pověřené úřady obrací s prosbou o poskytnutí fotografie jejich zemřelého příbuzného. Digitální zpracování podoby osoby, které je obsahem občanského průkazu, splňuje řadu technických i jiných požadavků. Osoba je vyfotografována tak, aby byl objektivem zabrán její čelní pohled, a na fotografii byla vyobrazena s vhodným pozadím bez jakéhokoliv znesnadnění identifikace charakteristických rysů této osoby. Vzhledem k požadavkům, které jsou na digitální zpracování podoby osoby kladeny, mají pozůstalí příbuzní zájem takto pořízené zpracování podoby svých zemřelých příbuzných využívat. V praxi se lze setkat s případy, kdy z důvodu neutrálního výrazu zemřelé osoby na občanském průkazu, by pozůstalí příbuzní rádi využili zpracovanou podobu zemřelého příbuzného na jeho pohřbu nebo by rádi takto zpracovanou podobu zemřelého příbuzného umístili na jeho pomník.

V návaznosti na tyto argumenty navrhovaný zákon připouští možnost podání žádosti o poskytnutí digitálního zpracování podoby, avšak této možnosti mohou využít pouze ty osoby, které navrhovaný zákon výslovně uvádí.

Podle navrhovaného zákona může osoba za svého života poskytnutí digitálního zpracování podoby, k němuž by mělo dojít po její smrti, zakázat. Lze tak učinit u kteréhokoliv pověřeného úřadu, přičemž zákaz s poskytnutím digitálního zpracování podoby může být vzat zpět (§ 41 odst. 4). Osoba v takovém případě u pověřeného úřadu prohlásí, že nesouhlasí s poskytnutím digitálního zpracování podoby po její smrti.

Žádost o poskytnutí digitálního zpracování podoby může osoba, kterou k tomu navrhovaný zákon opravňuje, podat písemně ministerstvu. Dalším způsobem podání žádosti je její podání na elektronickém formuláři. Současně je možné podat žádost i s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace prostřednictvím portálu veřejné správy v souladu se zákonem o elektronické identifikaci a zákonem o informačních systémech veřejné správy.

Žádost musí splňovat kromě obecných náležitostí podání podle § 37 správního řádu také další náležitosti stanovené navrhovaným zákonem, jinak nelze digitální zpracování podoby poskytnout. Důležitou náležitostí je zejména údaj o vztahu žadatele o poskytnutí digitálního zpracování podoby k osobě, o jejíž digitální zpracování podoby se žádá. Stanovením této náležitosti má být zamezeno poskytování digitálního zpracování podoby zemřelé osoby, jíž byl občanský průkaz vydán, neoprávněným osobám.

V případě, kdy nejsou splněny všechny zákonem stanovené požadavky pro podání žádosti o poskytnutí digitálního zpracování podoby, není možné tuto žádost do doby odstranění všech rozporů kladně vyřídit a žádost se dále nezpracovává. Současně o této skutečnosti ministerstvo informuje osobu, která podala žádost o poskytnutí digitálního zpracování podoby. Jakmile opadnou důvody, pro které nebylo možné žádost dokončit, ministerstvo poskytne žadateli digitální zpracování podoby zemřelé osoby.

Pokud osoba, jíž byl občanský průkaz vydán, za svého života zakázala poskytnutí digitálního zpracování své podoby, ministerstvo digitální zpracování podoby neposkytne a o této skutečnosti žadatele o poskytnutí digitálního zpracování podoby vyrozumí. Zvolenou formou vyrozumění a nikoliv rozhodnutí se, podobně jako v případě poskytování údajů o osobě, jíž je občanský průkaz vydán, sleduje snížení administrativní zátěže příslušného správního orgánu, neboť nebudou aplikovatelná ustanovení správního řádu o řádných opravných prostředcích. To nebrání subsumpci vyrozumění pod režim § 65 soudního řádu správního.

K § 63 – Poskytování údajů jiným subjektům

Navrhované ustanovení umožňuje poskytování údajů z evidence občanských průkazů i jiným osobám, než jen osobě, jíž je občanský průkaz vydán. Poskytovatelem údajů je v tomto případě správce evidence občanských průkazů, tj. ministerstvo. Vylučuje se však, aby správce evidence občanských průkazů poskytnul agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu občanských průkazů, který je jedním z údajů vedených v evidenci občanských průkazů. Důvodem této úpravy je skutečnost, že agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu občanských průkazů je využíván pouze pro zajištění evidenční ochrany údajů a správu evidence občanských průkazů ze strany ministerstva. Zvláštní právní předpis stejné či vyšší právní síly může stanovit jinak, na základě čehož se zákaz poskytnout agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu občanských průkazů nemusí uplatnit. Jako příklad, kdy se uplatní zásada lex specialis derogat legi generali, tudíž zvláštní pravidlo se aplikuje přednostně před obecným, lze uvést zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož § 11c odst. 1 písm. a) může zpravodajská služba zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z evidence občanských průkazů.

Pravidla poskytování údajů jiným osobám se budou dále odvíjet od jejich statusu. Půjde-li o orgán veřejné moci ve smyslu zákona o základních registrech, tj. státní orgán, orgán územního samosprávného celku, fyzickou či právnickou osobu nadanou výkonem působnosti (veřejné moci) v oblasti veřejné správy, notáře, soudního exekutora či archiv, klíčovou bude tzv. registrace agendy podle téhož zákona (v jejím rámci ústřední správní úřad pro příslušnou agendu veřejné správy navrhne množinu údajů využitelných z jednotlivých informačních systémů veřejné správy při výkonu agendy, tedy eventuálně i údajů z evidence občanských průkazů, a následně bude tato množina petrifikována ministerstvem, případně vládou). Nepůjde-li o orgán veřejné moci, zvláštní zákon bude muset stanovit, jaké údaje z evidence občanských průkazů bude moci takový subjekt využít. Vlastní využívání údajů se bude řídit pravidly obsaženými v zákonu o základních registrech (mj. bude možno využít pouze údaje, které jsou skutečně potřeba k provedení toho konkrétního úkonu, přednostně bude nutno využít údaje ze základních registrů apod.).

Podle navrhovaného ustanovení je ministerstvo oprávněno zveřejnit na svých internetových stránkách údaje o neplatných občanských průkazech vedené v evidenci občanských průkazů. Těmito údaji jsou číslo, popřípadě série neplatného občanského průkazu, datum skutečného skončení platnosti, důvod skončení platnosti a datum znehodnocení a údaj o ponechání nebo odevzdání neplatného občanského průkazu. Uvedené údaje se podle stávající právní úpravy vedou v databázi neplatných dokladů, která je zveřejněna na internetových stránkách ministerstva a která je hojně využívána i ze strany soukromoprávních subjektů, kteří ji využívají při výkonu svých činností (např. při zvýšení důvěry v občana, se kterým banka uzavírá soukromoprávní smlouvu). Evidování údajů o neplatných občanských průkazech přispívá i k ochraně samotných osob, jimž byl občanský průkaz vydán, pokud svůj občanský průkaz např. ztratili nebo jim byl odcizen, neboť ohlášením ztráty nebo odcizení občanského průkazu dochází k jeho zneplatnění a následně i zanesení do databáze neplatných dokladů, kde je vedena informace o tom, že občanský průkaz je z uvedeného důvodu neplatný.

K § 64 – Poskytování údajů s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci

Záměrem navrhovaného ustanovení je umožnit poskytování údajů z evidence občanských průkazů, jakožto informačního systému veřejné správy, osobě, jíž je občanský průkaz vydán, která je současně držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, prostřednictvím portálu veřejné správy, a to v souladu se zákonem o informačních systémech veřejné správy. Navrhovaným ustanovením se tak doplňují další způsoby poskytování údajů vedených v evidenci občanských průkazů. Podle zákona o informačních systémech veřejné správy lze z evidence občanských průkazů poskytnout na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v informačním systému veřejné správy není veden. Pokud osoba, jíž je občanský průkaz vydán, nebo státní orgán žádá o poskytnutí údajů tímto způsobem, nepoužijí se § 59 a 60 a § 63 odst. 1 navrhovaného zákona.

K části páté – Přestupky

K § 65 – Přestupky

Navrhovanou právní úpravou byla přehodnocena potřeba zakotvení některých skutkových podstat formulovaných ve stávající právní úpravě, a došlo tak ke snížení jejich počtu. Všechny skutkové podstaty přestupků, které se vážou k povinnosti požádat o vydání občanského průkazu ve stanovené lhůtě, respektive k povinnosti převzít občanský průkaz, byly zahrnuty pod skutkovou podstatu „nepožádá o vydání občanského průkazu ve lhůtě stanovené zákonem nebo si občanský průkaz nepřevezme“. V navrhovaném zákoně tak oproti stávající právní úpravě nejsou formulovány ani skutkové podstaty typu „ani po opakované výzvě nepřevezme osobně občanský průkaz“, „ani po opakované výzvě se nedostaví k provedení úkonů souvisejících s vydáním občanského průkazu nebo tyto úkony s vydáním občanského průkazu neprovede“, a „prokazuje údaje občanským průkazem, u něhož ohlásila ztrátu, odcizení, zničení nebo nebezpečí zneužití dat v identifikačním certifikátu“. Je v zájmu samotné osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, aby si převzala občanský průkaz nebo se dostavila k provedení úkonů souvisejících s vydáním občanského průkazu, jinak se vystavuje riziku, že nesplní povinnost mít občanský průkaz. To platí i pro situace, kdy se tato osoba prokazuje občanským průkazem, u něhož byla ohlášena jeho ztráta, odcizení apod. Prokazování se neplatným občanským průkazem může být přitěžující okolností, k níž by se přihlíželo při ukládání pokuty za porušení povinnosti mít občanský průkaz.

S ohledem na povinné pořizování biometrických údajů při podání žádosti o vydání občanského průkazu navrhovaný zákon již neumožňuje, aby žádost a doklady potřebné pro vydání občanského průkazu předložila za osobu, jíž má být občanský průkaz vydán, jiná než oprávněná osoba bez přítomnosti osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, jak to za určitých podmínek umožňuje stávající právní úprava. Z tohoto důvodu je nadbytečná stávající skutková podstata „neoprávněně požádá o vydání občanského průkazu pro jinou osobu“, která je navázána právě na možnost podání žádosti jinou osobou, a to i bez nutnosti prokázání se plnou mocí.

V souvislosti se skutečností, že biometrické údaje budou součástí občanského průkazu a budou uvedeny v nosiči dat, se s ohledem na ochranu osobních údajů nově stanovuje, že přestupkem je porušení zákazu jakéhokoliv zpracovávání údajů uvedených v nosiči dat. Skutková podstata tohoto přestupku se však nezavádí v rámci navrhovaného zákona, neboť již existuje v obecnější rovině v rámci zákona o zpracování osobních údajů [konkrétně jeho § 62 odst. 1 písm. b)]. Přestupky na úseku neoprávněného zpracování osobních údajů jednotně projednává Úřad pro ochranu osobních údajů a není žádoucí tuto jednotu narušovat.

Povinnosti stanovené v § 37 odst. 5 písm. b) až d), tj. neprodlené ohlášení poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu, nejsou podrobeny přestupkovému postihu, jelikož je v zájmu osoby, jíž je občanský průkaz vydán, aby ohlásila, že nastaly výše uvedené skutečnosti. S ohledem na negativní důsledky, které jsou pro tuto osobu s poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo nebezpečím zneužití občanského průkazu spojeny, není nutné ji „motivovat“ zakotvením skutkové podstaty přestupku.

V odstavci 3 se výslovně uvádí, že přestupku se může vedle osoby, jíž je občanský průkaz vydán, dopustit také osoba podle § 67, která jedná za osobu mladší 15 let (jedná se o zákonného zástupce, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osobu, které byla osoba mladší 15 let svěřena do osobní péče, ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy a ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc), nebo osoba podle § 68, která jedná za osobu, která dosáhla věku 15 let (jedná se o opatrovníka a člena domácnosti). Odstavec 3 výslovně deklaruje zákonného zástupce (uvedeného v § 67 odst. 1) nebo opatrovníka (uvedeného v § 68 odst. 1), byť odpovědnost těchto osob zakládá již § 14 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který stanovuje, že jestliže zákon stanoví, že pachatelem může být jen fyzická osoba, která má zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, a jednal-li nebo měl-li jednat za tuto osobu její zákonný zástupce nebo opatrovník, odpovídá za přestupek zákonný zástupce nebo opatrovník, i když on sám tuto zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení nemá. Zahrnutí zákonného zástupce či opatrovníka v odstavci 3 je činěno z toho důvodu, aby § 67 a 68 navrhovaného zákona nebyly brány k § 14 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich jako speciální, a tedy vylučující odpovědnost zákonného zástupce a opatrovníka (jakkoliv by takový závěr byl nutně výkladovým nonsensem).

Výše navrhovaných pokut, které je možné za jednotlivé přestupky uložit, je pro tytéž či podobné přestupky stejná jako v případě stávající právní úpravy.

K § 66

Oproti stávající právní úpravě se nově umožňuje ministerstvu projednat některé přestupky příkazem na místě. V současné době není ministerstvo oprávněno projednávat v 1. stupni žádné přestupky na úseku občanských průkazů. Stanovením této působnosti ministerstvu se sleduje zajištění větší efektivity při vykonávání agendy občanských průkazů a snížení administrativní a byrokratické zátěže jak pro ministerstvo, tak pro pověřené úřady, a v neposlední řadě i pro samotné osoby, jimž je vydán občanský průkaz. V současné době jsou všechna oznámení o možném spáchání přestupku přeposílána na příslušný pověřený úřad k dalším opatřením. Pověřený úřad potom předvolává osobu, jíž je občanský průkaz vydán, popřípadě jinou osobu, která spáchala přestupek, i když by bylo možné přestupek projednat přímo na místě.

Vedle ministerstva je k projednání přestupku na místě oprávněn také pověřený úřad nebo pověřený zastupitelský úřad, kterému byla podána žádost o vydání občanského průkazu. Projednání přestupku na místě je pak nutno oznámit pověřenému úřadu, který je místně příslušný k projednání přestupku.

K části šesté – Společná, zmocňovací, přechodná a zrušovací ustanovení

K § 67 – Jednání za osobu mladší 15 let

Ustanovení vymezuje osoby, které jsou oprávněny při postupech podle navrhovaného zákona (např. při podání žádosti o vydání občanského průkazu, při převzetí občanského průkazu apod.) jednat za osobu mladší 15 let, respektive vykonávat její práva a povinnosti.

K § 68 – Jednání za osobu, která dosáhla věku 15 let

Ustanovení vymezuje osoby, které jsou oprávněny při postupech podle navrhovaného zákona (např. při podání žádosti o vydání občanského průkazu, při převzetí občanského průkazu apod.) jednat za osobu, která dosáhla věku 15 let, respektive vykonávat její práva a povinnosti. S ohledem na subsidiaritu správního řádu jsou v paragrafu řešeny toliko osoby, které ve správním řádu absentují, tj. opatrovník osoby, jejíž svéprávnost není omezena, a člen domácnosti (obecná úprava zastoupení členem domácnosti je obsažena v § 49 až 54 občanského zákoníku).

K § 69 – Povinnost mlčenlivosti

V navrhovaném ustanovení je uložena povinnost zachovávat mlčenlivost osobám konajícím službu ve státní správě a osobám zaměstnaným ve státní správě, které v souvislosti s plněním úkolů na úseku občanských průkazů, přicházejí do styku s údaji o osobách, jimž je občanský průkaz vydán. Tuto povinnost mají dále i osoby, které zajišťují výrobu občanských průkazů v technologickém procesu. Uvedené osoby nesmí tyto údaje zpřístupnit jiným osobám, s výjimkou případů uvedených v zákoně. Povinnost zachovávat mlčenlivost jim trvá i po skončení služebního poměru nebo pracovněprávního vztahu. Touto povinností je zajištěno právo každého občana na ochranu svých osobních a dalších údajů.

K § 70 – Přenesená působnost

Působnost na úseku občanských průkazů, která je zákonem stanovena pověřenému úřadu nebo Magistrátu města Brna, je výkonem přenesené působnosti, tj. výkon státní správy je v této oblasti přenesen na územní samosprávu. Magistrát města Brna zaujímá zvláštní pozici. U osob, které nikdy neměly trvalý pobyt na území České republiky, nebo jejich trvalý pobyt nelze zjistit, vykonává Magistrát města Brna činnosti, které jinak vykonává pověřený úřad podle místa trvalého pobytu.

K § 71 – Zmocňovací ustanovení

Ustanovení obsahuje výčet oblastí, které budou upraveny vyhláškou ministerstva.

K § 72 – Přechodná ustanovení

K odstavci 1

Podle odstavce 1 zůstávají občanské průkazy vydané podle stávající právní úpravy v platnosti po dobu v nich uvedenou. Výjimku tvoří občanské průkazy vydané do 30. června 2000, neboť tyto občanské průkazy nemají stanovenou dobu platnosti, jsou téměř bez jakýchkoliv bezpečnostních prvků a neobsahují strojově čitelnou zónu. Občanský průkaz typu „knížka“ navíc obsahuje neaktuální podobu osoby, jíž byl vydán, což znemožňuje identifikaci této osoby. Z tohoto důvodu se navrhuje, i s ohledem na povinnost jejich postupného vyřazení stanovenou v nařízení 2019/1157, aby občanské průkazy, které nesplňují určené bezpečnostní normy a neobsahují strojově čitelnou zónu, pozbyly platnosti dnem 2. srpna 2026.

K odstavci 2

Evidence občanských průkazů podle navrhovaného zákona je informačním systémem evidence občanských průkazů ve smyslu stávajícího zákona o občanských průkazech. Navrhovanou právní úpravou tedy nedochází k budování nové evidence občanských průkazů, ale bude využita stávající evidence občanských průkazů.

K odstavci 3

Podle stávající právní úpravy je zadání bezpečnostního osobního kódu pro většinu osob, které dosáhly věku 15 let, povinné. Podle navrhované právní úpravy však bude zadání bezpečnostního osobního kódu dobrovolné. Vzhledem k tomu, že doposud bylo praktické využití bezpečnostního osobního kódu zanedbatelné, a většina osob, kterým byl vydán občanský průkaz, si tak nemusí pamatovat bezpečnostní osobní kód, který byl jimi zadán, budou bezpečnostní osobní kódy zadané před účinností navrhovaného zákona ke dni nabytí jeho účinnosti zneplatněny.

Nově bude na rozhodnutí osoby, jíž je občanský průkaz vydán, zda si zadá bezpečnostní osobní kód. V případě, že tak osoba, jíž je občanský průkaz vydán, učiní, povede se tento bezpečnostní osobní kód v základním registru obyvatel (v evidenci občanských průkazů se bezpečnostní osobní kód povede pouze do doby, než se bezpečnostní osobní kód propíše do základního registru obyvatel).

K odstavci 4

Z odstavce 4 vyplývá, do kdy bude možné naposledy podat žádost o vydání občanského průkazu podle stávající právní úpravy, přičemž posledním dnem pro podání žádosti bude 28. červenec 2021. Od 29. července 2021 do 1. srpna 2021 se předpokládá, že dojde k odstávce speciálního aplikačního programu pro výrobu občanských průkazů, a nebude tak možné podat žádost o vydání občanského průkazu.

K odstavci 5

V období od 30. července 2021 do 1. srpna 2021 nebude možné ani převzetí občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem. Důvodem je nezbytná aktualizace aplikačního programu tak, aby bylo umožněno od 2. srpna 2021 vydávat nové občanské průkazy a přizpůsobit aplikační prostředí na implementaci dalších změn, které jsou v navrhovaném zákoně obsaženy. Aby bylo zajištěno vydávání občanských průkazů i mimo aplikační program, budou se v uvedeném období vydávat občanské průkazy bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 1 měsíc. Občan bude mít následně povinnost výměny občanského průkazu bez strojově čitelných údajů za běžný občanský průkaz, a to do 45 dnů ode dne skončení platnosti občanského průkazu bez strojově čitelných údajů.

K odstavci 6

Pokud bude u občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem, který byl vydán do 2. srpna 2021, zjištěna vada, která bude vyžadovat vydání nového občanského průkazu po nabytí účinnosti zákona, bude již vydán nový občanský průkaz (tj. občanský průkaz se strojově čitelnou zónou, 2D kódem a dalšími nosiči dat), nikoliv občanský průkaz podle stávající právní úpravy. Pro podání žádosti o vydání nového občanského průkazu (včetně případu, kdy byla uznána reklamace občanského průkazu) je vždy nutná osobní přítomnost osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, a proto již nebude možné vydání nového občanského průkazu bez osobní přítomnosti této osoby tak, jako tomu bylo doposud v případě, kdy došlo k uznání reklamace do 60 dnů ode dne vydání občanského průkazu. Podle stávající právní úpravy se po dobu 60 dnů ode dne vydání občanského průkazu uchovává fotografie a podpis osoby, jíž má být občanský průkaz vydán, a dochází tak pouze k zahájení výroby nového občanského průkazu. Tento proces již nebude možné aplikovat po účinnosti navrhovaného zákona, neboť při každé žádosti o vydání občanského průkazu bude povinné provést nové pořízení biometrických údajů osoby, jíž má být občanský průkaz vydán.

K odstavci 7

Odstavec 7 zaručuje, že řízení podle stávající právní úpravy, která budou zahájena přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona, se dokončí podle stávající právní úpravy.

K odstavci 8

Odstavec 8 zaručuje, že nakládání se žádostmi o vydání občanského průkazu podanými přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona, se bude řídit stávající právní úpravou.

K odstavci 9

Pověřené zastupitelské úřady budou zapojeny do výkonu agendy občanských průkazů od 1. ledna 2025. Do této doby nebudou pověřené zastupitelské úřady povinny podle navrhovaného zákona postupovat.

K § 73 – Zrušovací ustanovení

Navrhovaný zákon má nahradit stávající zákon o občanských průkazech v celém rozsahu, proto se navrhuje zrušení většiny jeho ustanovení. Samotný zákon (z ustanovení se bude jednat pouze o § 17b a § 18d) bude zrušen k jinému datu než převážná část jeho ustanovení, což je spojeno s novou koncepcí využívání údajů z informačních systémů veřejné správy, kterou přináší zákon o právu na digitální služby.

Zároveň se zrušují prováděcí právní předpisy k stávajícímu zákonu o občanských průkazech, tj. nařízení vlády č. 612/2004 Sb., kterým se stanoví lhůty pro výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů, vyhláška č. 400/2011 Sb. a vyhláška č. 386/2015 Sb., o náležitostech kryptografických klíčů a autentizačního certifikátu.

Vyhláška č. 400/2011 Sb. provádí vyjma ustanovení zákona o občanských průkazech i ustanovení zákona o cestovních dokladech, byla proto zvažována i možnost zrušení pouze části vyhlášky týkající se provedení zákona o občanských průkazech. S ohledem na skutečnost, že by se s výjimkou zrušení části první vyhlášky musel změnit rovněž název vyhlášky a obsah § 7 by se musel doplnit do části týkající se cestovních dokladů, bylo zvoleno řešení spočívající ve zrušení vyhlášky jako celku a vydání nové vyhlášky k provedení zákona o cestovních dokladech.

K části sedmé – Účinnost

K § 74 – Účinnost

Navrhovaný zákon má nabýt účinnosti dnem 2. srpna 2021. Účinnost je stanovena s ohledem na to, že navrhovaný zákon zapracovává řadu povinností vyplývajících z nařízení 2019/1157, které je přímo použitelné ve všech členských státech Evropské unie. Podle čl. 16 nařízení 2019/1157 se nařízení použije právě ode dne 2. srpna 2021. Účinnost navrhovaného zákona je tak v souladu s uvedeným nařízením.

Výjimku z této povinnosti představují odstavce 4 a 5 přechodných ustanovení, u kterých se s ohledem na časový okamžik, v němž mají vyvolávat zamýšlené účinky, navrhuje účinnost k 1. červenci 2021.

Další výjimku z této účinnosti představují body 2 a 26 zrušovacích ustanovení, které nabývají účinnosti dnem 1. února 2022, přičemž tato odlišná účinnost je spojena s účinností příslušných ustanovení zákona o právu na digitální služby, která upravují novou koncepci využívání údajů z informačních systémů veřejné správy, která bude nově založena na registraci agendy. Ustanovení o využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se proto z jednotlivých agendových zákonů vypouští.

Předposlední výjimka je spojena s elektronickou aplikací pro ohlašování ztráty, odcizení nebo nebezpečí zneužití občanského průkazu a s informováním osoby, jíž je občanský průkaz vydán. V tomto případě se účinnost stanoví ke dni 2. srpna 2023. Vzhledem k nutnosti rozsáhlé technické úpravy navazujících informačních systémů na zmíněnou elektronickou aplikaci (zejména na straně evidence občanských průkazů, informačního systému evidence obyvatel nebo základního registru obyvatel), není možné změny provést v kratším časovém horizontu.

Konečně poslední výjimka, která se týká zveřejňování seznamu pověřených zastupitelských úřadů Ministerstvem zahraničních věcí, souvisí s odložením okamžiku, od něhož budou vykonávat působnost a plnit úkoly na úseku občanských průkazů pověřené zastupitelské úřady. Účinnost je stanovena na den 1. ledna 2025.

V souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, kterým se stanovuje, že v případě, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti než stanovený v § 3 odst. 3 (tj. 1. leden nebo 1. červenec), nejdříve však počátek dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu, se návrh zákona odchyluje od účinnosti, jež má být stanovena podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb. Návrh zákona jako celek má nabýt účinnosti dne 2. srpna 2021, přičemž důvodem je použitelnost nařízení 2019/1157 právě ode dne 2. srpna 2021. V případě § 74 písm. b), u něhož je účinnost stanovena na den 1. února 2022, se zohledňuje sněmovní tisk 756 (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci). Jde-li o § 74 písm. c), u něhož je účinnost stanovena na den 2. srpna 2023, zde je nutné vytvořit určitý časový prostor pro přípravu technologických řešení.

V Praze dne 5. října 2020

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jan Hamáček v. r.