1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Stěžejní právní úprava pro podmínky kandidatury a navrhování kandidátů ve volbě prezidenta republiky je obsažena v čl. 56 odst. 5 a v čl. 57 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (dále jen „Ústava“). Předpokladem pro úspěšnou možnost podání kandidátní listiny je: návrh občana, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky, nebo návrh skupiny nejméně 20 poslanců, anebo návrh skupiny nejméně 10 senátorů. Tyto podmínky jsou ústavně zakotveny a jejich změna by tudíž vyžadovala změnu i na úrovni Ústavy. K dalším podrobnostem navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky zmocňuje Ústava zákon, kterým je jednak zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 1. ledna 2026 bude upravovat, mimo jiné, speciality navrhování kandidátů a registračního řízení ve volbě prezidenta, zatímco obecná úprava podávání kandidátních listin, společná všem druhům voleb, bude s účinností od 1. ledna 2026 obsažena v zákoně o správě voleb (senátní tisk 175). Registrační řízení pro volbu prezidenta republiky vede Ministerstvo vnitra. Zákon o volbě prezidenta republiky zavádí v § 21 legislativní zkratku pro skupinu nejméně 20 poslanců („navrhující poslanci“) a pro skupinu nejméně 10 senátorů („navrhující senátoři“). Současně stanoví, že navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Kandidátní listina se podává nejpozději 66 dnů přede dnem volby prezidenta Ministerstvu vnitra. Zákon o volbě prezidenta republiky výslovně neomezuje, kdy nejdříve může být kandidátní listina podána. Jde-li o kandidátní listinu podanou navrhujícím občanem, která je doprovázena peticí na podporu kandidatury tzv. „občanského kandidáta“, upravuje nyní zákon o volbě prezidenta republiky náležitosti petice tak, že v záhlaví petice a v záhlaví na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede skutečnost, že petice je určena na podporu kandidatury kandidáta na volbu prezidenta, jeho jméno a příjmení, rok narození a rok konání volby prezidenta. Každý občan, podporující kandidaturu kandidáta, uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo údaj, že trvalý pobyt na území České republiky nemá, a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu s údajem, o jaký druh dokladu se jedná, a připojí vlastnoruční podpis. Proces kontroly petic Ministerstvem vnitra je upraven v zákoně o volbě prezidenta republiky tak, že Ministerstvo vnitra má zjistit celkový počet občanů oprávněných volit prezidenta republiky podepsaných na petici. Do celkového počtu se nezapočítá občan, jehož podpis je uveden na podpisovém archu, který nemá tímto zákonem stanovené náležitosti záhlaví, nebo pokud o občanovi chybí některý z údajů stanovených zákonem nebo je uveden neúplně.
Ministerstvo vnitra ověří správnost údajů na peticích namátkově na náhodně vybraném vzorku údajů u 8 500 občanů podepsaných na každé petici. Zjistí-li nesprávné údaje u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítá Ministerstvo vnitra tyto občany do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra tímto postupem nesprávné údaje u 3 %nebo více než 3 % podepsaných občanů, provede kontrolu u druhého kontrolního vzorku stejného rozsahu (8 500 občanů). Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u méně než 3 % občanů podepsaných na petici, nezapočítá Ministerstvo vnitra občany, u nichž zjistilo nesprávné údaje, z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u 3 % nebo více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích. Podrobnosti některých postupů při volbě prezidenta republiky upravuje na základě zmocnění obsažených v zákoně o volbě prezidenta republiky vyhláška č. 294/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen lze současnou právní úpravu podmínek kandidatury ve volbě prezidenta republiky považovat za neutrální.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Změny se týkají dvou oblastí:
a) Navrhování kandidátů na prezidenta republiky skupinou navrhujících poslanců nebo skupinou navrhujících senátorů
V zákoně o volbě prezidenta republiky bude výslovně stanoveno, že poslanec/senátor může být členem pouze jedné skupiny navrhujících poslanců/senátorů, tj. z titulu člena komory Parlamentu může navrhovat pouze jednoho kandidáta na prezidenta. V případě, že by poslanec/senátor byl k okamžiku uplynutí lhůty pro podání kandidátní listiny členem více skupin navrhujících poslanců/senátorů, nastane právní fikce, že není součástí žádné skupiny navrhujících poslanců/senátorů.
b) Sběr podpisů na petici na podporu kandidatury tzv. občanských kandidátů na prezidenta republiky a proces kontroly petic
Ministerstvo vnitra umožní k založení petice a sběru podpisů pod ni využít nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí Informačního systému správy voleb ukotveného v zákoně o správě voleb, a bude fungovat na podobném principu jako již existující ePetice na Portálu veřejné správy pro sběr podpisů na petice podle petičního zákona. Ponechává se i možnost sběru podpisů na podporu kandidatury na listinné petici, která obsahuje podpisy úředně neověřené; stávající soubor údajů o petentovi bude jak na elektronické, tak na listinné petici zúžen; nadále se nebude uvádět adresa místa trvalého pobytu. Minimální požadovaný počet podpisů na petici zůstane zachován na úrovni 50 000 podpisů, tj. není potřeba z tohoto důvodu měnit Ústavu.
Kontrola záznamů na listinné petici bude pokračovat jen do okamžiku, kdy se v součtu s elektronickou peticí dosáhne počtu 50 000 započitatelných petentů (není-li již tento počet naplněn v rámci elektronické petice samotné). Zajištěna je kontrola duplicit v listinné petici i oproti systému elektronické petice; kontrola duplicit v elektronické petici se děje automaticky již při samotném sběru podpisů. Kromě samotného ověřování petičních archů Nejvyšší správní soud řešil také případ kandidátky Denisy Rohanové, kde vyložil, že kandidátní listinu lze podat nejdříve po vyhlášení voleb. Tuto záležitost však není třeba řešit v rámci předkládaného návrhu zákona, neboť obecná úprava je již obsažena v § 31 odst. 1 zákona o správě voleb, podle kterého bude možné kandidátní listinu podat v období od 80 do 66 dnů přede dnem voleb. Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace a nemá dopad na rovné postavení mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku
Vláda v rámci schvalování vládního návrhu zákona o správě voleb a s ním spojených doprovodných novel uložila ministrovi vnitra svým usnesením č. 92 ze dne 1. února 2023 (bod II./2.) vypracovat a do 31. prosince 2023 předložit vládě návrh právní úpravy, v níž budou promítnuty obecné připomínky obsažené v části IV stanoviska Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb (kritice byl podroben zejména původní vládní návrh změnového zákona, který pro volbu prezidenta republiky umožňoval, aby poslanec/senátor mohl být členem více než jedné skupiny navrhujících poslanců/senátorů), judikatura Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu týkající se volby prezidenta republiky, respektive její části, které nejsou promítnuty do reformy správy voleb. Nejvyšší správní soud v rámci soudnictví ve věcech registrace k registračnímu řízení pro volbu prezidenta republiky 2023 a následně též Ústavní soud judikoval, že skupina poslanců/senátorů (analogicky zřejmě též navrhující občan) může podat kandidátní listinu nejdříve po vyhlášení volby prezidenta republiky (případ „Rohanová“), a kriticky se vymezil
2 3
vůči procesu při kontrole petic na podporu kandidatury (případy „Diviš“a „Janeček“). Nejvyšší správní soud též dlouhodobě kritizuje praxi chybějící explicitní právní úpravy k otázce (ne)možnosti zákonodárců podpořit více kandidátů na prezidenta s názorem, že jeden zákonodárce může podpořit jen jednoho kandidáta (např. usnesení ze dne 13. prosince 2017, č. j. Vol 84/2017-175, případ „Holovská“, či usnesení ze dne 12. prosince 2022 č. j. Vol 17/2022-26, případ „Hrančík“ – zde též judikoval, že podporu zákonodárců již nelze doplňovat po uplynutí lhůty na základě výzvy). Soudní přezkum registračního řízení pro třetí přímou volbu prezidenta republiky ukázal, že přes veškerou snahu se v registračním řízení pro volbu prezidenta, zejména pak při ověřování petic na podporu kandidatury, vyskytují problémy, které je nezbytné řešit. Část těchto problémů je odstranitelná pomocí změny metodologie a aplikační praxe. Vedle toho se jeví jako nevyhnutelné navrhnout změny legislativní.
usnesení NSS ze dne 13. prosince 2022 č. j. Vol 16/2022-48 Pl. ÚS 37/22 usnesení NSS ze dne č. j. 13. prosince 2022 č. j. Vol 7/2022-87 usnesení NSS ze dne č. j. 13. prosince 2022 č. j. Vol 9/2022-38 Pl. ÚS 36/22
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Stěžejní pravidla týkající se volby prezidenta republiky jsou obsažena v čl. 54 až 60 Ústavy s tím, že čl. 58 odkazuje na zákon, který stanoví další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum. Předkládaná změna zákona o volbě prezidenta republiky a dalších souvisejících zákonů se týká úpravy navrhování kandidátů na prezidentský úřad a postupu Ministerstva vnitra v řízení o registraci kandidátní listiny, zejména při kontrole petic. Jde o modifikaci a zpřesnění pravidel, která jsou již nyní obsažena v zákoně o volbě prezidenta republiky a nepřesahují tak ústavní zmocnění pro zákonnou úpravu. Z Listiny základních práv a svobod je třeba poukázat zejména na čl. 21, podle kterého mají občané právo podílet se na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců. Návrh důsledně respektuje ústavní principy svobody kandidatury (občané v souladu s čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím) a volnou politickou soutěž v souladu s čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti). Institut petice vyžadující podpisy alespoň 50 000 občanů na podporu kandidatury ve volbě prezidenta neodporuje ústavnímu pořádku, což také potvrdila judikatura Ústavního soudu hned při první přímé volbě prezidenta republiky (Pl. ÚS 27/12). Lze tedy konstatovat, že návrh zákona je v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Předpisy Evropské unie podrobněji upravují volební právo občanů Evropské unie pouze ve volbách do zastupitelstev obcí a volbách do Evropského parlamentu. Podmínky kandidatury a jednotlivé úkony v průběhu volebního procesu volby prezidenta republiky, jichž se návrh zákona týká, nejsou právem Evropské unie regulovány a jsou ponechány na vnitrostátní právní úpravě jednotlivých členských států. Návrh zákona proto nemůže být neslučitelný s právem Evropské unie.
6. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s mezinárodními úmluvami, s čl. 21 Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (vyhlášeným pod č. 120/1976 Sb.), čl. II Úmluvy o politických právech žen (vyhlášené pod č. 46/1955 Sb.), čl. 7 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (vyhlášené pod č. 62/1987 Sb.), s čl. 3 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (sdělení federálního Ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.) i s čl. 3 Evropské charty místní samosprávy (vyhlášené pod č. 181/1999 Sb.).
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky 7.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Ze změn, které jsou obsaženy v předkládaném návrhu zákona, bude klást nároky na státní rozpočet pouze vytvoření nástroje pro sestavování elektronických petic na podporu kandidatury. Tento nástroj je však plánován jako jeden z modulů Informačního systému správy voleb, který je ukotven v zákoně o správě voleb a náklady na jeho vybudování tak již byly vyčísleny v souvislosti s projednáváním zákona o správě voleb (senátní tisk 175). Vybudování Informačního systému správy voleb bude na základě žádosti Ministerstva vnitra financováno z Integrovaného regionálního operačního programu 2021 2027 (IROP). Ministerstvo pro místní rozvoj jako řídicí orgán IROP již schválilo projekt ve specifickém cíli 1.1 Využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány s registračním číslem projektu CZ.06.01.01/00/22_011/0002560. Příspěvek EU na vybudování Informačního systému správy voleb činí 66,011 % z ceny projektu; 33,989 % bude spolufinancováno ze státního rozpočtu. Založení elektronické petice bude možné i prostřednictvím Czech POINTu (typicky pro situace, kdy navrhující občan, resp. kandidát mají zájem o využívání tohoto nástroje, avšak nedisponují elektronickou identitou), kdy na základě prokázání totožnosti navrhujícího občana a kandidáta založí elektronickou petici pracovník kontaktního místa veřejné správy. Tento způsob založení petice však neklade žádné zvýšené nároky na státní rozpočet. Navrhovaná právní úprava neklade žádné nároky na ostatní veřejné rozpočty.
7.2 Dopady na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhované řešení nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Ta část navrhovaného řešení, která předpokládá vytvoření a využívání nástroje pro sestavování elektronických petic na podporu kandidatury, představuje digitalizaci oblasti, která dosud stála převážně na analogovém řešení, tj. na sběru podpisů na archy listinné petice. Ačkoli návrh zákona i nadále připouští možnost souběžného předkládání listinných petic, lze předpokládat postupný příklon kandidátů i petentů k elektronickému řešení. To umožňuje řešit tyto úkony v zásadě z pohodlí domova bez nutnosti dostavit se k petičnímu stánku kandidátů. Takové řešení je obecně přívětivé k osobám se zdravotním postižením, zejména k těm, které mají nějaký druh pohybového omezení. Digitální řešení má také pozitivní dopad na životní prostředí, neboť elektronická petice nevyžaduje tisíce listů papíru sloužících jako podpisové archy. Pro ty skupiny obyvatel, které zatím nejsou zvyklé využívat nástroje eGovernmentu, nebude zavedení elektronické petice překážkou, neboť budou mít i nadále možnost využívat i listinnou petici.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Vzhledem k tomu, že nové zpracování osobních údajů podle předkládané právní úpravy bude probíhat na bázi nástroje pro sestavování elektronických petic v rámci Informačního systému správy voleb, lze odkázat na DPIA zpracovanou v souvislosti s předložením zákona o správě voleb (senátní tisk 175), kde bylo posouzení vlivu navrhované právní úpravy na ochranu osobních údajů zpracováno v souladu s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
10. Zhodnocení korupčních rizik
V souvislosti s předkládáním kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky Ministerstvu vnitra a následným registračním řízením jsou již dnes jakákoli korupční rizika díky transparentnosti celého procesu zanedbatelná. Svou roli hraje také volební soutěž, kdy si korektnost postupů hlídají i navrhovatelé a kandidáti navzájem a případná podezření na nesprávný postup mohou předložit k posouzení nezávislému volebnímu soudu (Nejvyšší správní soud). To platí i pro další druhy voleb (senátní a komunální), kde se na podporu kandidatury nezávislého kandidáta, případně sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstev obcí, vyžaduje petice se stanoveným počtem podpisů. Navrhované řešení, které směřuje k využití nástrojů eGovernmentu v podobě možnosti využít nástroj pro sestavení elektronické petice, v sobě zahrnuje ještě větší korektnost postupů tím, že řada požadavků na petici a podepisující se petenty je hlídána nástrojem automaticky již na samotném vstupu (zejména náležitosti záhlaví petice, úplnost a správnost údajů o petentovi, duplicity).
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhované řešení je bez dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhované řešení nepředstavuje žádný dopad na rodiny.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Předkládaná právní úprava se týká především podmínek kandidatury ve volbě prezidenta republiky, podávání kandidátních listin a registračního řízení v této volbě, které zabezpečuje Ministerstvo vnitra a nemá tak žádné dopady na územní samosprávné celky. Novelizace ustanovení o nástroji pro sestavování elektronických petic v zákoně o správě voleb dopadá též na registrační úřady ve volbách do Senátu (pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu) a pověřené obecní úřady (v komunálních volbách), které, ač jsou současně územními samosprávnými celky, vystupují ve volební agendě jako volební orgány vykonávající státní správu podle volebních zákonů.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh zákona byl zhodnocen i z hlediska souladu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy. V obecné rovině lze odkázat na vyhodnocení digitální přívětivosti obsažené v návrhu zákona o správě voleb (senátní tisk 175), které se vztahuje k Informačnímu systému správy voleb, jehož bude nástroj pro sestavování elektronických petic součástí.
Zásada 1: Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Předkládaný návrh zákona představuje v porovnání s dosavadní úpravou významný příklon k této zásadě. Podávání elektronické petice podepsané elektronickými podpisy petentů nebo možnost podání elektronické petice ve formě autorizované konverze z listinného dokumentu byla teoreticky možná, avšak tyto postupy nebyly v praxi využívány, neboť pro petenty, kandidující subjekty a koneckonců ani pro registrační úřad, kterým je v případě volby prezidenta republiky Ministerstvo vnitra, nešlo o uživatelsky přívětivé formy.
Zavedení nástroje pro sestavování elektronických petic je z hlediska naplňování této zásady významným pokrokem. Současně je však třeba zdůraznit, že se pro kandidáty a petenty zachovává i možnost listinné petice. Přestože lze postupem doby předpokládat převažující příklon k elektronické petici (hlavní výhodou je kontrola správnosti údajů o petentech ihned na vstupu, včetně kontroly duplicit) zůstává prozatím listinná petice postavena naroveň elektronické petici. Výhoda elektronické petice spočívá v tom, že přednostně se zjišťuje, zda požadovaný počet petentů není naplněn již elektronickou peticí, a pokud ano, nemusí registrační úřad vůbec přikročit ke kontrole petice listinné, pokud je též předložena. Ponechání možnosti využití listinné petice představuje opatření proti digitálnímu vyloučení těch osob, které by z důvodu absence elektronické identity nemohly elektronické petice na podporu kandidatury zakládat nebo podepisovat.
Zásada 2: Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb (princip only once)
Volby jsou jednorázovou událostí. Proto také petici na podporu kandidatury lze použít pouze jednou. Zásada 2 je naplňována zejména tím, že nástroj pro sestavování elektronické petice důsledně využívá údaje z ROB a nevyžaduje od uživatelů údaje, které lze zjistit odjinud.
Zásada 3: Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Nástroj pro sestavování elektronických petic na podporu kandidatury v sobě imanentně zahrnuje naplnění této zásady. Pro osoby s pohybovým omezením umožňuje založení či podpis petice z pohodlí domova. Pro osoby s jiným typem zdravotního postižení (např. zrakové nebo sluchové) bude možné nástroj obsluhovat v souladu s prohlášením o přístupnosti. Použitelnost nástroje elektronické petice i pro zdravotně postižené osoby totiž musí vycházet z obecných právních předpisů, zejména zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zásada 4: Sdílené služby veřejné správy
Návrh zákona je postaven na využívání údajů ze základních registrů. Specifika petic na podporu kandidatury ve volbách z povahy věci znamenají, že nebudou sdíleny mimo příslušnou volební agendu.
Zásada 5: Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Nástroj elektronické petice na podporu kandidatury nebude samostatným informačním systémem veřejné správy, nýbrž jedním z modulů Informačního systému správy voleb ukotveného v zákoně o správě voleb (senátní tisk 175). Bude rovněž funkcionalitou přístupnou přes Portál veřejné správy při využití elektronické identity.
Zásada 6: Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Propojitelnost nástroje pro sestavování elektronických petic na podporu kandidatury v mezinárodním (evropském) prostoru je irelevantní, neboť tato součást volebního procesu je upravena výlučně vnitrostátní legislativou a nepodléhá harmonizaci s právem EU ani třetích zemí.
Zásada 7: Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Pravidla ochrany osobních údajů, jsou-li vykládána a aplikována v souladu s duchem GDPR, nepředstavují překážku kvalitnímu poskytování služeb. Zásadu 7 tedy předkladatel vnímá jako „ochranu osobních údajů“ bez dalších podmínek. K této otázce srov. samostatné posouzení DPIA v části 9. této důvodové zprávy, resp. k zákonu o správě voleb.
Zásada 8: Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Z nástroje pro sestavování elektronických petic na podporu kandidatury budou některé údaje o volbách, kandidátovi, o navrhujícím občanovi a také údaj o aktuálním počtu petentů zaznamenaných na elektronické petici veřejně přístupné přes veřejné rozhraní Informačního systému správy voleb.
Zásada 9: Technologická neutralita
Technologické řešení bude fungovat v rámci Informačního systému správy voleb. Komunikace se základními registry, prokazování elektronické identity a zabezpečení kritické infrastruktury se předpokládají v rámci obvyklé praxe a postupů.
Zásada 10: Uživatelská přívětivost
Uživatelská přívětivost je jedním z hlavních cílů, který bude sledován při budování Informačního systému správy voleb, jehož bude nástroj pro sestavování elektronických petic součástí. Ten bude fungovat na podobných principech jako již existující nástroj ePetice na Portálu veřejné správy sloužící pro obecné petice podle petičního zákona.
15. Výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA)
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace nebyla vypracována. Z usnesení vlády č. 92 ze dne 1. února 2023 (bodu II./2.), které odkazuje na stanovisko Legislativní rady vlády a judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu týkající se regsitračního řízení při volbě prezidenta republiky, vyplývají základní parametry a mantinely, které mají být při přípravě návrhu zákona dodrženy. Způsob řešení je tak v zásadě předurčen a z pohledu předkladatele by tedy nebylo účelné toliko formálně popisovat další varianty řešení, včetně varianty nulové. Z tohoto důvodu byl v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády požádán ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády o výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace. Výjimku udělil dne 18. července 2023 (č. j. 33126/2023-UVCR).
K čl. I bodu 1
Z důvodu právní jistoty se do zákona výslovně doplňuje, že poslanec/senátor může být uveden pouze v jedné skupině navrhujících poslanců/senátorů, tj. z titulu člena komory Parlamentu bude moci navrhovat pouze jednoho kandidáta na prezidenta. To mu samozřejmě nebrání, aby vedle toho jako občan podepsal petici na podporu kandidatury některého „občanského“ kandidáta. Doposud se právní názory na výklad této problematiky rozcházely. Nejvyšší správní soud ani Ústavní soud o této věci zatím meritorně nerozhodovaly, avšak v roce 2017 Nejvyšší správní soud ve svém usnesení č.j. Vol 84/2017-175 ze dne 13. prosince 2017 v obiter dictu naznačil, že se přiklání k výkladu, že poslanec/senátor nemůže být členem více skupin navrhujících poslanců/senátorů. Ministerstvo vnitra, které registruje kandidátní listiny pro volbu prezidenta, doposud obhajovalo právní názor, podle něhož při registraci také postupovalo, že takové omezení z Ústavy ani z volebního zákona nevyplývá.
K čl. I bodu 2
Vzhledem k tomu, že kandidátovi na prezidenta ani ostatním členům skupiny navrhujících poslanců/senátorů nemusí být známo, že některý z poslanců/senátorů se podepsal ještě v rámci jiné skupiny navrhujících poslanců/senátorů, bude Ministerstvo vnitra bezodkladně po obdržení kandidátní listiny zveřejňovat přehled poslanců a senátorů, kteří podali kandidátní listinu nebo se k již podané kandidátce připojili, včetně toho, kterého kandidáta navrhují, i to, zda případně podepsali více kandidátních listin. Až do uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin (66. den přede dnem voleb do 16.00 hodin) bude možné, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec/senátor a zhojil tím případně nedostatek podpisů, který by hrozil nezapočítáním podpisu duplicitního poslance/senátora. Jestliže bude Ministerstvo vnitra po podání kandidátní listiny zveřejňovat informace o navrhujících poslancích/senátorech z důvodů výše uvedených, je třeba stejnou publicitu přiznat i navrhujícímu občanovi.
K čl. I bodu 3
K odstavci 4 Nová textace dotčeného odstavce je pouze upřesňující. Dříve použité označení „navrhující poslanci nebo navrhující senátoři“ je totiž označením pro relevantně početnou skupinu zákonodárců oprávněnou navrhnout kandidáta na prezidenta. Dané ustanovení se však má vztahovat na poslance nebo senátora (jednotlivce), který je součástí skupiny navrhujících poslanců nebo navrhujících senátorů. K odstavci 5 Výslovně se stanoví, že až do uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin (66. den přede dnem voleb do 16.00 hodin) je možné, aby se ke kandidátní listině připojil další poslanec/senátor a zhojil tím případně nedostatek poslanců/senátorů ve skupině navrhujících poslanců/senátorů, a to i v případě, že by nedostatek hrozil vzniknout v důsledku právní fikce, že na poslance/senátora, který je k okamžiku uplynutí lhůty pro podání kandidátních členem více než jedné skupiny navrhujících poslanců/senátorů, se hledí, jako by nebyl součástí žádné skupiny navrhujících poslanců/senátorů (viz odstavec 6).
K odstavci 6 Pokud by některý poslanec/senátor byl k okamžiku uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin (66. den přede dnem voleb v 16.00 hodin) členem více než jedné skupiny navrhujících poslanců/ senátorů, tj. navrhoval více než jednoho kandidáta, nastane právní fikce, že není součástí žádné skupiny navrhujících poslanců/senátorů. Ministerstvo vnitra tedy v rámci řízení o registraci nebude přihlížet k jeho podpisu na žádné kandidátní listině. Neuplatní se pravidlo dřívějšího podpisu ani pravidlo dříve podané kandidátní listiny. Další poslanec nebo senátor se může k podané kandidátní listině připojit pouze do uplynutí zákonné lhůty pro podání kandidátní listiny. Po uplynutí této lhůty již připojování dalších poslanců/senátorů nebude možné a pokud by k němu došlo, Ministerstvo vnitra k doplnění nebude přihlížet. S tím konvenuje i přístup (potvrzený též v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. prosince 2022 č. j. Vol 17/2022-26, případ „Hrančík“), že k odstranění vady spočívající v nedostatečném počtu poslanců/senátorů nebude Ministerstvo vnitra v rámci registračního řízení vyzývat. To platí i pro případ, kdy bude nedostatečný počet způsoben nezapočítáním „duplicitních“ poslanců/senátorů. K odstavci 7 S ohledem na legislativní techniku byl zvolen přístup blokového vložení celé skupiny odstavců, ačkoli textace odstavce 6 (obsaženého jako odstavec 4 v senátním tisku č. 176) se nijak nemění.
K čl. I bodu 4
Uprázdněný paragraf § 23 (po novele provedené zákonem č. 322/2016 Sb., kdy byla vypuštěna ustanovení o volebním výboru) se navrhuje využít pro ustanovení, která upravují specifika nástroje pro sestavování elektronických petic ve volbě prezidenta republiky. Obecně je tento nástroj ukotven v § 27 zákona o správě voleb jako jeden z modulů Informačního systému správy voleb. K odstavci 1 Navrhovaná právní úprava vychází z toho, že navrhujícím občanem může být sám kandidát, že je tedy možná tzv. sebenominace, jak ostatně judikoval i Nejvyšší správní soud již v usnesení č. j. Vol 7/2012-69 z 13. prosince 2012, publ. pod č. 2797/2013 Sb. NSS, věc Kesner II, v bodě [19]. Nástroj pro sestavování elektronických petic proto musí již při jejím zakládání umožnit, aby navrhující občan a kandidát byli jedna a tatáž osoba. Pokud však bude kandidát navržen navrhujícím občanem, který tak bude zakladatelem elektronické petice, je třeba zajistit, aby nemohlo docházet k tomu, že budou zakládány a k podpisu zpřístupněny petice na podporu kandidatury kandidáta bez jeho vědomí. Proto bude moci být elektronická petice založena pouze se souhlasem kandidáta. Tato podmínka také zabrání tomu, aby byly vytvářeny recesistické petice na podporu kandidatury neexistujících osob (Jára Cimrman, Mickey Mouse apod.). Souhlas kandidáta se založením elektronické petice na podporu jeho kandidatury bude vyžadovat potvrzení pomocí elektronické identity kandidáta přímo on-line v nástroji elektronické petice. Ze strany navrhujícího občana bude konkrétní kandidát identifikován jménem, příjmením, datem narození a číslem občanského průkazu. Lze totiž předpokládat, že založení seriózní petice předchází domluva navrhujícího občana s kandidátem a navrhující občan tak získá od kandidáta i číslo dokladu. Zadání jména, příjmení, data narození a čísla občanského průkazu kandidáta při on-line založení elektronické petice není v zákoně výslovně uvedeno, neboť nejde o náležitost petice, ale o technickou náležitost založení elektronické petice, kterou bude vyžadovat funkcionalita nástroje pro sestavování elektronických petic. Stejně jako nejsou v zákoně popsány jednotlivé kroky, které musí navrhující občan učinit při přihlášení do nástroje a které kolonky musí vyplnit a odkliknout, tak nejsou výslovně uvedeny ani konkrétní údaje, které musí o kandidátovi vyplnit, aby následně došlo k jejich „spárování“ při potvrzení souhlasu s kandidaturou, které kandidát učiní v nástroji pro sestavování elektronických petic pomocí elektronické identity. Vzhledem k tomu, že podle úpravy nástroje pro sestavování elektronických petic v zákoně o správě voleb lze pro téhož kandidáta založit pouze jednu elektronickou petici, neumožní funkcionalita nástroje, aby tentýž kandidát pro tytéž volby mohl udělit více než jeden souhlas k založení petice. Možnost dalšího souhlasu se obnoví pouze po odstranění původní petice. Navrhující občan může elektronickou petici založit i prostřednictvím CzechPOINTu (viz část druhou - § 27 odst. 4 zákona o správě voleb). Pokud dojde k založení petice navrhujícím občanem prostřednictvím CzechPOINTu, i v takovém případě je možné, aby kandidát udělil souhlas on-line pomocí elektronické identity. Kandidát však může souhlas se založením elektronické petice udělit také prostřednictvím CzechPOINTu, a to osobně nebo v listinné podobě, na které je souhlas opatřen jeho úředně ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis je možné nahradit v souladu s § 6 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Dokud není souhlas kandidáta udělen, není petice založena (je pouze rozpracována) a nemůže být zveřejněna ke sběru podpory. Nástroj nebude bránit tomu, aby tentýž navrhující občan založil více elektronických petic na podporu různých kandidátů na funkci prezidenta. Tím však není dotčeno ustanovení § 21 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky, že navrhující občan může podat pouze jednu kandidátní listinu. Nakonec by si tedy navrhující občan musel zvolit, kterého kandidáta bude kandidovat. K odstavci 2 Pokud by navrhující občan zemřel nebo ztratil zájem dále být navrhujícím občanem daného kandidáta, pro něhož elektronickou petici založil, nashromážděné „podpisy“ z elektronické petice nepropadnou a nástroj umožní kandidátovi, aby převzal i roli navrhujícího občana. U listinné petice není třeba toto pravidlo výslovně zakotvit, neboť náležitostí listinného petičního archu je toliko uvedení kandidáta, nikoli navrhujícího občana, takže petice je použitelná, ať už je navrhujícím občanem v okamžiku podání kandidátní listiny kdokoliv. K odstavci 3 Navrhující občan může elektronickou petici také odstranit. Odstranění elektronické petice však má ten důsledek, že ji není možné připojit ke kandidátní listině, v podstatě je anulována. Stejný důsledek jako odstranění petice má, jestliže kandidát odvolá svůj souhlas se založením petice na podporu své kandidatury, který původně musel při založení elektronické petice poskytnout. Vzhledem k tomu, že odstranění elektronické petice může mít pro kandidáta z hlediska splnění podmínek kandidatury fatální důsledky, vyžaduje se k dokončení tohoto úkonu i souhlas kandidáta. Možné formy souhlasu jsou stejné jako při zakládání elektronické petice, tj. buď pomocí elektronické identity on-line přímo v nástroji elektronické petice nebo prostřednictvím Czech POINTu, kam se kandidát buď k deklarování souhlasu s odstraněním elektronické petice osobně dostaví, nebo je Czech POINTu doručeno listinné prohlášení kandidáta o souhlasu s odstraněním petice s jeho úředně ověřeným podpisem. Uvedené kroky při odstranění elektronické petice nejsou přirozeně zapotřebí, pokud je navrhující občan současně kandidátem. K odstavci 4 Podle obecné úpravy nástroje pro sestavování elektronických petic obsažené v § 27 zákona o správě voleb si může výpis z elektronické petice vytvořit ten, kdo ji založil. V případě senátních a komunálních voleb (s výjimkou petice na podporu kandidatury sdružení nezávislých kandidátů) bude zakladatelem sám kandidát. Vzhledem k tomu, že ve volbě prezidenta republiky je zakladatelem elektronické petice zpravidla navrhující občan odlišný od kandidáta, poskytuje se tímto ustanovením možnost vytvořit si výpis z elektronické petice také prezidentskému kandidátovi. Vzhledem k jeho postavení kandidáta je tato možnost zcela legitimní – má právo znát své podporovatele a kontrolovat případné duplicity mezi elektronickou a listinnou peticí, pokud má petice hybridní charakter.
K čl. I bodu 5
Nová textace celého § 25 je nezbytná zejména s ohledem na nové odstavce 2, 3 a 4. V odstavci 1 dochází oproti původní textaci pouze k dílčím změnám a odstavec 5 zůstává (oproti senátnímu tisku č. 176) nezměněn. K odstavci 1 První dvě věty se oproti současnému znění nahrazují jinou textací tak, aby bylo patrné, že předmětné ustanovení upravuje náležitosti listinné petice. Z dosavadních náležitostí petice (listinné a na základě odkazu na toto ustanovení i elektronické petice) se vypouští údaj o adrese místa trvalého pobytu petenta. Tento údaj není nezbytný k identifikaci petenta při kontrole listinné petice a rovněž pro kontrolu duplicit mezi elektronickou a listinnou peticí jsou dostačující zbývající údaje o petentovi (jméno, příjmení, datum narození, číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu). Vzhledem k tomu, že volební právo (tj. i právo podpořit kandidaturu) není v prezidentské volbě vázáno na místo trvalého pobytu voliče, jde i z tohoto pohledu o údaj zbytný. K odstavci 2 Pokud součet petentů uvedených na elektronické petici, která je součástí kandidátní listiny, činí alespoň 50 000 petentů, pak je podmínka, aby kandidát navržený navrhujícím občanem byl podpořen alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky, splněna bez dalšího ověřování. Vzhledem k tomu, že podpořit kandidáta prostřednictvím elektronické petice je možné pouze pomocí elektronické identity, jsou všichni podporovatelé (petenti) automaticky ověřeni proti ROB. Nástroj elektronické petice současně automaticky kontroluje, aby tutéž elektronickou petici nepodpořil tentýž petent více než jednou. Jakmile je známo a do nástroje elektronické petice zadáno datum konání volby prezidenta republiky, nástroj automaticky zkontroluje a v elektronické petici ponechá pouze petenty, kteří nejpozději druhý den prvního kola volby dosáhnou věku alespoň 18 let. Tato kontrola bude zajištěna i zpětně ve vztahu k petentům, kteří petici podpořili před vyhlášením termínu volby prezidenta. Pokud petent po podpisu elektronické petice zemře, zůstává na petici uveden; stejně se postupuje i vůči zemřelým petentům podepsaným na listinné petici. K odstavci 3 Pokud není dostatečný počet petentů v samotné elektronické petici (případně navrhující občan tento nástroj vůbec nevyužil), zjišťuje se v dalším kroku počet záznamů uvedených na listinné petici. V první fázi se neposuzuje existentnost petentů a správnost údajů o petentech uvedených na listinné petici, ale pouze se spočítají úplné záznamy. Mezi úplné záznamy lze započítat ty, které jsou na podpisovém archu, který splňuje stanovené náležitosti, a ty, kde je u petenta úplně vyplněno jméno, příjmení, datum narození, číslo dokladu (občanského průkazu nebo cestovního pasu) a podpis petenta. Pokud zjištěný počet úplných záznamů z listinné petice v součtu s počtem záznamů z elektronické petice nedosahuje alespoň 50 000, je zřejmé, že podmínka, aby kandidát navržený navrhujícím občanem byl podpořen alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky, není splněna. Další fáze kontroly listinné petice se už neprovádí, protože by byla zbytečná. K odstavci 4 Pokud je postupem podle odstavce 3 zjištěn celkový počet úplných záznamů alespoň 50 000, avšak na elektronické petici je uvedeno méně než 50 000 petentů, postoupí listinná petice do další fáze, ve které se s využitím ROB a evidence obyvatel ověřuje, zda jednotliví petenti uvedení na listinné petici existují, zda o nich uvedené údaje jsou správné, zda jsou oprávněni volit prezidenta republiky (podmínka věku) a zda duplicitně nepodepsali také elektronickou petici nebo zda už jednou nebyl podpis takového petenta započítán při ověřování listinné petice. Jakmile Ministerstvo vnitra tímto postupem dojde k počtu 50 000 petentů (v součtu s elektronickou peticí), jejichž podpisy lze započítat, je podmínka, aby kandidát navržený navrhujícím občanem byl podpořen alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky, splněna a další ověřování petice nepokračuje. Pokud by kontrola listinné petice byla dokončena (všechny petiční archy byly vyčerpány), aniž by v součtu s elektronickou peticí bylo dosaženo alespoň 50 000 uznatelných petentů, podmínka, aby kandidát navržený navrhujícím občanem byl podpořen alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky, není splněna.
K čl. I bodu 6
Ustanovení umožní, aby Ministerstvo vnitra v součinnosti s Nejvyšším správním soudem v krátkém čase (15 dnů na rozhodnutí) s využitím organizačního, technického a personálního zázemí, které k tomu na rozdíl od soudu má, znovu prověřilo sporné petiční archy či údaje na peticích. Taková zjištění pak bude moci soud vzít za základ svých skutkových zjištění pro meritorní rozhodnutí v řízení podle § 65 zákona o volbě prezidenta republiky, resp. podle § 89 odst. 4 soudního řádu správního. Tímto způsobem lze předejít technickým problémům spojeným s prováděním kontroly petic (přístup do registrů, software atp.) a současně je ošetřeno i riziko, které hrozí při přezkumu pozitivní registrace před Nejvyšším správním soudem. Tehdy totiž hrozí, že navrhovateli bude stačit úspěšně zpochybnit jeden ministerstvem zkontrolovaný záznam na petici, aby dosáhl zrušení registrace dotčeného kandidáta. Žádné další řízení u registračního orgánu, v němž by se mu do požadovaného minimálního počtu dopočítaly další platné záznamy na peticích, však již nepokračuje, takže to může být pro dotčeného kandidáta překážka kandidatury, přestože třeba shromáždil výrazně více petentů nad Ústavou předepsaný minimální počet, aby měl právě pro takové případy dostatečnou rezervu. Volební soud přitom sám nemůže, pokud to není navrhováno, ověřovat nezkontrolované petice de novo nad rámec toho, co provedlo ministerstvo jako registrační úřad. Nové ustanovení o součinnosti Ministerstva vnitra v řízení na ochranu ve věci registrace kandidátní listiny umožní, aby v takovém případě ministerstvo z pokynu soudu v případě úspěšného zpochybnění záznamů na peticích mohlo zkontrolovat i další petiční arch a nedošlo tak k vyřazení kandidáta, který fakticky potřebnou podporou petentů disponuje.
K čl. II
Smyslem přechodného ustanovení je, aby nová úprava vyplývající z novelizace zákona o volbě prezidenta republiky nemohla dopadnout na volbu prezidenta vyhlášenou před účinností novely (jde spíše o hypotetickou situaci, neboť řádná volba prezidenta republiky se bude konat až v lednu 2028 a účinnost předkládané novely je navrhována k 1. lednu 2026), neboť by to znamenalo, že právní úprava účinná v době vyhlášení volby se uprostřed příprav na volbu změní. Takový stav by vedl k nežádoucí právní nejistotě a byl by i v rozporu s obecně uznávanými zásadami Benátské komise shrnutými v tzv. Volebním kodexu správné praxe ve volbách. Účinnost ustanovení o nástroji pro sestavování elektronických petic obsažená v zákoně o správě voleb, která rovněž dopadají na volbu prezidenta republiky, je obdobně ošetřena samostatným přechodným ustanovením k zákonu o správě voleb.
K čl. III bodům 1 a 2
V ustanovení, které upravuje uchovávání údajů v Informačním systému správy voleb, se ve vztahu k uchovávání údajů z elektronických petic (uzavřeným i odstraněným) nastavuje lhůta 3 měsíců od vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Tato doba by měla s dostatečnou rezervou pokrýt i případný soudní přezkum týkající se zejména registrace kandidátních listin, a to včetně případného řízení před Ústavním soudem. Soudní přezkum u správního soudu vztahující se k registraci kandidátních listin časově dokonce předchází konání voleb a doposud do doby konání voleb vždy rozhodl i Ústavní soud o případných ústavních stížnostech. Povolební soudní přezkum se dle ustálené judikatury do fáze registračního řízení již nevrací. Poté, co jsou výsledky voleb postaveny najisto, není důvod tyto údaje uchovávat po dobu delší. Na rozdíl od kandidátních listin, nemají ani význam dokumentární. Od uchovávání údajů z elektronických petic v Informačním systému správy voleb, je třeba odlišovat uchovávání výpisu z elektronické petice, který bude mít k dispozici registrační úřad pro účely registračního řízení. Tento výpis bude součástí volební dokumentace vztahující se k registraci kandidátních listin, bude uložen v systému spisové služby a bude podléhat skartačním lhůtám podle vyhlášky provádějící zákon o správě voleb.
K čl. III bodu 3
Ustanovení o nástroji pro sestavování elektronických petic se v zákoně o správě voleb novelizuje v důsledku změn zákona o volbě prezidenta republiky (viz výše odůvodnění k čl. I), které je třeba promítnout i do obecné úpravy sběru podpisů na podporu kandidatury. Nástroj pro sestavování elektronických petic je jedním z modulů Informačního systému správy voleb. Má sloužit všem, kteří hodlají podat kandidátní listinu a k jejímu podání potřebují doložit petici na podporu kandidatury. Využitelný tedy bude při volbě prezidenta republiky navrhujícím občanem nebo samotným kandidátem (zákon o volbě prezidenta republiky totiž nevylučuje, aby navrhujícím občanem byl sám kandidát, který navrhne sám sebe), při volbách do Senátu nezávislým kandidátem, při volbách do zastupitelstev obcí nezávislým kandidátem, nebo každým voličem v dané obci, jde-li o kandidaturu sdružení nezávislých kandidátů; u sdružení nezávislých kandidátů se spojení voliče-zakladatele se sdružením nijak neprověřuje, neboť kandidáti i zmocněnec jsou uvedeni až na kandidátní listině při jejím podání a sdružení nezávislých kandidátů fakticky vzniká jako volební strana až registrací kandidátní listiny.
Podporu kandidatury bude možné sbírat buď prostřednictvím elektronické petice, nebo nadále i pomocí listinné petice, anebo souběžně oběma způsoby (hybridní petice). K založení elektronické petice na podporu kandidatury bude zapotřebí, aby zakladatel měl elektronickou identitu. To umožní propojení nástroje na ROB, včetně identifikace a autentizace zakladatele jako existující osoby. Skutečnost, že zakladatel petice nemá elektronickou identitu a nehodlá si ji vytvořit, nebude překážkou sběru podpisů přes elektronickou petici. V takovém případě bude možné založit elektronickou petici na Czech POINTu po osobním prokázání totožnosti zakladatele. Okamžikem vytvoření elektronické petice se na veřejném rozhraní nástroje pro sestavování elektronických petic zobrazí v nabídkách petic profil kandidujícího subjektu s informacemi, které jsou zákonnými náležitostmi záhlaví petičních archů. Veřejně přístupný bude též údaj o zakladateli petice a o aktuálním počtu podpisů shromážděných pod elektronickou peticí. Profil elektronické petice se bude vytvářet vždy pro jednu konkrétní kandidaturu. Kandidát, který by chtěl sbírat podpisy např. na podporu kandidatury do Senátu a současně do zastupitelstva obce, bude muset mít dvě elektronické petice. Pro tytéž volby však může být pro téhož kandidáta založena pouze jedna elektronická petice. Jde-li o název sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách, bude umožněn vznik více petic se stejným názvem sdružení nezávislých kandidátů. Shoda názvu u více kandidujících subjektů pak bude řešena v rámci registračního řízení stejně jako doposud, tzn. že pod daným názvem bude možné zaregistrovat pouze první subjekt, který podal kandidátní listinu. Další v časovém pořadí bude v rámci odstranění vad kandidátní listiny na shodu upozorněn a vyzván k uvedení odlišného názvu. Platnost petice (jejíž podpora směřovala k původnímu názvu) tím není dotčena. Možnost použití stejného názvu sdružení nezávislých kandidátů při založení elektronické petice je motivována tím, aby názvy již zavedených sdružení nezávislých kandidátů, která mají třeba i své zastoupení v zastupitelstvu, nebyly záměrně vyblokovány jiným uskupením pouze s úmyslem zmařit použití již zavedeného názvu. Elektronickou petici bude možné založit pouze pro nejbližší řádné volby daného druhu, a to dnem následujícím po vyhlášení výsledků předchozích voleb Státní volební komisí. Příklady: 1. Po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí v roce 2026 bude možné zahájit sběr podpisů pod elektronickou petici pro komunální volby v roce 2030. Pokud by však v dané obci nastal důvod pro konání nových voleb například již v roce 2028, bude možné elektronickou petici použít již pro nové volby v roce 2028; záleží však na rozhodnutí toho, kdo danou petici sbírá, neboť ji může použít až do termínu, pro který byla původně určena a kdy se mají konat další řádné volby, tj. v roce 2030. 2. Po vyhlášení výsledků voleb do Senátu v roce 2026 bude možné zahájit sběr podpisů pod elektronickou petici pro senátní volby, které se budou v tomtéž obvodu konat v roce 2032 (do Senátu se volí každé 2 roky třetina senátorů na dobu 6 let). To však nevylučuje, aby byla založena také petice pro volby do Senátu ve volebních obvodech, kde se tyto volby budou konat již v roce 2028 a 2030. I v tomto případě jde o nejbližší řádné volby, avšak v jiné skupině senátních volebních obvodů. Nastane-li v senátním obvodu, pro který je petice sbírána, důvod pro konání voleb před řádným termínem (tzv. doplňovací volby), je možné petici předložit již pro tyto volby; záleží však na rozhodnutí toho, kdo danou petici sbírá, neboť ji může použít až v termínu, pro který byla původně určena a kdy se mají konat další řádné volby. V doplňovacích volbách je totiž senátor volen pouze na zbytek funkčního období.
3. Po vyhlášení výsledků volby prezidenta republiky v roce 2028 bude možné zahájit sběr podpisů pod elektronickou petici pro prezidentské volby, které se budou konat v roce 2033. Pokud by se však uvolnil úřad prezidenta před koncem volebního období, např. v roce 2031, bylo by možné petici určenou původně pro volbu v roce 2033 použít již v roce 2031. V daném případě by ten, kdo podpisy sbírá, měl pouze možnost petici použít dříve nebo vůbec, protože po vyhlášení výsledků (předčasné) volby prezidenta republiky v roce 2031 by bylo možné založit sběr podpisů pod elektronickou petici až pro další řádnou volbu, která se bude konat v roce 2036. Petici sbíranou původně pro volby v roce 2033 by tedy nebylo možné využít pro volbu v roce 2036. Osoba, která hodlá podpořit konkrétního kandidáta, vstoupí do podpisové části jeho petice. Princip „podepisování“ elektronické petice bude shodný s tím, jak je nyní nastaven na Portálu veřejné správy pro petice podle petičního zákona. Občanům se zobrazí seznam petic na podporu kandidatury, kde uvidí záhlaví petice se všemi jeho náležitostmi, údaje o zakladateli petice a také dosavadní počet „podpisů“ na petici. Pokud se občan rozhodne některou petici na podporu kandidatury podpořit, zvolí nabídku „podpořit“, čímž bude vyzván k prokázání elektronické identity. Podpora petice s využitím elektronické identity je ekvivalentní podpisu na listinné petici a přináší navíc ten benefit, že správnost údajů a existentnost petenta je souběžně s „podepisováním“ ověřena oproti ROB. Pokud by některý občan chtěl opakovaně podpořit petici pro téhož kandidáta, nástroj elektronické petice to neumožní. Fungování nástroje v sobě bude obsahovat také vnitřní kontrolu, která ještě před vyhlášením termínu voleb neumožní, aby petici podepsal petent, který nemůže dosáhnout věku 18 let ani k nejzazšímu možnému termínu konání příslušných voleb. O podpisu se v souvislosti s nástrojem pro sestavování elektronických petic hovoří jen proto, že petice se podepisují. Nepůjde však v žádném případě o využití elektronického podpisu, ale pouze o právě popsaný postup prokazování elektronické identity. Podporu vyjádřenou kandidátovi již nebude možné vzít zpět. Podpisy, resp. prohlášení o podpoře na elektronické petici, je možné sbírat až do uzavření petice. To nastane buď podáním kandidátní listiny ještě před uplynutím zákonné lhůty pro její podání, nebo nejpozději uplynutím této lhůty. Znamená to, že po podání kandidátní listiny nastává „stopstav“ v elektronické petici. Další podpisy je možné dodat do uplynutí zákonné lhůty pro podání kandidátní listiny již jen na listinné petici. I kdyby k podání kandidátní listiny nakonec vůbec nedošlo, elektronická petice a možnost sběru podpisů pod ni se rovněž automaticky uzavře, a to uplynutím zákonné lhůty pro podání kandidátní listiny. Ten, kdo petici založil, je oprávněn stáhnout si ze systému elektronický výpis z petice. Výpis obsahuje náležitosti záhlaví petice a údaje o petentech, které stanovuje příslušný zákon o volbách. Výpis je možno využít zejména pro účely kontroly duplicit s případnou listinnou peticí. Ačkoli systém sám zaručuje verifikaci petenta a vylučuje duplicitní podpisy, je nutné pamatovat na to, že kandidát může souběžně sbírat podpisy i v listinné podobě. Je mu tedy poskytnuta možnost porovnat obsah listinné a elektronické petice, protože nelze vyloučit, že petent podepíše petici jak na papíře, tak na internetu. Započíst však lze jen jeden petentův podpis. Tam, kde je podmínkou podpisu petice trvalý pobyt petenta na území volebního obvodu (volby do zastupitelstev obcí, volby do Senátu), bude systém splnění této podmínky ověřovat v okamžiku podpisu. Nelze tedy podepsat elektronickou petici bez splnění podmínky pobytu a později zkoumat, zda ji petent dodatečně nesplnil. Petent, který se po podpisu petice z volebního obvodu odstěhuje, nebude z elektronické petice vyřazen. Jde-li však o věk petenta (alespoň 18 let), jedná se o objektivní kategorii údajů, u které je známo, kdy nastane. Při podpisu petice bude tedy systém vyhodnocovat, zda petent věku 18 let již v den podpisu dosáhl, nebo ho nejpozději ke druhému dni voleb dosáhne. Pokud bude sběr podpisů probíhat v době, kdy datum konání voleb ještě není známo, bude splnění této podmínky systém vyhodnocovat později, jakmile budou volby vyhlášeny, což je zpravidla nejpozději 90 dnů přede dnem voleb. Elektronický výstup z petice nebude obsahovat petenty, kteří nejpozději ke druhému dni voleb nedosáhnou věku alespoň 18 let. Petenti, kteří zemřou po podpisu petice, se z petice nevyřazují. Kandidát při podání kandidátní listiny v registru kandidátních listin nevkládá obsah elektronické petice, ale odkaz na elektronickou petici pomocí ID petice, kterou si následně zobrazí přímo registrační úřad a případně stáhne ve formátu způsobilém pro kontrolu duplicit s listinnou peticí. Ačkoli to zákon o správě voleb výslovně neuvádí, může zakladatel petice elektronickou petici kdykoli před podáním kandidátní listiny také odstranit. Odstranění má ten důsledek, že takovou petici není možné připojit ke kandidátní listině, v podstatě je anulována.
K čl. IV
Změnou zákona, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb (senátní tisk č. 176) se zrušují novelizační body změnového zákona, kterými se měnila ta ustanovení zákona o volbě prezidenta, jež jsou nyní znovu (s účinností ke stejnému datu jako změnový zákon) měněna předkládanou novelou. Jde o legislativně technickou změnu směřující k větší přehlednosti navrhované právní úpravy jakožto celku.
K čl. V
Při příležitosti předkládané novely je vhodné zrušit zákon č. 411/2022 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbě prezidenta republiky v roce 2023, který, jak i jeho název napovídá, byl přijat pouze jako ad hoc jednorázový zákon umožňující hlasování v prezidentských volbách v roce 2023 v době přetrvávající covidové pandemie. Svou aplikací v lednu 2023 při volbě prezidenta republiky byl vyčerpán a jedná se tak o obsoletní právní předpis, který může být zrušen.
K čl. VI
Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2026, tj. ke stejnému datu, jako nastává účinnost původního zákona o správě voleb (senátní tisk č. 175) a s ním spojeného změnového zákona, který obsahuje i novelu zákona o volbě prezidenta republiky (senátní tisk č. 176). Zákon o správě voleb upravuje nástroj pro sestavování elektronických petic, jež se bude využívat i podle předkládané novely zákona o volbě prezidenta republiky. Ponechává se tak nezbytný časový prostor pro vybudování Informačního systému správy voleb, jehož součástí nástroj pro sestavování elektronických petic bude. Tím ale nebude dotčena možnost využití nástroje pro sestavování elektronických petic v dostatečném časovém předstihu před další přímou volbou prezidenta republiky, která se má konat v lednu 2028. Sběr podpisů na podporu kandidatury pro tuto prezidentskou volbu tak bude možné zahájit již od začátku roku 2026 (zahájení sběru podpisů není podmíněno vyhlášením volby). Tak budou mít navrhující občané k dispozici až 22 měsíců do doby podávání kandidátních listin u Ministerstva vnitra, které připadne na počátek listopadu 2027.
Takto nastavená účinnost rovněž poskytne dostatečnou legisvakanční lhůtu pro seznámení se s částečně novými podmínkami kandidatury na prezidenta, což je i v souladu se zásadami dobré praxe ve vztahu ke změně volebních zákonů.
V Praze dne 7. února 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
1. místopředseda vlády a ministr vnitra:
Mgr. Bc. Vít Rakušan
podepsáno elektronicky