zákon č. 270/2021 Sb.

K částem první až sedmé, jedenácté, dvanácté, čtrnácté až šestnácté a osmnácté

Změny navrhované v živnostenském zákonu, zákonu o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, notářském řádu, zákonu o Ústavním soudu, zákonu o Rejstříku trestů, zákonu o vnitrozemské plavbě, zákonu o zemědělství, zákonu o matrikách, jménu a příjmení, zákonu o soudech a soudcích, zákonu o elektronických komunikacích, zákonu o ověřování, zákonu o nemocenském pojištění a zákonu o státním občanství České republiky jsou legislativně-technického charakteru a souvisí se změnou v rozsahu údajů uváděných v občanském průkazu, změnou údajů vedených v informačním systému evidence občanských průkazů a změnou terminologie v navrhovaném zákonu o občanských průkazech.

K části osmé – změna zákona o občanských průkazech

Úprava § 17b a § 18d zohledňuje změny, které přinese návrh zákona o občanských průkazech. Tato ustanovení budou na rozdíl od zbylých ustanovení stávajícího zákona o občanských průkazech, která budou zrušena ke dni 2. srpna 2021 (tj. dnem nabytí účinnosti nového zákona o občanských průkazech), zrušena ke dni 1. února 2022, což je spojeno s novou koncepcí využívání údajů z informačních systémů veřejné správy, kterou přináší zákon o právu na digitální služby. Vzhledem k tomu, že pověřené zastupitelské úřady ve smyslu navrhovaného zákona o občanských průkazech budou zapojeny do výkonu agendy občanských průkazů od 1. ledna 2025, nejsou v § 17b reflektovány.

K části deváté – změna zákona o cestovních dokladech

K čl. IX bodům 1 až 9, 19, 20, 22 až 24, 27, 28 a 43 [§ 6 odst. 1, § 17, § 21 odst. 1, § 21c, § 22 odst. 1 písm. c), d) a e), § 22 odst. 4, § 26 a § 30a odst. 4 a 5]

Jedná se o legislativní reakci na fakt, že narůstá počet občanů, kterým soud neomezil svéprávnost, ale jmenoval jim k vyjmenovaným činnostem opatrovníka, jenž má povinnost tohoto občana zastupovat. Jmenovaný opatrovník má však často povinnost zastupovat občana ve všech jeho činnostech, a to včetně podání žádosti o osobní doklad. Tato skutečnost je však v rozporu se současným zákonem o cestovních dokladech, kdy opatrovník zastupuje pouze občana, kterému byla rozhodnutím soudu omezena svéprávnost. V souvislosti s možností podat žádost o vydání občanského průkazu pro občana, jenž nemá omezenou svéprávnost, ale má jmenovaného opatrovníka oprávněného v tomto rozsahu za občana jednat, je logické, že by tento opatrovník měl mít i pravomoc požádat o vydání cestovního dokladu za občana, a dochází tak navrhovanou úpravou k rozšíření žadatelů oprávněných jednat v záležitostech týkajících se občanských průkazů nebo cestovních dokladů. Opatrovník bude oprávněn také k převzetí cestovního dokladu nebo k podání žádosti o poskytnutí údajů za občana, jemuž byl jmenován a to za předpokladu, že mu to rozsah oprávnění určený rozhodnutím soudu umožňuje.

K čl. IX bodům 10 až 16, 18 a 26 (§ 19 odst. 1, § 20 odst. 1 až 4, § 20 odst. 7 a § 22 odst. 2)

Jedná se o legislativní důsledek snahy o sjednocení postupu vydávání pasů jako cestovních dokladů s biometrickými údaji s postupem vydávání občanských průkazů.

K čl. IX bodu 17 (§ 20 odst. 4)

Navrhovaná změna souvisí s úpravou technického provedení navazujícího na ukončení manuálních evidencí tiskopisů a vedení žádostí v elektronické podobě. Z tohoto důvodu již v budoucnu nebude docházet k tisku žádostí, a proto by současné znění zákona o cestovních dokladech postrádalo smysl.

K čl. IX bodům 21, 25, 29 až 33, 38 a 50 až 61 [§ 22 odst. 1 písm. b) a f), § 28 odst. 2 až 5, § 29 odst. 2 písm. y), § 30 odst. 4 písm. l), § 32 odst. 2 až 4, § 33 odst. 2, § 34 odst. 1 a § 34a odst. 3]

Navrhované úpravy vedou ke sjednocení terminologie a postupů zákona o cestovních dokladech s terminologií a postupy nového zákona o občanských průkazech předkládaného souběžně s tímto změnovým zákonem.

K čl. IX bodům 34, 36, 37, 42 a 45 až 47 [§ 29 odst. 3 a 6, § 30 odst. 2, § 30a odst. 1 a § 31 odst. 1]

Doplňují se nové údaje, které je nezbytné vést v evidenci cestovních dokladů v elektronické podobě. Se zřetelem na usnadnění práce úředním osobám a snížení nákladů souvisejících s výkonem jejich činnosti se, kromě žádosti o vydání cestovního dokladu v elektronické podobě, bude vést v evidenci cestovních dokladů v elektronické podobě také protokol o skončení cestovního pasu a oznámení o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu. Tato reforma směřuje k posílení digitalizace veřejné správy a současně také šetrněji přistupuje k životnímu prostředí.

K čl. IX bodům 35, 41 a 44 (§ 29 odst. 4, § 30 odst. 7 a 8 a § 30b)

Úprava se dále nejeví, s ohledem na úpravu zakotvenou v zákoně o základních registrech, relevantní (§ 5b zákona o základních registrech a § 60 zákona o základních registrech, jehož novela tvoří rovněž součást navrhovaného zákona).

K čl. IX bodům 39 a 40 [§ 30 odst. 5 písm. b) a e)]

Navrhované změny souvisí se změnou údajů vedených v evidenci občanských průkazů.

K čl. IX bodu 48 (§ 31 odst. 3)

Dokumentaci povede orgán, který přestupek zjistí nebo jemuž bude přestupek oznámen. Další dokumentování ztráty, odcizení, nálezu nebo zničení by bylo redundantní.

K čl. IX bodu 49 (§ 31 odst. 4 až 7)

Postup při zpracování žádostí o vydání cestovního dokladu bude analogický s postupem navrhovaným u žádostí o vydání občanského průkazu. Vydávající orgány nebudou ukládat žádosti do elektronického systému spisové služby, ale povedou je pouze v příslušné evidenci v elektronické podobě. V souvislosti s evidencí žádostí o vydání cestovního dokladu bude předmětný správce postupovat odchylně od zákona o archivnictví a spisové službě, a vydávající orgány tak nebudou mít povinnost vykonávat spisovou službu v elektronických systémech spisové služby podle tohoto zákona.

K čl. X (Přechodná ustanovení)

S ohledem na skutečnost, že v souvislosti s vydáváním občanských průkazů podle nového zákona o občanských průkazech bude nutná odstávka speciálního aplikačního programu, která je společná i pro vydávání cestovních dokladů, nebude tak v období od 29. července 2021 do 1. srpna 2021 možné podat žádost o vydání cestovního dokladu.

V období od 30. července 2021 do 1. srpna 2021 nebude možné ani převzetí cestovního dokladu. Důvodem je nezbytná aktualizace aplikačního programu tak, aby bylo umožněno od 2. srpna 2021 vydávat nové občanské průkazy a přizpůsobit aplikační prostředí na implementaci dalších změn, které jsou v návrhu zákona o občanských průkazech obsaženy.

K části desáté – změna zákona o evidenci obyvatel

K čl. XI bodům 1, 2, 4 až 11, 13 a 16 až 19 [§ 3 odst. 3 písm. i) až k) a x), § 3a odst. 1 písm. a), § 3a odst. 4, § 4 odst. 1 a 2, § 4a, § 5 odst. 2 a 3, § 6, § 8 odst. 3 a 8 a § 10 odst. 10 až 12]

Podle zákona o evidenci obyvatel je povinen zapisovat údaje do informačního systému evidence obyvatel i soud prvního stupně, konkrétně údaje týkající se rozhodnutí soudu. Jednou z novinek zákona oproti stávající úpravě je i rozšíření pravomoci opatrovníků na úseku občanských průkazů, kteří jsou jmenováni občanům, u nichž nedošlo k omezení jejich svéprávnosti. S ohledem na skutečnost, že těchto případů v dnešní době stále přibývá a tito občané mají zejména vážné zdravotní komplikace znesnadňující jim řadu každodenních činností, se jim touto reformou alespoň částečně ulehčí. Právě proto, s ohledem na výše uvedené, se navrhuje přidat do evidence obyvatel údaj o opatrovníkovi, který byl jmenován rozhodnutím soudu občanovi, ačkoliv nedošlo k omezení jeho svéprávnosti. Vedení tohoto údaje napomůže při výkonu státní správy tím, že úřední osoba již v informačním systému dopředu ověří, že ustanovený opatrovník oprávněně zastupuje občana ve věci žádosti o vydání jeho občanského průkazu nebo cestovního dokladu na základě předloženého rozhodnutí soudu. V této návaznosti má jmenovaný opatrovník vůči občanovi, jenž není způsobilý k podání žádosti o poskytnutí údajů z informačního systému ke své osobě, ohlášení změny trvalého pobytu nebo sdělení informace o ukončení pobytu na území České republiky, pravomoc za něho zmíněné záležitosti vyřídit; to platí obdobně i pro opatrovníka, který jedná za občana, jenž má omezenou svéprávnost rozhodnutím soudu. Zároveň se zpřesňují osoby, které mohou jednat za osobu mladší 15 let.

Dalším vedeným údajem v evidenci obyvatel je údaj o rozhodnutí soudu ve věci zbavení rodičovské odpovědnosti. V praxi dochází k situacím, kdy je zákonný zástupce na základě rozhodnutí soudu zbaven své rodičovské odpovědnosti, ale v souladu se současným zákonem o občanských průkazech má řadu pravomocí, a to např. požádat o vydání občanského průkazu pro své dítě. Vzhledem ke skutečnosti, že tento údaj není doposud v informačních systémech znám, může dojít k vydání občanského průkazu dítěte i zákonnému zástupci, jenž byl zbaven rodičovské odpovědnosti. To však odporuje rozhodnutí soudu, neboť vydání občanského průkazu dítěte může mít v těchto případech velice vážné důsledky zahrnující mimo jiné i neoprávněné vycestování s dětmi do zahraničí s tímto zákonným zástupcem. Proto vedení údaje o zbavení rodičovské odpovědnosti bude přispívat k právní jistotě a dojde i k ochraně občanů, kdy nebude na základě této informace vydán doklad osobě, která pozbyla veškerá rodičovská práva ve vztahu ke svému dítěti.

K čl. XI bodům 3, 14 a 15 [§ 3 odst. 3 písm. s) a § 8 odst. 10, 11 a 13 až 15]

Úprava se dále nejeví, s ohledem na úpravu zakotvenou v zákoně o základních registrech, relevantní (§ 5b zákona o základních registrech a § 60 zákona o základních registrech, jehož novela tvoří rovněž součást navrhovaného zákona).

K čl. XI bodu 12 (§ 8 odst. 5)

Změna zákona o evidenci obyvatel doplňuje v § 8 odst. 5 povinnost občana, jenž žádá o poskytnutí údajů z informačního systému u kontaktního místa veřejné správy, provést svoji autentizaci tak, že prostřednictvím občanského průkazu bude vyzván k zadání svého bezpečnostního osobního kódu, a tím dojde u držitele elektronického občanského průkazu k prokázání totožnosti.

K části třinácté – změna zákona o správních poplatcích

K čl. XIV bodu 1 (položka 3, Poznámky, bod 3)

Z důvodu sjednocení struktury výstupu s výstupem získaným prostřednictvím datové schránky obsahuje v současné době první strana výstupu provozních údajů základního registru obyvatel identifikaci žadatele a vysvětlivky k vyhotovenému ověřenému výstupu. Z uvedeného důvodu je problematické vybírat za první stranu tohoto výstupu správní poplatek. Navrhuje se proto vybírat 100,- Kč za druhou stránku a 50,- Kč za každou další.

K čl. XIV bodu 2 (položka 8)

Změny, které přináší návrh zákona o občanských průkazech oproti současné právní úpravě, se promítají i do nutnosti novelizace položky 8 zákona o správních poplatcích.

Dne 1. července 2018 vstoupil v účinnost zákon č. 195/2017 Sb., kterým došlo k poslední zásadní změně současného zákona o občanských průkazech. Touto novelou bylo zavedeno vydávání občanských průkazů ve zkrácených lhůtách za vyšší správní poplatek stanovený v příloze zákona o správních poplatcích. Výši tohoto správního poplatku se navrhuje zachovat.

Podle návrhu zákona o občanských průkazech budou vydávány dočasné občanské průkazy s platností pouhé 2 měsíce bezprostředně po nabytí státního občanství České republiky a s platností 5 měsíců při vydání občanského průkazu z důvodu technické závady trvající déle než 7 kalendářních dnů nebo vzniklé v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události na zařízení zabezpečujícím zpracování a přenos dat nebo na výrobní technologii. Z tohoto důvodu se zrušuje správní poplatek za vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 3 měsíce ve výši 100 Kč, který byl vydáván v souvislosti s výkonem volebního práva. Za vydání dočasného občanského průkazu s platností 2 měsíce bude vybírán správní poplatek ve výši 200 Kč pro občany starší 15 let a ve výši 100 Kč pro občany mladší 15 let.

Správní poplatek za vydání občanského průkazu za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený, zneplatněný z důvodu nebezpečí zneužití dat pro elektronické využití občanského průkazu nebo za občanský průkaz obsahující neoprávněně provedené zápisy bude zvýšen na 200 Kč z důvodu vyšších nákladů na pořízení občanských průkazů vydávaných od 2. srpna 2021. Lze předpokládat, že navýšením správního poplatku se sníží počet nových žádostí o vydání občanského průkazu z výše uvedených důvodů, ke kterým nezřídka dochází porušením povinnosti jeho držitele.

Vydání občanského průkazu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu bude možné pouze z jiného osobního důvodu. Správní poplatek ve výši 200 Kč za tuto výměnu zůstane ponechán. Odblokování elektronické autentizace občanského průkazu, které podléhalo správnímu poplatku ve výši 100 Kč podle současné právní úpravy, je na základě předkládaného návrhu nově zdarma.

Dále je stanoveno, že přijetí žádosti o vydání občanského průkazu namísto občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem vydaného přede dnem 1. července 2018 nepodléhá správnímu poplatku. Tato výměna je zdarma s ohledem na skutečnost, že občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem vydávané před 1. červencem 2018 neměly totožný kontaktní elektronický čip s kontaktním elektronickým čipem, který je součástí dnešního občanského průkazu. Původní kontaktní elektronický čip v občanském průkazu vydávaném před 1. červencem 2018 umožňoval zejména vložení elektronického podpisu a byl zpoplatněn správním poplatkem ve výši 500 Kč. Vzhledem k tomu, že tento původní kontaktní elektronický čip nesplňuje současné podmínky pro jeho využívání, občané mají možnost takový občanský průkaz zdarma vyměnit za nový občanský průkaz, který již obsahuje kontaktní elektronický čip, jenž je možné využívat v aktuálním elektronickém prostředí.

V poznámce k položce 8 se upravuje, že pokud se k vydání občanského průkazu bude vztahovat více úkonů, za které je v položce 8 stanoven výběr správních poplatků, tak je vybrán pouze jediný správní poplatek, a to nejvyšší z nich (např. vydání občanského průkazu ve zkrácené lhůtě do 24 hodin dne pro občana staršího 15 let, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, nikoliv součtu správních poplatků ve výši 1 200 Kč).

K čl. XIV bodu 3 (položka 157)

Navrhuje se změna položky 157, která dosud stanovila výběr správních poplatků na zastupitelských úřadech v zahraničí souvisejících s vydáním cestovních pasů občanům České republiky. Navrhovaný zákon o občanských průkazech předpokládá rozšíření působnosti zastupitelských úřadů v zahraničí i na vydávání občanských průkazů, z tohoto důvodu se položka 157 rozšiřuje o správní poplatky související s touto novou agendou zastupitelských úřadů. Výkon agendy občanských průkazů bude ze strany tzv. pověřených zastupitelských úřadů ve smyslu navrhovaného zákona o občanských průkazech zahájen ke dni 1. ledna 2025.

Podání žádosti o vydání občanského průkazu a následně jeho převzetí lze uskutečnit více způsoby. Občan si bude moci vybrat, zda po podání žádosti o vydání občanského průkazu převezme občanský průkaz u zastupitelského úřadu, kde podal žádost, nebo si občanský průkaz převezme u obecního úřadu obce s rozšířenou působností v České republice. Tuto variantu ocení zejména občané, kteří nemají možnost čekat až 120 dnů na vydání občanského průkazu v zahraničí, ale bude pro ně schůdnější varianta převzetí na obecním úřadu obce s rozšířenou působností ve standardní lhůtě do 30 dnů. Poslední alternativou je podání žádosti o vydání občanského průkazu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností s tím, že převzetí občanského průkazu bude možné u vybraného zastupitelského úřadu v zahraničí vydaného ve lhůtě do 120 dnů. Tato alternativa se snaží jít vstříc zejména občanům, kteří se vyskytují ve státech s rozsáhlým územím a jsou nuceni cestovat na zastupitelský úřad i letecky. V důsledku této varianty bude občanům ušetřena jedna cesta, a o při podání žádosti o vydání občanského průkazu.

Nejvyšší správní poplatek ve výši 500 Kč (u občanů mladších 15 let 300 Kč) bude vybírán v případech podání žádosti o vydání občanského průkazu a jeho převzetí u zastupitelského úřadu. Správní poplatek ve výši 300 Kč (u občanů mladších 15 let 200 Kč) je vybírán při podání žádosti o vydání občanského průkazu u zastupitelského úřadu v zahraničí s následným převzetím u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V posledním případě, kdy je podána žádost o vydání občanského průkazu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností s místem převzetí u vybraného zastupitelského úřadu v zahraničí, je hrazen správní poplatek ve výši 200 Kč (u občanů mladších 15 let 100 Kč).

K části sedmnácté – změna zákona o základních registrech

K čl. XVIII bodům 1 a 13 [§ 18 odst. 1 písm. n) a o) a § 69 odst. 3 písm. c)]

V základním registru obyvatel bude v souvislosti s návrhem zákona o občanských průkazech nově veden údaj o datech potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, včetně případného požadavku na doplnění fyzického prokázání totožnosti pomocí elektronicky čitelného identifikačního dokladu autentizací s využitím těchto dat. V tomto případě se těmito daty rozumí bezpečnostní osobní kód, což bude upraveno vyhláškou, jehož hodnota je uložena v zašifrované podobě mimo kontaktní elektronický čip občanského průkazu. Zašifrovaná podoba bezpečnostního osobního kódu bude známa pouze držiteli občanského průkazu za předpokladu aktivace bezpečnostního osobního kódu. Touto úpravou tak bude možné provést zadání nového bezpečnostního osobního kódu nebo jeho změny i bez nutnosti návštěvy obecního úřadu obce s rozšířenou působností pouze prostřednictvím portálu veřejné správy, respektive Portálu občana, který je mimo jiné napojen i na základní registr obyvatel.

Dále se do základního registru obyvatel doplňuje údaj o datu a čase zablokování a odblokování dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci.

K čl. XVIII bodu 2 (§ 18 odst. 3)

V § 18 odst. 3 dochází k pouze upřesnění terminologie, aby bylo zřejmé, že k bezpečnostnímu osobnímu kódu nemá přístup jiná osoba než držitel občanského průkazu.

K čl. XVIII bodu 3 (§ 19 odst. 1)

Údaje o datech potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci a datu a čase zablokování a odblokování dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci bude do základního registru obyvatel zapisovat Ministerstvo vnitra prostřednictvím informačního systému evidence občanských průkazů.

K čl. XVIII bodu 4 (§ 19 odst. 7)

Navrhovaný § 19 odst. 7 zákona o základních registrech doplňuje povinnost správce portálu veřejné správy, respektive Portálu občana, tj. Ministerstva vnitra, zapsat do základního registru obyvatel údaj o datech potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci v případě, kdy občan elektronicky prostřednictvím portálu veřejné správy zadá nový bezpečnostní osobní kód nebo provede jeho změnu a údaj o tom, kdy provedl zablokování či odblokování bezpečnostního osobního kódu.

K čl. XVIII bodu 5 [§ 51 odst. 6 písm. e)]

Navrhovaná úprava souvisí s novelou zákona o právu na digitální služby, kde se nově umožňuje, aby fyzická osoba prokázala svou totožnost nejen pomocí občanského průkazu, ale zároveň i zadáním bezpečnostního osobního kódu. Takovéto prokázání totožnosti bude umožněno pouze u některých úkonů. V registru práv a povinností se proto nově povede o agendě údaj o možnosti prokázat při činění úkonu svou totožnost rovněž výše uvedeným způsobem.

K čl. XVIII bodu 6 (§ 58 odst. 5)

Legislativně-technická změna související s tím, že bezpečnostní osobní kód bude nově upravovat prováděcí právní předpis k návrhu zákona o občanských průkazech.

K čl. XVIII bodu 7 až 9 [§ 58 odst. 7]

Podání žádosti bude v případě osoby, u níž nedošlo k omezení svéprávnosti, která však není způsobilá k podání žádosti o poskytnutí údajů ze základního registru obyvatel, umožněno i opatrovníkovi. Navrhovaná změna řeší některé problémy, které vyvstaly v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.

K čl. XVIII bodům 10 až 12 (§ 60 odst. 1 a 2)

Ustanovení, které upravuje situace, kdy byly orgánu veřejné moci poskytnuty údaje ze základních registrů z důvodu bezpečnosti České republiky, obrany České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo ochrany subjektu údajů, přičemž zpřístupnění záznamu o využití údajů tímto orgánem veřejné moci by mohlo ohrozit uvedené zájmy, se rozšiřuje i na záznamy o poskytnutí služby agendových informačních systémů (např. záznam o využití údajů z evidence občanských průkazů), tak aby toto pravidlo bylo stanoveno obecně a nemusely ho obsahovat jednotlivé agendové zákony (např. návrh zákona o občanských průkazech).

K části devatenácté – změna zákona o právu na digitální služby

K čl. XX

Do zákona o právu na digitální služby se doplňuje právo uživatele služby stanovit si, aby při fyzickém prokázání totožnosti orgán veřejné moci ověřil jeho totožnost pomocí identifikačního dokladu a zadáním bezpečnostního osobního kódu. Toto právo bude možné využít pouze u těch digitálních úkonů, u kterých bude možnost tohoto způsobu prokázání totožnosti uvedena v katalogu služeb. V praxi bude ověření totožnosti probíhat tak, že orgán veřejné moci zadá do zvláštní elektronické aplikace číslo předloženého občanského průkazu a osoba, jíž byl občanský průkaz vydán, zadá svůj bezpečnostní osobní kód.

K části dvacáté – účinnost

Účinnost zákona se s ohledem na použitelnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu, (dále jen „nařízení 2019/1157“) navrhuje dnem 2. srpna 2021 (obdobně je navrhována účinnost nového zákona o občanských průkazech, který má zajistit realizaci uvedeného nařízení). Vzhledem k tomu, že návrh zákona je změnovým zákonem k návrhu zákona o občanských průkazech, odvíjí se účinnost návrhu zákona od účinnosti návrhu zákona o občanských průkazech.

Výjimku z výše stanovené účinnosti představují přechodná ustanovení k novele zákona o cestovních dokladech, u kterých se s ohledem na časový okamžik, v němž mají vyvolávat zamýšlené účinky, navrhuje účinnost k 1. červenci 2021. Další výjimku tvoří některé části novely zákona o správních poplatcích, kde je účinnost stanovena rovněž ke dni 1. červenci 2021 a dále ke dni 1. ledna 2025.

V souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, kterým se stanovuje, že v případě, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti než stanovený v § 3 odst. 3 (tj. 1. leden nebo 1. červenec), nejdříve však počátek dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu, se návrh zákona odchyluje od účinnosti, jež má být stanovena podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb. Návrh zákona jako celek má nabýt účinnosti dne 2. srpna 2021, a to s ohledem na nabytí účinnosti návrhu zákona o občanských průkazech, který doprovází. Účinnost návrhu zákona o občanských průkazech zohledňuje použitelnost nařízení 2019/1157 ode dne 2. srpna 2021.

V Praze dne 5. října 2020

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jan Hamáček v. r.